OKRES KOLÍN. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. ST EDNÍ âechy
|
|
- Danuše Janečková
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 OKRES KOLÍN CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr ST EDNÍ âechy
2 Stfiední âechy OKRES KOLÍN Na pfiedcházející stranû: Bfiehové porosty vyznaãují prûbûh star ch ramen v iroké nivû Labe. Na jiïním svahu vrchu Radim u Chotutic vystupuje kutnohorské krystalinikum kryté pfiíbfieïními písãit mi vápenci kfiídového útvaru, coï poskytlo pfiíznivé podmínky pro pfieïití xerotermní kvûteny a drobné zvífieny (PP Stránû u Chroustova). Okres Kolín o rozloze 846,2 km 2 je stfiednû velk okres ve v chodní ãásti Stfiedoãeského kraje. K Ïilo v okrese obyvatel. Jeho území je protaïeno od západu k v chodu. Na severu sousedí s okresem Nymburk na z. s okresem Praha-v chod, na jv. s okresem Kutná Hora a na v chodû s okresem Pardubice. Rozlehlej í západní ãást zabírá oblast mezi Labem a Sázavou, uï í v chodní v bûïek pak krat í úsek Polabí v ir ím okolí Kolína. Nejzápadnûj í bod území okresu le- Ïí u potoka V mola 2 km jz. od Tlustovousy ( s.., v. d.), nejv chodnûj í bod je v údolí Cidliny,8 km sv. Hradi Èsko II. ( s.., v. d.), nejsevernûj í u kóty Svûdãí hûra (25 m n. m.) 2,5 km ssz. od BfieÏany II. ( s.., v. d.), nejjiïnûj í v polích 2 km j. od obce SkvrÀov ( s.., v. d.). NiÏ í oblast na jih od Labe je pfieváïnû bezlesá, zatímco severov chodní v bûïek okresu zahrnuje nûkolik vût ích lesních komplexû. Pomûrnû vysokou lesnatostí se vyznaãuje i âernokostelecká pahorkatina v jihozápadní ãásti svaïující se k Sázavû. NejniÏ í bod leïí na Labi u Velkého Oseka v 87 m n. m., nejvy í je Skalka u Kostelních Stfiimelic 56 m n. m. Polabsk úsek leïí v m n. m., plo iny pfii jiïním okraji Polabí v m n. m., pahorkatiny na sever od Sázavy v ak stoupají aï k 500 m n. m. Jihozápad okresu budují granitoidy stfiedoãeského plutonu vãetnû ostrovû kontaktnû metamorfovan ch hornin jeho neoproterozoického a staropaleozoického plá tû, bfiidlic a metabazitû. âervené pískovce a jílovce, místy s vápnit mi vloïkami, patfií tzv. ãeskobrodskému permu. VyplÀují zhruba obdélníkové území mezi Stfiíbrnou Skalicí na jihu a linií Kounice Pofiíãany na severu, západní okraj tvofií ãára probíhající ze západního okolí âeského Brodu pfies Kozojedy a âerné Vodûrady na 208 KO 2
3 Okres Kolín ZVLÁ Tù CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ A PAMÁTNÉ STROMY Kostelní Stfiímelice, v chodní okraj se táhne od Pfiestavlk na jihu pfies Îdánice k Chotuticím. Na v chodû s ním sousedí tektonicky zaklesl v bûïek spodnoturonsk ch slínovcû a cenomansk ch pískovcû úzk m pásem zasahujícím na jih aï k Mûlníku u Sázavy. Velk relikt cenomansk ch pískovcû a jílovcû vystupuje v okolí Kostelce nad âern mi lesy. Dále na v chod buduje krajinu kutnohorské krystalinikum pozûstávající pfieváïnû z ortorul, které v Kolínû zasahují aï k Labi, kde men í území budují i pararuly. Amfibolity vystupují na vût í plo e mezi Krychnovem a Kbelem. Krystalinikum vybíhá téï ke Koufiimi a tvofií fiadu skalních v chozû v údolí V rovky aï po Radim. Dále k severu aï severov chodu tvofií celé území jiï jen svrchní kfiída, jiïnû od Kolína cenomanské pískovce, jinak slínovce a slíny spodního a severnû k Peãkám a PofiíãanÛm i stfiedního turonu. Na jih od Cidliny u ÎiÏelic zasahuje i svrchní turon. NíÏe poloïené území od Kolína aï k PofiíãanÛm pokr vá Rozpad fiíãanské Ïuly dodává osobit kolorit okolí Jevan. KO 3 209
4 Stfiední âechy KRAJINN POKRYV Amonit Lecointriceras carinatum z kfiídov ch uloïenin. spra, severnû od ãáry Kolín Cerhenice Dobfiichov Pofiíãany se uplatàují tûrky a tûrkopísky labsk ch teras, na v chod od Labe hrají v znamnou roli váté písky. Nivní sedimenty tvofií vût í plochy podél Labe. Nejvût í plochu ve stfiední ãásti okresu zabírá âeskobrodská tabule na permu a kfiídû pozûstávající z fiady dílãích celkû charakteru tabulí, plo in, ãásteãnû pahorkatin. Polabská ãást patfií Nymburské kotlinû, a to okrskûm Sadské rovinû a Ovãárské pahorkatinû na v chod od Labe, kde na ni navazuje Krakovanská tabule (jz. ãást Chlumecké tabule). Chvaletická pahorkatina ve v bûïku Îelezn ch hor, zasahuje aï na severní bfieh Labe u T nce nad Labem. Labe tu protéká antecedentním prûlomov m údolím. Od jihov chodu zasahuje do okresu Male ovskou pahorkatinou Kutnohorská plo ina. Vy í lesnaté území na jihozápadû patfií Bene ovské pahorkatinû, kterou zde pfiedstavuje Dobfií ská pahorkatina a její dílãí jednotky Jevanská a âernokostelecká pahorkatina jakoï i geomorfologicky nejv raznûj í, Ondfiejovská vrchovina, s hluboce zafiíznut mi údolími potokû smûfiujících k Sázavû. V znam mají i drobné tvary georeliéfu, jako jsou pseudokary (nivaãní sníïeniny) a balvanové proudy v Ïulách v okolí Jevan nebo ãetné dosud aktivní erozní strïe v ménû odoln ch permsk ch horninách, jako je údolí Dílna u Stfiíbrné Skalice nebo Bahnivá rokle u Oplan. Údolí V rovky pod PlaÀany má v raznû asymetrick pfiíãn profil skalnatou stranu 20 KO 4
