FAKULTA EKONOMICKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE

Transkript

1 ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE Plzeň 2014 Bc. Štěpánka VÁVROVÁ

2 ZÁPADOESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ Diplomová práce Analýza pínos finanního auditu malých a stedních podnikr Benefit analysis of Financial audit of Small and Medium-sized Enterprises in Czech Republic Bc. Štpánka Vávrová Plze 2014

3

4

5 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Analýza pínos finanního auditu malých a stedních podnik v eské republice vypracovala samostatn pod odborným dohledem vedoucího diplomové práce za použití pramen uvedených v piložené biografii. V Plzni, dne... podpis autora

6 Podkování Dkuji tímto vedoucí práce Ing. Jan Hinke, Ph.D. za cenné pipomínky a rady pi vypracovávání diplomové práce. Dále podkování patí také zamstnancm spolenosti Sony DADC Czech Republic, s. r. o., za vstícnost a poskytnutí informací potebných k vypracování práce. Velký dík patí i mé rodin za podporu bhem celého studia.

7 Obsah OBSAH ÚVOD 6 CÍL A METODICKÝ POSTUP PRÁCE 7 1 ÚVOD DO TEORIE FINANNÍHO AUDITU Podstata a význam finanního auditu Právní úprava auditorské innosti v eské republice Povinnost ovení úetní závrky auditorem Mezinárodní auditorské standardy a Etický kodex IFAC 19 2 PROCES FINANNÍHO AUDITU MALÝCH A STEDNÍCH PODNIK Vymezení malých a stedních podnik Proces finanního auditu a auditorské postupy 30 3 ANALÝZA VYBRANÉHO PODNIKATELSKÉHO SUBJEKTU Pedstavení spolenosti Analýza spolenosti z hlediska ekonomických ukazatel Povinnost auditu u analyzované spolenosti 45 4 PÍPRAVA ANALYZOVANÉ SPOLENOSTI NA FINANNÍ AUDIT Analýza pípravných prací Analýza vybraných auditorských postup z pohledu managementu spolenosti Charakteristika vnitního kontrolního systému v analyzované spolenosti Návrh opatení k náprav nedostatk ve vnitním kontrolním prostedí spolenosti 58 5 DOTAZNÍKOVÉ ŠETENÍ Východiska dotazníkového šetení Výsledky dotazníkového šetení Zhodnocení výsledk dotazníkového šetení 86 ZÁVR 91 SEZNAM TABULEK, OBRÁZK A GRAF 94 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK 96 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJ 97 SEZNAM PÍLOH 100 5

8 Úvod ÚVOD Finanní audit pedstavuje velmi potebný prostedek kontroly úetní závrky podnikatelského subjektu, která je významným zdrojem informací o ekonomickém a finanním stavu úetní jednotky, její výkonnosti, struktue vlastního kapitálu, zdrojích financování a také jejím majetku. Tyto informace jsou klíové pro rozhodování všech uživatel úetní závrky, tedy zainteresovaných osob z vnitního i vnjšího okolí podnikatelského subjektu, mezi kterými lze jmenovat napíklad vlastníky, zamstnance, akcionáe, investory, obchodní partnery a další. Potebnost využití finanního auditu bezprostedn souvisí s vývojem svtové ekonomiky. Podnikatelské subjekty totiž operují v globálním prostedí, ve kterém dochází k postupnému propojování národních ekonomik, jehož píkladem je i vznik a rozšiování Evropské unie. V dsledku rstu potu nadnárodních spoleností, pak roste také poet uživatel úetních závrek, kteí mají potebu být ujištni, že se na prezentované výsledky managementem podnikatelského subjektu mohou spolehnout, že odrážejí skutený stav a nejsou významným zpsobem zkresleny. Navíc je i ve veejném zájmu, aby všichni uživatelé úetních závrek mli k dispozici pravdivé a úplné informace a práv k tomu pispívá institut jejich ovení nezávislou externí osobou, a to auditorem. Výstupem finanního auditu je vyjádení názoru na vrohodnost úetní závrky a na její soulad s pravidly pedepsanými eskými nebo jinými úetními pedpisy. Svj názor auditor sdluje prostednictvím zprávy auditora, která pedstavuje nejdležitjší výstup jeho innosti. Pedpokládá se, že takto ovená úetní závrka je pak spolehlivým zdrojem informací pro rozhodování všech uživatel úetních informací. 6

9 Cíl a metodický postup práce CÍL A METODICKÝ POSTUP PRÁCE Cílem diplomové práce je vysvtlit podstatu a význam finanního auditu a charakterizovat související právní pedpisy. Dále je cílem práce pedstavit vybraný podnikatelský subjekt a následn analyzovat pípravné práce a auditorské postupy z pohledu managementu. Posledním cílem práce je provést dotazníkové šetení týkající se pínos finanního auditu malých a stedních podnikeské republiky. První kapitola je vnována úvodu do problematiky finanního auditu. Nejprve je vymezena podstata a význam finanního auditu, dále jsou charakterizovány související právní pedpisy, které upravují výkon auditorské profese v R a následn jsou specifikovány podmínky, které ukládají povinnost ovení úetní závrky nezávislým auditorem. Závr první kapitoly se vnuje mezinárodním auditorským standardm a etickým aspektm auditorské innosti. Ve druhé kapitole je vymezen pojem malé a stední podniky dle definice uplatované v Evropské unii a následn je popsán proces samotného finanního auditu vetn vymezení auditorských postup. Následující kapitola zahrnuje analýzu vybraného podnikatelského subjektu. Nejprve je spolenost pedstavena vetn definování vztah mezi ostatními propojenými spolenostmi a následn je spolenost analyzována z hlediska ekonomických ukazatel. tvrtá kapitola se vnuje analýze pípravných prací a vybraných auditorských postup z pohledu managementu spolenosti. Vzhledem k tomu, že dkladná analýza všech auditorských inností by pesahovala rámec této práce, je proto v této kapitole zamena pozornost pouze na auditorské postupy vykonávané bhem první fáze procesu auditu, a to vyhodnocení rizik. Závr kapitoly je pak završen návrhem vhodného opatení k náprav nedostatk ve vnitním kontrolním prostední spolenosti. Poslední kapitola obsahuje dotazníkové šetení, jehož cílem je zjistit názor respondent na problematiku auditu úetní závrky a dále analyzovat pínosy finanního auditu pro malé a stední podniky R. Závr práce shrnuje problematiku finanního auditu a získané poznatky nabyté vypracováním praktické ásti práce. 7

10 1 Úvod do teorie finanního auditu 1 ÚVOD DO TEORIE FINANNÍHO AUDITU 1.1 Podstata a význam finanního auditu Díve než bude pistoupeno k charakteristice finanního auditu, je vhodné na úvod uvést nejprve obecný výklad pojmu audit. Auditing je vdecká disciplína, jejímž pedmtem je pozorování a poznávání uritých skuteností, shromažování relevantních údaj, jejich vyhodnocení a vypracování závr a jejich sdlení zainteresovaným zájemcm. (Müllerová, 2013, str. 11) Z obecného pohledu tedy chápeme audit jako službu, kterou je jedna osoba ujištna druhou o kvalit nebo stavu pedmtné vci, kterou druhá osoba zkoumala. Poteba takového auditu pitom vzniká, pokud má první osoba pochybnosti nebo si není jista kvalitou, podmínkami i stavem pedmtné vci a také pokud sama není schopna se této pochybnosti i nejistoty zbavit. Audit provádjí nezávislé osoby, které mají k této innosti náležité pedpoklady a jejich snahou je zvýšit dvryhodnost informací o pedmtné vci. (Sedláek, 2001) Vlastní proces provádní auditu mže být zamen na rzné oblasti lidské innosti. V závislosti na tom lze rozlišit jednotlivé druhy auditu, nap. audit jakosti, ekologický audit apod. Pokud jsou pedmtem ovování úetní výkazy sestavené podle eských úetních standard, hovoíme o auditu úetní závrky. V odborné literatue se navíc dále používá i pojmenování jako audit statutární 1 i audit finanní, jelikož se ovují úetní (finanní) výkazy 2. Audit lze rozdlit na audit interní a externí. Interní audit provádí zpravidla zamstnanec dané spolenosti, naproti tomu audit externí provádí nezávislá tetí osoba. Akoliv oba auditoi používají v zásad stejné auditorské postupy a metody, mají pi provádní auditu zcela odlišné cíle. Dalším rozdílem je také to, že výsledky jejich práce jsou primárn ureny jiným skupinám uživatel. Cílem interního auditu je ujištní pro management spolenosti o efektivním fungování finanního systému. Obecn se interní audit zamuje se na kontrolu hospodárnosti a efektivní vynakládání zdroj financování, piemž innost interního auditora se sousteuje pedevším na podnikové procesy, vnitní kontrolní systém v dané spolenosti a dále také na vyhodnocování potenciálních rizik. U daného 1 Viz Zákon. 93/2009 Sb., o auditorech a zmn nkterých zákon 2 Viz Ricchiute,

11 1 Úvod do teorie finanního auditu finanního systému se posuzuje efektivita pi prevenci, odhalování a oprav chyb a nesrovnalostí finanních dat a evidencí, která jsou výstupem pro finanní výkazy. Interní auditor následn poskytuje informace, hodnocení, analýzy, doporuení a konzultace týkající se daného finanního systému. Výsledky interního auditu jsou tedy primárn využívány managementem dané spolenosti. Je ovšem dležité zde upesnit, že na služby interního auditu se do jisté míry spoléhá i externí auditor. Ten díky spolupráci s interním auditorem mže totiž ušetit jak náklady, tak i svj as pi výkonu auditorských prací. (Müllerová, 2013) Naproti tomu externí finanní audit se zajímá o finanní výkazy, s nimi spojenou evidenci a zpsob vedení úetnictví. Jeho cílem je pak vyjádit názor na auditované finanní výkazy a jeho výsledek zohledují pi svém rozhodování všichni uživatelé úetní závrky. Jedná se nap. o akcionáe, investory, banky, vitele apod. Všichni tito uživatelé jsou totiž vystaveni ohrožení, že finanní výkazy nepesn zobrazují finanní situaci podniku, a proto se spoléhají na názor nezávislého auditora. Na jeho názor ale také spoléhají rovnž interní uživatelé, tj. management spolenosti, ale jeho poteba nezaujatých finanních informací není až tak velká, jako poteba uživatel externích. (Ricchiute, 1994) Externí audit provádí na objednávku vlastník úetní jednotky osoba oznaovaná jako nezávislý auditor. Tím mže být fyzická osoba (jednotlivec) nebo auditorská spolenost, která poskytuje služby prostednictvím svých zamstnanc, auditor a jejich asistent. Smlouva o provedení auditu se uzavírá na dobu uritou, ímž by mla být zachována nezávislost a objektivita auditu. O výsledcích auditu informuje auditorská zpráva, která pedstavuje nejdležitjší výstup innosti auditora. Vzhledem k tomu, že nezávislý auditor ovuje úetní výkazy, musí být seznámen s úetními zásadami a úetní praxí a pouhá znalost auditorských metod mu nestaí k tomu, aby získal potebnou kvalifikaci. Práv to, že vtšina auditor vykonávala úetní profesi ped výkonem auditorské innosti, ale také úzká souvislost mezi obma disciplínami, vede k tomu, že finanní audit je asto myln považován za souást úetnictví. Ovšem tyto disciplíny mají zcela odlišné procesy a také osoby, které je provádjí. (Ricchiute, 1994) Znalost úetnictví ale není jedinou podmínkou, kterou musí auditor pro výkon své profese splovat. Dležité jsou také jeho znalosti v dalších oblastech jako nap. podnikové finance, ekonomie, dan, právo, informaní 9

12 1 Úvod do teorie finanního auditu technologie apod. Jelikož veejnost vyžaduje poskytování auditorských služeb na nejvyšší odborné i etické úrovni, jsou požadavky na vstup do této profese upraveny v zákon o auditorech a v souvisejících právních pedpisech. Pro pochopení samotné podstaty a významu finanního auditu je teba nejprve uvést definici tohoto pojmu. Následující definice byla uvedena Americkým institutem certifikovaných veejných úetních a zní: Audit je systematický proces objektivního získávání a vyhodnocování dkaz, týkajících se informací o ekonomických innostech a událostech, s cílem zjistit míru souladu mezi tmito informacemi a stanovenými kritérii a sdlit výsledky zainteresovaným zájemcm. 3 (Ricchiute, 1994, str. 26) V další odborné literatue je pohlíženo na finanní audit jako na: kritickou analýzu informaního úetního charakteru, provádnou nezávislým znalcem, s cílem vyjádit opodstatnný názor na finanní výkazy. (Raffegeau, 1996, str. 11) Z tchto definic vyplývá, že finanní audit zkoumá pedevším informace obsažené v úetních (finanních) výkazech, na základ kterých je možné vyvozovat závry i o úetních informacích jako celku. Vzhledem k tomu, že výkazy mohou obsahovat chyby, poskytovat zavádjící informace i v krajním pípad zakrývat podvod, je velmi dležité povit auditem nezávislou tetí osobu pro zachování objektivity. Již konkrétnji pak vymezuje finanní audit Komora auditoreské republiky takto: Posláním a smyslem auditu úetní závrky je vyjádit názor nezávislé kvalifikované osoby na vrohodnost úetní závrky zveejnné vedením úetní jednotky. Auditor ovuje, zda údaje v úetní závrce podávají vrný a poctivý obraz finanní pozice a výsledk hospodaení a penžních tok v souladu s pravidly pedepsanými eskými nebo jinými úetními pedpisy, asto s Mezinárodními standardy úetního výkaznictví. Názor auditora má dostatenou vypovídací schopnost pouze a jenom ve spojení s uritou úplnou úetní závrkou, ke které se auditor vyjaduje. Názor auditora vytržený ze souvislosti s konkrétní úetní závrkou je zmatený. (KAR, 2014) Z této definice je patrné, že innost auditora je velmi odborná a nároná jak na teoretické znalosti, tak i na praktické zkušenosti. Osoba provádjící audit tedy musí být ádn kvalifikovaná pro výkon své profese. 3 Výbor pro základní zásady auditu. Stanovení základních princip auditu, The Accounting Review, supplement to vol. 47 str. 18 In RICCHIUTE, D. N.: Audit. Praha. Victoria Publishing, 1994, ISBN

13 1 Úvod do teorie finanního auditu Podle Mezinárodní auditorských standard (ISA International Standards on Auditing) je cílem auditu: posílit dvru pedpokládaných uživatel v úetní závrku. Tomuto úelu slouží výrok auditora, v nmž se auditor vyjaduje k tomu, zda je úetní závrka ve všech významných (materiálních) ohledech sestavena v souladu s píslušným rámcem úetního výkaznictví. (ISA 200, 2013, odst. 3) Pro vyjádení výroku tedy musí auditor získat pimenou jistotu, že úetní závrka jako celek neobsahuje významnou (materiální) nesprávnost, která mže být zpsobena chybou i podvodem. Z toho vyplývá, že auditor mže nabýt pouze pesvdení, že se auditovaná spolenost nedopustila významných nesprávností, nikoliv nabýt úplného pesvdení o správnosti úetnictví dané spolenosti. K vyjádení názoru slouží zpráva auditora. Z výše uvedených definic tedy vyplývá hlavní funkce finanního auditu, kterou je zvýšení dvryhodnosti úetních informací spoleností, které povinn zveejují úetní závrku. Za druhotnou funkci auditu se pak pokládá jeho morální a preventivní psobení proti vzniku chyb a podvod. Dalo by se konstatovat, že audit vlastn napomáhá ke snížení chyb v úetnictví a rovnž ztžuje páchat trestné iny a podvody v dané spolenosti. U auditu je pak teba zdraznit i jeho funkci výchovnou a poradenskou. Pravidelný audit totiž napomáhá ve spolenosti vytvoit jisté návyky, které vedou k prbžnému zlepšování a zkvalitování úetního systému, a to díky soubžnému psobení auditora a pracovník podniku. Naproti tomu je dležité též zdraznit, že cílem auditu není potvrzovat bezchybnost úetnictví spolenosti, potvrzovat správnost daového piznání, pátrat po eventuálních podvodech ve spolenosti, potvrzovat, že spolenost dodržuje veškeré právní normy a hodnotit, zda je spolenost ízena ádným a efektivním zpsobem. (Sedláek, 2001) Je dležité zmínit, že v prbhu vývoje auditu se jeho funkce mnila. V poátcích ml auditor svým názorem potvrdit pravdivost a bezchybnost úetních informací obsažených v úetní závrce. Draz byl tak kladen na odhalení chyb a nesprávností v úetnictví. Toto zkoumání potenciálních chyb a omyl následn ustoupilo do pozadí a zaal být kladen draz na spolehlivost vykazovaných informací, což odrážel požadavek vrný a poctivý obraz skutenosti. (Müllerová, 2013) V dnešní dob auditor vlastn vyslovuje svj profesionální nezávislý názor na to, zda úetní závrka spolenosti odpovídá pravdivému a vrnému zobrazení skutenosti, jestli jsou úetní knihy vedeny správným zpsobem a jestli je toto promítnuto i do rozvahy 11

14 1 Úvod do teorie finanního auditu a výkazu zisku a ztráty. Auditor tak v žádném pípad nepotvrzuje správnost úetnictví. Za správné vedení úetnictví samozejm odpovídá management dané spolenosti. Po úetních skandálech na pelomu tisíciletí se ale požadavky kladené na auditory opt rozšíily a v dsledku toho by auditoi mli pi své innosti vnovat zvýšenou pozornost všem náznakm trestné innosti. Veškeré výše zmínné informace o finanním auditu lze shrnout a následn tedy vyjádit podstatu a význam finanního auditu. Podstatou finanního auditu neboli auditu úetní závrky je ovení nezávislým kvalifikovaným odborníkem, a to auditorem. Bhem procesu ovení auditor zkoumá, zda údaje v úetních výkazech vrn a poctiv zobrazují majetkovou a finanní situaci spolenosti k datu, k nmuž je úetní závrka sestavena vedením úetní jednotky. Výsledkem provedeného ovení je pak vyjádení názoru, oznaovaného jako výrok auditora, na vrohodnost úetní závrky a na její soulad s pravidly pedepsanými eskými nebo jinými úetními pedpisy. Svj názor auditor sdluje prostednictvím zprávy auditora, která pedstavuje nejdležitjší výstup innosti auditora. Pedpokládá se, že takto ovená úetní závrka má být spolehlivým zdrojem informací pro rozhodování všech uživatel úetních informací. Mezi n lze zahrnout napíklad akcionáe, investory, obchodní partnery, banky a jiné vitele, stát, finanní analytiky, ale také zamstnance dané úetní jednotky. Význam finanního auditu neustále roste a to díky globalizaním tendencím a také narstajícímu potu auditovaných spoleností. Práv s rstem potu nadnárodních spoleností, roste také poet uživatel úetních závrek, kteí se spoléhají na výsledek auditu. Všichni zmínní uživatelé úetních informací totiž mají potebu být ujištni, že se na prezentované výsledky managementem spolenosti mohou spolehnout, že odrážejí skutený stav a nejsou významným zpsobem zkresleny. Vzhledem k tomu, že výsledky auditu slouží širší veejnosti, je práv nutnost ochrany veejného zájmu jedním z hlavních dvod právní úpravy auditu. Dalším dvodem je také existence informaní nerovnováhy mezi auditorem a uživateli úetních informací, jelikož tito uživatelé nejsou schopni posoudit, zda byl audit proveden náležitým zpsobem a plní tak svoji funkci. Nelze na závr opomenout ani vysokou náronost práce auditora, jak na teoretické tak i praktické znalosti a zkušenosti. (Sedláek, 2001) V dsledku globalizace a propojování jednotlivých ekonomik získává na dležitosti nejen harmonizaní proces v oblasti úetnictví, ale též v oblasti auditu. 12

15 1 Úvod do teorie finanního auditu Na území Evropské Unie je harmonizaní proces zavádn pomocí smrnic, které jsou závazné pro všechny lenské státy. Problematika auditu byla zpracována v 8. smrnici o auditorech z roku 1984, která byla zrušena v roce 2006 a následn nahrazena a rozšíena smrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES o povinném auditu roních a konsolidovaných úetních závrek, která si kladla za cíl podstatnou, avšak ne úplnou, harmonizaci požadavk na povinný audit. (Smrnice 2006/43/ES) Tato smrnice tedy sjednocuje nkterá pravidla pro provádní auditu, jako napíklad požadavky na auditora a auditorskou spolenost týkající se kvalifikace, diskrétnosti, nezávislosti a dodržování etických norem. lenské státy EU musely tuto smrnici zapracovat do roku 2008 do svých legislativ. V témže roce pak Evropská komise vydala pozmující smrnici 2008/30/ES, která eší jisté formální úpravy fungování jednotné regulace v oblasti auditu v Evropské Unii. 1.2 Právní úprava auditorské innosti v eské republice Auditorská innost je v eské republice pomrn novou profesí spojenou s transformací ekonomiky na pelomu osmdesátých a devadesátých let. Její historie je tedy velmi krátká ve srovnání s jinými státy jako nap. Anglie i Francie. Poátek lze datovat rokem 1989, kdy vstoupila v platnost vyhláška FMF. 63/1989 Sb., o ovovatelích a jejich innosti. Tato právní norma byla urena zejména pro ovování úetních závrek podnik se zahraniní majetkovou úastí. Pozdji byla nahrazena zákonem. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoe auditor eské republiky, který definoval základní pojmy a postupy auditu a dále vymezil poslání Komory auditor, která byla zízena za úelem správy auditorské profese na území eské republiky. Tímto zákonem tak byly položeny základy souasného auditu. (Müllerová, 2013) V dsledku harmonizaního procesu v Evropské Unii bylo nutné zákon upravit a došlo k jeho pepracování. Další právní úprava innosti auditor byla uvedena v zákon. 254/2000 Sb., o auditorech a o zmn nkterých zákon a v roce 2009 byl pak uveden v platnost zákon. 93/2009 Sb., o auditorech a zmn nkterých zákon (dále jen zákon o auditorech ). Tento zákon o auditorech upravuje innost auditor a dále vymezuje postavení a psobnost Komory auditor eské republiky a Rady pro veejný dohled nad auditem. V následujícím textu budou uvedeny dležité body tohoto zákona. 13

16 1 Úvod do teorie finanního auditu Podle 2, odst. a) tohoto zákona je povinným auditem: ovení ádných a mimoádných úetních závrek nebo konsolidovaných úetních závrek, pokud takové ovení vyžaduje jiný právní pedpis; pípadn ovení mezitímní úetní závrky, pokud takové ovení vyžaduje jiný právní pedpis. (Zákon o auditorech, 2009) Oznaení jiný právní pedpis zde odkazuje jednak na zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znní pozdjších pedpis, který stanovuje povinnost ovení úetní závrky auditorem, a dále na zákon. 563/1991 Sb., o úetnictví ve znní pozdjších pedpis, který vymezuje podmínky, za kterých práv úetní závrka podléhá auditu. Tyto podmínky budou uvedeny v samostatné podkapitole. Pedmtem auditu je tedy úetní závrka, která se skládá z úetních výkaz (rozvaha a výkaz zisku a ztráty) a pílohy, která vysvtluje a dopluje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Dále je pedmtem auditu i konsolidovaná úetní závrka sestavovaná za skupinu podnik, které jsou kapitálov propojené. Toto ovení pak prezentuje úetní jednotka ve výroní zpráv, která slouží ke komunikaci podniku s nejširší veejností. (Hakalová, 2010) Povinný audit mohou vykonávat pouze auditoi, kterým bylo Komorou auditor vydáno oprávnní provádt auditorskou innost. Komora auditor pak vede seznam tchto auditor. Auditorské oprávnní mže získat statutární auditor, kterým je fyzická osoba, spluje-li podmínky uvedené v 4 zákona o auditorech. Mezi tyto podmínky zejména patí ukonené vysokoškolské vzdlání (v rámci akreditovaného bakaláského nebo magisterského studijního programu), zpsobilost k právním úkonm, bezúhonnost, odborná praxe trvající alespo ti roky jako asistent auditora, složení auditorské zkoušky, složení slibu auditora. (Zákon o auditorech, 2009) Dále mohou auditorské oprávnní získat také obchodní spolenosti, které splují podmínky uvedené v 5 zákona o auditorech. Náležitosti auditorské zkoušky vymezuje 8 zákona o auditorech a její organizaci pak Zkušební ád, který je vnitním pedpisem Komory auditor. Auditorská zkouška se skládá ze 14 dílích písemných zkoušek a zamuje se na provení odborných teoretických znalostí uchazee a následn schopnosti jejich uplatnní pi výkonu auditorské innosti. Jednotlivé zkoušky se týkají oblasti auditingu, finanního a manažerského úetnictví, makroekonomie a mikroekonomie, zdanní, práva v podnikání, konsolidace, podnikových financí, informaních technologií 14

