Globalizace a cestovní ruch

Transkript

1 Glbalizace a cestvní ruch Zdrj: Pslední aktualizace Ing. Dagmar Jakubíkvá, Ph.D. Západčeská univerzita v Plzni Fakulta eknmická Na cestě ke glbalizaci Zalistujeme-li v eknmických i naučných slvnících vydaných v bdbí šedesátých a sedmdesátých let 20. stletí, slv glbalizace v nich nenajdeme. Pjem glbalizace pprvé pužil americký eknm Thedre Levitt v rce 1985 k ppisu vývje světvéh hspdářství v bdbí sedmdesátých let 20. stletí. Dnes se s tímt pjmem, který charakterizuje vývj naší dby a i čekávanu buducnst, setkáváme denně. Mnzí autři spjují prces, který je značván za glbalizaci, s pčátkem směny. Pdle nich již antická civilizace v dbách svéh největšíh rzkvětu byla d značné míry glbální tržní splečnstí, která zahrnvala téměř celý tehdy známý svět. V stletí v suvislsti s bjevitelskými cestami v bdbí, kdy byl zalžen glbální klniální systém, lze hvřit první glbalizaci evrpské splečnsti (Kužvart 2000). Průmyslvá revluce ve druhé plvině 18. stletí, v jejímž průběhu vzniká mderní infrastruktura (průplavy, silnice, železnice, parplavba, telegraf), má za důsledek vytvření glbálníh trhu zbží. Objevením Ameriky byla zahájena etapa vzniku světvéh trhu. Světvý trh vyvlal rzvj průmyslu, bchdu, dpravy i tvrbu a vývz kapitálu. Za skutečnu zlatu dbu glbalizace je pvažvána druhá plvina devatenáctéh stletí (Veber 2000). Ve dvacátém stletí se začal ve velkém vyvážet kapitál, a t v zájmu přesunu průmyslu d zemí s nižšími výrbními náklady, lacinější pracvní silu, nižšími daněmi atd. Revluce v elektrnice, ve sdělvací technice a infrmatice ještě umcnila rzvj světvéh hspdářskéh systému, vznik a růst nadnárdních splečnstí. Vyjdeme-li z tht stručnéh průřezu dějinami, musíme nutně suhlasit s myšlenkami Petera Kellera, že lidské splečnsti spějí d vytvření glbální splečnsti. Glbalizace její pzitivní a negativní stránky Pdle OECD (Organizace pr eknmicku splupráci a rzvj) je glbalizace prcesem zvyšujícím závislst trhů a nárdních eknmik, vyvlaným vysku dynamiku bchdu se zbžím, kapitálem, službami a transferem technlgií a knw-hw. Glbalizace je směr ve vývji kapitalismu, který je pznamenán nebývalu kncentrací mci na straně nadnárdních splečnstí, která přesahuje mc většiny nárdních vlád. Glbalizace je d důsledků prvedená zásada tržníh zákna (Hspdářské nviny 1997). Glbalizace je nezvratitelný prces, který prstupuje všechny sféry živta naší splečnsti. Vývj technlgií vytvřil nvu kmerční realitu vznik glbálních trhů. Ve světě dnes existuje asi 40 tisíc nadnárdních splečnstí. Světu začínají dminvat standardizvané prdukty a značky, např. Cca-Cla, Pepsi-Cla, McDnald, Kentucky Fried Chicken, Dunkin Dnuts, Shell, Avis, Hliday Inn, Hiltn a další z nejrůznějších dvětví. Nadnárdní firmy vytlačují nejen malé a střední pdniky, ale i klasické typy mezinárdních firem, jejichž

2 snahu je respektvat lkální zvláštnsti a preference (Lesákvá 2001). Glbalizace neprbíhá v jedné rvině, ale spíše ve dvu až ve třech rvinách (Kapuscinsky 2001, s. 8): 1. Glbalizace ficiální vlný phyb kapitálu, vlný přístup k trhům, kmunikace nadnárdní krprace, masvá kultura, masvá prdukce, masvá sptřeba 2. Glbalizace negativní, rzkladná, ale silná, těžce kntrlvatelná glbalizace pdsvětí, mafie, drg, masvéh bchdu se zbraněmi, s ženami, praní špinavých peněz, daňvých úniků a finančních pdvdů. I tat glbalizace využívá svbdu a mderní prstředky kmunikace. 