MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 011 ROMAN KVASNICA

2 Mendeloa unierzia Brně Agronomická fakula Úsa echniky a auomobiloé dopray Brzdoé sysémy osobních auomobilů Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Jiří Čupera, Ph.D. Vypracoal: Roman Kasnica Brno 011

3

4 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na éma Brzdoé sysémy osobních auomobilů ypracoal samosaně a pouţil jen prameny, keré ciuji a uádím přiloţeném seznamu lieraury. Bakalářská práce je školním dílem a můţe bý pouţia ke komerčním účelům jen se souhlasem edoucího bakalářské práce a děkana AF MENDELU Brně. dne. podpis bakaláře.

5 PODĚKOVÁNÍ Chěl bych poděkoa panu Ing. Jiřímu Čuperoi, Ph.D. za ochou a sráený čas při konzulacích, za odborné edení při zpracoání bakalářské práce a za cenné rady při ýběru hodných pramenů.

6 ANOTACE Ve sé bakalářské práci se zabýám brzdoými sousaami osobních auomobilů. V prní čási jsem rozdělil a popsal sáající konsrukce brzdoých sousa. Další čás je ěnoána maemaickému rozboru procesu brzdění. Důleţiou součásí jsou aké podpůrné elekronické sysémy, keré jsou nezbyné pro bezpečnou a sabilní jízdu ozidla. Předeším se jedná o proiblokoací, proiprokluzoé, sabilizační a asisenční sysémy. V poslední čási sé práce jsem se zaměřil na noé rendy brzdoých sousaách, u kerých dochází k neusálému pokroku e ýoji. Klíčoá sloa: brzdoé sousay, bubnoé brzdy, kooučoé brzdy, elekronické sysémy, ABS, ASR, ESP, BAS, MSR, EMS. ABSTRACT In his Bachelor hesis I deal wih he braking sysems of personal moor cars. In he firs par are diided and described he curren consrucion of braking sysems. The oher par is concerned wih he mahemaical analysis of he braking process. Supporing elecronic sysems are also an imporan par, which are necessary for safe and sable moemen of ehicle. In paricular hey are ani-blocking, ani-skidding, sabilizing and assisance sysems. In he las par of his Bachelor hesis I focused on new rends which are conneced o he braking sysems and which are sill in consan progress in deelopmen. Key words: braking sysem, shoe brakes, disc brake, elecronic sysems, ABS, ASR, ESP, BAS, MSR, EMS.

7 OBSAH : 1 ÚVOD...9 CÍL PRÁCE BRZDOVÁ ZAŘÍZENÍ Rozdělení brzdoých sousa Sousaa pro proozní brzdění (proozní brzda) Sousaa pro nouzoé brzdění (nouzoá brzda) Sousaa pro parkoací brzdění (parkoací brzda) Sousaa pro odlehčoací brzdění (odlehčoací brzda) Bubnoé brzdy Brzdoé čelisi a obloţení Druhy bubnoých brzd Simplex Duplex Duo-Duplex Duo-Sero Vlasnosi bubnoých brzd Kooučoé brzdy Kooučoá brzda s peným řmenem Kooučoá brzda s plooucím řmenem Brzdoý koouč Brzdoé obloţení Brzdoá kapalina Vlasnosi kooučoých brzd Brzdoá sousaa s posiloačem Podlakoý posiloač brzd Hydraulický posiloač brzd Rozdělení brzdoých okruhů Přední / zadní Diagonální Trojúhelníkoé Čyři / da Čyři / Čyři....1

8 3.6 Čási brzdoých okruhů Hlaní brzdoý álec Brzdoé sousay osobních auomobilů Mechanické brzdoé sousay Hydraulické brzdoé sousay Elekrické brzdoé sousay MATEMATICKÝ ROZBOR PROCESU BRZDĚNÍ Definice Dráha k zasaení ozidla ELEKTRONICKÉ SYSTÉMY BRZDOVÝCH SOUSTAV Proiblokoací sysém ABS Poţadaky na jízdní sabiliu s ABS Dynamika brzděného kola Variany sysému ABS Proiprokluzoý sysém ASR Elekronické řízení ýkonu mooru EMS Regulace brzdného momenu mooru MSR Brzdoý asisen BAS Elekronické rozděloání brzdné síly EBV Elekronický program pro sabiliu ESP Noé endence brzdoých sousaách ZKOUŠENÍ BRZD Zkušebny brzd ZÁVĚR SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY SEZNAM OBRÁZKŮ

9 1 ÚVOD Brzdoé sysémy u osobních auomobilů jsou jednou z nejdůleţiějších čásí konsrukce celého auomobilu. Slouţí ke zpomalení, zajišění nebo k úplnému zasaení ozidla. Mohou bý pouţiy brzdy parkoací, proozní a nouzoé ( případě poruchy na brzdoé sousaě). Hlaním úkolem brzdoé sousay je zajisi spolehlios a bezpečnos přepraoaných osob. Při brzdění se yáří kineická energie, kerá se následoně mění jiný druh energie, zejména epelnou energii. Z důodu šeření energie a prosředí se dnešní době yuţíá rekuperace energie. Energie se akumuluje do zásobníku a následně se spořebuje. Pouţií elekroniky mooroém ozidle ede k odlehčení řidiče a uolňuje ím lidskou kapaciu k lepšímu pozoroání nějšího dopraního děje. Účelem šech exisujících i yíjených elekronických zařízení pro mooroá ozidla je ralá snaha inţenýrů o zlepšení jízdní bezpečnosi. Elekronicky řízené komponeny se mooroých ozidlech začaly pouţía koncem sedmdesáých le. Od é doby mohlo bý proáděno dříe nepředsaielné zlepšení funkčnosi. Spolehlios a bezpečnos auomobilů byla zýšena a současně byly zmenšeny prosoroé nároky elekronických sysémů. 9

10 CÍL PRÁCE Cílem mé bakalářské práce je pozna a seznámi se s brzdoými sousaami u osobních auomobilů, popsa sáající konsrukce brzdoých sousa. Proedu násin maemaického rozboru procesu brzdění a inegraci elekronických sysémů brzdoé sousay jízdní sabiliě, jako jsou například ABS, ASR, ESP a další. Dále se e sé práci zabýám sysémy, keré pomáhají řidiči kriických siuacích zládnou ozidlo e sabilní poloze. Výoj elekronických prků pro mooroá ozidla oeírá šak aké noé poenciály e ýoji mechanických sysémů. Pomocí senzorů mohou bý zachyceny, zpracoány a ukládány do paměi informace a y následně přeměňoány akčními poely na mechanické prky. 10