17 1 Úvod do teorie finanního auditu a statistiky. (Zkušební ád, 2012) K zajištní auditorských služeb na vysoké odborné úrovni je pak zaveden povinný program prbžného vzdlávání, který upravuje Vnitní pedpis pro kontinuální profesní vzdlávání auditor. Tento vnitní pedpis Komory auditor ukládá každému auditorovi limit vzdlávání nejmén 40 hodin v kalendáním roce. Do tohoto limitu se zapoítává úast na vzdlávacích akcích Komory auditori jiných institucí a dále samostatná lektorská innosti i vlastní odborná publikaní innost. (KAR, Vnitní pedpis pro kontinuální profesní vzdlávání auditor, 2013) Zákon o auditorech dále ukládá v 14 auditorovi povinnost být pi provádní své innosti nezávislý na auditované osob a nepodílet se na jejím rozhodování. Nezávislost je tak považována za základní pedpoklad objektivity auditora a zajištní vrohodnosti jeho výroku. Podle 15 zákona o auditorech je auditor též povinen zachovat mlenlivost o všech skutenostech, které nejsou veejn známy a týkají se auditované úetní jednotky. Zveejnní tchto informací by totiž mohlo zpsobit klientovi nebo zamstnavateli škodu a tato povinnost trvá i po ukonení vzájemné spolupráce. O povinném auditu pak vydává auditor písemnou zprávu obsahující náležitosti stanovené v 20 zákona o auditorech. Jedná se o identifikaci úetní jednotky a úetní závrky za dané úetní období k danému rozvahovému dni, dále o rozsah provedeného povinného auditu a výrok auditora. Podle 20, odst. 1, písm. c) zákona o auditorech výrok auditora. musí jasn vyjádit stanovisko auditora, zda úetní závrka nebo konsolidovaná úetní závrka podává vrný a poctivý obraz pedmtu úetnictví v souladu s použitými právními pedpisy a úetními standardy. (Zákon o auditorech, 2009) Výrok auditora mže nabývat tchto podob: výrok bez výhrad, výrok s výhradou, záporný výrok nebo odmítnutí výroku v pípad, pokud ho auditor není schopný vyjádit. Zpráva je veejn pístupným dokumentem a stává se souástí výroní zprávy auditované spolenosti. Nezávislý auditor je ovšem zodpovdný pouze za zprávu o úetních výkazech, nikoli za samotné výkazy, kterými se prezentuje management spolenosti. O samotném prbhu auditu musí auditor vést spis, který pak uchovává nejmén 10 let ode dne vyhotovení zprávy auditora. (Zákon o auditorech, 2009) Dále 21 zákona o auditorech vymezuje práva a povinnosti auditora. Ten musí dodržovat vnitní pedpisy Komory, mezinárodní auditorské standardy a auditorské standardy vydávané Komorou, platit lenské píspvky a spolupracovat s Radou 15

18 1 Úvod do teorie finanního auditu pi výkonu veejného dohledu nad auditem. Dále jsou také auditoi povinni dodržovat pi výkonu své innosti etický kodex a být pojištni pro pípad odpovdnosti za škodu zpsobenou výkonem své profese. Další ásti zákona se pak zamují na innost Komory auditor a Rady pro veejný dohled. Komora auditor je samosprávnou profesní organizací, která byla zízena za úelem správy auditorské profese v eské republice. Byla založena v roce 1993 a od roku 2009 je její psobnost upravena zákonem. 93/2009 Sb. o auditorech. (KAR, 2014) Komora auditor je lenem Národní úetní rady, která pedstavuje nezávislou odbornou instituci k podpoe odborné zpsobilosti a profesní etiky pi rozvoji úetních profesí a jejímž posláním je spolupráce s ministerstvem financí, dalšími vládními, zákonodárnými a ostatními institucemi na tvorb legislativy a souvisejících norem se zamením na oblast úetnictví. (Národní úetní rada, 2010) Dále je Komora auditor také lenem mezinárodních profesních organizací, a to Mezinárodní federace úetních (International Federation of Accountants, IFAC) a Evropské federace úetních (Federation of European Accountants, FEA). Komora auditor zastává tyto významné funkce jako napíklad (KAR,2014): - vede a zveejuje seznam auditor a auditorských spoleností, - organizuje auditorské zkoušky, - vydává auditorské oprávnní, - kontroluje provádní auditorské innosti, - vydává národní auditorské smrnice v souladu s obecn závaznými právními pedpisy a mezinárodními auditorskými standardy - vydává vnitní pedpisy Komory - rozhoduje o doasném nebo trvalém zákazu auditorské innosti, - rozhoduje o kárných opateních, - organizuje vzdlávací akce v rámci pípravy ke zkoušce auditor, - zajišuje nabídku kontinuálního profesního vzdlávání pro auditory - spolupracuje s tuzemskými a zahraniními profesními organizacemi a s institucemi státní správy. Nejvyšším orgánem Komory je snm, který je svoláván nejmén jednou za dva roky. Právo úastnit se snmu mají všichni auditoi zapsaní v seznamu auditor. Snm volí leny orgán Komory, schvaluje vnitní pedpisy Komory, etický kodex 16

19 1 Úvod do teorie finanního auditu a auditorské standardy. Dále rozhoduje o výši povinného píspvku statutárních auditor a auditorských spoleností na innost Komory. Výkonným orgánem Komory je výkonný výbor v ele s prezidentem Komory, který je zárove statutárním zástupcem Komory. Má 14 len a ídí Komoru v období mezi snmy. Kontrolním orgánem Komory je dozorí komise, která má 11 len a kontroluje kvalitu innosti auditor, plnní usnesení snmu, dodržování zákona o auditorech, dalších právních pedpis a také vnitních pedpis Komory. Posledním orgánem Komory je kárná komise, která má 7 len a provádí kárná ízení a je oprávnna ukládat kárná opatení v souladu se zákonem o auditorech. (KAR, 2014) Na fungování Komory dohlíží Rada pro veejný dohled nad auditem. Rada je subjektem, který je nezávislý na auditorské profesi a skládá se ze šesti len Prezidia. Jednotlivé leny volí ministr financí ve spolupráci s eskou národní bankou, piemž pouze jeden len je zástupcem Komory a ostatními leny jsou profesionálové z jiných obor. (Rada pro veejný dohled, 2014) Zákon o auditorech v 38 stanovuje, co se rozumí dohledem, jakým zpsobem ho Rada organizuje a ídí a s jakými orgány pi tom spolupracuje. Jedná se o Ministerstvo financí, eskou národní banku, Komoru auditor a orgány veejného dohledu nad auditory ostatních lenských stát a tetích zemí. 1.3 Povinnost ovení úetní závrky auditorem Vlastní povinnost ovení úetní závrky auditorem vyplývá jednak ze zákona. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znní pozdjších pedpis, a dále ze zákona. 563/1991 Sb., o úetnictví ve znní pozdjších pedpis. Obchodní zákoník v 39 odst. 1 uvádí: Obchodní spolenosti a družstva musí mít úetní závrku i výroní zprávu ovenu auditorem podle tohoto zákona nebo podle zvláštního právního pedpisu. V tomtéž paragrafu dále obchodní zákoník ukládá podnikateli povinnost pipravit a poskytnout auditorovi všechny úetní záznamy a vysvtlení potebná k ovování. Následn je zde ešena i úhrada za provedení auditu, piemž náklady spojené s auditorskou inností má uhradit podnikatel, jehož úetní závrka se ovuje. (Obchodní zákoník) Oznaení zvláštní právní pedpis v obchodním zákoníku odkazuje na zákon o úetnictví, který v 20 vymezuje podmínky, za kterých podléhá úetní závrka 17

20 1 Úvod do teorie finanního auditu ovení auditorem. Tyto podmínky se týkají právní formy podnikání, asového hlediska a dále splnní uritých kritérií vymezených zákonem. Do roku 2004 se povinnost auditu vztahovala pouze na akciové spolenosti, kapitálové spolenosti 4 a družstva. Od roku 2004, kdy vstoupila v platnost novela zákona o úetnictví 5, se tato povinnost rozšíila na všechny úetní jednotky vetn osobních spoleností (veejné obchodní a komanditní spolenosti) i na fyzické osoby (podnikatele), které jsou úetní jednotkou. Zatímco na akciové spolenosti se povinnost auditu vztahuje v pípad, že ke konci rozvahového dne úetního období, za njž se úetní závrka ovuje, a úetního období bezprostedn pedcházejícího, pekroí nebo dosáhnou alespo jednoho ze tí uvedených kritérií, ostatním obchodním spolenostem vzniká povinnost auditu až pi souasném pekroení dvou ze tí uvedených kritérií. Tyto kritéria v souasné podob zobrazuje následující tabulka. Tabulka. 1: Podmínky stanovující povinnost ovení úetní závrky auditorem Úhrn aktiv brutto istý obrat Kritérium Minimální hodnota 40 mil. K 80 mil. K Prmrný pepotený stav zamstnanc 50 Zdroj: vlastní zpracování, 2014, dle 20 Zákona o úetnictví Z tabulky je patrné, že zákon o úetnictví spatuje dležité hodnoty v následujících položkách (Zákon o úetnictví, 20, odst. 1): - celkové sum aktiv zjištné z rozvahy v ocenní neupraveném o rezervy, opravné položky a odpisy majetku 6, jedná se tedy o sloupec rozvahy brutto, 4 Spolenosti, které ze zákona vytváejí základní kapitál. 5 Novela zákona o úetnictví. 437/2003 Sb. 6 Rezervami se rozumí rezerva na rizika a ztráty, rezerva na da z píjm, rezerva na dchody a podobné závazky, rezerva na restrukturalizaci, technické rezervy nebo jiné rezervy podle zvláštních právních pedpis. Opravné položky vyjadují pechodné snížení hodnoty majetku a odpisy majetku vyjadují trvalé snížení jeho hodnoty. [Zákon o úetnictví, 26, odst. 3] 18

21 1 Úvod do teorie finanního auditu - roním úhrnu istého obratu, který lze stanovit jako výše výnos snížená o prodejní slevy a dlená potem zapoatých msíc, po které trvalo úetní období, a vynásobená dvanácti, - prmrném pepoteném stavu zamstnanc v úetním období, který se zjišuje zpsobem stanovaným na základ zvláštního právního pedpisu 7. Dále je nutné zde uvést ješt podmínku týkající se asového hlediska. U všech úetních jednotek se sleduje, zda pekroily urený poet kritérií ve dvou po sob jdoucích úetních období, piemž auditu bude podléhat až závrka za druhý rok. Zákon tak zamezuje tomu, aby úetní jednotka pekraující v jednom roce urený poet kritérií musela v následujícím roce provádt audit i pesto, že v druhém roce již podmínky pro ovení úetní závrky auditorem nespluje. V takovém pípad se však úetní jednotky mohou rozhodnout nechat si ovit úetní závrku dobrovoln. Dobrovolný audit je v tomto pípad více než vhodný, nebo zaruuje kontinuitu v ovování, jehož perušení a následné zahájení znamená pro auditora riziko nesprávnosti neovených zstatk pevzatých z minulého úetního období. (Müllerová, 2013, str. 32) Podstatou tohoto dobrovolného auditu je nezávislá kontrolní funkce zkoumající innost úetní jednotky. K dobrovolnému auditu se mže úetní jednotka také uchýlit, pokud chce napíklad svým klientm a veejnosti doložit nezávislým auditorem vrohodnost svého podnikání. Auditorský postup u dobrovolného auditu je totožný s postupem pi provádní povinného auditu. 1.4 Mezinárodní auditorské standardy a Etický kodex IFAC Pi výkonu auditorské profese se auditoi ídí platnými právními pedpisy a dále jsou povinni postupovat v souladu s mezinárodními auditorskými standardy (ISA International Standards on Auditing). Jejich vypracováváním, schvalováním a zveejováním je povena Rada pro mezinárodní auditorské a ovovací standardy (IAASB International Auditing and Assurance Standards Board), který zídila Mezinárodní federace úetních (IFAC International Federation of Accountants), jež sdružuje úetní a auditorské organizace z celého svta. IAASB pomáhá veejnému zájmu tím, že vydává kvalitní auditorské standardy, napomáhá konvergenci 7 Zákon. 89/1995 Sb., o státní statistické služb ve znní pozdjších pedpis. 19

22 1 Úvod do teorie finanního auditu mezinárodních a národních standard a tím zvyšuje kvalitu a dvryhodnost auditorské profese po celém svt. (IFAC, 2014) IAASB však vydává celou adu standard, které se týkají nejen auditu, ale i dalších ovovacích zakázek. Standardy pro auditorskou praxi se dlí dle typ ovovacích zakázek a postup pi jejich realizaci. Mezi standardy vydávané IAASB patí, mezinárodní auditorské standardy (ISA International Standards of Accounting), mezinárodní standardy pro provrky (ISRE International Standards on Review Engagements), mezinárodní standardy pro ovovací zakázky (ISAE International Standards on Assurance Engagements) a mezinárodní standardy pro související služby (ISRS International Standards on Related Services). Mezinárodní auditorské pokyny pro praxi (IAPS International Auditing Practice Statements) pak interpretují mezinárodní auditorské standardy a poskytují podporu pi jejich aplikaci. Dále jsou také souástí standard mezinárodní standardy pro ízení kvality (ISQC International Standards on Quality Control), které jsou uplatovány u služeb vycházejících ze zakázkových standard. Schéma širšího rámce standard ISA je uvedeno v Píloze A v závru práce. Standardy vydávané IAASB upravující provádní audit nejsou nadazeny platným domácím právním pedpism jednotlivých zemí, které se týkají auditu a které je teba v daném stát dodržovat. lenské zem proto mohou použít auditorské standardy bu pímo jako národní standard, nebo na jejich základ své národní standardy pipravit. (ISA 200, 2013) Od roku 2005 je použití mezinárodních auditorských standard závazné i pro auditory v eské republice. Komora auditor eské republiky, která má vydávání profesních standard v eské republice na starosti, se tak rozhodla, protože její snahou bylo podpoit Mezinárodní federaci úetních v jejím úsilí o zlepšení srovnatelnosti auditorských zpráv a posílení vážnosti auditorské profese. V eské republice byly tedy Komorou auditor pijaty mezinárodní auditorské standardy jako závazné právní pedpisy. V pípad, kdy je aplikace njakého mezinárodního auditorského standardu v eském prostedí nemožná nebo dokonce v rozporu se zákonem, vydává Komora auditor k píslušnému standardu aplikaní doložku, která upravuje použití standardu v eské republice. Všechny mezinárodní auditorské standardy v eském znní i aplikaní doložky zveejuje Komora auditor na svých webových stránkách. Seznam mezinárodních auditorských standard je 20

23 1 Úvod do teorie finanního auditu uveden v Píloze B v závru práce. V každém mezinárodním auditorském standardu je vymezen jeho pedmt, datum úinnosti a veškerá pípadná omezení jeho uplatnní. V souasné dob je 36 tchto standard a každý z nich upravuje uritý tematický okruh, jako napíklad dokumentaci auditu, plánování auditu, výbr vzork nebo analytické postupy. (KAR, Auditorské standardy, 2013) V rámci metodické podpory je pak auditorm k dispozici Píruka k uplatování mezinárodních auditorských standard pi auditu malých a stedních úetních jednotek (SME Small and Medium-sized Enterprises). Píruku vydal Výbor pro malé a stední auditorské praxe (SMP Small and Medium Practices Committee) Mezinárodní federace úetních a popisuje základní principy a innosti v jednotlivých fázích auditu. Je dležité zmínit, že píruka obsahuje pouze návodné informace k uplatování ISA a nemá normativní charakter. Cílem této píruky je tedy sloužit jen jako doplující materiál, který mže auditorm pomoci standardy lépe pochopit a uplatovat. lenské organizace IFAC i auditorské spolenosti ji mohou používat ve stávajícím stavu nebo si jí mohou pizpsobit svým konkrétním potebám a platné legislativ. (KAR, Píruka k uplatování ISA, první díl, 2010) Na tuto píruku navazuje i Píruka pro provádní auditu, kterou pipravila pro Komoru auditoreské republiky auditorská spolenost Deloitte Audit, s. r. o. Tato píruka rozvádí principy do praktické podoby pomocí vzorových formulá, auditorských postup v jednotlivých oblastech úetní závrky a modelového spisu auditora. Cílem píruky vydané Komorou auditor je tedy poskytnout auditorm praktickou pomcku pi reálném provádní auditu a tvorb spisu auditora. (KAR, Píruka pro provádní auditu, 2012) Dále jsou auditoi povinni pi provádní auditorské innosti dodržovat Etický kodex Komory auditor, který je: minimálním standardem profesní etiky auditora. (Zákon o auditorech, 13, 2009) V eské republice byl do konce roku 2010 platný Etický kodex vydaný Komorou auditor a od roku 2011 Komora auditor pijala jako závazný pedpis mezinárodn uznávaný Etický kodex pro auditory a úetní znalce (dále jen Kodex ) vydaný Mezinárodní federací úetních. (KAR, 2014) V minulosti nebyl etickému chování v oboru auditu a úetnictví pikládán velký význam. Pozornost se soustedila pedevším na správnost a úplnost finanních výkaz a poctivé a vrné zobrazení hospodáské situace dané spolenosti. Zásadní pevrat 21

24 1 Úvod do teorie finanního auditu ovšem nastal po zveejnní úetních skandál velkých amerických firem, jako napíklad Enron, WorldCom i Arthur Andersen. Po tchto skandálech došlo k rozvinutí a zpísnní etických norem. Pozornost se zaala vnovat jednání auditor a úetních znalc ve veejném zájmu a závaznosti etických kodex. Na auditora se vztahují etické požadavky platné pro audity úetních závrek, které jsou uvedeny v ásti A a B Kodexu. ást A definuje základní principy profesní etiky a vymezuje koncepní rámec pro uplatování tchto princip. ást B pak objasuje uplatování koncepního rámce v konkrétních situacích. Etický kodex ukládá auditorm povinnost dodržovat pt základních etických princip, jimiž jsou (KAR, Etický kodex, 2010): - integrita jednat estn a upímn ve všech profesních a obchodních vztazích; - objektivita profesn a odborn uvažovat a nedovolit, aby nad tím pevážily zaujatost, stet zájmi nepípustný vliv jiných stran; - odborná zpsobilost a ádná pée udržovat odborné znalosti a dovednosti na úrovni umožující poskytovat vysoce kvalifikované odborné služby a postupovat v souladu s píslušnými standardy; - dvrný charakter informací pi poskytování odborných služeb zachovávat mlenlivost o informacích získaných v rámci profesních a obchodních vztah; - profesionální chování dodržovat píslušné zákony a vyhlášky a vyhýbat se jednání diskreditujícího profesi. V praxi musí být tyto principy uplatovány bhem celého auditu. Princip integrity ukládá auditorm otevenost a estnost ve všech profesních a obchodních vztazích a dále pravdivost a poctivost v jednání. Auditor by neml být spojován s výkazy, zprávami i jinými informacemi pokud si je vdom, že obsahují významné nesprávnosti, nepodložené nebo zavádjící informace, anebo pokud informace zavádjícím zpsobem opomíjejí nebo zamlžují. Pokud se tak stane, ml by auditor vydat upravený výkaz nebo zprávu, která vše uvede na pravou míru. 22

25 1 Úvod do teorie finanního auditu Následn princip objektivity ukládá auditorm povinnost nedovolit, aby zaujatost, stet zájm nebo nežádoucí vliv dalších osob ovlivnil jejich profesionální a odborný úsudek. Auditor se tedy musí vyvarovat situací a vztah, které mohou jeho úsudek nežádoucím zpsobem ovlivnit. Dalším etickým principem je odborná zpsobilost a ádná pée. Tento princip vyžaduje, aby auditoi udržovali své odborné znalosti a dovednosti na úrovni umožující poskytovat vysoce kvalifikované odborné služby. A dále aby pi poskytování tchto služeb postupovali v souladu s píslušnými odbornými a profesními standardy. To však není možné bez získání a neustálého rozvíjení odborných znalostí a praktických dovedností a také sledování nejnovjšího vývoje jak píslušných technických a profesních norem, tak odvtví a prostedí, ve kterém klient i zamstnavatel vyvíjí svoji innost. Dále jsou také auditoi povinni zajistit potebné školení a kvalifikaci i svým zamstnancm a dalším osobám, které se na poskytování služeb klientovi podílejí. V pípad nutnosti musí auditoi upozornit klienta i zamstnavatele na možná omezení, která jsou s píslušnou zakázkou i službou spojena. Princip dvrnosti informací ukládá auditorm povinnost zachovávat mlenlivost pi poskytování odborných služeb a zakazuje auditorm sdlovat tetím osobám dvrné informace získané v rámci profesních i obchodních vztah bez souhlasu klienta i zamstnavatele. Dále také nesmjí auditoi využít takových informací k vlastnímu prospchu nebo k prospchu dalších osob. Povinnost mlenlivosti trvá i po ukonení profesního nebo obchodního vztahu a je nutné ji dodržovat i mimo pracovní prostedí. Vždy by si tedy auditoi mli uvdomovat možnost neúmyslného prozrazení informací ve vztahu k blízkým obchodním spoleníkm i rodinným píslušníkm. Kodex dále uvádí urité okolnosti, za nich jsou auditoi nuceni dvrné informace zveejnit. Jde o zveejnní informací soudu jako dkaz pro soudní projednávání, policii nebo jiným píslušným orgánm pi zjištní porušování zákona, apod. Sdlení v tchto pípadech se pak nepovažuje za porušení principu dvrného charakteru informací. Posledním principem je profesionální jednání. Ten ukládá auditorm povinnost dodržovat píslušné zákony a ostatní právní pedpisy a vyvarovat se jednání, které by mohlo diskreditovat jejich profesi. Toto jednání znevažující profesi zahrnuje aktivity, o nichž se mže informovaná tetí osoba pi znalosti všech relevantních informací 23

26 1 Úvod do teorie finanního auditu domnívat, že negativn ovlivují dobrou povst profese. Auditoi jsou povinni tento princip zachovávat i pi nabízení a propagaci svých služeb, poskytovat klientm pravdivé a nenadsazené informace o službách, které jsou schopni poskytovat, o dosažené kvalifikaci a o získaných zkušenostech. V neposlední ad jsou auditoi povinni se vyvarovat snižování práce jiných i provádt v této souvislosti nepodložená srovnávání s nimi. Pi výkonu své profese mohou auditoi zjistit skutenosti ohrožující dodržování základních princip etického chování. Tyto skutenosti jsou vnímány jako hrozby, které mohou spadat do jedné nebo více z uvedených kategorií (KAR, Etický kodex, 2010): - vlastní zainteresovanost hrozba, že finanní nebo jiný podíl u klienta nepatin ovlivní úsudek a chování auditora; - provrka po sob samém hrozba, že auditor nesprávn vyhodnotí pedchozí závr nebo službu poskytnutou osobou ze stejné firmy a tento závr bude použit pi poskytování souasných služeb; - protekní vztah hrozba, že auditor podporuje stanovisko klienta do té míry, že jeho objektivita bude zpochybnna; - spíznnost hrozba, že auditor i úetní znalec bude píliš naklonn zájmm a výsledkm práce klienta v dsledku jejich dlouhodobého blízkého vztahu; - vydíratelnost hrozba, že auditor bude odrazován od objektivního jednání uritými hrozbami i nátlakem. Kodex pak uvádí píklady možných situací, za kterých auditorovi hrozí nebezpeí vzniku tchto hrozeb. Vlastní zainteresovanost pedstavuje hrozbu, že finanní nebo jiný podíl u klienta nepatin ovlivní úsudek a chování auditora. Situace, za které auditorovi hrozí nebezpeí vzniku této hrozby, je napíklad situace, kdy: len týmu provádjící ovování vlastní pímý finanní podíl u klienta, u njž se ovování provádí; je firma nadmrn závislá na celkových honoráích od jednoho klienta; má len týmu provádjícího ovování velmi blízký obchodní vztah s klientem, u kterého se ovování provádí; má firma obavy z možné ztráty významného klienta. 24

