Státní závěrečná zkouška BAKALÁŘSKÁ Ekonomika podniku 14. Charakteristika základních právních forem podnikání.

Transkript

1 Státní závěrečná zkuška BAKALÁŘSKÁ Eknmika pdniku 14. Charakteristika základních právních frem pdnikání. Právní frmy pdnikání: Otázka č. 14 Studijní materiál 1 Fyzická sba: Občan, který si vyřídí živnstenský list a splní další pdmínky pr pdnikání vyplývající ze živnstenskéh zákna, daňvých záknů, záknů důchdvém sciálním a zdravtním pjištění. Živnst je sustavná činnst prvzvaná samstatně, vlastním jménem a na vlastní zdpvědnst za účelem dsažení zisku. Jak živnstník ručíte celým svým majetkem. Živnst hlašvací: Vzniká dnem hlášení, není ptřeba suhlas finančníh úřadu. Není ptřeba žádný základní kapitál. Vlné: Není třeba dbrná způsbilst. Mezi vlné živnsti například patří ftgrafické služby, výrba hnjiv, ubytvací služby. Řemeslné: Je pžadván vzdělání (většinu SŠ), neb praxe v daném bru. Mezi řemeslné živnsti patří třeba mlékárenství, hdinářství. Vázané: Pžadavky se liší pdle bru činnsti. Vždy je pžadván dlžit příslušné vzdělání, určitá délka praxe a většinu i zvláštní pvlení d příslušnéh rgánu. Mezi vázané živnsti patří třeba prvzvání autškly. Živnst kncesvaná: Je pžadván státní pvlení (kncese), t prvěřuje přím živnstenský úřad. Dkládá se dbrná způsbilst. Mezi kncesvané živnsti patří třeba výrba lihvin, výbušnin, zbraní, střeliva, ničení nebezpečnéh materiálu, prvzvání cestvní kanceláře Právnická sba: Krprace: Obchdní krprace Státní závěrečná zkuška BAKALÁŘSKÁ Eknmika pdniku Akcivá splečnst (a.s.): Zalžení vzniká přijetím stanv a zápisem d bchdníh rejstříku, na zalžení stačí i 1 právnická neb více fyzických sb. Základní kapitál je rzvržen na určitý pčet akcií určité hdntě (při veřejné nabídce akcií minimálně 20 milinů Kč, bez veřejné nabídky akcií minimálně 2 miliny Kč). Splečnst ručí celým svým majetkem, akcináři neručí za závazky splečnsti. Nejvyšším rgánem je valná hrmada (všichni akcináři), statutárním rgánem je pak představenstv. Pdíl na zisku je výplatu dividend akcinářům ze zisku dle rzhdnutí valné hrmady. Zrušení a zánik je pak rzhdnutím valné hrmady, neb rzhdnutím sudu. Osbní: Veřejná bchdní splečnst (v..s.): Zalžení vzniká uzavřením splečenské smluvy mezi minimálně dvěma splečníky a zápisem d bchdníh rejstříku. Základní kapitál není stanven. Osby ručí celým svým majetkem. Nejvyšším rgánem jsu všichni splečníci, kteří jsu zárveň i statutárním rgánem. Pdíl na zisku i ztrátě je mezi splečníky rzdělen rvným dílem, pkud není ve splečenské smluvě stanven jinak. Zrušení a zánik je pak výpvědí splečníka, smrtí, zánikem, ztrátu způsbilsti splečníka, vylučením splečníka, neb knkursem na majetek splečníka. Kmanditní splečnst (k.s.): Zalžení vzniká uzavřením splečenské smluvy mezi minimálně dvěma splečníky (kmanditisté a kmplementáři) a zápisem d bchdníh rejstříku. Výše základníh kapitálu není určena. Kmanditisté ručí d výše vkladu, kmplementáři ručí celým svým majetkem. Statutárním rgánem jsu všichni kmplementáři. Pdíl na zisku i ztrátě je rzdělen rvným dílem mezi splečnst a kmplementáře. Kmanditisté si část, která připadla splečnsti, rzdělí v pměru svých vkladů, kmanditisté nenesu ztrátu. Zrušení a zánik je pak stejný jak u v..s. akrát smrt kmanditisty, ani prhlášení knkursu na jeh majetek, není důvdem pr zánik kmanditní splečnsti. Splečnsti: Kapitálvé: Splečnst s ručením mezeným (s.r..): Zalžení vzniká uzavřením splečenské smluvy a zápisem d bchdníh rejstříku, na zalžení stačí i 1 právnická neb fyzická sba. Základní kapitál je 1Kč, splečnst ručí celým svým majetkem, splečníci d výše nesplacenéh vkladu. Nejvyšším rgánem je valná hrmada (všichni splečníci), statutárním rgánem pak jednatelé. Pdíl na zisku je v pměru vkladů jedntlivých splečníků. Zrušení a zánik je pak dhdu splečníků, neb rzhdnutím sudu. Družstva: Jedná se splečenství neuzavřenéh pčtu sb zalžené za účelem pdnikání neb zajišťvání hspdářských, sciálních neb jiných ptřeb svých členů. Zalžení vzniká přijetím stanv na ustavující schůzi a zápisem d bchdníh rejstříku. K zalžení je ptřeba minimálně 5 fyzických, neb minimálně dvě právnické sby. Základní kapitál je tvřen členskými vklady, ale jeh minimální výše není určena. Družstv ručí celým svým majetkem, členvé neručí za závazky družstva. Nejvyšším rgánem je členská schůze a statutárním rgánem je představenstv. Pdíl na zisku je v pměru pdle členských vkladů. Zrušení a zánik je pak rzhdnutím členské schůze, neb rzhdnutím sudu. Fundace: Neziskvý sektr (klášter, škla, špitál), nadace (nadační fnd) Ústavy: Neziskvý sektr

2 Státní závěrečná zkuška BAKALÁŘSKÁ Eknmika pdniku Otázka č. 14 Studijní materiál 2 PRÁVNÍ FORMY OBCHODNÍCH KORPORACÍ Obchdními krpracemi jsu bchdní splečnsti a družstva. Obchdními splečnstmi jsu veřejná bchdní splečnst (v..s.), kmanditní splečnst (k.s.), splečnst s ručením mezeným (s.r..), akcivá splečnst (a.s.), evrpská splečnst a evrpské hspdářské zájmvé sdružení. Jde právnicku sbu zalženu za účelem pdnikání. Evrpské hspdářské zájmvé sdružení a evrpská splečnst jsu upraveny též právem Evrpských splečenství a zvláštními právními předpisy. Družstvy jsu družstv a evrpská družstevní splečnst. Právní jednání týkající se zalžení, vzniku, změny, zrušení neb zániku bchdní krprace vyžadují písemnu frmu s úředně věřenými pdpisy, jinak jsu neplatná. ZALOŽENÍ OBCHODNÍ KORPORACE - bchdní krprace se zakládá splečensku smluvu. Splečenská smluva, kteru se zakládá kapitálvá splečnst, vyžaduje frmu veřejné listiny. Splečenská smluva, kteru se zakládá družstv, se uzavírá přijetím ustavující schůzí. Je-li mžné, aby splečnst zalžil jediný zakladatel, zakládá se zakladatelsku listinu přízenu ve frmě veřejné listiny. Kapitálvu splečnst může zalžit jediný zakladatel. VKLAD - kladem je peněžní vyjádření hdnty předmětu vkladu d základníh kapitálu bchdní krprace. U akcivé splečnsti se vklad značuje jak jmenvitá neb účetní hdnta akcie. Předmětem vkladu je věc, kteru se splečník zavazuje vlžit d bchdní krprace za účelem nabytí neb zvýšení účasti v ní. Vkladvu pvinnst lze splnit splacením v penězích ("peněžitý vklad") neb vnesením jiné penězi cenitelné věci ("nepeněžitý vklad"). Nepeněžitým vkladem nesmí být práce neb služby. ZÁKLADNÍ KAPITÁL - základní kapitál bchdní krprace je suhrn všech vkladů. PODÍL - pdíl představuje účast splečníka v bchdní krpraci a práva a pvinnsti z tét účasti plynucí. Každý splečník může mít puze 1 pdíl v téže bchdní krpraci (t neplatí pr účast v kapitálvé splečnsti a pdíl kmanditisty). Při zrušení bchdní krprace s likvidací má každý splečník práv na pdíl na likvidačním zůstatku. VZNIK SPOLEČNOSTI - splečnst vzniká dnem, ke kterému byla zapsána d OR. Splečnst se zakládá většinu na dbu neurčitu, pkud smluva výslvně neuvádí mezující dbu. ORGÁNY OBCHODNÍ KORPORACE - nejvyšším rgánem v sbní splečnsti jsu všichni její splečníci, v kapitálvé splečnsti valná hrmada a v družstvu členská schůze. Kntrlním rgánem bchdní krprace se pr ptřeby tht zákna rzumí dzrčí rada, kntrlní kmise neb jiný bdbný rgán. Statutárním rgánem sbní splečnsti je každý její splečník. Členem rgánu bchdní krprace nemůže být ten, kd není bezúhnný ve smyslu zákna živnstenském pdnikání. Státní závěrečná zkuška BAKALÁŘSKÁ Eknmika pdniku NEPLATNOST OBCHODNÍ KORPORACE - p vzniku bchdní krprace ji sud prhlásí za neplatnu, jestliže a) splečenská smluva nebyla přízena v předepsané frmě, b) nebyla ddržena ustanvení výši splacení základníh kapitálu, c) zjistí nezpůsbilst k právním jednáním všech zakládajících splečníků. ZRUŠENÍ A ZÁNIK OBCHODNÍ KORPORACE sud zruší bchdní krpraci a nařídí její likvidaci také, jestliže a) pzbyla všechna pdnikatelská právnění, b) není schpna p dbu delší než 1 rk vyknávat svu činnst a plnit tak svůj účel, c) nemůže vyknávat svu činnst pr nepřeknatelné rzpry mezi splečníky, d) prvzuje činnst, kteru pdle jinéh právníh předpisu mhu vyknávat jen fyzické sby, bez pmci těcht sb. Splečnst zaniká ke dni výmazu z bchdníh rejstříku. ZÁKAZ KONKURENCE ustanvení jedntlivých splečnstech a družstvu určují, které sby a v jakém rzsahu pdléhají zákazu knkurenčníh jednání. V případě prušení tht zákazu splečnst může pžadvat náhradu škdy způsbenu prušením tht zákazu. REZERVNÍ FOND lze pužít puze ke krytí ztrát splečnsti či družstva. Jednu ze zásadních změn, které přinesl nvý Zákn bchdních krpracích, je rzšíření pvinnstí statutárních a jiných rgánů. I nadále zůstává v platnsti pvinnst jednat za splečnst s péčí řádnéh hspdáře. Nvě je však pr statutární rgány stanvena tzv. pvinnst lajality k bchdní krpraci, tedy institut, který předpkládá d členů splečnsti určitu dávku věrnsti a měl by pmci zamezvat mžnému zneužití právní způsbilsti právnické sby jejím vedením. Dále je v zákně nvě vymezena kategrie tzv. pdnikatelskéh úsudku (business judgement rule). Zavedením tht pravidla dšl k nvému pjetí pvinnstí statutárních rgánů vůči splečnsti a jejich dpvědnsti za prušení těcht pvinnstí. Zatímc dříve například platil, že jednatel splečnsti nemůže být (s výjimku trestníh pstihu) za činnst pr splečnst fakticky pstižen na svém sbním majetku, Zákn bchdních krpracích nvě zavedl pr statutární rgán sankce v případě, že člen rgánu přivede splečnst d úpadku. Nejen, že může být až na tři rky vylučen z mžnsti vyknávat bdbnu funkci, ale může se na něj vztahvat v případě jeh sbníh majetku pvinnst vydat veškeré prspěchy, získané d splečnsti za pslední dva rky předcházející rzhdnutí úpadku. Významné změny se týkají také mžnstí vnitřníh řízení splečnstí a jednání za ně navenek. Ve splečnsti s ručením mezeným zůstává statutárním rgánem jednatel či více jednatelů. Na rzdíl d předešléh stavu upravvanéh Obchdním zákníkem je nvě mžné splečensku smluvu určit, že více jednatelů tvří klektivní statutární rgán (tedy rgán více členech), který bude jak klektivní rgán rzhdvat a změnách hlasvat. Nvý Občanský zákník k rzhdvání ve splečnsti v takvém případě stanvuje, že pkud je rgán klektivní, rzhduje záležitstech právnické sby ve sbru, a t většinu hlasů

