Ministerst tvo životního prostředí ČR Boj proti změně klimatu základní energetická strategie

Transkript

1 Ministerstv živtníh prstředí ČR Bj prti změněě klimatu základní energetická strategie

2 Úvd 1 Úvd V celém světě panuje stále větší shda v tm, že naší planetě hrzí nezvratná změna klimatu, pkud rychle nezačneme jednat. EU již jasně zareagvala přijetím integrvané plitiky v blasti energetiky a změny klimatu, v jejímž rámci vyjádřila závazek snížit d rku 2020 emise skleníkvých plynů alespň 20 % a slíbila, že se ujme vedení při mezinárdních jednáních, jež umžní stanvit ještě ambicióznější cíle. T pmůže zabránit tmu, aby světvá teplta vzrstla více než 2 C, cž je úrveň, kteru vědci ve stále větší míře pvažují za bd, dkud není cesty zpět. K dsažení tht cíle ptřebujeme udržitelnějším způsbem využívat zdrje energie a přejít na více frem bnvitelné energie, zachytávat a ukládat xid uhličitý a důrazněji bjvat prti dlesňvání. Mžná přitm budeme muset změnit živtní styl, nikterak tím však neutrpí naše živtní úrveň ani živtní úrveň buducích generací. Evrpská unie 2

3 Úvd 2 Hrzba a výzva Změna klimatu je jednu z největších hrzeb, jimž naše planeta čelí. Pkud teplta Země překrčí úrveň před industrializací více než 2 C, bude změna klimatu pravděpdbně nezvratná a mhla by mít brvské dluhdbé důsledky. Nízk ležící blasti na Zemi včetně velkých částí mnha evrpských zemí by mhly zmizet pd stupající hladinu mří. Krmě th by mnh blastí na Zemi trpěl nedstatkem pitné vdy. Stále častěji by dcházel k extrémním klimatickým jevům, které způsbují hmtné a hspdářské škdy. Náklady na vyrvnání se se změnu pdnebí by mhly vést k hspdářskému úpadku některých států. Průměrná teplta Země se během let až d průmyslvé revluce téměř nezměnila. Od rku 1850, kdy byl zahájen důsledné přesné měření, stupla teplta 0,76 C. Pkud nezačneme jednat, teplta pdle mezinárdníh vědeckéh panelu, svlanéh Organizací spjených nárdů, vzrste během tht stletí dalších 1,8 4,0 C, mžná dknce až 6,4 C. Byl dstartván závd, jehž cílem je zabránit tmu, aby svět dsáhl bdu, který je pvažván za bd zvratu, tedy aby dšl ke zvýšení teplty 2 C. Tent závd pravděpdbně prhrajeme, pkud nebudu nejpzději d rku 2020 stabilizvány glbální emise a pkud se tyt emise následně d rku 2050 nesníží na úrvně, které budu ve srvnání s rkem 1990 plviční. 2.1 Prč se klima mění Atmsféra bsahuje vdní páry, xid uhličitý a další přirzeně se vyskytující plyny, které prpuštějí sluneční světl, ale phlcují tepl, které se dráží d Země. Tent přirzený prces, nazývaný skleníkvý efekt, udržuje tepltu Země na úrvni, která je příznivá pr živt. Bez něj by průměrná glbální teplta byla nesnesitelných 18 C. V důsledku lidských činnstí, např. spalvání fsilních paliv a mýcení lesů s cílem uvlnit prstr pr zemědělsku půdu, se však v atmsféře zvyšuje bsah xidu uhličitéh a dalších plynů, které phlcují tepl. Nárůstem těcht skleníkvých plynů je umcňván přirzený skleníkvý efekt, Země se tepluje a mění se klima. Řešením je snížení bjemu glbálních emisí skleníkvých plynů, zejména xidu uhličitéh. K tmu je třeba lépe využívat přírdní zdrje. Hlavními zdrji emisí skleníkvých plynů jsu fsilní paliva, tedy rpa, zemní plyn a uhlí, pužívaná k výrbě elektrické energie, k tpení, chlazení a v dpravě. Je třeba, abychm je spalvali v menší míře a účinněji. Zárveň je důležité zabránit unikání xidu uhličitéh d atmsféry, např. jeh zachytáváním ihned při vzniku a jeh následným ulžením pd zemí ve vytěžených plynvých plích neb slných kavernách. Pr dvrácení změny klimatu je velmi důležité zabránit dlesňvání, zejména mizení trpických pralesů, které fungují jak jímky uhlíku a phlcují xid uhličitý. Pkud rstu, lesy xid uhličitý zachycují, jsu li káceny, uvlňují jej. Ke glbálnímu teplvání přispívají i další faktry, např. metan uvlňvaný ze zemědělství a z dpadu na skládkách neb emise způsbené nadměrným pužíváním hnjiv, hlavními příčinami jsu však pužívání fsilních paliv a dlesňvání. 3