11 3 BRZDOVÁ ZAŘÍZENÍ Brzdoá zařízení jsou šechny brzdoé sousay, keré mají za úkol zpomali, zasai nebo zajisi ozidlo. K brzdění dochází mezi čásí roující a čásí nepohybliou. Při omo ději zniká eplo, keré je nuno odés do okolního prosředí. Pokud není odod epla dosaečně inenziní, můţe dojí i k poškození brzdoé sousay. 3.1 Rozdělení brzdoých sousa Sousaa pro proozní brzdění (proozní brzda) Je určena k přibrzdění nebo úplnému zasaení. Proozní brzda by měla působi pozolně, musí bý odsupňoaná. Ve ozidle je oládána pedálem, působí na šechny kola, přičemţ ěší síla je kladena na přední náprau Sousaa pro nouzoé brzdění (nouzoá brzda) Je určena k přibrzdění nebo úplnému zasaení. Nouzoá brzda se yuţíá při selhání proozní brzdy, nebo kdyţ nesačí proozní brzda na zasaení ozidla. Musí by odsupňoaná Sousaa pro parkoací brzdění (parkoací brzda) Parkoací brzda umoţňuje řidiči bezpečně opusi ozidlo bez oho, aniţ by se ozidlo dalo do pohybu. Mechanické prosředky sousay udrţí ozidlo i na sahu. Vyuţíá se předeším nepříomnosi řidiče. Její zapnuí do proozní polohy můţe bý buď pomocí lačíka ( VW Passa ) nebo pomocí páky Sousaa pro odlehčoací brzdění (odlehčoací brzda) Odlehčoací brzdu nenajdeme u osobních auomobilů, nýbrţ u nákladních auomobilů, auobusů, jízdních soupra a o pod názem RETARDÉR. U něhoţ nedochází k opořebení. Slouţí k usálení nebo zpomalení. Tuo sousau nelze poaţoa za proozní nebo nouzoou. Pouţíá se při sjíţdění dlouhých kopců, aby nedošlo ke spálení brzdoého obloţení. 11

12 3. Bubnoé brzdy Jsou pouţíány jako proozní nebo nouzoé. Bubnoá brzda funguje na principu, ţe na řecí plochu jsou přilačoány brzdoé čelisi. Přílačná síla můţe bý yozena hydraulickým álečkem, rozpěrnou pákou nebo brzdoým klíčem. Hlaní čási jsou ší brzdy, oládací zařízení, brzdoé čelisi s řecím obloţením, zpěná pruţina a buben, kerý má na niřní sraně řecí plochu, na kerou dosedají brzdoé čelisi s řecím obloţením. Brzdoé čelisi jsou oládány pomocí rozpěrného mechanismu, pomocí kerého se dosanou do brzdného záběru. Zpěný pohyb do ýchozí polohy je zajišěn pomocí raných pruţin, keré musí pracoa přesně a spolehliě. Při nespráné činnosi ěcho pruţin můţe dojí k sálému brzdění kola. V dnešní době jsou e elké míře nahrazoány kooučoými brzdami, keré mají ěší účinnos a lepší chlazení. Bubnoé brzdy jsou dnešní době přeáţně na sarších ozidlech. (Vlk, F., 003) Obr.1 Bubnoá brzda ( ) 1

13 Obr. Konsrukce bubnoé brzdy ( ) 3..1 Brzdoé čelisi a obloţení Oočné - jsou uloţeny na čepu, mají edy jeden pený bod. Volné - nazýané aké jako plooucí čelisi. Mají opěrnou plochu, kerá můţe bý kolmá nebo šikmá a nemají pený oočný bod. Náběţné - momen řecí síly zyšuje přílak na řecí plochu bubnu. Úběţné - momen řecí síly zmenšuje přílak na řecí plochu bubnu. Brzdoé obloţení U bubnoých brzd je obloţení buď přinýoáno nebo nalepeno na čelisi. Na řecí obloţení jsou kladeny ysoké poţadaky a o například ysoká ţionos, odolnos proi epelnému a mechanickému namáhání, sálý součiniel ření a odolnos proi znikání skloiého porchu na brzdoém obloţení. Má odolnos aţ do 800 C, nejčasěji je yrobeno z organických nebo keramických láek. 13

14 3.. Druhy bubnoých brzd Simplex Konsrukčně je nejjednodušší bubnoá brzda, má náběţnou a úběţnou čelis. Přílačná síla je yozena například klíčem, rozpěrným klínem nebo brzdoou ačkou. Dochází k neronoměrnému opořebení. Brzdný účinek je sále sejný, i kdyţ jedeme před nebo zad. Obr.3 Bubnoá brzda Simplex (Bosch, 005) 3... Duplex Konsrukce yţaduje rozpěrný mechanismus pro kaţdou čelis zlášť. Kdyţ pojedeme před, obě čelisi se budou choa jako náběţné, opačně zad se budou choa jako úběţné. Brzdný účinek oproi Simplex je yšší. Obr.4 Bubnoá brzda Duplex (Bosch, 005) 14

15 3...3 Duo-Duplex Konsrukčně se skládá ze dou dojiých álečků a o znamená, ţe obou směrech je brzdný účinek sejný. Obr.5 Bubnoá brzda Duo-duplex (Bosch, 005) Duo-Sero U éo brzdy jsou čelisi spojeny pomocí pohyblié opěrky a choají se jako náběţné. Při malé oládací síle je brzdný účinek obou směrech sejný. Vyuţií nachází u parkoacích brzd, kde jsou oládány pomocí lanka. Obr.6 Bubnoá brzda Duo-sero (Bosch, 005) 15

16 3..3 Vlasnosi bubnoých brzd celá brzda je umísěna bubnu a je chráněna před nečisoami mají samoposiloací účinek, kerý je určen uspořádáním čelisí jednoduché přizpůsobení pro parkoací brzdu po delším brzdění je u nich pokles brzdného účinku relaině dlouhá ţionos řecího obloţení 3.3 Kooučoé brzdy Sejně jako u bubnoých brzd mohou bý pouţiy jako proozní nebo nouzoé brzdy. Kooučoé brzdy mohou bý s peným nebo plooucím řmenem. Ve řmenech jsou písky, keré se pohybují. Písky přilačují brzdoé obloţení z obou sran na roující koouč. Pohyb písku je dán lakem kapaliny. Tyo brzdy se yznačují dobrým chlazením a nedochází k poklesu brzdného účinku. Mají malé řecí plochy pro brzdění, proo přílačná síla musí bý značná. Demonáţ je jednoduší neţ u bubnoých brzd, přesoţe konsrukce ruční brzdy je mnohem sloţiější. (Jan, Z., Ţdánský, B., 005) Kooučoá brzda s peným řmenem Ve ěšině případů se jedná o doupískoé nebo čyřpískoé kooučoé brzdy s peným řmenem. U ěcho brzd dochází k přilačoání brzdoého obloţení z obou sran koouče. Brzdoé písky jsou opařeny pryţoými ěsnícími krouţky, manţeami a sěracími krouţky. Jednolié álečky jsou propojeny brzdoým porubím nebo kanály. Přílačná plochá pruţina přilačuje desičky s obloţením k pískům a ím jsou yloučeny rázy při brzdění a klepání desiček při jízdě. (Jan, Z., Ţdánský, B., 005) Obr.7 Kooučoá brzda s peným řmenem (Bosch, 005) 16

