MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci METODICKÝ POKYN PRO ŘÍZENÍ RIZIK ESI FONDŮ V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ

Transkript

1 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Nárdní rgán pr krdinaci METODICKÝ POKYN PRO ŘÍZENÍ RIZIK ESI FONDŮ V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ Verze: 3 Červenec 2014

2 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Nárdní rgán pr krdinaci a řízení Dhdy partnerství Odbr přípravy prgramvéh bdbí Starměstské náměstí Praha 1 nk@mmr.cz Vydán Ministerstvem pr místní rzvj ČR dne 24. července 2014 s účinnstí d 1. října

3 OBSAH Přehled prvedených změn Úvd Závaznst a účinnst dkumentu Definice pužívaných pjmů Legislativní rámec Zkušensti z prgramvéh bdbí nejvýznamnější rizikvé blasti a rizikvé blasti pr naplňvání cílů prgramu v prgramvém bdbí Dpručení pr nastavení systému řízení rizik na úrvni prgramů Prcesy řízení rizik Organizace řízení rizik na úrvni ŘO Dkumentace na úrvni ŘO Řízení rizik na úrvni MMR-NOK Mdul pr reprtvání rizik Zesílené řízení rizik MMR-NOK Zesílené řízení rizik MMR-NOK Zařazení d zesílenéh řízení rizik Náležitsti zesílenéh řízení rizik Výbr pr vyhdncvání rizik Vzdělávání v blasti rizik Krdinace reakcí na prváděné audity a statní kmunikaci s EK Důsledky za neddržení metdickéh dkumentu Seznam zkratek

4 Přehled prvedených změn Tabulka č. 1 - Přehled prvedených změn Kapitla/ strana Předmět aktualizace Účinnst (datum) Celý dkument Kap. 2 Závaznst a účinnst dkumentu Kap. 3 Definice pužívaných pjmů Úprava názvů a značení článků příslušných nařízení EU v návaznsti na jejich schválení dne 17. prsince 2013 (nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 č. 1306/2013). Zpřesněna závaznst dkumentu v suladu s statními metdickými dkumenty Zpřesněna definice 3E v návaznsti na úpravu statních metdických dkumentů. Od 1. dubna 2014 Od 1. října 2014 Od 1. října 2014 Kap. 4 Legislativní rámec Dplněn legislativní rámec Od 1. října 2014 Dplněn dpručení na využití nástrje sebehdncení řídicíh Kap. 5 Zkušensti z rgánu a rizika a rizikvé blasti prgramvéh bdbí 2007 Synergie a kmplementarity a nejvýznamnější rizikvé Předběžné pdmínky a dšl blasti ke zpřesnění stávajících Od 1. října 2014 rizikvých blastí. Kap. 6.1 Prcesy řízení rizik Dplněn dpručení na využití nástrje pr sebehdncení řídicíh rgánu. Od 1. října 2014 Kap. 7 Řízení rizik na úrvni MMR-NOK Kap. 8.2 Zařazení d zesílenéh řízení rizik Kap. 11 Krdinace reakcí na prváděné audity a statní kmunikaci s EK Zpřesnění a aktualizace kapitly, zejména pdkapitly 7.1 Mdul pr reprtvání rizik v návaznsti na dpracvání relevantních metdických dkumentů. Dplněn bsah multikriteriální analýzy, na jejímž základě budu prgramy zařazeny d zesílenéh řízení rizik. Vlžení nvé kapitly k systému krdinace reakcí na prváděné audity a kmunikace s EK Od 1. října 2014 Od 1. října 2014 Od 1. října

5 1. Úvd Metdický pkyn pr řízení rizik ESI fndů v prgramvém bdbí (dále puze MP řízení rizik ) čerpá ze zkušenstí s řízením rizik v prgramvém bdbí , přičemž dpručení pr nastavení jedntnéh systému řízení rizik vyplynul i z evaluace Střednědbé hdncení věcné a finanční realizace Nárdníh strategickéh referenčníh rámce v prgramvém bdbí Cílem MP řízení rizik je zavedení systematickéh přístupu k identifikaci, hdncení, zvládání, mnitrvání a vykazvání všech významných rizik systémvým, jedntným a integrvaným způsbem tak, aby tat rizika byla minimalizvána a včas eliminvána. Cílem MP řízení rizik je také dsáhnut stavu, kdy rizika, která jsu kmunikvána s Nárdním rgánem pr krdinaci (MMR-NOK), mají srvnatelnu vypvídající hdntu a je mžné s nimi dále pracvat, předat návrhy na jejich minimalizaci na vyšší úrveň, například na úrveň Vlády ČR, či následně přijímat nápravná patření pr snížení významnsti rizika a t nejen z úrvně řídícíh rgánu (ŘO) či MMR-NOK, ale například i Vlády ČR. MP řízení rizik je sestaven tak, aby byl využitelný pr všechny prgramy spadající pd Dhdu partnerství (také DP). Jedním z hlavních cílů ŘO je nejen dsáhnut ptimálníh čerpání Evrpských strukturálních a investičních (ESI) fndů při ddržení platné legislativy ale také plnění stanvených věcných a finančních milníků a cílů prgramů. Pd pjmem ptimální je rzuměn c nejhspdárnější, maximálně efektivní a účelné čerpání prstředků ESI fndů (tedy ddržení principů 3E a řádnéh finančníh řízení, cílem tedy není puze maximálně vyčerpat dispnibilní finanční prstředky) v suladu s cíli prgramu. Řízení rizik na úrvni prgramů spčívá v systematické identifikaci, hdncení, zvládání, mnitrvání a vykazvání všech významných rizik jedntným a integrvaným způsbem. Nezbytnst řízení rizik na úrvni prgramů lze becně dvdit z pžadavků a legislativníh rámce a z ptřeby kvalitníh řízení implementačníh prcesu a t jak z phledu ŘO, tak i z phledu MMR-NOK, který je dpvědný za naplňvání cílů Dhdy partnerství. Řízení rizik jak na úrvni prgramů, tak na úrvni MMR-NOK je vhdné využít také jak systém včasnéh varvání, který je schpen vydat včasný signál nepřiměřeném riziku a inicivat krdinvané akce k minimalizaci tht rizika a ke zmírnění jeh dpadu a pravděpdbnsti, a t především na úrvni řízení ŘO. Řízení rizik na úrvni prgramů pskytuje důležité vstupy d systému řízení rizik na úrvni Dhdy partnerství. D MP řízení rizik jsu zaneseny také prvky strategie pr bj s pdvdy a krupcí v blasti ESI fndů v prgramvém bdbí Závaznst a účinnst dkumentu MP řízení rizik schválila vláda ČR usnesením č. 597 z 9. srpna 2013 a je závazný pr všechny prgramy v rámci všech ESI fndů, které jsu zastřešeny Dhdu partnerství, tzn. pr 5