5 Okres Kolín obrácenou k západu a mírnû se svaïující, spra í pokryt protûj í svah orientovan k v chodu. Zvlá tní zmínky zasluhují bizarní Ïulové útvary na vrchu Klepec 358, m n. m. u Pfii imas. Kolínské Polabí patfií k nejteplej ím místûm âech s prûmûrnou roãní teplotou vzduchu aï 9 C pfii prûmûrném roãním úhrnu atmosférick ch sráïek 560 mm, u Îehunû v ak jiï 600 mm. Smûrem k jihu teploty klesají na 7 aï 8 C a sráïky dosahují pfies 600 mm. Nejchladnûj í a nejvlhãí je Jevansko (Ondfiejov 7 C, okolí mm). Labe protéká okresem mezi T ncem nad Labem a Velk m Osekem, Cidlina v krátkém úseku u ÎiÏelic a Sázava tvofií jeho jiïní hranici v krátkém úseku mezi Pyskoãely a RÛÏenínem. Rozvodí mezi Labem a Sázavou se táhne v pásu od VyÏlovky pfies Kostelec nad âern mi lesy a Ole ku, odkud smûfiuje k jiïní hranici okresu u Chrastné a kvràova, takïe vût ina plochy okresu patfií povodí Labe. V znamn m pûdním typem na spra ích v pásmu jiïnû od nivy Labe jsou velmi úrodné typické ãernozemû (i karbonátové variety), které pfiecházejí v mírnû svaïit ch polohách do ãernozemí hnûdozemních a dále do typick ch (luvick ch) hnûdozemí. Písky v Polabí pokr vají kyselé arenické kambizemû aregozemû, pfiecházející v místech pod borov mi porosty aï do arenick ch podzolû. Stfiídavû zamokfiené deprese na v chod od Labe zaujímají typické a glejové ãernice s ãernozemí ãernicovou. Dále smûrem na v chod pfievládají na tûïk ch vápnit ch slínech a jílech ãernozemû pelické, místy se slab m oglejením, které doplàují severov chodnû od T nce nad Labem pelické pararendziny (tzv. slínovatky). V irokém pásu od âeského Brodu pfies Koufiim a dále na Kutnou Horu tvofií pokryv spra í typické (lokálnû luvické) hnûdozemû. Podél rozhraní illimerick ch a molick ch pûd se vyskytují men í okrsky pfiechodn ch jednotek edozemí. Na hlinit ch podkladech ve vy ích okrscích na jihu vznikly typické luvizemû (napfi. v okolí Beãvár, jihozápadnû od Kostelce nad âern mi lesy i na permu v chodnû od Ondfiejova), v asociacích s kambizemí typickou a rubefikovanou. Na zahlinûn ch plo inách labskosázavského rozvodí se ãasto vyskytuje typick pseudoglej. âlenitûj í území na krystaliniku i permu v Posázaví reprezentují kambizemû typické (nasycené i kyselé). Nivní pûdy fluvizemû jsou v znaãné pro nivy Labe, embery (a pfiítokû) Koufiimky a Beãvárky. Ni- 2 TÛÀ Bejkovna u LÏovic pfiedstavuje charakteristickou ukázku odstaven ch meandrû Labe. 2 Ve Vodûradsk ch buãinách se v chladném periglaciálním podnebí vyvinuly pozoruhodné tvary reliéfu jako pseudokary a balvanové proudy, které ãlení jinak pomûrnû jednotvárn terén a pfiispívají ke zpestfiení vegetaãních pomûrû. KO 5 2
6 Stfiední âechy POTENCIÁLNÍ P IROZENÁ VEGETACE Pry ec bahenní (Euphorbia palustris) se dosud zachoval na baïinat ch místech polabin zbytkû b val ch reãi È Labe. vu Labe lemuje v ãásti toku narudle hnûdá pûda typu vega, tzv. labská ãervenka. V trvale zamokfien ch depresích avzazemnûn ch mrtv ch labsk ch ramenech se vyskytují zbahnûlé aï organozemní gleje (sapropel, gyttja). Rekonstrukce potenciální pfiirozené vegetace pfiedpokládá, Ïe na niï ím, teplej ím, dnes vût inou odlesnûném severu pfievládaly ãern ové dubohabfiiny (Melampyro nemorosi-carpinetum), pfieru ované ostrovy kostfiavov ch borov ch doubrav (Festuco ovinae-quercetum roboris) na píscích, bezkolencov mi doubravami (Molinio arundinaceae- -Quercetum) ve stfiídavû zamokfien ch depresích a pásy dubo-jilmov ch luhû (Querco-Ulmetum) vãetnû topolov ch luhû (Querco-Populetum) na nivû Labe. Zvlá tní jednotkou jsou Ïindavové jedliny (Saniculo-Abietetum) na permském podkladû na sever od Pyskoãel nad Sázavou. V souãasnosti je celá severní ãást Kolínska pfieváïnû odlesnûná. Vût í plochy pfiírodû blízk ch lesních porostû se zachovaly jednak na nivû Labe, jednak v pahorkatinû ve v chodním v bûïku okresu na slínech, nûkdej í kostfiavové borové doubravy na píscích nahradily borové hospodáfiské porosty. V znamnou sloïkou flóry i vegetace v této oblasti jsou drobné plochy xerotermního rázu, v nûkter ch pfiípadech chránûné. Pfiíkladem jsou 22 KO 6
7 pfiírodní rezervace Stránû u splavu a StráÀ u Chroustova na V rovce, kde vystupují skalky kutnohorského krystalinika ovlivnûné nadloïím kfiídov ch písãit ch vápencû, takïe poskytují vhodná stanovistû kavylûm (Stipa sp. div.), bûlozáfice liliovité (Anthericum liliago), modfienci tenkokvûtému (Muscari tenuiflorum), oïance kalamandfie (Teucrium chamaedrys), tfie ni kfiovité (Cerasus fruticosa) i acidofilnímu kfiivatci ãeskému (Gagea bohemica). Jin m typem v znaãn ch stanovi È jsou úïivné mokfiady na slínovém podkladu, které jsou chránûny pfii rybníku Proudnice, kde roste pûchava slatinná (Sesleria caerulea) nebo ostfiice Davallova (Carex davalliana). Ve vy ím ãlenitém terénu na jihu se zachovaly zbytky buãin i suèov ch porostû, z nichï nejv znaãnûj ím komplexem jsou dnes chránûné Vodûradské buãiny, v nichï najdeme jak typy kysel ch buãin (Luzulo-Fagetum), tak typy obohacené s kyãelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-fagetum). Dal í porosty jsou napfi. na Babû (438,0 m n. m.) u Stfiíbrné Skalice. Zbytky pfiírodû blízk ch lesû se zachovaly i v údolí horní embery a jejích pfiítokû nebo pod Kostelcem nad âern mi lesy. Vût ina okresu hostí dnes bûïnou faunu vnitroãeské kulturní krajiny. Zménû bûïn ch ptaãích druhû zde hnízdí napfi. pûnice vla ská (Sylvia nisoria), lindu ka luãní (Anthus pratensis) a nepravidelnû se objevuje dudek chocholat (Upupa epops). V posledních letech se obnovuje i nûkdej í hojn v skyt kfieãka polního (Cricetus cricetus), na sportovním leti ti u Kolína se dosud drïí velká kolonie sysla obecného (Spermophilus citellus). Velmi kusé jsou poznatky o netop rech. S lesní faunou se setkáme hlavnû v labsk ch luzích, kde dodnes hnízdí jestfiáb lesní (Accipiter gentilis) a datel ãern (Dryocopus martius), vyskytuje se skokan tíhl (Rana dalmatina), z bezobratl ch ÏábronoÏka snûïní (Siphonophanes grubii), listonoh jarní(lepidurus apus) a donedávna i jasoà dymnivkov (Parnassius mnemosyne), z plïû sítovka Aegopinella nitidula, srstnatka Trichia sericea a slimáãnice Eucobresia