Hodnocení kvality v programech screeningu zhoubných nádorů

Transkript

1 Hodnocení kvality v programech screeningu zhoubných nádorů RNDr. Ondřej Májek Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, Brno Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity

2 Screeningové programy v České republice dle DOPORUČENÍ RADY ze dne 2. prosince 2003 o screeningu rakoviny (2003/878/EC) Vyhláška MZ ČR č. 3/2010 Sb. o stanovení obsahu a časového rozmezí preventivních prohlídek Program screeningu karcinomu prsu ženy ve věku od 45 let mamografické vyšetření jednou za dva roky Program screeningu kolorektálního karcinomu muži a ženy ve věku od 50 let let věku test na okultní krvácení jednou ročně od 55 let věku test na okultní krvácení jednou za dva roky NEBO primární screeningová kolonoskopie jednou za 10 let Program screeningu karcinomu děložního hrdla ženy ve věku od 15 let cytologické vyšetření stěru z děložního hrdla jednou ročně

3 Screening zhoubných nádorů je účinný Existují důkazy pro účinnost screeningu rakoviny prsu a kolorektálního karcinomu odvozené z klinických studií a screeningu rakoviny děložního hrdla odvozené z observačních studií (Council Recommendation) Příklad SCREENING KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU Screening prostřednictvím testu na okultní krvácení do stolice Mandel a kol. (1993) Spojené státy snížení úmrtnosti o 33 % Hardcastle a kol. (1996) Spojené království snížení úmrtnosti o 15 % Kronborg a kol. (2004) Dánsko snížení úmrtnosti o 11 % u všech pozvaných, ale o 43% u pravidelných účastníků Screening prostřednictvím kolonoskopie Winawer a kol. (1993) Spojené státy snížení počtu onemocnění o % Kahi a kol. (2009) Spojené státy snížení počtu onemocnění o 67 %, snížení úmrtnosti o 65 % Brenner a kol. (2010) Německo snížení počtu KRK a pokročilých adenomů o 48 % Mandel a kol. (2000) Spojené státy snížení počtu onemocnění o 20 %

4 Proč organizovaný screeningový program? základní bioetické principy 1. Beneficience účinnost screeningu 2. Nonmaleficence bezpečnost screeningu 3. Autonomie svobodné rozhodování subjektů 4. Spravedlnost dostupnost a hospodárnost screeningu organizovaný screening je doporučen Radou Evropské unie všem členským státům (2003/878/EC) superiorita organizovaného screeningu je doložena v odborné literatuře In conclusion, a well-organised screening system is more effective, costs less, and results in less harm than the spontaneous one. Nieminen et al. 1999

5 Co obnáší organizovaný screening? přesně stanovit parametry screeningového procesu (zejména věk cílové populace, screeningový test a screeningový interval) v explicitní písemné podobě (prostřednictvím zákona, vyhlášky nebo metodického pokynu); jmenovat řídící skupinu zodpovědnou za odbornou garanci implementace programu a audit screeningových center; stanovit rozhodovací strukturu a zodpovědnost za zdravotní péči v rámci interdisciplinárního zdravotnického týmu; implementovat systém informační podpory programu, který by měl sbírat, uchovávat a hodnotit údaje o všech screeningových testech, doplňujících vyšetřeních a výsledných diagnózách a průběžně hodnotit výsledky monitoringu screeningového procesu a jeho dopad na cílovou populaci a zpřístupnit tyto výsledky široké veřejnosti i zdravotníkům zapojeným do screeningových programů. IARC Handbooks of Cancer Prevention, Council Recommendation

6 Struktura informační podpory screeningového programu Zpracovatel dat a poskytovatel informační podpory INSTITUT BIOSTATISTIKY A ANALÝZ, MASARYKOVA UNIVERZITA Monitoring populačních epidemiologických dat epidemiologie, sledování cílových skupin evaluace dopadu screeningových programů NÁRODNÍ ONKOLOGICKÝ REGISTR - ÚZIS Monitoring screeningového procesu v centrech ukazatele kvality screeningového procesu na daném centru detekce zhoubných nádorů a prekanceróz ve screeningu AKREDITOVANÁ CENTRA SCREENINGOVÝCH PROGRAMŮ Monitoring screeningového programu na základě dat PZP stanovení dostupnosti screeningu ukazatele kvality screeningového procesu v populaci cost-effectiveness screeningových programů PLÁTCI ZDRAVOTNÍ PÉČE NÁRODNÍ REFERENČNÍ CENTRUM