17 3.3. Kooučoá brzda s plooucím řmenem Exisuje několik konsrukcí. Ve sronání s peným řmenem mají menší rozměry a hmonos. U plooucího řmenu jsou písky na jedné sraně. Můţe bý jeden, da nebo i íce. Musí mí drţák brzdy, kerý je pěně spojen s někerou čásí zaěšení kola a jsou něm da odící čepy. V řmenu jsou dě álcoé duiny, e kerých jsou eflonoá pouzdra Brzdoý koouč Z konsrukčního hlediska rozeznááme da druhy kooučů a o dué nebo plné koouče. Dále je můţeme rozděli na ploché nebo hrncoé. Plné se poţíají spíše na zadní náprau, kde dochází k menšímu brzdnému účinku. Na přední náprau se dáají předeším dué koouče, prooţe zde dochází k ěšímu brzdnému účinku neţ na zadní nápraě. Dué koouče mají lepší chladící účinek, a udíţ snesou yšší eploy. V duině jsou radiálně uspořádány zduchoé kanály, keré jsou proedeny ak, aby při oáčení koouče docházelo k z. enilačnímu efeku. V dnešní době se začaly pouţía koouče s dráţkami řecí ploše, keré indikují opořebení a zlepšují samočisící schopnos. (Jan, Z., Ţdánský, B., 005) Obr.8 Brzdoý koouč ( ) 17

18 3.3.4 Brzdoé obloţení (desičky) Brzdoá obloţení jsou ysaena nejsilnějšímu opořebení, neboť zpomalení ozidla se dosahuje přiisknuím k roujícímu koouči nebo bubnu. U kooučoých brzd je obloţení nalepeno na kooé nosné desičky. Na řecí obloţení jsou kladeny ysoké poţadaky a o například ysoká ţionos, odolnos proi epelnému a mechanickému namáhání, sálý součiniel ření a odolnos proi znikání skloiého porchu na brzdoém obloţení. Má odolnos aţ do 800 C. Nejčasěji je yrobeno z organických nebo keramických láek. Konrola opořebení je záislá na spráné monáţi, lasnosech obloţení a způsobu jízdy. Při konrole kooučoých brzd je mnoha případech pořeba demonoa kolo, aby nedošlo k nespránému záěru, u bubnoých brzd je nezbynou součásí demonoa kolo a brzdoý buben. Obr.9 Brzdoé desičky ( ) Brzdoá kapalina Brzdoé kapaliny jsou yrobeny na bázi alkoholu, předeším se jedná o glykol s určiými přísadami. Musí bý chemicky neurální, nesmí způsoboa korozi na kooých čásech brzdoé sousay. Bod aru nasáá kolem 150 C. Na brzdoou kapalinu jsou kladeny ysoké poţadaky, musí se konroloa. V případě, ţe by nádobce chyběla, je nuné okamţiě doplni na poţadoané mnoţsí mezi rysky MIN a MAX. Ineral ýměny se pohybuje kolem jednoho aţ dou roků. Pro bezpečnos brzdoé sousay je ýměna brzdoé kapaliny bezpodmínečně nuná. (Jan, Z., Ţdánský, B., 005) 18

19 3.3.6 Vlasnosi kooučoých brzd brzdy nemají samoposiloací účinek, proo se yuţíá brzdoých álečků s ěším průměrem, čímţ se zýší přílačná síla. při dlouhém brzdění nedochází k únaě brzd, brzdný účinek kolísá jen neparně nemusíme seřizoa ůli mezi kooučem a brzdoými desičkami, jelikoţ je samočinné brzdný účinek není záislý na směru jízdy do konsrukce kooučoých brzd je elice obíţné insaloa parkoací brzdu, proo se na zadní náprau monují bubnoé brzdy. Kooučoé brzdy se mohou kombinoa i s bubnoými brzdami, e kerých je umísěna parkoací brzda ýrazně niţší hmonos oproi bubnoým brzdám 3.4 Brzdoá sousaa s posiloačem Umoţňuje sníţení oládací síly na brzdoý pedál, ím podpoří saloou sílu řidiče. K zasaení ozidla nám sačí malá působící síla na brzdoý pedál. Mají ýraznější účinnos a menší prodleu brzd neţ brzdoé sousay bez posiloače Podlakoý posiloač brzd U záţehoých moorů býá podlak nejčasěji odebírán ze sacího porubí. V sacím porubí je podlak malý (asi 0 kpa), proo musí bý elké praconí prosory, aby došlo k poţadoanému posiloacímu účinku. U zněoých moorů býá podlak yářen pomocí podlakoého akuoého čerpadla, keré je poháněno moorem. Rozeznááme da druhy proedení a o doukomoroé nebo čyřkomoroé. (Jan, Z., Ţdánský, B., 005) Obr.10 Podlakoý posiloač brzd e doukomoroém proedení (Bosch, 005) 19

20 3.4. Hydraulický posiloač brzd Teno sysém posiloače se pouţíá u auomobilů, keré jsou ybaeny zdrojem hydraulické energie. U moorů s urbodmychadlem zaujímá hydraulický posiloač brzd méně mísa a yáří yšší laky neţ poronání s podlakoým posiloačem brzd. Hydraulický posiloač zesiluje sílu nohy pomocí hydraulického laku, kerý zniká hydraulickém čerpadle. Vyořený lak se zásobuje hydraulickém zásobníku. (Bosch, R., 005) 3.5 Rozdělení brzdoých okruhů V dříějších dobách byly jednookruhoé brzdoé sousay, coţ z hlediska bezpečnosi nebylo úplně hodné. Proo se do ozidel monují douokruhoé brzdoé sousay. Máme několik uspořádání. (Jan, Z., Ţdánský, B., 005) Přední/zadní Obě nápray, jak přední, ak i zadní, jsou brzděny samosaně. Jedná se o da okruhy nezáislé na sobě. Kdyţ dojde k poruše předního okruhu, brzdný účinek je elmi malý. Je moţné yuţí kombinaci šech kol s koouči, bubny nebo epředu koouče a zadu bubny. Brzdná síla je rozloţena na přední a zadní náprau poměru 70% : 30%. (Jan, Z., Ţdánský, B., 005) 3.5. Diagonální Diagonální okruh je konsrukčně řešen ak, ţe je spojeno jedno přední a jedno zadní kolo, ţdy do kříţe. Kombinace brzd je jak u přední/zadní. Brzdná síla je rozdělena na da okruhy. Okruhy jsou poměru 50%:50%. (Jan, Z., Ţdánský, B., 005) Trojúhelníkoé Při pouţií kooučoých brzd působí oba okruhy na přední náprau a jedno zadní kolo. Brzdná síla je rozloţena na da okruhy, keré jsou poměru 50% : 50%. (Jan, Z., Ţdánský, B., 005) Čyři / da U ohoo zapojení jsou aké da okruhy, jeden okruh působí na přední i zadní náprau a druhý okruh působí jen na přední náprau. (Jan, Z., Ţdánský, B., 005) 0

