Jevy, které za daných podmínek mohou, ale nemusí nastat, nazýváme náhodnými jevy. Příklad: při hodu hrací kostkou padne trojka

Transkript

1 Náhodný jev Mějme určitý soubor podmínek. Provedeme pokus, který budeme chtít zopakovat. Pokud opakování pokusu při zachování nám známých podmínek nevede k jednoznačnému výsledku, můžeme se domnívat, že je výsledek pokusu závislý na dalších nám neznámých podmínkách, které můžeme označit jako náhodné činitele. Jevy, které za daných podmínek mohou, ale nemusí nastat, nazýváme náhodnými jevy. Příklad: při hodu hrací kostkou padne trojka S náhodnými jevy můžeme pracovat jako s množinami a využít množinových operací

2 Množinová symbolika Symbolem Ω označíme celý množinový prostor ve statistice jev jistý). Symbolem označíme množinu část prostoru, jev ). a je prvkem množiny, zapíšeme: a є a ; a 2 ; a jsou prvky množiny zapíšeme jako є {a ; a 2 ; a } Symbolem {ø} nebo ø označíme prázdnou množinu jev nemožný) Pokud nastane alespoň jeden z jevů, B, jedná se o sjednocení jevů: U B Pokud nastanou jevy, B současně, mluvíme o průniku jevů: B Jev nazveme opačný komlementární, doplňkový) k jevu B, když platí: U B Ω a současně B ø Doplněk k jevu značíme nebo Ā Pokud vždy, když nastane jev, nastane i jev B, pak říkáme, že: jev implikuje jev B, resp. jev má za následek jev B: > B znamená to také, že je podmnožinou B: B

3 Pravděpodobnost a pravidla pro počítání PRVDĚPODOBNOSTÍ nazveme reálnou funkci, která každému náhodnému jevu přiřadí nezáporné reálné číslo z intervalu <0, > a platí pro ni: pravděpodobnost jistého jevu je pravděpodobnost nemožného jevu je 0 pravděpodobnost opačného jevu k jevu je jsou-li a B neslučitelné jevy, pak jsou-li a B dva libovolné jevy, pak B P ) P je-li, pak P P ) + P mluvíme v tomto případě také o implikaci: implikuje B zapisujeme jako > B a znamená to, že musí být podmnožina B opačně: B > by znamenalo, že B je podmnožina P ) P ) P P ) + P P P B ) P P

4 Pravděpodobnost - příklad: by měl student vyznamenání, musí mít průměr do,. Uvedenému kritériu vyhovuje 8% dívek a 29% chlapců. Zeptali jsme se náhodně smíšené dvojice chlapce a dívky, zda měli vyznamenání. Jaká je pravděpodobnost, že budou mít oba vyznamenání? PD) 0,8 PCH) 0,29 PD i CH) 0,8*0,29 0, Jaká je pravděpodobnost, že nebude mít vyznamenání nikdo? PD ) -0,8 PCH ) -0,29 PD i CH ) 0,62*0,7 0, Jaká je pravděpodobnost, že bude mít vyznamenání pouze hoch? PD ) -0,8 PCH) 0,29 PD a CH) 0,62*0,29 0,8 Jaká je pravděpodobnost, že vyznamenání bude mít aspoň jeden? PD a CH) nebo PD a CH ) nebo PD a CH) 0,8*0,29 + 0,8*0,7 + 0,62*0,29 snadněji vypočteme s využitím jevu opačného: 0, + 0,27 + 0,8 0,6 - pravděpodobnost, že nebude mít vyznamenání nikdo: P - 0, 0,6

5 Využití množinové matematiky - Příklad: O náhodných jevech a B jsou známy následující skutečnosti: a) Pravděpodobnost, že nastane alespoň jeden z jevů a B, je /. b) Pravděpodobnost, že oba jevy a B nastanou současně, je /. c) Pravděpodobnost, že nenastane jev, je 2/. Určete pravděpodobnosti obou jevů a B. Jaká je pravděpodobnost, že nastane jev a přitom nenastane jev B? B ¼ 2 ) ) ) P B P B P )) ) 2 2 )) 2 ) B B P B P B P P Zadání: Řešení: ¼ /2 /2