4 Cesta vpřed: integrvaná reakce 3 Cesta vpřed: integrvaná reakce Jelikž hlavní příčinu změny klimatu je spalvání fsilních paliv pr energetické účely, je pr EU cestu vpřed integrvaná plitika v blasti energetiky a změny klimatu. Čelní představitelé EU takvut plitiku pdpřili již v březnu Je tak zdůrazněna vůdčí úlha Evrpy v bji prti změně klimatu a zárveň se EU tevírá cesta ke zvýšení bezpečnsti ddávek energie a k větší knkurenceschpnsti. Integrvaná plitika v blasti energetiky a změny klimatu je znamením pčátku nvé průmyslvé revluce, která má změnit způsb, jakým vyrábíme a využíváme energii, a rvněž druhy pužívané energie. Jejím cílem je nastlit eknmiku, která je šetrná ke klimatu a je zalžena na kmbinaci nízkuhlíkvých technlgií a zdrjů energie. K mezení glbálníh teplvání na 2 C je třeba během 10 až 15 let zastavit nárůst glbálních emisí skleníkvých plynů a následně d rku 2050 snížit jejich bjem přibližně na plviční hdntu úrvně z rku Aby těcht cílů dsáhla, usiluje EU nvu celsvětvu dhdu. Předpkládá, že jak první krk by průmyslvé země měly d rku 2020 splečně snížit emise skleníkvých plynů na úrveň 30 % nižší než úrvně z rku Rzvjvé země, např. Čína a Indie, budu rvněž muset začít nárůst emisí mezvat. Ve snaze zdůraznit své dhdlání a být příkladem svým partnerům EU suhlasila, že d rku 2020 sníží emise skleníkvých plynů alespň 20 % bez hledu na t, jak se zachvají jiné země. EU hdlá tht snížení dsáhnut pmcí patření, která jsu naplánvána v rámci nvé integrvané plitiky v blasti energetiky a změny klimatu, splu s patřeními, která jsu již zavedena. Více infrmací integrvané reakci EU: ec.eurpa.eu/climateactin/ Čelní představitelé EU se rzhdli: snížit sptřebu energie v prvnání s dhady na rk %, a t zvýšením energetické účinnsti; d rku 2020 zvýšit pdíl bnvitelných zdrjů energie na celkvé sptřebě energie až na 20 %, tedy téměř na trjnásbek sučasné úrvně; d rku 2020 desetinásbně alespň na 10 % zvýšit pdíl bnvitelných phnných hmt, včetně bipaliv, na celkvé sptřebě benzínu a nafty. Veškerá bipaliva bez hledu na t, zda byla vyrbena v EU neb d EU dvezena, musí být vyráběna udržitelným způsbem. Na rzvj bipaliv z dpadu, reziduí a jiných neptravinvých zdrjů budu pskytvány pbídky; vyvíjet a prsazvat technlgie, které prdukují nízké neb vůbec žádné emise, včetně technlgií pr zachycvání a ukládání emisí, které brání unikání CO2 d atmsféry tím, že jej zachycují a ukládají pd zemí ve vytěžených plynvých plích neb starých slných dlech aby tyt technlgie d rku 2020 zásadním způsbem přispěly ke snížení emisí; lépe sladit energeticku plitiku EU s statními plitikami, nejen s plitiku v blasti živtníh prstředí, ale rvněž v blasti výzkumu, zemědělství a bchdu; 4