6 Evrpský fnd pr reginální rzvj (dále také EFRR ), Evrpský sciální fnd (dále také ESF ), Fnd sudržnsti (dále také FS ), Evrpský zemědělský fnd pr rzvj venkva (dále také EZFRV ) a Evrpský námřní a rybářský fnd (dále také ENRF ), a jejichž ŘO je v kmpetenci ČR, s výjimku textu značenéh kurzívu (kapitla č. 6, případně i další text), který je dpručující a jedntlivé ŘO mhu zhlednit svá specifika, vnitřní pstupy a již nastavený systém řízení rizik. Tent metdický pkyn má pr prgramy Evrpské územní splupráce v případech, že řídicí rgán není v gesci ČR (tedy krmě peračníh prgramu přeshraniční splupráce mezi Česku republiku a Plsku republiku) s hledem na specifický průběh přípravy a realizace prgramu vyplývající ze zapjení nejméně dvu států dpručující charakter. MP řízení rizik bude aktualizván dle ptřeby. V mezidbí prvádění aktualizace budu v urgentních případech vydávána metdická stanviska ministra pr místní rzvj, která budu pr subjekty implementační struktury závazná. Účinnst aktualizvaných verzí MP řízení rizik bude zpravidla 1. den 3. měsíce p měsíci, kdy byla vydána aktualizvaná verze, vždy bude přihlédnut na rzsah prvedených změn, tak, aby subjekty implementační struktury měly mžnst včas na tyt změny reagvat a případně zapracvat změny d řídící dkumentace prgramu. Metdická stanviska budu zapracvána d MP řízení rizik v rámci následující aktualizace a jejich účinnst bude stanvena jak s hledem zajištění ptřebné reakce na specifické záležitsti vzniklé v průběhu implementace, jejichž důsledky mhu mít vliv na čerpání z ESI fndů, tak také s hledem na mžnsti řídících rgánů se včas těmit pstupy řídit MMR-NOK je pvinen při prvním vydání a veškerých následných aktualizacích MP zveřejnit na zastřešujících webvých stránkách 1 ESI fndů a zárveň infrmvat dpisem ministra jeh vydání/aktualizaci řídicí rgány. Tent MP řízení rizik nabývá účinnsti d 1. dne třetíh měsíce, který následuje p měsíci, kdy byl schválen vládu ČR. V případě rzpru metdickéh pkynu s právními předpisy EU či ČR mají právní předpisy vždy přednst. V případě rzpru je platná účinná verze právních předpisů EU či ČR. Neplatí pr pžadavky, které mhu být nad rámec těcht předpisů a služí pr nastavení krdinace v rámci ČR a dsahvání cílů Dhdy partnerství. 3. Definice pužívaných pjmů 3E Zásada řádnéh finančníh řízení zahrnuje zásady účelnsti, efektivnsti (neb také účinnsti) a hspdárnsti. Pjem 3E vychází z anglických ekvivalentů Effectiveness Efficiency Ecnmy. Hspdárnst, efektivnst a účelnst definuje zákn finanční kntrle č. 320/2001 Sb., ve znění pzdějších předpisů. 1 Aktuálně na webu V rámci dalších příprav prgramvéh bdbí bude název webu upraven tak, aby dpvídal zastřešení všech ESI fndů. 6

7 Auditní rgán Orgán zdpvědný za zajištění prvádění auditů za účelem věření účinnéh fungvání řídícíh a kntrlníh systému prgramu a za vyknávání činnstí v suladu s čl. 127 becnéh nařízení. Dhda partnerství Dkument vypracvaný členským státem za účasti partnerů v suladu s přístupem zalženým na víceúrvňvé správě, který stanví strategii členskéh státu, pririty a patření pr účinné a efektivní využívání ESI fndů za účelem dsahvání cílů strategie Evrpa 2020.Evrpské strukturální a investiční fndy (ESI fndy) Fndy EU určené k realizaci Splečnéh strategickéh rámce: Evrpský fnd pr reginální rzvj (EFRR), Evrpský sciální fnd (ESF), Fnd sudržnsti (FS), Evrpský zemědělský fnd pr rzvj venkva (EZFRV) a Evrpský námřní a rybářský fnd (ENRF). Hlavní indikátry Hlavní indikátry jsu indikátry, které jsu sučástí prgramvéh dkumentu a pdléhají přím schvalvání EK, jsu sučástí NČI Indikátry Indikátr je nástrj pr měření cíle / plánu, pstupu či dsažených efektů jedntlivých úrvní implementace. Indikátr musí být přesně definván a tvří jej kód, název, jasná definice, měrná jedntka včetně ppisu způsbu měření, zdrj údajů, výchzí, cílvá a dsažená hdnta. Pjem indikátr má stejný význam jak jeh český ekvivalent ukazatel. Milníky Milníky jsu průběžné cíle pr priritní sy/pririty Unie, které vyjadřují zamýšlený pkrk naplánvaný k určitému termínu. Milníky jsu pr každý perační prgram/prgram rzvje venkva stanveny v textu tht prgramu. Mezi milníky patří finanční ukazatele stavu implementace a indikátry výstupů ppř. výsledků a klíčvé krky implementace. Mnitrvací systém/systémy Infrmační systém služící k mnitrvání, řízení, hdncení a reprtvání implementace ESI fndů v České republice v prgramvém bdbí , a t na všech úrvních implementace (prjekt, prgram, Dhda partnerství). Mnitrvací výbr Výbr, jehž úklem je psuzvat prvádění prgramu. Mnitrvací výbr plní funkce v suladu s čl. 49 becnéh nařízení a dále specificky dle čl. 110 becnéh nařízení, resp. čl. 74 nařízení EZFRV 2, neb čl. 113 nařízení ENRF 3. 2 V celém dkumentu je značení nařízení EZFRV pužíván pr Nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady č. 1305/2013 ze dne 17. prsince 2013 pdpře pr rzvj venkva z Evrpskéh zemědělskéh fndu pr rzvj venkva (EZFRV) a zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/ V celém dkumentu je značení nařízení ENRF pužíván pr Nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 Evrpském námřním a rybářském fndu a zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (EU) č. 1255/

8 Členy mnitrvacíh výbru jsu zástupci příslušných řídících a krdinačních subjektů a partnerů (např. dbry ministerstev, partnerská ministerstva, kraje, bce, nestátní neziskvé rganizace apd.). Nárdní rgán pr krdinaci a řízení Dhdy partnerství Centrální metdický a krdinační rgán pr implementaci prgramů splufinancvaných z ESI fndů v České republice v prgramvém bdbí V uvedené blasti je partnerem pr Evrpsku kmisi za ČR, zabezpečuje řízení Dhdy partnerství na nárdní úrvni, je správcem mnitrvacíh systému MS2014+, je metdickým rgánem v blasti implementace a centrálním rgánem pr blast publicity. Platební a certifikační rgán Orgán zdpvědný za celkvé finanční řízení prstředků pskytnutých České republice z rzpčtu EU a certifikaci výdajů v suladu s čl. 126 becnéh nařízení. Pravidl n+3 Pravidl n+3 je pvažván za nástrj k zajištění plynulsti čerpání finančních prstředků z ESI fndů. Pdle tht pravidla musí být alkace pdpry pr n-tý rk vyčerpána v následujících třech kalendářních letech. Rizik Rizik je v tmt metdickém pkynu chápán jak událst, resp. jev, který může svým negativním půsbením vést k nesplnění neb puze k částečnému naplnění hlavníh cíle prgramu a tím vlivnit schpnst ŘO dsáhnut čekávanéh výsledku a tím i naplňvání cílů Dhdy partnerství. Řídící rgán Orgán zdpvědný za účelné, efektivní a hspdárné řízení a prvádění peračníh prgramu neb Prgramu rzvje venkva v suladu se zásadami řádnéh finančníh řízení. Funkcemi řídícíh rgánu peračníh prgramu splufinancvanéh z EFRR, ESF, FS a ENRF může být pvěřen celstátní, reginální neb místní rgán veřejné správy neb veřejný či sukrmý subjekt, v případě Prgramu rzvje venkva splufinancvanéh z EZFRV se může jednat veřejný neb sukrmý subjekt půsbící na celstátní neb reginální úrvni neb samtný členský stát. Řídící rgán vyknává činnsti v suladu s čl. 125 becnéh nařízení, resp. čl. 66 nařízení EZFRV. Řízení rizik Řízení rizik je prces identifikace a vyhdncvání rizik, jejich sledvání, přijímání patření, která vedu k mezení pdstupvaných rizik. Řízení rizik v sbě zahrnuje i dpvědnst za pdstupená rizika a prces neustáléh zefektivňvání celéh systému řízení rizik. 8