27 1 Úvod do teorie finanního auditu Provrka po sob samém pedstavuje hrozbu, že auditor nesprávn vyhodnotí pedchozí závr nebo službu poskytnutou osobou ze stejné firmy a tento závr bude použit pi poskytování souasných služeb. Situace, za které auditorovi hrozí nebezpeí vzniku této hrozby, je napíklad situace, kdy: firma vydává zprávu o ovení úinnosti finanních systém, které sama navrhla a implementovala; firma se podílela na píprav pvodních dat použitých k vypracování záznam, které jsou pedmtem ovovací zakázky. Protekní vztah pedstavuje hrozbu, že auditor podporuje stanovisko klienta do té míry, že jeho objektivita bude zpochybnna. Situace, za které auditorovi hrozí nebezpeí vzniku této hrozby, je napíklad situace, kdy: firma propaguje akcie klienta, u kterého se provádí audit úetní závrky; auditor obhajuje auditorského klienta v soudním ízení nebo pi ešení sporu s tetími stranami. Spíznnost pedstavuje hrozbu, že auditor bude píliš naklonn zájmm a výsledkm práce klienta v dsledku jejich dlouhodobého i blízkého vztahu. Situace, za které auditorovi hrozí nebezpeí vzniku této hrozby, je napíklad situace, kdy: len týmu provádjícího zakázku má blízkého nebo nejbližšího rodinného píslušníka, který je vedoucím pedstavitelem klienta nebo který je u klienta zamstnán na pozici, ze které mže významn ovlivovat pedmt zakázky; auditor pijímá dary ze strany klienta; vedoucí lenové týmu dlouhodob pracují pro auditního klienta. Vydíratelnost pedstavuje hrozbu, že auditor bude odrazován od objektivního jednání uritými hrozbami i nátlakem. Situace, za které auditorovi hrozí nebezpeí vzniku této hrozby, je napíklad situace, kdy: firmu ohrožuje ztráta klientské zakázky; auditní klient dává najevo, že firm nezadá plánovanou neauditní zakázku, pokud firma projeví nesouhlas s klientovým úetním ešením urité transakce; firmu ohrožuje soudní spor s klientem; auditor je nucen souhlasit s názorem zamstnance klienta z dvodu odborné pevahy tohoto zamstnance. Auditor pak musí použít svj odborný úsudek, aby stanovil, jak nejlépe se s hrozbami, které pekraují pijatelnou hranici, vypoádat. Zda použitím zabezpeovacích prvk za úelem jejich eliminace nebo snížení na pijatelnou úrove nebo ukonením i odmítnutím zakázky. Zabezpeovací prvky se lení do dvou kategorií, a to zabezpeovací prvky vytvoené profesními orgány, legislativou nebo regulatorními orgány a zabezpeovací 25

28 1 Úvod do teorie finanního auditu prvky v rámci pracovního prostedí. Píklady prvního typu zabezpeovacích prvk jsou kvalifikaní požadavky na výkon profese (vzdlání, profesní píprava a zkušenosti pi vstupu do profese), požadavek kontinuálního profesního vzdlávání, monitorování etického chování a disciplinární procedury, požadavky na nezávislost auditor a auditorských spoleností na klientech. Zabezpeovací prvky druhého typu jsou souástí kontrolního prostedí spolenosti. Auditor by pi plánování auditu ml vycházet z identifikace rizik a zkoumat kontrolní prostedí jako prvek, který rizika snižuje. Píklady zabezpeovacích prvk vyplývajících z pracovního prostedí jsou normy etického chování a píslušné disciplinární procedury, proces pijímání nových zamstnanc kladoucí draz na jejich kompetenci, systém vnitních kontrol, vnitní komunikace se zamstnanci umožující vasnou identifikaci problém ohledn etického chování, systém kontroly kvality a další. Nejdležitjším zabezpeujícím prvkem vyplývajícím z pracovního prostedí je pístup vedení spolenosti. Ve spolenostech, jejichž vedení se snaží obcházet výše uvedené zabezpeovací prvky nebo je svojí autoritou potlaovat, nelze na jejich úinnost ohledn eliminace hrozeb spoléhat. (KAR, Etický kodex, 2010) 26

29 2 Proces finanního auditu malých a stedních podnik 2 PROCES FINANNÍHO AUDITU MALÝCH A STEDNÍCH PODNIK 2.1 Vymezení malých a stedních podnik Malé a stední podniky (SME - Small and Medium-sized Enterprises) jsou významným sektorem tržní ekonomiky. Z jejich pednosti lze vyzdvihnout relativní pružnost a rychlost odezvy na zmny podmínek (vetn vzniku a zániku firmy), relativn vysokou schopnost absorpce pracovní síly díky pružnosti a schopnost vyplnit mezeru ve struktue obchodních vztah mezi velkými podniky, kdy vystupují v roli subdodavatel. Jejich nevýhody jsou naopak dány obtížnjším pístupem ke kapitálu, informacím a znalostem, menší schopností eliminovat dsledky výkyv vnjších vliv v poátením stadiu svého vývoje a menšími zábranami pi uvolování nadbytené pracovní síly. Proto také vlády volí rzné formy veejné podpory malých a stedních podnik vetn finanní. V registru ekonomických subjekt, spravovaném eským statistickým úadem (SÚ), je základní defininí charakteristikou malých a stedních podnik poet zamstnaných osob menší než 250 osob. Tyto podniky lze pak dále podrobnji lenit na skupinu drobných (do 9 zamstnaných osob), malých (od 10 do 49 zamstnaných osob) a stedních (od 50 do 249 zamstnaných osob) podnik. (SÚ, Malé a stední podniky, 2012) Pro sjednocení vymezení SME v rámci lenských zemí Evropské unie vznikla poteba stanovit jejich definici. První spolená definice malých a stedních podnik byla stanovena v doporuení 96/280/ES 8, které pijala Komise v roce Tato definice byla v Evropské Unii široce uplatována. S cílem zohlednit ekonomický vývoj po roce 1996 pak Komise pijala nové doporuení 2003/361/ES 9, kterým dne 1. ledna 2005 vstoupila v platnost nová definice malých a stedních podnik. Podle nové definice podnikem je: každý subjekt vykonávající hospodáskou innost, bez ohledu na jeho právní formu. (Nová definice malých a stedních podnik, 2006, str. 12) Mezi tyto subjekty patí osoby samostatn výdlen inné, rodinné podniky vykonávající 8 Doporuení Komise 96/280/ES ze dne 3. dubna 1996 o definici malých a stedních podnik. Úední vstník L 107, ze dne 30. dubna Doporuení Komise 2003/361/ES ze dne 6. kvtna 2003 o definici mikropodnik, malých a stedních podnik. Úední vstník L 124, ze dne 20. kvtna

30 2 Proces finanního auditu malých a stedních podnik emeslné i jiné innosti a obchodní spolenosti nebo sdružení, která pravideln vykonávají hospodáskou innost. Pro klasifikaci podnik se využívají ti kvantitativní kritéria. Hlavním kritériem je poet zamstnanc a doplkovými jsou pak výše roního obratu a celková hodnota aktiv. Za další kritérium se pak považuje ješt nezávislost. Z tohoto rozdlení vychází též eská republika jakožto lenský stát Evropské unie. Zatímco vývoj cen a produktivity si vyžádal úpravu finanních prah smrem vzhru, prahy pro poty zamstnanc zstaly na svých pvodních úrovních. Díky tomu si tak mnoho podnik mohlo zachovat postavení malého nebo stedního podniku. Složení kategorie SME je zobrazeno na následujícím obrázku. 1. Obrázek. 1: Složení kategorie SME dle jednotlivých kritérií Zdroj: Nová definice malých a stedních podnik, 2006, str. 14 Kategorie SME je tedy složena z podnik, které zamstnávají mén než 250 zamstnanc a jejichž roní obrat nepesahuje 50 milion eur, nebo jejichž bilanní suma roní rozvahy nepesahuje 43 milion eur. V této kategorii jsou malé podniky 28

31 2 Proces finanního auditu malých a stedních podnik definovány jako podniky, které zamstnávají mén než 50 zamstnanc a jejichž roní obrat nebo bilanní suma roní rozvahy nepesahuje 10 milion eur. Dále jsou v této kategorii mikropodniky definovány jako podniky, které zamstnávají mén než 10 zamstnanc a jejichž roní obrat nebo bilanní suma roní rozvahy nepesahuje 2 miliony eur. Zatímco dodržování potu zamstnanc je povinné, malý nebo stední podnik si mže vybrat strop týkající se obratu nebo bilanní sumy. Nemusí splnit oba stropy a mže jeden z nich pekroit, aniž by ztratil statut SME. Možnost volby mezi kritériem obratu a bilanní sumy, která vyjaduje celkovou hodnotu podniku, zajišuje, že se s malými a stedními podniky vykonávajícími rzné druhy hospodáské innosti zachází spravedliv. Pokud podnik v prbhu roku pekroí poet zamstnanc nebo sledovaný finanní strop, pak podnik svj status SME neztrácí. Podnik status SME ztratí až tehdy, pokud dojde k pekroení strop ve dvou po sob jdoucích letech. Naopak velký podnik získá status SME, pokud se ve dvou po sob jdoucích letech dostane pod strop potu zamstnanc a finanní strop. (Nová definice malých a stedních podnik, 2006) Poet zamstnanc je rozhodujícím kritériem k urení, do jaké kategorie podnik patí. Vyjaduje se v roních pracovních jednotkách (RPJ). Zamstnanci, kteí pro podnik pracovali na plný úvazek po celý rok, se zapoítávají jako jedna RPJ. Pokud byl zamstnanec zamstnán na ástený úvazek, jako sezónní pracovník a zamstnanci, kteí nepracovali pro podnik po celý rok, se zapoítávají jako zlomek. Uni a studenti se nezahrnují do potu zamstnanc. Roní obrat pedstavuje píjmy z hospodáské innosti snížené o vyplacené slevy a neml by zahrnovat da z pidané hodnoty ani jiné nepímé dan. Bilanní suma roní rozvahy pedstavuje hodnotu hlavních aktiv podniku. (Nová definice malých a stedních podnik, 2006) Pi posuzování statutu SME je nutné dále zohlednit nezávislost podniku, tedy posoudit vztah k propojeným podnikm. Obecn vtšina malých a stedních podnik je nezávislá, jelikož jsou bu zcela nezávislé, nebo mají jedno i více menšinových partnerství (každé s mén než 25 %) s jinými podniky. Pokud tento podíl nepekroí 50 %, považuje se tento vztah za vztah mezi partnerskými podniky. Nad tímto stropem jsou pak podniky propojené. Pokud je podnik partnerským, musí pi zjišování zpsobilosti jakožto malého a stedního podniku pipoíst podíl potu zamstnanc druhého podniku a jeho finanní údaje k svým vlastním údajm. Tento podíl vyjaduje 29

32 2 Proces finanního auditu malých a stedních podnik procentní podíl obchodních podíl nebo hlasovacích práv, které daný podnik vlastní. Pokud je podnik propojeným, pak musí ke svým vlastním údajm pipoíst 100 % údaj propojeného podniku, aby zjistit, zda spluje prahy potu zamstnanc a finanní prahy podle definice. (Nová definice malých a stedních podnik, 2006) 2.2 Proces finanního auditu a auditorské postupy Proces auditu je dle Píruky k uplatování mezinárodních auditorských standard pi auditu malých a stedních úetních jednotek rozdlen do tí hlavních fází. Tyto fáze a vztahy mezi jednotlivými aktivitami, které auditor v rámci tchto fází provádí, znázoruje schéma v Píloze C v závru práce. Audit je založen na vyhodnocení rizik. Po provedení postup vyhodnocení rizik pichází na adu reakce na vyhodnocená rizika. V rámci této fáze se navrhnou a provedou další auditorské postupy, které pak následn umožní vyhodnotit získané dkazní informace a pipravit zprávu auditora. Obrázek. 2: Hlavní fáze procesu finanního auditu Zdroj: vlastní zpracování, 2014 Audit založený na vyhodnocení rizik s sebou pináší jisté výhody. V první ad jde o asovou flexibilitu, pokud jde o provádní auditorských postup. Pokud úetní jednotka neoekává žádné významné provozní zmny, lze auditorské postupy zamující se na vyhodnocení rizik provádt již v ranjší fázi úetního období, jelikož u tchto postup nejde o detailní testování transakcí a zstatk. To následn pispívá k rovnomrnjšímu rozvržení práce len auditorského týmu bhem úetního období. Pro úetní jednotku je navíc pozitivní, že získá dostatený as reagovat na zjištné nedostatky ve vnitních kontrolách, o nichž ho auditor informoval. Je ovšem dležité, 30

33 2 Proces finanního auditu malých a stedních podnik aby úetní jednotka poskytla auditorovi mezitímní finanní informace, jinak bude auditor muset provést analytické postupy až v pozdjších fázích auditu. Díky tomu, že auditor vyhodnotí, ve kterých oblastech úetní závrky se mže vyskytnout významná (materiální) nesprávnost, lze následn úsilí auditorského týmu nasmrovat na klíové rizikové oblasti a pípadn omezit práci na ostatních oblastech, které vykazují riziko nízké. To s sebou pináší další výhodu v podob efektivnjšího využívání len auditorského týmu. Vzhledem k tomu, že auditor pak navrhne další auditorské postupy tak, aby reagovaly na vyhodnocená rizika, je možné i snížit objem test detailních údaj, které reagují na rizika jen obecn anebo je neprovádt vbec. Povinností auditora je seznámení se s vnitním kontrolním systémem úetní jednotky, což mu následn umožní se rozhodnout, zda bude testovat úinnost provozních kontrol. Tyto testy provozních kontrol by totiž mly být mén nároné než provádní rozsáhlých test detailních údaj. Díky znalosti vnitních kontrol pak následn auditor mže zjistit napíklad nedostatky v kontrolním prostedí, které díve nebyly odhaleny, a vas o nich informovat úetní jednotku. To lze oznait za oboustranný pínos, jelikož na stran úetní jednotky jde o pínos ve form pijetí vhodného opatení k náprav nedostatk ve vnitním kontrolním prostední, a na stran auditora jde o pínos ve formasové úspory pi provádní auditu. (KAR, Píruka k uplatování ISA, první díl, 2010) Jak již bylo eeno výše, audit je založen na vyhodnocení rizik. Cílem auditora pi jeho provádní je: získat pimenou jistotu, že úetní závrka jako celek neobsahuje významnou (materiální) nesprávnost zpsobenou podvodem nebo chybou, což auditorovi umožní vydat výrok o tom, zda je úetní závrka ve všech významných (materiálních) ohledech sestavena v souladu s píslušným rámcem úetního výkaznictví a dále v souladu se svými zjištními vydat zprávu auditora k úetní závrce a poskytnout další informace vyžadované standardy ISA. (ISA 200, 2013, odst. 11) Pimená jistota není v žádném pípad jistota absolutní, nýbrž jen velká míra jistoty, které auditor dosáhne, jestliže získá dostatené a vhodné dkazní informace, které mu umožní snížit auditorské riziko na pijatelnou úrove. Dle mezinárodních auditorských standard je auditorské riziko definováno jako: riziko, že auditor vydá nesprávný výrok k úetní závrce, která je významn (materiáln) zkreslena. (ISA 200, 2013, odst. 13, písm. c) Zatímco dostatenost 31

34 2 Proces finanního auditu malých a stedních podnik dkazních informací je mena jejich kvantitou, vhodnost dkazních informací je mena jejich kvalitou, jelikož je dležité, do jaké míry jsou tyto informace relevantní a spolehlivé pro podporu závru, na nichž je založen výrok auditora. Auditorské riziko se skládá z pirozeného, kontrolního a zjišovacího rizika. Pirozené riziko pedstavuje pravdpodobnost, že nesprávnost vznikne, kontrolní riziko pedstavuje pravdpodobnost, že nesprávnost nebude odhalena kontrolním systémem a zjišovací riziko pedstavuje pravdpodobnost, že nesprávnost nebude odhalena auditorskými postupy. První dv rizika jsou tedy nezávislá na auditorovi a ten v první fázi auditu vyhodnocuje jejich výši. Výsledkem kombinovaného vyhodnocení pirozených a kontrolních rizik jsou rizika významné nesprávnosti, jimž jsou vystaveny jednotlivé zstatky út, transakce a zveejnné údaje. V ISA 200 je uvedeno, že nesprávnosti, vetn opomenutí, se obecn považují za významné (materiální), pokud lze reáln pedpokládat, že by jednotliv nebo v souhrnu mohly ovlivnit ekonomická rozhodnutí, která uživatelé úetní závrky na jejím základ pijmou. (ISA 200, 2013, odst. 6) Cílem auditorských postup vyhodnocujících rizika je tedy identifikace a vyhodnocení rizik významných (materiálních) nesprávností v úetní závrce. Bhem fáze vyhodnocení rizik se provádjí pípravné práce za úelem rozhodnutí o pijetí i odmítnutí zakázky, dále se navrhuje celková strategie auditu zahrnující i plán auditu a následn se provádjí postupy vyhodnocení rizik na základ znalostí úetní jednotky. Souástí této innosti auditora je i návrh a zavedení relevantních vnitních kontrol. Auditor je také povinen se seznámit s vnitním kontrolním systémem spolenosti v rozsahu, který je relevantní pro audit. Mezinárodní auditorské standardy definují vnitní kontrolní systém jako: proces navržený, zavedený a vykonávaný osobami povenými správou a ízením úetní jednotky a jinými pracovníky za úelem poskytnutí pimeného ujištní o dosažení cíl úetní jednotky s ohledem na spolehlivost úetního výkaznictví, úelnost a hospodárnost operací a na soulad s píslušnými právními pedpisy. (ISA 315, 2013, str. 3) Vnitní kontrola je tedy nástrojem, který má vedení spolenosti sloužit k oslabení identifikovaného rizikového faktoru nebo ke splnní stanoveného kontrolního cíle. 32

35 2 Proces finanního auditu malých a stedních podnik Souástí práce auditora je tedy i zkoumání kontrolního prostedí auditované úetní jednotky. Kontrolní prostedí obsahuje neformální a asto neurité (nedefinovatelné) kontroly, jako je etika, integrita, filozofie managementu, odpovdnost za svené kompetence, a dále i formální kontroly, ke kterým patí organizaní struktura a urení rolí a odpovdnosti. (Dvoáek, 2005) Cíle vnitní kontroly lze rozdlit na všeobecné strategické cíle naplující poslání spolenosti, cíle v oblasti úetního výkaznictví, cíle v oblasti provozní innosti a cíle v oblasti dodržování právních pedpis. (ISA 315, 2013) Pro audit je významná pedevším vnitní kontrola v oblasti úetního výkaznictví, jejímž cílem je zajistit sestavení úetní závrky pro externí úely. Kontroly v dalších oblastech jsou významné pro audit pouze v pípad, pokud se informace používají pi analytických testech vcné správnosti nebo pokud se informace zveejují v píloze k úetní závrce. Provozní kontroly týkající se napíklad plánování výroby a lidských zdroj, ízení kvality nebo dodržování pedpis v oblasti zdraví a bezpenosti práce, nebudou tedy pro audit vtšinou relevantní. Na identifikovaná a vyhodnocená rizika významné (materiální) nesprávnosti poté auditor ve druhé fázi auditu reaguje návrhem a provedením dalších auditorských postup, a to jednak na úrovni úetní závrky jako celku a jednak na úrovni tvrzení. Tvrzení jsou výslovná nebo jiná prohlášení vedení úetní jednotky, která vyplývají z úetní závrky. (KAR, Píruka k uplatování ISA, první díl, 2010, str. 23) Tato tvrzení se týkají útování, oceování a vykazování rzných údaj v úetní závrce a jejich zveejování v píloze. Dle charakteru a rozsahu tchto postup auditor snižuje zjišovací riziko tak, aby snížil celkové auditorské riziko na dostaten nízkou úrove. Reakce auditora na vyhodnocená rizika významné (materiální) nesprávnosti v úetní závrce je zdokumentována v plánu auditu, který obsahuje všeobecnou reakci auditora na rizika identifikovaná na úrovni úetní závrky a vymezuje charakter, rozsah a naasování konkrétních auditorských postup reagujících na rizika na úrovni tvrzení. Formou všeobecné reakce auditora je napíklad to, v jaké míe bude auditor vyžadovat doklady potvrzující vysvtlení a prohlášení vedení, jaké auditorské postupy se rozhodne provést a jakou dokumentaci proví v souvislosti s významnými (materiálními) transakcemi. Další auditorské postupy jsou pak obvykle provádny formou test vcné 33

36 2 Proces finanního auditu malých a stedních podnik správnosti, zahrnujících také testy detailních údaj, formou analytických postup nebo formou test kontrol. (KAR, Píruka k uplatování ISA, první díl 2010) Tetí fázi procesu auditu pedstavuje píprava zprávy auditora, která zahrnuje formulování výroku k úetní závrce na základ shromáždných dkazních informací a dále zpracování a vydání zprávy odpovídající závrm, k nimž auditor dospl. V této fázi je mimo jiné nutné posoudit, zda napíklad nedošlo ke zmn ve vyhodnocené úrovni rizika, zda jsou závry auditora správné i zda auditor nenarazil na njaké podezelé okolnosti. (KAR, Píruka k uplatování ISA, první díl 2010) Poté co auditor provede veškeré auditorské postupy a uiní píslušné závry, musí o zjištních, které z auditu vyplynula, informovat vedení úetní jednotky a dále musí zformulovat výrok auditora k úetní závrce a rozhodnout o vhodné formulaci zprávy auditora. Koneným výsledkem procesu auditu je tedy zpráva auditora, která má pedepsanou strukturu a auditor v ní sdluje jejím uživatelm svj názor na úetní závrku, popípad výroní zprávu a zprávu o vztazích mezi propojenými osobami. Ovená úetní závrka by pak mla dát všem uživatelm dostatené ujištní o spolehlivosti informací, které jsou v ní obsažené. Krom zprávy auditora mže auditor vypracovat také další dokument, ve kterém sdlí vedení spolenosti zjištné nedostatky, napíklad ve vnitním kontrolním systému nebo úetním systému a upozorní na nevhodné postupy a metody. Souástí dopisu jsou rzná doporuení, jak zjištné nedostatky odstranit. (Hakalová, 2010) Je nezbytné, aby celý proces finanního auditu byl ádn zdokumentován. Dokumentaci auditu se vnuje ISA 230. Tento standard upravuje zejména formu, obsah a rozsah dokumentace auditu a poskytuje nkteré návody k vedení této dokumentace. Spis auditora obsahuje pedevším informace podstatné pro sestavení zprávy auditora a dále pak dkazy, prokazující provedení auditu dle mezinárodních auditorských standard a dalších pedpis. Dokumentace auditu má být vždy srozumitelná i pro auditora, který se pedtím daným auditem nezabýval. Z dokumentace by ml být jasný charakter, naasování a rozsah provedených auditorských postup, dále výsledky provedených auditorských postup a získané dkazní informace a nakonec také významné záležitosti, které z auditu vyplynuly a jaké závry byly uinny v souvislosti s tmito záležitostmi. (ISA 230, 2013) 34

37 2 Proces finanního auditu malých a stedních podnik Na proces finanního auditu je teba nahlédnout i z hlediska asového. Následující tabulka. 2 znázoruje asový pehled auditorských inností, který vychází z pedpokladu konce úetního období k Tabulka. 2:asový pehled auditorských inností Pibližné datum bezen duben až kvten erven až srpen záí až listopad prosinec až únor poslední den Auditorské innosti Komunikace s klientem Rozhodnutí pijmout zakázku nebo v ní pokraovat Zakázkový dopis Celkové poznání klientova podnikání a odvtví, ve kterém podniká Plánování první úrovn Plánování druhé úrovn Auditorské práce bhem úetního období Auditorské práce ke konci roku Dopisy Zprávy Zdroj: vlastní zpracování, 2014, dle Ricchiute, 1994 Auditorský proces zaíná komunikací mezi auditorem a úetní jednotkou, rozhodnutím pijmout zakázku nebo v ní pokraovat a pípravou zakázkového dopisu. Pojem zakázkový dopis zde oznauje bžnou smlouvu mezi auditorem a klientem. Auditor poté pokrauje seznámením se s podnikáním klienta a oborem podnikání a v nkolika dalších msících se vnuje plánování innosti. V období plánování první úrovn se auditor vnuje kontrole auditorských prací minulého roku, kontrole finanních výsledk prvního tvrtletí a píprav pedbžného asového rozvrhu auditu. Plánování druhé úrovn pak zahrnuje kontrolu finanních výsledk druhého tvrtletí a pípravu koneného asového rozvrhu auditu. Dále jsou provádny analytické práce a plán se koordinuje s externími pracovníky a s klientem. 35