3 Státní závěrečná zkuška BAKALÁŘSKÁ Eknmika pdniku Veřejná bchdní splečnst Veřejná bchdní splečnst je typická sbní splečnst, ve které se alespň 2 sby účastní na jejím pdnikání neb správě jejíh majetku a ručí za její dluhy splečně a nerzdílně. Firma musí bsahvat značení veřejnu bchdní splečnst neb zkratku veř. bch. spl., neb v..s., ppř. bsahuje-li firma jmén alespň jednh ze splečníků pstačí ddatek a spl.. V případě, kdy je splečníkem právnická sba, vyknává splečnická práva a pvinnsti jí pvěřený zmcněnec, kterým může být puze fyzická sba. Zalžení se realizuje frmu splečenské smluvy, která musí bsahvat: a) firmu splečnsti, b) předmět pdnikání splečnsti neb údaj, že byla zalžena za účelem správy vlastníh majetku, c) určení splečníků uvedením jména neb jmen a příjmení, v případě právnické sby názvu (dále jen "jmén") a bydliště neb sídla. Připuští-li t splečenská smluva, může splečník za pdmínek ve splečenské smluvě určených a se suhlasem všech splečníků splnit svu vkladvu pvinnst také prvedením neb prváděním práce neb pskytnutím neb pskytváním služby. V takvém případě bsahuje splečenská smluva i cenění prváděné práce neb pskytvané služby neb způsb cenění. Statutárním rgánem splečnsti jsu všichni splečníci. V případě, že není splečník, zárveň statutárním rgánem, nevztahuje se na něj pvinnst splňvat všebecné pdmínky prvzvání živnsti, ani není pvinen jednat s péčí řádnéh hspdáře. Každý splečník může nahlížet d všech dkladů splečnsti a kntrlvat tam bsažené údaje. Bez svlení všech statních splečníků nesmí splečník pdnikat v předmětu pdnikání splečnsti, a t ani ve prspěch jiných sb, ani zprstředkvávat bchdy splečnsti pr jinéh. Splečník nesmí být ani členem statutárníh neb jinéh rgánu jiné bchdní krprace s bdbným předmětem pdnikání, ledaže se jedná kncern (zákaz knkurence). Splečník může d splečnsti přistupit neb ze splečnsti vystupit změnu splečenské smluvy. Zisk a ztráta se dělí mezi splečníky rvným dílem. Splečnst se například zrušuje: a) výpvědí splečníka, b) dnem právní mci rzhdnutí sudu, c) smrtí splečníka, d) zánikem splečníka právnické sby, e) dnem právní mci rzhdnutí prhlášení knkursu na majetek některéh ze splečníků neb zamítnutí návrhu na zahájení inslvenčníh řízení pr nedstatek majetku neb zrušením knkursu prt, že je splečníkův majetek zcela nepstačující. Státní závěrečná zkuška BAKALÁŘSKÁ Eknmika pdniku Kmanditní splečnst Kmanditní splečnst je splečnst, v níž alespň jeden splečník ručí za její dluhy mezeně (dále jen "kmanditista") a alespň jeden splečník nemezeně (dále jen "kmplementář"). Statutárním rgánem splečnsti jsu všichni kmplementáři, Zisk a ztráta se dělí mezi splečnst a kmplementáře. Neurčí-li splečenská smluva jiné dělení, dělí se zisk a ztráta mezi splečnst a kmplementáře na plvinu. V případě, že není kmplementář zárveň statutárním rgánem, nevztahuje se na něj pvinnst splňvat všebecné pdmínky prvzvání živnsti, ani není pvinen jednat s péčí řádnéh hspdáře. Nvá právní nrma zavádí u kmanditních splečnstí termín kmanditní suma, kteru lze definvat jak částku, d jejíž výše ručí kmanditisté za dluhy splečnsti. Tat suma musí být určena splečensku smluvu a nemůže být nižší, než klik činí vklad kmanditisty. Zákn určuje, že kmanditní suma se snižuje v rzsahu, ve kterém kmanditista splnil svji vkladvu pvinnst. Obchdní firma (dále jen firma) splečnsti musí bsahvat značení kmanditní splečnst neb zkratku km. spl. neb k. s.. Obsahuje-li firma splečnsti jmén kmanditisty, ručí tent kmanditista za závazky splečnsti jak kmplementář, tj. celým svým majetkem. Splečnst s ručením mezeným Splečnst s ručením mezeným (s.r..) představuje jednznačně nejpužívanější frmu bchdní splečnsti, blibě se těší zejména u drbných a středních pdnikatelů. Splu s akcivu splečnstí je tat splečnst řazena mezi tzv. kapitálvé splečnsti, pr něž jsu charakteristické znaky jak účast splečníků frmu pskytnutéh kapitálu, ddělení majetku splečníků d majetku splečnsti a nízké rizik ručení splečníků za závazky splečnsti. S.r.. tut definici naplňuje puze s tím rzdílem, že prti běžným kapitálvým splečnstem předpkládá vyšší míru sbní angažvansti splečníků na chdu splečnsti. Splečnst s ručením mezeným je splečnst, za jejíž dluhy ručí splečníci splečně a nerzdílně d výše, v jaké nesplnili vkladvé pvinnsti. Firma bsahuje značení "splečnst s ručením mezeným", které může být nahrazen zkratku "spl. s r.." neb "s.r..". Minimální výše vkladu je 1 Kč, ledaže splečenská smluva určí, že výše vkladu je vyšší. Splečenská smluva bsahuje také a) firmu splečnsti, b) předmět pdnikání neb činnsti splečnsti, c) určení splečníků uvedením jména a bydliště neb sídla, d) určení druhů pdílů každéh splečníka a práv a pvinnstí s nimi spjených, dvluje-li splečenská smluva vznik různých druhů pdílů, e) výši vkladu neb vkladů připadajících na pdíl neb pdíly, f) výši základníh kapitálu a g) pčet jednatelů a způsb jejich jednání za splečnst

4 Státní závěrečná zkuška BAKALÁŘSKÁ Eknmika pdniku Splečenská smluva může být měněna dhdu všech splečníků; pr tut dhdu se vyžaduje veřejná listina. Stanví-li tak splečenská smluva, může být měněna i rzhdnutím valné hrmady. Splečník má práv na valné hrmadě i mim ni pžadvat d jednatelů infrmace splečnsti, nahlížet d dkladů splečnsti, kntrlvat údaje bsažené v předlžených dkladech a další práva na infrmace určená splečensku smluvu; t platí bdbně pr splečníkva zástupce, bude-li zavázán alespň ke stejné mlčenlivsti jak splečník a splečnsti tut skutečnst dlží. Splečník splní vkladvu pvinnst ve lhůtě určené splečensku smluvu, nejpzději však d 5 let de dne vzniku splečnsti neb d převzetí vkladvé pvinnsti za trvání splečnsti. Minimální výše vkladu u splečnsti s ručením mezeným je 1,- Kč, cž znamená, že i základní kapitál může být nvě tvřen částku ve výši puhé 1,- Kč, má-li splečnst jedinéh splečníka. Základní kapitál tímt sice ztratil svu garanční rli, která je ale nvě nahrazena jinými režimy chrany věřitelů, jakými jsu např. test inslvence či přísnější pravidla správy. T by měl přispět k vyšší chraně věřitelů především díky větší dpvědnsti jednatelů. Věřitelům se tak dstává bezpečnější chrany, při které není spléhán na fiktivní částku v účetnictví, ale stjí se na reálném stavu majetku splečnsti a dpvědnsti jednatelů. Vklad může být jak peněžitý, tak nepeněžitý, avšak nepeněžitým vkladem nesmí být práce, služby či phledávka splečníka za splečnstí. Pdíl ve splečnsti s ručením mezeným může být představván kmenvým listem cenným papírem na řad. Na rzdíl d akcií ale mžné s kmenvými listy bchdvat na evrpském regulvaném trhu neb jakémkliv jiném veřejném trhu. Vydání kmenvých listů není pvinné, je puze na vůli splečníků, zda si jejich vydání upraví ve splečenské smluvě. Splečnst může připustit vznik různých druhů pdílů, přičemž pdíly, se kterými jsu spjena stejná práva a pvinnsti, tvří jeden druh a pdíl, se kterým nejsu spjena žádná zvláštní práva a pvinnsti je pdílem základním. A pkud si t tak splečníci upraví ve splečenské smluvě, nebudu všechny pdíly splečníka ve splečnsti srůstat v jeden, ale budu mci zůstat samstatně vedle sebe, nezávisle na sbě. Pdíly mhu být kvalitativně dlišeny (např. pdíl bez hlasvacích práv puze s účastí na zisku, či mhu být dlišná práva a pvinnsti spjená s pdílem splečníka, který investval peněžitý kapitál d těch spjených s pdílem splečníka, který vlžil nepeněžitý vklad, který např. pmáhá splečnsti při pdnikání, atd.) a pkud tak stanví splečenská smluva, může jeden splečník vlastnit i více pdílů, z nichž každý může být jinéh druhu. Zákn bchdních krpracích blíže specifikuje péči řádnéh hspdáře. Při psuzení, zda člen rgánu jednal s péčí řádnéh hspdáře, se vždy přihlédne k péči, kteru by v bdbné situaci vynalžila jiná rzumně pečlivá sba, byla-li by v pstavení člena bdbnéh rgánu bchdní krprace. Pkud djde k sudnímu řízení, nese důkazní břemen tent člen a bude muset prkázat, že skutečně vynalžil tut péči. Osba, která přijme funkci vlenéh rgánu, zavazuje se, že ji bude vyknávat s nezbytnu lajalitu i s ptřebnými znalstmi a pečlivstí. Pkud člen rgánu prušil při výknu funkce tyt pvinnsti a vznikla v tm důsledku škda, je pvinen škdu splečnsti nahradit. Pečlivě a s ptřebnými znalstmi jedná ten, kd mhl při pdnikatelském rzhdvání v dbré víře rzumně předpkládat, že jedná infrmvaně a v bhajitelném zájmu splečnsti. Ani takvé jednání však není pečlivé, pkud nebyl učiněn s nezbytnu lajalitu Státní závěrečná zkuška BAKALÁŘSKÁ Eknmika pdniku Jedna a táž sba může být jediným splečníkem či zakladatelem libvlnéh pčtu splečnstí s ručením mezeným a zárveň splečnst s ručením mezeným může být jediným splečníkem či zakladatelem jiné splečnsti s ručením mezeným. Zákaz knkurence je mžné prstřednictvím stanv neb splečenské smluvy rzšířit neb úplně vylučit suhlasem všech splečníků. Vystupení splečníka ze splečnsti: První skupina se týká případů, kdy splečník nesuhlasí s rzhdnutím valné hrmady, které zásadním způsbem mění pdstatu či pdmínky, za kterých byla splečnst zalžena. Splečník tedy může vystupit ze splečnsti tehdy, pkud valná hrmada rzhdla změně převažující pvahy pdnikání splečnsti či prdlužení trvání splečnsti. Splečník bude mci nvě také vystupit, pkud valná hrmada rzhdla usnesením ulžení příplatkvé pvinnsti a splečník pr příplatkvu pvinnst nehlasval. Druhá skupina případů pak míří na skutečnst, že splečník nesmí být nucen zůstávat ve splečnsti prti své vůli a má mžnst převést svůj pdíl na jinu sbu či splečníka, pdmíněnu suhlasem pvěřenéh rgánu. Zřídí-li si splečnst s ručením mezeným internetvé stránky, je pvinna na nich uvádět ty údaje, a další stanvené záknem, které je pvinna uvádět na bchdních listinách. Nvý bčanský zákník v dané suvislsti stanví, že každý pdnikatel musí uvádět na bchdních listinách (a tedy i na internetvých stránkách, pkud je splečnst s ručením mezeným má) své jmén a sídl, údaj zápisu d bchdníh rejstříku, včetně ddílu a vlžky a identifikující údaj, byl-li pdnikateli přidělen. Nemá-li splečnst s ručením mezeným internetvé stránky, pak tut pvinnst nemá. Orgány splečnsti Jednatelé Statutárním rgánem je jednatel neb každý z více jednatelů, nestanví-li splečenská smluva, že více jednatelů tvří klektivní rgán. Tvří-li jednatelé klektivní rgán, k rzhdnutí rgánu se vyžaduje nadplviční většina přítmných členů. Jednatelem může nvě být krmě fyzické sby i sba právnická. Dzrčí rada Dzrčí rada se zřizuje jen, pkud tak stanví splečenská smluva. Valná hrmada Valná hrmada je nejvyšším rgánem s.r.. Splečník se zúčastňuje valné hrmady sbně neb v zastupení. Každý splečník má jeden hlas na každu 1 Kč vkladu. Valnu hrmadu je pvinen svlat jednatel minimálně jednu za účetní bdbí. D půsbnsti valné hrmady patří zejména: rzhdvání změně splečenské smluvy; vlba jednatelů, členů dzrčí rady, likvidátra, prkuristy; schvalvání účetní závěrky a způsbu rzdělení zisku a úhrady ztráty; rzhdvání přeměně splečnsti; - 8 -