3. Glbalizace zahrnující nevládní rganizace, hnutí, sekty lidé hledají nvé zdrje uspkjení ptřeb, které jim již neuspkjí stát, nárd, církev. Dchází k slabení státu a rzvji různých typů nestátních a nevládních frem. Hdntu získává splečenství. Tat splečenství nelze kntrlvat. Glbalizace má své pzitivní a negativní stránky. Pzitivní stránky glbalizace: redukvání nákladů prdukce a další činnsti mezi více zeměmi, výhda nízkých nákladů, vyšší kupní síla, snížení nákladů na lgistiku uspkjení preferencí zákazníků rzsahem služeb, schpnst uspkjit ptřeby kdekliv ve světě zvyšvání kvality prduktů a prgramů standardizace knkurenceschpnst glbalizace vede k urychlení vývje, zejména vývje technlgií kmpatibilita výrbních zařízení glbalizace není záležitstí puze nadnárdních firem, ale d prcesu glbalizace jsu vtahvány další subjekty Negativní stránky glbalizace: glbalizace není spjena se žádnu stupnicí hdnt, žádným řádem, žádnu uznávanu autritu, žádnu celsvětvu mcí. Nadnárdní splečnsti nemají nikh, kd by byl schpen krigvat jejich chvání. Pkud jsu v jedné zemi přijata přísná záknná patření na chranu dmácíh trhu či živtníh prstředí, přesunu splečnsti své pdniky a prvzy tam, kde přísná pravidla neplatí. spekulativní investice realizvané s vidinu rychléh zbhatnutí vyvlávají velká rizika, jejichž dpady pak mhu být tvrdé pr celé země a reginy prces glbalizace v plitické rvině vede spíše k autritativnímu než k demkratickému řízení glbalizace s sebu přináší i nebezpečí ztráty plitické kntrly nad hspdářstvím země, reginu přílišná centralizace, která brání místní mtivaci a je v rzpru s mrálku, vede ke snížení efektivity v jedntlivých zemích standardizace prduktu může vyústit v t, že prdukt neuspkjí žádnéh zákazníka unifrmní marketing může redukvat adaptaci na místní zákaznické chvání vyské náklady na management: krdinace, shrmažďvání infrmací, kvalitní zaměstnanci

3 vztah nadnárdních splečnstí k racinalizaci výrby má za důsledek stlačvání mezd, růst nezaměstnansti a snižvání daňvých výnsů, čímž dchází k rzvrácení celé knstrukce sciálníh státu (snižvání výdajů na sciální zabezpečení, na záchrannu sciální síť a na další sciální výdaje), stagnaci, případně pkles nižších a středních příjmů na jedné straně a prudký růst vyských příjmů glbalizace má za důsledek vyské pracvní nasazení, které vede ke vzniku stresu, ale také paradxně ke zkracvání vlnéh času, které má dpady na strukturu pptávky v blasti cestvníh ruchu glbalizace znamená také degeneraci nárdních kultur, splývání zemí, zhršvání živtníh prstředí glbalizace přináší prspěch jedné části lidstva, zatímc jeh druhá část žije v abslutní bídě prtiváhu glbalizace je vznik reginalizace (seskupvání státních celků), ale také vznik agresivníh reginalismu prvázený nábženským fundamentalismem glbalizace zvyšuje rizik pdnikatelských a dalších aktivit Glbalizace a cestvní ruch Glbalizace zasáhla jedn z nejdůležitějších dvětví světvé eknmiky, jehž příjmy v rce 2000 činily 476 miliard amerických dlarů, ve kterém je zaměstnán více než 10 % aktivníh byvatelstva světa a které byl p staletí dménu malých a středních pdniků. Tímt dvětvím je cestvní ruch. Cestvní ruch je mnhstranným dvětvím, které zahrnuje dpravu, ubytvací a stravvací služby, služby cestvních kanceláří a agentur, průvdcvské služby, infrmační systémy a další služby s cestvním ruchem spjené. Glbalizace mění pdstatu nejen mezinárdníh, ale i dmácíh cestvníh ruchu. Změny se týkají jak strany nabídky, tak strany pptávky. Stále více zemí a reginů se snaží čelit narůstajícím prblémům spjatým s vývjem prstředí, zejména nepříznivým demgrafickým vývjem, růstem nezaměstnansti a s nimi spjenými eknmickými ptížemi. V rzvji cestvníh ruchu na svém území vidí nejen bce, ale i celé reginy určité řešení svých prblémů. Prblémem všech těcht ptenciálních turistických destinací je, že i jejich naděje má glbální rzměr. Pkračující prces glbalizace prpjuje cestvní ruch stále silněji se všemi blastmi plitiky, hspdářství a splečnsti. Vznikají nvé destinace ces-tvníh ruchu. Tradiční