5 Cesta vpřed: integrvaná reakce zlepšit mezinárdní splupráci: pkud EU dkáže k energetice zaujmut jedntný přístup a tent přístup jednhlasně vyjádřit, může se ujmut vůdčí úlhy v glbální debatě. V lednu 2008 Evrpská kmise představila návrhy specifických patření týkající se těcht bdů, které mají navést EU a její bčany na správnu cestu s cílem bjvat prti změně klimatu, zvyšvat bezpečnst ddávek energie a pdprvat trvalý eknmický růst. 3.1 C říkají vědci Během psledních 100 let vzrstla průměrná teplta na celém světě téměř 0,74 C. Evrpa se ve srvnání s celsvětvým průměrem tepluje rychleji: teplta se zvýšila přibližně 1 C. Od rku 1850, kdy byl zapčat splehlivé zaznamenávání teplt, spadá 12 ze 13 celsvětvě nejteplejších let d bdbí mezi rky 1995 až Vzrůstající teplty se nyní prjevují táním ledvců a arktickéh ledu, změnu charakteru dešťvých a sněhvých srážek, silnějšími vlnami sucha a veder a větší intenzitu trpických cyklnů. Mnh dbrníků je přesvědčen, že glbální teplvání nesmí vést ke zvýšení teplty před industrializací více než 2 C, máme li zabránit tmu, aby změna klimatu měla nezvratné důsledky. Vědci se však shdují, že pkud nebudu učiněna žádná patření, mhla by se průměrná světvá teplta v tmt stletí prti dnešním úrvním zvýšit 1,8 až 4 C, v nejhrším případě až 6,4 C. V letech 1970 až 2004 dšl k 70% celsvětvému nárůstu emisí skleníkvých plynů. V dvětví ddávek energie vzrstly emise 145 %. U dpravy činil nárůst 120 % a v průmyslvém dvětví 65 %. V důsledku snížené schpnsti lesů phlcvat xid uhličitý a změn ve využívání půdy vzrstly emise 40 %. Mezivládní panel pr změnu klimatu (IPCC) zřízený v rce 1988 je mezinárdním fórem dpvědným za psuzvání vědeckých důkazů změně klimatu a jejích dpadech. Tent panel je splečnu iniciativu prgramu OSN v blasti živtníh prstředí a Světvé meterlgické rganizace a psuzuje vědecké, technické a scieknmické infrmace důležité pr pchpení hrzby, kteru představuje změna klimatu způsbená lidsku činnstí. Na přípravě psudku se pdílejí stvky špičkvých dbrníků z celéh světa. Od rku 1990 vypracval IPCC čtyři hdntící zprávy, pslední v rce s každu zprávu rste přesvědčení, že změnu klimatu způsbují právě skleníkvé plyny. 3.2 V zájmu buducích generací Bj prti změně klimatu si pravděpdbně vyžádá, abychm výrazně změnili náš živtní styl, neznamená t však, že tím nutně klesne i živtní úrveň. Změny jsu naprst slučitelné s priritami EU v blasti růstu a zaměstnansti a s udržitelným rzvjem. Náklady na tat patření budu velmi nízké a v každém případě nižší než náklady na dstranění škd způsbených změnu klimatu v případě, že žádná patření neučiníme. Pkud budu rzvinuté země suhlasit s tím, že d rku 2020 sníží splečné emise 30 %, zpmalí se eknmický růst méně než 0,2 % rčně. Cena za dvrácení případných dluhdbých nákladů vzniklých v důsledku změny klimatu by tedy byla nízká, a t zde ještě není zhledněna hdnta dalších přínsů, např. snížení znečištění vzduší, bezpečné ddávky energie za předvídatelné ceny a vyšší knkurenceschpnst díky invacím. V praxi budu eknmické náklady na snížení emisí pravděpdbně těmit přínsy více než vyrvnány. 5