21 3.5.5 Čyři/Čyři U ohoo zapojení musí bý pouţiy čyřpískoé kooučoé brzdy na obou nápraách. Kaţdý brzdoý okruh působí na jeden pár písků brzd na kaţdé nápraě. (Jan, Z., Ţdánský, B., 005) 3.6 Čási brzdoých okruhů Hlaní čási brzdoého okruhu jsou hlaní brzdoý álec, posiloač brzd (en můţe bý buď podlakoý nebo hydraulický) a rozděloač brzdného laku Hlaní brzdoý álec Jedná se o hydraulický álec, kerý oládá řidič nebo pomocná síla. V odbrzděném sau je spojen oor s yronáací nádrţkou, dojde k doplnění brzdoé kapaliny. Při brzdění i malým pohybem písu se oo spojení přeruší, prooţe praconím prosoru se yoří lak. Ve álci jsou umísěny manţey, keré zabraňují zpěnému úniku kapaliny do nádrţe při narůsajícím laku praconím prosoru. (Vlk, F., 003) 3.7 Brzdoé sousay osobních auomobilů U osobních auomobilů je nejpouţíanější oládání proozní nebo nouzoé brzdy prosřednicím kapalinoé sousay a o přímočinné nebo s posiloačem. Oládání je pomocí brzdoého pedálu a u parkoací brzdy obykle ruční pákou Mechanické brzdoé sousay Mechanický přenos je současně nejíce pouţíán při parkoacím brzdění. Sousaa se skládá z ruční parkoací páky a oceloých lan, keré edou k zadním brzdám. Oládací síla musí bý rozloţena na obě kola ronoměrně, i kdyţ brzdoé obloţení má různé opořebení. V přeodu jsou yronáací kladky nebo páky, keré slouţí k yronání nesouměrného opořebení brzdoého obloţení jednoliých kol. Páka ruční brzdy je obykle zajišěna zuboými segmeny s odpruţenou západkou. Součásí je aké áhlo s ahadlem k zakoení koncoek lan. Pro odbrzdění se zmáčkne pouze lačíko, keré uolní západku. Pokud je ruční páka zabrzděném sau a máme zapnué zapaloání, síí konrolní síilna na přísrojoé desce. (Vlk, F., 003) 1

22 3.7. Hydraulické brzdoé sousay Hydraulické brzdoé sousay se pouţíají běţně u osobních auomobilů. Sousaa se skládá z brzdoého álce, podlakoého posiloače, yronáací nádrţky na brzdoou kapalinu a spojoacího porubí. Brzdoý pedál oládá da samosané hydraulické okruhy. Při normálním proozu dochází k brzdění šech kol, při poruše brzdí pouze neporušený okruh. Osobní auomobily musí mí podle zákona douokruhoou oládací sousau, kerá plní poţadaek nouzoého brzdění. (Vlk, F., 003) Elekrické brzdoé sousay Přenášejí impulz do brzdoého pedálu pomocí brzdoé kapaliny. Elekrické brzdoé sousay aké yuţíají posiloač brzd. Sysém brzd s z. brzděním po dráě zahrnuje da brzdoé sysémy SBC a EMB. (Vlk, F., 003) A ) Elekrohydraulické brzdy SBC Sandardní sysém brzd kol, kerý není proozoán při sandardním reţimu. Řídící jednoka zjišťuje sílu působící na brzdoý pedál a pro kaţdé kolo ypočíá brzdný lak. Čerpadlo poháněné příslušnou jednokou yáří lak pro lakoý zásobník. Z ohoo zásobníku je kapalina přiáděna do jednoliých hydraulických okruhů. Zahrnuje funkci posiloače brzd a proiblokoacího sysému ABS čeně ESP. Elekrohydraulické brzdy SBC dokonce přesahují o, co poskyují sysémy ABS, ASR, ESP. Regulace brzdné síly je schopna zahrnou aké další brzdné síly, keré znikají působením mooru, alernáoru nebo odporu zduchu. Mezi doplňkoé funkce paří přípraa brzd, kdy při prudkém ubrání plynu se okamţiě yoří lak a brzdoé obloţení se přiblíţí ke koouči. Vysoušením brzd pomocí éo funkce se praidelných ineralech odsraňuje odní film z brzdoých kooučů. (Bosch, R., 005) B ) Elekromechanická brzda EMB Impulzy z pohybu brzdoého pedálu jsou elekrickým okruhem přenášeny přímo do ýkonoé jednoky, kerá je na kaţdém kole. Elekromoory, keré jsou přímo kolech, brzdí jen am, kde je o momenálně pořeba. Přenos laku není zajišěn brzdoou kapalinou, ale pomocí elekrické energie. (Vlk, F., 003)

23 4 MATEMATICKÝ ROZBOR PROCESU BRZDĚNÍ 4.1 Definice Proces brzdění -Veškeré procesy, k nimţ dochází mezi začákem a koncem brzdoé akiiy. Celkoá brzdná síla Souče brzdoých sil působící na doykoé plochy šech kol, keré znikají působením brzdoé sousay a jejich směr je opačný zhledem k pohybu ozidla. Technická prodlea brzd Je doba odezy, kerá uplyne od počáku působení síly na oládací mechanismus aţ po znik brzdné síly. Doba brzdění Je o čas od počáku působení síly na oládací mechanismus do okamţiku, kdy ao síla pomine. Dráha pro zasaení Jedná se o dráhu ujeou ozidlem při účinném brzdění, edy od okamţiku, kdy řidič začal brzdi, do doby neţ se ozidlo zasaí. (Bosch, R., 005) Rychlos [m.s -1 ] je charakerisika pohybu, kerá nám sděluje, jakým způsobem se mění poloha čase. Dráha s [m] je o rajekorie hmoného bodu za danou dobu, jedná se o skalární fyzikální eličinu. Čas [s] je základní fyzikální eličina, kerá yjadřuje dobu rání děje nebo okamţiku časoé škále. (Tarábek, P., Čerinkoá, P., 006) 3

24 4. Dráha k zasaení ozidla (skládá se z několika úseků) Obr.11 Průběh brzdění a)zpoždění ozidla, b)rychlos, c)dráha (Vlk, 003) a) Úsek 0-1 (Dráha ujeá během doby r + p. V éo době jede ozidlo sálou rychlosí ν 0. ) s ( r ) (1) 1 0 p b) Úsek 1- (Dráha během náběhu brzdění n. V omo časoém úseku je zrychlení ozidla záporné.) xu x1 () n rychlos jízdy bude 1 0 x 1 d 0 xu n (3) (Vlk, F., 005) 4

