motto: Naše duše je neoddlitelná od duše svta (Moore) Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Transkript

1 Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy motto: Naše duše je neoddlitelná od duše svta (Moore)

2 Zdraví a nemoc Svtová zdravotnická organizace (WHO) definovala zdraví jako stav fyzické, psychické a sociální pohody Zdraví jako absence nemoci Zdraví jako pocit vnitní harmonie V ad indoevropských jazyk spadá slovo pro zdraví v jedno s výrazem pro spásu a také celistvost (nm. Heil, lat. salus ). Zdraví jako proces Schopnost pružn reagovat na zmny, podpoit sám sebe a pijmout vzájemnou provázanost s ostatními lidmi a životním prostedím. Plynulé a vdomé pecházení od objevení poteby k jejímu naplnní, od naptí k uvolnní, bez pohlcení spoleností nebo vyvíjení pílišného tlaku navenek. Lidé se pak v život rozhodují vdom a dobe vdí, že jsou zodpovdní za smysl, který svému životu pikládají. Zdraví jako proces Vnímají svou schopnost seberealizace i v rámci omezení, která ve svém život mají (tzv. odolné dti). Dokážou si uvdomit a vstoupit do kontaktu s mnoha aspekty svého já a životního prostedí a na hranici kontaktu mezi já a okolním svtem se neustále tvoiv pizpsobují tomu, co se dje v pítomném okamžiku. Smysluplnost vlastního konání je základní podmínkou spokojenosti, celistvosti a zdraví a

3 Zdraví i nemoc JSOU: Osobní Intrapsychické Kontextuální Vztahové Vznik (nejen) psychosomatické poruchy u (nejen) dtí Jestliže se dtem setrvale nedostává podpory k naplnní jejich skutených poteb a uznání jejich pocit, mohou ztratit kontakt se svými prvotními potebami a pocity a opakovan reagovat PIZPSOBIVÝM zpsobem, který je v rozporu s jejich pirozeností (Mackewn) Nemoc jako: Nemoc jako nerovnováha vnitní (napí kulturami) humorální teorie (Hippokrates, Galenos); jing a jang ínská med. Nemoc jako nepítel/odplata kesanství Nemoc jako zásah zvení viry a bakterie, kousnutí psa, démon, arodjnictví (náboženství, vdecká medicína) Nemoc jako porucha (Descartes) - mocný vliv na souasné lékaství i obecné povdomí Nemoc jako nemožnost být sám sebou; zástupné vyjádení zamlovaného tématu, neešeného životního problému (daseinsanalýza) Nemoc jako kompenzace rzných dysbalancí ve vztazích rodi (systemický pístup sebeorganizující proces, který je adaptivníi maladaptivní Nemoc jako naše pirozenost, spolu se slabostí a utrpením (buddhismus, prvotní hích) Nemoc jako rádce mystici boží upomínka na naši kehkost, konenost a bídu tlesnosti Nemoc jako symbol symbolické vyjádení neschopnosti dosáhnout svého potšení. Každá nemoc je smysluplná-souást píbhu lovka (Novalis, psychoanalýza, jungiáni)