diaphana. Na stráních u V rovky Ïijí teplomilní bezobratlí, sklípkánek Atypus piceus a plï Ïitovka Granaria frumentum, na such ch slunn ch stráních v okolí Kolína podzemní stepní plï Oxychilus inopinatus, u Ovãár jihoevropská suchomilka Cernuella neglecta. V tepl ch hájích na Trubách na horní embefie Ïije plï peripanonského roz ífiení vrásenka orlojovitá (Discus perspectivus). V údolí Sázavy nacházíme západokarpatskou nábûlku Plicuteria lubomirskii. Vodûradské buãiny ob vá fiada ptákû jako datel ãern (Dryocopus martius), holub doupàák (Columba oenas), ãáp ãern (Ciconia nigra) ivãelojed lesní (Pernis apivorus), je odtud znám i pozoruhodn edafon. V znamn m fenoménem nynûj ího okresu jsou velké územní odli nosti. Znaãná ãást území byla ovlivnûna ãinností Labe. eka se podílela na jeho modelaci a byla také hlavním zdrojem hydrologick ch zmûn území. Stfiední ãást je tvofiena velmi pfiíhodn mi polohami, vyuïívan mi k osídlení po cel zemûdûlsk pravûk. JiÏní ãást okresu okolo Sázavy je dûleïit m komunikaãním koridorem mezi Polabím a Podunajím. Prostor okresu je územím, kde se na mnoha archeologick ch lokalitách formoval názor na v voj a obsah jednotliv ch kultur pravûku a na poãátky v stavby ranû stfiedovûk ch hradi È. Území patfií k nejteplej ím oblastem v âechách a bylo vyuïíváno tehdej ími lovci od stfiedního paleolitu, jak dokládá fiada nalezi È valounové industrie za v echny je moïné jmenovat Radim. Doklady dal ího, mladopaleolitického v voje, jsou známy z irokého pásu lokalit od Bylan pfies Velim, PlaÀany a Kolín aï po Îdánice. Mezolitick v voj je doloïen velmi sporadicky. Radikální zmûnu v pfiístupu ke krajinû pfiineslo první zemûdûlské osídlení. Byly vyuïívány pfiedev ím plochy Okres Kolín Hnûdásek osikov (Euphydryas maturna) pfiedstavuje velice vzácného obyvatele listnat ch lesû stfiedního Polabí. 2 Pavouci zápfiedníci rodu Clubiona jsou za úãelem zhotovení bezpeãného úkrytu schopni ohnout i houïevnat list rákosu. 3 Jepice (Ephemeroptera) se zdr- Ïují v okolí vodních biotopû, ve kter ch probíhá v voj jejich larev. 4 Stulík Ïlut (Nuphar lutea) je typickou vodní rostlinou polabsk ch tûní a klidnûj ích okrajû kanalizovaného Labe KO 7 23
8 Stfiední âechy LechÛv kámen u Koufiimi, jedno z památn ch míst z úsvitu ãesk ch dûjin. s lehko rozpojiteln mi a snadno zpracovateln mi pûdami, které se táhnou od âeskobrodska aï k v chodním hranicím okresu. K osídlení a obïivû byly vyuïívány plochy v e poloïen ch teras a iroká, mûlká údolí s drobn mi vodními zdroji. Na takov chto místech dochází k opakovanému nebo dlouhodobému osídlení jednotliv mi kulturami v rûzn ch v vojov ch epochách. Z v znamn ch lokalit, reprezentujících v voj od kultury s lineární keramikou aï po závûr neolitu, je moïné jmenovat Novou Ves I, Tuchoraz, Pa inku, Polepy, Tfiebovli, Vrbãany, Ohradu, Chotouchov nebo Îabonosy. K postupn m zmûnám, které souvisejí se zmûnami zemûdûlsk ch technologií a zmûnami ve struktufie a charakteru spoleãnosti a jednotliv ch skupin, dochází v prûbûhu eneolitu. Z území okresu je doloïeno vïdy fiadou v znamn ch lokalit celé známé spektrum eneolitick ch kultur (nálevkovit ch pohárû, kanelované a fiivnáãské, kulovit ch amfor, ÀÛrové a zvoncovit ch pohárû), projevujících se sídelními a pohfiebními aktivitami. Za v echny je moïno jmenovat polykulturní lokality v Pofiíãanech, Vrbãanech, Pla- Àanech, âerven ch Peãkách a Kolínû. Zaãínají se vyuïívat pfiírodnû lépe chránûné polohy, napfi. Bylany-Okrouhlík (fiivnáãská kultura). Od eneolitu po stfiedovûk bylo postaveno na území okresu okolo 40 hradi È. V prûbûhu doby bronzové dochází k dal ímu rozvoji osídlení a dálkov m obchodním kontaktûm. Pro star í v vojové období kulturu únûtickou je nutno jmenovat v znamné pohfiebi tû v Polepech a v závûru kultury hradi tû vybudované nad Kluãovem. Ve stfiedobronzovém období je dûleïitou lokalitou nûkolikanásobnû opevnûné návr í Skalka ve Velimi. Závûrem tohoto období dochází k v raznûj ím zmûnám ve struktufie osídlení a charakteru sídli tních projevû. Zdá se, Ïe je doprovázeno relativnû dramatickou zmûnou osídlení, kdy jsou do prostoru pfiiná eny prvky zpûsobu Ïivota nositelû luïické kultury. Jejich doklady jsou známy opût z celé fiady lokalit (Koufiim, Kluãov, Pofiíãany, Kolín, Libenice). S tímto lidem je spojována také v stavba nûkter ch hradi È (B chory, LÏovice). Doba jejich budování a vyuïívání v ak dosud nebyla spolehlivû doloïena. Pomûrnû v krátké dobû je na znaãném území vystfiídána luïická kultura typickou stfiedoãeskou knovízskou kulturou, která pfiedstavuje dal í etapu kulturního v voje sledovaného území. Její závûreãná fáze, kultura títarská (podle títar, dnes souãást Kolína), je známá opût 24 KO 8
9 Okres Kolín z celé fiady lokalit (Cerhenice, Pofiíãany, Dolany, Kolín), budováním hradi È. Za pozdnû bronzová hradi tû jsou povaïována opevnûní v Doubravãanech. Závûrem doby bronzové byl polo- Ïen základ pro velmi diferencovan v voj do plné doby Ïelezné, reprezentované hal tatskou kulturou. Období její star í ãásti je v ãeské archeologii naz vané podle Bylan u âeského Brodu bylanskou kulturou. Je reprezentováno pfiedev ím hrobov mi nálezy, z nichï nejv znamnûj í byly na území okresu uãinûny v PlaÀanech, Hradenínû, Kolínû a v jiï uveden ch Bylanech. Sídli tní projevy, dosud nepfiíli známé, byly zachyceny pfii záchrann ch v zkumech v Cerhenicích a Pofiíãanech. Ve hmotné náplni kultury se stále projevují prvky pokraãujícího v voje luïické kultury. Navazující pozdnû hal tatské období je sjednocujícím obdobím v celém území jsou doloïena rozsáhlá sídli tû s dlouhodob