9 4. Legislativní rámec Na evrpské úrvni je nutné respektvat především Smluvu fungvání Evrpské Unie 4. Pr tut blast je důležitý především článek č Nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prsince 2013 splečných ustanveních Evrpském fndu pr reginální rzvj, Evrpském sciálním fndu, Fndu sudržnsti, Evrpském zemědělském fndu pr rzvj venkva a Evrpském námřním a rybářském fndu, becných ustanveních Evrpském fndu pr reginální rzvj, Evrpském sciálním fndu, Fndu sudržnsti a Evrpském námřním a rybářském fndu a zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (dále také becné nařízení ), zejména čl. 72, písm. h, a čl. 125 bd 4, písm. c. Nařízení č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanví finanční pravidla suhrnném rzpčtu Unie a zrušení nařízení Rady (ES, Euratm) č. 1605/2002, zejména článek č. 32, Řízení rizik ve veřejné správě je upraven záknem č. 320/2001 Sb., finanční kntrle ve veřejné správě a změně některých záknů (zákn finanční kntrle), ve znění pzdějších předpisů; dkazuje se zejména na ustanvení 4 dst. 1 písm. b), 11 dst. 3 písm. b) a 25 dst. 1 citvanéh zákna. Pkyn EK k hdncení rizika pdvdu a efektivní a přiměřená patření prti pdvdům (Guidance nte n fraud assessment and effective and prprtinate anti-fraud measures - Ref. Ares(2013) ) z 19. prsince Na úrvni nárdní přípravy prgramvéh bdbí navazuje zpracvání tht metdickéh pkynu na relevantní a závazná usnesení vlády ČR a suvisející schválené materiály: Usnesení vlády ČR ze dne 31. srpna 2011 č. 650 a suvisející materiál Suhrnný návrh zaměření buducí khezní plitiky EU p rce 2013 v pdmínkách České republiky, bsahujícímu i návrh rzvjvých pririt pr čerpání fndů Evrpské unie p rce 2013, které mim jiné pvěřuje MMR-NOK přípravu a vyjednáváním Dhdy partnerství pr rzvj a investice s EK a krdinací přípravy buducích prgramvých dkumentů. Usnesení vlády ČR ze dne 8. září 2011 č. 664 k dalšímu pstupu přípravy mnitrvacíh systému strukturálních fndů a Fndu sudržnsti na prgramvé bdbí Usnesení vlády ČR ze dne 18. ledna 2012 č. 42 a suvisející Subr Rámcvých pzic k návrhům nařízení pr fndy Splečnéh strategickéh rámce EU pr bdbí týkajících se strukturálních fndů (Evrpskéh fndu pr reginální rzvj a Evrpskéh sciálníh fndu), Fndu sudržnsti a evrpskéh seskupení pr územní splupráci, které mim jiné ukládá dtčeným ministrům průběžně splupracvat při analýze ex-ante kndicinalit. 4 Kapitla má pr jedntnst napříč metdickými dkumenty název legislativní rámec, i když tent pjem přesně nezahrnuje mezinárdní smluvy, jak je tmu v případě Smluvy fungvání Evrpské Unie. 9

10 Usnesení vlády ČR ze dne 21. března 2012 č. 184 Dpručení ke zjedndušení administrativní zátěže pr žadatele a příjemce při čerpání finančních prstředků z fndů Evrpské unie v prgramvém bdbí Usnesení vlády ČR ze dne 22. srpna 2012 č. 610 k návrhu na snížení legislativních bariér pr implementaci strukturálních fndů a Fndu sudržnsti Evrpské unie v prgramvém bdbí let 2014 až Usnesení vlády ČR ze dne 28. listpadu 2012 č. 867 (dále UV 867/2012 ) a suvisející materiál Pdklad pr přípravu Dhdy partnerství pr prgramvé bdbí Vymezení prgramů a další pstup při přípravě České republiky pr efektivní čerpání fndů Splečnéh strategickéh rámce. Usnesení vlády ČR ze dne 15. května 2013 č. 345 ke Kncepci jedntnéh metdickéh prstředí jak sučást pr naplňvání cílů Dhdy partnerství. Usnesení vlády ČR ze dne 29. května 2013 č. 401 k Metdickému pkynu pr přípravu prgramvých dkumentů pr prgramvé bdbí Usnesení vlády ČR ze dne 12. června 2013 č. 448 k Pravidlům řízení a krdinace Dhdy partnerství v prgramvém bdbí Usnesení vlády ČR ze dne 9. srpna 2013 č. 597 k Subru metdických dkumentů k blastem evaluace, zásadám tvrby a pužívání indikátrů, způsbilsti výdajů a jejich vykazvání a řízení rizik v prgramvém bdbí let 2014 ž Usnesení vlády ČR ze dne 23. října 2013 č. 809 k pstupu přípravy prgramvéh bdbí na nárdní úrvni. Usnesení vlády ČR ze dne 20. listpadu 2013 č. 873 k Metdickému pkynu pr řízení výzev, hdncení a výběr prjektů v prgramvém bdbí Usnesení vlády ČR ze dne 15. ledna 2014 č. 44 Subru metdických dkumentů k blastem mnitrvání, zadávání veřejných zakázek, publicity a kmunikace a přípravě řídící dkumentace prgramů v prgramvém bdbí let 2014 až Usnesení vlády ČR ze dne 12. března 2014 č. 166 k Metdickému pkynu k revizi prgramů v prgramvém bdbí Usnesení vlády ČR ze dne 9. dubna 2014 č. 242 k Dhdě partnerství pr prgramvé bdbí let 2014 až Usnesení vlády ČR ze dne 16. června 2014 č. 444 Metdickém pkynu k rzvji lidských zdrjů v prgramvém bdbí let 2014 až 2020 a v prgramvém bdbí let 2007 až