25 5 5 Dráha s ujeá během doby náběhu brzdění je edy n u n x d s n (4) c) Úsek -3 (Poněadţ omo úseku je zpoţdění konsanní, rychlos jízdy odpoídá ronoměrně zpoţděnému pohybu.) x d x u u 3 (5) Přičemţ je rychlos, kerou se ozidlo pohybuje na konci úseku 1- a zároeň na začáku úseku -3. n u x 0 (6) Doba plného brzdění u, po keré klesne rychlos jízdy na nulu. u u x (7) Brzdná dráha s 3 během doby u je n u n u u u u u u x x x x x d s u (8) Celkoá dráha do zasaení ozidla se určí z předchozích ronic n u u n p r c x x s s s s (9) (Vlk, F., 005)

26 Třeí člen éo ronici můţe bý zanedbán, čili s c n 0 0 r p (10) xu Podle éo ronice můţe bý průběh zrychlení ozidla při brzdění znázorněn zjednodušeně. Během prního časoého úseku je zpoţdění nuloé a skokem zrůsá na hodnou plného brzdného zpoţdění. Brzdná dráha je dráha, kerou ozidlo ujede od okamţiku působení na brzdoý pedál do zasaení ozidla, o znamená, ţe nezahrnuje reakční dobu řidiče. Brzdnou dráhu určíme ze zahu s n 0 0 p (11) xu Doba k zasaení ozidla je (1) c r p n u a dosadíme-li za čas u, kde 0 n u (13) x u dosááme c r p n x 0 u (14) Doba brzdění nezahrnuje reakční dobu r, neboli p n x 0 u (15) (Vlk, F., 005) 6

27 5 ELEKTRONICKÉ SYSTÉMY BRZDOVÝCH SOUSTAV Tyo sysémy zabraňují zniku dopraních nehod. Pomáhají řidiči zládnou ozidlo kriických siuacích. 5.1 Proiblokoací sysém ABS Brzdoý sysém ABS je plně yuţielný při jízdních poměrech, kdy můţe dojí k blokoání kol. Hlaní příčinou je např. kluzká nebo mokrá ozoka. Vozidlo se můţe za ěcho podmínek sá neoladaelným nebo se můţe dosa do smyku. Proiblokoací sysém zjisí u brzd čas náchylnos k blokoání jednoho nebo íce kol a zajisí, aby se brzdný lak udrţoal na konsanní hodnoě. Kola nejdou do smyku ani nedojde k jejich zablokoání, ozidlo je plně oladaelné. Skládá se z brzdoého pedálu, posiloače brzd, hlaního brzdoého álce, yronáací nádrţky, brzdoého porubí, hadice, snímače oáček kol, hydraulické jednoky a řídící jednoky ABS. Snímače oáček kol snímají důleţiou eličinu pro funkci brzd s ABS, kerou jsou oáčky kol. Indukční snímače určují obodoé rychlosi kol a yo rychlosi dále předáají řídící jednoce pomocí elekrických signálů. Z oáček lze ypočía skluz mezi ozokou a kolem. Skluz nám udáá blokoání jednoliých kol. S rosoucím skluzem kol důsledku brzdění na kluzké ozoce nebo při plném brzdění se nebezpečí blokoání kol zyšuje. Hydraulická jednoka má určié elekromagneické enily, keré exisují pro kaţdý brzdoý áleček kola. Při endenci blokoání kola dojde k přerušení spojení mezi hlaním álcem a brzdoým álečkem kola. Elekromagney jsou poloze, kdy udrţují konsanní lak. Jesli i přes oo opaření rose skluz, musí se lak brzdoém álečku sníţi. Elekromagney se dosanou do polohy sniţoání laku. (Bosch, R., 005) Obr.1 Znázornění brzdoého sysému s proiblokoacím sysémem (Bosch, 005) 7

28 5.1.1 Poţadaky na jízdní sabiliu s ABS Musí splňoa celou řadu ýznamných poţadaků, keré se odráţejí na dynamice brzdění a echnice celé brzdoé sousay. Sabilia jízdy a oladaelnos ozidla musí bý dosaţena za kaţdého sau ozoky. Součiniel přilnaosi mezi koly a ozokou musí bý při brzdění maximálně yuţi, přiom sabilia jízdy má přednos před zkrácením brzdné dráhy. Při brzdění na ozoce s rozdílnými porchy, kdy jedou praá kola po suchém porchu a leá kola po ledě, se yáří sáčié momeny, keré příčně sáčejí ozidlo. Při průjezdu zaáčkou má ozidlo zůsa sabilní, oladaelné a při brzdění má mí co nejkraší brzdnou dráhu. To plaí jen, kdyţ rychlos ozila je pod mezní rychlos zaáčky (mezní rychlosí zaáčky se rozumí akoá rychlos, kerou ozidlo projede zaáčku s ypnuým moorem a přiom neopusí ozoku). Regulace brzdění musí zachyi akaplaning (plaání pneumaik, kdyţ je ozoka pokrya odou). (Bosch, R., 005) Obr.13 Sysém ABS ( ) 5.1. Dynamika brzděného kola Zýšení brzdného laku u ozidla bez ABS nad nejyšší hodnou přilnaosi znamená nadměrné brzdění ozidla. Přiom se s deformací pneumaiky zěší klouzající čás dosedací plochy pneumaiky ak, ţe přilnaos klesne. Skluz brzdy je mírou podílu kluzného ření. Skluz kola udáá, do jaké míry se obodoá rychlos kola odchyluje od rychlosi ozidla. S ABS je brzdná dráha kraší neţ při plném brzdění se zablokoanými koly. Během brzdění se zaáčce sniţuje rychlos a ím boční zrychlení. ABS doolí sále yšší hodnoy skluzu, akţe hodnoa zpomalení se zýší, zaímco hodnoa boční odící síly se sníţí souladu se sníţeným bočním zrychlením. Při brzdění zaáčce 8

29 rosou brzdné síly ak rychle, ţe celá brzdná dráha je jen o málo delší, neţ při brzdění přímém směru jízdy za jinak sejných podmínek. (Bosch, R., 005) Obr.14 Součiniel přilnaosi a součiniel boční síly záislosi na brzdném skluzu a úhlu naočení kola (Bosch, 005) Variany sysému ABS Máme íce arian sysému, keré se dělí podle poču reguloaných kanálů a snímačů oáček. Čyřkanáloé sysémy, u kerých má kaţdé kolo soji regulaci při uspořádání brzdoého okruhu ypu přední/zadní nebo diagonální. Přední kola jsou reguloaná jednoliě a zadní kola pomocí meody Selec-low, určuje společný brzdný lak podle oho, keré kolo má menší součiniel přilnaosi. Tříkanáloé sysémy jsou předeším u ozidel s elkým rozorem kol a elkým momenem seračnosi. U ohoo sysému lze sáčié momeny zpozdi, proo má řidič dosaek času na o, aby danou siuaci zládnul. Doukanáloé sysémy předsaují lenější a funkčně omezený sysém. Oproi říkanáloým a čyřkanáloým sysémům dosahuje jen malého zpomalení. (Bosch, R., 005) Obr.15 Konrolní síilna ABS ( ) 9