6 Stavíme na dsažených výsledcích 4 Stavíme na dsažených výsledcích EU nezačíná bj prti změně klimatu d nuly. Již řadu let pstupně zesiluje svá patření na zvýšení energetické účinnsti, mezení emisí z tváren a autmbilů a na pdpru úspr energie. Ke snížení mnžství uhlíku uvlňvanéh v EU, nazývanéh uhlíkvá stpa, rvněž přispívají předpisy týkající se recyklvání a mezení pužívání skládek. Sedmý rámcvý prgram pr výzkum a technlgický rzvj je psledním z řady výzkumných prgramů EU, které kladu zvýšený důraz na živtní prstřední, čistu a nízkuhlíkvu energii a bj prti změně klimatu. C je nejdůležitější, EU již zahájila a prvádí prgram, jehž cílem je d rku 2012 snížit emise 8 %. EU je dhdlána th cíle dsáhnut na základě tzv. Kjótskéh prtklu k rámcvé úmluvě OSN změně klimatu. 4.1 Kjótský prtkl Kjótský prtkl byl djednán v rce Rzvinutému světu stanvil cíl snížit v letech 1990 až 2012 emise skleníkvých plynů v průměru 5,2 %. 15 zemí, jež byly v té dbě členy EU, šl ještě dále a splečně se zavázal, že emise sníží 8 %. Prtkl rvněž vytvřil pružný tržní mechanismus zahrnující bchdvání s emisemi, který má průmyslvě rzvinutým zemím pmci dsáhnut těcht snížení při c nejnižších nákladech a pdpřit investice d prjektů v blasti čisté energie v rzvjvých zemích a zemích, jejichž hspdářství prchází transfrmací. Ačkli Spjené státy americké prtkl neratifikvaly, a tudíž k dsažení cíle frmálně nepřispívají, zahájila EU řadu knkrétních patření k dsažení cílů stanvených pr emise, které zhledňují úrveň hspdářskéh a průmyslvéh rzvje jedntlivých členských států. Většina zemí, které k EU přistupily d rku 2004, mají stanveny vlastní cíle, které vyjednaly v rámci Kjótskéh prtklu v dbě, kdy ještě nebyly členy EU. 4.2 Plnění stanvených cílů Prgram, který má EU a jejím členským státům pmci splnit cíle stanvené pr emise na základě Kjótskéh prtklu, se nazývá Evrpský prgram pr změnu klimatu (ECCP). Je řízen Evrpsku kmisí a na evrpské úrvni byl dsud pdnětem k vývji přibližně 40 plitik a patření, které mají vést ke snížení emisí skleníkvých plynů. Tyt plitiky a patření dplňují patření přijatá jedntlivými zeměmi EU. Opatření na úrvni EU zahrnují energetické nrmy pr budvy a právní předpisy, které mezují pužívání některých průmyslvých plynů s velmi vyským vlivem na glbální teplvání. Zdaleka nejdůležitější plitiku vytvřenu na základě ECCP je systém EU pr bchdvání s emisemi skleníkvých plynů (viz rámeček na straně 12). EU se pdařil narušit spjitst mezi eknmickým růstem a emisemi skleníkvých plynů. Ačkliv eknmika EU v bdbí mezi základním rkem 1990 a rkem 2006 rstla, suhrnné emise jejích 27 členských států klesly 10,8 %. V 15 starších členských státech (EU 15) klesly emise 2,7 %. Tyt výsledky jsu pvzbuzující, je však třeba učinit mnhem více, aby byl v EU 15 dsažen d rku 2012 cíl 8% snížení. Nejnvější dhady buducích emisí naznačují, že tent cíl lze splnit, pkud země EU skutečně prvedu všechna plánvaná patření. 6

7 Stavíme na dsažených výsledcích 4.3 Invační mechanismus Hlavní pilířem strategie EU pr bj prti změně klimatu je systém EU pr bchdvání s emisemi (EU ETS), který začal fungvat v lednu Představuje první mezinárdní systém pr bchdvání s emisemi CO2 a je hlavní hybnu silu rychléh rzšíření bchdvání s uhlíkem p celém světě. Obchdvání s emisemi pmáhá zaručit, že je snižvání emisí c nejméně nákladné. Systém EU ETS se v sučasné dbě vztahuje na zařízení v dvětvích energetiky a průmyslu, která jsu splečně dpvědná za téměř plvinu emisí CO2 v EU. Tím, že systém zpplatňuje emise uhlíku z těcht zařízení, neustále pbízí zúčastněné pdniky k c nejrzsáhlejšímu snižvání emisí. Na základě tht systému přidělují vnitrstátní rgány v každé zemi EU jedntlivým zařízením určitý pčet pvlenek na emise. Omezení celkvéh pčtu pvlenek z nich činí eknmicku vzácnst nutnu k fungvání trhu. Pdniky, jež své emise udržují pd úrvní svých pvlenek, mhu pvlenky, které neptřebují, prdat. Pdniky, které mají s udržváním emisí na úrvni pdle pvlenek ptíže, musejí buď přijmut patření na snížení emisí (např. investvat d účinnějších technlgií neb pužívat zdrje energie s nižším bsahem uhlíku), neb zakupit další ptřebné pvlenky na trhu čímž v pdstatě zaplatí jinému pdniku za t, že sníží emise míst nich. Pdnikům, na něž se vztahuje systém EU ETS, je rvněž pvlen využívat emisní kredity vytvřené v rámci prjektů snižvání emisí v zemích, které nejsu členy EU. Tent prces je rganizván pmcí nástrjů v rámci Kjótskéh prtklu: mechanismu čistéh rzvje (CDM) a nástrje pr splečné prvádění (JI). Pptávka p těcht kreditech je silným pdnětem k investicím d nápadů, jak snížit emise v jiných zemích. Zařízení v dvětvích energetiky a průmyslu nejsu jediným příčinami zvyšvání bsahu CO2 v vzduší. Z th důvdu Evrpská kmise navrhla rzšířit d rku 2011 systém EU ETS tak, aby se vztahval také na rychle narůstající emise z letecké dpravy. Krmě th může být v návaznsti na přezkum, jenž je v sučasnsti prváděn, d systému začleněn více dvětví a plynů. 7