4 Mocné názory Hippokratés ( ) "otec lékaství" nemoc je stav a proces pirozený, nutnost individuálního pístupu, etika lékae Galén ( ) shrnul dosavadní lékaské znalosti humorální teorie absolutní rovnováha tl. šáv je nedosažitelným ideálem a je nutná každodenní údržba tla (stravovací režim je hlavní) vliv na vdeckou medicínu do 18. Století, v povdomí lidí dodnes - od 3. Stol. Pejímány Církevními Otci léba, která nevycházela z G., oznaena jako šarlatánství. Kesanství stedovku Nemoc není vnímána jako pouhá slabost tla nemoc je zlo, výraz posedlosti zlým duchem, který zachvacuje celou bytost Hledání morálních píin nemocí nemoc jako dsledek híchu - lepranezízený život; naopak hích a kacíství jsou považovány za nemoc. René Descartes ( ) Medicína se má vnovat lovku "jako rozumnému stroji" a starost o duši ponechat v kompetenci teologie a filozofie. Nemoc pak pedstavuje poruchu tohoto rozumného stroje a léka je odborník, který pichází, poruchu diagnostikuje a dle svých možností napravuje. Filozofický základ biomedicínského modelu, který v praxi završil v roce 1858 pruský patolog Rudolf Virchow. Biomedicínský pohled dodnes do znané míry vnímálovka jako rozumný stroj, jak vyplývá napíklad z prohlášení: Jedna nemoc - jeden gen. Psychosociální vlivy nemají v této koncepci žádné adekvátní místo. Vda zmnila svt na administrativní konstrukt, zamnila skutenost za její schéma a zbavila tak lovka dvry v pirozenou vnitní zkušenost, kterou prohlásila za ist subjektivní iluzi. (Neubauer, 1998 v Komárek) Psychosomatický pohled - Nemoc jako narušení vztahu mezi tlesnými pochody a emocemi Lidský organismus jako sebeorganizující systém proces je souástí vyššího sebeutváejícího se celku = pedevším vztahy s ostatními lidmi. (Systemika, Gestalt, ) Sociální prostedí je zdrojem individuálních emocí, interakcí a ve svém dsledku spouštem tvorby symptom. (kontextuální zdraví) Symptomy píznaky nemoci vytváí organismus jako reakci, která má v zásad zajistit dosažení rovnováhy obecn platný princip zachování a snaha o návrat systému (vetn psychického a tlesného stavu) do stavu rovnováhy.

5 Vznik symptomu Psychologie zdraví - špatné a pílišnéízení-potlaování negativních emocí mže zpsobovat onemocnní. Potlaování hnvu souvisí mj. s hypertenzí a nemocemi srdce. Potlaování emocí mže také zesilovat mén závažné onemocnní nebo indispozice. -Jeden a týž projev mže pokaždé znamenat nco jiného (bolest bicha stevní obtíže\strach, vztek) -V tle probíhá NEUSTÁLE ohromné množství reakcí, ízené ZPTNOVAZEBNÝMI MECHANISMY (i n psychické a sociální úrovni). Dochází ke vzniku výchylek, které se mohou stát zdrojem ZMNY (nap. symptom jako zpsob získání pozornosti rodi) -Vliv významných vývojových událostí-krizí (narození, úmrtí, pechod do školy, puberta ) každý len rodiny se s tím njak vyrovnává. Cesta k nemoci Okolí zamuje pozornost na symptom a tím jej posiluje, ODMNÍ Organismus v dob pechodu sám nabízí píznaky jako vlastní pokus o vyrovnání se s novou situací smyslem je oddalovat nutný vývojový krok, ZACHOVAT STATUS QUO ZMNA = NEJISTOTA-OHROŽENÍ, POCIT BEZMOCI, VÝDEJ ENERGIE Vtšinou jdou ob cesty ruku v ruce Ztráta duše Podle Moore (1997) je velkou nemocí dvacátého století, která znásobuje všechny naše potíže a hluboce ovliv uje individuální i spoleenský život, "ztráta duše" typické emoní náky v terapeutické praxi: Prázdnota Ztráta smyslu života Deprese Zklamání z manželství, rodiny,vztahu Ztráta hodnot Touha po osobním naplnní Hlad po spiritualit

6 Epikuros ( ): "Jednoduchou radost mjme jako cíl života." TLO A DUŠE Vzájemná propojenost tla a psychiky byla uznávána již ve starovku, kdy bylo zcela pirozené nahlížet na nemoc jako narušení vztahu mezi tlesnými pochody a emocemi. Tlo = viditelný obraz duše = vyjaduje niterné a neviditelné pohyby duše, psychické stavy, emoce a myšlení.