38 2 Proces finanního auditu malých a stedních podnik Auditorská práce provádná bhem úetního období je zamena na zhodnocení kontrolního rizika a zaíná po plánovacích etapách, zpravidla však s dostatenou asovou rezervou ped koncem roku. Auditorská práce provádná ke konci roku je zamena na koordinaci prací s klientem a obsahuje také kontrolu následných událostí. inností, která ukonuje auditorský proces, je sestavení reprezentaních dopis a zpráv auditora. Dopisy jsou ve form písemných prohlášení a jsou dležité pro dokumentaci. Dkladná analýza všech auditorských inností by ovšem pesahovala rámec této práce, proto je v následující praktické ásti práce zamena pozornost pouze na pípravné práce a auditorské postupy vykonávané bhem první fáze procesu auditu, a to vyhodnocení rizik. 36

39 3 Analýza vybraného podnikatelského subjektu 3 ANALÝZA VYBRANÉHO PODNIKATELSKÉHO SUBJEKTU 3.1 Pedstavení spolenosti Sony DADC Czech Republic, s. r. o. se sídlem ve Štnovicích je dceinou spoleností Sony DADC Austria AG, která byla založena v roce 1986 v Salzburku a stala se tak první pobokou skupiny Sony DADC na území Evropy. eská poboka vznikla v kvtnu roku (Sony DADC, 2014) Cílem expanze do eské republiky je uspokojit vzrstající poptávku po nosiích Blu-ray. Blu-ray disk patí ke tetí generaci optických disk urených pro záznam videa ve vysokém rozlišení i pro ukládání velkých objem dat až 50 GB. V této technologii je Sony DADC vedoucím hráem na trhu. eská poboka je zodpovdná za vtšinu poptávky zvláštních kompletací spolenosti v Evrop. Hlavním pedmtem innosti Sony DADC Czech Republic, s. r. o. je kompletace a balení optických médií. Z balícího centra ve Štnovicích bylo v roce 2011 vyexpedováno 139 milion disk. Dále bylo zpracováno a následn odesláno 2,5 milion disk do distribuního centra v SRN v rámci speciálního oddlení Returns. Vysokého istého obratu spolenost dosáhla díky pesunu runího a speciálního balení do centra ve Štnovicích, dále díky zavedení služeb pro oddlení Returns a také díky nabídce služeb v oblasti IT, obsluhy zákazník, financí a nákupu. V roce 2011 bylo v závod ve Štnovicích uspokojeno 50 % evropské poptávky po runím, 84 % poptávky po speciálním a 20 % poptávky po strojním balení. (Sony DADC Czech Republic, s. r. o., Výroní zpráva, 2012) Skupina Sony DADC 10 je jedním z nejvtších svtových dodavatel v poskytování kompletních služeb a ešení pro optická média v oblasti zábavního prmyslu, vzdlávací sféry a také prmyslu informaních technologií. Zákazníkm nabízí veškeré služby od výroby optických médií, pes pípravu a tisk grafických ástí až po balení a distribuci hotových disk, dále také zajišuje zabezpeení proti pirátství a ilegálním kopiím a management autorských práv. Skupina Sody DADC psobí v 19 zemích svta a její celosvtová sí poboek zahrnuje zákaznické kanceláe, servisní centra, výrobní provozy na optická média, distribuní centra a centra digitálních služeb. Poboky lze nalézt po celé Evrop, nap. v Nmecku, Francii, Anglii, Itálii, 10 Sony Digital Audio Disc Corporation 37

40 3 Analýza vybraného podnikatelského subjektu Rakousku, a dále pak v ín, Japonsku, Hong Kongu, Austrálii, USA, Kanad, Brazílii, atd. (Sony DADC, 2014) Seznam všech spoleností ve skupin Sony DADC je uveden v Píloze D v závru práce. Konenou mateskou spoleností skupiny Sony DADC je spolenost Sony Corporation se sídlem v Tokiu v Japonsku. Tato spolenost byla založena již v roce 1946 a stojí tak na samém poátku produkt a služeb poskytovaných pod znakou Sony po celém svt. (Sony Corporation, 2014) Spolenost Sony Corporation má velmi širokou oblast podnikání, krom obchodu s elektronikou, který zahrnuje televize, digitální záznamová média a mobilní komunikaní zaízení, obchodu s herními produkty a obchodu s produkty v oblasti zábavního prmyslu zahrnující filmy a hudbu, spolenost nabízí své služby také v oblasti digitálních služeb, financí a vdy a výzkumu. Obrázek. 3: Oblasti podnikání spolenosti Sony Corporation Zdroj: vlastní zpracování, 2014, dle SONY, 2014 Mezi nejznámjší dceiné spolenosti Sony Corporation patí napíklad Sony Pictures Entertainment se sídlem v Californii, která poskytuje služby v oblasti produkce, výroby a distribuce film. Dále Sony Music Entertainment se sídlem v New Yorku, která je globální nahrávací spoleností se širokým seznamem místních umlc a mezinárodních superstar. Sony Computer Entertainment America se sídlem rovnž v Califorinii je poskytovatelem produkt a služeb spojených se znakou PlayStation. Sony Biotechnology Inc. se sídlem v Izraeli poskytuje produkty a služby v oblasti vdy 38

41 3 Analýza vybraného podnikatelského subjektu a výzkumu pro soukromé a veejné výzkumné instituce, farmaceutické spolenosti a velké zdravotnické zaízení. Spolenost Sony Electronics se sídlem v Californii je globálním poskytovatelem audio/video elektroniky a produkt informaních technologií pro spotebitele i profesionální trhy. (SONY, 2014) Sony Corporation je vedoucí spoleností v poskytování pokroilých optických diskových technologií. Využitím celého spektra technologií vzniklých v této spolenosti je pak skupina Sony DADC schopna poskytnout zákazníkm komplexní služby a ešení pro optická média v oblasti zábavního prmyslu, prmyslu informaních technologií a také v oblasti vzdlávací sféry. Stejn jako vtšina nadnárodních spoleností, které mají mnoho poboek po celém svt, se také skupina Sony DADC rozhodla zídit centrum sdílených služeb. Vedlo ji k tomu zjištní, že pi úrovni dnešních informaních a komunikaních technologií a také jazykové vybavenosti lidského kapitálu není problém umístit podprné centrum nkde na jednom míst a prostednictvím nj komunikovat s obchodními jednotkami po celém svt. Hlavním cílem centralizace aktivit skupiny bylo snížení provozních náklad a snadnjší kontrola inností pi zachování a budoucím navyšování kvality poskytovaných služeb. Centrum sdílených služeb pak sluuje nkolik typ služeb jako napíklad služby z oblasti úetnictví, informaních technologií, zákaznického servisu, atd. Evropské centrum sdílených služeb se skupina Sony DADC rozhodla umístit v eské republice, která je atraktivní nejen svoji polohou ve stedu Evropy, ale nabízí také kvalitní pracovní sílu. Požadavky na zamstnance tohoto centra se soustedí zejména kolem jazykových znalostí, jelikož základním pedpokladem je komunikace v cizím jazyce. Dále jsou to podle zamení znalosti a zkušenosti napíklad z oblasti financí, úetnictví, zákaznického servisu, nákupu, informaních technologií, atd. Velmi dležitým faktorem jsou pak organizaní schopnosti, schopnost uit se novým vcem a komunikativní schopnosti zamstnance. Práce v tomto centru je dle názoru autorky diplomové práce velice atraktivní a perspektivní. Pro každého zamstnance pedstavuje velkou píležitost dostat se do mezinárodní firmy, která nabízí profesionální školení a pracuje s nejnovjšími technologiemi. Zamstnanci se tak nabízí komplexní náhled na fungování a ízení firmy, která mu poskytuje moderní pracovní prostedí, ve kterém má zamstnanec vtší šanci uplatnit svj potenciál. 39

42 3 Analýza vybraného podnikatelského subjektu Spolenost Sony DADC Czech Republic, s. r. o., se tedy lení na dv samostatné obchodní jednotky, a to výroba, zahrnující balení a zpracování vrácených disk, a centrum sdílených služeb (SSC Shared Service Center). Výroba probíhá v sídle spolenosti, které je umístno ve Štnovicích. Jedná se o kompletaci a balení optických médií. Vedle klasického balení disk (Finishing), které je jak runí tak i strojí, výroba spolenosti zahrnuje také zpracování vrácených disk (Returns). Vrácené disky se tak pebalují a jsou ureny k dalšímu prodeji. Centrum sdílených služeb pak spolenost vybudovala bhem roku 2012 v centru Plzn. Jedná se o rozsáhlé administrativní pracovišt, prostednictvím kterého spolenost poskytuje svým zákazníkm finanní služby, IT služby a zákaznický servis. Spolenost si klade za cíl, být úspšnou spoleností s pevnou pozicí na trhu, spoleností finann stabilní, dobe organizovanou a personáln silnou. Spolenost peuje o své zákazníky s cílem dlouhodobé oboustrann výhodné spolupráce, analyzuje jejich poteby a na jejich základ trvale zlepšuje portfolio i úrove nabízených produkt a služeb. Dále se spolenost snaží motivovat zamstnance ke kvalitní práci, kontrole a zodpovdnosti za provádnou práci. S tím souvisí i poteba vytváet potebnou organizaní strukturu a personální obsazení pro dosažení optimálního a efektivního chodu všech podnikových proces. Pro spolenost je dležité budovat a rozvíjet týmové myšlení, sounáležitost všech zamstnanc se spoleností a pátelské pracovní vztahy a prostedí, stejn tak jako podporovat odborný, profesní a osobní rst zamstnanc. V oblasti životního prostedí je cílem spolenosti minimalizovat negativní vlivy a dopady innosti spolenosti na zdraví zamstnanc a životní prostedí. Dále je snahou spolenosti budovat pátelské a korektní vztahy se všemi obchodními partnery. 3.2 Analýza spolenosti z hlediska ekonomických ukazatel K analýze spolenosti z hlediska ekonomických ukazatel byly využity údaje z úetních závrek spolenosti za období let 2012 a Souhrnná rozvaha a souhrnný výkaz zisku a ztráty spolenosti jsou uvedeny v Píloze E, F a G v závru práce. Výsledek hospodaení po zdanní V období let 2011 až 2013 dosahuje spolenost kladného výsledku hospodaení po zdanní, což lze hodnotit velmi pozitivn. Nejvyššího zisku dosáhla spolenost 40

43 3 Analýza vybraného podnikatelského subjektu v úetním období roku 2012, a to tis. K. V následujícím roce pak zisk spolenosti klesl v dsledku poklesu na trhu optických médií. V úetním období 2013 zisk klesl o 45,158 % oproti úetnímu období Vývoj výsledku hospodaení po zdanní v období let 2011 až 2013 pehledn prezentuje následující tabulka a sloupcový graf. Tabulka. 3: Vývoj výsledku hospodaení po zdanní v období let 2011 až Výsledek hospodaení v tis. K Zdroj: vlastní zpracování, 2014 Graf. 1: Vývoj výsledku hospodaení po zdanní v období let 2011 až 2013 Zdroj: vlastní zpracování, 2014 istý obrat V úetním období roku 2011 spolenost vykázala istý obrat ve výši 103 mil. K. V následujícím úetním období roku 2012 dosáhla spolenost již obratu 275 mil. K, což odpovídá nárstu o 166,99 % oproti pedchozímu období. Tohoto nárstu bylo dosaženo jednak díky rozšíení nabídky služeb v oblasti balení disk, a dále díky rozvoji sdíleného centra služeb. V roce 2013 došlo k optimalizaci nabídky balících 41

44 3 Analýza vybraného podnikatelského subjektu služeb v závodu ve Štnovicích a dále k rozšíení logistických služeb i mimo klasický trh optických médií. Díky tomu spolenost dosáhla v úetním období 2013 obratu ve výši 496 mil. K, což pedstavuje nárst o 80,36 % oproti úetnímu období Vývoj istého obratu spolenosti v období let 2011 až 2013 pehledn prezentuje následující tabulka a sloupcový graf Tabulka. 4: Vývoj istého obratu v období let 2011 až istý obrat v mil. K Zdroj: vlastní zpracování, 2014 Graf. 2: Vývoj istého obratu v období let 2011 až 2013 Zdroj: vlastní zpracování, 2014 Celková aktiva brutto Dalším dležitým ekonomickým ukazatelem, který pedstavuje jedno z kritérií pro posouzení, zda je spolenost ze zákona povinna nechat si ovit úetní závrku nezávislým auditorem, je hodnota celkových aktiv brutto. Hodnota aktiv spolenosti ve sledovaném období vzrostla z 90 tis. K v úetním období 2011 na 329 tis. K 42

45 3 Analýza vybraného podnikatelského subjektu v úetním období Nejvtší položku celkových aktiv tvoí dlouhodobý hmotný majetek. K inil jeho podíl na celkových aktivech brutto spolenosti 60,432 %. Tento majetek spolenosti je pevážn tvoen samostatnými movitými vcmi a soubory movitých vcí. Prostory výrobního závodu ve Štnovicích tedy nejsou majetkem spolenosti, ale spolenost je má pouze v pronájmu, stejn tak jako administrativní pracovišt v centru Plzn. Vývoj celkových aktiv spolenosti v období let 2011 až 2013 pehledn prezentuje následující tabulka a sloupcový graf. Tabulka. 5: Vývoj celkových aktiv brutto v období let 2011 až Celková aktiva brutto v mil. K Zdroj: vlastní zpracování, 2014 Graf. 3: Vývoj celkových aktiv brutto v období let 2011 až 2013 Zdroj: vlastní zpracování, 2014 Poet zamstnanc Lidský kapitál je klíovým faktorem úspchu spolenosti, a proto je této oblasti ze strany vedení spolenosti vnována odpovídající pozornost. Snahou spolenosti je obsadit každou pracovní pozici, na základ jejího popisu, pracovníkem s odpovídajícími 43

46 3 Analýza vybraného podnikatelského subjektu kompetencemi. Vzhledem k neustálému rozšiování služeb spolenosti, je teba zajistit i odpovídající poet kvalifikovaných pracovník. V úetním období 2013 dosáhl poet zamstnanc spolenosti potu 251 osob. Oproti pedchozímu úetnímu období tak poet zamstnanc spolenosti vzrostl o 97,637 %, tj. skoro dvojnásobn. Souvisí to pevedším s neustálým rozšiováním služeb spolenosti, jak v oblasti balení disk, tak v oblasti služeb sdíleného centra. Vývoj potu zamstnanc spolenosti v období let 2011 až 2013 pehledn prezentuje následující tabulka a sloupcový graf. Tabulka. 6: Vývoj potu zamstnanc v období let 2011 až Prmrný pepotený stav zamstnanc Zdroj: vlastní zpracování, 2014 Graf. 4: Vývoj potu zamstnanc v období let 2011 až 2013 Zdroj: vlastní zpracování,

47 3 Analýza vybraného podnikatelského subjektu 3.3 Povinnost auditu u analyzované spolenosti V kapitole 1 v teoretické ásti práce byla specifikována kritéria, na základ kterých spolenost povinn podléhá ovení úetní závrky auditorem. Analyzovaná spolenost je spoleností s ruením omezeným, a proto se na ní povinnost auditu vztahuje v pípad, pokud ke konci rozvahového dne úetního období, za njž se úetní závrka ovuje, a úetního období bezprostedn pedcházejícího, pekroí nebo dosáhne souasn dvou ze tí uvedených kritérií. Mezi tyto kritéria patí velikost aktiv brutto, istý obrat a prmrný pepotený stav zamstnanc. Jednotlivé minimální hodnoty tchto kritérií a hodnoty kritérií dosažené analyzovanou spoleností v období let 2011 až 2013 jsou pehledn zobrazeny v následující tabulce. Tabulka. 7: Plnní kritérií stanovujících povinnost ovení úetní závrky auditorem Minimální hodnota Celková aktiva brutto v mil. K istý obrat v mil K Prmrný pepotený stav zamstnanc Zdroj: vlastní zpracování, 2014 Z uvedené tabulky je patrné, že celková aktiva spolenosti v brutto hodnot i istý obrat spolenosti bhem sledovaného období výrazn pevyšovaly stanovené minimální hranice. Spolenost tak pekrauje dv ze tí stanovených kritérií a tím se na ní vztahuje povinnost auditu úetní závrky bez ohledu na plnní tetího analyzovaného kritéria. Z výše uvedených výsledk vyplývá, že spolenost je ze zákona povinna nechat si ovit úetní závrku nezávislým auditorem, piemž tuto povinnost ji ukládá jednak zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znní pozdjších pedpis, a dále zákon. 563/1991 Sb., o úetnictví ve znní pozdjších pedpis. 45

48 4 Píprava analyzované spolenosti na finanní audit 4 PÍPRAVA ANALYZOVANÉ SPOLENOSTI NA FINANNÍ AUDIT 4.1 Analýza pípravných prací Jak již bylo v teoretické ásti práce eeno, finanní audit pedstavuje ovení úetní závrky nezávislým kvalifikovaným odborníkem, a to auditorem. Bhem procesu ovení auditor zkoumá, zda údaje v úetních výkazech vrn a poctiv zobrazují majetkovou a finanní situaci spolenosti k datu, k nmuž je úetní závrka sestavena vedením úetní jednotky. Výsledkem provedeného ovení je pak vyjádení názoru, oznaovaného jako výrok auditora, na vrohodnost úetní závrky a na její soulad s pravidly pedepsanými eskými nebo jinými úetními pedpisy. Svj názor auditor sdluje prostednictvím zprávy auditora, která pedstavuje nejdležitjší výstup jeho innosti. Pedpokládá se, že takto ovená úetní závrka má být spolehlivým zdrojem informací pro rozhodování všech uživatel úetních informací, mezi nž lze zahrnout napíklad akcionáe, investory, obchodní partnery, banky a jiné vitele, ale také zamstnance dané spolenosti. Aby proces ovování úetní závrky byl proveden efektivn, vas a správn, musí se na nj dobe pipravit nejen auditor, ale i vedení auditované spolenosti. To by mlo auditora seznámit s kontaktními osobami, které mu budou v prbhu ovování k dispozici, budou mu odpovídat na dotazy a poskytovat požadované informace. Velmi dležitá je prbžná komunikace mezi auditorem a spoleností, která umožní vyhnout se pípadným nedorozumním. Proto by vedení spolenosti mlo také náležit naplánovat schzky s auditorem. Dále by spolenost mla auditorovi poskytnout veškeré podklady potebné pro provedení auditu a spolupracovat s ním po celou dobu provádní zakázky. Prvním krokem pípravy spolenosti na finanní audit je uzavení smlouvy s auditorem. Vzhledem k tomu, že analyzovaná spolenost je spoleností s ruením omezením, mže jednatel spolenosti uzavít smlouvu o provedení zakázky pouze s auditorem, kterého pedem schválila valná hromada. Jen pi splnní této podmínky, která je stanovena v zákon. 93/2002 Sb., o auditorech, nabývá následn uzavená smlouva na platnosti a provedený audit má právní váhu v pípad, že by v budoucnu došlo k jakýmkoliv sporm. 46

49 4 Píprava analyzované spolenosti na finanní audit Ped uzavením smlouvy je ze strany auditora dležité, aby posoudil riziko zakázky a stanovil podmínky, za kterých je ochoten zakázku pijmout. V souvislosti s dodržováním Etického kodexu, jež byl rozebrán v kapitole 1 v teoretické ásti práce, se pak dále auditor musí ujistit, že není na spolenosti ani na jejích innostech finann zainteresován, není v rodinném ani osobním vztahu s žádným lenem vedení spolenosti a ani na nm není požadováno poskytování služeb, které by mohly ovlivnit jeho nezávislost. Auditor se také musí ped uzavením smlouvy seznámit s povahou podnikatelské innosti spolenosti a dalšími skutenostmi, aby byl schopen urit pracnost a asovou náronost auditu. Od toho se pak odvíjí i stanovená cena za audit, která nesmí být ovlivnna poskytováním doplkových služeb auditované spolenosti a ani vázána na jakékoliv ukazatele úetní závrky jako napíklad zisk, obrat i bilanní sumu. Cena auditu se tedy stanovuje pouze na základ kalkulace asové a vcné pracnosti auditorských inností. Zatímco management spolenosti odpovídá za úetní závrku a veškeré informace v ní obsažené, auditor odpovídá pouze za vyslovení názoru na ni, tedy za výrok auditora. Proto je teba pesn vymezit ve smlouv rozsah auditorské zakázky, vetn uvedení poskytovaných služeb pedevším z hlediska etických požadavk na nezávislost auditora a dále z hlediska rozhraniení odpovdnosti mezi spoleností a auditorem. Obsahem smlouvy mají být pedevším tyto skutenosti (Müllerová, 2013): cíl auditu úetní závrky, odpovdnost vedení spolenosti za úetní závrku, rozsah auditu, zpsob sdlení výsledku ovování, povinnost spolenosti zajistit auditorovi neomezený pístup ke všem záznamm a dokumentm potebným k ádnému provedení auditu, doba provádní auditu a termín jeho dokonení, cena za audit a zpsob úhrady a také doba platnosti smlouvy vetn pípadné výpovdní lhty. Stanovením podmínek zakázky, na kterých se musí auditor dohodnout s auditovanou spoleností, se zabývá ISA 210 Podmínky auditních zakázek. Dohodnuté podmínky mají být uvedeny ve smluvním dopise neboli smlouv a ta by mla být zaslána auditované spolenosti ped zahájením zakázky. Píklad smluvního dopisu o provedení auditu úetní závrky je uveden v Píloze H v závru práce. Stejn tak jako v uplynulých tech letech byla smlouva o ovení úetní závrky za rok 2013 uzavena jednatelem spolenosti Sony DADC Czech Republic, s. r. o., 47

50 4 Píprava analyzované spolenosti na finanní audit s auditorskou spoleností PwC. Krom ovení úetní závrky provádí auditorská spolenost i ovení výroní zprávy a ovení zprávy o vztazích. Obsahem výroní zprávy jsou pitom informace o vývoji spolenosti, její innosti a výkonnosti ve sledovaném úetním období, a dále pak také napíklad informace o skutenostech, které nastaly až po rozvahovém dni a jsou významné, informace o pedpokládaném budoucím vývoji spolenosti, atd. Ve zpráv o vztazích jsou pak informace o tom, jaké smlouvy byly uzaveny v posledním úetním období mezi propojenými osobami. Spolenost PwC psobí na eském trhu již od roku 1990, má více než 600 zamstnanc a poskytuje komplexní nabídku a vysokou kvalitu služeb. (Pwc, 2014) Poskytuje služby nejen v oblasti auditu, ale i daní a poradenství. Znanou výhodou je její celosvtové zázemí i psobnost. Auditorská spolenost PwC je tak schopna poskytovat své služby v oblasti auditu všem spolenostem ve skupin Sony DADC. Vzhledem k tomu, že auditorská spolenost ovuje nejen úetní závrku analyzované spolenosti, ale i její výroní zprávu a zprávu o vztazích, musí to být jasn patrné ze zprávy auditora. Proto auditor vydává jednu souhrnnou zprávu, která je rozlenná tak, jako by byly vydány ti samostatné zprávy, a ze které je zejmé, k jakým ástem výroní zprávy se vyjádení auditora vztahuje. Pro úspšné provedení finanního auditu, musí auditor velmi dobe znát auditovanou spolenost vetn porozumní její innosti a oblasti podnikání. Povinností vedení spolenosti je proto auditorovi poskytnout veškeré dležité dokumenty, které mu tuto innost umožní. Mezi tyto dokumenty patí pedevším dokumenty právní, daové a úetní. Základním dokumentem je spoleenská smlouva a stanovy, dále jde o výpis z obchodního rejstíku. Dalším významným zdrojem informací o auditované spolenosti pro auditora jsou zápisy z valných hromad konaných v prbhu úetního období. Dále musí mít auditor k dispozici dležité smlouvy uzavené mezi auditovanou spoleností a jejími obchodními partnery. Jedná se napíklad o smlouvy kupní, nájemní, leasingové, pojistné, úvrové, o pjkách, atd. Auditor pak na jejich základ ovuje všechny transakce s nimi související, které se uskutenily bhem sledovaného období. Auditovaná spolenost také musí poskytnout auditorovi seznam podnik ve skupin, jelikož je souástí skupiny Sony DADC. Tato informace by se totiž jist mla objevit ve výroní zpráv. Navíc auditor je povinen také ovit, zda transakce probíhající mezi podniky uvnit skupiny probíhají za obvyklých podmínek. 48