8 Příns energetické plitiky 5 Příns energetické plitiky Emise skleníkvých plynů vznikají především při sptřebě a výrbě energie. Pr dsažení cílů vytyčených v blasti bje prti změně klimatu je prt naprst nezbytná energetická plitika. Splečný pstup v blasti energetiky není ničím nvým. EU již řadu let využívá v blasti energetiky jedntný plitický rámec. Nvinku není ani splečná reakce EU na energetické krize. V důsledku krize ddávek na pčátku sedmdesátých let EU např. prvádí krdinvanu plitiku týkající se strategických zásb rpy a rpných prduktů. Jelikž varvání vědců před následky změny klimatu jsu stále závažnější, uznala EU naléhavu ptřebu slučit řadu různých blastí d jediné integrvané evrpské plitiky pr změnu klimatu a energetiku. Tat plitika zaručí, že ddávky energie budu knkurenceschpné, udržitelné, bezpečné a v suladu s svědčenými envirnmentálními pstupy, cž přispěje ke snížení emisí CO2 a dalších skleníkvých plynů. Tt jsu hlavní bdy energetické plitiky EU při dsahvání uvedených cílů: účinnější trhy s elektřinu a zemním plynem; diverzifikace; ambiciózní plitika v blasti bnvitelné energie; úspra energie; mezinárdní splupráce. 5.1 Účinnější trhy s elektřinu a zemním plynem Naše sptřebitelská rzhdnutí mají skutečný dpad na mnžství emisí skleníkvých plynů uvlněných při sptřebě a výrbě energie. V pdstatě všichni sptřebitelé v EU mhu dnes kupvat zemní plyn či elektřinu d kteréhkli ddavatele, včetně těch, kteří se specializují na bnvitelnu energii. Účinné trhy činí energii dstupnější a pmáhají dstraňvat překážky pr snižvání emisí skleníkvých plynů. Sučasně pmáhají průmyslvému dvětví EU, aby si udržel knkurenceschpnst. I přest však existuje prstr pr další zlepšvání, aby se zaručil, že je ke všem sptřebitelům přistupván spravedlivě, že nvé splečnsti půsbící v daném dvětví nejsu znevýhdněny a že elektřina a zemní plyn mhu vlně prudit přes hranice EU. Přeshraniční bchd je základním předpkladem k tmu, aby byly trhy c nejvíce knkurenceschpné. 5.2 Diverzifikace Vyšší bezpečnst ddávek bude zaručena tehdy, pkud se přestaneme spléhat na jediný druh energie či na malý pčet ddavatelských zemí mim EU. Záleží na tm, zda dkážeme vyrábět více energie v EU a případně zaručit ddávky z jiných stabilních blastí světa. Jde rvněž t, zda se dkážeme pdělit ddávky v dbách krize, jelikž úrveň závislsti na dvzu energie se v různých zemích EU značně liší. Přibližně 80 % energie sptřebvané v EU pchází z fsilních paliv rpy, zemníh plynu a uhlí a všechna tat paliva jsu hlavními zdrji emisí CO2. Různé technlgie pmáhají tyt emise snížit a někdy v průběhu příštíh desetiletí by měly začít fungvat čisté uhelné technlgie (clean cal 8