11 5. Zkušensti z prgramvéh bdbí nejvýznamnější rizikvé blasti a rizikvé blasti pr naplňvání cílů prgramu v prgramvém bdbí Oblast rizik byla detailně analyzvána ve střednědbém hdncení věcné a finanční realizace Nárdníh strategickéh referenčníh rámce v prgramvém bdbí Krmě jedntlivých rizik byl hdncen i samtný systém řízení rizik. Dpručení se týkaly jak suhrnných zpráv řízení rizik, tedy jejich kvalitě, bsahvé náplni a prvnatelnsti identifikvaných rizik, tak i prcesů navazujících na identifikaci rizik. Jak nedstatečný byl hdncen například systém předávání návrhů na minimalizaci rizik na vyšší úrvně. Tat dpručení jsu v MP řízení rizik zhledněna. Byla identifikvána ptenciální rizika, která by mhla zásadním způsbem vlivňvat implementaci prgramů financvaných z ESI fndů v prgramvém bdbí Další mžná rizika pr realizaci prgramů byla identifikvána také v průběžném hdncení Prgramu rzvje venkva ČR na bdbí a střednědbém hdncení Operačníh prgramu Rybářství , kde dšl také k frmulaci dpručení pr prgramvé bdbí Na základě těcht rizik a dpručení, a také na základě dsavadních zkušenstí byly ze strany MMR- NOK identifikvány rizikvé blasti, které je nutné pravidelně sledvat, prtže se jedná rizikvé blasti stěžejní pr zdárnu implementaci prgramů, ale i prt, že tyt blasti budu vyhdncvány na nárdní úrvni a budu sučástí sestavy pr reprtvání rizik. V prgramvém bdbí je nutné dále sledvat, vyhdncvat a řídit rizika a rizikvé blasti, které nebyly v prgramvém bdbí relevantní, ale s nvými pžadavky Evrpské kmise je nutné je z důvdu jejich mžných dpadů na úspěšnu implementaci prgramu d systému řízení rizik také zařadit. Tyt rizikvé blasti budu následně využity v mdulu pr reprtvání rizik (kap. 7.1). Tyt rizikvé blasti se mhu dále rzpadat na jedntlivá dílčí rizika. Jedná se následující: Rizikvé blasti řízení systému prgramu Infrmační systém - nefunkčnst neb nedstatečná funkčnst, výpadky, chybná data a další situace, kdy nedstatky infrmačníh systému vlivňují úspěšnu implementaci prgramu. řízení rizikvé blasti 5 : rizika v tét blasti budu eliminvána zavedením jedntnéh centrálníh mnitrvacíh systému, kterému předcházela pdrbná diskuze všech aktérů implementační struktury s cílem zhlednit specifika jedntlivých prgramů a pžadavky prgramů na tent systém. Z úrvně prgramů je nutné předávat infrmace prblémech v IT správci systému stanveným způsbem. Bude také vytvřena detailní uživatelská příručka a připraven bude také metdický pkyn prcesů řízení a mnitrvání ESI fndů v MS Pd pjmem řízení rizikvé blasti jsu míněny návrhy mžných způsbů řízení těcht rizik. 11

12 Výběr a hdncení prjektů - pchybení při výběru a hdncení prjektů, vlivňvání, plitické vlivy apd. řízení rizikvé blasti: pr minimalizaci rizik v tét blasti je nutné ddržvat stanvené pstupy a pravidla, která budu bsahvat principy snižvání rizika pdvdů. Základem pr tt nastavení bude metdický pkyn pr řízení výzev, výběr a hdncení prjektů v prgramvém bdbí s důrazem na transparentní a bjektivní hdncení, čímž djde také k mezení plitických vlivů. Další minimalizace mžných rizik spčívá v zavedení pravidelnéh vyhdncvání prcesu výběru a hdncení prjektů na úrvni jedntlivých řídicích rgánů, tak například sledváním ddržvání stanvených lhůt z pzice MMR-NOK. Legislativa - legislativní překážky, které hržují úspěšnu implementaci prgramu, nejedntný výklad pravidel pr pskytvání pmci, právní nejistta jedntlivých aktérů při výknu jejich činnsti. řízení rizikvé blasti: z pzice ŘO je důležité především infrmvat identifikvaných prblémvých blastech. MMR-NOK se tét blasti dluhdbě věnuje a splupracuje s statními subjekty implementace na definvání prblematických blastí. MMR-NOK v relevantních případech bude inicivat prvádění změn legislativní a nelegislativní pvahy. Administrativní kapacita - nedstatečná, nekmpetentní či nestabilní administrativní kapacita, fluktuace pracvníků hržující implementaci prgramu či zachvání institucinální paměti. řízení rizikvé blasti: pr zajištění tét stability je nutné adekvátním způsbem využívat dpvídající nástrje v blasti řízení lidských zdrjů (stanvení strategie rzvje lidských zdrjů vč. systému hdncení zaměstnanců a na něj navázaný mechanismus dměňvání, mtivace a kariérníh pstupu, systém vzdělávání zaměstnanců apd.). Z hlediska zajištění dstatečných administrativních kapacit je účelné prvést analýzu ptřeb lidských zdrjů se zaměřením na bdbí překryvu dvu prgramvých bdbí a zhlednit výsledky tét analýzy při plánvání systemizvaných míst. Pr mnitrvání tét blasti bude také zřízen samstatný mdul v MS2014+ a tat blast bude z úrvně MMR-NOK pravidelně vyhdncvána. Sledván bude také sulad nastavených principů v návaznsti na přijetí služebníh zákna. Absrpční kapacita - nedstatečná absrpční kapacita, nedstatek kvalitních prjektů, nedstatečná schpnst vyčerpat alkvané prstředky. řízení rizikvé blasti:prblematika absrpční kapacity je napjena již na prvtní fáze přípravy prgramů, nastavení vnitřních prcesů, vyhlašvání výzev a samtné řízení prgramu. Pravidla pr tt nastavení budu bsažena především v metdickém pkynu pr řízení výzev, výběr a hdncení prjektů v prgramvém bdbí , metdickém pkynu pr přípravu prgramvých dkumentů pr prgramvé 12

13 bdbí a metdickém pkynu pr mnitrvání ESI fndů v ČR v prgramvém bdbí Veřejné zakázky - prušvání pravidel v blasti veřejných zakázek, neplnění harmngramu prjektu kvůli dluhým lhůtám pr vydávání stanviska ÚOHS. řízení rizikvé blasti: z úrvně prgramu je jednu z nejdůležitějších aktivit pskytvání efektivní metdické pdpry žadatelům a příjemcům pdpry (metdické příručky, šklení, semináře, zajištění certifikvaných pradců pr blast zadávání veřejných zakázek apd.), aby byla minimalizvána chybvst zadávacích řízení. Na nárdní úrvni lze rizika v tét blasti zmírnit také sustavným vyhdncváním aplikace zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění pzdějších předpisů a navrhváním jeh případných úprav. Ke snížení rizika by přispěl i zefektivnění činnsti úřadu pr chranu hspdářské sutěže (ÚOHS) tak, aby byly zkráceny lhůty jeh rzhdvání. V tét blasti MMR-NOK s ÚOHS pravidelně kmunikuje. Velké prjekty - zpžďvání realizace velkých prjektů (u prgramů, kde je tt rizik relevantní), prdlužvání jejich schvalvání, nedstatečná kmunikace. řízení rizikvé blasti: z úrvně prgramu je pr eliminaci tht rizika nutné především zajistit kvalitní a včasnu přípravu veškeré pdkladvé dkumentace, především zvýšenu kmunikací s příjemci a pskytváním metdické pdpry a prvázáním prjektu na nárdní strategické a kncepční dkumenty tak, aby nemhl djít ke zdržení na straně ČR. Sučasně je nezbytné aktivně splupracvat s Evrpsku kmisí (EK) a prstřednictvím věcně příslušných rgánů pdprvat schvalvací řízení v EK. Kntrlní systém - pchybení v řádném fungvání řídících a kntrlních systémů, vyská zátěž z důvdu nekrdinace kntrlní činnsti ŘO/Finančních úřadů v návaznsti na prváděné audity. řízení rizikvé blasti: z úrvně prgramů je důležité pravidelně prvádět vyhdncení funkčnsti řídících a kntrlních systémů. Tat blast byla v prgramvém bdbí napadána ze strany EK a v návaznsti na plnění Akčníh plánu pr zlepšení systému řízení a kntrly v rámci strukturálních fndů v ČR (2012). I nadále je nutné vyhdncvat přijatá patření a přijímat krky pr zlepšení funkce řídících a kntrlních systémů. Pr snížení zátěže jedntlivých ŘO je také nutné krdinvat jedntlivé kntrly ze strany ŘO/Finančních úřadů v návaznsti na plánvané audity, aby nedcházel k jejich překrývání či přílišné kumulaci kntrlní činnsti u jedntlivých subjektů. T bude zajištěn v mdulu krdinace plánvání veřejnsprávních kntrl veřejné finanční pdpry, který spravuje Ministerstv financí ČR. Rizik pdvdu a krupce - Pdvdy, zahrnující krupci, zprnevěru aktiv a falšvání výkazů při implementaci prgramů 13