51 4 Píprava analyzované spolenosti na finanní audit Na základ daové registrace u finanního úadu si auditor oví, k jakým daním je auditovaná spolenost registrována, k jakému správci dan je místn píslušná a zda plní všechny své daové povinnosti. Povinností auditované spolenosti je pak auditorovi poskytnout daová piznání za sledované úetní období. Dále je auditovaná spolenost povinna poskytnout auditorovi potebné úetní dokumenty. Mezi ty lze zaadit vnitropodnikové smrnice, které pedstavují souhrn pravidel upravujících metodické postupy a další pravidla spolenosti v rzných oblastech úetnictví. Pro úspšné ovení úetní závrky auditora zajímá pedevším útový rozvrh úetní jednotky, harmonogram úetní závrky, seznam úetních knih, obh úetních doklad, atd. Dalším významným dokumentem jsou pak inventarizaní zápisy, které pak auditorovi slouží jako dkazní materiál pi provádní test vcné správnosti. Velmi potebné je nahlédnout na proces finanního auditu z hlediska asového. V kapitole 2 v teoretické ásti práce byl uveden asový pehled auditorských inností, který vycházel z pedpokladu konce úetního období k Vzhledem k tomu, že spolenost Sony DADC Czech Republic, s. r. o., má stanoveno úetní období jako hospodáský rok od do , stejn tak jako ostatní spolenosti ve skupin Sony DADC, je teba asový harmonogram auditu upravit tak, aby odpovídal potebám provedení auditu u analyzované spolenosti. Následující tabulka tak prezentuje asový harmonogram finanního auditu u analyzované spolenosti. Tabulka. 8:asový harmonogram finanního auditu u analyzované spolenosti Pibližné datum erven ervenec až srpen záí až listopad prosinec až únor bezen až kvten poslední den Auditorské innosti Rozhodnutí pijmout zakázku nebo v ní pokraovat, Smluvní dopis Plánování první úrovn Plánování druhé úrovn Auditorské práce bhem úetního období Auditorské práce ke konci roku Dopisy, Zprávy Zdroj: vlastní zpracování,

52 4 Píprava analyzované spolenosti na finanní audit Z uvedené tabulky je patrné, že auditorský proces u analyzované spolenosti zaíná v ervnu komunikací mezi auditorem a vedením spolenosti. Jakmile se auditor rozhodne pijmout zakázku nebo v ní pokraovat, pipraví smluvní dopis o provedení auditu úetní závrky a v dalších msících se pak auditor vnuje plánování zakázky. V období ervence až srpna probíhá plánování první úrovn, bhem kterého se auditor vnuje kontrole auditorských prací minulého roku, kontrole finanních výsledk prvního tvrtletí a píprav pedbžného asového rozvrhu auditu. Na konci ervence je proto auditovaná spolenost povinna poskytnout auditorovi pedvahu za první tyi msíce nového úetního období. Od záí do listopadu pak nastává období plánování druhé úrovn, které zahrnuje kontrolu finanních výsledk druhého tvrtletí a pípravu koneného asového rozvrhu auditu. Další pedvahu tak auditovaná spolenost poskytuje auditorovi na konci listopadu. Díky tomu auditor mže provádt pedbžné analytické práce. V období prosince až února se pak realizuje auditorská práce provádná bhem úetního období, která je zamená na zhodnocení kontrolního rizika. Poslední etapou procesu finanního auditu jsou auditorské práce provádné ke konci roku, tj. bhem bezna až kvtna. Tyto práce se zamují na koordinaci prací s auditovanou spoleností a obsahují také kontrolu následných událostí. Nejen pro auditora je dležité, aby se plán auditu obsahující asový harmonogram prací na ovení úetní závrky sladil s asovým harmonogramem prací na úetní závrce u dané spolenosti. Auditovaná spolenost se proto musí v beznu pipravit nejen na provedení úetní uzávrky a následné sestavení úetní závrky, ale musí se pipravit i na samotné provedení auditu. To je naplánováno na poslední týden v dubnu, kdy auditor a lenové jeho týmu pijedou osobn vykonat potebné auditorské innosti pro ovení úetní závrky spolenosti. Ped samotným finálním auditem, který se provádí na konci dubna, se ješt koná tzv. pedauditní setkání vedení spolenosti s auditorem, aby bylo možné informovat auditora o vývoji spolenosti, jak za minulé úetní období, tedy o významných událostech a zmnách, které nastaly, tak i o plánech a cílech spolenosti v období budoucím. Povinností auditované spolenosti je také auditorovi v prbhu úetního období zasílat nové smlouvy uzavené s obchodními partnery. 50

53 4 Píprava analyzované spolenosti na finanní audit Na konci úetního období pak auditovaná spolenost obdrží seznam požadavk pro finální audit spolenosti. Tento seznam obsahuje napíklad útovou osnovu spolenosti, interní zásady, výpis z obchodního rejstíku, zápisy z jednotlivých porad vedení spolenosti bhem sledovaného úetního období, organizaní strukturu spolenosti, schválený rozpoet na sledované úetní období a také na období následující, atd. Je dležité uvést, že tento seznam ovšem není zcela kompletní, jelikož bude následn rozšíen o podklady k detailnímu testování vzork vybraných na základ úetního deníku, seznamu pijatých faktur, atd. Mezi tyto dodatené doklady vtšinou patí napíklad faktury i dodací listy. Na základ požadavk auditora je auditovaná spolenost také povinna poslat dopis právníkovi a vyžádat si potvrzení, že spolenost není úastníkem žádného soudního ízení. Je v zájmu auditované spolenosti, aby auditor mohl ovit verzi úetní závrky, která ješt nemusí být konená, ili provést tzv. pedaudit. Proto je povinností analyzované spolenosti zaslat auditorovi ped finálním auditem také první verzi rozvahy a výkazu zisku a ztráty k To umožní odstranit pípadné nesrovnalosti díve, než bude konená verze úetní závrky podepsaná statutárním orgánem, tedy jednatelem, a pedložena valné hromad ke schválení. Po schválení úetní závrky valnou hromadou by totiž již nebylo možné úetní knihy znovu otevít a provést opravy. Následnou povinností vedení auditované spolenosti v souvislosti s uzavením úetního období je zveejnní úetní závrky. Zákon. 563/1992 Sb., o úetnictví, ukládá v 21a povinnost úetním jednotkám, které se zapisují do obchodního rejstíku, zveejnit úetní závrku a výroní zprávu jejich uložením do sbírky listin obchodního rejstíku v elektronické podob, pitom úetní závrka mže být uložena jako souást výroní zprávy. U auditovaných úetních jednotek je termín zveejnní úetní závrky a výroní zprávy do 30 dn po jejich ovení auditorem a schválení k tomu píslušným orgánem, nejpozdji však do konce bezprostedn následujícího úetního období bez ohledu na to, zda byly úetní záznamy uvedeným zpsobem schváleny. Pitom úetní jednotky nesmí zveejnit informace, které pedtím nebyly oveny auditorem, zpsobem, který by mohl uživatele úetní závrky uvést v omyl, že auditorem oveny byly. 51

54 4 Píprava analyzované spolenosti na finanní audit V závru lze shrnout, že audit úetní závrky rozhodn není jednoduchou záležitostí, zvlášt má-li být proveden kvalitn. Samotný proces finanního auditu vyžaduje pelivou pípravu nejen auditora ale i auditované spolenosti. Velmi dležitá je prbžná komunikace mezi obma zúastnnými stranami, která umožní vyhnout se pípadným nedorozumním. Dále by spolenost mla auditorovi poskytnout veškeré podklady potebné pro provedení auditu a spolupracovat s ním po celou dobu provádní zakázky. 4.2 Analýza vybraných auditorských postup z pohledu managementu spolenosti Dkladná analýza všech auditorských inností by pesahovala rámec diplomové práce, proto je v této podkapitole zamena pozornost pouze na auditorské postupy vykonávané bhem první fáze procesu auditu, a to vyhodnocení rizik. Bhem fáze vyhodnocení rizik se provádjí pípravné práce za úelem rozhodnutí o pijetí i odmítnutí zakázky, dále se navrhuje celková strategie auditu zahrnující i plán auditu, jehož cílem je snížení auditorského rizika na dostaten nízkou úrove. Požadavky na tyto dokumenty vyjmenovává standard ISA 300 Plánování auditu úetní závrky. Oba dva dokumenty je také nutné v prbhu auditu aktualizovat. Audit by ml být naplánován tak, aby ho bylo možné provést efektivn. Plánování by proto mlo probíhat prbžn. Následn se provádjí postupy vyhodnocení rizik na základ znalostí dané spolenosti. Souástí této innosti auditora je i návrh a zavedení relevantních vnitních kontrol. Prvním krokem procesu vyhodnocení rizik je shromáždní velkého množství relevantních informací o dané spolenosti a jejím prostedí, jelikož tyto informace jsou pro auditora dležitým východiskem identifikace a vyhodnocení potenciálních rizikových faktor. Od spolenosti je pitom vyžadováno, aby auditorovi poskytla veškeré podklady potebné pro provedení auditu a spolupracovala s ním po celou dobu provádní zakázky. Spolenost poskytuje auditorovi zejména tyto informace: cíle a strategie spolenosti, organizaní lenní spolenosti, popisy pracovních náplní, personální agendu, výkonnostní ukazatele, interní zásady a postupy, dále z finanních informací úetní závrku, rozpoty, zprávy, úetní pravidla, atd. Vedle interních zdroj informací 52

55 4 Píprava analyzované spolenosti na finanní audit od samotné spolenosti pak auditor využívá i zdroje externí, mezi nž lze zaadit informace na internetu, odvtvové prognózy, lánky v médiích, oborové informace, informace o konkurenci, atd. Povinnost auditora náležit se seznámit s fungováním spolenosti i jejím prostedím je stanovena ve standardu 315 Znalost úetní jednotky a jejího prostedí a vyhodnocení rizik výskytu významné nesprávnosti. Pouze po dkladném seznámení se s úetní jednotkou bude totiž auditor schopen rozpoznat a vyhodnotit možná rizika nepesností v úetní závrce. Mezi hlavní auditorské postupy k poznání úetní jednotky standard zaazuje dotazování len vedení a dalších pracovník úetní jednotky, analytické postupy a dále pozorování a inspekci. (ISA 315, 2013) Bhem auditu provádí auditor všechny ti výše uvedené typy postup, ale nikoli nutn pro každý aspekt požadovaných znalostí o úetní jednotce. Dotazování používá auditor v kombinaci s ostatními postupy vyhodnocení rizik, piemž vtšinu informací obvykle auditor získává od vedení spolenosti a od osob odpovdných za úetní výkaznictví. Pozorování a inspekce pak doplují informace získané dotazováním len vedení a dalších pracovník a poskytují další informace o spolenosti a jejím prostedí. Pozorování se používá napíklad pro zjištní, jak spolenost funguje a jak je organizována, jaký je styl práce vedení a jeho pístup ke vnitní kontrole, jak fungují rzné vnitní kontrolní mechanismy a zda jsou dodržovány klíové zásady. Prostednictvím inspekce se pak provují napíklad významné smlouvy a závazky, úetní pravidla a záznamy a také zprávy vyhotovené vedením spolenosti. Souástí této fáze auditu jsou tedy auditorské postupy vedoucí k tomu, aby auditor porozuml innosti a oblasti podnikání dané spolenosti, porozuml vnitním kontrolám a úetnímu systému a posoudil rizika potenciálních nesprávností u nkterých zstatk úti transakcí. Jedná se tedy o poznání vnitních a vnjších faktor, které innost klienta ovlivují. Díky znalosti vnitních kontrol pak následn auditor mže zjistit napíklad nedostatky v kontrolním prostedí, které díve nebyly odhaleny, a vas o nich informovat úetní jednotku. To lze oznait za oboustranný pínos, jelikož na stran úetní jednotky jde o pínos ve form pijetí vhodného opatení k náprav nedostatk ve vnitním kontrolním prostední, a na stran auditora jde o pínos ve form asové úspory pi provádní auditu. 53

56 4 Píprava analyzované spolenosti na finanní audit Vedle porozumní innosti a podnikání auditované spolenosti se musí auditor seznámit také s kontrolním prostedním auditované spolenosti. Pi této innosti zkoumá auditor úrove vnitního kontrolního systému spolenosti a snaží se vyhodnotit, do jaké míry se na nj mže spolehnout Charakteristika vnitního kontrolního systému v analyzované spolenosti Ve spolenosti Sony DADC Czech Republic, s. r. o. neexistuje formalizovaný úetní systém ani interní audit, pesto je po diskuzi s vedením možné identifikovat urité formy kontroly v rzných oblastech spolenosti. Pro poteby seznámení se s obecným kontrolním systémem analyzované spolenosti je nyní vhodné pedstavit organizaní strukturu, která pokládá základy systému odpovdnosti a pravomocí. Nejvyšší odpovdnost mají ve spolenosti její jednatelé, kteí jsou zárove editeli dvou samostatných obchodních jednotek spolenosti. Organizaní struktura se od editel vtví na manažery jednotlivých funkních úsek. Výroba probíhá v sídle spolenosti, které je umístno ve Štnovicích. Jedná se o kompletaci a balení optických médií. Vedle klasického balení disk (Finishing), které je jak runí tak i strojí, výroba spolenosti zahrnuje také zpracování vrácených disk (Returns). Vrácené disky se tak pebalují a jsou ureny k dalšímu prodeji. Dále je ve spolenosti zízen úsek kvality, technický úsek a úsek zabezpeení. Podstatným lánkem v organizaní struktue je i úsek personální, který peuje o lidský kapitál spolenosti. Centrum sdílených služeb pak spolenost vybudovala bhem roku 2012 v centru Plzn. Jedná se o rozsáhlé administrativní pracovišt, prostednictvím kterého spolenost poskytuje svým zákazníkm finanní služby, IT služby a zákaznický servis. Dalším dležitým oddlením ve spolenosti je pak také úsek plánování. Spolenost se tedy lení na dv samostatné obchodní jednotky, a to výrobu, zahrnující balení a zpracování vrácených disk (Returns), a centrum sdílených služeb (Shared Service Center). Na následujícím obrázku je zobrazena organizaní struktura spolenosti. 54

57 4 Píprava analyzované spolenosti na finanní audit Obrázek. 4: Organizaní struktura analyzované spolenosti Zdroj: vlastní zpracování, 2014, dle Sony DADC Czech Republic, s. r. o., Výroní zpráva 2013 Organizaní ní struktura spolenosti má tedy charakter funkcionální organizaní struktury, která je bžná ve stedn velkých podnicích. Proces rozhodování má tendenci se centralizovat na nejvyšší úrovni podniku. Top management tedy zabezpeuje koordinaci a kontrolu celé spolenosti. Jednotlivými úseky ve spolenosti jsou pak urené cíle, které podporují celkovou strategii spolenosti. Tento typ organizaní struktury umožuje uje pedevším omezit vznik konflikt mezi jednotlivými úseky a úrovnmi ízení ve spolenosti. Zamstnanci tak pesn vdí, kterému vedoucímu úseku odpovídají za plnní svých úkol, jejichž kontrola následn probíhá prostednictvím pravidelných porad. Auditor je také povinen se seznámit s vnitním ním kontrolním systémem spolenosti v rozsahu, který je relevantní pro audit. Pro audit je významná pedevším vnitní kontrola v oblasti úetní etního výkaznictví, jejímž cílem je zajistit sestavení úetní závrky pro externí úely. Kontroly v dalších oblastech jsou významné pro audit pouze 55

58 4 Píprava analyzované spolenosti na finanní audit v pípad, pokud se informace používají pi analytických testech vcné správnosti nebo pokud se informace zveejují v píloze k úetní závrce. Provozní kontroly týkající se napíklad plánování výroby a lidských zdroj, ízení kvality nebo dodržování pedpis v oblasti zdraví a bezpenosti práce, nebudou tedy pro audit vtšinou relevantní. Schopnost vedení spolenosti úinn vykonávat dohled a kontrolu nad operacemi a kontrolovat pravomoci delegované na ostatní zamstnance je dležitá pedevším vi osobám zabývajícím se zpracováním dat a úetnictvím. Porozumní úetnímu systému umožní auditorovi urit typ možných nesprávností v úetní závrce a navrhnout pi píprav a plánování auditu vhodné auditorské postupy, které by riziko výskytu nesprávností snížily. Úetní postupy spolenosti Sony DADC Czech Republic, s. r. o., jsou v souladu s právními pedpisy eské republiky, tedy se zákonem. 563/1991 Sb., o úetnictví, ve znní pozdjších pedpis, vyhláškou. 500/2002 Sb., kterou se provádjí nkterá ustanovení zákona o úetnictví pro úetní jednotky, které jsou podnikateli útujícími v soustav podvojného úetnictví, ve znní pozdjších pedpis a eskými úetními standardy. Hlavní úetní postupy spolenost uvádí ve své úetní závrce. Analyzovaná spolenost sestavuje úetní závrku v plném rozsahu. Souástí úetní závrky je rozvaha, výkaz zisku a ztráty a píloha. Úetní závrka se sestavuje v penžních jednotkách eské mny a jednotlivé položky se vykazují v celých tisících K. Úetní závrka je dále sestavena v historických cenách. Píloha k úetním výkazm poskytuje podrobné informace o úetní jednotce, její organizaní struktue, o jejích vlastnících a orgánech. Dále uvádí, jaké byly použity úetní metody, rozvádí informace o majetku, zdrojích jeho financování a o výsledku hospodaení, které nelze zjistit z úetních výkaz. Dležitou informací v píloze jsou i významné události po datu úetní závrky. Úetnictví spolenosti Sony DADC Czech Republic, s. r. o., je vedeno v základní mn CZK, zdaovacím obdobím je hospodáský rok od do Základem útového rozvrhu spolenosti je útová osnova mateské spolenosti Sony DADC Austria AG. Pro poteby úetní závrky bylo teba, aby si analyzovaná spolenost vytvoila pevodový mstek mezi používanou útovou osnovou a smrnou útovou osnovou pro podnikatele. 56

59 4 Píprava analyzované spolenosti na finanní audit Tabulka. 9: Vybrané úty útového rozvrhu analyzované spolenosti Úet Popis Úet 11 Popis Independent movable assets 022 Samostatné movité vci Material on stock 112 Materiál na sklad Receivables 311 Odbratelé Petty cash 211 Pokladna Bank accounts 221 Bankovní úty Payables 321 Dodavatelé Income from sold services 602 Tržby z prodeje služeb Consumed energies 502 Spoteba energie Salaries 521 Mzdové náklady Repair and maintenance 511 Opravy a udržování Common stock 411 Základní kapitál Retained earnings 428 Nerozdlený zisk minulých let Zdroj: vlastní zpracování, 2014, dle Sony DADC Czech Rebulic, s. r. o., Útový rozvrh Spolenost je povinna zdokumentovat všechny skutenosti, které byly bhem ovovaného úetního období zaútovány, a dále zdokumentovat též skutenosti, které nejsou pímo obsaženy v úetních knihách, ale jsou dležité pro posouzení informací v úetní závrce. K tomu, aby mohl auditor posoudit, zda úetní závrka poskytuje vrný a poctivý obraz finanní situace a výsledku hospodaení úetní jednotky, ovšem nestaí, aby se podíval jen na samotnou úetní závrku a aby zkontroloval, zda vykázané položky souhlasí se zstatky út hlavní knihy. Auditor totiž potebuje mnohem víc informací o tom, jak úetní jednotka k tmto zstatkm došla. 11 Dle smrné útové osnovy pro podnikatele 57

60 4 Píprava analyzované spolenosti na finanní audit Z toho dvodu musí auditor také kontrolovat, zda všechny transakce zaútované na útech souvisejí s podnikatelskou inností a zda byly vykázány ve správné výši a na správných útech. Dále pak musí ovit, zda byly dodrženy všechny úetní zásady. Jedná se pedevším o dodržování zákonných pravidel týkajících se oceování jednotlivých položek, dodržování zásady stálosti používaných úetních metod a také dodržování zásady opatrnosti. Mezi metody kontroly v oblasti úetnictví, které používá vedení spolenosti, patí systém plánování, kalkulací a rozpot a dále také porovnávání skutených výkon s plánovanými na píslušné úrovni odpovdnosti, provování odchylek a vasné provádní náprav. Jedním ze zdroj informací existujících vnitních kontrol ve spolenosti jsou vnitropodnikové smrnice a kontrola jejich dodržování. Vzhledem k tomu, že druh a obsah vnitropodnikových smrnic neupravuje žádný centráln stanovený úetní pedpis, je zcela v kompetenci spolenosti, aby si jejich formu a obsah upravila podle svých poteb. Po diskuzi s pracovníky úetního úseku v analyzované spolenosti bylo zjištno, že vtšina postup schvalování, útování a kontroly v úetním systému byly pevzaty od mateské spolenosti Sony DADC Austira AG, avšak nebyly formáln zpracovány a zdokumentovány. Na základ toho byl vznesen požadavek managementem spolenosti pro tvorbu smrnic. Návrhem a sestavením vybraných smrnic byla povena autorka diplomové práce. Vybrané smrnice se týkají oblasti kompetencí a podpisových záznam a oblasti útování náhradních díl Návrh opatení k náprav nedostatk ve vnitním kontrolním prostedí spolenosti Je dležité mít na vdomí, že jedním ze základních princip úetnictví je jeho prkaznost, úplnost a správnost. Pro prokázání tchto parametr by tedy mla analyzovaná spolenost písemn shrnout pravidla, která si pro úetnictví stanovila, do vnitropodnikových smrnic. Na základ nich pak mže spolenost auditorovi prokázat, že úetnictví a úetní závrka je v souladu s platnými právními pedpisy a vrn zobrazuje skutenost a mže tak pípadn vyvrátit pochybnosti u posouzení výše aktiv a pasiv a náklad a výnos. 58

61 4 Píprava analyzované spolenosti na finanní audit Kvalitní vnitropodnikové smrnice pak dále umožují rychlou a praktickou orientaci v úetnictví spolenosti nejen osobám, které k úetnictví pistupují zvenku spolenosti, ale i pracovníkm dané úetní jednotky. Jejich nevypracování pak pináší problémy nejen v komunikaci s externími subjekty, tvorb úetní závrky, ale napíklad i pi výmn personálního obsazení úetního. Autorka diplomové práce byla povena návrhem a sestavením vybraných vnitropodnikových smrnic, které se týkají oblasti kompetencí a podpisových záznam a oblasti útování náhradních díl. Navržená smrnice týkající se oblasti kompetencí a podpisových záznam definuje obchodní a úetní kompetence vetn podpisových záznam. Aby spolenost mohla vstupovat do právních vztah, musí být nesporné, kdo je oprávnn jednat jejím jménem. Právním základem je obchodní zákoník (zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znní pozdjších pedpis), a to zejména 13 jednání podnikatele a dále 15 a 16 jednání za podnikatele. Problematika kompetencí se týká též oblasti úetnictví, a to ve dvou smrech. Jednak jsou úetní jednotky povinny vést tzv. prkazné úetnictví a jednak úetní doklady musí obsahovat tzv. podpisový záznam osoby odpovdné za úetní pípad a osoby odpovdné za jeho zaútování. Právním základem je zákon o úetnictví (zákon. 563/1991 Sb., o úetnictví, ve znní pozdjších pedpis), a to zejména 11 odst. 1 písm. f) úetní doklady musí obsahovat podpisový záznam osoby odpovdné za úetní pípad a osoby odpovdné za jeho zaútování, a dále 33 a 33a forma a požadavky kladené na úetní záznamy, a jejich prkaznost. Navržená smrnice týkající se oblasti útování náhradních díl definuje ocenní a útování náhradních díl. Právním základem je zákon o úetnictví (zákon. 563/1991 Sb., o úetnictví, ve znní pozdjších pedpis), vyhláška k zákonu o úetnictví (vyhláška 500/2002 Sb., kterou se provádjí nkterá ustanovení zákona. 563/1991 Sb., o úetnictví, ve znní pozdjších pedpis) a eský úetní standard pro podnikatele. 015 Zásoby. Náhradní díly jsou veškeré díly potebné pro opravy stroj balícího centra v úseku výroby. Náhradní se oceují poizovací cenou, která je tvoena cenou poízení a vedlejšími poizovacími náklady. Mezi vedlejší poizovací náklady patí zejména clo a celní poplatky, dopravné, skladné, manipulace, poštovné, balné, apod. U náhradních díl poízených v cizí mn, se cena poízení stanoví dle platného kurzu 59