7 Od rané antiky - vliv pirozeného sklonu "západního" myšlení k polarizovaní a hodnocení (vliv emocí, emoního vnímání svta podle emocí se orientujeme je to pro m dobré/špatné) V západní kultue jednota TLA A DUŠE není univerzáln platná a v prbhu djin se mní. Kesanství stedovku zpoátku -jednota lidské bytosti pozdji - hádání duše s tlem Tlesnost ve stedovku Kesanství Duševní zdokonalení pes utrpení tla asketismus Touha ovládnout tlo nejprve mniši, pozdji i oby. lidé káze tla = dobré mravy Tlesnost - hích Renesance - humanismus - Ficino - Tlo je projev duše Svt žije a dýchá a my svj život mžeme naerpat z jeho ducha." Co uiníme tlu svta, to uiníme svému vlastnímu tlu. Nejsme pány tohoto svta, jsme jeho souástí. V dnešní dob je tento vztah pedmtem mnohého bádání mj. v rámci studia tzv. psychosomatických onemocnní. Z tohoto pohledu lze vlastn jakoukoli nemoc oznait jako psychosomatickou, protože psychický stav jedince v podstatné míe ovlivuje samotný prbh léby také u nemocí, kde je nacházena organická píina - tedy porucha pímo v tle

8 TLO A EMOCE Nejvtší pekážkou vnitní pirozenosti je lidská mysl. Želví srdce, Teton Siouxové; ( Nekonený kruh ) Emoce v tle (dle Koukolík, 2005) Základní poznatky o duši Afekty a rozum jsou trvale propojené a neoddlitelné Afekty aktivují c e l ý mozek Afekty se djí nejen v mozku, ale také v tle. Emoce malých dtí se odlišují od emocí dospívajících, dosplých a starých lidí. Pro rzné emoce existuje spolený funkní systém - limbický systém Emoce není totéž co vdomé pocity - emoce pedchází pocitm a ty pedchází rozumu.

9 Emoce Emoce jsou hodnotícím nástrojem pro rychlou orientaci v prostedí s ohledem na budoucnost a naše cíle-zájmy Prvotní afektivní zhodnocení je automatický proces nezávislý na sémantickém obsahu (Stuchlíková, 2002) Mozek umí velmi úeln vybírat podnty k vdomému zpracování ješt ped tím, než jsme si jich vdomi (podle aktuálního zájmu nebo doprovodné emoce, která signalizuje závažnost zmny v organismu i prostedí) Limbický systém Je evolun starý milión let dva úkoly: rovnováha neustálý proces vyrovnávání odchylky vnitního prostedí org. ve vztahu k okolí a piazování základních emoních odezev (hlad-hledání potravy, vylití zlosti ) podíl na ukládání dat do dlouhodobé pamti dokáže z pamti vyvolat situace nejen podle informací, ale také dle pocit, které ji doprovázely. Schéma innosti LIS vnitní orgány rozum-tlumi smyslové orgány Amygdala - piazuje emoní reakce zrakovým podntm (rozpoznávání základních citových výraz v tvái) Prefrontální laloky - tlumí emoce, skrze sociální uení ovliv ují LIS Potlaování zejména negativních emocí - vliv na imunitní systémnemoci. VZNIK EMOCE emoce lze vnímat jako doprovod zrakové informace