7 Struktura informační podpory screeningového programu Zpracovatel dat a poskytovatel informační podpory INSTITUT BIOSTATISTIKY A ANALÝZ, MASARYKOVA UNIVERZITA Monitoring populačních epidemiologických dat epidemiologie, sledování cílových skupin evaluace dopadu screeningových programů NÁRODNÍ ONKOLOGICKÝ REGISTR - ÚZIS Monitoring screeningového procesu v centrech ukazatele kvality screeningového procesu na daném centru detekce zhoubných nádorů a prekanceróz ve screeningu AKREDITOVANÁ CENTRA SCREENINGOVÝCH PROGRAMŮ Monitoring screeningového programu na základě dat PZP stanovení dostupnosti screeningu ukazatele kvality screeningového procesu v populaci cost-effectiveness screeningových programů PLÁTCI ZDRAVOTNÍ PÉČE NÁRODNÍ REFERENČNÍ CENTRUM

8 Indikátory kvality Definice cílové populace Proces péče ve screeningu Detekce Diagnostika Léčba ukazatel se vztahem k cílové populaci pokrytí screeningovým programem ukazatele se vztahem ke zdravotnickému zařízení detekční míra, prediktivní hodnota testu,... ukazatel se vztahem k celému procesu mortalita, incidence onemocnění snížení mortality lze očekávat až za delší dobu a je obtížně měřitelné další faktory ovlivňují mortalitu definitivní ukazatel účinnosti PRO MONITORING PROGRAMU JSOU NEZBYTNÉ ČASNÉ INDIKÁTORY

9 Databáze s individuáln lním m sběrem údajů o screeningových vyšet etřeních a diagnostice součástí doporučení Rady EU o screeningových programech jednotlivé programy disponují vlastními databázemi databáze mamografického screeningu databáze screeningových kolonoskopií databáze screeningových cervikálních cytologií součástí všech databází je informace o konečné histopatologické diagnóze nádorů i prekanceróz NENAHRADITELNÝ ZDROJ DAT databáze umožňují výpočet INDIKÁTORŮ KVALITY SCREENINGOVÉHO PROCESU v souladu s mezinárodními standardy

10 indikátory objemu (výkonu) počet vyšetřených žen počet diagnostikovaných zhoubných nádorů indikátory kvality detekční míra (podíl diagnostikovaných zhoubných nádorů X 1000) podíl doplňujících vyšetření (further assessment rate) podíl pozvání na doplňující vyšetření (recall rate) poměr počtu operací s benigním a maligním výsledkem podíl pokročilých karcinomů (TNM stadium II a více) podíl invazivních karcinomů podíl karcinomů s negativním výsledkem vyšetření mízních uzlin podíl minimálních karcinomů (do 10 mm, pt1a + pt1b) navrhované indikátory kvality 30měsíční návrat žen míra invazivních vyšetření (na 1000 vyšetřených žen) Základní indikátory v monitoringu mamografického screeningu

11 Hodnota indikátoru na centrech 45% 40% 35% 30% 25% 20% REFERENČNÍ HODNOTA 25 % rok 2008 rok 2007 Příklad celostátního srovnávacího reportingu: PODÍL DOPLŇUJÍCÍCH VYŠETŘENÍ POPRVÉ VYŠETŘENÉ ŽENY na daném centru Časový vývoj 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Max Medián + kvartily Min 15% 10% 5% 0% Centra mamografického screeningu Počet hodnot (center) Průměr 20,2% 19,8% 17,6% 19,6% Medián 19,5% 19,4% 16,7% 19,0%

12 Reporting pro centra programu informuje centrum o dosažené hodnotě indikátoru kvality poskytuje tabelární i vizuální srovnání s ostatními centry charakterizuje vývoj hodnot indikátoru v čase anonymita center je zachována

13 Využití datové základny plátců zdravotní péče AGREGACE DAT Národní referenční centrum (NRC) ANALÝZA DAT Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity Plátci zdravotní péče Zdravotní pojišťovny (členové NRC) dostupná data o všech zdravotních výkonech

14 Monitoring dostupnosti preventivní péče Mapování pokrytí cílové populace screeningem Zdroj dat: Národní referenční centrum

15 měřiteln Další aspekty kvality itelné v agregovaných datech plátc tců mapování neorganizované prevence pozitivita screeningových testů využití diagnostiky využití terapeutických modalit validace klinických databází

16 MONITORING SCREENINGU KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU TOKS: pokrytí cílové populace screeningu Pokrytí ve skupině TOKS: negativní (15120) + pozitivní (15121) (NRC: , N = vyšetření) Věk při vyšetření Celkové pokrytí dosahované testem na okultní krvácení do stolice je v ČR 16,0 %. V dosahovaném pokrytí nejsou výrazné rozdíly mezi pohlavími.