62 4 Píprava analyzované spolenosti na finanní audit NB v den uskutenní úetního pípadu. Spolenost rozhodla, že bude útovat poízení náhradních díl na sklad, pokud poizovací cena náhradních díl pesáhne cenu K úetní pedpis / xxx. V ostatních pípadech pímo do náklad úetní pedpis / xxx. Spoteba náhradních díl ze skladu se poslední den v msíci peútuje do náklad na základ reportu ze skladové evidence úetní pedpis / Pi vyskladnní se náhradní díly oceují metodou FIFO. Spolenost vede skladovou evidenci. Analytická evidence se vede podle druh náhradních díl na skladových kartách a obsahuje zejména pesný název náhradního dílu, datum poízení, datum naskladnní, datum vyskladnní, pípadn datum pevodu do jiného skladu, ocenní a údaje o množství. Vytvoené smrnice jsou uvedeny v Píloze I a J v závru práce. Vnitropodnikové smrnice s sebou pináší nesporné výhody. Jejich aplikace eliminuje nedorozumní, a proto jsou významným komunikaním nástrojem ve spolenosti. Další výhodou je to, že smrnice standardizují postupy, což se pak odráží pedevším v pehlednosti a také v zastupitelnosti jednoho zamstnance druhým, bez složitého sdlování potebných informací. 60

63 5 Dotazníkové šetení 5 DOTAZNÍKOVÉ ŠETENÍ 5.1 Východiska dotazníkového šetení Dotazníkové šetení bylo provedeno za úelem zjištní názoru respondent na problematiku auditu úetní závrky a taktéž za úelem analýzy jeho pínos pro malé a stední podniky R. Nejdíve byl vytvoen dotazník prostednictvím programu MS Word, který byl následn rozeslán jednotlivým respondentm spolu s žádostí o jeho vyplnní. Dotazníkové šetení bylo anonymní. Jednotlivé podnikatelské subjekty byly kontaktovány náhodn využitím internetové databáze firem. Jako zpsob dotazování tedy bylo zvoleno elektronické dotazování prostednictvím u. Dalším zpsobem dotazování pak také byl osobní rozhovor s pracovníky ekonomického oddlení u tí firem pro získání komplexnjšího pohledu na ešenou problematiku. Výhoda tohoto zpsobu dotazování spoívá v existenci vazby mezi tazatelem a respondentem, kdy tazatel mže v pípad poteby i upesnit význam jednotlivých otázek. Po navrácení dotazníku a shromáždní dat, došlo k analýze odpovdí a následn vyhodnocení dotazníkového šetení prostednictvím programu MS Excel. Základní skutenosti o dotazníkovém šetení shrnuje pehledn následující tabulka. Tabulka. 10: Základní údaje o dotazníkovém šetení Zahájení dotazníkového šetení Ukonení dotazníkového šetení Poet rozeslaných dotazník 505 Poet navrácených dotazník 74 Návratnost (v %) 14,65% Zdroj: vlastní zpracování, 2014 Dotazníkové šetení trvalo 14 dní, od 31. bezna do 4. dubna V jeho rámci bylo kontaktováno celkem 505 podnikatelských subjekt. Poet navrácených dotazník inil 74, což pedstavuje 14,65 % všech rozeslaných dotazník. Jednotlivé podnikatelské subjekty byly kontaktovány náhodn využitím internetové databáze 61

64 5 Dotazníkové šetení firem. Primárn byla pozornost zamena na subjekty z kategorie malých a steních podnik, nicmén se mezi respondenty vyskytli i subjekty z kategorie mikropodnik a velkých firem. Tyto jednotlivé kategorie podnik byly vymezeny v teoretické ásti práce. Bylo tedy teba získaná data bhem vyhodnocování postupn upravit pro úely správného naplnní cíl dotazníkového šetení. Dotazník se skládá z 13 otázek a jeho znní je uvedeno v Píloze K v závru práce. V dotazníku byly využity otázky uzavené a polouzavené. Zatímco uzavené otázky pedstavují výbr z nkolika variant odpovdí, polouzavené otázky navíc obsahují variantu, která umožuje respondentovi voln vyjádit svj názor na danou problematiku. V úvodu dotazníku byly použity tyi otázky identifikaní, které tídí respondenty do uritých skupin. Zbylých devt otázek již bylo zameno na problematiku finanního auditu. Jednotlivé názory respondent jsou prezentovány bu pímo u konkrétních otázek popípad v závreném shrnutí. 5.2 Výsledky dotazníkového šetení Poty jednotlivých variant odpovdí na danou otázku jsou uvedeny vždy v tabulce vetn relativního vyjádení. Pro lepší názornost jsou výsledky prezentovány i v grafické podob formou výseového grafu nebo grafu sloupcového. Otázka. 1) Jaká je oblast podnikání Vašeho podniku? Prostednictvím této otázky lze pehledn znázornit zastoupení jednotlivých oblastí podnikání mezi respondenty dotazníkového šetení. Jedná se o otázku uzavenou, jednotlivé kategorie oblasti podnikání byly stanoveny dle statistické klasifikace ekonomických inností CZ-NACE 12, kterou používá eský statistický Úad 13. Jednotlivé zastoupení respondent v závislosti na oblasti podnikání pehledn prezentuje následující tabulka a výseový graf. 12 Zkratka NACE je odvozena z francouzského názvu Nomenclature générale des Activités économiques dans les Communautés Européennes. 13 SÚ, Metodická píruka k NACE Rev. 2,

65 5 Dotazníkové šetení Tabulka. 11: Výsledek dotazníkového šetení otázka. 1 Jaká je oblast podnikání Vašeho podniku? Odpov Poet % zemdlství, lesnictví, rybáství 0 0,00% prmysl, tžba a dobývání, zpracovatelský prmysl 5 6,76% stavebnictví 4 5,41% velkoobchod a maloobchod, doprava a skladování, ubytování, stravování a pohostinství 51 68,92% informaní a komunikaní innosti 14 18,92% penžnictví a pojišovnictví 0 0,00% innosti v oblasti nemovitostí 0 0,00% profesní, vdecké, technické, administrativní a podprné innosti 0 0,00% veejná správa, obrana, vzdlávání, zdravotní a sociální pée 0 0,00% ostatní innosti 0 0,00% Celkem ,00% Zdroj: vlastní zpracování, 2014 Z dotazníkového šetení vyplynulo, že 68,92 %, tedy více než polovina respondent podniká v oblasti velkoobchodu a maloobchodu, dopravy a skladování, ubytování, stravování a pohostinství. Pevládající podíl ekonomických subjekt v eské republice v oblasti velkoobchodu a maloobchodu, dopravy a skladování, ubytování, stravování a pohostinství, vyplývá i ze souborných informací veejné databáze eského statistického úadu, ze které lze zjistit strukturu ekonomických subjekt podle odvtví. Z celkov ekonomických subjekt registrovaných v eské republice k , bylo nejvíce ekonomických subjekt registrováno v kategorii velkoobchodu a maloobchodu, dopravy a skladování, ubytování, stravování a pohostinství, a to subjekt, což pedstavuje 29,87 % ze všech ekonomických subjekt. Další velká skupina s ekonomickými subjekty (11,85 %) byla zastoupena v kategorii prmyslu, tžby a dobývání a zpracovatelského prmyslu. V kategorii stavebnictví pak bylo registrováno ekonomických subjekt (11,54 %). (SÚ, Veejná databáze, 2014) 63

66 5 Dotazníkové šetení Graf. 5: Výsledek dotazníkového šetení otázka. 1 Jaká je oblast podnikání Vašeho podniku? Zdroj: vlastní zpracování, 2014 Otázka.. 2) Jaké je místo psobnosti Vašeho podniku? Další otázka identifikuje místo psobnosti podniku. Jedná se o otázku uzavenou, pokud podnik psobí ve více krajích, byla mu dána možnost zvolit místo psobnosti jako celá R. Jednotlivé zastoupení respondent v závislosti na místu psobnosti podniku pehledn prezentuje následující tabulka a sloupcový graf. Tabulka. 12: Výsledek dotazníkového šetení otázka. 2 Jaká je místo psobnosti Vašeho podniku? Odpov Hlavní msto Praha Stedoeský kraj Jihoeský kraj Plzeský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Poet % 9 12,16% 4 5,41% 2 2,70% 27 36,49% 1 1,35% 0 0,00% 2 2,70% 64

67 5 Dotazníkové šetení Tabulka. 12: Výsledek dotazníkového šetení otázka. 2 - pokraování Jaká je místo psobnosti Vašeho podniku? Odpov Poet % Královéhradecký kraj 0 0,00% Pardubický kraj 1 1,35% Kraj Vysoina 1 1,35% Jihomoravský kraj 3 4,05% Olomoucký kraj 2 2,70% Zlínský kraj 6 8,11% Moravskoslezský kraj 0 0,00% Celá R 16 21,62% Celkem ,00% Nejvíce respondent bylo získáno z kraje Plzeského, a to 27 podnik, což iní 36,49 % všech respondent dotazníkového šetení. Další významnjší skupinu respondent tvoí podniky psobící v rámci celé eské republiky, které pedstavují 21,62 % z celkového potu respondent. Graf. 6: Výsledek dotazníkového šetení otázka. 2 Jaká je místo psobnosti Vašeho podniku? Zdroj: vlastní zpracování,

68 5 Dotazníkové šetení Otázka. 3) Jaká je právní forma Vašeho podniku? Tetí identifikaní otázka se týká právní formy podniku. Z hlediska finanního auditu je tento údaj zajímavý vzhledem k tomu, že do roku 2004 se povinnost finanního auditu vztahovala pouze na akciové spolenosti, kapitálové spolenosti 14 a družstva. Od roku 2004, kdy vstoupila v platnost novela zákona o úetnictví 15, se tato povinnost rozšíila na všechny úetní jednotky vetn osobních spoleností (veejné obchodní a komanditní spolenosti) i na fyzické osoby (podnikatele), které jsou úetní jednotkou. Jedná se o otázku uzavenou. Jednotlivé zastoupení respondent v závislosti na právní form podniku pehledn prezentuje následující tabulka a výseový graf. Tabulka. 13: Výsledek dotazníkového šetení otázka. 3 Jaká je právní forma Vašeho podniku? Odpov Poet % akciová spolenost 7 9,46% spolenost s ruením omezeným 46 62,16% veejná obchodní spolenost 0 0,00% komanditní spolenost 0 0,00% podnikatel - fyzická osoba 18 24,32% družstvo 3 4,05% Celkem ,00% Zdroj: vlastní zpracování, 2014 Z hlediska právní formy podnikání tvoí skupinu respondent ze 62,16 % spolenosti s rueným omezeným, z 9,46 % akciové spolenosti a ze 4,05 % družstva. Dále 24,32 % respondent je fyzickou osobou, ili podnikatelem. Žádný z respondent dotazníkového šetení není veejnou obchodní spoleností nebo komanditní spoleností. Pevládající podíl spoleností s ruením omezeným mezi respondenty dotazníkového šetení podporuje i fakt, že z celkov právnických osob, které byly v eské republice registrovány k , bylo pouze akciových spoleností (3,71 %), družstev (2,23 %), veejných obchodních spoleností (1,03 %) a 754 komanditních spoleností (0,11 %). Poet spoleností 14 Spolenosti, které ze zákona vytváejí základní kapitál. 15 Novela zákona o úetnictví. 437/2003 Sb. 66

69 5 Dotazníkové šetení s rueným omezeným inil , což pedstavuje 53,59 % všech ekonomických subjekt registrovaných k v eské republice. (SÚ, Veejná databáze, 2014) Spolenosti s ruením omezeným tak pedstavují nejastjší jší formu podnikání v eské republice. Domnívám se, že je to zpsobeno pedevším z jednoduchosti a také nízké kapitálové náronosti pi jejich založení. Graf. 7: Výsledek dotazníkového šetení otázka. 3 Jaká je právní forma Vašeho podniku? Zdroj: vlastní zpracování, 2014 Vzhledem k tomu, že dotazníkové šetení ení si klade za cíl analýzu pínos malých a stedních podnikeské republiky, je nutné dále rozdlit respondenty do jednotlivých kategorií a na základ toho pak vylouit z dalšího vyhodnocování dotazníkového šetení skupiny podnik, které nespadají do sledovaného spektra. A práv k tomuto úelu byla zvolena následující otázka. 67

70 5 Dotazníkové šetení Otázka. 4) Do které kategorie podnik spadá? Z dvodu poteby sjednocení vymezení malých a stedních podnik (SME Small and Medium-sized Enterprises) v rámci lenských zemí Evropské unie vznikla nová definice, která klasifikuje podniky dle tí kvantitativních kritérií. Poet zamstnanc je rozhodujícím kritériem k urení, do jaké kategorie podnik spadá. Doplkovými kritérii jsou pak výše roního obratu a celková hodnota aktiv. Tyto kritéria byla vymezena v kapitole 3 v teoretické ásti práce. Jedná se o otázku uzavenou. Jednotlivé zastoupení respondent v závislosti na kategorii podniku pehledn prezentuje následující tabulka a výseový graf. Tabulka. 14: Výsledek dotazníkového šetení otázka. 4 Do které kategorie podnik spadá? Odpov Poet % mikropodnik 18 24,32% malý podnik 35 47,30% stední podnik 17 22,97% velký podnik 4 5,41% Celkem ,00% Zdroj: vlastní zpracování, 2014 Skupinu respondent tvoí ze 70,27 % podniky malé a stední, dalších 5,41 % podnik je velkých a zbylých 24,32 % podnik spadá do kategorie mikropodnik. Z celkového potu 74 navrácených dotazník je jich tedy teba 22 vyadit, protože respondenti nespadají do sledovaného spektra malých a stedních podnik, u nichž je snahou analyzovat pínosy finanního auditu prostednictvím dotazníkového šetení. 68

71 5 Dotazníkové šetení Graf. 8: Výsledek dotazníkového šetení otázka. 4 Do které kategorie podnik spadá? Zdroj: vlastní zpracování, 2014 Na tomto míst je vhodné uvést, že malé a stední podniky hrají nezastupitelnou roli v eské ekonomice, jelikož jsou hnací silou podnikatelské sféry, rstu, inovací i konkurenceschopnosti. Nelze opomenout ani fakt, že jsou rovnž významným zamstnavatelem. Jejich pozici podtrhují i následující statistická data. Podíl malých a stedních podnik na celkovém potu aktivních ekonomických subjekt v eské republice v roce 2012 byl 99,86 %. Celkový poet zamstnanc malých a stedních podnik v eské republice v roce 2012 inil tis. zamstnanc a jejich podíl na celkovém potu zamstnanc podnikatelské sféry tak inil 59,43 %. Dále podíl pidané hodnoty malých a stedních podnik na celku R tvoil 53,81 %. (MPO, 2014) Dále stojí za povšimnutí, že segmentu malých a stedních firem veské ekonomice dlouhodob dominují nejmenší firmy zamstnávající maximáln devt osob. V roce 2010 v této velikostní skupin pracovalo mil. lidí. Jde o velmi malé firmy, jejich prmrná velikost nepeesáhla v posledních letech 1,2 zamstnané osoby. (ŠÚ, Malým a stedním podnikm v R dominují nejmenší firmy, 2013) 69

72 5 Dotazníkové šetení Následující otázky dotazníkového šetení se již týkají problematiky finanního auditu. Otázka. 5) Necháváte si ovit úetní závrku podniku nezávislým auditorem? Po rozdlení respondent do jednotlivých kategorií jich z celkového potu 74 bylo 22 vyazeno, jelikož nespadali do sledovaného spektra malých a stedních podnik, u nichž je snahou analyzovat pínosy finanního auditu prostednictvím dotazníkového šetení. Na otázku. 5 tak odpovídalo jen zbylých 52 respondent, kteí spadají do sledovaného spektra malých a stedních podnik. Jedná se o polouzavenou otázku. Respondenti byli vyzváni, aby uvedli svou odpov ano/ne a následn aby uvedli dvod, pokud by zvolili možnost ano, dobrovoln. Vlastní povinnost ovení úetní závrky nezávislým auditorem vyplývá ze zákona 16. Zatímco na akciové spolenosti se povinnost auditu vztahuje v pípad, že ke konci rozvahového dne úetního období, za njž se úetní závrka ovuje, a úetního období bezprostedn pedcházejícího, pekroí nebo dosáhnou alespo jednoho ze tí uvedených kritérií, ostatním obchodním spolenostem vzniká povinnost auditu až pi souasném pekroení dvou ze tí uvedených kritérií. Tyto kritéria byla vymezena v kapitole 3 v teoretické ásti práce a dále se jim vnuje otázka. 7 dotazníkového šetení. Jednotlivé zastoupení respondent v závislosti na tom, zda si nechávají ovit úetní závrku nezávislým auditorem, pehledn prezentuje následující tabulka a výseový graf. Tabulka. 15: Výsledek dotazníkového šetení otázka. 5 Necháváte si ovit úetní závrku podniku nezávislým auditorem? Odpov Poet % ano, z dvodu zákonné povinnosti 24 46,15% ano, dobrovoln 0 0,00% ne 28 53,85% Celkem ,00% Zdroj: vlastní zpracování, Jednak ze zákona. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znní pozdjších pedpis, a dále ze zákona. 563/1991 Sb., o úetnictví ve znní pozdjších pedpis. 70

73 5 Dotazníkové šetení Z výsledk vyplývá, že žádný z respondent nepodstupuje finanní audit dobrovoln. Mezi respondenty v kategorii stedních podnik je 5 akciových spoleností, které mají povinnost nechat si ovit úetní závrku podniku ze zákona, jelikož pekroily minimální ní hranici prmrného pepoteného potu zamstnancc. Dalších 19 respondent v kategorii malých a stedních podnik tvoí spolenosti s ruením omezeným, které si také nechávají ovit úetní závrku nezávislým auditorem z dvodu zákonné povinnosti. Zbylých 28 respondent v kategorii malých a stedních podnik, nepodstupuje finanní audit, jelikož nepekraují uvedený poet kritérií stanovujících zákonnou povinnost auditu. Poet respondent se tím dále snižuje na pouhých 24 malých a stedních podnik, které si nechávají ovit úetní závrku podniku nezávislým auditorem, a to z dvodu zákonné povinnosti. Graf. 9: Výsledek dotazníkového šetení otázka. 5 Necháváte si ovit úetní závrku podniku nezávislým auditorem? Zdroj: vlastní zpracování,

74 5 Dotazníkové šetení Otázka. 6) Považujete finanní audit za vhodný zpsob ovení, zda údaje v úetní závrce podávají vrný a poctivý obraz finanní pozice a výsledk hospodaení firmy? Další položená otázka mla zjistit, zda respondenti považují finanní audit za vhodný zpsob ovení údaj v úetní závrce. Bhem procesu ovení totiž auditor zkoumá, zda údaje v úetních výkazech vrn a poctiv zobrazují majetkovou a finanní situaci spolenosti k datu, k nmuž je úetní závrka sestavena vedením úetní jednotky. Jedná se o polouzaenou otázku. Respondenti byli vyzváni, aby nejprve uvedli svou odpov ve tvaru ano/ne a následn pipojili i krátké zdvodnní svého názoru. Jednotlivé zastoupení respondent v závislosti na tom, zda považují finanní audit za vhodný zpsob ovení údaj v úetní závrce, pehledn prezentuje následující tabulka a výseový graf. Tabulka. 16: Výsledek dotazníkového šetení otázka. 6 Považujete finanní audit za vhodný zpsob ovení, zda údaje v úetní závrce podávají vrný a poctivý obraz finanní pozice a výsledk hospodaení firmy? Odpov Poet % ano 20 83,33% ne 4 16,67% Celkem ,00% Zdroj: vlastní zpracování, 2014 Pes 80 % respondent, kteí si nechávají ovit úetní závrku nezávislým auditorem z dvodu zákonné povinnosti, považují finanní audit za vhodný zpsob ovení, zda údaje v úetní závrce podávají vrný a poctivý obraz finanní pozice a výsledk hospodaení firmy. Respondenti oceují, že se jedná o vyjádení nezávislé osoby na vrohodnost úetní závrky a na její soulad s pravidly pedepsanými úetními pedpisy. Finanní audit je vhodným zpsobem ovení úetních informací zejména pro vlastníci podniku a akcionáe, kteí se jinak musejí spoléhat na management spolenosti, který zodpovídá za sestavení úetní závrky. Naproti tomu 4 respondenti zastávají opaný názor. Tyto spolenosti se domnívají, že jim bohat staí vlastní kontrolní mechanismy, kterými oví, že údaje 72

75 5 Dotazníkové šetení v úetní závrce podávají vrný a poctivý obraz finanní ní pozice a výsledk hospodaení firmy. Finanní ní audit tak považují pouze za splnní ní zákonné povinnosti ze strany podniku. Jeden z respondent uvedl, že finanní ní audit neporadí co je ve fungování hospodáství ství podniku špatn, ale jen doplní stávající zaútování o njaké zmny pro auditora dležité, ne však dležité pro hospodaení firmy. V reakci na to je vhodné uvést, že podstatou finanního auditu je jen ovit historické finanní údaje, nikoliv poskytnout podniku rady, jak správn hospodait anebo pežít. Finanní audit tedy nezaruuje budoucí životaschopnost podniku, ani efektivitu nebo úinnost managementu. Nkteré podniky dále nemusejí mít pozitivní vztah k finannímu auditu, jelikož mohou mít obavu z jeho výsledk. Graf. 10: Výsledek dotazníkového šetení otázka. 6 Považujete finanní ní audit za vhodný zpsob ovení, zda údaje v úetní závrce podávají vrný a poctivý obraz finanní pozice a výsledk hospodaení firmy? Zdroj: vlastní zpracování,

76 5 Dotazníkové šetení Otázka. 7) Považujete kritéria udávající zákonnou povinnost finanního auditu za pimené? Tato otázka mla zjistit, jaký názor mají respondenti na kritéria udávající zákonnou povinnost finanního auditu. Mezi podmínky stanovující povinnost ovení úetní závrky auditorem patí tyto kritéria celková suma aktiv v brutto hodnot, roní úhrn istého obratu a prmrný pepotený stav zamstnanc. Tyto kritéria byla podrobn vymezena v kapitole 3 v teoretické ásti práce. Na tomto míst je vhodné uvést, že kritéria prošla bhem posledních dvaceti let nkolika zásadními zmnami. Pvodn mezi n napíklad patilo kritérium istého obchodního jmní (tj. majetek snížený o závazky vzniklé podnikateli v souvislosti s podnikáním), které bylo ale pro obtížnou zjistitelnost nahrazeno kritériem úhrnu aktiv. V roce 2002 navíc došlo ke zvýšení limit, což bylo vyvoláno harmonizaními procesy ped vstupem eské republiky do Evropské unie, kde jsou limity pro povinný audit ješt vyšší. (Müllerová, 2013) Jedná se opt o polouzavenou otázku. Respondenti byli vyzváni, aby nejprve uvedli svou odpov ve tvaru ano/ne a následn pipojili i krátké zdvodnní svého názoru. Jednotlivé zastoupení respondent v závislosti na tom, zda považují kritéria udávající zákonnou povinnost finanního auditu za pimené, pehledn prezentuje následující tabulka. Vzhledem k jednoznanému výsledku graf na tomto míst není nutný. Tabulka. 17: Výsledek dotazníkového šetení otázka. 7 Považujete kritéria udávající zákonnou povinnost finanního auditu za pimené? Odpov Poet % ano ,00% ne 0 0,00% Celkem ,00% Zdroj: vlastní zpracování, 2014 Všichni respondenti dotazníkového šetení se domnívají, že kritéria jsou nastavena smyslupln, jsou dostatená a není teba je mnit. Jeden z respondent dále 74