5 Státní závěrečná zkuška BAKALÁŘSKÁ Eknmika pdniku Neurčí-li splečenská smluva jinak, je valná hrmada usnášeníschpná, je-li přítmna nadplviční většina splečníků, přičemž k přijetí rzhdnutí je zaptřebí nadplviční většina přítmných. Dhda splečníků zrušení splečnsti má frmu veřejné listiny. Akcivá splečnst Akcivu splečnstí je splečnst, jejíž základní kapitál je rzvržen na určitý pčet akcií. Firma bsahuje značení "akcivá splečnst", které může být nahrazen zkratku "akc. spl." neb "a.s.". Základní kapitál se vyjadřuje v českých krunách. V případě, že akcivá splečnst vede pdle zvláštníh zákna účetnictví v eurech, může vyjádřit základní kapitál v eurech. Výše základníh kapitálu akcivé splečnsti je alespň Kč, neb EUR. Základní kapitál je rzvržený na určitý pčet akcií. Akcivu splečnst je mžné zalžit již jen jednrázvě, prtže se upuští d zalžení na základě veřejné nabídky akcií. Akcivu splečnst může zalžit jen jedna fyzická sba. K zalžení akcivé splečnsti stačí přijetí stanv (dříve byl nutné přijmut i zakladatelsku smluvu neb listinu). Ke vzniku splečnsti dchází jejím zápisem d bchdníh rejstříku. Stanvy bsahují také: a) firmu a předmět pdnikání neb činnsti, b) výši základníh kapitálu, c) pčet akcií, jejich jmenvitu hdntu, určení, zda a klik akcií bude znít na jmén neb na majitele, aneb zda budu vydány jak zaknihvané cenné papíry, ppřípadě údaj mezení převditelnsti akcií, ppřípadě údaj, zda jsu akcie imbilizvány, d) mají-li být vydány akcie různých druhů, jejich název a ppis práv s nimi spjených, e) pčet hlasů spjených s jednu akcií a způsb hlasvání na valné hrmadě; f) údaj tm, který ze systémů vnitřní struktury splečnsti byl zvlen, a pravidla určení pčtu členů představenstva neb dzrčí rady, Rezervní fnd, již není pvinný. Akcie je cenný papír neb zaknihvaný cenný papír, s nímž jsu spjena práva akcináře jak splečníka pdílet se pdle tht zákna a stanv splečnsti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při jejím zrušení s likvidací. Frmy akcie (pdle převditelnsti): 1) na jmén listinná akcie na jmén je převditelná rubpisem a předáním, převd musí mít písemnu frmu pdle stanv příslušné a.s. 2) na majitele (dručitele) akcie na majitele je vlně (nemezeně) převditelná. Akcie na majitele d mhu existvat jen jak zaknihvaný neb tzv. imbilizvaný cenný papír. Státní závěrečná zkuška BAKALÁŘSKÁ Eknmika pdniku Druhy akcií (pdle ztělesněnéh práva) * Kmenvé (základní, běžné) akcie - s jejich vydáním jsu spjena běžná práva a pvinnsti akcináře (práv pdílet se na řízení akcivé splečnsti, pdílet se na zisku frmu dividendy a pdílet se na rzdělení majetku při likvidaci splečnsti) * Zaměstnanecké akcie - jsu spjené s určitými výhdami pr zaměstnance a.s., jejich převditelnst je puze mezi zaměstnanci a důchdci splečnsti, při úmrtí majitele (uknčení pracvníh pměru) zanikají práva ze zaměstnanecké akcie a musí být vrácena splečnsti bez zbytečnéh dkladu. * Priritní akcie - s jejich vydáním jsu spjená přednstní práva na dividendy (superdividendy) a s nimiž většinu není spjen práv hlasvání na valné hrmadě. * Zlatá akcie akcie, se kteru její držitel (FNM, Pzemkvý fnd) má výhradní pstavení při hlasvání na valné hrmadě i v minritním pstavení. * Dluhpisy může splečnst vydávat na základě usnesení valné hrmady. S dluhpisy může být spjen práv na jejich výměnu za akcie splečnsti. Akcie pdle termínu emise: staré jsu vydávány při zalžení a.s. mladé jsu vydávány při navyšvání základníh kapitálu a.s. Krmě kmenvých akcií a priritních akcií se mhu vydávat další druhy akcií. Tyt další druhy akcií mhu bsahvat zvláštní práva jak například jinak upravený pdíl na zisku neb likvidačním zůstatku neb rzdílnu váhu hlasů na valné hrmadě. Kusvé akcie nemají jmenvitu hdntu a představují stejné pdíly na základním kapitálu splečnsti. Jejich účetní hdnta se zjistí tak, že se výše základníh kapitálu vydělí pčtem kusvých akcií. Každá kusvá akcie má tedy vždy stejnu účetní hdntu jak statní kusvé akcie stejné splečnsti. Výhdu těcht akcií je t, že se jejich hdnta na akcii neuvádí a nemusí být tedy vyměňvány při zvyšvání neb snižvání základníh kapitálu splečnsti. Splečnst může vydat buď jen kusvé akcie, neb jen akcie se jmenvitu hdntu. Na kusvých akciích musí být uveden, že jde kusvé akcie. Emisní kurs akcie nesmí být nižší, než je jmenvitá hdnta akcie. Emisní kurs kusvé akcie nesmí být nižší, než je její účetní hdnta. Účetní hdnta kusvé akcie se určí tak, že se částka základníh kapitálu vydělí pčtem vydaných kusvých akcií. Je-li emisní kurs akcie vyšší než její jmenvitá neb účetní hdnta, tvří tent rzdíl emisní áži. D seznamu akcinářů se zapisuje také čísl bankvníh účtu vedenéh u sby právněné pskytvat bankvní služby ve státě, jenž je plnprávným členem Organizace pr hspdářsku splupráci a rzvj (OECD). Pdíl na zisku může být pskytnut jen bezhtvstním převdem na tent účet. Orgány splečnsti Systém vnitřní struktury splečnsti, ve kterém se zřizuje představenstv a dzrčí rada, je systém dualistický. Pkud splečnst zvlí tzv. dualistický mdel, statutárním rgánem je představenstv a vedle něj půsbí dzrčí rada jak kntrlní rgán. Již není nutné, aby 1/3 členů dzrčí rady vlili zaměstnanci u splečnsti s více jak 50-ti zaměstnanci. Další nvinku je mžnst stanvit si libvlnu délku funkčníh bdbí těcht rgánů

6 Státní závěrečná zkuška BAKALÁŘSKÁ Eknmika pdniku Systém vnitřní struktury splečnsti, ve kterém se zřizuje správní rada a statutární ředitel, je systém mnistický. Pkud se splečnst rzhdne pr tent mdel vnitřní struktury splečnsti, pak statutárním rgánem je statutární ředitel, kterému náleží bchdní vedení splečnsti. Dále bude ve splečnsti fungvat správní rada, která bude určvat základní zaměření bchdníh vedení splečnsti a bude dhlížet na jeh výkn. Pčet členů správní rady je stanven puze dispzitivně, takže si splečnst může ve stanvách upravit jiný než záknem stanvený pčet členů (zákn stanví tříčlennu správní radu). Valná hrmada Nejvyšším rgánem akcivé splečnsti je valná hrmada, na které akcináři vyknávají své práv pdílet se na řízení splečnsti. Zákn upravuje mžnst rzhdvání per rllam, tedy krespndenční hlasvání bez nutné účasti na valné hrmadě, pkud t připuští stanvy splečnsti. Nvě se upravují také pravidla pr pzvánky na valnu hrmadu, která musí být zveřejněna na internetvých stránkách splečnsti a dále je mžné upravit ve stanvách jiný vhdný způsb dručvání než zasílání pštu (např. em). Valnu hrmadu svlává představenstv alespň jednu za účetní bdbí. Valná hrmada je schpna se usnášet, pkud jsu přítmni akcináři vlastnící akcie, jejichž jmenvitá hdnta neb pčet přesahuje 30 % základníh kapitálu. Valná hrmada rzhduje většinu hlasů přítmných akcinářů. Představenstv Statutárním rgánem splečnsti je představenstv. Představenstvu přísluší bchdní vedení splečnsti. Představenstv zajišťuje řádné vedení účetnictví, předkládá valné hrmadě ke schválení řádnu, mimřádnu, knslidvanu, případně mezitímní účetní závěrku a v suladu se stanvami také návrh na rzdělení zisku neb úhradu ztráty. Člen představenstva nesmí pdnikat v předmětu činnsti splečnsti, a t ani ve prspěch jiných sb, ani zprstředkvávat bchdy splečnsti pr jinéh. Člen představenstva nesmí být členem statutárníh rgánu jiné právnické sby se stejným neb bdbným předmětem činnsti neb sbu v bdbném pstavení. Člen představenstva se nesmí účastnit na pdnikání jiné bchdní krprace jak splečník s nemezeným ručením neb jak vládající sba jiné sby se stejným neb bdbným předmětem činnsti (zákaz knkurence). Dzrčí rada Dzrčí rada dhlíží na výkn půsbnsti představenstva a na činnst splečnsti. Dzrčí rada je právněna nahlížet d všech dkladů a záznamů týkajících se činnsti splečnsti a kntrlvat, zda jsu účetní zápisy vedeny řádně a v suladu se skutečnstí a zda se pdnikatelská či jiná činnst splečnsti děje v suladu s jinými právními předpisy a stanvami. Dzrčí rada přezkumává řádnu, mimřádnu, knslidvanu, ppřípadě také mezitímní účetní závěrku a návrh na rzdělení zisku neb na úhradu ztráty a předkládá svá vyjádření valné hrmadě. Člen dzrčí rady nesmí pdnikat v předmětu činnsti splečnsti, a t ani ve prspěch jiných sb, ani zprstředkvávat bchdy splečnsti pr jinéh. Člen dzrčí rady nesmí být členem statutárníh rgánu jiné právnické sby s bdbným předmětem činnsti neb sbu v bdbném pstavení, ledaže jde kncern. Člen dzrčí rady se nesmí účastnit na pdnikání jiné bchdní krprace jak splečník s nemezeným ručením neb jak vládající sba jiné sby se stejným neb bdbným předmětem činnsti (zákaz knkurence) Státní závěrečná zkuška BAKALÁŘSKÁ Eknmika pdniku Správní rada Správní rada určuje základní zaměření bchdníh vedení splečnsti a dhlíží na jeh řádný výkn. D půsbnsti správní rady náleží jakákliv věc týkající se splečnsti. Správní rada vlí a dvlává svéh předsedu. Statutární ředitel Statutárním rgánem splečnsti je statutární ředitel jmenvaný správní radu. Statutárním ředitelem může být jen fyzická sba splňující pdmínky pr členství v představenstvu. Statutárnímu řediteli přísluší bchdní vedení splečnsti. Akcivé splečnsti jsu d pvinny mít internetvé stránky splečnsti, na kterých budu muset uvádět údaje týkající se jejich bchdní firmy, sídla, IČ, zápisu d bchdníh rejstříku, dále pak pzvánku na valnu hrmadu a další údaje stanvené Záknem krpracích. Družstv Družstv je splečenství neuzavřenéh pčtu sb, které je zalžen za účelem vzájemné pdpry svých členů neb třetích sb, případně za účelem pdnikání. Družstv má nejméně 3 členy. Firma bsahuje značení "družstv". Ustavující schůze družstva (dále jen "ustavující schůze") vedle přijetí stanv zvlí členy rgánů družstva a schválí způsb splnění základníh členskéh vkladu, ppřípadě i vstupníh vkladu. Stanvy družstva bsahují také a) firmu družstva, b) předmět pdnikání neb činnsti, c) výši základníh členskéh vkladu, ppřípadě vstupníh vkladu, d) způsb a lhůtu jejich splacení přistupujícím členem, e) způsb svlání členské schůze a pravidla jejíh rzhdvání, f) pčet členů představenstva a kntrlní kmise a délku jejich funkčníh bdbí, g) pdmínky vzniku členství v družstvu a h) práva a pvinnsti člena družstva (dále jen "člen") a družstva. Družstevní pdíl představuje práva a pvinnsti člena plynucí z členství v družstvu. Každý člen může mít puze 1 družstevní pdíl. Členství v družstvu zaniká a) dhdu, b) vystupením člena, c) vylučením člena, d) převdem družstevníh pdílu, e) přechdem družstevníh pdílu, f) smrtí člena družstva, g) zánikem právnické sby, která je členem družstva, h) prhlášením knkursu na majetek člena, i) zamítnutím inslvenčníh návrhu pr nedstatek majetku člena, j) zánikem pracvníh pměru,

7 Státní závěrečná zkuška BAKALÁŘSKÁ Eknmika pdniku Člen může být z družstva vylučen, jestliže závažným způsbem neb pakvaně prušil své členské pvinnsti, přestal splňvat pdmínky pr členství neb z jiných důležitých důvdů uvedených ve stanvách. Orgány družstva Členem rgánu družstva může být jen člen družstva. Každý člen družstva má při hlasvání v rgánu družstva 1 hlas. Funkční bdbí nesmí být delší než 5 let. Členská schůze Práv zúčastnit se členské schůze mají členvé družstva, likvidátr. Každý člen má při hlasvání na členské schůzi 1 hlas. Připuští-li stanvy družstva rzhdvání per rllam, zašle družstv neb sba právněná ke svlání členské schůze všem členům návrh rzhdnutí. Stanvy mhu určit, že se členská schůze bude knat frmu dílčích členských schůzí. Představenstv Statutárním rgánem družstva je představenstv. Představenstvu přísluší bchdní vedení družstva. Představenstv zajišťuje řádné vedení účetnictví, předkládá členské schůzi ke schválení účetní závěrku a v suladu se stanvami také návrh na rzdělení zisku neb úhradu ztráty. Pr člena představenstva platí zákaz knkurence. Kntrlní kmise Kntrlní kmise kntrluje veškeru činnst družstva, prjednává stížnsti členů a může pžadvat jakékliv infrmace a dklady hspdaření družstva. Pr člena kntrlní kmise platí zákaz knkurence. V družstvu, které má méně než 50 členů, mhu stanvy určit, že se představenstv nezřizuje a statutárním rgánem je předseda družstva (malé družstv). Kntrlní kmise se v družstvu majícím méně než 50 členů nezřizuje. Živnstenské pdnikání Živnst je takvá činnst, která vykazuje všechny znaky pdnikání, ale je pdřazena pd režim živnstenskéh zákna. Živnst je sustavná činnst prvzvaná samstatně, vlastním jménem, na vlastní dpvědnst, za účelem dsažení zisku a za pdmínek stanvených záknem živnstenském pdnikání (živnstenský zákn). ŽZ spjuje živnst se znaky (musí být naplněny sučasně): sustavnst činnst vyknávaná i pakvaně a pravidelně samstatnst jedná se především samstatné rzhdvání pdnikatele jde činnst prvzvanu vlastním jménem (pd svu firmu) musí jít činnst prvzvanu na vlastní zdpvědnst (pdnikatel nese rizik za výsledky své pdnikatelské činnsti závazky, případné ztráty či úpadek činnst prvzvanu za účelem dsažení zisku, i činnst s úmyslem zisku dcílit, byť sknčila ztrátu Státní závěrečná zkuška BAKALÁŘSKÁ Eknmika pdniku ŽZ uvádí taxativně (negativním výčtem) činnsti, které nejsu živnstí, i když výše uvedené znaky živnsti naplňují. Tyt činnsti lze členit d čtyř skupin: 1. činnsti, které zákn vyhrazuje státu neb jejich výkn svěřuje právnické sbě 2. některé činnsti autrů pdle autrskéh zákna a záknů upravující průmyslvá práva 3. činnsti fyzických sb při výknu některých pvlání 4. další činnsti, které vzhledem k významu, pvaze prvzu a vlivu na klí vyžadují zvláštní právní úpravu. Prvzvání živnsti Živnst může prvzvat fyzická neb právnická sba (pdnikatel) včetně zahraniční sby, splní-li pdmínky stanvené ŽZ. Fyzická sba, která nemá bydliště na území České republiky, neb právnická sba, která nemá sídl na území České republiky (dále jen "zahraniční sba ), může na území České republiky prvzvat živnst za stejných pdmínek a ve stejném rzsahu jak česká sba. Všebecné pdmínky prvzvání živnsti: 1) plná svéprávnst, kteru lze nahradit přivlením sudu k suhlasu záknnéh zástupce nezletiléh k samstatnému prvzvání pdnikatelské činnsti 2) bezúhnnst Zvláštními pdmínkami prvzvání živnsti jsu dbrná neb jiná způsbilst, pkud je ŽZ neb zvláštní předpisy vyžadují. Druhy živnstí (rzdělení živnstí pdle živnstenskéh právnění): 1. hlašvací při splnění stanvených pdmínek smějí být prvzvány na základě hlášení 2. kncesvané smějí být prvzvány na základě kncese, tj. státníh pvlení k prvzvání živnsti Živnstenské právnění (právnění prvzvat živnst) vzniká právnickým sbám již zapsaným d OR, právnickým sbám, které se d OR nezapisují a fyzickým sbám: a) u hlašvacích živnstí buď dnem hlášení, neb dnem vzniku živnstenskéh právnění v případě, je-li v hlášení uveden pzdější den než den hlášení b) u kncesvaných živnstí dnem nabytí právní mci rzhdnutí udělení kncese. Průkazem živnstenskéh právnění je živnstenský list a kncesní listina (d jejíh vydání pravmcné rzhdnutí, jímž byla udělena kncese). Živnstenské právnění nemůže být přenesen na jinu sbu. Průkaz lze jej nahradit i svědčením, které pdnikateli vydá na jeh žádst ŽÚ. Živnstenský list, kncesní listina, pravmcné rzhdnutí a svědčení jsu veřejnými listinami. Před se vydávaly jak svědčení tzv. živnstenské listy, p tmt datu služí k prkázání živnsti puhý výpis ze živnstenskéh rejstříku. Nesplňuje-li pdnikatel některé dané pdmínky pdnikání sám, může prvzvat živnst prstřednictvím dpvědnéh zástupce. Odpvědný zástupce je fyzická sba ustanvená pdnikatelem, která dpvídá za řádný prvz živnsti a za ddržvání živnstenskprávních předpisů a je k pdnikateli ve smluvním vztahu. Nikd nemůže být