30 5. Proiprokluzoý sysém ASR Regulace prokluzu ASR (Ani Skid Regulaion), je rozšíření sysému ABS a zajišťuje předeším sabiliu ozidla při prudkém sešlápnuí plynoého pedálu nebo při zhoršených adheziních podmínkách. Regulace prokluzu zabraňuje proáčení kol, například při jízdě do kopce, kdy má ozidlo náhon na přední náprau nebo na ozoce, kde je náledí. ASR udrţuje konrolu nad ozidlem, kdy prokluzující kola edou k ýraznému opořebení pneumaik a hnacího úsrojí. Nebezpečí nesabiliy nebo ybočení sniţuje práě proiprokluzoý sysém, kerý kdykoli samočinně zasáhne siuaci, e keré je o yţadoáno. (Vlk, F., 006) ASR má samočinně zasáhnou, kdykoli o siuace yţaduje. Z rozdílu prokluzů na hnacích kolech můţe ASR rozlišoa mezi průjezdem zaáčkou a prokluzem kola. V proikladu k mechanickému záěru diferenciálu nedochází při průjezdu zaáčkou k z. gumoání kola. Pokud řidič prudce akceleruje, nemůţe ani záěr diferenciálu zabráni prokluzu kol. ASR ošem samočinně řídí ýkon mooru ak, aby kola neprokluzoala, řidič získáá pomocí konrolky ASR informace o siuacích leţících oblasi fyzikálních zákonů. (Jan, Z., Ţdánský, B., 005) Obr.16 Konrolní síilna ASR ( ) Řidič při akceleraci zyšuje očiý momen mooru, ím se současně zyšuje hnací momen na kolech ozidla. Má-li se eno zýšený momen z. o co opří, ak lze ozidlo bezproblémů zrychli. Překročí-li ale eno hnací momen fyzikálně maximálně přenosielný hnací momen, kerý je dám zaíţením kola a součinielem yuţií adheze, dojde k prokluzu hnacího kola. Tím se sniţuje přenosielná hnací síla a ozidlo je díky zráě boční síly nesabilní. ASR sníţí prokluz hnacích kol během zlomku sekundy na nejlepší moţnou hodnou. (Jan, Z., Ţdánský, B., 005) 30

31 5..1 Elekronické řízení ýkonu mooru EMS Aby mohl sysém ASR zasáhnou nezáisle na om, jak řidič akceleruje, musí bý pouţio míso mechanického propojení mezi pedálem plynu a škrící klapkou u záţehoého mooru nebo mezi pedálem a regulační yčí sřikoacího čerpadla zněoého mooru, elekronické řízení ýkonu mooru. Teno sysém je aké někdy označoán jako elekronický plyn. EMS dosáá nasaoací příkazy od ASR přednosně před hodnoou danou polohou pedálu akceleráoru ak, jak o yţaduje řidič. Poloha pedálu akceleráoru je prosřednicím snímače polohy pedálu, z. poenciomeru, přeedena na elekronický napěťoý signál, kerý přeede řídící jednoka EMS s ohledem na přeprogramoané eličiny a signály jiných snímačů na řídící napěí pro elekromoor zasaoače. Tímo způsobem lze dosáhnou opimální spořeby pohonných hmo, minimalizace škodliých emisí a opimálního ýkonu mooru. Nahrazuje oládání pomocí lanka bodenu. Reaguje rychleji a je připraen pro připojení elekrického programu pro sabiliu ESP. (Jan, Z., Ţdánský, B., 005) 5.. Regulace brzdného momenu mooru MSR Sysém ASR je moţno doplni o uo regulaci brzdného momenu mooru. Při řazení niţšího rychlosního supně nebo při prudkém uolnění plynoého pedálu na kluzké ozoce, můţe dojí liem brzdného účinku mooru k ysokému brzdnému skluzu. MSR yroná sabiliu pomocí neparného zýšení očiého momenu mooru. (Vlk, F., 006) 31

32 5.3 Brzdoý asisen BAS Zyšuje brzdný lak na maximální hodnou při panickém brzdění řidiče. Kdyţ se nečekaně objeí překáţka před ozidlem, řidič sešlápne brzdoý pedál rychle, ašak nedosaečnou silou. V brzdoém sysému se ak neyoří nejěší lak, coţ má li na brzdnou dráhu auomobilu. Tuo nedokonalos odsraňuje elekronické zařízení BAS yinué auomobilkou Mercedes-Benz e spolupráci s ýrobcem brzdoých zařízení ITT Auomoie Europe. Paniku u řidiče pozná podle rychlého sešlápnuí brzdoého pedálu, ne šak podle síly, kerou působí na pedál. V éo siuaci řidiče podpoří práě brzdoý asisen ím, ţe brzdný lak zýší na maximální hodnou, kerou lze dosáhnou. Pouţiím sysému brzdoého asisenu lze zkrái brzdnou dráhu (například při rychlosi 100 km.h -1 aţ o 40%). Podle ybaení ozidla můţou bý yo ypy brzdoého asisena: a) EVA ( Emergency Vale Assisance ) jeho součásí je nouzoý enil. Teno sysém lze pouţí pouze pro ozidla s ABS nebo sysémem ASR. b) PBC (Pressure Boos Conrol ) obsahuje snímač laku na pedálu, pomocí kerého se zesílí brzdný lak hydraulické jednoce. Teno brzdoý asisen lze pouţí pouze pro ozidla s ESP. (Bosch, R., 005) Obr.17 Brzdoý asisen ( ) 3

33 5.4 Elekronické rozděloání brzdné síly EBV Podle pořeby ozidla umoţňuje dimenzoa brzdoou sousau. Zadní nápraa se při brzdění bude podíle íce, aby byla zajišěna sabilia. Podle planých předpisů nesmí ozidlo ykazoa ţádné nesabilní choání. U ohoo sysému počíá řídící jednoka rale a přesně rozdíly skluzu mezi přední a zadní nápraou. Výhodou EBV je ronoměrné opořebení brzdoého obloţení, nemusí mí reguláory laku a zajišťuje opimální sabiliu při liboolném zaíţení ozidla. (Bosch, R., 005) Obr.18 Konenční rozděloací brzdné síly (Bosch, 005) Obr.19 Elekronické rozděloání brzdné síly EBV (Bosch, 005) 33