6 Definice pravděpodobnosti Elementární jevy jsou takové jevy, které už dále nemůžeme rozložit. Složené jevy se skládají alespoň ze dvou jevů elementárních. KLSICKÁ DEFINICE PRVDĚPODOBNOSTI Mějme pokus, který může vykázat n-různých stejně možných výsledků. Mluvíme o nich jako o elementárních jevech. Pokud m z n výsledků má za následek jev a zbylých n - m výsledků jev vylučuje, pak pravděpodobnost jevu je rovna: P) m/n STTISTICKÁ DEFINICE PRVDĚPODOBNOSTI Při dostatečně velkém opakování téhož náhodného pokusu se podíl sledovaného jevu ustaluje kolem nějaké konstanty. Tuto konstantu nazveme pravděpodobností sledovaného jevu a výrok za jednu z mnoha formulací ZÁKON VELKÝCH ČÍSEL.

7 ZÁKON VELKÝCH ČÍSEL Jestliže jsou pokusné řady dosti dlouhé a dostatečně často se opakují, lze dosáhnout vypočítané pravděpodobnosti v průměru těchto pokusů s libovolnou přesností. Pravděpodobnost, že v ruletě padne červená je 0, a černá je také 0,. Společně dávají jev jistý není možné, aby padla jiná barva. V tomto případě pravděpodobnosti sčítáme: 0, + 0,,0 Pokud padne x po sobě červená, pravděpodobnost tohoto jevu vypočteme násobením: 0,*0,*0, 0, 0,2 Pravděpodobnost, že opět hodíme v dalším hodu červenou, se s každým dalším hodem zmenšuje: pravděpodobnost, že hodíme x po sobě červenou je asi 0,0, 0x po sobě červenou je už méně než 0,00,... Tento zákon přesto neříká nic o tom, že jestliže desetkrát po sobě padla červená, musí co nejdříve padnout černá, protože je zralá, ba dokonce přezrálá. ni karty ani ruleta ani hrací automaty nemají paměť, každý pokus je nezávislý na předchozím.

8 Podmíněná pravděpodobnost Mějme dva jevy a B takové, že P > 0. Jev nastává za podmínky, že nastane jev B. Podmíněná pravděpodobnost, že nastane jev se definuje jako P P P Nezávislost jevů Mějme dva jevy a B takové, že P) > 0 a P > 0. Nechť platí a zároveň, pak jevy a B jsou na sobě nezávislé. Jinak vyjádříme, když dosadíme např. za PB ) a vynásobíme P): P P ) P B ) P P P P ) P P ) P

9 Násobení pravděpodobností Uvažujme jevy, 2,, n takové, že P 2 n- ) > 0. Pak lze vypočítat pravděpodobnost, se kterou nastanou všechny jevy současně jako P 2 n ) P )P 2 )P 2 ) P n 2 n- ) Příklad: Paní Smithová se přepravuje za dcerou postupně třemi leteckými společnostmi.. letecká společnost garantuje riziko max. %, že ztratí její zavazadlo. 2. letecká společnost garantuje riziko max. 2%, a. letecká společnost maximálně %, že ztratí její zavazadlo.. Vypočtěte, jak velké je riziko, že se její kufr ztratí. 2. Vypočtěte s jakou pravděpodobností kufr ztratila. letecká společnost za předpokladu, že se kufr ztratil. Vypočtěte, s jakou pravděpodobností by jej ztratila 2. a. letecká spol.. Zkontrolujte bod 2 a pomocí jevu jistého

