Jakákoli diskuse o EU je v podstatě diskusí o budoucnosti české státnosti a o její kontinuitě, či diskontinuitě.

Transkript

1 květe / 2019 NEWSLETTER Editorial Václav Klaus: Dvacet hodi před volbami do Evropského parlametu Otázka IVK: Jakou zprávu vyslaly evropské volby o áladách v EU? Ladislav Jakl: O itegraci debatujme vážě IVK k brutálímu fyzickému apadeí Ladislava Jakla Václav Klaus: 120 let od arozeí Friedricha Augusta vo Hayeka Ivo Strejček: Reportáž z Brexit Party Rally KVĚTNOVÝ GRAF IVK Lidovci (EPP) Euroskeptické stray výrazě eposílily Socialisté (SaD) 13 Levice (GEU/NGL) Istitut Václava Klause o.p.s. Šárecká Praha 6 17 Zeleí (Grees/EFA) 39 Liberálové (ALDE) office@istitutvk.cz www. istitutvk.cz IVK Newsletter Istitutu Václava Klause Registrace MK ČR E Periodicita: měsíčík Datum vydáí: Kozervativci (ECR) 13 Euroskeptici (EFDD) 22 Evropa árodů (ENF) Pozámka: Povolebí zisky a ztráty křesel europaralmetích frakcí. Odhady dle předpokládaého čleství ve frakcích; modře proitegračí uskupeí, červeě euroskeptici. Dvacet hodi před volbami do Evropského parlametu * Václav Klaus Klub Lidových ovi v Brě me v předvečer voleb pozval a vystoupeí (a ásledou diskusi) a téma: Absece české diskuse (a proto i politiky) ohledě vývoje evropské itegrace. Celý večer me přesvědčil o tom, že v situaci aprosté absece seriózí debaty o Evropské uii jsou diskuse tohoto typu více ež uté. Lidé o tom ic evědí, zají detaily, ale etuší celek. Proto stručá rekostrukce mého úvodího vystoupeí. Jakákoli diskuse o EU je v podstatě diskusí o budoucosti české státosti a o její kotiuitě, či diskotiuitě. Obrat absece české diskuse jsem považoval za oprávěý, eboť diskuse u ás opravdu eí, resp. eí o podstatě. Je o zástupých tématech, které to, co v Evropě Evropská uie čií, zcela zastírají. Asi záměrě. Českou diskusi a toto téma ovládla povšechá kritika tzv. dvojí kvality potravi, což je směšé a zejméa eevropské téma. Dvojí kvalitu potravi (etuším, je-li jeom dvojí a týká-li se je východí Evropy) epřikázala žádou svou direktivou Evropská uie. To je zisk-maximalizující chováí západoevropských výrobců a obchodíků. Odráží to sílu koupěschopé poptávky v jedotlivých zemích. Na Evropské uii ealézám pozitivího téměř ic, ale právě toto bych jí za viu ekladl. * Vystoupeí a diskusím klubu Lidových ovi, Bro, restaurace Kofit, 23. květa ly být v Schegeu. Kdo etuší, že toto je podstatou evropské itegrace a utíká k tématu dvojí kvality potravi, je buď hlupák, ebo vědomý maipulátor. Sám obrat diskuse o evropské itegraci je zavádějící. Jakákoli diskuse o EU je v podstatě diskusí o budoucosti české státosti a o její kotiuitě, či diskotiuitě. Slovem Evropa to zakrýváme. Mezi ašimi politiky EU ve skutečosti plodí a zesiluje acioalismus, vytváří ové třecí plochy a ové evropské spory. Řekl jsem, že me des ráo zaujala SMS ze Švédska, která ozamovala, že švédský premiér uvedl, že absolutí prioritou v ovém legislativím období EU bude muset být reforma společé migračí a azylové politiky, eboť řešeí již elze odkládat. Trpělivost Švédska s jedomyslostí hlasováí je stále meší, a proto se má hlasovat kvalifikovaou většiou. Ty země, které se odmítou podílet a společé migračí a azylové politice by eměa kometátory se pěstuje zcela evidetí schizofreie myšleí. Nelze přece vzývat Tomáše Garrigua Masaryka a stoleté výročí vziku republiky a při stejém adechutí mluvit adšeě o Evropské uii, která má hlaví cíl árodí státy v Evropě zlikvidovat. Právě o to se saží deší evropské politické elity. Evropské volby (eboli volby do Evropského parlametu) jsou primárě EDITORIAL Istitut Václava Klause přiáší svůj po-eurovolebí speciál Newsletteru. V aketí otázce se tetokrát respodetů ptáme a jejich bezprostředí kometář po koečém zveřejěí všech výsledků evropských voleb. Jakou zprávu podle ich vyslaly evropské volby o áladách v EU, pakliže ějakou vyslaly? A je možé výsledky voleb v jedotlivých zemích ějak zobecit? Evropská uie a její struktury historicky prokázaly mimořádou schopost se s jakýmkoli výsledkem lidového hlasováí či refereda, jakýmkoli výsledkem demokratického procesu, který evyšel dle představ o stále těsější itegraci, vždy dokoale vypořádat. Referedem o evropské ústavě počíaje a brexitem koče. A výsledek těchto voleb eí ai zdaleka tak jedozačým sigálem jako byly apříklad posledí dva jmeovaé. Ve svém brěském vystoupeí v předvečer evropských voleb podobě skepticky hovořil Václav Klaus. Vy si můžete jeho vystoupeí přečíst a prvích straách tohoto vydáí. s s