34 5.5 Elekronický program pro sabiliu ESP Teno sysém nám umoţňuje zládnou hraniční siuace, kdy je ozidlo ěţce oladaelné. Do éo skupiny elekronických regulací nepaří jen ESP (Elecronic Sabiliy Program), ale aké DSC (BMW), PSM (Porsche), CST (Ferrari), VSC (Lexus). Elekronický sabilizační program obsahuje proiblokoací sysém ABS a proiprokluzoou regulaci ASR. Nejěším dodaaelem je společnos Bosch. Na rozdíl od ABS a ASR, keré regulují skluz a prokluz pouze podélném směru, sysém ESP reguluje skluz aké příčném směru. Zyšuje boční edení pneumaiky a zlepší sabiliu ozidla při průjezdu zaáčkou. Klade elké poţadaky na ýkonnou elekroniku a snímače. Při přeáčiém pohybu ozidla jsou přibrzděna kola na nější sraně zaáčky a u nedoáčiého pohybu ozidla jsou přibrzděna kola na niřní sraně zaáčky. Je ybaeno celou řadou snímačů například snímač naočení olanu, snímače oáček šech kol a další. Tuo bezpečnosní regulaci je moţno dále doplni asisenčním sysémem brzd. Jeho funkce je jednoduchá a neyţaduje inegraci ţádných doplňkoých komponenů. Teno sysém jiţ yčerpal ěší čás akiní bezpečnosi, keré je moţno dosáhnou pomocí zásahu do brzdoé funkce. ESP se skládá z hydraulického agregáu a řídící jednoky, kerá je ybaena yhodnocujícími a snímacími senzory. V kriických siuacích auomaicky zyšuje brzdný lak bez zásahu řidiče. ESP zajišťuje předeším lepší oladaelnos ozidla, sniţuje nebezpečí zniku zráy přilnaosi pneumaik k porchu ozoky, smyku, opimalizaci brzdné dráhy a yšší sabiliu ozidla. (Vlk, F., 006) Obr.0 Elekronický sabilizační program ESP ( ) 34

35 Elekronický program pro sabiliu ESP II ESP přispíá ke sníţení rizika zniku áţných dopraních nehod. Teno sysém jiţ yčerpal ěší čás akiní bezpečnosi, keré je moţno dosáhnou pomocí zásahu do brzdoé funkce. Jedná se o noý sysém z. ESP druhé generace, kerý akině zasahuje i do řízení ozidla. Vyuţíá nejen přibrzďoání kol, ale můţe aké měni pohon a naáče řízená kola. Sabilizace jízdy ozidla je dosaţeno samočinnými zásahy do brzd jednoliých kol a hnacího momenu mooru bez zásahu řidiče. Zjisí-li sysém pomocí snímačů příčně dynamický kriický sa ozidla, dochází k přibrzdění příslušných kol, ím se yoří očiý momen kolem sislé osy ozidla, kerý kompenzuje neţádoucí přeáčiý nebo nedoáčiý pohyb ozidla. ESP II proede nezáisle na řidiči auomaickou korekci proiřízením, dokáţe urči úhel i momenoé účinky řízení. Funkce sysému ESP II je zajišěna díky pokročilé mikroprocesoroé echnice, přenosu da a zájemnou komunikací se senzory. Sysém ESP II se skládá ze ří podporujících inegračních sysémů, kerými jsou změna úlumoé charakerisiky odpruţení, zásah do řízení ozidla a další korekce pro sabiliu ozidla. Obr.1 Elekronický sysém ESP ( ) 35

36 5.6 Noé endence brzdoých sousaách Brake-by-wire Označení nejmodernějších brzdoých sousa, jejichţ ýoj rcholí a keré se sérioých auomobilech objeily počákem noého soleí. Z dosud půodního schémau kapalinoých brzd zůsáá jen lasní činná čás brzdy spojena s kolem j. řmen s kooučem, mizí z něj ale brzdoý álec s posiloačem, kapalinoý rozod, ABS i reguláor laku. Míso nich má kaţdé kolo samosanou brzdoou jednoku s elekromoorem přímo spojeným s čelismi, na nichţ yolá přílačnou sílu aţ 0 kn, celém rozsahu plynule reguloanou řídícím počíačem sousay podle poţadoané, resp. yuţielné inenziy brzdění. Spojení s řídícím počíačem a elekronickým pedálem brzdy je kabely. Elecronic Wedge Brake (EWB) Zkraka EWB označuje noý yp kooučoých brzd yinuý společnosí Siemens VDO. Společnos Siemens VDO ěří, ţe noá klínoá brzda EWB nahradí sáající hydraulické sysémy. EWB znikla z anglických slo Elecronic Wedge Brake čili elekronická klínoá brzda. Společnos Siemens VDO předsaila prní funkční zorek roce 005. Jiţ prní esy ukazoaly, ţe EWB má mnohem ěší účinnos, kraší reakční časy a e sronání s hydraulickou brzdou má ím pádem i kraší brzdnou dráhu. Klínoá brzda sama o sobě není nic noého, klínoé brzdy se pouţíaly jiţ pro brzdění kočárů. Inţenýři Siemens VDO eno princip pouze znou yuţili a zdokonalili. Oceloé klíny jsou lačoány mezi řmen a brzdoé desičky. Oládání klínoých prků funguje bez hydraulických mechanismů pouze pomocí rychlých krokoých elekromoorů. Kaţdé kolo má lasní řídicí jednoku. Při sešlápnuí brzdoého pedálu dojde k akiaci elekromoorů, keré lačí desičku s brzdoým obloţením mezi řměn a koouč. Oáčením kola, díky řecí síle, je brzdoá desička ješě íce lačena na koouč. Čím rychleji se kolo očí, ím íce se zyšuje brzdná síla na koouč. Proo EWB pořebuje mnohem méně energie neţ současné hydraulické sysémy. ( ) 36

37 1 brzdoý řmen, brzdoý koouč, 3 brzdoé obložení, 4 elekromoor, 5 mechanismus klínu Obr. Schéma noé klínoé brzdy, ( ) Obr.3 Ukázka noé klínoé brzdy, ( ) 37

38 Obr.4 Konsrukce noé klínoé brzdy, ( ) 38

39 6 ZKOUŠENÍ BRZD Na sau brzdoé sousay záisí bezpečnos ozidla, souisející s jeho cesujícími nebo přepraoaným zboţím. Údrţba brzdoé sousay je jednou z nezbyných součásí. Zákon sanouje proádě konrolu brzdoé sousay praidelných ineralech. Konrolu, údrţbu a opray proádí auorizoané nebo neauorizoané serisy. Zkoušení brzd je nezbynou součásí echnické prohlídky, kerá se proádí e sanicích například STK, DEKRA a dalších. Při konrole ozidel nad 6 un nebo íce neţ 8 mís, musí dále ješě splňoa BSU zaměřené na bezpečnos brzdoé sousay a ZU konrolu proozní bezpečnosi. Podle druhu brzdoých sousa podléhají praidelné funkční konrole a údrţbě yo součási, kerými jsou brzdoé obloţení, brzdoé koouče, brzdoé bubny, brzdoé porubí, hadice, sa a mnoţsí brzdoé kapaliny. 6.1 Zkušebny brzd Pro brzdoou sousau mají elký ýznam, prooţe ozidla yţadují praidelné proádění konrol. Tyo konroly serisech nebo opranách musí splňoa yhlášku o proozu ozidel na pozemních komunikacích a jsou proáděny na zkušebnách brzd, nejčasěji se jedná o álcoé zkušebny brzd. Změřené brzdné síly na obodu kola slouţí jako podklad pro yhodnocení funkčnosi a účinnosi brzdoé sousay. Válcoá zkušebna brzd se skládá ze dou sad nezáislých álců pro praou a leou sranu zkušebny. Vţdy je jeden álec náběhoý a druhý je hnací, oba álce jsou poháněny přes řeězoý pohon. Zkoušené ozidlo má náprau na ěcho álcích. (Bosch, R., 005) Obr.5 Ukázka brzdoých álců ( ) 39