m vnitfiním v vojem (Hradenín, Pofiíãany, Libenice). VprÛbûhu mlad í doby Ïelezné je na celém území doloïena kultura laténská, ztotoïàovaná s pfiítomností KeltÛ na na em území. Její poãátky je moïno vystopovat na celé fiadû sídli È zaloïen ch jiï v pfiedcházejícím období i na fiadû novû zaloïen ch osad (Cerh nky, âesk Brod, Velim, Hradenín) a pohfiebi È, kde byla do zemû ukládána nespálená tûla (Kluãov, Radim, Koufiim, Libodfiice). Charakter osídlení je, po relativnû strukturovaném pozdnû hal tatském osídlení, celkem unifikovan a je pfiedstavován vesnick mi strukturami. Velmi známou lokalitou jsou Libenice, kde byl prozkoumán objekt interpretovan jako svatynû, popfi. jako dvorec. Po období subboreálu se v laténském období zfietelnû místy projevují zmûny v hydrologii. Zdá se, Ïe reakcí na tyto zmûny (alespoà v ãásti okresu), je postupné pfiibliïování do bezprostfiední blízkosti vodních zdrojû. Z dosavadních informací je moïno vyvozovat závûry, Ïe kromû osad sdruïujících nûkolik obydlí existovala samostatná obydlí nebo samostatné hospodáfiské jednotky. Koncem období dochází opût k budování opevnûní (T nec nad Labem) a k ukládání majetku (depot ze Starého Kolína akolína). S pfiíchodem skupin germánsk ch kmenû, se ve struktufie osídlení témûfi nic nezmûnilo, av ak do lo k úplné zmûnû pohfiebního ritu. Kromû rozsáhl ch osad jsou doloïeny jednotlivé samostatné jednotky rozloïené podél men ích vodních tokû. Pro poznání tohoto období byly nálezy z Kolínska nesmírnû dûleïité. Jedná se zejména o kolekci keramiky z PlaÀan (poháry plaàanského typu jsou chronologicky citliv m prvkem) a obsahovou náplà získanou ze Ïárov ch pohfiebi È objeven ch ve dvou polohách na návr í nad Dobfiichovem (traè Piãhora a Tfiebická). Koufiimsk sídelní areál a jeho pfiesouvání: Stará Koufiim (9. aï 0. stol.), ostroïna U Sv. Jifií (. aï 2. stol.), nynûj í královské mûsto (3. stol.). Podle olleho 984. KO 9 25
10 Stfiední âechy TûÏba cenomansk ch keramick ch jílû u Brníku na âernokostelecku odkr vá jeden z nejjiïnûj ích v skytû kfiídového útvaru, kter v hlub í geologické minulosti zasahoval mnohem dále k jihu neï dnes. V následujícím období, naz vaném stûhování národû, je známo z území okresu jen nûkolik osad (na Staré Koufiimi) a pohfiebi È (Kluãov). Boufiliv rozvoj území probíhá v raném stfiedovûku. Po období skupiny nálezû praïského typu dochází v povodí men ích tokû k v stavbû fiady hradi È. V Po embefií jsou vybudována hradi tû Kluãov, Pfiistoupim, Tismice, Doubravãice, v povodí Vavfiince, Koufiimky a V rovky stojí Hryzely, patrnû Îdánice, Koufiimská hradi tû a Radim. iroce koncipovaná v stavba mûla zajisté velk vliv na vegetaci. Napfiíklad Stará Koufiim mûla pomûrnû rozsáhlé úseky fortifikace budované ze dfieva a proutí. Na pfiíkladu koufiimsk ch stavebních aktivit je moïno také velmi dobfie sledovat v voj od hradi tû typu Stará Koufiim pfies hradi tû u Sv. Jifií aï po dne ní mûsto. S v vojem celé oblasti souvisí fiada v znamn ch církevních staveb (bazilika v Tismicích, Stfiíbrná Skalice, Koufiim) a fiada men ích románsk ch kostelíkû, v mnoh ch pfiípadech opevnûn ch (napfi. Vrbãany, Tfiebovle, Îabonosy). To v ak jiï celé území pfiechází do plného stfiedovûkého v voje, obdobného jako v jin ch oblastech stfiedních âech. Na území okresu pfievaïuje zemûdûlská v roba a navazující potravináfisk prûmysl. Men í prûmyslovou aglomeraci pfiedstavuje Kolín, kter je i v znamn m Ïelezniãním uzlem. TûÏba kameniva probíhá u PlaÀan, Libodfiic a Stfiíbrné Skalice, keramické jíly se tûïí u Brníku. V údolí Sázavy a na Jevansku se v dnes jiï témûfi neúnosné hustotû soustfieìuje chatová rekreace. V území okresu se nacházejí dvû národní pfiírodní rezervace, Libick luh (vût í ãást na okrese Nymburk) a Vodûradské buãiny. Z pfiírodních rezervací mají znaãn v znam T necké mokfiiny, Veltrubsk luh, Dománovick les a mokfiadní louky u rybníka Proudnice. Ostatní chránûná území jsou vût inou malá a náplà ochrany je zamûfiená na urãité objekty pfiíkladem je v choz stébelnat ch rul v Doubravãanech. SíÈ chránûn ch území by je tû zasluhovala doplnûní v oblasti ãeskobrodského permu. BIBLIOGRAFIE: 277, 32, 483, 624, 038, 049, 366, 367, 384, 385, 387, 42, 45, 453, 589, 779, 78, 83, KO 0
OKRES PRAHA-V CHOD. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. ST EDNÍ âechy
OKRES PRAHA-V CHOD CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr ST EDNÍ âechy Stfiední âechy OKRES PRAHA-V CHOD Na pfiedcházející stranû: Probo tská jezera u Brand sa nad Labem vzniklá tûïbou písku. Soutok fiek Jizery a Labe. Okres
VíceOKRES NYMBURK. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. ST EDNÍ âechy
OKRES NYMBURK CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr ST EDNÍ âechy Stfiední âechy OKRES NYMBURK Na pfiedcházející stranû: Niva fieky Labe urãuje celkov charakter Nymburska. Plochou krajinu zpestfiují svûdecká návr í jako je
VíceOKRES KUTNÁ HORA. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. ST EDNÍ âechy
OKRES KUTNÁ HORA CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr ST EDNÍ âechy Stfiední âechy OKRES KUTNÁ HORA Na pfiedcházející stranû: U Ledeãka vytvofiila Sázava jeden z nejhezãích meandrû v âesk ch zemích, na jehoï nárazov ch svazích
VíceOKRES MLADÁ BOLESLAV. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. ST EDNÍ âechy
OKRES MLADÁ BOLESLAV CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr ST EDNÍ âechy Stfiední âechy OKRES MLADÁ BOLESLAV Na pfiedcházející stranû: Jizera u Podhradské tûnû, na obzoru Krkono e. Údolí fiíãky Bûlé pohled smûrem k Bezdûzu.