8 Státní závěrečná zkuška BAKALÁŘSKÁ Eknmika pdniku ustanven d funkce dpvědnéh zástupce pr více než čtyři pdnikatele. Odpvědný zástupce musí splňvat všebecné i zvláštní pdmínky prvzvání živnsti. Odpvědnéh zástupce musí stanvit: FO, která nesplňuje zvláštní pdmínky prvzvání činnsti PO pr živnsti vyžadující splnění zvláštních pdmínek prvzvání živnsti Ohlašvací živnsti se dále člení pdle pžadvané dbrné způsbilsti na živnsti: řemeslné - pdmínku je dbrná způsbilst vázané - pdmínku je dbrná způsbilst upravená zvláštními předpisy (Občan České republiky neb jinéh členskéh státu Evrpské unie může prkázat dbrnu způsbilst dkladem uznání dbrné kvalifikace vydaným uznávacím rgánem pdle zákna uznávání dbrné kvalifikace.) vlné - není-li jak pdmínka prvzvání živnsti dbrná způsbilst stanvena (jediná vlná živnst - předmět pdnikání: Výrba, bchd a služby, která zahrnuje 80 brů činnstí) Splnil-li hlašvatel všechny pdmínky stanvené záknem, prvede živnstenský úřad zápis d živnstenskéh rejstříku d 5 pracvních dnů de dne dručení hlášení a vydá pdnikateli výpis. Živnstenský úřad d 5 dnů de dne nabytí právní mci rzhdnutí udělení kncese prvede zápis d živnstenskéh rejstříku a pdnikateli vydá výpis. Z hlediska předmětu pdnikání se živnsti dělí na: 1) živnsti bchdní - nákup zbží za účelem dalšíh prdeje a jeh prdej - hstinská a ubytvací činnst, cestvní ruch 2) živnsti výrbní - výrba a prdej výrbků - pravy bdbných výrbků a zprstředkvání prdeje ve stejném bru 3) služby - přeprava zbží a sb, pravy, kadeřnictví atp. V ŽZ je uveden rzsah právnění pr uvedené členění živnstí. V systému vnitřní bchd ČR se setkáváme nejvíce s živnstmi bchdními a pskytujícími služby. Pdání v suvislsti se živnstí, lze učinit u kteréhkliv becníh živnstenskéh úřadu. Pdání pdle zákna lze učinit prstřednictvím kntaktníh místa veřejné správy. V rámci své půsbnsti živnstenské úřady prvádí kntrlu, sledují, zda jsu splněny pvinnsti stanvené ŽZ při pdnikání. Fyzická sba může splečně s hlášením živnsti neb žádstí kncesi na živnstenském úřadu též: a) pdat přihlášku k daňvé registraci neb příslušné známení, b) známit zahájení samstatné výdělečné činnsti, c) pdat přihlášku k důchdvému pjištění, d) pdat přihlášku k nemcenskému pjištění, e) známit vznik vlnéh pracvníh místa neb jeh bsazení, f) pdat známení pdle zákna veřejném zdravtním pjištění Státní závěrečná zkuška BAKALÁŘSKÁ Eknmika pdniku Právnická sba může splečně s hlášením živnsti neb žádstí kncesi na živnstenském úřadu též: a) pdat přihlášku k daňvé registraci neb příslušné známení, b) známit vznik vlnéh pracvníh místa neb jeh bsazení. Prvzvny prvzvnu se rzumí prstr, v němž je živnst prvzvána. Živnst lze vyknávat v jedné neb více prvzvnách, pkud pdnikatel má právní důvd pr jejich užívání. Za prvzvnu se pvažuje i autmat neb bdbné zařízení služící k prdeji zbží neb pskytvání služeb a mbilní prvzvna. Mbilní prvzvna je prvzvna, která je přemístitelná a není umístěna na jednm místě p dbu delší než tři měsíce. Prvzvna musí být trvale a zvenčí viditelně značena bchdní firmu neb názvem neb jménem a příjmením pdnikatele a jeh identifikačním číslem. Živnstenské právnění zaniká: a) smrtí pdnikatele, b) zánikem právnické sby, c) uplynutím dby, pkud byl živnstenské právnění mezen na dbu určitu, d) výmazem zahraniční sby pvinně zapsané v bchdním rejstříku neb jejíh předmětu pdnikání z bchdníh rejstříku, e) stanví-li tak zvláštní právní předpis, f) rzhdnutím živnstenskéh úřadu zrušení živnstenskéh právnění. Organizačně právní frma Zalžení Vznik Splečníci Kapitál pdnik jedntlivce Dnem rzhdnutí registraci Rzhdnutím registraci Pdnikatel sám, neb s tichým splečníkem Minimum není stanven, vklad tichéh splečníka je vlastnictvím neb v užívání pdnikatele Otázka č. 14 Studijní materiál 3 Uzavřením splečenské smluvy v..s k.s. s.r Uzavřením splečenské smluvy Uzavřením splečenské smluvy Zápisem d OR Zápisem d OR Zápisem d OR Alespň 2 FO i PO Peněžité i nepeněžité vklady splečníků, minimum není stanven Alespň dvě fyzické sby: 1 kmanditista a 1 kmplementář Vklady kmanditistů určeny pevnu částku min 5 tisíc, vklady kmplementářů z peněžitých i nepeněžitých prstředků, minimum není stanven 2 či více splečníků, ale také jediná sba Minimální základní kapitál ,-, minimální vklad splečníka 20000,- Od stačí puhá 1,- Kč (zavádění testu inslvence, který stjí na reálném stavu majetku

9 Organizačně právní frma Ručení za závazky Státní závěrečná zkuška BAKALÁŘSKÁ Eknmika pdniku pdnik v..s k.s. s.r. jedntlivce Celým svým majetkem, tichý splečník d výše vkladu v..s. celým svým majetkem, splečníci ručí splečně a nerzdílně veškerým svým majetkem k.s. celým svým majetkem, kmplementáři ručí celým svým majetkem, kmanditisté puze d výše svéh nesplacenéh vkladu Orgány Pdnikatel sám Splečníci Splečníci Statutární rgán Pdíl na zisku Zrušení a zánik Pdnikatel sám Zisk patří pdnikateli, tichý splečník bdrží pdíl pdle svéh vkladu Zrušení a registrace příslušným rgánem, smrtí pdnikatele, vymazání z OR Splečnst může zastupvat každý splečník, není-li ve smluvě něc jinéh, případné mezení musí být v bchdním rejstříku Mezi splečníky rvným dílem Dhdu účastníků, knkurzem, uplynutím dby, sudním rzhdnutím, výpvědí a úmrtím, pkud pslední dva důvdy jsu sjednány ve smluvě Zastupvat a vést má práv puze kmplementář, kmanditista má práv kntrly Pměrem stanveným ve splečenské smluvě Dhdu účastníků, knkursem, uplynutím dby, sudním rzhdnutím, jinými způsby pdle smluvy s.r.. celým svým majetkem, splečníci ručí d výše svých nesplacených vkladů Jednatelé, valná hrmada, dzrčí rada (přesně upravuje splečenská smluva) 1 neb více jednatelů samstatně nestanví-li splečenská smluva jinak V pměru splacených vkladů ppř. pdle splečenské smluvy Dhdu účastníků, knkursem, uplynutím dby, sudním rzhdnutím, výpvědí a úmrtím člena splečnsti Státní závěrečná zkuška BAKALÁŘSKÁ Eknmika pdniku Frma a.s. družstv s.p. P ustavující valné Zakladatelem může být Na základě usnesení hrmadě uzavřením puze rgán státní Zalžení ustavující členské zakladatelské smluvy správy neb místní schůze neb listiny zastupitelský rgán Vznik Zápisem d OR Zápisem d OR Zápisem d OR Splečníci Akcináři 1 PO, 2 FO Členvé družstva, členem může být i právnická sba 2 PO, 5 FO - Kapitál Ručení za závazky Orgány Statutární rgán Pdíl na zisku Zrušení a zánik Minimální základní kapitál bez úpisu akcií 2 miliny, s úpisem 20 milinů, minimální nminální hdnta akcie 1000,- a.s. celým svým majetkem, akcináři neručí za závazky splečnsti Dualistická struktura (valná hrmada, představenstv, dzrčí rada) Mnistická str. (valná hrmada, správní rada, statutární ředitel) Statutárním rgánem je představenstv, v případě vedení spru prti představenstvu neb jeh členům zastupuje a.s. dzrčí rada Zisk se dělí pdle usnesení valné hrmady, pdíl na zisku akcináře = dividenda, dměny členů představenstva = tantiemy Usnesením valné hrmady zrušení spl., dsažením účelu spl. neb uplynutím dby, nucenu likvidací Tvřen členskými pdíly, minimum zapisvanéh základníh jmění je 50000,- Družstv ručí celým svým majetkem, způsb a rzsah ručení členů můžu určit stanvy družstva Členská schůze, představenstv, kntrlní kmise, ppř. ředitel Představenstv, u maléh družstva (d 50 členů) předseda Pdle usnesení členské schůze (knference delegátů) při prjednávání rční účetní uzávěrky Usnesením členské schůze, knkursem, rzhdnutím sudu, uplynutím dby, dsažením účelu Hspdaří s věcmi a majetkvými právy svěřenými mu při jeh zalžení a dále s věcmi a majetkvými právy nabytými v průběhu pdnikání, minimum není stanven Pdnik jak právnická sba ručí svým majetkem Ředitel, dzrčí rada typu I, ředitel typu II Ředitel Schvaluje dzrčí rada Zánik likvidací neb bez likvidace