10 Evoluce - schopnost rychle reagovat v situaci ohrožení - boj a útk - tzn. že n e j p r v e pociujeme a teprve pak myslíme! - (vs. spoleenský tlak rodov pijatelné zpsoby vyjadování emocí) Vdomí nco se stalo nastupuje až po události a bezprostední neuronální odpovdi (dotek horkého-ucuknutí, pak bolest) V emon vypjaté situaci mže stait i pouze 1 zkušenost a vznikne neuronální spoj-stopa-návyk-trauma. Situace podobná (i domnle) situaci vypjaté oživuje podobnou emoní a tlesnou odezvu Tlesný stav je pak signálem, který uruje, jak budeme reagovat - nemusíme si jej UVDOMOVAT - tedy ani EMOCE (p. rozpoznávání obliej) (Koncept Pam tla) Základní emoce Strach Hnv Smutek Radost Zahanbení Znechucení Dít reaguje po narození na své okolí komplexními, celostními senzomotorickými reakcemi. Mohou zstat nevdomé = tlesné až do dosplosti S vývojem ei - symbolizace interakcí, zvnitnní a uvdomní (rodiovství; terapie) Optimální frustrace - konfrontace s vlastními potebami a hledání zpsob jak je vyjádit - dl. role peovatel (zanedbání vs. hyperprotektivita) Symptom mže být ventilem naptí - primární zisk Symptom jako reakce na nenaplnní bazálních poteb v dtství - zásadní vliv kvality prvotní vazby na budoucí život Symptom jako ochranný val- kompenzace Odolné dti, vyvíjející se zdárn i v nepíznivých podmínkách - vtší sklon k psychosomatickým obtížím v dosplosti asto onemocní orgán méncenný - nejslabší místo

11 HIERARCHIE POTEB # Fyziologické poteby - poteby našeho tla, pudy, instinkty (nap. hlad, vyluování, sex, odpoinek, poteba stimulace,...) # Poteba bezpeí a jistoty - bezpeí sociální, existenní (finance, zázemí), existenciální (víra, orientace, nebýt ztracen), fyziologické (zdraví) # Sounáležitost a láska - poteba nkam patit (ke skupin, rodin), milovat a být milován (matka, partnerka) # Ocenní - poteba ocenní, uznání, pijetí, pozitivního hodnocení nejen od ostatních, ale také od sebe samých # Sebeaktualizace - osobní rst, sebepesah, nalézání smyslu, hlubší pochopení. Ve vztahu k Bohu ne již víra, ale poznání, uskutenní O BOLESTI Vaše bolest je praskáním skoepiny, která uzavírá vaše poznání. Tak jak musí prasknout pecka plodu, aby se jádro mohlo dostat na slunce, tak vy musíte poznat bolest. Kdybyste dokázali udržet svá srdce v údivu nad každodenními zázraky svého života, vaše bolest by se nezdála být mén hodná podivu než vaše radost; a pijímali byste promny svého srdce stejn, jak jste vždy pijímali promny roních dob, plynoucích nad vašimi poli. A s jasnou myslí byste bdli v zimách svého soužení. Mnoho ze své bolesti jste si zvolili sami. A lék, kterým vaše choré já léí léka, jenž je ve vás, je trpký. Proto dvujte lékai a pijte jeho lék mlky a pokojn. Nebo jeho ruka, a tžká a tvrdá, je vedena jemnou rukou Neviditelného, a íše, kterou podává, a pálí na vašich rtech, byla vytvoena z hlíny, již Hrní zvlhil svými svatými slzami. LITERATURA Encyklopedie stedovku, Le Goff ed., Vyšehrad, 2002 Gestalt psychoterapie, Mackewn, Portál, 2004 Kniha o duši, Moore, Portál, 1997 Kniha o Ev a Adamovi, Koukolík František, Makropulos, 1997 Nekonený kruh, výklad etiky amerických indián, Lombardi F.G., G.S., Timotej,1996 Mozek a jeho duše, 3.vyd, Koukolík František, Galen, 2005 Odlišné dít, Drtilová, Koukolík, Vyšehrad, 1994 Prorok, Džibrán Chalíl, Vyšehrad, 1992 Psychosomatický pístup k lovku, Ržika ed., Triton, 2006 Spasení tla: Moc, nemoc a psychosomatika, Komárek Stanislav, MF, 2005 Základy psychologie emocí, Stuchlíková Iva, Portál, 2002