14 řízení rizikvé blasti: V bdbí se vyskytl mnžství případů zneužití prstředků pskytnutých z fndů EU. V případě něklika peračních prgramů dšl k významným negativním dpadům na státní rzpčet a v něklika případech byl dčasně pzastaven prplácení ze strany Evrpské kmise. Z úrvně prgramů je důležité aplikvat patření, které mhu tt rizik snížit, zavádět preventivní patření, identifikvat mžné indikátry pdvdu (také viz metdický pkyn pr nastavení výknu kntrl v dpvědnsti řídicích rgánů při implementaci Evrpských strukturálních a investičních fndů pr bdbí ) a přensem infrmací minimalizvat rizika pakvání ptvrzenéh případu pdvdu v buducnu. Za účelem frmulace cílů v blasti řízení rizika pdvdu a vytvření subru patření na nárdní úrvni pr subjekty implementační struktury fndů ESI, byla zpracvána Strategie pr bj s pdvdy a krupcí v rámci čerpání fndů SSR v bdbí (dále jen Strategie ), která je reflektvána při přípravě metdických dkumentů. Využít lze také nástrj pr sebehdncení řídicíh rgánu, který bude také sučástí metdickéh pkynu pr nastavení výknu kntrl v dpvědnsti řídicích rgánů při implementaci Evrpských strukturálních a investičních fndů pr bdbí Rizikvé blasti naplňvání cílů prgramu Nenaplnění stanvených věcných a finančních milníků - sledvány budu nadefinvané hranice u každéh prgramu. řízení rizikvé blasti: rizika v tét blasti mhu být minimalizvána vhdným nastavením predikcí a také správným nastavením výzev, jejich vyhdncváním (prstřednictvím Strategickéh realizačníh plánu (SRP)) a zhledněním zjištěných skutečnstí v buducích výzvách. Dále také prstřednictvím průběžnéh sledvání plnění predikcí a dsahvaných hdnt milníků, vyhdncvání a případně i přijímání nápravných patření pr snížení významnsti rizika - viz kapitla 7.1. Nenaplnění pravidla N+3 sledvání dle hranic nadefinvaných v Metdickém pkynu pr mnitrvání ESI fndů v České republice v prgramvém bdbí (MP mnitrvání ). řízení rizikvé blasti: rizika v tét blasti mhu být minimalizvána vhdným nastavením a plněním predikcí a dále také prstřednictvím průběžnéh sledvání, vyhdncvání a případně i přijímání nápravných patření pr snížení významnsti rizika - viz kapitla 7.1. Nenaplnění hlavních indikátrů - přesné hranice budu nadefinvány v MP mnitrvání řízení rizikvé blasti: rizika v tét blasti mhu být minimalizvána vhdným nastavením a plněním predikcí a dále také prstřednictvím průběžnéh sledvání, vyhdncvání a případně i přijímání nápravných patření pr snížení významnsti rizika - viz kapitla

15 Synergie a kmplementarity nenaplňvání synergických a kmplementárních vazeb, prblémy při řízení vazeb řízení rizikvé blasti: z úrvně prgramu je pr řízení tht rizika důležité využívat všech nastavených krdinačních mechanismů řízení vazby (krdinvat nastavení výzev, hdncení, účast na platfrmách - pracvních skupinách, MV apd.). Předběžné pdmínky nesplnění předběžných pdmínek a jejich kritérií. řízení rizikvé blasti: z úrvně prgramu je nezbytné naplňvat předběžné pdmínky a jedntlivá kritéria (v sučinnsti s gestry PP). Pkud bude nesplnění předběžné pdmínky hržvat čerpání relevantní priritní sy, budu v tét tázce pdniknuty patřičné krky tak, aby dané alkace (např. i ve vazbě na čerpání n+3) nebyly hrženy. Pr psuzvání rizik bude služit i nadále Akční plán řízení a krdinace předběžných pdmínek, který spravuje MMR a akční plány pr nesplněné předběžné pdmínky, které vytvářejí gestři PP. Řízení tht rizika spčívá zejména v důsledném ddržvání krků nastavených v Akčním plánu řízení a krdinace předběžných pdmínek. 6. Dpručení pr nastavení systému řízení rizik na úrvni prgramů Pr zavedení funkčníh systému řízení rizik na úrvni prgramu je třeba pstupně zvládnut řadu jeh dílčích slžek, tedy jedntlivé prcesy řízení. Jelikž se již nacházíme ve třetím prgramvém bdbí, lze knstatvat, že systém řízení rizik je zaveden u všech prgramů. Systémy jsu nastaveny se snahu eliminvat rizika, redukvat jejich ptenciální dpady neb je maximálně mezit. Dá se říci, že prces řízení rizik je vnímán jak pzitivní faktr řízení prgramu a také využíván k rzhdvacím prcesům. Tat část MP řízení rizik služí jak dpručení pr nastavení či úpravu systému pr všechny prgramy tak, aby dcházel ke srvnatelnému přístupu a vykazvání rizik u všech prgramů Prcesy řízení rizik Řízení rizik řídícím rgánem představuje nezbytnu sučást řízení prgramu. Řízení rizik na úrvni prgramu má dále návaznst v systému řízení rizik v rámci celé struktury ESI fndů, resp. tvří nezbytnu sučást integrvanéh řízení rizik Dhdy partnerství. Řízení rizik na úrvni prgramu také vytváří zpětnu vazbu pr nastavení řídících a kntrlních systémů, nebť pskytuje pdněty pr jeh zdknalení a zefektivňvání prstřednictvím neustáléh věřvání nastavení a funkčnsti tht systému. Mezi nejdůležitější prcesy patří: 15

16 Identifikace rizik Identifikaci rizik můžeme charakterizvat jak pravidelné a kntinuální mnitrvání všech prbíhajících interních a externích událstí, které vlivňují naplňvání cílů prgramu. U těcht událstí pak rzlišujeme pzitivní neb negativní dpad. Událsti s negativním dpadem jsu rizika. Identifikace rizik spčívá ve zjištění a strukturvané evidenci významných ptenciálních rizik a je úzce prvázána se samtným řízením prgramu. Důsledně by měly být sledvány rizikvé blasti nadefinvané v kapitle č. 5. Zpracvání analýzy rizik Rizik většinu neexistuje izlvaně, bvykle se jedná určité kmbinace rizik, které mhu ve svém dpadu představvat hrzbu pr implementaci prgramu. Vzhledem k mnžství rizik je třeba určit pririty z phledu dpadu a pravděpdbnsti jejich výskytu a zaměřit se na klíčvé rizikvé blasti. K tmut služí analýza rizik, kteru jedntlivé ŘO zpracvávají dle svých pžadavků, nastavených prcesů a při respektvání specifik prgramu. Využít lze také nástrj pr sebehdncení řídicíh rgánu, který bude také sučástí metdickéh pkynu pr nastavení výknu kntrl v dpvědnsti řídicích rgánů při implementaci Evrpských strukturálních a investičních fndů pr bdbí Vyhdncení rizik Vyhdncení významnsti (resp. důležitsti) identifikvaných rizik může být prveden buď dstatečně dbrně vybaveným jedntlivcem expertem, neb skupinu dbrníků expertů. Předmětem hdncení je u každéh rizika velikst jeh dpadu D a pravděpdbnst výskytu P. Dpad i pravděpdbnst jsu hdnceny v kvantitativních škálách s definvaným významem jedntlivých stupňů škály. Pr účely reprtvání na vertikální úrvni (tedy na úrvni ŘO - MMR-NOK viz kapitla 7) jsu stupnice nastaveny takt: Stupeň dpadu rizika D je hdncen dle následující stupnice: Tabulka č. 2 - Dpad rizika Hdnta Dpad Ppis 1 Téměř neznatelný velmi malý nevlivňují znatelně ani vnitřní chd útvaru, neřeší se na úrvni managementu 2 Drbný malý vlivňuje puze vnitřní chd jedntlivých útvarů rganizace, řeší většinu veducí zaměstnanec útvaru ppřípadě nižší úrvně útvaru veducí ddělení, vlivy se většinu řeší v rámci běžnéh chdu 3 Významný střední negativní vliv na dsažení stanvených cílů, úklů rganizace či útvaru, není zanedbatelný, vyžaduje se řešení d střední úrvně vedení ředitelů dbrů 4 Velmi významný vyský významná ztráta, značná škda, závažná škda neb nesrvnalst veducí k právním neb trestně právním šetřením, 16