10 Státní závěrečná zkuška BAKALÁŘSKÁ Eknmika pdniku 15. Charakteristické rysy pdnikatelské činnsti. Otázka č. 15 Studijní materiál 1 Pdnikatelská činnst: Sustavná činnst prváděná samstatně pdnikatelem, vlastním jménem a na vlastní dpvědnst za účelem dsažení zisku. Pdstata pdnikání: Je samstatné rzhdvání bru pdnikání, právní frmě pdnikání, umístění pdniku, jeh rganizaci, získávání finančníh kapitálu a pužití dsaženéh zisku. Účelem pdnikání je rzmnžit vynalženy kapitál. Th lze dsáhnut tím, že prdejem výrbků a pskytváním služeb cizím sbám bude dsažen zisku. Pdnikání je rientván na dsažení vyské efektivnsti a k tmu hledá a využívá všechny příležitsti, a t jak v blasti úsprnsti při vynakládání zdrjů, tak v blasti vytváření, prvádění a tržníh uplatnění nvých dknalejších výrb a služeb. Zisk je v rzvji tržních vztahů cílem i prstředkem pr další rzvj pdniku. Pdnikání vyžaduje dvahu. Výrazným rysem pdnikání je sustavné vyhledávání a využívání nvých příležitstí. Vše nvé je spjen s rizikem. V pdnikání t znamená, že míst zisku může byt výsledkem ztráta. Pdle th, zda jsme chtni při pdnikání pdstupit vyšší rizik při vyšších ptenciálních efektech neb se spkjit s menšími efekty při nižším riziku, vlíme buď více, či méně fenzivní pdnikatelsku strategii. Při pdnikání se snažíme maximalizvat efekty a minimalizvat rizik. Otázka č. 15 Studijní materiál 2 Pdle Obchdníh zákníku se pdnikáním rzumí sustavná činnst prváděná samstatně pdnikatelem vlastním jménem a na vlastní dpvědnst za účelem dsažení zisku. Pdnikatelem je pdle tht zákna: a) Osba zapsaná v OR b) Osba, která pdniká na základě živnstenskéh právnění c) Osba, kt. pdniká na základě jinéh než živnstenskéh právnění pdle zvláštních předpisů d) FO, kt. prvzuje zemědělsku výrbu a je zapsána d evidence pdle zvláštníh předpisu Pdstatu pdnikání je samstatné rzhdvání bru pdnikání, právní frmě pdnikání, umístění pdniku, jeh rganizaci, získávání finančníh kapitálu a pužití dsaženéh zisku. Účelem pdnikání je rzmnžit vynalžený kapitál. Th lze dsáhnut tím, že prdejem výrbků a pskytváním služeb cizím sbám bude dsažen zisku. Pdnikání je rientván na dsažení vyské efektivnsti, zisk je cílem i prstředkem pr další rzvj pdniku Státní závěrečná zkuška BAKALÁŘSKÁ Eknmika pdniku Charakteristické rysy pdnikatelské činnsti lze stručně shrnut d těcht kruhů: (a) vyhledávání a využívání nvých příležitstí; (b) nárčné eknmické prstředí, využívání své silné stránky; (c) nárčné tvůrčí prstředí, využívání schpných lidí; (d) maximalizace efektů; (e) minimalizace rizika; (f) velkrysst v hdncení pdnikvých výsledků; (g) služby dběratelů; (h) vytváření vnitřníh prstru pr pdnikání; (i) jednduchá rganizační struktura; (j) pdnikvá kultura. Pdle Obchdníh zákníku se pdnikáním rzumí sustavná činnst prváděná samstatně pdnikatelem vlastním jménem a na vlastní dpvědnst za účelem dsažení zisku. Pdstatu pdnikání je samstatné rzhdvání bru pdnikání, právní frmě pdnikání, umístění pdniku, jeh rganizaci, získávání finančníh kapitálu a pužití dsaženéh zisku. Účelem pdnikání je rzmnžit vynalžený kapitál. Th lze dsáhnut tím, že prdejem výrbků a pskytváním služeb cizím sbám bude dsažen zisku. Pdnikání je rientván na dsažení vyské efektivnsti a k tmu hledá a využívá všechny příležitsti, a t jak v blasti úsprnsti při vynakládání zdrjů, tak v blasti vytváření, prvádění a tržníh uplatnění nvých dknalejších výrb a služeb. Zisk je v rzvji tržních vztahů cílem i prstředkem pr další rzvj pdniku. Pdnikání vyžaduje dvahu. Výrazným rysem pdnikání je sustavné vyhledávání a využívání nvých příležitstí. Vše nvé je spjen s rizikem. V pdnikání t znamená, že míst zisku může být výsledkem ztráta. Pdle th, zda jsme chtni při pdnikání pdstupit vyšší rizik při vyšších ptenciálních efektech neb se spkjit s menšími efekty při nižším riziku, vlíme buď více, či méně fenzivní pdnikatelsku strategii. Při pdnikání se snažíme maximalizvat efekty a minimalizvat rizik. Vždy však zůstane rizik, které si při daných pdnikvých pměrech nemůžeme dvlit nepdstupit. Rizik pdnikání znamená, že určité prcent pdnikvých záměrů nutně nevyjde. Pdnikatelsku činnst nemůžeme hdntit pdle jedntlivých pdnikvých akcí vytržených ze suvislstí, ale v suhrnném výsledku. Ztráty z neúspěšných akcí se mhu pvažvat za sučást nákladů na úspěšné akce a záleží na celkvém hspdaření pdniku. Hdncení pdnikvých výsledků vyžaduje velkrysst. Tlak na t, aby všechny pdnikvé akce přinesly pzitivní výsledek, může znamenat pdvázání pdnikání. Start d pdnikatelské fenzívy bývá nejhrší a nejtěžší. Je třeba dhadnut, kde najít průlm ve vzájemně prpjené sustavě řetězců příčin a následků, drbných, ale sčítajících se nedůslednstí, slevení, nepřádků a spkjenstí se s průměrnstí

11 Státní závěrečná zkuška BAKALÁŘSKÁ Eknmika pdniku 16. Kapitálvá a majetkvá pdstata pdniku a její reprdukce. Eknmická efektivnst investic. Otázka č. 16 Studijní materiál 1 Kapitálvá pdstata pdniku: Pasiva pdniku. Zbrazuje majetek pdle zdrje krytí, z nichž majetek vznikl. Vlastní kapitál: Kapitál vlžený d pdniku, který patří přím pdnikateli, neb skupině pdnikatelů. Tvří vlastní zdrje financvání pdniku. Tvří h peněžní i nepeněžní vklady. Eviduje se na straně pasiv. Pdíl vlastníh kapitálu na celkvém kapitálu je ukazatel finanční stability pdniku a jeh nezávislsti. Základní kapitál: Splečnst s ručením mezeným: 1Kč Akcivá splečnst: Základní kapitál je rzvržen na něklik akcií v nminální hdntě pdle th, jestli se jedná veřejnu nabídku akcií. Při veřejné nabídce 20 milinů Kč, při neveřejné 2 miliny Kč. Kapitálvé fndy: U akcivých splečnstí se z kapitálvých fndů tvří emisní áži (rzdíl mezi tržní a nminální hdntu akcií). Rezervní fndy: Ze zákna u akcivé splečnsti. Služí ke krytí ztrát. Nedělitelný fnd a statní fndy ze zisku: Služí k úhradě závazků při zániku družstva. Výsledek hspdaření minulých let: Nerzdělený zisk minulých let p zdanění Výsledek hspdaření běžnéh účetníh bdbí: Zisk, neb ztráta Cizí zdrje: Kapitál věřitelů, neb jiných investrů. Jedná se vlastně dluh pdniku. Cizí kapitál je pskytván za úrk a výdaje spjené s jeh získáním jsu bankvní pplatky a prvize. Úrk je daňvě uznatelný náklad, cž je výhdně pr pdnik. Je bvykle levnější než pužití kapitálu vlastníh, zvyšuje výnsnst vlastníh kapitálu (pkud je výnsnst vyšší než úrkvá míra). Rezervy: Dluhdbé závazky: Se splatnstí delší než 1 rk. Krátkdbé závazky: Se splatnstí d 1 rku. Závazky vůči ddavatelům, zaměstnancům, z bchdních vztahů, vůči státnímu rzpčtu. Bankvní úvěry a výpmci: Dluhdbé a krátkdbé. Důvdy pr pužití cizíh kapitálu: Při zalžení pdniku, neb při pdnikání nemá pdnikatel dstatečný vlastní kapitál Pužitím cizíh kapitálu nevznikají jeh pskytvateli žádná práva v řízení pdniku. Důvdy prti využití většíh mnžství cizíh kapitálu: Cizí kapitál zvyšuje zadluženst pdniku a tím snižuje finanční stabilitu pdniku. Každý další dluh je dražší a btížněji získatelný. Omezuje jednání managementu (musí byt přizpůsben věřitelům) Státní závěrečná zkuška BAKALÁŘSKÁ Eknmika pdniku Pměr mezi vlastním a cizím kapitálem závisí na řadě klnstí, u výrbních pdniků převládá kapitál vlastní, u bchdních splečnstí se pměr blíží k 50:50 a u peněžních pdniků zaujímá vyšší pdíl cizí kapitál. Pdnik by měl mít puze tlik kapitálu, klik je schpen hspdárně a efektivně využít: Má-li kapitálu více, je jeh využití nehspdárné Překapitalizvaný pdnik. Má-li kapitálu méně, způsbuje pruchy v chdu pdniku Pdkapitalizvaný pdnik. Majetkvá pdstata pdniku: Aktiva pdniku. Majetkem se rzumí suhrn všech věcí, peněz, phledávek a jiných majetkvých hdnt, které patří pdnikateli, a který je určen k jeh pdnikání. Dluhdbý majetek: Zůstává v pdniku déle než 1 rk Dluhdbý nehmtný majetek ( 60 tisíc Kč): Zřizvací výdaje, sftware Dluhdbý hmtný majetek ( 40 tisíc Kč): Stavby, dspělá zvířata, SMV Dluhu finanční majetek: Finanční účasti pdniku v jiných pdnicích. Oběžná aktiva: Zásby: Materiál, nedknčená výrba a pltvary, výrbky, mladá a statní zvířata a jejich skupiny a zbží Dluhdbé phledávky: Phledávky z bchdních vztahů Krátkdbé phledávky: Phledávky z bchdních vztahů, daňvé phledávky Krátkdbý finanční majetek: Pkladna, běžný účet Eknmická efektivnst investic: Služí pr rzhdnutí, zda-li uskutečnit investici, neb ne. Za hlavní kritéria při investičním rzhdvání se pvažuje výnsnst (rentabilita), rizik (bezpečnst), likvidita (rychlst přeměny investice zpět na htvé peníze). Aby investice byla pvažvána za eknmicky efektivní, je nutné, aby celkvý efekt za dbu jejíh využívání byl větší než výdaje na její přízení. Metdy hdncení eknmické efektivnsti investic: Statické: Nezhledňují faktr času. Čistá sučasná hdnta, dba návratnsti, metda úspry nákladů (nákladvý účin), prduktvý účin. Dynamické: Zhledňují faktr času. Čistá sučasná hdnta: ČSH = SH-Investice, SH = Rční výns * (1+i) -n Index rentability: ČSH / Investice Dba návratnsti: é ř é áíí Vnitřní výnsvé prcent: Ukazuje minimální výnsnst, kteru musí dsáhnut investice, aby nebyla ztrátvá. VVP = p 1 +!/#/ * (p 2 -p 1 ) Hdncení eknmické efektivnsti investice zahrnuje tyt krky: Stanvení celkvých investičních nákladů (resp. výdajů). Určení způsbu financvání, struktury zdrjů a nákladů na zdrje financvání. Zpracvání bilance příjmů a výdajů (cash-flw).

12 Státní závěrečná zkuška BAKALÁŘSKÁ Eknmika pdniku Otázka č. 16 Studijní materiál 2 Kapitálvá pdstata (struktura) pdniku: Rzumí se jí struktura zdrjů, z nichž majetek pdniku vznikl. Rzlišujeme: (a) vlastní zdrje: kapitál, který patří pdnikateli neb skupině pdnikatelů vlžený d pdniku; (b) cizí zdrje: kapitál věřitelů, ale i jiných investrů vlžený d pdniku (= cizí kapitál). Vlastní kapitál: - tvří vlastní zdrje financvání bchdníh majetku pdnikatele; - kapitál, který patří majitelům (je hlavním nsitelem pdnikatelskéh rizika); - v rzvaze se eviduje na straně pasiv; - může být vytvřen při zalžení neb v průběhu pdnikání; - jeh pdíl na Σ kapitálu = ukazatel finanční stability a nezávislsti; - tvří h peněžní i nepeněžní vklady; - v bchdních splečnstech a družstvech je rzdělen d něklika plžek: - základní kapitál: tvří h peněžní i nepeněžní vklady splečníků d pdniku, pvinně h vytváří k. s., s. r.., a. s. a družstv a jeh výše se zapisuje d OR; - kapitálvé fndy: mají význam především u a. s., kde jejich pdstatnu část tvří emisní áži (tj. kladná rzdíl mezi skutečně dsaženu prdejní cenu akcií a jejich nminální cenu při emisi akcií); - fndy ze zisku: tvří se přím ze zákna u s. r.., a. s. jak záknný rezervní fnd a u družstev jak nedělitelný fnd neb může být předepsána stanvami pdniku, služí ke krytí ztrát neb kryje různá pdnikatelská rizika; - nerzdělený zisk: je t část zisku p dvdu daní, která služí k dalšímu pdnikání a představuje zisk z minulých let. Skutečnu výši vlastníh kapitálu tvří rzdíl mezi skutečnu hdntu A pdniku a skutečnu hdntu jeh dluhů. Cizí kapitál: - představuje významnu sučást finanční základy pdniku, bez které se pdnik nebejde; - je dluhem pdniku, který musí v určité dbě splatit; - rzlišujeme 2 typy: - krátkdbý: se splatnstí d 1 rku = dluhy neb-li závazky pdniku vůči ddavatelům, zaměstnancům, státnímu rzpčtu ap.; - dluhdbý: se splatnstí delší jak 1 rk = dl. bankvní úvěry, dl. závazky a rezervy. Cizí kapitál není nikdy pskytván zadarm, tj. nákladem pužití je úrk ( daňvé zatížení, prtže je sučástí nákladů), a výdaje spjené s jeh získáním jsu bankvní aj. pplatky a prvize. Je bvykle levnější než pužití kapitálu vlastníh, zvyšuje výnsnst vlastníh kapitálu (pkud je výnsnst vyšší než úrkvá míra). Důvdy pr pužití cizíh kapitálu: - při zalžení pdniku nemá pdnikatel dstatečný vlastní kapitál; - při pdnikání pdnikatel nedispnuje dstatečným mnžstvím kapitálu; - pužití cizíh kapitálu nevznikají jeh pskytvateli žádná práva v řízení pdniku Státní závěrečná zkuška BAKALÁŘSKÁ Eknmika pdniku Prti většímu pužití cizíh kapitálu lze uvést tyt důvdy: - cizí kapitál zadluženst pdniku a tím finanční stabilitu (nebezpečí bankrtu); - každý další dluh je dražší a btížněji získatelný; - mezuje jednání managementu (musí být přizpůsben věřitelům). Pměr mezi vlastním a cizím kapitálem závisí na řadě klnstí, u výrbních pdniků převládá kapitál vlastní, u bchdních splečnstí se pměr blíží k 50:50 a u peněžních pdniků zaujímá vyšší pdíl cizí kapitál. Pdnik by měl být puze tlik kapitálu, klik je schpen hspdárně a efektivně využít: - má-li kapitálu více, je jeh využití nehspdárné = překapitalizvaný pdnik; - má-li kapitálu méně, způsbuje pruchy v chdu pdniku = pdkapitalizvaný pdnik. Hdncení struktury kapitálu: - velikst kapitálu závisí na veliksti pdniku; - záleží na pužitých druzích vlastníh a cizíh kapitálu a jejich vzájemných pměrech; - pměr mezi vlastním a cizím kapitálem záleží na: - předmětu činnsti - struktuře majetku - dstupnsti úvěru pr pdniky - výnsnsti pdniku - stabilitě tržeb a zisku - subjektivním pstji vedení pdniku k dluhu a riziku - při vertikální analýze se psuzuje: - relace mezi vlastním a cizím kapitálem: zadluženst = cizí kapitál : celkvému kapitálu (neb celkvá aktiva) míra krytí úrků = (zisk před zdaněním + úrky placené) : úrky placené míra finanční samstatnsti = vlastní kapitál : cizí kapitál zadluženst vlastníh kapitálu = cizí kapitál : vlastnímu kapitálu - struktura vlastníh kapitálu (pdíl jedntlivých slžek : vlastní kapitál); - struktura dluhů (krátkdbý cizí kapitál : dluhdbý cizí kapitál); - struktura celkvéh kapitálu (jedntlivé slžky kapitálu : celkvý kapitál). Majetkvá pdstata pdniku: Pr zabezpečení své činnsti ptřebuje pdnik finanční zdrje (vlastní neb cizí), které pužije k zajištění ptřebných výrbních prstředků. Knkrétní slžení prstředků se značuje jak majetek, jeh peněžní vyjádření jak aktiva. Přehled slžení majetku (A) a všech finančních zdrjích (P) pskytuje rzvaha (A=P). Majetkem se rzumí suhrn všech věcí, peněz, phledávek a jiných majetkvých hdnt, které patří pdnikateli, a který je určen k jeh pdnikání. Tvří jej dvě základní skupiny prstředků: - Dluhdbý majetek fixní, investiční, stálý = A, služí pdniku dluhu dbu, bvykle déle jak 1 rk a tvří pdstatu jeh majetkvé struktury. Člení se d tří základních skupin: - hmtný: hdnta ,- Kč a dba pužitelnsti delší jak 1 rk, pstupně se ptřebvává, prt se depisuje (účetní a daňvé dpisy), rzeznáváme i:

13 Státní závěrečná zkuška BAKALÁŘSKÁ Eknmika pdniku - drbný: hdnta ,- Kč a dba pužitelnsti delší jak 1 rk (pdnik se může rzhdnut, zda takt specifikvaný majetek bude pkládat za drbný dluhdbý majetek neb zda za běžný majetek); - nehmtný: hdnta ,- Kč a dba pužitelnsti delší jak 1 rk, máme i: - drbný: jak u drbnéh hmtnéh, jen hdnta je ,- Kč; - finanční: tvří finanční účasti pdniku v jiných pdnicích; - Oběžný majetek v rzvaze je značván jak běžná A, nazývá se prt, prtže jedna frma přechází v jinu, je neustál:e v phybu, rzeznáváme dvě pdby: - věcná: zásby, výrbky, zbží ap.; - peněžní: peníze v pkladně a na účtech v bance, phledávky ap. Hdncení majetkvé stability pdniku a využití (reprdukce) majetku: Pr majetkvu stabilitu je důležité, aby pdnik dispnval majetkem ptřebné veliksti a měl zastupeny jedntlivé druhy majetku ve správném pměru. Velikst majetku pdniku je vlivněna: - předmětem činnsti; - rzsahem pdnikvých výknů; - stupněm využití majetku; - cenu majetku: - cena přizvací: cena přízení + náklady spjené s přízením; - vlastní náklady přízení; - reprdukční přizvací cena: cena, za nichž by se majetek přídil jak nvý v kamžiku ceňvání. Eknmická efektivnst investic: Za eknmicku efektivnst investic lze pvažvat becně vztah mezi eknmickými a sciálními efekty z investic a eknmickými a sciálními nárky ptřebnými k dsažení těcht efektů. Z hlediska pdniku jsu však pdstatné eknmické nárky a eknmické efekty. Mezi eknmy neexistuje jedntný phled na eknmické efekty z investice, zpravidla se za ně pvažují: zisk, úspra nákladů, peněžní tk (tzv. cash-flw), resp. čistý výns, dividenda ap. Investice se definuje jak bětvání dnešní jisté hdnty (sptřeby) ve prspěch buducí nejisté hdnty (sptřeby). Jedná se majetek, který je přizván za účelem bnvy ptřebenéh majetku za účelem rzšíření dsavadníh stavu pdnikvéh majetku = investiční majetek (zkráceně investice). Investice dělíme z mikreknmickéh hlediska na: - finanční: mají pvahu majetkvé transakce s cílem získat výns bez hledu na knkrétní pdnikatelsku činnst; - reálné: jsu vázány na knkrétní pdnikatelsku činnst. Jsu t všechny přírůstky investičníh (neběžnéh) majetku a dluhdbé přírůstky běžnéh majetku, rzeznáváme: - hmtné (kapitálvé, věcné); - nehmtné (nemateriální). Státní závěrečná zkuška BAKALÁŘSKÁ Eknmika pdniku Hlavní kritéria investičníh rzhdvání: - výnsnst (rendita): veškeré příjmy, které plynu z investice; - rizik (bezpečnst): příjmy z investice se budu dchylvat d předpkládaných příjmů; - likvidita: rychlst, s jaku lze přeměnit danu investici zpět v htvé peníze. Hdncení eknmické efektivnsti investice zahrnuje tyt krky: - stanvení celkvých investičních nákladů (resp. výdajů); - určení způsbu financvání, struktury zdrjů a nákladů na zdrje financvání; - zpracvání bilance V a N neb bilance příjmů a výdajů během bdbí živtnsti, je vlivněna zejména těmit faktry: - čas: spjen s dluhým časvým hrizntem (delší jak 1 rk); - rizik: je větší, čím je delší časvý hriznt, rzlišujeme: - systematické: v důsledku změn v celkvém eknmickém vývji; - nesystematické: jen pr některé bry, firmy či prjekty. Rční efekt je mžné vypčítat těmit způsby: - rzdíl mezi V a N = výsledkem je hrubý zisk před zdaněním (vyjadřuje příns investice nad rámec bnvy všech sptřebvaných neb ptřebvaných výrbních činitelů); - rzdíl mezi příjmy a výdaji = výsledkem je peněžní htvst, neb-li CF (představuje phtvé peněžní prstředky plynucí z investice). Metdy hdncení eknmické efektivnsti investic: Vyjadřuje se pmcí prvnání eknmických efektů (V) investice s hdntu investičních výdajů vynalžených na jejich dsažení. Aby investice byla pvažvána za eknmicky efektivní, je nutné, aby celkvý efekt za dbu jejíh využívání byl větší než výdaje na její přízení. Knstruují se různé rzdílvé a pdílvé ukazatele efektivnsti. Ukazatele, které se nejčastěji pužívají jsu členěny z hlediska faktru času: - statické: srzumitelné, jednduché, ale nebere v úvahu faktr času VVK = (zisk / vlastní kapitál) * 100 % VCK = ((zisk+placené úrky) / Σ vlžený kapitál ) * 100 % - dby úhrady (návratnsti): čím je dba úhrady kratší, tím je prjekt výhdnější DÚ = investvaný (vlastní) kapitál / rční č. V z investice rků DÚ = investvaný (Σ) kapitál / rční č. V z investice, vč. úrků z cizíh kapitálu - dynamické: zhledňuje faktr času; - čistá sučasná hdnta: abslutní výše rzdílu mezi sučasnu hdntu V investice a sučasnu hdntu investičních výdajů na přízení investice; - index rentability; - vnitřní výnsvé prcent: takvá úrkvá sazba, při níž sučasná hdnta čekávaných V investice se rvná sučasné hdntě výdajů na přízení investice, vyjadřuje také minimální výnsnst, kteru musí investice dsáhnut, aby nebyla ztrátvá; - dba návratnsti investice

14 Státní závěrečná zkuška BAKALÁŘSKÁ Eknmika pdniku 17. Financvání pdniku, běžné a mimřádné financvání, metdy hdncení situace pdniku. Otázka č. 17 Studijní materiál 1 Financvání pdniku: Může být buď z vlastních, neb z cizích zdrjů viz předešlá tázka kapitálvá pdstata pdniku. Mezi cizí zdrje nemusí patřit vylženě jen bankvní úvěr, ale i Faktring, Frfaiting a Leasing. Faktring: Metda financvání krátkdbých úvěrů pskytnutých při ddávkách zbží a služeb. Pdstatu je dkup krátkdbých phledávek (dba splatnsti < 180 dní). Cenu faktringu je faktringvá prvize (0,8-3% z výše phledávky). Výhdu je, že phledávku prdáváme včetně rizika jejíh nezaplacení. Frfaiting: Odkup střednědbých až dluhdbých phledávek v suvislsti s vývzem strjů d zahraničí, investičních celků. Dba splatnsti je 8 let. Veškerá rizika nese frfaiter (rizik nezaplacení, měnvé i úrkvé). Financují se tak větší částky (miliny Kč) Leasing: Není nutná celá suma na nákup dané věci. Splátky se zahrnují d nákladů. Jednduché a rychlé vyřízení. Operativní: Krátkdbý prnájem majetku, realizván na základě nájemní smluvy. P sknčení smluvy se předmět vrací prnajímateli. Finanční: P celu dbu splácení zůstává vlastnictví prnajímateli. P sknčení splácení přechází předmět d vlastnictví uživatele. Zpětný: Zákazník dprdá předmět leasingvé splečnsti, ihned dstane htvst a pak si h prnajímá d leasingvé splečnsti. Zásady financvání: Pdnik má mít zařizvací a běžný kapitál přiměřeny, aby h mhl využít k hspdárnému prvzu a zajištění rentability pdniku. Vlastní a cizí kapitál musí byt v určitém vzájemném pměru, který se řídí druhem pdniku a jeh pdnikatelsku frmu. O financvání vlastním a cizím kapitálem rzhduje rentabilita pdniku. Zřizvací majetek má pdnikatel financvat vlastním kapitálem neb dluhdbým cizím. Udržvání a bnvvání majetkvých sučástí, jakž i statní náklady na výrbu se mají financvat z běžných výnsů pdniku, nvé investice se mají financvat nvým kapitálem (vlastním neb dluhdbým cizím). Krátkdbé úvěry se mají splácet z běžných výnsů, dluhdbé ze zisku. Zisk je rzhdujícím ukazatelem pr investiční činnst a úvěrvé transakce vůbec Faktry vlivňující financvání: Veškeré financvání a finanční řízení je jimi vlivňván. Faktr času: Spčívá v časvém nesuladu určitéh rzhdnutí a vlivu tht rzhdnutí na eknmiku pdniku, peněžní prstředky, které má pdnik k dispzici kamžitě, nejsu ekvivalentní se stejnými peněžními prstředky, které získá v buducnsti. Peníze, s kterými pdnik dispnuje v sučasnsti, mají pr pdnik větší význam, než tytéž peníze získané v buducnsti. Státní závěrečná zkuška BAKALÁŘSKÁ Eknmika pdniku Faktr rizika: Ten kd rzhduje, si není jist výsledky, nebť bvykle varianta s větším rizikem přináší i větší zisk. Běžné financvání pdniku: Udržuje se jím plný prvz pdniku. Představuje rámec financvání běžných aktiv. Předmětem jsu výdaje a náklady a zdrjem příjmy a výnsy. Mimřádné financvání pdniku: Jednrázvé financvání při zakládání, rzšíření neb likvidaci pdniku, změně právní frmy, fúzi (slučvání dvu či více pdniků d jednh celku), sanaci (zdravení pdniku, když je ve ztrátě). Metdy hdncení finanční situace pdniku: Metdy finanční analýzy. Ukazují kmplexní vyjádření finanční situace pdniku, zbrazují vývj hspdaření, snaží se nalézt příčiny danéh stavu, navrhnut řešení pr dstranění nežáducích stavů. Je nutné hdntit je v delší časvé řadě. Vertikální analýza: Sledvání změn ve struktuře majetku (Aktiva, pasiva, výnsy, náklady). Ukazuje nám % pdíl jedntlivých slžek na celku. Hrizntální analýza: Srvnávání plžky výkazů v čase, trendvá. Pměrvá analýza: Rentabilita: Výnsnst Rentabilita vlastníh kapitálu (ROE): Rentabilita celkvéh kapitálu (ROA): Rentabilita tržeb (ROS): $% Rentabilita nákladů: -)ž/* $% 0á%* $% &í%á $%!'é ú)%* +%ý %á Nákladvst tržeb: 0á%* -)ž/* Aktivita: Schpnst pdniku využívat vlžené prstředky. Rychlst bratu zásb: -)ž/* 1á2345 Dba bratu zásb: $á/* -)ž/* 365 Dba splácení phledávek: 'á%* 365 Dba splácení závazků: Dba bratu aktiv: >% -)ž/* 67á893:34é ;á<=;95 0á%* 365 -)ž/* Likvidita: Schpnst pdniku plnit své závazky. Likvidita 1 stupně (kamžitá): Likvidita 2 stupně (běžná): 365?@A=AčAí C=DE8E9 67á893:34é ;á<=;95?@a=ačaí C=DE8E9!67á893:34é F3GHE:á<95 67á893:34é ;á<=;95 Likvidita 3 stupně (celkvá):?@a=ačaí C=DE8E9!67á893:34é F3GHE:á<95!1á á893:34é ;á<=;