VíceOKRES KLADNO. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. ST EDNÍ âechy
OKRES KLADNO CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr ST EDNÍ âechy Stfiední âechy OKRES KLADNO Na pfiedcházející stranû: Viadukt bu tûhradské dráhy u Podle ína patfií k typick m Ïelezniãním stavbám z 9. stol. Smeãno, kdysi
Víceprávních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje
Strana 109 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 3 Rozesláno dne 6. kvûtna 2010 O B S A H 12. Nafiízení Stfiedoãeského
VíceRudné hornictví v âechách, na Moravû a ve Slezsku
Rudné hornictví v âechách, na Moravû a ve Slezsku Obrazy z dûjin tûïby a zpracování J I Í M AJER Nakladatelství Libri Praha 2004 PhDr. Jifií Majer, CSc., 2004 Illustrations Jan âáka, Hornické muzeum Pfiíbram
Víceprávních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje
Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2009 VùSTNÍK právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 1 Rozesláno dne 27. bfiezna 2009 O B S A H 1. Nafiízení Stfiedoãeského
Více8. Pseudokrasové jeskynû
8. Pseudokrasové jeskynû Úvod Pfiehled jeskyní Moravskoslezské Beskydy - Radho Èská hornatina Host nsko-vsetínská hornatina - Vsetínské vrchy Host nské vrchy Vizovická vrchovina - Komonecká hornatina Javorníky
VíceOKRES PRAHA-ZÁPAD. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. ST EDNÍ âechy
OKRES PRAHA-ZÁPAD CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr ST EDNÍ âechy Stfiední âechy OKRES PRAHA-ZÁPAD Na pfiedcházející stranû: Soutok Sázavy a Vltavy. Zprava pfiitéká Vltava s ostrovem sv. Kiliána, ve stfiedu Sázava zde
VíceOKRES RAKOVNÍK. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. ST EDNÍ âechy
OKRES RAKOVNÍK CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr ST EDNÍ âechy Stfiední âechy OKRES RAKOVNÍK Na pfiedcházející stranû: Lesnatá hrana opukové tabule nad narudl mi oranicemi na ãerven ch vrstvách permokarbonu je typickou
VícePřírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda
0 Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť Voda a půda Půda a voda 0 Studované území Vybrali jsme si lokalitu v blízkosti naší školy. Nacházíme se ve zlínském kraji téměř na okraji města ve čtvrti
VíceOKRES. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. ST EDNÍ âechy
OKRES MùLNÍK CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr ST EDNÍ âechy Stfiední âechy OKRES MùLNÍK Na pfiedcházející stranû: Mûsto Mûlník leïí na soutoku dvou nejvût ích ãesk ch fiek Vltavy a Labe. Labe je i po regulaci lemováno
Vícepfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004
pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 806 âástka 7/2004 Vûstník právních
Víceprávních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje
Strana 177 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2005 VùSTNÍK právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 7 Rozesláno dne 31. fiíjna 2005 O B S A H 2. Nafiízení o zfiízení
VíceOBSAH. Úvod a podûkování... 7. Ediãní poznámka... 8. Historick v voj mûstsk ch bran... 9. Stavební rozbor mûstsk ch bran... 14. Îivot v branách...
OBSAH Úvod a podûkování........................................................... 7 Ediãní poznámka............................................................. 8 Historick v voj mûstsk ch bran.................................................
Víceprávních pfiedpisû Ústeckého kraje
Strana 437 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû Ústeckého kraje âástka 8 Rozesláno dne 8. prosince 2006 O B S A H 3. Nafiízení Ústeckého kraje
VíceOKRES ROKYCANY. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO
OKRES ROKYCANY CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO PlzeÀsko a Karlovarsko OKRES ROKYCANY Údolí Berounky u PR Tfiímanské skály. Na pfiedcházející stranû: Havlova skála nad Berounkou u Liblína. Území
VíceOKRES. PROSTùJOV. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OLOMOUCKO
OKRES PROSTùJOV CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OLOMOUCKO Olomoucko OKRES PROSTùJOV Krajina v okolí Dzbelu, na hranici mezi Drahanskou a ZábfieÏskou vrchovinou. Na pfiedcházející stranû: Krajina u Pfiemyslovic, v pozadí
Víceprávních pfiedpisû Ústeckého kraje
Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Ústeckého kraje âástka 2 Rozesláno dne 19. dubna 2010 O B S A H 1. Nafiízení Ústeckého kraje o zfiízení pfiírodní památky RadouÀ a stanovení jejích bliï ích ochrann
VíceOKRES BEROUN. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. ST EDNÍ âechy
OKRES BEROUN CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr ST EDNÍ âechy Stfiední âechy OKRES BEROUN Na pfiedcházející stranû: (pohled z Kozla na Damil). Pohled do údolí Berounky ze skal pfii ústí Kaãáku smûrem k Berounu. Vlevo v
VíceManuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související
Manuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související I/1 Základní podoba logotypu, síèová konstrukce a ochrann prostor ; y ; y Ochrannou známkou âeské televize je logotyp tvofien grafick
VíceZACHYTÁVÁNÍ A UKLÁDÁNÍ CO2 GEOLOGICKÁ ALTERNATIVA SNIÎOVÁNÍ EMISÍ
ZACHYTÁVÁNÍ A UKLÁDÁNÍ CO2 GEOLOGICKÁ ALTERNATIVA SNIÎOVÁNÍ EMISÍ Vít Hladík, Vladimír Kolejka âeská geologická sluïba, poboãka Brno, pracovi tû Jeãná 29a, 621 00 Brno, hladik@gfb.cz Abstract: Capture
VíceOKRES OLOMOUC. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OLOMOUCKO
OKRES OLOMOUC CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OLOMOUCKO Olomoucko OKRES OLOMOUC Velk Kosífi (44,9 m n. m.) od severov chodu. Na pfiedcházející stranû: Vrch Tfiesín (344,9 m n. m.) od v chodu, v popfiedí obec Mladeã
Víceprávních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje
Strana 169 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2011 VùSTNÍK právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 4 Rozesláno dne 24. kvûtna 2011 O B S A H 3. Nafiízení Stfiedoãeského
VíceDS-75 JE TO TAK SNADNÉ. kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí
DS-75 JE TO TAK SNADNÉ kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí DS-75 OBÁLKOVÁNÍ JE TAK SNADNÉ Pracujete v prostfiedí, kde je zpracování zásilek klíãová otázka? Kompaktní obálkovací stroj má mnoho
Víceprávních pfiedpisû Moravskoslezského kraje
Strana 269 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2007 VùSTNÍK právních pfiedpisû Moravskoslezského kraje âástka 8 Rozesláno dne 28. prosince 2007 O B S A H 3. Nafiízení Moravskoslezského
Víceprávních pfiedpisû Karlovarského kraje
Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Karlovarského kraje âástka 1 Rozesláno dne 8. dubna 2010 O B S A H 1. Nafiízení Karlovarského kraje,
VícePražský "divočinový" speciál! Přírodní park Modřanská rokle-cholupice
Pražský "divočinový" speciál! Přírodní park Modřanská rokle-cholupice Potěšte se výhledem na malebnou scenárii Prahy z keltského oppidia Závist na naučné Keltské stezce anebo se vydejte objevovat krásu
Více12. NepfietrÏit odpoãinek v t dnu
12. NepfietrÏit odpoãinek v t dnu 12.1 Právní úprava 92 (1) Zamûstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zamûstnanec mûl nepfietrïit odpoãinek v t dnu bûhem kaïdého období 7 po sobû jdoucích
VíceOKRES P EROV. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OLOMOUCKO
OKRES P EROV CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OLOMOUCKO Olomoucko OKRES P EROV Niva Beãvy pod Helf t nem. V pozadí zlomov svah Maleníku. Na pfiedcházející stranû: Moravská brána z Maleníku. Okres Pfierov tvofií jihov
Víceprávních pfiedpisû Královéhradeckého kraje
Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2007 VùSTNÍK právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 1 Rozesláno dne 26. bfiezna 2007 O B S A H 1. Nafiízení Královéhradeckého
Více* Kraje a krajská města ( Pardubický kraj a kraj Vysočina) 5. třída ZÁKLADNÍ ŠKOLY
* Kraje a krajská města ( Pardubický kraj a kraj Vysočina) 5. třída ZÁKLADNÍ ŠKOLY ZŠ zpracovala v rámci šablony III/2 DUMy pro: 5. ročník, předmět VL, tematický okruh: Poznáváme naši vlast a historii.