9 Příns energetické plitiky technlgy). Zásby fsilních paliv jsu nicméně mezené a d plviny tht stletí budu d značné míry vyčerpány. Méně časté pužívání fsilních paliv tudíž přispívá k vyšší energetické bezpečnsti EU a pmáhá dvrátit změnu klimatu. Krmě th jsu vlastní zdrje fsilních paliv EU vyčerpávány rychleji než celkvé zdrje světvé. EU je ve stále větší míře závislá na jejich dvzu, a tudíž čím dál citlivější k výkyvům v ddávce a cenách. Závislst na dvzu rpy by mhla d rku 2030 dsáhnut až 95 % a závislst na dvzu zemníh plynu až 84 %, pkud nebude sptřeba energie mezena a nezmění se skladba zdrjů energie. V sučasnsti získává EU přes 50 % plynu, který sptřebuje, puze ze tří zdrjů z Ruska, Nrska a Alžírska a přibližně dvě třetiny svých ptřeb rpy dváží d Organizace zemí vyvážejících rpu (OPEC) a z Ruska. Celkvá míra závislsti EU na dvzu energie v rce 2006 činila 53,8 %. Jelikž EU nemá dstatek vlastních zdrjů fsilních paliv, bude nutné začít přecházet na dmácí zdrje energie a více využívat technlgie, které prdukují nízké neb vůbec žádné emise uhlíku a vycházejí z bnvitelných zdrjů energie, jakými je např. větrná, sluneční a vdní energie a bimasa. Je pravděpdbné, že mezi paliva naknec zařadíme i vdík. Některé země EU d kmbinace energií zařadí také jadernu energii. V dhledné buducnsti bude jaderná energie získávána štěpením jádra, nebť technlgii jaderné syntézy pravděpdbně nebude mžné pužívat dříve než ve druhé plvině tht stletí. 5.3 Ambiciózní plitika v blasti bnvitelné energie Od devadesátých let minuléh stletí EU vyvíjí a prsazuje využívání a výrbu bnvitelné energie s cílem nahradit fsilní paliva. Tat plitika umžňuje diverzifikvat využívání zdrjů energie a přispívá k zabezpečení ddávek energie. Rvněž pdněcuje rzvj nvých průmyslvých dvětví a technlgií. V rce 2007 čelní představitelé EU zaujali ještě rzhdnější pstj a jak cíl stanvili, že d rku 2020 bychm měli získávat z bnvitelných zdrjů 20 % energie. Aby EU jak celek tht cíle dsáhla, byly pr jedntlivé země stanveny různé nárdní cíle. Sučástí tht cíle získávat z bnvitelných zdrjů 20 % energie je nvý závazný cíl, že d rku 2020 bude z bnvitelných phnných hmt, včetně bipaliv, získáván 10 % phnných hmt v dpravě. V důsledku těcht cílů výrazně vzrste využití bnvitelné energie. 5.4 Očekávaný růst prdukce zelené elektřiny v EU Vzrste využití bimasy (dřev), biplynu a bilgickéh dpadu, např. v elektrárnách. Obdbně vzrste také kmbinvaná výrba elektrické energie a tepla, nebť pára vznikající při výrbě elektřiny nebude prmarněna, ale využita třeba v systémech dálkvéh vytápění. Bimasa bude rvněž ve větší míře využívána pr hřev vdy v budvách, kde nahradí zejména staré teplvdní tpné systémy využívající naftu neb elektřinu. Očekává se též, že stále častěji bude získáván tepl ze země (getermální zdrje) a že bude více využívána sluneční energie. K největšímu nárůstu výrby energie pravděpdbně djde u energie větrné, a t díky zvyšujícímu se pčtu stále účinnějších větrných turbín. Díky čekávanému rstucímu využití bnvitelných phnných hmt v dpravě bude mít tt rychle se rzvíjející dvětví k dispzici dstatečné prstředky ke snížení emisí CO2. 9

10 Přílha č. 1 Přílha č. 1 Druh energie Výrba elektřiny z alternativních zdrjů (výhled v letech ) 2010 (TWh) 2020 (TWh) 2030 (TWh) Vdní 2,14 2,43 2,48 Větrná 0,6 2,55 4,71 Bimasa 1,62 5,26 8,02 Getermální 0 0,48 1,58 Slární 0,15 0,98 5,67 Elektřina celkem Elektřina průměr 10

11 Obsah Obsah 1 Úvd Hrzba a výzva Prč se klima mění Cesta vpřed: integrvaná reakce C říkají vědci V zájmu buducích generací Stavíme na dsažených výsledcích Kjótský prtkl Plnění stanvených cílů Invační mechanismus Příns energetické plitiky Účinnější trhy s elektřinu a zemním plynem Diverzifikace Ambiciózní plitika v blasti bnvitelné energie Očekávaný růst prdukce zelené elektřiny v EU