2 Šokující byla pro ás těsě před uzávěrkou tohoto čísla zpráva o evidetě politicky motivovaém apadeí ašeho kolegy Ladislava Jakla, k ěmuž jsme emohli mlčet a zveřejňujeme proto aše ostré odsouzeí takového ásilí v prohlášeí ve druhé části Newsletteru. V závěru vydáí Václav Klaus připomíá 120. výročí arozeí Friedricha A. vo Hayeka a Ivo Strejček reportuje o úspěšé předvolebí akci Brexit Party v Lodýě, a které prezidet Klaus vystoupil jako hlaví zahraičí host. Filip Šebesta (Pokračováí ze stray 1) o tom, zda posílí přízivci těchto postojů, ebo zda oslabí. Několik omylů či fikcí o Evropské uii 1) EU eí zárukou míru v Evropě, s mírem emá bezprostředě ic společého, sad je silácké proklamace. EU ve skutečosti plodí a zesiluje acioalismus, vytváří ové třecí plochy a ové evropské spory. Nic takového by Evropa árodích států edělala. Útok EU a árodí státy přiesl oživeí árodího cítěí a zesílil obrau árodí idetity. To EU v úmyslu eměla. 2) EU eí zdrojem a symbolem demokracie, její istituce jsou veskrze edemokratické ebo post-demokratické. Tzv. demokratický deficit EU je eodstraitelý je důsledkem eexistece evropského politického lidu. Chybí evropský démos. 3) EU eí zdrojem prosperity. Prosperitu Evropy ičí Evropskou uií orgaizovaá adměrá regulace ekoomiky (a celé společosti) a zbytečé vytvořeí společé evropské měy. Evropská uie je ejpomaleji rostoucí částí světa, což si evropské elity stále echtějí přizat. Omlouvají to tím, že už jsme tak moc vyspělí, že už tu rychlý ekoomický růst emůže být, což je esmysl. Prosperitu Evropy ičí Evropskou uií orgaizovaá adměrá regulace ekoomiky (a celé společosti) a zbytečé vytvořeí společé evropské měy. 4) Euro paradoxě v jedom smyslu (možá, že to byl právě te skutečý smysl jeho existece) fuguje. Zvětšují se ekoomické rozdíly mezi zeměmi, oslabuje evropský Jih, posiluje evropský Sever. To si vyucuje další politickou itegraci a masiví fiskálí trasfery, což je potvrzuje, že euro ebylo primárě ekoomickým projektem. 5) Volý pohyb pracovích sil Evropou (tzv. Schege) ve spojitosti s eurem ekoomicky devastuje slabší evropské země. Kromě ekoomické devastace tzv. evropské periferie je teto vývoj demografickou pohromou pro východí část Evropské uie. Něco takového se v miulosti dělo pouze v souvislosti s válkami. Země jako Rumusko, Bulharsko, Pobaltí, Slovesko ale i Polsko se masově vylidňují. Jediou zemí a východ od Aše, kde počet obyvatel roste, je Česká republika. 6) Evropská itegrace, vziklá po ičivé II. světové válce, měla za úkol krotit Němec- ko, ale to se vůbec ezdařilo. Německo je ovým hegemoem Evropy, EU začíá být v jistém slova smyslu pouhým ěmeckým blokem. Vypadá to tak, jako kdyby Německo vyhrálo jak prví, tak druhou světovou válku. Dá se s tím ěco dělat? Evropská itegrace musí přestat být ideologickým, progresivistickým projektem, musí být pouhou pragmatickou spoluprací árodích států. Taková spolupráce musí být výchozím pricipem ové orgaizace Evropy, eboť árodí státy ejsou žádým opovržeíhodým reliktem miulosti. Musí se zovu stát základím stavebím blokem ové EU. Ta bude pricipiálě prostorem spolupráce, ikoli cetralizovaou byrokratickou etitou řízeou bruselskou omeklaturou. Má to i moho zahraičě-politických aspektů. Uvedu je jede. Rusko by emělo být strašákem a epřítelem, ýbrž parterem. Jeho deší démoizace je směšá. Přeechat Rusko v deším globálím rozpoložeí sil Číě by bylo od Evropy strategickou chybou. Nevěřím pro představitelou budoucost v ějaký Czexit. To, jak si EU pohrála s mocou a velkou Velkou Britáií je sad dostatečým varováím. Současě jsem skeptický k reformovatelosti EU. Zbývá ic, tedy přežíváí a postupé trasformováí Evropy v jakýsi skaze miulosti. Optimisticky si myslím, že adějější variatou je, že astae jakýsi zázrak. A my se probudíme ve svobodé evropské společosti Václav Klaus a diskusím klubu Lidových ovi v Brě, 23. květa 2019 (foto: Aa Vavríková, Mafra). 2