VíceOKRES. HAVLÍâKÒV BROD. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr JIHLAVSKO
OKRES HAVLÍâKÒV BROD CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr JIHLAVSKO Jihlavsko OKRES HAVLÍâKÒV BROD 2 Údolí Sázavy ve Stvofiidlech. 2 Vítod obecn (Polygala vulgaris). Na pfiedcházející stranû: Komplexy vlhk ch a mezofilních
VíceRudné hornictví v âechách, na Moravû a ve Slezsku
Rudné hornictví v âechách, na Moravû a ve Slezsku Obrazy z dûjin tûïby a zpracování J I Í M AJER Nakladatelství Libri Praha 2004 PhDr. Jifií Majer, CSc., 2004 Illustrations Jan âáka, Hornické muzeum Pfiíbram
VíceMinisterstvo zemûdûlství Úsek lesního hospodáfiství. Zpráva. o stavu lesa. a lesního hospodáfiství. âeské republiky SOUHRN
Ministerstvo zemûdûlství Úsek lesního hospodáfiství Zpráva o stavu lesa a lesního hospodáfiství âeské republiky SOUHRN Stav k 31. 12. 2002 Podíl lesního hospodáfiství na tvorbû HPH stagnoval Vlivem poklesu
Více_VY_uvod :17 Stránka 521 C M Y K OKRES VY KOV. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. BRNùNSKO
52-536_VY_uvod 28.3.2008 3:7 Stránka 52 OKRES VY KOV CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr BRNùNSKO 52-536_VY_uvod 28.3.2008 3:7 Stránka 522 Brnûnsko OKRES VY KOV Na pfiedcházející stranû: B valé v znamné keltské sídli tû
Víceprávních pfiedpisû PlzeÀského kraje
Strana 261 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 8 Rozesláno dne 18. prosince 2006 O B S A H 6. Nafiízení PlzeÀského kraje
VíceZnaãka, barvy a písmo
Znaãka, barvy a písmo kliknûte zde nápovûda pouïitím tlaãítek se pohybujte v pfiíslu né sekci jednotlivá loga najdete uloïena na CDromu znaãky âeského TELECOMU z manuálu lze tisknout, je v ak tfieba pfiihlédnout
VíceOKRES JIHLAVA. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr JIHLAVSKO
OKRES JIHLAVA CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr JIHLAVSKO Jihlavsko OKRES JIHLAVA Ráz krajiny v okolí imanova. Na zachoval ch vlhk ch loukách ãasto dominuje pfiástevník chrastavcov (Diacrisia sannio). Na pfiedcházející
VíceVlha pestrá (Merops apiaster)
Vlha pestrá (Merops apiaster) NeÏije u nás asi krásnûj í pták neï je vlha. Je pfiedstavitelem skupiny, ob vající tropy a subtropy Afriky a Asie, které stfiedoevropské klima pfiíli nevyhovuje. Kdysi jsme
VíceOKRES TÁBOR. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr
OKRES TÁBOR CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr âeskobudùjovicko âeskobudûjovicko OKRES TÁBOR Zafiíznuté údolí potoka Îidova strouha vyerodované v uklonûn ch vrstvách bechyàské ortoruly v BechyÀské pahorkatinû. Na pfiedcházející
VícePražský "divočinový" speciál! Největší lužní les v Čechách
Pražský "divočinový" speciál! Největší lužní les v Čechách Fotografie Karolína Gelatičová Nedaleko Prahy u obce Velký Osek se na pravém břehu Labe rozkládá Národní přírodní rezervace Libický luh. Se svými
Více2. Stupňovité mrazové sruby a kryoplanační terasy na jihozápadní straně Tisé skály.
TISÁ SKÁLA Rozsáhlý skalní útvar Tisá skála (394 m) leží v zalesněném terénu v katastru obce Bratčice na okrese Kutná Hora, 7 kilometrů jižně od Čáslavi. Geologicky je Tisá skála tvořena masívem granitické
VíceK IVOKLÁTSKO. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. ST EDNÍ âechy
K IVOKLÁTSKO CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr ST EDNÍ âechy Stfiední âechy CHRÁNùNÁ KRAJINNÁ OBLAST K IVOKLÁTSKO Na pfiedcházející stranû: Údolí Berounky u T fiovic. Na spodu snímku hrad T fiov, vpravo rozsáhlá ple na
Více9. Hydrologie. Podzemní vody Povrchové vody Beãva a její pfiítoky z hlediska vodohospodáfiského
9. Hydrologie Podzemní vody Povrchové vody Beãva a její pfiítoky z hlediska vodohospodáfiského 51 52 9. Hydrologie Podzemní vody Okres Vsetín je celkové chud na podzemní vody v dûsledku geologické stavby,
VíceOKRES TACHOV. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO
OKRES TACHOV CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO PlzeÀsko a Karlovarsko OKRES TACHOV âást okresu v okolí Boru u Tachova. Na pfiedcházející stranû: Václavsk rybník, v pozadí Pfiimda dominanta okresu
VíceOKRES P ÍBRAM. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. ST EDNÍ âechy
OKRES P ÍBRAM CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr ST EDNÍ âechy Stfiední âechy OKRES P ÍBRAM Na pfiedcházející stranû: Skalnaté údolí Vltavy, zatopené Slapskou údolní nádrïí. Vysoko vzedmuté vody slapské pfiehradní nádrïe
VíceSeminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu
Seminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu Strukturní tvary reliéfu Vychází z geologické mapy Strukturní podmíněnost tvarů Tvary související: se sopečnou činností neovulkanické suky, sopky, s horizontálním
VíceHYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. V I M P E R K N A D T R A T Í
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K N A D T R A T Í h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e
VíceII. âást - DùJINY PAVLOVA. Archeologické nálezy. Kronika obce Pavlov / 17
II. âást - DùJINY PAVLOVA P Archeologické nálezy Kronika obce Pavlov / 17 O Archeologické nálezy dkaz dávné minulosti kraje pod Pavlovsk mi vrchy dne ku. Jedineãnou ozdobou jihomoravské níïiny jsou vápencové
VíceZákladní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever
Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Název projektu Registrační číslo projektu UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ INOVACE VÝUKY ZŠ KAZNĚJOV CZ.1.07/1.1.12/02.0029
Víceprávních pfiedpisû PlzeÀského kraje
Strana 309 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2005 VùSTNÍK právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 6 Rozesláno dne 12. prosince 2005 O B S A H 2. Nafiízení o zfiízení pfiírodní
Víceprávních pfiedpisû Libereckého kraje
Strana 141 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 6 Rozesláno dne 8. prosince 2006 O B S A H 6. Nafiízení o zfiízení pfiírodní
Více_NP PO_uvod :30 Stránka 781 C M Y K PODYJÍ. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr. BRNùNSKO
78-83_NP PO_uvod 8.4.008 :30 Stránka 78 PODYJÍ CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr BRNùNSKO 78-83_NP PO_uvod 8.4.008 :30 Stránka 78 Brnûnsko NÁRODNÍ PARK PODYJÍ Na pfiedcházející stranû: Hluboce zafiíznuté údolí Dyje je