77 5 Dotazníkové šetení uvedl, že finanní audit je nákladnou záležitostí, která by malé podniky zlikvidovala, a proto se domnívá, že jednotlivá kritéria i jejich limity jsou vhodn zvolena. Dále byl také vyjáden názor, aby u podnik mimo zákonnou povinnost finanního auditu, byla stanovena povinnost zveejnit svá data. Povinnost zveejnní úetní závrky je samozejm stanovena zákonem 17, realitou ovšem je, že mnohé obchodní spolenosti tuto povinnost neplní, a již z dvod konkurenních, kdy si nepejí odhalit své výsledky hospodaení nebo z jiných jim známých dvod. Závrem lze uvést, že podnikatelé zapsaní v obchodním rejstíku a statutární orgány obchodních spoleností by si dané skutenosti, tedy povinnosti zveejnní úetní závrky, mli ádn ovit v kooperaci se svými úetními a zaslat jejich znní rejstíkovým soudm pro splnní svých povinností a snaze vyhnout se pípadným sankcím. Otázka. 8) Domníváte se, že finanní audit je pro Váš podnik pínosným? Další otázka mla zjistit, jak jednotliví respondenti vnímají finanní audit z hlediska jeho pínos pro podnik. Jedná se o polouzavenou otázku. Respondenti byli vyzváni, aby nejprve uvedli svou odpov ve tvaru ano/ne a následn pipojili i krátké zdvodnní svého názoru. Jednotlivé zastoupení respondent v závislosti na tom, zda se domnívají, že finanní audit je pro podnik pínosným, pehledn prezentuje následující tabulka a výseový graf. Tabulka. 18: Výsledek dotazníkového šetení otázka. 8 Domníváte se, že finanní audit je pro Váš podnik pínosným? Odpov Poet % ano 20 83,33% ne 4 16,67% Celkem ,00% Zdroj: vlastní zpracování, 2014 Výsledek této otázky koresponduje s výsledkem u otázky. 6. Respondenti, kteí nepovažují finanní audit za vhodný zpsob ovení, zda údaje v úetní závrce 17 Povinnost zveejnit úetní závrku stanoví zákon. 563/1991 Sb., o úetnictví, ve znní pozdjších pedpis, a to v ustanovení 21a. 75

78 5 Dotazníkové šetení podávají vrný a poctivý obraz finanní pozice a výsledk hospodaení firmy, taktéž nepokládají finanní ní audit za pínosný pro podnik. Finanní ní audit jim tudíž žádné pínosy nepináší a jedná se jen o formální záležitost a splnní zákonné povinnosti ze strany podniku. Naproti tomu vttšina respondent zastává názor, že finanní ní audit je pro podnik pínosným, ovšem pi zdraznní, že záleží na pístupu auditora. Jeden z respondent uvedl, že mže dojít ke vasnému odhalení nepesnosti. Další respondent uvedl, že podnik díky finannímunímu auditu získává jakousi jistotu o správnosti svého vykazování a mže si být jistjší v pípad kontroly ze strany finanního úadu. Mezi odpovmi se vyskytl i názor, že pínos finanního auditu pro podnik spoívá ve zvýšení dvryhodnosti úetních informací pro jejich uživatele. Za další možný pínos finanního ního auditu pak bylo definováno psobení proti vzniku nkterých chyb a dále pedávání doporuení ze strany auditora pi ešení uritých úetních problém. Graf. 11: Výsledek dotazníkového šetení otázka. 8 Domníváte se, že finanní audit je pro Váš podnik pínosným? Zdroj: vlastní zpracování,

79 5 Dotazníkové šetení Na základ získaných poznatk z literatury a dalších zdroj bylo pro úely dotazníkového šetení stanoveno tchto pt možných pínos finanního auditu pro podnik: - nezávislý názor na vedení úetnictví podniku, - posílení dvry pedpokládaných uživatel úetní závrky, - zamezení vzniku chyb v procesu úetnictví, - zajištní dodržování platných právních pedpis, - poradenství s cílem zlepšení úetních postup. Pínos v podob nezávislého názoru na vedení úetnictví podniku plyne pedevším pro vlastníky podniku, kteí jsou jinak odkázáni se spolehnout na management spolenosti, který má odpovdnost za zveejnní úetní závrky. Dále nezávislý názor na vedení úetnictví ocení jist i ostatní uživatelé úetní závrky podniku, jako napíklad akcionái, investoi, obchodní partnei, banky a jiní vitelé. Za další pínos finanního auditu lze oznait posílení dvry pedpokládaných uživatel úetní závrky, jelikož se pedpokládá, že takto ovená úetní závrka je spolehlivým zdrojem informací pro jejich rozhodování. Zkušený auditor dále dokáže identifikovat možná slabá místa a zamezit tak vzniku chyb v procesu úetnictví. Pravidelný audit navíc napomáhá v podniku vytvoit jisté návyky, které vedou k prbžnému zlepšování a zkvalitování úetního systému, a to díky soubžnému psobení auditora a pracovník podniku. Pínos v podob poradenství s cílem zlepšení úetních postup pak plyne pedevším pro zamstnance ekonomického oddlení v podniku. Zajištní dodržování platných právních pedpis vyplývá ze skutenosti, že auditor vyjaduje svj názor nejen na vrohodnost úetní závrky, ale i na její soulad s úetními pedpisy. Nkteré z pínos finanního auditu již byly identifikovány v reakci respondent na pedchozí otázku a shodují se s pínosy stanovenými pro úely dotazníkového šetení. To lze hodnotit pozitivn, jelikož se lze domnívat, že tchto pt pínos bylo stanoveno vhodn. 77

80 5 Dotazníkové šetení Otázka. 9) Jak byste ohodnotily pínosy finanního auditu pro Váš podnik? Na základ výše stanovených pínos finanního auditu, byli respondenti požádáni, aby piadili jednotlivým pínosm váhu od 1 od 5, piemž íslo 5 má nejvyšší váhu. Tato otázka tedy dává odpov na to, jak významné jsou pro respondenty jednotlivé pínosy finanního auditu. Jedná se o uzavenou otázku. Vzhledem k tomu, že jednotliví respondenti piadili každému pínosu váhu od 1 do 5, získané hodnoty bylo teba upravit do pehledné podoby. K tomuto úelu jsem využila aritmetický prmr, což je charakteristika polohy urující jakýsi sted, kolem kterého je vzorek odpovdí rozložen, respektive které hodnoty jsou nejastjší. A dále jsem využila rozptyl, což je charakteristika rozptýlení urující velikost odchylek jednotlivých posuzovaných dat od stední hodnoty, v tomto pípad aritmetického prmru. Získané výsledky pehledn prezentuje následující tabulka. Tabulka. 19: Výsledek dotazníkového šetení otázka. 9 Jak byste ohodnotily pínosy finanního auditu pro Váš podnik? Odpov Prmr Rozptyl a) nezávislý názor na vedení úetnictví podniku 3,789 1,219 b) posílení dvry pedpokládaných uživatel úetní závrky 3,947 1,313 c) zamezení vzniku chyb v procesu úetnictví 3,263 1,247 d) zajištní dodržování platných právních pedpis 3,579 1,717 e) poradenství s cílem zlepšení úetních postup 3,105 1,884 Zdroj: vlastní zpracování, 2014 Z daných výsledk lze zjistit, že za nejvýznamnjší pínos finanního auditu respondenti považují posílení dvry pedpokládaných uživatel úetní závrky podniku. Za další významný pínos pak respondenti považují nezávislý názor na vedení úetnictví podniku, který je pak následován pínosem v podob zajištní dodržování platných právních pedpis, což lze vypozorovat i z následujícího sloupcového grafu. Nejvtšího rozdílu v ohodnocení pínos finanního auditu bylo zaznamenáno u posledního stanoveného pínosu, a to poradenství s cílem zlepšení úetních postup. Zatímco na jedné stran byl uritými respondenty ohodnocen íslem 1, na druhé stran 78

81 5 Dotazníkové šetení se ho nkteí respondenti neváhali ohodnotit íslem 5. Proto je výsledná hodnota rozptylu u tohoto pínosu nejvtší. Graf. 12: Výsledek dotazníkového šetení otázka. 9 Jak byste ohodnotily pínosy finanního auditu pro Váš podnik? Zdroj: vlastní zpracování, 2014 Kde: a) nezávislý názor na vedení úetnictví podniku b) posílení dvry pedpokládaných uživatel úetní závrky c) zamezení vzniku chyb v procesu úetnictví d) zajištní dodržování platných právních pedpis e) poradenství s cílem zlepšení úetních postup Finanní audit s sebou pináší jisté pínosy, ale na druhé stran nelze opomenout také as, náklady a úsilí, které je do nj teba vložit ze strany podniku pi spolupráci s nezávislými auditory, pro zajištní hladkého a efektivního prbhu samotného procesu finanního auditu. Z tohoto dvodu byly respondentm položeny následující dv otázky. 79

82 5 Dotazníkové šetení Otázka. 10) Jak nároné je pro Váš podnik projít procesem finanního auditu z hlediska lidských zdroj? Tato otázka mla poskytnout pohled na náronost procesu finanního auditu z hlediska lidských zdroj. Jedná se o polouzavenou otázku. Respondenti byli vyzváni, aby nejprve uvedli svou odpov ve tvaru nároné/nenároné a následn pipojili i krátké zdvodnní svého názoru vetn udání potu lidí, které je teba do procesu finanního auditu zapojit. Jednotlivé zastoupení respondent v závislosti na tom, zda se domnívají, že projít procesem finanního auditu je pro podnik nároné z hlediska lidských zdroj, pehledn prezentuje následující tabulka a výseový graf. Tabulka. 20: Výsledek dotazníkového šetení otázka. 10 Jak nároné je pro Váš podnik projít procesem finanního auditu z hlediska lidských zdroj? Odpov Poet % nároné 15 62,50% nenároné 9 37,50% Celkem ,00% Zdroj: vlastní zpracování, 2014 Vtšina respondent dotazníkového šetení, konkrétn 62,50 %, považuje finanní audit za nároný proces z hlediska zapojení lidských zdroj podniku. Vtšinou jsou pípravné práce rozdleny mezi všechny pracovníky ekonomického úseku podniku a v období zpracování úetní závrky a období tsn ped zahájením auditu je práce nejnáronjší. Vyplývá to hlavn z poteby se na finanní audit ádn pipravit a taktéž pro zajištní hladkého a efektivního prbhu samotného procesu. Poet osob podílejících se na zajištní procesu finanního auditu závisí na velikosti podniku. U malých podnik se jedná v prmru o 3 až 5 osob, u velkých podnik se mže tento proces týkat až nkolika desítek osob. 80

83 5 Dotazníkové šetení Graf. 13: Výsledek dotazníkového šetení otázka. 10 Jak nároné né je pro Váš podnik projít procesem finanního ního auditu z hlediska lidských zdroj? Zdroj: vlastní zpracování, 2014 Otázka.. 11) Jak nároné je pro Váš podnik projít procesem finanního auditu z hlediska náklad? Další otázka mla poskytnout pohled na náronost nost procesu finanního auditu z hlediska náklad. Jedná se o polouzavenou otázku. Respondenti byli vyzváni, aby nejprve popsali mezironí vývoj náklad vynaložených na finanní audit prostednictvím odpovdi konstantní/rostoucí/klesající a následn uvedli prmrnou roní výši tchto náklad. Jednotlivé zastoupení respondent v závislosti na tom, jak popsali mezironí vývoj náklad vynaložených na finanní audit, pehledn prezentuje následující tabulka a výseový graf. 81

84 5 Dotazníkové šetení Tabulka. 21: : Výsledek dotazníkového šetení otázka. 11 Jak nároné né je pro Váš podnik projít procesem finanního ního auditu z hlediska náklad? Popište mezironí vývoj náklad vynaložených na finanní ní audit prostednictvím odpovdi di konstantní/rostoucí/klesající. Odpov konstantní rostoucí klesající Celkem Poet % 19 79,17% 5 20,83% 0 0,00% ,00% Zdroj: vlastní zpracování, 2014 Graf. 14: Výsledek dotazníkového šetení otázka. 11 Jak nároné né je pro Váš podnik projít procesem finanního ního auditu z hlediska náklad? Popište mezironí vývoj náklad vynaložených na finanní ní audit prostednictvím odpovdi di konstantní/rostoucí/klesající. Zdroj: vlastní zpracování, 2014 Z výsledk plyne, že mezironí vývoj náklad vynaložených na finanní audit je rostoucí pouze u 20,83 % respondent dotazníkového šetení. ení. Žádný z respondent neoznail tyto náklady za klesající a zbylých 79,17 % respondent se vyjádilo, že 82

85 5 Dotazníkové šetení mezironí vývoj náklad vynaložených na finanní audit má konstantní tendenci. Výše tchto náklad se odvíjí od velikosti podniku, ovšem vtšina respondent pesnou ástku neuvedla, jelikož se jedná o citlivý údaj. I pesto z dostupných výsledk vyplynulo, že u malých podnik jde o náklady v rozmezí 30 až 50 tis. K ron, u stedních podnik se pak roní náklady na finanní audit pohybují kolem 160 tis. K. Pi pedbžném odhadu ceny auditu roní úetní závrky, výroní zprávy a zprávy o vztazích mezi propojenými osobami, se obvykle vychází z nkolika kritérií, jimiž jsou hodnota aktiv podniku, hodnota vlastního kapitálu, hodnota závazk (cizích zdroj) a hodnota výsledku hospodaení. Dále je teba vzít ješt v úvahu reáln oekávatelné riziko podvodu i chyby u daného subjektu, a to na základ pedbžného vyhodnocení pirozeného rizika chybovosti vycházejícího pedevším z oblasti podnikání, a z kontrolního rizika vycházejícího pedevším z úrovn vnitropodnikového systému kontroly, sytému ízení a úetního systému. Z všech tchto pedbžn známých údaj se potom kalkuluje cena, která by mnla zohlednit pijatelnou míru rizika vzniku pojistné události z dvodu neodhalení významné chyby auditorem, i auditorskou spoleností. Dalšími položkami je samozejm zapoítaná pracnost výkonu auditu, tedy odhadovaný as potebný k provedení auditu krát cena práce potebná ze strany jednotlivých len týmu, plus nezbytné režijní náklady (cestování a užívání administrativních poteb), a v soutu potom je vykalkulovaná celková cena za audit roní úetní závrky. (Interaudit Luto 21, 2014) Otázka. 12) Využívá Váš podnik i dalších služeb auditor a auditorských spoleností? Tato otázka mla odhalit, zda malé a stední podniky využívají vedle služeb povinného auditu i nkteré další služby auditor a auditorských spoleností. Jedná se o otázku poloouzavenou. Respondenti byli vyzváni, aby uvedli, kterých služeb využívají a popípad uvedli jiné služby, které nejsou obsaženy ve variantách odpovdí. Jednotlivé zastoupení respondent v závislosti na tom, jakých dalších služeb auditor a auditorských spoleností využívají, pehledn prezentuje následující tabulka a výseový graf. 83

86 5 Dotazníkové šetení Tabulka. 22: Výsledek dotazníkového šetení otázka. 12 Využívá Vás podnik i dalších služeb auditor a auditorských spoleností? Odpov úetní a daové poradenství právní poradenství jiné služby žádné Celkem Poet % 8 33,33% 3 12,50% 0 0,00% 13 54,17% ,00% Zdroj: vlastní zpracování, 2014 Z výsledk vyplývá, že 33,33 % respondent dotazníkového šetení využívá kombinaci služeb úetního a daového poradenství, dále 12,50 % respondent využívá poradenství právního a více než polovina, tedy konkrétn 54,17 % respondent žádných ani dalších jiných služeb auditor a auditorských spoleností nevyužívá. Graf. 15: Výsledek dotazníkového šetení otázka. 12 Využívá Vás podnik i dalších služeb auditor a auditorských spoleností? Zdroj: vlastní zpracování,

87 5 Dotazníkové šetení Otázka. 13) U jakého auditorského subjektu si necháváte ovit úetní závrku podniku? Cílem poslední otázky dotazníkového šetení bylo odhalit, jakým auditorským subjektem si malé a stední podniky nejastji nechávají ovit úetní závrku. Jedná se o otázku uzavenou. Jednotlivé zastoupení respondent v závislosti na tom, u jakého auditorského subjektu si nechávají ovit úetní závrku podniku, pehledn prezentuje následující tabulka a výseový graf. Tabulka. 23: Výsledek dotazníkového šetení otázka. 13 U jakého auditorského subjektu si necháváte ovit úetní závrku podniku? Odpov Poet % PricewaterhouseCoopers 2 8,33% KPMG 1 4,17% Deloitte 1 4,17% Ernst &Young 1 4,17% jiná auditorská spolenost 14 58,33% samostatný nezávislý auditor 5 20,83% Celkem ,00% Zdroj: vlastní zpracování, 2014 Jednotlivé auditorské firmy uvedené ve variantách odpovdí na otázku. 13 jsem zvolila vzhledem k faktu, že dle eské tiskové kanceláe (TK) vlády trhu auditorských služeb v roce 2005 tyto tyi firmy PricewaterhouseCoopers, KPMG, Deloitte a Ernst & Young. Uvedené firmy vtšinou auditují nejvtší eské firmy. (Novinky.cz, 2005) Z výsledk vyplynulo, že pes polovinu respondent dotazníkového šetení, konkrétn 58,33 %, si nechává ovit úetní závrku u jiné auditorské spolenosti a dále 20,83 % respondent využívá služeb samostatného nezávislého auditora. Z toho vyplývá, že malé a stední podniky si vybírají spíše menší auditorské kanceláe, což uvádí i TK. 85

88 5 Dotazníkové šetení Graf. 16: Výsledek dotazníkového šetení otázka. 13 U jakého auditorského subjektu si necháváte ovit úetní závrku podniku? Zdroj: vlastní zpracování, 2014 TK dále uvedla, že ze 100 nejvtších podnik v eské republice v roce 2005 auditoi z PricewaterhouseCoopers vydali zprávu 37 subjektm, KMPG potom 22 subjektm a Delloite i Ernst & Young po 12. (Novinky.cz, 2005) Novjší takto setídná data bohužel nejsou dostupná, pesto se dá oekávat, že nedošlo k výrazným zmnám, nebo v roce 2005 registrovala Komora auditor R auditor, asistent auditora a 330 auditorských spoleností a k 19. listopadu 2012 seznam auditor zahrnoval auditor, 776 asistent auditora a 371 auditorských spoleností. (KAR, 2014) 5.3 Zhodnocení výsledk dotazníkového šetení V závru této kapitoly bude dotazníkové šetení posouzeno jako celek a dále bude dán prostor i konkrétním názorm respondent. Dotazníkové šetení bylo provedeno za úelem zjištní mínní o tématu audit úetní závrky a taktéž za úelem analýzy jeho pínos pro malé a stední podniky. Dotazníkové šetení trvalo 14 dní, od 31. bezna do 4. dubna V jeho rámci bylo kontaktováno celkem 505 podnikatelských subjekt. Poet navrácených dotazník inil 74, což pedstavuje 86

89 5 Dotazníkové šetení 14,65 % všech rozeslaných dotazník. Jednotlivé podnikatelské subjekty byly kontaktovány náhodn využitím internetové databáze firem. Primárn byla pozornost zamena na subjekty z kategorie malých a steních podnik, nicmén se mezi respondenty vyskytli i subjekty z kategorie mikropodnik a velkých firem. Bylo tedy teba získaná data bhem vyhodnocování postupn upravit pro úely správného naplnní cíl dotazníkového šetení. Dotazník se skládal z 13 otázek a byly v nm použity jak otázky uzavené, tak polouzavené, které umožovaly respondentm voln vyjádit svj názor na danou problematiku. Z dotazníkového šetení vyplynulo, že 68,92 %, tedy více než polovina respondent podniká v oblasti velkoobchodu a maloobchodu, dopravy a skladování, ubytování, stravování a pohostinství. Nejvíce respondent bylo získáno z kraje Plzeského, a to 27 podnik, což iní 36,49 % všech respondent dotazníkového šetení. Další významnjší skupinu respondent tvoily podniky psobící v rámci celé eské republiky, které pedstavují 21,62 % z celkového potu respondent. Z hlediska právní formy podnikání tvoily skupinu respondent ze 62,16 % spolenosti s rueným omezeným, z 9,46 % akciové spolenosti a ze 4,05 % družstva. Dále 24,32 % respondent bylo fyzickou osobou, ili podnikatelem. Žádný z respondent dotazníkového šetení nebyl veejnou obchodní spoleností nebo komanditní spoleností. Vzhledem k tomu, že dotazníkové šetení si kladlo za cíl analýzu pínos malých a stedních podnik eské republiky, bylo nutné dále rozdlit respondenty do jednotlivých kategorií a na základ toho pak vylouit z dalšího vyhodnocování dotazníkového šetení skupiny podnik, které nespadají do sledovaného spektra. Skupinu respondent tedy tvoily ze 70,27 % podniky malé a stední, dalších 5,41 % podnik bylo velkých a zbylých 24,32 % podnik spadalo do kategorie mikropodnik. Z celkového potu 74 navrácených dotazník jich bylo tedy teba 22 vyadit, protože respondenti nespadali do sledovaného spektra malých a stedních podnik. V dalším vyhodnocování dotazníkového šetení tak byly brány v úvahu odpovdi zbylých 52 respondent. Z výsledk pak vyplynulo, že žádný z respondent nepodstupuje finanní audit dobrovoln. Mezi respondenty v kategorii stedních podnik bylo 5 akciových spoleností, které mají povinnost nechat si ovit úetní závrku podniku ze zákona, jelikož pekroily minimální hranici prmrného 87

90 5 Dotazníkové šetení pepoteného potu zamstnanc. Dalších 19 respondent v kategorii malých a stedních podnik tvoily spolenosti s ruením omezeným, které si také nechávají ovit úetní závrku nezávislým auditorem z dvodu zákonné povinnosti. Zbylých 28 respondent v kategorii malých a stedních podnik, nepodstupuje finanní audit, jelikož nepekraují uvedený poet kritérií stanovujících zákonnou povinnost auditu. Poet respondent se tím dále snížil na pouhých 24 malých a stedních podnik, které si nechávají ovit úetní závrku podniku nezávislým auditorem, a to z dvodu zákonné povinnosti. Následn z dotazníkového šetení vyplynulo, že pes 80 % respondent, kteí si nechávají ovit úetní závrku nezávislým auditorem z dvodu zákonné povinnosti, považují finanní audit za vhodný zpsob ovení, zda údaje v úetní závrce podávají vrný a poctivý obraz finanní pozice a výsledk hospodaení firmy. Respondenti oceují, že se jedná o vyjádení nezávislé osoby na vrohodnost úetní závrky a na její soulad s pravidly pedepsanými úetními pedpisy. Finanní audit je vhodným zpsobem ovení úetních informací zejména pro vlastníci podniku a akcionáe, kteí se jinak musejí spoléhat na management spolenosti, který zodpovídá za sestavení úetní závrky. Naproti tomu 4 respondenti zastávali opaný názor. Tyto spolenosti se domnívají, že jim bohat staí vlastní kontrolní mechanismy, kterými oví, že údaje v úetní závrce podávají vrný a poctivý obraz finanní pozice a výsledk hospodaení firmy. Finanní audit tak považují pouze za splnní zákonné povinnosti ze strany podniku. Dále z dotazníkového šetení vyplynulo, že respondenti se domnívají, že kritéria stanovující zákonnou povinnost finanního auditu jsou nastavena smyslupln, jsou dostatená a není teba je mnit. Jeden z respondent dále uvedl, že finanní audit je nákladnou záležitostí, která by malé podniky zlikvidovala, a proto se domnívá, že jednotlivá kritéria i jejich limity jsou vhodn zvolena. Dále byl také vyjáden názor, aby u podnik mimo zákonnou povinnost finanního auditu, byla stanovena povinnost zveejnit svá data. Povinnost zveejnní úetní závrky je samozejm stanovena zákonem, realitou ovšem je, že mnohé obchodní spolenosti tuto povinnost neplní, a již z dvod konkurenních, kdy si nepejí odhalit své výsledky hospodaení nebo z jiných jim známých dvod. Následn bylo zjištno, že respondenti, kteí nepovažují finanní audit za vhodný zpsob ovení, zda údaje v úetní závrce podávají vrný a poctivý obraz 88