17 snížení kmpetencí, dále prblém hržení dsažení stanvených cílů rganizace, útvaru neb prblém s implementací prgramvých pdpr a vztahy s statními institucemi, vyžaduje se řešení d vrchlvéh vedení rganizace 5 Kritický velmi vyský významná ztráta pvěsti, krize ve vedení, ztráta klíčvé kmpetence, ztráta věrhdnsti, vyžaduje se řešení d vrchlvéh vedení rganizace Velikst pravděpdbnsti výskytu rizika P je hdncena dle následující stupnice: Tabulka č. 3 - Pravděpdbnsti výskytu rizika Hdnta Pravděpdbnst výskytu Ppis 1 Téměř nemžné velmi malá vyskytne se puze ve výjimečných případech 2 Výjimečně mžná malá někdy se může vyskytnut, ale není t pravděpdbné 3 Běžně mžná střední někdy se může vyskytnut 4 Pravděpdbná vyská pravděpdbně se vyskytne 5 Hraničící s jisttu velmi vyská vyskytne se skr jistě Ne vždy je však mžné rizik zařadit přesně, pkud t mžné nebude, zvlí daný expert (experti) nejbližší vhdnu alternativu. Stupeň významnsti rizika V je dán sučinem bdvéh hdncení dpadu rizika D (dpad) a pravděpdbnsti výskytu rizika P, tedy V = D x P. Stupeň významnsti rizika V je hdncen dle následující stupnice: Tabulka č. 4 - Stupeň významnsti rizika Hdnta Stupeň významnsti rizika Ppis 1-7 Malý význam Mál významné rizik, bez dpadu na implementaci prgramu Střední význam Významné rizik s malým dpadem na implementaci prgramu Významné až velmi významné Kritické rizik s mžným významným dpadem na implementaci prgramu Taktika řízení rizik Taktika řízení rizik spčívá ve výběru nejvhdnějšíh pstupu pr zvládání příslušnéh rizika. Zvládání rizika spčívá becně ve snižvání jeh dpadu aneb jeh pravděpdbnsti výskytu. Stanvují se generické taktiky k jejich zvládnutí výběrem jedné z dále uvedených metd, například vylučení rizika, snížení rizika, přens rizika, přijetí rizika a další. 17

18 Vlba základní taktiky vychází z dispnibilních mžnstí, jakými vůbec lze v principu snížit dpad a pravděpdbnst knkrétníh rizika. Stanvení základní taktiky se děje zpravidla pět tevřenu skupinvu řízenu diskusí skupiny expertů. Pr zvlenu taktiku zvládání kritickéh rizika jsu následně stanvena knkrétní patření (viz Plán patření, kapitla 7.1.). Mnitrvání, vykazvání a reprtvání Systém mnitrvání a reprtingu je zalžen na evidenci rizik. Tzn. každé rizik, které je pvažván za kritické, musí být evidván a infrmace něm předávány zvlášť. Mnitrvání kritických rizik prbíhá spjitě v čase a spčívá ve sledvání blasti přidělenéh kritickéh rizika dle nastavenéh plánu patření, který se nastavuje pr každé kritické rizik. Tent plán patření rizika spravuje jeh správce, tedy například pracvník ŘO dpvědný za sledvanu blast. Mnitrvání rizika je tedy zalžen na pravidelném perativním sledvání danéh rizika a psuzvání patření na jeh zvládání. Při mnitrvání rizik je pdstatným prcesem sledvání přijatých patření a jejich pravidelné vyhdncvání Organizace řízení rizik na úrvni ŘO Organizace řízení rizik jak další linie řízení ŘO nemá úplnu nezávislst na hlavní linii řízení a t především vzhledem k mezenému pčtu pracvníků (a tím i ptřeby vstupů d všech aktérů, bez vyčleňvání specializvaných pracvníků jen na práci s riziky) a nutnsti zajistit vstupy z různých úrvní. Přest by měl být návrh rganizace řízení rizik v ŘO veden snahu p c nejvyšší nezávislsti na hlavní linii řízení ŘO. Organizační struktura systému řízení rizik se sestává z řídícíh rgánu, vrchlvéh managementu řídícíh rgánu a správců kritických rizik. Vzhledem k různrdsti ŘO zde uvádíme puze becnu strukturu rganizace řízení rizik s tím, že bude následně vhdně začleněna d rganizace knkrétníh ŘO. Rle jedntlivých slžek rganizační struktury řízení rizik ilustruje následující výčet jejich vybraných pravmcí a dpvědnstí: Řídící rgán tj. ministerstv / hlavní měst Praha především dpvídá za nastavení a fungvání systému řízení rizik jak celku, schvaluje cíle a pstupy řízení rizik, prjednává alespň jedenkrát rčně směrnice a pkyny řízení rizik, kritická rizika a způsby jejich řízení, prjednává a schvaluje kmunikaci systému řízení rizik a jeh výstupech (např. zprávu řízení rizik). Vedení ŘO (ředitel + veducí pracvníci) především prjednává alespň jedenkrát rčně celkvu strategii a plitiku řízení rizik a vytváří celkvý rámec řízení rizik, kntrluje a schvaluje plitiku a pstupy řízení (zvláště kritických) rizik, peridicky psuzuje celkvu rizikvu pzici implementačníh systému, vývj kritických rizik a fllw up. Správce rizika (pracvník dbrně dpvědný za danu blast) především aktualizuje za sledvané bdbí data a ukazatele riziku/ rizicích ve své dbrné půsbnsti, sleduje je a vydává včasná varvání (usudí-li, že t je třeba), zpracvává peridicky zprávu riziku ve své půsbnsti (hlavně sleduje dchylky prti minulsti) pr vedení ŘO, navrhuje patření ke zvládání svéh rizika 18