10 ZÁKONY PRVDĚPODOBNOSTI Zákony pravděpodobnosti jsou zcela zvláštního druhu snášenlivé pružné nezavrhující zcela pošetilé krajnosti dlouhodobě spolehlivé důvěryhodné Příklad: házení mincí pravděpodobnost, že padne hlava nebo orel je stejná p 0, jistotu, že padne jeden z těchto jevů vyjádříme p házíme-li víckrát, jedná se o nezávislé pokusy, pravděpodobnost výsledných kombinací se násobí: pravděpodobnost, že padne třikrát po sobě hlava: 0, * 0, * 0, 0,2 celkem 8 kombinací: HHH, HHO, HOH, OHH, HOO, OHO, OOH, OOO x 0,2

11 POČET PRVDĚPODOBNOSTI Pravděpodobnost, že nastane určitá kombinace, závisí na poměru četností dané kombinace a všech kombinací, které mohou nastat. Názorným zobrazením je model římské kašny, kde voda odtékající do další kašny je rovnoměrně rozdělena vpravo a vlevo Pravděpodobnost se dělí analogicky jako teče voda na polovinu, na čtvrtiny, osminy, šestnáctiny,... zlomek mocnin čísla 2 / 2 / 2 / 2 / / / 8 / 8 / 8 / 8 / 6 / 6 6 / 6 / 6 / 6 Je to dodnes princip hracích automatů: kuličky padají do prostředních přihrádek častěji než do krajních

12 POČET PRVDĚPODOBNOSTI - binomické koeficienty Podobně odvodíme Binomické KOEFICIENTY někdy neprávem nazývané Pascalův trojúhelník jedničky po obvodu, uvnitř součet čísel vpravo a vlevo z horního řádku: Ze školní matematiky známe vzorec: a+b) 2 a 2 +2ab + b 2 analogicky pro a+b) a + a 2 b + ab 2 + b Odpovídá kombinačním číslům a+b) a + a b + 0a b 2 + 0a 2 b + ab + b 0 2

13 POČET PRVDĚPODOBNOSTI - binomické koeficienty Matematické vyjádření pravděpodobnosti, že při tazích z karet s vracením vytáhneme srdcovou kartu jev a) nebo naopak některou z ostatních karet b) a+b) a + a b + 0a b 2 + 0a 2 b + ab + b Co představují jednotlivé části vzorce? Rozložíme na elementární jevy: a pravděpodobnost, že táhneme srdcovou kartu b jev doplňkový opačný) - netáhneme srdcovou kartu a+b).. jev jistý P). mocnina pokus provedeme v pěti tazích za rovnítkem a srdcových karet táhli jsme srdcovou při každém z pěti tahů) a b x může nastat kombinace, kdy srdcovou kartu táhneme ve čtyřech tazích a ), v jednom tahu jsme táhli jinou než srdcovou kartu b) 0x... 0x dvě kombinace: srdcové + 2 jiné nebo 2 srdcové a jiné x... srdcová a jiné x... žádná vytažená karta nebude srdcová

14 POČET PRVDĚPODOBNOSTI - binomické koeficienty pravděpodobnost jevu a 0,2 srdce) a jevu b 0,7 piky, kara, listy) Výpočet levé strany vzorce: a + a b + 0a b 2 + 0a 2 b + ab + b a 0,2) 0, , ,00 a b *0,2) *0,7 0,06 0,068 0,0 0a b 2 0*0,2) *0,7) 2 0, , ,088 0a 2 b 0*0,2) 2 *0,7) 0,2667 0, ,26 ab *0,2*0,7) 0,9 0,908 0,96 b 0,7) 0,27 0,270 0, ,0000,00000,00 Součet všech možných jevů je jev jistý - nastane s pravděpodobností Červeně - chyba zaokrouhlení. Podle zaokrouhlení rozvoje výsledků za desetinnou čárkou dostaneme také součet pravděpodobností všech možných jevů jev jistý) s přesností na příslušný počet desetinných míst.

15 POČET PRVDĚPODOBNOSTI - binomické koeficienty Binomické koeficienty v podobě kombinačního čísla udávají počet kombinací, které mohou nastat: Podrobněji se s tímto vzorcem seznámíme v Kombinatorice )!!! k n k n k n