91 5 Dotazníkové šetení finanní pozice a výsledk hospodaení firmy, taktéž nepokládají finanní audit za pínosný pro podnik. Finanní audit jim tudíž žádné pínosy nepináší a jedná se jen o formální záležitost a splnní zákonné povinnosti ze strany podniku. Naproti tomu vtšina respondent zastávala názor, že finanní audit je pro podnik pínosným, ovšem pi zdraznní, že záleží na pístupu auditora. Jeden z respondent uvedl, že mže dojít ke vasnému odhalení nepesnosti. Další respondent uvedl, že podnik díky finannímu auditu získává jakousi jistotu o správnosti svého vykazování a mže si být jistjší v pípad kontroly ze strany finanního úadu. Mezi odpovmi se vyskytl i názor, že pínos finanního auditu pro podnik spoívá ve zvýšení dvryhodnosti úetních informací pro jejich uživatele. Za další možný pínos finanního auditu pak bylo uvedeno psobení proti vzniku nkterých chyb a dále pedávání doporuení ze strany auditora pi ešení uritých úetních problém. Z daných výsledk dotazníkového šetení vyplývá, že za nejvýznamnjší pínos finanního auditu respondenti považují posílení dvry pedpokládaných uživatel úetní závrky podniku. Za další významný pínos pak respondenti považují nezávislý názor na vedení úetnictví podniku, který je pak následován pínosem v podob zajištní dodržování platných právních pedpis. Vtšina respondent dotazníkového šetení považuje finanní audit za nároný proces z hlediska zapojení lidských zdroj podniku. Vtšinou jsou pípravné práce rozdleny mezi všechny pracovníky ekonomického úseku podniku a v období zpracování úetní závrky a období tsn ped zahájením auditu je práce nejnáronjší. Vyplývá to hlavn z poteby se na finanní audit ádn pipravit a taktéž pro zajištní hladkého a efektivního prbhu samotného procesu. Poet osob podílejících se na zajištní procesu finanního auditu závisí na velikosti podniku. U malých podnik se jedná v prmru o 3 až 5 osob, u velkých podnik se mže tento proces týkat až nkolika desítek osob. Z výsledk dotazníkového šetení dále plyne, že mezironí vývoj náklad vynaložených na finanní audit je rostoucí pouze u 20,83 % respondent dotazníkového šetení, kteí si nechávají povinn ovit úetní závrku z dvodu zákonné povinnosti. Žádný z tchto respondent neoznail tyto náklady za klesající a zbylých 79,17 % respondent se vyjádilo, že mezironí vývoj náklad vynaložených na finanní audit má konstantní tendenci. Výše tchto náklad se odvíjí od velikosti podniku, ovšem 89

92 5 Dotazníkové šetení vtšina respondent pesnou ástku neuvedla, jelikož se jedná o citlivý údaj. I pesto z dostupných výsledk vyplynulo, že u malých podnik jde o náklady v rozmezí 30 až 50 tis. K ron, u stedních podnik se pak roní náklady na finanní audit pohybují kolem 160 tis. K. Následn z dotazníkového šetení vyplynulo, že 33,33 % respondent dotazníkového šetení využívá kombinaci služeb úetního a daového poradenství, dále 12,50 % respondent využívá poradenství právního a více než polovina, tedy konkrétn 54,17 % respondent žádných ani dalších jiných služeb auditor a auditorských spoleností nevyužívá. Cílem poslední otázky dotazníkového šetení bylo odhalit, jakým auditorským subjektem si malé a stední podniky nejastji nechávají ovit úetní závrku. Z výsledk vyplynulo, že vtšina respondent využívá služeb menších auditorských spoleností a samostatných nezávislých auditor než služeb velkých auditorských firem. 90

93 Závr ZÁVR Podstatou finanního auditu neboli auditu úetní závrky je ovení nezávislým kvalifikovaným odborníkem, a to auditorem. Bhem procesu ovení auditor zkoumá, zda údaje v úetních výkazech vrn a poctiv zobrazují majetkovou a finanní situaci spolenosti k datu, k nmuž je úetní závrka sestavena vedením úetní jednotky. Výsledkem provedeného ovení je pak vyjádení názoru, oznaovaného jako výrok auditora, na vrohodnost úetní závrky a na její soulad s pravidly pedepsanými eskými nebo jinými úetními pedpisy. Svj názor auditor sdluje prostednictvím zprávy auditora, která pedstavuje nejdležitjší výstup innosti auditora. Pedpokládá se, že takto ovená úetní závrka má být spolehlivým zdrojem informací pro rozhodování všech uživatel úetních informací. Mezi n lze zahrnout napíklad akcionáe, investory, obchodní partnery, banky a jiné vitele, stát, finanní analytiky, ale také zamstnance dané úetní jednotky. Význam finanního auditu neustále roste a to díky globalizaním tendencím a také narstajícímu potu auditovaných spoleností. Práv s rstem potu nadnárodních spoleností, roste také poet uživatel úetních závrek, kteí se spoléhají na výsledek auditu. Všichni zmínní uživatelé úetních informací totiž mají potebu být ujištni, že se na prezentované výsledky managementem spolenosti mohou spolehnout, že odrážejí skutený stav a nejsou významným zpsobem zkresleny. Vzhledem k tomu, že výsledky auditu slouží širší veejnosti, je práv nutnost ochrany veejného zájmu jedním z hlavních dvod právní úpravy auditu. Auditorská innost je v eské republice pomrn novou profesí spojenou s transformací ekonomiky na pelomu osmdesátých a devadesátých let. Zákon. 93/2009 Sb., o auditorech a zmn nkterých zákon upravuje innost auditor a dále vymezuje postavení a psobnost Komory auditoreské republiky a Rady pro veejný dohled nad auditem. Pi výkonu auditorské profese jsou také auditoi povinni postupovat v souladu s mezinárodními auditorskými standardy, které byly od roku 2005 pijaty Komorou auditor eské republiky jako závazné právní pedpisy. Dále jsou auditoi povinni pi provádní auditorské innosti dodržovat Etický kodex Komory auditor, který je minimálním standardem profesní etiky auditora. 91

94 Závr Samotný proces finanního auditu vyžaduje pelivou pípravu nejen auditora ale i auditované spolenosti. Velmi dležitá je prbžná komunikace mezi obma zúastnnými stranami, která umožní vyhnout se pípadným nedorozumním. Dále by spolenost mla auditorovi poskytnout veškeré podklady potebné pro provedení auditu a spolupracovat s ním po celou dobu provádní zakázky. Dkladná analýza všech auditorských inností by pesahovala rámec této práce, proto byla v praktické ásti práce zamena pozornost pouze na pípravné práce a auditorské postupy vykonávané bhem první fáze procesu auditu, a to vyhodnocení rizik. Souástí této fáze auditu jsou auditorské postupy vedoucí k tomu, aby auditor porozuml innosti a oblasti podnikání dané spolenosti, porozuml vnitním kontrolám a úetnímu systému a posoudil rizika potenciálních nesprávností u nkterých zstatk út i transakcí. Jedná se tedy o poznání vnitních a vnjších faktor, které innost auditované spolenosti ovlivují. Díky znalosti vnitních kontrol pak následn auditor mže zjistit napíklad nedostatky v kontrolním prostedí, které díve nebyly odhaleny, a vas o nich informovat úetní jednotku. To lze oznait za oboustranný pínos, jelikož na stran úetní jednotky se jedná o pínos ve form pijetí vhodného opatení k náprav nedostatk ve vnitním kontrolním prostední, a na stran auditora jde o pínos ve form asové úspory pi provádní auditu. Jedním ze zdroj informací existujících vnitních kontrol ve spolenosti jsou vnitropodnikové smrnice a kontrola jejich dodržování. Vzhledem k tomu, že druh a obsah vnitropodnikových smrnic neupravuje žádný centráln stanovený úetní pedpis, je zcela v kompetenci auditované spolenosti, aby si jejich formu a obsah upravila podle svých poteb. Na základ nich pak mže spolenost auditorovi prokázat, že úetnictví a úetní závrka je v souladu s platnými právními pedpisy a vrn zobrazuje skutenost. Souástí praktické ásti práce byl tedy i návrh vybraných vnitropodnikových smrnic v analyzované spolenosti. Pro naplnní cíl diplomové práce bylo v praktické ásti práce provedeno dotazníkové šetení, jehož cílem bylo zjistit názor respondent na problematiku úetní závrky a dále analyzovat pínosy finanního auditu pro malé a stedníky podniky R. Z dotazníkového šetení vyplynulo, že pes 80 % respondent, kteí si nechávají ovit úetní závrku nezávislým auditorem z dvodu zákonné povinnosti, považují 92

95 Závr finanní audit za vhodný zpsob ovení, zda údaje v úetní závrce podávají vrný a poctivý obraz finanní pozice a výsledk hospodaení firmy. Respondenti oceují, že se jedná o vyjádení nezávislé osoby na vrohodnost úetní závrky a na její soulad s pravidly pedepsanými úetními pedpisy. Naproti tomu 4 respondenti zastávali opaný názor. Tyto spolenosti se domnívají, že jim bohat staí vlastní kontrolní mechanismy, kterými oví, že údaje v úetní závrce podávají vrný a poctivý obraz finanní pozice a výsledk hospodaení firmy. Finanní audit tak považují pouze za splnní zákonné povinnosti ze strany podniku. Dále z dotazníkového šetení vyplynulo, že respondenti se domnívají, že kritéria stanovující zákonnou povinnost finanního auditu jsou nastavena smyslupln, jsou dostatená a není teba je mnit. Jeden z respondent dále uvedl, že finanní audit je nákladnou záležitostí, která by malé podniky zlikvidovala, a proto se domnívá, že jednotlivá kritéria i jejich limity jsou vhodn zvolena. Dále byl také vyjáden názor, aby u podnik mimo zákonnou povinnost finanního auditu, byla stanovena povinnost zveejnit svá data. Povinnost zveejnní úetní závrky je samozejm stanovena zákonem, realitou ovšem je, že mnohé obchodní spolenosti tuto povinnost neplní, a již z dvod konkurenních, kdy si nepejí odhalit své výsledky hospodaení nebo z jiných jim známých dvod. Následn bylo zjištno, že respondenti, kteí nepovažují finanní audit za vhodný zpsob ovení, zda údaje v úetní závrce podávají vrný a poctivý obraz finanní pozice a výsledk hospodaení firmy, taktéž nepokládají finanní audit za pínosný pro podnik. Finanní audit jim tudíž žádné pínosy nepináší a jedná se jen o formální záležitost a splnní zákonné povinnosti ze strany podniku. Naproti tomu vtšina respondent zastávala názor, že finanní audit je pro podnik pínosným, ovšem pi zdraznní, že záleží na pístupu auditora. Z výsledk dotazníkového šetení vyplynulo, že za nejvýznamnjší pínos finanního auditu respondenti považují posílení dvry pedpokládaných uživatel úetní závrky podniku. Za další významný pínos pak respondenti považují nezávislý názor na vedení úetnictví podniku, který je pak následován pínosem v podob zajištní dodržování platných právních pedpis. 93

96 SEZNAM TABULEK, OBRÁZK A GRAF Tabulka. 1: Podmínky stanovující povinnost ovení úetní závrky auditorem Tabulka. 2:asový pehled auditorských inností Tabulka. 3: Vývoj výsledku hospodaení po zdanní v období let 2011 až Tabulka. 4: Vývoj istého obratu v období let 2011 až Tabulka. 5: Vývoj celkových aktiv brutto v období let 2011 až Tabulka. 6: Vývoj potu zamstnanc v období let 2011 až Tabulka. 7: Plnní kritérií stanovujících povinnost ovení úetní závrky auditorem Tabulka. 8:asový harmonogram finanního auditu u analyzované spolenosti Tabulka. 9: Vybrané úty útového rozvrhu analyzované spolenosti Tabulka. 10: Základní údaje o dotazníkovém šetení Tabulka. 11: Výsledek dotazníkového šetení otázka Tabulka. 12: Výsledek dotazníkového šetení otázka Tabulka. 13: Výsledek dotazníkového šetení otázka Tabulka. 14: Výsledek dotazníkového šetení otázka Tabulka. 15: Výsledek dotazníkového šetení otázka Tabulka. 16: Výsledek dotazníkového šetení otázka Tabulka. 17: Výsledek dotazníkového šetení otázka Tabulka. 18: Výsledek dotazníkového šetení otázka Tabulka. 19: Výsledek dotazníkového šetení otázka Tabulka. 20: Výsledek dotazníkového šetení otázka Tabulka. 21: Výsledek dotazníkového šetení otázka Tabulka. 22: Výsledek dotazníkového šetení otázka Tabulka. 23: Výsledek dotazníkového šetení otázka

97 Obrázek. 1: Složení kategorie SME dle jednotlivých kritérií Obrázek. 2: Hlavní fáze procesu finanního auditu Obrázek. 3: Oblasti podnikání spolenosti Sony Corporation Obrázek. 4: Organizaní struktura analyzované spolenosti Graf. 1: Vývoj výsledku hospodaení po zdanní v období let 2011 až Graf. 2: Vývoj istého obratu v období let 2011 až Graf. 3: Vývoj celkových aktiv brutto v období let 2011 až Graf. 4: Vývoj potu zamstnanc v období let 2011 až Graf. 5: Výsledek dotazníkového šetení otázka Graf. 6: Výsledek dotazníkového šetení otázka Graf. 7: Výsledek dotazníkového šetení otázka Graf. 8: Výsledek dotazníkového šetení otázka Graf. 9: Výsledek dotazníkového šetení otázka Graf. 10: Výsledek dotazníkového šetení otázka Graf. 11: Výsledek dotazníkového šetení otázka Graf. 12: Výsledek dotazníkového šetení otázka Graf. 13: Výsledek dotazníkového šetení otázka Graf. 14: Výsledek dotazníkového šetení otázka Graf. 15: Výsledek dotazníkového šetení otázka Graf. 16: Výsledek dotazníkového šetení otázka

98 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK R SÚ ÚS TK EU FEA IAASB IFAC ISA KAR SME SMP SSC eská republika eský statistický úad eský úetní standard eská tisková kancelá Evropská unie Federation of European Accountants Evropská federace úetních International Auditing and Assurance Standards Board Rada pro mezinárodní auditorské a ovovací standardy International Federation of Accountants Mezinárodní federace úetních International Standards on Auditing Mezinárodní auditorské standardy Komora auditoreské republiky Small and Medium-sized Enterprises Malé a stední podniky Small and Medium Practices Committee Výbor pro malé a stední auditorské praxe Shared Service Center, Centrum sdílených služeb 96

99 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJ Seznam literatury DVOÁEK, Jií. Audit podniku a jeho operací. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, ISBN HAKALOVÁ, J.: Úetní závrka a auditing. 1. vyd. Brno: Tribun EU, ISBN MÜLLEROVÁ, Libuše. Auditing pro manažery aneb pro a jak se ovuje úetní závrka. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer R, ISBN RAFFEGEAU, J., DUFILS, P., DE MÉNONVILLE, D.: Finanní audit. 1. vyd. Praha: HZ Praha, ISBN RICCHIUTE, D. N.: Audit. Praha: Victoria Publishing, ISBN SEDLÁEK, Jaroslav. Auditing. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brn, ISBN Seznam ostatních zdroj ESKÝ STATISTICKÝ ÚAD. Malé a stední podniky (jejich místo a role v eské ekonomice) [online] Praha: SÚ, [cit ] Dostupné na: ESKÝ STATISTICKÝ ÚAD. Malým a stedním podnikm v eské republice dominují nejmenší firmy [online] Praha: SÚ, [cit ]. Dostupné na: my ESKÝ STATISTICKÝ ÚAD. Metodická píruka k NACE Rev. 2 [online] Praha: SÚ, [cit ]. Dostupné na: etodicka_prirucka_cz_nace_rev_2.pdf ESKÝ STATISTICKÝ ÚAD. Veejná databáze [online] Praha: eský statistický úad, [cit ]. Dostupné na: INTERAUDIT LUTO 21. asté dotazy audit úetních závrek. [online] Praha: Interaudit Luto 21, [cit ]. Dostupné na: International Federation of Accountants [online]. International Federation of Accountants, [cit ]. Dostupné na: ISA 200 Obecné cíle nezávislého auditora a provádní auditu v souladu s mezinárodními auditorskými standardy [online]. Praha: Komora auditor eské republiky, [cit ]. Dostupné na: 97

100 ISA 220 ízení kvality auditu úetní závrky [online]. Praha: Komora auditor eské republiky, [cit ]. Dostupné na: ting/handbook%202010/17_isa%20220.pdf ISA 230 Dokumentace auditu [online]. Praha: Komora auditor eské republiky, [cit ]. Dostupné na: ISA 315 Identifikace a vyhodnocení rizik významné (materiální) nesprávnosti na základ znalosti úetní jednotky a jejího prostedí [online]. Praha: Komora auditor eské republiky, [cit ]. Dostupné na: Komora auditoreské republiky [online]. Praha: Komora auditoreské republiky, [cit ]. Dostupné na: KOMORA AUDITOR ESKÉ REPUBLIKY. Auditorské standardy 2013 [online]. Praha: Komora auditor eské republiky, [cit ]. Dostupné na: KOMORA AUDITOR ESKÉ REPUBLIKY. Etický kodex pro auditory a úetní znalce [online]. Praha: Komora auditoreské republiky, [cit ]. Dostupné na: A4%20(2).pdf KOMORA AUDITOR ESKÉ REPUBLIKY. Píruka k uplatování mezinárodních auditorských standard pi auditu malých a stedních úetních jednotek. První díl Základní koncepty. [online]. Praha: Komora auditor eské republiky, [cit ]. Dostupné na: Dru%C4%8Dka%20k%20uplat%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD%20ISA%20p%C5%99i%20a uditu%20sme/aktualizace_p%c5%99eklad%202011/isa_volume_1_cz.pdf KOMORA AUDITOR ESKÉ REPUBLIKY. Píruka k uplatování mezinárodních auditorských standard pi auditu malých a stedních úetních jednotek. Druhý díl Praktická ást. [online]. Praha: Komora auditoreské republiky, [cit ]. Dostupné na: Dru%C4%8Dka%20k%20uplat%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD%20ISA%20p%C5%99i%20a uditu%20sme/aktualizace_p%c5%99eklad%202011/isa_volume_2_cz.pdf KOMORA AUDITORESKÉ REPUBLIKY. Píruka pro provádní auditu [online]. Praha: Komora auditor eské republiky, [cit ]. Dostupné na: KOMORA AUDITOR ESKÉ REPUBLIKY. Vnitní pedpis pro kontinuální profesní vzdlávání auditor [online] Praha: Komora auditor eské republiky, [cit ]. Dostupné na: KOMORA AUDITOR ESKÉ REPUBLIKY. Zkušební ád Komory auditor eské republiky [online] Praha: Komora auditoreské republiky, [cit ]. Dostupné na: MINISTERSTVO PRMYSLU A OBCHODU. Zpráva o vývoji malého a stedního podnikání a jeho podpoe v roce 2012 [online] Praha: MPO R, [cit ] Dostupné na: 98

101 Národní úetní rada [online]. Praha: Národní úetní rada, [cit ]. Dostupné na: Nejvtší auditorem v esku je stále PwC [online] Novinky.cz, [cit ] Dostupné na: Nová definice malých a stedních podnik Uživatelská píruka a vzor prohlášení, Evropské spoleenství: Úad pro úední tisky, ISBN Dostupné na: PwC eská republika [online]. Praha: PricewaterhouseCoopers, [cit ]. Dostupné na: Rada pro veejný dohled nad auditem [online]. Praha: Rada pro veejný dohled nad auditem, [cit ]. Dostupné na: Smrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. kvtna 2006 o povinném auditu roních a konsolidovaných úetních závrek [online]. [cit ]. Dostupné na: Smrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/30/ES ze dne 11. bezna 2008, kterou se mní smrnice 2006/43/ES [online]. [cit ] Dostupné na: SONY. Our Businesses. [online]. Sony Corporation of America, [cit ]. Dostupné na: Sony Corporation [online]. Sony Corporation, [cit ]. Dostupné na: Sony DADC [online]. Sony DADC, [cit ]. Dostupné na: Sony DADC Czech Republic, s. r. o., Útový rozvrh k Sony DADC Czech Republic, s. r. o., Výroní zpráva za období let 2012 a Zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znní pozdjších pedpis Zákon. 563/1991 Sb., o úetnictví ve znní pozdjších pedpis Zákon. 93/2009 Sb., o auditorech a o zmn nkterých zákon 99

102 SEZNAM PÍLOH Píloha A: Schéma širšího rámce mezinárodních auditorských standard ISA Píloha B: Seznam mezinárodních auditorských standard ISA Píloha C: Schéma procesu finanního auditu Píloha D: Seznam spoleností ve skupin Sony DADC Píloha E: Souhrnná rozvaha analyzované spolenosti za období let 2011 až 2013 Aktiva Píloha F: Souhrnná rozvaha analyzované spolenosti za období let 2011 až 2013 Pasiva Píloha G: Souhrnný výkaz zisku a ztráty analyzované spolenosti za období let 2011 až 2013 Píloha H: Píklad smluvního dopisu o provedení auditu Píloha I: Vnitropodniková smrnice VS1/2014 Píloha J: Vnitropodniková smrnice VS2/2014 Píloha K: Dotazník 100

103 Píloha A: Schéma širšího rámce mezinárodních auditorských standard ISA Zdroj: KAR, Píruka k uplatování ISA, první díl, 2010, str. 14

104 Píloha B: Seznam mezinárodních auditorských standard ISA íslo standardu ISA 200 ISA 210 ISA 220 ISA 230 ISA 240 ISA 250 ISA 260 ISA 265 ISA 300 ISA 315 ISA 320 ISA 330 ISA 402 ISA 450 ISA 500 ISA 501 ISA 505 ISA 510 ISA 520 ISA 530 ISA 540 Název standardu Obecné cíle nezávislého auditora a provádní auditu v souladu s mezinárodními auditorskými standardy Sjednávání podmínek auditních zakázek ízení kvality auditu úetní závrky Dokumentace auditu Postupy auditor související s podvody pi auditu úetní závrky Pihlížení k právním pedpism pi auditu úetní závrky Pedávání informací osobám poveným správou a ízením úetní jednotky Pedávání informací o nedostatcích ve vnitním kontrolním systému osobám poveným správou a ízením úetní jednotky a vedení Plánování auditu úetní závrky Identifikace a vyhodnocení rizik významné (materiální) nesprávnosti na základ znalosti úetní jednotky a jejího prostedí Významnost (materialita) pi plánování a provádní auditu Reakce auditora na vyhodnocená rizika Zvažované skutenosti týkající se úetní jednotky využívající služeb servisní organizace Vyhodnocení nesprávnosti zjištných bhem auditu Dkazní informace Dkazní informace - specifické aspekty vybraných položek Externí konfirmace První auditní zakázka - poátení zstatky Analytické postupy Výbr vzork Audit úetních odhad vetn odhad reálné hodnoty a souvisejících zveejnných údaj

105 ISA 550 ISA 560 ISA 570 ISA 580 ISA 600 ISA 610 ISA 620 ISA 700 ISA 705 ISA 706 ISA 710 ISA 720 ISA 800 ISA 805 ISA 810 Spíznné strany Události po datu úetní závrky Pedpoklad nepetržitého trvání úetní jednotky Písemná prohlášení Zvláštní aspekty - audity úetních závrek skupiny (vetn prací provedených auditory složek) Využití práce interních auditor Využití práce auditorova experta Formulace výroku a zprávy auditora k úetní závrce Modifikace výroku ve zpráv nezávislého auditora Odstavce obsahující zdraznní skutenosti a odstavce obsahující jiné skutenosti ve zpráv nezávislého auditora Srovnávací informace - srovnávací údaje a srovnávací úetní závrka Odpovdnost auditora ve vztahu k ostatním informacím v dokumentech obsahujících auditovanou úetní závrku Zvláštní aspekty - audity úetních závrek sestavených v souladu s rámcem pro zvláštní úely Zvláštní aspekty - audity jednotlivých úetních výkaz a specifických prvk, út nebo položek úetního výkazu Zakázky na vypracování zprávy o agregované úetní závrce Zdroj: KAR, Auditorské standardy, 2013

106 Píloha C: Schéma procesu finanního auditu Zdroj: KAR, Píruka k uplatování ISA, první díl, 2010, str. 18