19 linivým manažerům a vedení ŘO a snaží se zlepšit pstupy, metdy atd. pužité k řízení (např. hdncení) svéh rizika v suladu se strategií a pkyny vedení ŘO. Je třeba zdůraznit, že správce rizika nenese dpvědnst za přidělené rizik a jeh zvládání, tat dpvědnst zůstává na linivých veducích. Uvedený výčet pravmcí a dpvědnstí není vyčerpávající a jeh upřesnění bude také záviset na způsbu implementace řízení rizik v pdmínkách knkrétníh ŘO, ptažm prgramu. Interní audit není zapjen d vlastníh výknu řízení rizik prgramu, ŘO však může využít zkušensti interníh auditu z předchzích prgramvých bdbí a knzultace s interním auditem v blasti nastavení řízení rizik i řízení jedntlivých rizik implementace prgramu Dkumentace na úrvni ŘO Dkumentace systému řízení rizik je na úrvni ŘO vedena zpravidla jak v papírvé, tak v elektrnické pdbě a je nedílnu sučástí systému dkumentace ŘO. Jedná se zpravidla tyt dkumenty: Řídící dkumentace prgramu ppisující systematický přístup k řízení rizik danéh prgramu. Dílčími, nepvinnými dkumenty pak jsu: Systém řízení rizik zachycující implementvaný stav systému řízení rizik v ŘO Zprávy riziku, které zpracvávají dbrní pracvníci ŘO; zaslané zprávy v rámci vykazvání eviduje vedení ŘO. Dkumentace může také bsahvat detailnější pkyny pr řízení jedntlivých kritických rizik. Předávání dat MMR-NOK prstřednictvím infrmačníh systému MS je řešen samstatně v kapitle Řízení rizik na úrvni MMR-NOK Z pzice krdinátra je pr správný výkn funkce zásadní, mít k dispzici kvalitní data a infrmace pkrku, aktuálním stavu a předpkládaném vývji jedntlivých prgramů a tím i naplňvání cílů Dhdy partnerství. Tyt kvalitní pdklady jsu pdmínku pr efektivní krdinaci, včasnu identifikaci případných prblémů a rizik implementace ESI fndů, sledvání patření a jejich plnění a vliv na čerpání ESI fndů. Tyt aktivity mají nejen za úkl řešit případné prblémy jedntlivých prgramů, ale také přispět k ptimalizaci implementačníh systému. Bez kvalitních dat a infrmací se nebejdu také aktivity v blasti kntrl, evaluací, ptimalizace implementačníh systému, prezentace a reprtvání čerpání ESI fndů. MMR-NOK, který je zdpvědný za naplňvání cílů Dhdy partnerství, spravuje integrvaný systém řízení rizik, d něhž jsu zapjeny všechny prgramy spadající pd Dhdu partnerství, Platební a certifikační rgán (PCO), Auditní rgán (AO), Platební agentura a Certifikační subjekt (CS) (prstřednictvím MF). Na jejich základě a na základě dalších infrmací a zkušenstí z předchzích 19

20 prgramvých bdbí MMR-NOK rizika sumarizuje a vyhdncuje. Infrmace kritických rizicích budu předmětem Výrční zprávy plnění cílů Dhdy partnerství, která bude předkládána Radě pr ESI fndy, Ve Výrční zprávě plnění cílů Dhdy partnerství djde k sumarizaci rizik na úrvni DP a k jedntlivým rizikům bude dplněna infrmace řízení rizika z úrvně ŘO (na základě naplňvání plánu patření k identifikvaným rizikům a rizikvým blastem) a kmentář a zhdncení MMR-NOK (viz MP mnitrvání , 1. část). Pr účely reprtingu p vertikální úrvni je vytvřen mdul pr reprtvání rizik v MS 2014+, který je ppsán v kapitle 7.1 a který pskytuje ucelený přehled rizicích, která byla identifikvána a hdncena v rámci danéh bdbí na úrvni příslušnéh prgramu a služí jak pr hdncení rizik na úrvni ŘO i Dhdy partnerství, tak i jak zdrj infrmací pr přípravu SRP, přičemž některé části SRP napak služí jak jeden z mžných vstupů pr hdncení a řízení rizik Mdul pr reprtvání rizik Na nárdní úrvni bude v infrmačním systému MS vytvřen mdul, který budu všechny ŘO pr reprtvání rizik využívat. Jedná se také základnu dat a infrmací pr ŘO, které služí jednak ke sledvání a reprtvání rizik, ale také k přípravě SRP. Tent mdul bude bsahvat 6 částí: sestavu pr reprtvání rizik: ta bude bsahvat předdefinvanu rizikvu blast (viz kapitla 5), ple pravděpdbnst výskytu (shdné s tabulku č. 2), dpad (shdné s tabulku č. 3), a výsledné číselné hdncení rizika, které bude prveden autmaticky (shdné s tabulku č. 4). V rámci rizikvé blasti bude mžné ppsat a hdntit více dílčích rizik, které d tét blasti spadají. Bude zavedena i kategrie Ostatní pr případ identifikace kritickéh rizika mim vymezené blasti. Pr každé identifikvané významné a kritické rizik bude dále k dispzici textvé ple, jehž vyplnění bude v případě kritických rizik pvinné (dbrvlné v případě významných rizik). Bude zde uveden pdrbný ppis rizika z phledu ŘO. Rizik může být nadefinván také z pzice MMR-NOK a přiřazen všem relevantním subjektům implementační struktury ESI fndů. sestavu pr sledvání milníků V tét sestavě se budu zbrazvat případy, kde djde k nenaplnění stanvených kvartálních hranic u finančních, věcných (nadefinvané indikátry výstupu a výsledku) ukazatelů a klíčvých implementačních krků definvaných ve výknnstním rámci (viz MP mnitrvání , 2. část) a bude pžadván pdrbně zdůvdněný kmentář k tmut stavu. sestavu pr sledvání indikátrů 20

21 V tét sestavě se budu zbrazvat případy, kde djde k nenaplnění či výraznému přeplnění stanvených kvartálních hranic u vyjmenvaných hlavních indikátrů prgramu (viz MP mnitrvání , 1. část) a bude pžadván pdrbně zdůvdněný kmentář k tmut stavu. sestavu pr sledvání plnění predikcí V tét sestavě se budu zbrazvat případy, kde djde k neddržení stanvených predikcí pr klíčvé stavy finančních prstředků (finanční prstředky v právních aktech pskytnutí / převdu pdpry, finanční prstředky v zaregistrvaných žádstech platbu, finanční prstředky ve vyúčtvaných žádstech platbu a finanční prstředky v suhrnných žádstech schválených ŘO), (viz MP mnitrvání , 1. část) a bude pžadván pdrbně zdůvdněný kmentář k tmut stavu. sestavu pr sledvání lhůt a pstupů V tét sestavě se budu zbrazvat případy, kde djde k neddržvání stanvených lhůt a pstupů (viz MP mnitrvání , 2. část) a bude pžadván kmentář k tmut stavu. Sledvány budu lhůty nastavené ŘO (mhu být zkráceny prti lhůtám nastaveným v metdických dkumentech) a t: zveřejnění výzvy dle harmngramu výzev 6, prces schvalvání prjektů, tj. lhůta d data uknčení příjmu žádstí pdpru u klvé výzvy (v případě dvuklvéh systému běží lhůta d pdání plné žádsti pdpru) až p uzavření právníh aktu pskytnutí / převdu pdpry, zveřejnění zápisu z jednání hdntící kmise na internetvých stránkách prgramu, zveřejnění zápisu z jednání výběrvé kmise (včetně jmennéh seznamu účastníků) na internetvých stránkách prgramu, vyřízení žádsti přezkum rzhdnutí ze strany ŘO, vydání právníh aktu pskytnutí / převdu pdpry, schvalvání zprávy realizaci perace, schvalvání zprávy realizaci perace v případě vracení příjemci k dpracvání a administrace žádsti platbu. 21