3 OTÁZKA IVK Jakou zprávu vyslaly evropské volby o áladách v EU? Vyslaly ějakou zprávu? A je možé výsledky v jedotlivých zemích ějak zobecit? Ukazuje podle Vás výsledek těchto voleb, že došlo k ějakému výzamému společeskému či politickému pohybu a lze od ěj ěco očekávat? Jiří Weigl výkoý ředitel IVK V ČR evropské volby žádou jasě čitelou zprávu tohoto typu epřiesly. Evropská problematika v ich byla překryta atibabišovskou hysterií, takže byly spíše dalším referedem o premiérovi ež přesvědčivým vyjádřeím álad a ázorů českých voličů o Evropě. Toto referedum premiér Babiš zovu vyhrál přes mobilizaci jeho odpůrců ve velkoměstských baštách převážě proevropské opozice. Takové vítězství uprostřed madátu vlády eí v ašich podmíkách obvyklé, bývalí premiéři obvykle v podobé situaci těžce prohráli a opozice triumfovala. Ta však tetokrát žádým proikavým způsobem eposílila. Progresivis tická levice se eprosadila debakl ČSSD a eaplěé ambice Pirátů ukazují její limity v české společosti. Rozhodí odpůrci současého směřováí EU většiou eměli koho volit. Kotroverzí SPD eí schopa teto voličský poteciál plě mobilizovat. Ve Fracii, Itálii, Maďarsku, Polsku je tomu jiak. Tam jasě artikulovaá espokojeost s poměry v EU vítězí. Přesto eí perspektiva dalšího vývoje příliš povzbudivá v západí Evropě viditelě posiluje radikálí levicové zeleé hutí, které je pro budoucost EU a její svobodu a prosperitu zásadí hrozbou. Obzvláště varující je teto vývoj v ejvlivější zemi EU v Německu. Smířit tyto protichůdé tredy bude velmi těžké, e-li emožé. Tyto evropské volby přiesly jisté posuy, obažily rozpory, avšak východiska eabídly, ai abídout emohly. Výsledky a jejich perspektiva dávají spíše za pravdu těm, kteří tvrdí, že EU je ereformovatelá. Ivo Strejček čle správí rady IVK Je ezpochybitelé, že politické stray či hutí, které se z růzých důvodů staví kriticky k dešímu modelu evropské itegrace, ve svých zemích v evropských volbách uspěly. Teto sigál je o to silější, že k vítězstvím těchto stra došlo ve velkých a z hlediska vlivu výzamých čleských zemích. Svoji výrazou symboliku o proměě álad části veřejosti má také fakt, že stray hlásající ávrat k Evropě árodích států vítězí právě v těch čleských zemí EU, které samy stály v poloviě miulého století u zrodu evropské itegrace (Itálie, Fracie). Opačou tedecí, kterou volby jasě ukázaly, je arůstající síla radikálích pro-uijích levičáků (zeleí, piráti) vytlačujících tradičí evropskou levici, a agresivích pro- -uijích stra, které epřipouštějí ázak jakékoliv kritické debaty o deší EU. Střet vítězých kritiků Bruselu s faatickými Evropay vyústí k třaskavému vyostřeí ázorové polarizace uvitř čleských států i a uijí úrovi. A ještě jede feomé letoších evropských voleb esmíme přehlédout. Po celé roky byla pěstováa chiméra, že evropské volby budou údajě apadey a zmaipulováy ruskými zájmy. Nakoec k jejich apadeí skutečě došlo, ale e zvečí, ýbrž zevitř EU (Stracheho aféra v Rakousku). Cílem zjevě eměli být pouze rakouští Svobodí, cílem bylo těsě před volbami co ejvíce poškodit celý politický proud, který se hlásí k obhajobě árodího státu. I toto je zpráva o deším stavu uvitř EU, kterou ám evropské volby abídly. Petr Nečas bývalý premiér ČR Dělat silější závěry a iterpretace z jakýchkoliv voleb do EP dle mého ázoru ejde. Za prvé se těchto voleb zúčastňuje výrazě meší počet voličů, ež jiých typů celostátích voleb a rozhoduje vůbec