40 Válcoé zkušebny slouţí k zjišění ýkonu ozidla, brzdného účinku, aţné síly, simulace jízdy, yhledáání záad na ozidle, akcelerace, měření emisí, spořeby palia, ujeé zdálenosi, konrolu achomeru a jeho cejchoání. Způsoby zkoušek brzdoé sousay mohou bý: Pomaluběţné zkoušky - zkoušení brzdoých sousa dle meodiky plané pro STK, doplněna o moţné měření brzdného účinku obou nápra současně. Rychloběţné zkoušky u éo zkoušky můţe bý zkušební rychlos ýrazně yšší neţ u pomaluběţných zkoušek. Lze ji proádě saicky i dynamicky. ABS II ao zkouška je podobná předešlé, ale s ím rozdílem, ţe dochází k yhodnocení reálného choání ABS. Obr.6 Schéma brzdoé zkušebny ( ) 40

41 7 ZÁVĚR V dnešní době je předeším kladen důraz na bezpečnos přepraoaných osob, z ohoo důodu dochází konsrukci brzdoých sousa k neusálému zdokonaloání. Brzdoá sousaa je jednou z nejdůleţiějších čásí ozidla, proo by na ni měl bý kladen elký důraz. Brzdoé sousay podléhají přísným zákonným předpisům. Bez ní by prooz ozidla nebyl moţný. Brzdění paří, podobně jako řízení a řazení, k nejčasějším činnosem při jízdě. Řidič musí bý schopen sé ozidlo nejen ués do pohybu, ale musí jej aké brzdi nebo zasai, pokud o proozní siuace yţaduje. Brzdoá sousaa je proo elmi důleţiým sysémem pro bezpečnos ozidla. Vysoká rychlos ozidla, kerou umoţnil pokrok echnice mooroých ozidel, a zlepšení lasnosí podozku si yţádaly přizpůsobení brzdoé sousay. Významnou roli u brzdoých sousa hrají elekronické sysémy, keré zajišťují sabiliu a oladaelnos ozidla kriických siuacích. Někeré sysémy akině zasahují i do řízení ozidla. Zabraňují zniku dopraních nehod a kolizí, například siuacích, kdy je ozoka mokrá nebo kluzká a aké siuaci nepředídané překáţky. Vozidlo se při om můţe sá neoladaelným, můţe se dosa do smyku nebo sje z ozoky. Elekronické sysémy musí splňoa poţadaky na bezpečnou dynamiku brzdění a echniku brzdoé sousay. Součásí brzdoé sousay je i sysém brzdoého asisena, kerý zyšuje při panickém brzdění, j. rychlé a silné sešlápnuí brzdoého pedálu, například při nečekané překáţce na ozoce, brzdný lak yolaný řidičem skokoě na maximální hodnou. 41

42 8 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY 1. VLK, F. Auomobiloá elekronika: Sysémy řízení podozku a komforní sysémy,. 1. yd. Brno: 006. VLK, F. Auomobiloá elekronika : Sysémy řízení podozku a komforní sysémy, Brno: VLK, F. Elekronické sysémy mooroých ozidel: Díl 1, 1. yd. Brno: VLK, F. Elekronické sysémy mooroých ozidel: Díl, 1. yd. Brno: VLK, F. Dynamika mooroých ozidel,. yd. Brno: VLK, F. Podozky mooroých ozidel,. yd. Brno: VLK, F. Zkoušení a diagnosika mooroých ozidel: ýkon ozidla, brzdné lasnosi, přeodoá úsrojí, řízení, geomerie kol, lumiče a pružiny, řidielnos a oladaelnos, žioní zkoušky, moor, zapaloání, elekronické sysémy,. yd. Brno: JAN, Z., ŢDÁNSKÝ, B. Auomobily: Podozky 1., 1. yd. Brno: KAMPÁN, T. Snímače mooroých ozidlech, 1. yd. Praha: BOSCH, R. Konekční a elekronické brzdoé sousay, Praha: MOTEJL, V., HOREJŠ, K. Učebnice pro řidiče a opraáře auomobilů, 3. yd. Brno: 004 4

43 9 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr.1 Bubnoá brzda ( )...1 Obr. Konsrukce bubnoé brzdy ( ) Obr.3 Bubnoá brzda Simplex (Bosch, 005)...14 Obr.4 Bubnoá brzda Duplex (Bosch, 005)...14 Obr.5 Bubnoá brzda Duo-duplex (Bosch, 005)...15 Obr.6 Bubnoá brzda Duo-sero (Bosch, 005) Obr.7 Kooučoá brzda s peným řmenem (Bosch, 005) Obr.8 Brzdoý koouč( ) Obr.9 Brzdoé desičky ( )...18 Obr.10 Podlakoý posiloač brzd e doukomoroém proedení (Bosch, 005)...19 Obr.11 Průběh brzdění a)zpoždění ozidla, b)rychlos, c)dráha (Vlk, 003)...4 Obr.1 Znázornění brzdoého sysému s proiblokoacím sysémem (Bosch, 005)...7 Obr.13 Sysém ABS ( ) Obr.14 Součiniel přilnaosi a součiniel boční síly záislosi na brzdném skluzu a úhlu naočení kola (Bosch, 005)...9 Obr.15 Konrolní síilna ABS ( )...9 Obr.16 Konrolní síilna ASR ( ) Obr.17 Brzdoý asisen ( ) Obr.18 Konenční rozděloací brzdné síly (Bosch, 005) Obr.19 Elekronické rozděloání brzdné síly EBV (Bosch, 005)..33 Obr.0 Elekronický sabilizační program ESP ( ). 34 Obr.1 Elekronický sysém ESP ( )...35 Obr. Schéma noé klínoé brzdy, ( )...37 Obr.3 Ukázka noé klínoé brzdy, ( )...37 Obr.4 Konsrukce noé klínoé brzdy, ( )..38 Obr.5 Ukázka brzdoých álců ( ) Obr.6 Schéma brzdoé zkušebny ( )