22 Tyt lhůty jsu ppsány v MP mnitrvání , 1. část a vycházejí zejména z Metdickéh pkynu pr řízení výzev, hdncení a výběr prjektů v prgramvém bdbí a Metdickém pkynu finančních tků prgramů splufinancvaných z ESIF na prgramvé bdbí V případě PRV a OP Rybářství bude sledván dle dstupnsti údajů. Plány patření k identifikvaným rizikům a rizikvým blastem. V plánech patření se budu zaznamenávat všechna kritická rizika v případě první drážky a neddržení limitů v drážkách 2 5, přičemž budu vygenervány autmaticky.. Tent plán patření bude mít pdbu tabulky, kde bude zanesen dkaz na kritické rizik či prblematicku blast z výše zmiňvaných sestav, návrh patření na jeh minimalizaci či dstranění, termíny pr přijetí těcht patření, gestr (na úrvni instituce), kntaktní sba - správce rizika a ppis stavu danéh rizika a přijatých patření (nahlášené, v řešení, vyřešené, naplněné (prpuklé). Tyt plány patření budu služit jak pdklad pr zesílené řízení rizik prváděné ze strany MMR-NOK a také služí u některých rizik jak vstup pr vyhdncvání SRP. Tyt sestavy jsu vyplňvány dvakrát (sestava pr reprtvání rizik) rčně a t vždy k (za bdbí ) a (za bdbí ) danéh rku (pprvé k ), čtvrtletně (sestava pr sledvání finančních a věcných milníků, sestava pr sledvání indikátrů, sestava pr sledvání plnění predikcí a sestava pr sledvání lhůt a pstupů) a t vždy k , , a danéh rku (pprvé k ) a v případě výskytu nečekávané událsti, resp. výskytu systémvéh rizika (rizik, které bude mít plšný dpad na všechny prgramy) může být kterákliv sestava vyplněna neprdleně. Plány patření kritických rizik budu aktualizvány minimálně ve shdných termínech, tedy k a danéh rku u plánu patření, který se váže k sestavě pr reprtvání rizik a čtvrtletně (plány patření, které se váží k statním sestavám) a t vždy k , , a danéh rku. Vhdná je však jejich aktualizace vždy při naplnění stanvených úklů či změně situace u danéh rizika či blasti. Důsledky za neplnění těcht termínů a nepskytnutí infrmací rizicích ŘO budu stanveny na jednáních Výbru pr vyhdncení rizik (viz kapitla 9). Sučástí řešení bude i alert systém, který upzrní na termíny (termín pr vyplnění sestavy nadefinvanu sbu, upzrnění na termín vypršení lhůty pr patření na eliminaci či minimalizaci kritických rizik) a t 10 pracvních dní před vypršením tht termínu a následně i při jeh vypršení. 8. Zesílené řízení rizik MMR-NOK 8.1. Zesílené řízení rizik MMR-NOK Zesílené řízení rizik MMR-NOK prakticky znamená aplikaci krizvéh řízení za účelem úspěšnéh vyčerpání finančních prstředků a naplnění cílů v rámci hržených prgramů. Předpkladem úspěšné aplikace zesílenéh řízení rizik je úplná splupráce dtyčnéh řídícíh rgánu. Jednání 6 Sledván jak rientační lhůta. 22

23 zesílenéh řízení rizik se účastní zástupci ŘO, MMR-NOK a PCO, na pzvání také zástupci AO, případně také dalších relevantních subjektů Zařazení d zesílenéh řízení rizik Zařazení d zesílenéh řízení rizik bude u jedntlivých prgramů prveden na základě multikriteriální analýzy, která se bude zpracvávat čtvrtletně. Nebude psuzván jen čerpání prgramu, ale také naplňvání cílů a další faktry, které vlivňují či determinují úspěšnst prgramu. Multikriteriální analýza bude tvřena jak suhrnné vyhdncení rizik ze strany MMR-NOK se zhledněním specifik jedntlivých prgramů. Sučástí tét multikriteriální analýzy bude: zhdncení finančníh čerpání a predikcí, včetně výhledů na plnění pravidla N+3 v následujících letech, plnění milníků, naplňvání indikátrů, ddržvání lhůt a pstupů, identifikvaná kritická rizika, prblematické předběžné pdmínky. specifická rizika jedntlivých prgramů, infrmace ze zpráv připravvaných ŘO (SRP, Výrční / závěrečná zpráva implementaci prgramu, Výrční zpráva implementaci finančních nástrjů, Rční zpráva administrativní kapacitě apd.) výsledky prvedených auditů, sulad řídící dkumentace a sulad pravidel pr žadatele a příjemce s centrálními metdickými dkumenty, pzastavení prplácení na nárdní úrvni, pzastavení prplácení z úrvně EK a, makreknmické vlivy. U zvláště významných kritických rizik může být s ŘO zahájen zesílené řízení rizik i v případě, že nedjde ke splnění stanvené hranice pr zařazení d zesílenéh řízení rizik v multikriteriální analýze Náležitsti zesílenéh řízení rizik Zesílené řízení rizik MMR-NOK bnáší: 23

24 1. Pravidelné schůzky ve dvuměsíčních intervalech, které se budu knat na úrvni ředitelů, veducích ddělení a dbrných referentů. V případě závažných prblémů danéh prgramu a kritických rizik, které přím hržují implementaci prgramu, může být nastavena až 14-ti denní peridicita a schůzky se v případě nutnsti mhu knat i na úrvni vrchních ředitelů/náměstků. 2. V návaznsti na identifikvané prblémy danéh prgramu budu schůzky zaměřeny na identifikvané blasti, na plnění plánů patření v nich a také na zhdncení přijatých patření, pkrku a dalšíh pstupu. Nebude-li ŘO splupracvat v tmt zesíleném řízení rizik MMR-NOK, bude tét skutečnsti infrmvána Rada pr ESI fndy na nejbližším jednání. 9. Výbr pr vyhdncvání rizik Tent výbr bude ustaven ministrem pr místní rzvj. V návaznsti na jednání zesílenéh řízení rizik se budu v dvuměsíčních intervalech scházet ředitelé či jimi nminvaní zástupci MMR-NOK, PCO, AO, CS a v relevantních případech také zástupce za splečnu zemědělsku plitiku na platfrmě Výbru pr vyhdncvání rizik a budu hdntit dstatečnst přijatých patření a navrhvat pstupy pr případ, že ŘO nebudu plnit ulžené pvinnsti. Jedná se nadstavbu zesílenéh řízení rizik, kde bude dcházet k předávání infrmací mezi hrizntálními institucemi, a budu navrhvána patření u nejvýznamnějších rizikvých blastí. 10. Vzdělávání v blasti rizik Prblematika řízení rizik je značně rzsáhlá a kmplexní a její zvládnutí vyžaduje vynalžení významnéh úsilí, spčívajícíh především v sustavném šklení a vzdělávání aktérů systému řízení rizik (tj. jak řadvých zaměstnanců implementační struktury, tak vedení ŘO). Tat prblematika bude sučástí systému vzdělávání zaměstnanců implementační struktury ESI fndů a bude zahrnvat zejména úvdní šklení nvých zaměstnanců a dále pak specifická šklení k nejzávažnějším prblémvým blastem. ŘO zajistí zaměstnancům své implementační struktury účast na dalších vzdělávacích akcích (specializvané knference, semináře apd.) dle jejich rle v řízení rizik. Cílem vzdělávacích akcí v blasti řízení rizik je vybudvání takvé vnitřní kultury ŘO, která bude drazvat zaměstnance ŘO d nepřiměřeně rizikvéh chvání a pvede k jednání minimalizujícímu ptenciální rizika. 11. Krdinace reakcí na prváděné audity a statní kmunikaci s EK Cílem tét kapitly je zajistit, v návaznsti na zkušensti z prgramvéh bdbí , jedntný a krdinvaný systém při přípravě reakcí na prváděné audity a další reakce a pstupy při kmunikaci s EK v tét blasti, kdy se jedná zejména přerušení platební lhůty či pzastavení plateb. 24