Více13. Biota a její v voj. Vegetaãní stupnû V voj bioty Vliv lidského osídlení na biotu
13. Biota a její v voj Vegetaãní stupnû V voj bioty Vliv lidského osídlení na biotu 75 76 13. Biota a její v voj V znamnou pfiírodní sloïkou krajiny je biota - tj. soubor rostlinn ch a Ïivoãi n ch organismû
Více11 TRH PÒDY, TRH KAPITÁLU
11 TRH PÒDY, TRH KAPITÁLU 11.1 Trh pûdy a pozemková renta 11.2 Kapitál jako v robní faktor 11.2.1 Pojetí kapitálu 11.2.2 Kapitálov trh, cena kapitálu Anal za trhu pûdy ukazuje, jak je v ekonomickém systému
VíceStrana 1155 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 P ÍLOHA J.1 PODLE STABILITNÍ KLASIFIKACE BUBNÍKA A KOLDOVSKÉHO
pfiíloha J1-J7+konec 1155-1224 29.3.2005 17:43 Stránka 1155 Strana 1155 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 P ÍLOHA J.1 ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY PODLE STABILITNÍ KLASIFIKACE BUBNÍKA
VíceB EZEN 2004 MINISTERSTVO ZEMùDùLSTVÍ
B EZEN 2004 MINISTERSTVO ZEMùDùLSTVÍ VáÏení ãtenáfii, letos si jiï po dvanácté svûtová vefiejnost pfiipomíná 22. bfiezna v znam vody pro existenci Ïivota na na í planetû a pro v voj lidské civilizace.
VíceV I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H h y d r o g e o l o g i c k
VíceSoustava rybníčků a revitalizovaných ploch, využití retence vody v krajině. 10. září 2013 Osíčko
Soustava rybníčků a revitalizovaných ploch, využití retence vody v krajině 10. září 2013 Osíčko Vymezení zájmového území LOKALITA JIŘIČKY Seznam znaků krajinného rázu Přírodní charakteristika Kulturní
VícePedosféra. půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání
PEDOSFÉRA Pedosféra půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání jejím studiem jako součástí fyzickogeografické a krajinné sféry
VíceOBSAH. Principy. Úvod Definice událostí po datu úãetní závûrky Úãel
23 POSOUZENÍ NÁSLEDN CH UDÁLOSTÍ OBSAH Principy Úvod Definice událostí po datu úãetní závûrky Úãel âinnosti Identifikace událostí do data vyhotovení zprávy auditora Identifikace událostí po datu vyhotovení
Vícedodavatelé RD na klíã
dodavatelé RD na klíã Ekonomické stavby, a. s. Ke KfiiÏovatce 466 330 08 Zruã u Plznû Tel.: 377 825 782 Mobil: +420 602 435 452, +420 777 743 411 e-mail: info@ekonomicke-stavby.cz www.ekonomicke-stavby.cz
Víceprávních pfiedpisû Olomouckého kraje
Strana 229 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû Olomouckého kraje âástka 6 Rozesláno dne 16. fiíjna 2006 O B S A H 5. Nafiízení Olomouckého kraje
VíceTYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS. Vliv na utváření primární struktury krajiny (předběžná verse) Sestavili J. Divíšek a M. Culek
TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS Vliv na utváření primární struktury krajiny (předběžná verse) Sestavili J. Divíšek a M. Culek Vliv geologického podloží Různý způsob zvětrávání hornin Př. pískovce hornina
Více6. Přírodní památka Profil Morávky
6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké
VíceUniverzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Pedogeografie a biogeografie Václav ČERNÍK 2. UBZM ZS 2012/2013 1. Základní údaje o lokalitě Název
VíceOKRES SEMILY. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr LIBERECKO
OKRES SEMILY CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr LIBERECKO Liberecko OKRES SEMILY Trosky dominanta dal ího v znamného krajinného celku Semilska, âeského ráje. Skalní vûï DÏbán v PR Klokoãské skály. Na pfiedcházející stranû:
Vícepouïívání certifikátû; ãímï byl poprvé umoïnûn pfiístup externích zákazníkû k interním datûm PRE, souãasnû probíhal projekt www100, kter tato
Transformovna a rozvodna 110/22 kv Chodov v roce 2006 63 pouïívání certifikátû; ãímï byl poprvé umoïnûn pfiístup externích zákazníkû k interním datûm PRE, souãasnû probíhal projekt www100, kter tato zákaznická
Víceprávních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje
Strana 149 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2009 VùSTNÍK právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 3 Rozesláno dne 26. fiíjna 2009 O B S A H 2. Nafiízení Stfiedoãeského
VíceOKRES DOMAÎLICE. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO
OKRES DOMAÎLICE CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO PlzeÀsko a Karlovarsko OKRES DOMAÎLICE Pohled od b valého vojenského objektu na Chloumku smûrem k jihu. Na pfiedcházející stranû: Pohled zv hledû
Víceprávních pfiedpisû Libereckého kraje
Strana 169 Vûstník právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 1/2008 Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 5 Rozesláno dne 13. srpna 2010 O B S A H 2. Rozhodnutí hejtmana Libereckého
VíceSkupina PRE 1897> >2007. Jsme energie tohoto města
Skupina PRE 1897> >2007 Jsme energie tohoto města Ing. Drahomír Ruta pfiedseda pfiedstavenstva a generální fieditel Vážení čtenáři, v dne ní dobû, kdy se bez elektrické energie neobejde Ïádn ãlovûk, Ïádná
VíceOKRES KLATOVY. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO
OKRES KLATOVY CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO PlzeÀsko a Karlovarsko OKRES KLATOVY Listnaté porosty na krystalick ch horninách nad Otavou. Na pfiedcházející stranû: Su icko od Zámy le, v pozadí
Víceprávních pfiedpisû PlzeÀského kraje
Strana 137 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 3 Rozesláno dne 18. kvûtna 2006 O B S A H 2. Nafiízení PlzeÀského kraje
VíceSEZNAM PŘÍLOH. Charakteristika hlavních půdních jednotek v povodí Litavy. Graf závislosti odtoku na kategorii využití území (zdroj: Slavíková)
PŘÍLOHY SEZNAM PŘÍLOH Příl. 1 Příl. 2 Charakteristika hlavních půdních jednotek v povodí Litavy Graf závislosti odtoku na kategorii využití území (zdroj: Slavíková) HPJ 01 Černozemě (typické i karbonátové)
VíceHYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. V I M P E R K 02
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K 02 h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e n í m o ž n
VíceUNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Těţba štěrkopísků v Nymburské kotlině a moţné vyuţití opuštěných lokalit
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Katedra geografie Martina BRAUNOVÁ Těţba štěrkopísků v Nymburské kotlině a moţné vyuţití opuštěných lokalit Bakalářská práce Vedoucí práce: doc. RNDr.