15 Státní závěrečná zkuška BAKALÁŘSKÁ Eknmika pdniku Stabilita, zadluženst: Míra celkvé zadlužensti (Ukazatel věřitelskéh rizika): +Ií I) 100% +%á % +Ií I) 100% &í%á Míra zadlužensti: Keficient samfinancvání: Úrkvé zatížení: Úrkvé krytí: MH=28Aí 9=F@8áH 100 +Ií I) NH=OEAé ú ')Ií I%!'é ú)%* ')Ií I%!'é ú)%* 'é ú)%* Metdy hdncení eknmické situace pdniku: WACC (Vážený průměr nákladů na kapitál): Klik nás stjí mít kapitál. nvk (náklady na vlastní kapitál), ncz (náklady na cizí kapitál), 1-t (daň z příjmu právnických sb 19%) půsbení daňvéh štítu, udává se v setinném tvaru. WACC = &í%á PQR+ +%ý %á +Ií I) +%ý %á PTU (1 X ) EVA (Ecnmic value added): Eknmická přidaná hdnta. Rzdíl mezi čistým ziskem pdniku a jeh náklady na dluhdbě investvaný kapitál (vlastní i cizí) a t včetně nárku akcinářů. ZQ[=(QýP]^_ `áabcd_) (1 X) (Teba]fý acghxáb i[tt) Financvání pdniku v tržní eknmice: Otázka č. 17 Studijní materiál 2 - náplň finanční činnsti pdniku =zajišťvání ptřebných penežních prstředků a pdnikvéh kapitálu, jejich ptimální diversifikace a užití z hlediska pdnikvých cílů - finance zahrnují 3 vzájemně spjaté kruhy: peněžní a kapitálvé trhy, investvání, pdnikvé finance - zásady financvání: 1) pdnik má mít zařizvací a běžný kapitál přiměřený, aby h mhl využít k hspdárnému prvzu a zajištění rentability pdniku 2) vlastní a cizí kapitál musí být v určitém vzájemném pměru, který se řídí druhem pdniku a jeh pdnikatelsku frmu 3) financvání vlastním a cizím kapitálem rzhduje rentabilita pdniku 4) zařizvací majetek má pdnikatel financvat vlastním kapitálem neb dluhdbým cizím 5) udržvání a bnvvání majetkvých sučástí, jakž i statní náklady na výrbu se mají financvat z běžných výnsů pdniku, nvé investice se mají financvat nvým kapitálem - vlastním neb dluhdbým cizím 6) krátkdbé úvěry se mají splácet z běžných výnsů, dluhdbé ze zisku 7) zisk je rzhdujícím ukazatelem pr investiční činnst a úvěrvé transakce vůbec Státní závěrečná zkuška BAKALÁŘSKÁ Eknmika pdniku - kruhy finanční činnsti: 1) zajišťvání kapitálu pr zalžení a další rzvj pdniku 2) rzhdvání rzmístění finančních zdrjů 3) rzdělvání pdnikvéh zisku s hledem na daňvu plitiku státu, dividendvu plitiku, tvrbu rezervních fndů 4) finanční analýza činnsti pdniku z pdkladů pdnikvéh výkaznictví - veškeré financvání a finanční řízení je vlivňván dvěma faktry - časem a rizikem: - faktr času - spčívá v časvém nesuladu určitéh rzhdnutí a vlivu tht rzhdnutí na eknmiku pdniku, peněžní prstředky, které má pdnik k dispzici kamžitě, nejsu ekvivalentní se stejnými peněžními prstředky, které získá v buducnsti; peníze, s kterými pdnik dispnuje v sučasnsti mají pr něj větší význam, než tytéž peníze získané v buducnsti - faktr rizika - ten kd rzhduje si není jist výsledky, nebť bvykle varianta s větším rizikem přináší i větší zisk; rizika v pdniku:z vnějších příčin přírdních, vnějších eknmických příčin, příčiny uvnitř pdniku - finanční rzhdnutí : - taktická - vyžadují malé peněžní částky,nemění dsavadní činnst pdniku, chybné taktické rzhdnutí pdnik nijak nehrzí; nákup strje - strategická - vyžadují velké částky peněz, velké změny v činnsti pdniku, čekávaným výsledkem je velká změna v zisku která je spjena s velkým rizikem, chybné strategické rzhdnutí přináší velké ztráty, někdy přivede pdnik i k bankrtu Druhy a způsby financvání pdniků: 1) vlastnický půvd kapitálu a. vlastní vklady majitelů, emise akcií b. cizí bank.úvěr,bch.úvěr,bligace,leasing 2) způsb patřvání kapitálu a. interní (samfinancvání) <=> vytvření neb zvýšení kapitálu z nerzdělenéh zisku b. externí 3) účel financvání a. běžné b. mimřádné při zakládání, rzšíření neb likvidaci pdniku, změně právní frmy, fúsi, sanaci 4) rzsah financvání a. celkvé b. dílčí 5) bsah financvání a. pravé jde rzšíření kapitálu pdniku, kdy se pasivní strana bilance zvýší b. nepravé patření platebních prstředků přeměnu některé majetkvé sučásti v htvé peníze neb jiné likvidní prstředky;pasivní bilance se nemění,aktivní strana se změní jen ve struktuře majetku 6) dba financvání a. dluhdbé b. krátkdbé

16 Státní závěrečná zkuška BAKALÁŘSKÁ Eknmika pdniku Financvání majetkvé pdstaty pdniku: - pr financvání výchzí majetkvé pdstaty je nutný a důležitý rzpčet minimálně nutnéh celkvéh kapitálu = zakladatelský rzpčet, který vyjadřuje rzpčet běžnéh financvání investic a vlastníh prvzu; musí být členěn na rzpčet kapitálvé ptřeby pr investiční majetek a rzpčet kapitálvé ptřeby pr běžný majetek - hlediska psuzení zakladatelskéh rzpčtu: - psuzení rentability - psuzení zadlužensti - psuzení výnsnsti akcií - kritický bjem výrby - míra adaptability - cenné papíry - pdle bsahu rzeznáváme: - peněžní bankvky, státvky, šeky, směnky - věcné knsament, skladní list - kapitálvé - nejbvyklejší frmy jsu akcie a bligace Běžné financvání pdniku: - = financvání jeh dynamiky, udržuje se jím plný prvz pdniku - předmětem jsu výdaje a náklady - zdrjem jsu příjmy a výnsy - kmplex běžnéh financvání pdniku tvří běžné financvání investic splu s běžným financváním prvzu Finanční zdrje - vlastní - dluhdbé základní kapitál, rezervní fnd, emisní aži a statní kapitálvé fndy - krátkdbé - nerzdělený zisk, cash flw - cizí - dluhdbé - dluhdbé bú, dluhdbé půjčky na dlužní úpis, hyptéky, bligace, rizikvý kapitál, leasing, frfaiting, frančízing - krátkdbé - krátkdbé bú, bchdní úvěr, zálhy dběratelů, nevyplacené mzdy, nezaplacené daně, výdaje příštích bdbí Běžné financvání pdniku - představuje rámec financvání běžných aktiv - vlivněn strukturu běžnéh majetku : zásby, phledávky, krátkdbý finanční majetek, časvé rzlišení - vlivněn také bratvým cyklem peněz; bratvý cyklus peněz je dba mezi platbu za nakupený materiál a přijetím inkasa z prdeje výrbků a služeb, skládá se z: dba bratu zásb, dba bratu phledávek, dba dkladu plateb - řízení zásb Mimřádné financvání pdniku: - jednrázvé financvání, které zbrazuje přesně stanvená patření ve struktuře majetku a kapitálu k určitému dni - je výsledkem běžnéh financvání, na které bezprstředně navazuje - při zakládání, rzšíření neb likvidaci pdniku, změně právní frmy, fúsi, sanaci Státní závěrečná zkuška BAKALÁŘSKÁ Eknmika pdniku 1) sanace zdravení pdniku - účinná patření, jejichž účelem je dstranit ztrátu neb zdravit nepříznivý stav pdniku - přistupujeme k ní v případech: - sknčí-li bilance pdniku ztrátu, uskutečňuje se u pdnikatele jedntlivce a u sbních splečnstí zpravidla prdejem části mvitéh neb nemvitéh majetku => získání fin.prstředků k úhradě závazků; snížení zákl.jmění je mžné snížením jemnvité hdnty akcií, vzetím určitéh pčtu akcií z běhu - je-li pdnik přeinvestván (nadbytek investičníh kapitálu)- dprdej nadbytečnéh dluhdbéh HIM - je-li pdnik překapitalizván - vrácení přebytečnéh kapitálu pdnikateli neb akcinářům - trpí-li pdnik nedstatkem vlastníh kapitálu - nvý vklad pdnikatele, zvýšení akcivéh kapitálu 2) fuse - slučení 2 neb více pdniků v 1 celek a t tak, že 1 z pdniků trvá a statní v něm mizejí neb dsavadní pdniky zanikají a jejich majetek a závazky přecházejí na nvě vzniklý pdnik - fuse x akvizice: - fuse - splynutí 2 a.s. se suhlasem akcinářů - akvizice - převzetí na základě kupě a prdeje, může mít charakter přátelskéh i nepřátelskéh převzetí - druhy: - hrizntální slučení pdniků téhž bru - vertikální slučení pdniků různých, ale vzájemně na sbě závislých brů - knglmerátní slučení dlišných a na sbě nezávislých pdniků - s likvidací přejímající a.s. své nvě vydané akcie splečnsti zanikající, ta prvede likvidaci a své staré akcie přejímající a.s. a nvé dsavadním akcinářům - bez likvidace - přejímající a.s. své nvě vydané akcie dsavadním akcinářům 3) likvidace - materiální dbrvlná a nucená; přeměna nepeněžních majetkvých sučástí v htvé peníze, jimiž se uhradí pdnikvé závazky a zbývající přebytek se vrátí pdnikatelům - frmální - v případě, kdy zaniká pdnik jak samstatná hspdářská jendtka, avšak jeh knkrétní majetkvá pdstata zůstává nezměněna; likvidace pdniku při vstupu neb výstupu splečníka, při fůzi neb přeměně pdniku v jinu právní frmu Metdy hdncení finanční situace pdniku: => metdy finanční analýzy: - analýza abslutních ukazatelů - analýza rzdílvých a tkvých ukazatelů - analýza pměrvých ukazatelů

17 Státní závěrečná zkuška BAKALÁŘSKÁ Eknmika pdniku - vertikální analýza sledvání změn ve struktuře majetku (rzvaha, výkaz zisků a ztráty); výsledky jsu v % a vyjadřují pdíl sledvané plžky na druhé - hrizntální analýza sledvání plžek v čase; výsledky jsu v % a udávají změny ve veliksti jen 1 plžky - pměrvá analýza 1) Rentabilita schpnst pdniku dsahvat zisk a zhdncvat tím vlžený kapitál a. rent. vlastníh kapitálu ROE = zisk / vlastní kapitál (klik Kč zisku vytvří 1 Kč vlastních zdrjů) b. rent. celkvéh kapitálu ROA = zisk p zdanění / celkvá aktiva (zhdncení celkvéh kapitálu bez hledu na jeh financvání) c. rent. tržeb = zisk / tržby d. nákladvst tržeb = náklady / tržby klik Kč tržeb vyvlá adekvátních nákladů e. rent.nákladů = zisk / náklady 2) Aktivita jak efektivně pdnik hspdaří se svými aktivy a. dba bratu zásb = (zásby / tržby) * 365 (dba, za kteru se přemění zásby v peněžní prstředky d kamžiku jejich nákupu, <100 dní) b. rychlst bratu zásb = tržby /zásby (klikrát se přemění zásby v peněžní prstředky d kamžiku jejich nákupu) c. dba splácení phledávek = (phledávky / tržby ) * 365 (jak dluh trvá 1 brátka phledávek, dba d kamžiku vystavení faktury d její úhrady, <90 dní) d. dba splatnsti závazků = (krátkdbé závazky / prvzní náklady) * 365 (jak dluh trvá úhrada vlastních nákladů) e. dba bratu aktiv = (aktiva / tržby) * 365 Státní závěrečná zkuška BAKALÁŘSKÁ Eknmika pdniku 3) Likvidita schpnst pdniku plnit své finanční závazky a. kamžitá (1.stupně) = finanční majetek / krátkdbé závazky (závazky pdniku tvří x-násbek jeh htvsti, p vynásbení 100% lze říci, z klika % je mžné uhradit mmentální finanční pvinnst 0,8-1,0) b. běžná (2.stupně) = (finanční majetek + krátk. phledávky) / krátkdbé závazky (z jaké části je mžn krýt závazky z htvsti, dšlých plateb d dběratelů 1,0-1,5) c. celkvá likvidita (3.stupně) = (fin. majetek + krátk. phl. + zásby ) / kr. závazky (2,0-2,5) d. pracvní kapitál = (běžná aktiva dluh.phledávky) krátk.závazky klik fin.prstředků zbude v pdniku p úhradě kr.závazků 4) Stabilita, zadluženst a. míra celkvé zadlužensti (ukazatel věřitelskéh rizika) = = (cizí zdrje / celkvá aktiva) * 100 (z klika % jsu naše aktiva kryta cizím majetkem, 30-50%) b. míra zadlužensti (stupeň zadlužensti) = (cizí zdrje / vlastní kapitál) * 100 (d jaké míry by mhli věřitelé přijít své nárky v případě likvidace pdniku) c. keficient samfinancvání = (vlastní kapitál / celkvý kapitál) * 100 d. úrkvé zatížení = (placené úrky / (prvzní zisk + placené úrky) ) * 100 (z klika % placené úrky dčerpávají vytvřený prvzní zisk (d 10 %)) e. úrkvé krytí = (prvzní zisk + placené úrky) / placené úrky (na klik je zajištěn placení úrků (ptimum 8; < 2 rizik)) f. úvěrvé zatížení = splátky úvěrů / (čistý zisk + dpisy) (vyjadřuje reálnst splátek ze zisku a dpisů, <1) g. dba návratnsti úvěru = úvěry celkem / (čistý zisk + dpisy) (d 4 let uspkjivé) h. ukazatel slventnsti = cash flw / (kr. + dl. závazky) (schpnst pdniku splatit závazky z rzdílu příjmů a výdajů, ne <30%)