destinace tak čelí stále silnější knkurenci. Výhdu mají ty destinace, které jsu v něčem jedinečné, jejich knkurenceschpnst je vyšší. Turistické destinace se vlivem glbalizačních tendencí mění. Mění se jejich tvář, architektura, nabídka prduktů i živtní styl a kultura místních byvatel. Živt v destinacích je pznamenán sílícím prlínáním místních a nadnárdních vlivů, jehž výsledkem je prces akulturace. Silný tlak na racinalizaci a standardizaci ve všech dvětvích způsbuje, že některé destinace cestvníh ruchu se svu infrastrukturu začínají pdbat jak vejce vejci. Stejně velká a velklepě budvaná sídla peněžních a pjišťvacích ústavů, budvy nadnárdních firem, ale i htely, mtely, restaurace, rychlá bčerstvení, infrmační centra, bchdy, čerpací stanice, půjčvny a jiné prvzvny zapjené d řetězců v zájmu zachvání Crprate Identity způsbují, že zejména města jsu unifrmní. Jen pdle názvů, řeči místních byvatel a jiných drbných symblů turista pzná, zda-li se nachází v britském Birminghamu, hlandském Rtterdamu, americkém Milwaukee, případně v kanadském Vancuvru atd. Racinalizace a standardizace Nabídka i pptávka glbálně, ve všech dvětvích hspdářství, spějí k racinalizaci. Nejinak je tmu v blasti cestvníh ruchu. Dchází zde k určitému rzpru, kdy rekreace je čast chápána jak snaha uniknut nástrahám každdenníh živta i jeh racinalizaci. Neracinalizvaný svět rekreace by měl být únikvu cestu z racinalizvanéh světa, ve kterém žijeme. Během let byly i tyt únikvé cesty racinalizvány a rekreace se stala jen další dménu racinalizace.

4 Dynamika glbalizace zvýhdňuje jedntlivé účastníky cestvníh ruchu tím, že mají mžnst vlby, jakým způsbem a ve které zemi stráví svu dvlenu. Rzvj dpravy, jehž výsledkem je zkracvání času dpravy a vznik nvých služeb, zkvalitňvání a standardizace služeb, ale zejména strmý růst infrmačních médií, činí cestvání stále atraktivnějším. Glbalizace je zalžena na racinalizaci, která má čtyři základní kmpnenty, a t: efektivitu, předpvěditelnst, kvantifikaci a kntrlu. Tyt kmpnenty respektují jak nabízející prducenti služeb cestvníh ruchu, tak i pptávající účastníci cestvníh ruchu. Účastníci cestvníh ruchu dnes mají skln vybírat si dvlené kratší, ale častější. Rste pčet těch, kteří si za cíl své dvlené vlí rychle přístupné cíle, případně cíle v témže časvém pásmu. Lidem jde spíše čas než peníze. Lidé navštěvující určité destinace pužívají dpravní prstředky, pbývají v htelech, jí v restauracích, využívají různých služeb, které jsu stejné jak ty, na něž jsu zvyklí dma. Vlí pbyt v předem určených zařízeních, aniž by pdstupili rizik nepředvídatelnsti spjené se živtem byvatel v destinacích cestvníh ruchu. Mezinárdně rzeznávané standardy jsu stále pužívanější a známější. Turisté jsu stále více zbavváni svéh strachu z pbytu v cizím, jim neznámém prstředí. Je t právě rizik nepředvídatelnsti, které velmi významně snižují nadnárdní splečnsti a nejrůznější řetězce, včetně řetězců franšízingvých. Důraz je kladen na značku (firmy, prduktů) a Crprate Identity. Trh htelnictví Mezinárdní řetězce dnes zaujímají výsadní pstavení na trhu htelnictví. Dsáhly významnéh stupně racinalizace prdukce vlivem využití nvé techniky a technlgií, včetně pčítačvé technlgie a zdknalváním rezervačních systémů. Dispnují velkým marketingvým a rganizačním ptenciálem. Některé vykazují vysku dynamiku růstu, expandují na nvé trhy, zvyšují pčty htelů a kapacitu lůžek. Htelvé řetězce pdrbně určují standardy vybavení a zařízení pdle zařazení htelů d příslušné třídy, určují pracvní pstupy atd. Uplatňují strategii d hsta k htelvým službám a jejich kvalitě. Jak reakce na vývj pptávky vznikají pkje pr manažery, pkje speciálně určené ženám manažerkám, pkje pr kuřáky, pkje