VíceKERAMIKA II. figurky. Eta Placáková Marcela Po ustová Alena Vondru ková
KERAMIKA II figurky Eta Placáková Marcela Po ustová Alena Vondru ková Eta Placáková, Marcela Po ustová, Alena Vondru ková Keramika II figurky Vydala Grada Publishing, a.s., U PrÛhonu 22, Praha 7, obchod@gradapublishing.cz,
VíceMODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204. Ekologie lesa. Lesní půdy
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Ekologie lesa Lesní půdy Vztah lesní vegetace a lesních půd Vztah vegetace a půd je výrazně obousměrný, s řadou zpětných vazeb.
VíceHYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, České Budějovice, ÚS V I M P E R K 01. RNDr. Marcel Homolka
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail hydropruzkum@hydropruzk um.cz H P ÚS V I M P E R K 01 h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e n í m o ž n
VíceINFORMACE PRO PACIENTY
INFORMACE PRO PACIENTY Technologie prizpusobená ˇ pacientovi technologie od Artrotické zmûny Pfiesné fiezací bloãky Technologie Visionaire Optimálnû usazen implantát O spoleãnosti Smith&Nephew je celosvûtovû
Víceprávních pfiedpisû Libereckého kraje
Strana 137 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2004 VùSTNÍK právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 4 Rozesláno dne 28. ãervna 2004 O B S A H 3. Obecnû závazná vyhlá ka
VíceREGIONÁLNÍ INFORMAâNÍ SYSTÉM KOMUNITNÍCH SLUÎEB MùSTA ÚSTÍ NAD LABEM
REGIONÁLNÍ INFORMAâNÍ SYSTÉM KOMUNITNÍCH SLUÎEB MùSTA ÚSTÍ NAD LABEM www.socialni-sluzby-usti.cz Dvacet nov ch informaãních kioskû s vefiejn m pfiístupem k internetu Vám mimo jiné poskytne informace o
VíceReliéf R. Reliéf R. typy reliéfu základní regionalizace. lenitost reliéfu - absolutní
Reliéf R Reliéf R typy reliéfu základní regionalizace hlavní rysy: 2 odlišné typy: * eská vysoina (geologicky eský masív) * Karpaty - odlišné typy zemské kry Z - stará, konsolidovaná kra západoevropské
VíceBotiã-Milíãov. Praha. Vyhlá en v roce 1984 na plo e 873 ha.
Pfiírodní park Botiã-Milíãov Vyhlá en v roce 1984 na plo e 873 ha. Men í pfiírodní park pfii jihov chodním okraji Prahy pozûstává z údolí Pitkovického potoka od Lipan po soutok s Botiãem, podél nûhoï pokraãuje
VíceVítejte v TESLE Jihlava
KONTAKTY HYPCON Vítejte v TESLE Jihlava Praha D1 Rozvadov (Műnchen) Jihlava Znojmo (Wien) Brno PROFIL SPOLEâNOSTI Akciová spoleãnost TESLA Jihlava se zamûfiuje na konektory a spínací prvky. Od roku 1958
Víceprávních pfiedpisû Ústeckého kraje
Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Ústeckého kraje âástka 8 Rozesláno dne 14. prosince 2010 O B S A H 6. Nafiízení Ústeckého kraje, kter m se vydává Integrovan krajsk program sniïování emisí Ústeckého
VíceOkénko do zahraniãí. Zdanûní v Evropû je vy í. NadprÛmûrné mzdy. Austrálie. Belgie
mezd je v JiÏní Koreji (14,1 %), Mexiku (17,3 %) a na Novém Zélandu (20,6 %). V Evropû je oproti ostatním ãlensk m zemím OECD vy í zdanûní i o desítky procent. V e prûmûrné mzdy je v ak jedna vûc, ale
VíceVûstník. právních pfiedpisû Pardubického kraje. âástka 8 Rozesláno dne 30. prosince 2006
Strana 301 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 Vûstník právních pfiedpisû Pardubického kraje âástka 8 Rozesláno dne 30. prosince 2006 O B S A H Nafiízení hejtmana Pardubického
VíceOKRES KARVINÁ. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OSTRAVSKO
OKRES KARVINÁ CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OSTRAVSKO Ostravsko OKRES KARVINÁ Soustava rybníkû v Rychvaldû a PR Skuãák. Na pfiedcházející stranû: Soutok fiek Odry a Ol e na severozápadû okresu Karviná. Okres Karviná
VíceOKRES. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr
OKRES âesk KRUMLOV CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr âeskobudùjovicko âeskobudûjovicko OKRES âesk KRUMLOV Jifiická klausura, vodní nádrï vybudovaná uï v r. 58 na Pohofiském potoce v jiïní ãásti Novohradsk ch hor u Pohofií
Víceprávních pfiedpisû Královéhradeckého kraje
Zlom 401-566 29.3.2005 14:52 Stránka 401 Strana 401 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2004 VùSTNÍK právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7 Rozesláno dne 20. prosince
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr.
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 25.1.2010 Mgr. Petra Siřínková OCHRANA PŘÍRODY ČESKÉ REPUBLIKY Ochrana přírody je multidisciplinární,
VíceMINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM
Stfiední odborné uãili tû Jifiice Ruská cesta 404, Jifiice, PSâ: 289 22 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM kolní rok 2014/2015 Po projednání v Pedagogické radû dne 26. 8. 2014 schválil s úãinností ode dne 1.
VíceKatastrální území: Nadmofiská v ka: V mûra: Vyhlá eno:
Okres Nymburk 2 1 Pfiírodní památka BáÀ Strm svah údolí Cidliny, 1,3 km dlouh, pod jiïním okrajem plo iny Na hfiebínku (271,3 m n. m.) nad západním koncem obce Hradãany exponované k jihu. Katastrální území:
VíceOKRES PLZE -JIH. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO
OKRES PLZE -JIH CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO PlzeÀsko a Karlovarsko OKRES PLZE -JIH Mûsto Nepomuk, v pozadí klá - ter na Zelené hofie. Na pfiedcházející stranû: Harmonická krajina Nepomucké
VíceOKRES PLZE -SEVER. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO
OKRES PLZE -SEVER CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr PLZE SKO A KARLOVARSKO PlzeÀsko a Karlovarsko OKRES PLZE -SEVER Hrad Neãtiny v pfiírodním parku Manûtínská hornatina. Na pfiedcházející stranû: Údolí Berounky v Karlovické
VíceOKRES OPAVA. v mûna. CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OSTRAVSKO
OKRES OPAVA v mûna CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âr OSTRAVSKO Ostravsko OKRES OPAVA Ploch povrch Vítkovské vrchoviny se zbytky krajinné struktury lesních lánov ch vsí. Uprostfied snímku obec Hofiej í Kunãice. Na pfiedcházející
Více