18 Státní závěrečná zkuška BAKALÁŘSKÁ Eknmika pdniku 1) Du Pnt ČZ tržby ČZ výnsnst aktiv =. = tržby aktiva aktiva výnsnst vlastníh kapitálu = ČZ * aktiva = ČZ aktiva vl. kapitál vl. Kapitál 2) eknmický nrmál vychází ze sustavy nervnic indexů;pr úspěšný rzvj pdniku je nutné: - růst sbních nákladů pmalejší než růst tržeb - růst investičníh majetku pmalejší než růst tržeb - růst zásb pmalejší než růst tržeb - růst výknvé sptřeby pmalejší než růst tržeb - růst přidané hdnty rychleji než růst tržeb - růst zisku rychleji než přidané hdnty 3) Spider analýza základem grafu jsu sustředné kružnice, z nichž 1. d středu vyjadřuje dvětvvé průměry; graf má 4 zákl.kvadranty, v každém 4 paprsky, které vybíhají ze středu a na ně se nanášejí hdnty ukazatelů; čím je křivka dál d středu, tím lepší jsu výsledky 4) predikce finanční situace pdniku - pmcí pměrných ukazatelů a diskriminační analýzy se vytvří jedntný ukazatel na jehž základě se dá dhadnut zda se pdnik dstává d fin. prblémů Rizik bankrtu (Altmanův vzrec, Z skóre) Z = 1,2 x 1 + 1,4 x 2 + 3,3 x 3 + 0,6 x 4 +1,0 x 5 x 1 pracvní kapitál/celkvá aktiva x 2 nerzdělený zisk/celkvá aktiva x 3... prvzní zisk/celkvá aktiva x 4 tržní hdnta vlastníh kapitálu/účetní hdnta celkvých závazků x 5 tržby/celkvá aktiva < 1, 81 pásm bankrtu 1, 81 2,99 šedá zóna (průměr) >2,99 prsperita index důvěryhdnsti českéh pdniku IN 95 = 0,22*A/CZ+0,11*EBIT/U+8,33*EBIT/A+0,52*V/A+0,10*OA/(KZ+KBU) 16,80*ZPL/V CZ = cizí zdrje U = nákladvé úrky EBIT = prvzní výsledek ZPL = závazky p lhůtě splatnsti V = výnsy mhu pužít také tržby IN 95 > 2 pdnikvé finanční zdraví je dbré IN 95 < finanční tíseň IN šedá zóna úspěšnst indexu je 70 % bnitní mdel IN 99 IN 99 = -0,017*A/CZ+4,753*EBIT/A+0,481*V/A+0,015*OA/(KZ+KBU) KZ = krátkdbé závazky KBU = krátkdbé bankvní úvěry a finanční výpmci IN 99 > 2,070 pdnik tvří hdntu IN 99 < 0, pdnik ničí hdntu Státní závěrečná zkuška BAKALÁŘSKÁ Eknmika pdniku CH-index B = 1,5*B 1 +0,08B *B 3 + 5*B 4 + 0,3*B 5 + 0,1*B 6 B 1 = CF/CZ B 4 = HV před zdaněním / výkny B 2 = K/CZ B 5 = zásby / A B 3 = HV před zdaněním/ K B 6 = výkny / K K = kapitál B = <-0,5; 1,5> - čím více tím lépe Ukazatel EVA: = eknmická přidaná hdnta - eknmické náklady zahrnují eknmické náklady a náklady ušlé příležitsti EVA t = NOPAT t C t * WACC NOPAT t = zisk p zdanění C t = dluhdbý zpplatněný kapitál; sučet vlastníh kapitálu a úrčenéh cizíh kapitálu WACC = vážené kapitálvé náklady - eknmický zisk vzniká tehdy, pkud jsu zhledněny průměrné náklady kapitálu (tzn., že bsahují nejenm náklady cizíh kapitálu, ale i cenu vlastníh kapitálu) EVA = (ROE r e ) * E ROE = rentabilita vlastníh jmění EVA > 0 R e = alternativní náklad vlastníh kapitálu E = vlastní jmění t = sazba daně z příjmů NOPAT = EBIT (1 t) WACC = r d (1 - t)* D/C + r e E/C WACC = průměrné náklady na kapitál D = debt = úrčené cizí zdrje r d = úrk za pskytnutý CK r e = náklady na VK C = celkvá bilanční suma; C = E + D E = equity vlastní jmění r e = r r + (r m r r ) r r = bezrizikvý výns = tržní rizik (r m r r ) = prémie za rizik akcináře r = asif

19 Státní závěrečná zkuška BAKALÁŘSKÁ Eknmika pdniku Otázka č. 17 Studijní materiál 3 FINANCOVÁNÍ PODNIKU V TRŽNÍ EKONOMICE Náplň finanční činnsti pdniku = zajišťvání ptřebných peněžních prstředků a pdnikvéh kapitálu, jejich ptimální diversifikace a užití z hlediska pdnikvých cílů Finance zahrnují 3 vzájemně spjaté kruhy: 1. Peněžní a kapitálvé trhy 2. Investvání 3. Pdnikvé finance ZÁSADY FINANCOVÁNÍ 8) Pdnik má mít zařizvací a běžný kapitál přiměřený, aby h mhl využít k hspdárnému prvzu a zajištění rentability pdniku 9) Vlastní a cizí kapitál musí být v určitém vzájemném pměru, který se řídí druhem pdniku a jeh pdnikatelsku frmu 10) O financvání vlastním a cizím kapitálem rzhduje rentabilita pdniku 11) Zařizvací majetek má pdnikatel financvat vlastním kapitálem neb dluhdbým cizím 12) Udržvání a bnvvání majetkvých sučástí, jakž i statní náklady na výrbu se mají financvat z běžných výnsů pdniku, nvé investice se mají financvat nvým kapitálem - vlastním neb dluhdbým cizím 13) Krátkdbé úvěry se mají splácet z běžných výnsů, dluhdbé ze zisku 14) Zisk je rzhdujícím ukazatelem pr investiční činnst a úvěrvé transakce vůbec OKRUHY FINANČNÍ ČINNOSTI 1. Zajišťvání kapitálu pr zalžení a další rzvj pdniku 2. Rzhdvání rzmístění finančních zdrjů 3. Rzdělvání pdnikvéh zisku s hledem na daňvu plitiku státu, dividendvu plitiku, tvrbu rezervních fndů 4. Finanční analýza činnsti pdniku z pdkladů pdnikvéh výkaznictví Veškeré financvání a finanční řízení je vlivňván dvěma faktry - časem a rizikem: 1. Faktr ČASU Spčívá v časvém nesuladu určitéh rzhdnutí a vlivu tht rzhdnutí na eknmiku pdniku, peněžní prstředky, které má pdnik k dispzici kamžitě, nejsu ekvivalentní se stejnými peněžními prstředky, které získá v buducnsti; Peníze, s kterými pdnik dispnuje v sučasnsti, mají pr něj větší význam, než tytéž peníze získané v buducnsti 2. Faktr RIZIKA Ten, kd rzhduje, si není jist výsledky, nebť bvykle varianta s větším rizikem přináší i větší zisk; Rizika v pdniku: z vnějších příčin přírdních, Státní závěrečná zkuška BAKALÁŘSKÁ Eknmika pdniku vnějších eknmických příčin, příčiny uvnitř pdniku FINANČNÍ ROZHODNUTÍ 1. Taktická Vyžadují malé peněžní částky, Nemění dsavadní činnst pdniku, Chybné taktické rzhdnutí pdnik nijak nehrzí; Nákup strje 2. Strategická Vyžadují velké částky peněz, Velké změny v činnsti pdniku, Očekávaným výsledkem je velká změna v zisku, která je spjena s velkým rizikem, Chybné strategické rzhdnutí přináší velké ztráty, někdy přivede pdnik i k bankrtu DRUHY A ZPŮSOBY FINANCOVÁNÍ PODNIKU 7) Vlastnický půvd kapitálu a. Vlastní vklady majitelů, emise akcií b. Cizí bankvní úvěr, bchdní úvěr, bligace, leasing 8) Způsb patřvání kapitálu a. Interní (samfinancvání) <=> vytvření neb zvýšení kapitálu z nerzdělenéh zisku b. Externí 9) Účel financvání a. Běžné b. Mimřádné při zakládání, rzšíření neb likvidaci pdniku, změně právní frmy, fúzi, sanaci 10) Rzsah financvání a. Celkvé b. Dílčí 11) Obsah financvání a. Pravé jde rzšíření kapitálu pdniku, kdy se pasivní strana bilance zvýší b. Nepravé patření platebních prstředků přeměnu některé majetkvé sučásti v htvé peníze neb jiné likvidní prstředky; pasivní bilance se nemění, aktivní strana se změní jen ve struktuře majetku 12) Dba financvání a. Dluhdbé b. Krátkdbé FINANCOVÁNÍ MAJETKOVÉ PODSTATY PODNIKU Pr financvání výchzí majetkvé pdstaty je nutný a důležitý rzpčet minimálně nutnéh celkvéh kapitálu = zakladatelský rzpčet, který vyjadřuje rzpčet běžnéh financvání investic a vlastníh prvzu; Musí být členěn na rzpčet kapitálvé ptřeby pr investiční majetek a rzpčet kapitálvé ptřeby pr běžný majetek

20 Státní závěrečná zkuška BAKALÁŘSKÁ Eknmika pdniku Hlediska psuzení zakladatelskéh rzpčtu: Psuzení rentability Psuzení zadlužensti Psuzení výnsnsti akcií Kritický bjem výrby Míra adaptability Cenné papíry - pdle bsahu rzeznáváme: 1. peněžní bankvky, státvky, šeky, směnky 2. věcné knsament, skladní list 3. kapitálvé - nejbvyklejší frmy jsu akcie a bligace BĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ PODNIKU Financvání jeh dynamiky, udržuje se jím plný prvz pdniku Předmětem jsu výdaje a náklady Zdrjem jsu příjmy a výnsy Kmplex běžnéh financvání pdniku tvří běžné financvání investic splu s běžným financváním prvzu Představuje rámec financvání běžných aktiv Ovlivněn strukturu běžnéh majetku: Zásby Phledávky Krátkdbý finanční majetek Časvé rzlišení Ovlivněn také bratvým cyklem peněz Obratvý cyklus peněz je dba mezi platbu za nakupený materiál a přijetím inkasa z prdeje výrbků a služeb, Skládá se z: dba bratu zásb, dba bratu phledávek, dba dkladu plateb FINANČNÍ ZDROJE Vlastní: 1. Dluhdbé základní kapitál, rezervní fnd, emisní aži a statní kapitálvé fndy 2. Krátkdbé - nerzdělený zisk, cash flw Cizí: 1. Dluhdbé - dluhdbé bú, dluhdbé půjčky na dlužní úpis, hyptéky, bligace, rizikvý kapitál, leasing, frfaiting, frančízing 2. Krátkdbé - krátkdbé bú, bchdní úvěr, zálhy dběratelů, nevyplacené mzdy, nezaplacené daně, výdaje příštích bdbí MIMOŘÁDNÉ FINANCOVÁNÍ PODNIKU Jednrázvé financvání, které zbrazuje přesně stanvená patření ve struktuře majetku a kapitálu k určitému dni Je výsledkem běžnéh financvání, na které bezprstředně navazuje Při zakládání, rzšíření neb likvidaci pdniku, změně právní frmy, fúsi, sanaci 1) Sanace zdravení pdniku Účinná patření, jejichž účelem je dstranit ztrátu neb zdravit nepříznivý stav pdniku Státní závěrečná zkuška BAKALÁŘSKÁ Eknmika pdniku Přistupujeme k ní v případech: Sknčí-li bilance pdniku ztrátu, uskutečňuje se u pdnikatele jedntlivce a u sbních splečnstí zpravidla prdejem části mvitéh neb nemvitéh majetku => získání fin.prstředků k úhradě závazků; snížení zákl.jmění je mžné snížením jemnvité hdnty akcií, vzetím určitéh pčtu akcií z běhu Je-li pdnik přeinvestván (nadbytek investičníh kapitálu)- dprdej nadbytečnéh dluhdbéh HIM Je-li pdnik překapitalizván - vrácení přebytečnéh kapitálu pdnikateli neb akcinářům Trpí-li pdnik nedstatkem vlastníh kapitálu - nvý vklad pdnikatele, zvýšení akcivéh kapitálu 2) Fúze nástrj rganizační kncentrace Slučení 2 neb více pdniků v 1 celek a t tak, že 1 z pdniků trvá a statní v něm mizejí neb dsavadní pdniky zanikají a jejich majetek a závazky přecházejí na nvě vzniklý pdnik Dhda pdnikatelů splynutí jejich pdniků Fúze značuje zpravidla splynutí dvu akcivých splečnstí a je pdmíněna suhlasem jejich akcinářů Splynutí (převzetí) může mít pdbu: 1. Hrizntální slučení pdniků téhž bru 2. Vertikální slučení pdniků různých, ale vzájemně na sbě závislých brů 3. Kngenerická splečnsti z příbuzných brů pdnikání, které nevyrábí identický prdukt 4. Knglmerátní slučení dlišných a na sbě nezávislých pdniků 5. S likvidací přejímající a.s. své nvě vydané akcie splečnsti zanikající, ta prvede likvidaci a své staré akcie přejímající a.s. a nvé dsavadním akcinářům 6. Bez likvidace - přejímající a.s. své nvě vydané akcie dsavadním akcinářům AKVIZICE (TÝKÁ SE FÚZE) převzetí pdniků na základě kupě a prdeje a může mít charakter přátelskéh i nepřátelskéh převzetí 3) Likvidace 1. Materiální Dbrvlná a nucená; Přeměna nepeněžních majetkvých sučástí v htvé peníze, jimiž se uhradí pdnikvé závazky a zbývající přebytek se vrátí pdnikatelům 2. Frmální V případě, kdy zaniká pdnik jak samstatná hspdářská jendtka, avšak jeh knkrétní majetkvá pdstata zůstává nezměněna; Likvidace pdniku při vstupu neb výstupu splečníka, při fůzi neb přeměně pdniku v jinu právní frmu