s mžnstí vlastní přípravy jídel, rzvíjí se prázdninvé hteliérství (welness, fitness a jiné), meeting industry a další činnsti. K největším htelvým splečnstem na světě se řadí Cendant Crp., Bass Htels and Resrt, Marritt Internatinal, Chise Htels Internatinal, Best Western Internatinal aj. Investiční fndy hledají nvé investiční mžnsti zejména na evrpském trhu. Za nimi stjí velcí investři, banky, pjišťvny a penzijní fndy. Samstatné htely dispnují čast lepším knw--hw, jsu flexibilnější, dkážu se rychleji přizpůsbit změněným tržním pdmínkám. Jejich slabu stránku je, že lidé nemhu v předstihu při plánvání své dvlené dhadnut, jaký standard ubytvání a služeb jim mhu tyt htely pskytnut. Tím se snižuje jejich knkurenční síla. Vlády jedntlivých států, případně nárdní federace, asciace aj., se snaží tyt malé a střední htely chránit tím, že stanvují jedntné standardy vybavení a rzsahu služeb klasifikaci. K tmu, aby úspěšně čelily silné knkurenci, budu nuceny dříve či pzději splu vzájemně kpervat, případně se napjit na marketingvé rganizace neb začlenit d franšízingvých sítí. Trh stravvacích služeb V blasti stravvacích služeb rste celsvětvě pčet rychlbslužných restaurací McDnald, Quick Service Restaurants (KFC, Pizza Hut). Také tyt restaurace vyznačující se dbře vybudvanými lgistickými tky nabízejí efektivnst, předvídatelnst, kalkulaci času a kntrlu. Jídl a služby jsu snadn kvalifikvány a zkalkulvány. Kalkuluje se i čas. Stejný prdukt lze získat kdekliv na světě. Hsta nikde nečeká žádné překvapení. Lidé nabízející prdukty, ale i hsté jsu stále kntrlváni. Využitím psychlgických znalstí usměrňují pdniky jak způsb knzumace, tak dbu knzumace. Rychlbslužné restaurace vytlačují ze svých pzic tradiční jídla, splupdílejí se na změně gastrnmických zvyklstí místních byvatel.

5 Rzvj nvých technlgií, prduktů Cnvenience, průnik etnických kuchyní, ale i hygienické nrmy vlivňují změnu výživy a stravvacích zvyklstí v mnha zemích světa. Na trhu tzv. účelvéh stravvání zaujímají silné pstavení velké cateringvé firmy. Sílu jejich průniku na nvé trhy umcňují stále přísnější hygienická pravidla, jejichž ddržvání vytlačuje z pzic malé a středně velké eknmicky slabší pdniky. Zejména nemcniční a závdní stravvání se stává dménu něklika cateringvých firem (Sdexh, Eurest, Aramark). Tyt firmy prpagují nvý trend, tzv. štíhlu kuchyni, kdy hst v prstředí výdejních a prdejních systémů musí být stále aktivnější. Trh dpravních služeb Také dpravní sítě se glbalizují. Nejvíce glbalizvaná je letecká dprava. Cestvání autbusy patří p letecké dpravě k nejvíce využívané dpravě. Evrpu křižují autbusy Eurlines, Ameriku Grey Hund. Jejich vzhled, rzměry, vybavení i pskytvané služby se liší minimálně d autbusů jiných splečnstí. Se silniční dpravu suvisí sítě servisů, čerpacích stanic i autpůjčven. Mezi nejznámější autpůjčvny patří AVIS a HERTZ. Jejich služby jsu standardizvány a nabídka se stále invuje. Také zde, stejně tak jak u sítě servisů, čerpacích stanic renmvaných značek, zákazník předem ví, jaku může čekávat službu a jaku kvalitu se služba vyznačuje. Závěrem Stejně tak, jak velké je mnžství služeb, které jsu bezprstředně, neb zprstředkvaně spjeny s cestvním ruchem, mhl by pkračvat i tent článek, věnvaný glbalizaci a turismu. Glbalizace vlivňuje nejen cestvání, stravvání, kterým byla v těcht něklika řádcích věnvána pzrnst, ale také kulturu, plitiku, rdinu a ptenciálně i všechny další sektry splečnsti. V dbě, kdy se stala glbalizace realitu, je nutné splečně usilvat t, aby spěla ku prspěchu lidí i celých nárdů. Glbalizaci nelze uniknut, a prt je nezbytné ji zlidštit, budvat glbalizaci s mravním, plitickým a eknmickým charakterem. Glbalizace je hrzbu i nadějí.