17 MONITORING SCREENINGU KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU TOKS: regionální pokrytí cílové populace Muži a ženy od 50 let Pokrytí populace TOKS: negativní (15120) + pozitivní (15121) (NRC: , N = vyšetření) dosahované pokrytí v daném kraji rozsah hodnot pokrytí v okresech daného kraje Celkové pokrytí dosahované testem na okultní krvácení do stolice je v ČR 16,0 %. Rozsah hodnoty dosahovaného pokrytí mezi kraji ČR je 11,4 20,1 %.

18 MONITORING SCREENINGU KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU TOKS: pokrytí cílové populace v okresech Muži a ženy od 50 let KT: 18,0 DC: 16,7 UL: 12,7 LI: 18,2 TP: 15,6 MO: 20,5 CL: 22,1 JN: 10,3 CV: 27,6 LT: 26,2 SM: 13,8 TU: 10,5 SO: 13,8 KV: 19,7 LN: 17,5 MB: 13,5 ME: 6,3 JC: 12,0 NA: 21,7 CH: 12,5 KD: 15,5 RA: 11,8 PH: 11,5 NB: 15,4 HK: 11,0 AX: 11,4 RK: 20,0 PS: 18,0 PZ: 12,9 TC: 12,6 BE: 14,6 KO: 13,5 PA: 14,2 RO: 16,8 PM: 14,9 UO: 17,7 KH: 7,0 CR: 19,3 PJ: 24,4 PB: 12,5 BN: 9,0 DO: 19,8 HB: 13,0 SY: 14,8 PI: 24,6 ST: 10,4 PT: 14,6 CB: 19,6 TA: 16,6 PE: 19,4 JH: 15,6 JI: 16,6 TOKS: negativní (15120) + pozitivní (15121) ( , N = vyšetření (NRC)) TR: 25,8 ZR: 17,6 BK: 21,0 SU: 24,4 PV: 15,1 JE: 19,6 OL: 22,4 BR: 14,7 PR: 16,6 OP: 16,3 OT: 18,7KA: 18,5 NJ: 8,8 BO: 15,5 BM: 14,1 VY: 19,9 KM: 19,0 VS: 15,8 ZL: 19,5 Pokrytí v procentech FM: 11,0 < 10,0 10,0-15,0 15,0-20,0 20,0-25,0 > 25,0 CK: 17,2 ZN: 24,5 BV: 15,7 UH: 20,5 HO: 16,4 Celkové pokrytí dosahované testem na okultní krvácení do stolice je v ČR 16,0 %. Rozsah hodnoty dosahovaného pokrytí mezi okresy ČR je 6,3 27,6 %.

19 MONITORING SCREENINGU KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU Vykazovaná pozitivita TOKS regionálně Muži a ženy od 50 let Pozitivita TOKS: negativní (15120), pozitivní (15121) ( , N = vyšetření (NRC)) vykazovaná pozitivita v daném kraji rozsah podílu pozitivity TOKS v okresech daného kraje Celková pozitivita TOKS v ČR činí 3,4 % (rozsah v krajích je 2,7-5,0 %). Tato hodnota odpovídá publikovaným údajům (srov. Pražský projekt, Frič a kol., 1999: 3,9 % pozitivních TOKS).

20 ZÁVĚR

21 ZÁVĚR pro zajištění účinnosti, bezpečnosti a hospodárnosti screeningových programů je nezbytná jejich pečlivá organizace nezbytnou součástí organizovaného screeningového programu je systém informační podpory systém umožňuje monitoring indikátorů kvality, které popisují dostupnost péče, validitu screeningových testů a využívání diagnostiky, a rovněž predikují úspěšnost časného záchytu zhoubných nádorů pro účinný popis screeningového procesu je vhodné kombinovat epidemiologická, administrativní i specifická klinická data

22 PODĚKOVÁNÍ Pracovníci center zapojených do screeningových programů Poskytovatelé epidemiologických a administrativních dat