motivace volit. Pomyslě se jedá o dvoukolové volby, kdy v prvím kole se hlasuje ohama a až v druhém kole hlasovacím lístkem. Za druhé jsou evropské volby vždy v každé zemi odrazem jejich vitropolitické situace a častěji se jedá spíše o volby o árodí vládě, ež o evropských istitucích. A za třetí, čleové EU jsou příliš rozdílí a jejich polická, kulturí a sociálí diverzita (dodávám, zaplaťpábůh) příliš velká, ež aby šlo jedoduše geeralizovat. Přesto tyto volby přiesly arušeí moceského kartelu evropských lidovců a socialistů. Bohužel, vše asvědčuje tomu, že teto kartel bude doplě ALDE a zeleými, tedy i větším tla- kem směrem k eurofederalismu a sociálímu progresivismu. Skutečé jaro evropských árodů může přijít až s řetězcem árodích parlametích voleb a oslabeím eurofederalistického a progresivistického politického maistreamu. Zda to dovolí mediálí maistream je jiá věc. V každém případě ale platí, že o Brusel se bojuje v Praze, Berlíě, Budapešti, Kodai či Římě. Ja Kohout bývalý miistr zahraičí ČR Ohlášeí odchodu Theresy May z fukce předsedkyě vlády a počátku voleb do uijího parlametu, je pro mě symbolem i přízakem hloubky krize a síly kofliktu, v íž se deší EU achází. Ukázalo se, že eí možé aplit demokratickou vůli lidu, projeveou v referedu a současě se sažit dohodout s bruselským Mordorem. S těmi, kterým je při prosazováí vlastích progresivistických celoplaetárích vizí vůle hloupých a evzdělaých k smíchu. S těmi, kteří se v případě potřeby s podobými problémy vypořádávají zastrašováím růzými ekoomickými krizemi, korupcí maskovaou jako dotace, aebo vyvoláváím strachu, typu klimatická paika. May udělala zkušeost, která musí být memetem pro všechy opravdové politiky v Evropě. Saha o dohodu s těmi, kteří se echtějí dohodout, emá smysl. Druhým zameím voleb se stalo velmi podivé video z ostrova Ibiza. Nikdy se asi edovíme, kdo za ím stojí, ale qui boo je zřejmé. Politická i lidská likvidace všech, kteří se odchýlí od jediého správého bruselského vyzáí a prosazují zájmy občaů své země. Cílem ebyl je vicekacléř Strache, ale především kacléř Kurz a jeho ápad opustit Lisaboskou smlouvu. Bruselská věrchuška tak ve své ezalosti ději a pýše vytváří ové zlomové hraice v Evropě a apětí a připravuje budoucí koflikty. Má stále více strach z vlastích původích občaů a ebude váhat použít všech prostředků k udržeí svého byrokraticko-oligarchického vládutí, včetě vyráběí kompromateriálů. Volebí výsledky do uijího quaziparlametu ukazují, že deší obyvatelé evropských zemí, ti poížeí a zapomeu- s 3

4 tí, se probouzejí. Už echtějí být adále objekty cizí vůle, žít v zemích, kde jejich prostor svobod je stále zmešová přílivem ařízeí a směric, kde jejich vlastí parlamety jsou je převodovou pákou Bruselu. Volby jsou to posledí, co ještě z demokracie v deších liberálě demokratických uijích režimech ještě zůstalo. Zdá se, že výsledky ukazují, že ejméě třetia obyvatel Evropy má vážé problémy se směrem i způsobem řízeí Evropské uie. Nové síly, které se objevily v uijím parlametu, které usilují o ový typ spolupráce zemí v Evropě, a základě Nové smlouvy, esmí zapomeout a poučeí z May. Nelze uzavírat kompromisy, či se o ě sažit s bruselským ěmecko/fracouzským establishmetem. Rýsující se koalice lidovců, socialistů a liberálů bude pokračovat v dosavadím kurzu EU s ezměěou silou. Nové stray musí zesílit tlak především a Evropskou komisi, která je obecě vímáa egativě, ale i další struktury, včetě parlametu samého. Aktiví blokace všeho, co půjde, využíváí všech procedur k zdržováí progresivistické agedy, aktiví mimoparlametí permaetí átlak a kampaň s přípravou a árodí volby. Národí parlamety budou pro budoucost Evropy klíčové, ale aktiví čiost v EP bude důležitou součástí kampaě. Že budou maistreamem bloko váy, je evidetí, proto je třeba hledat alterativí iformačí kaály. Jedací sály v Bruselu i Štrasburku se musí stát demokratickým bitevím polem o budoucost Evropy i o ty, kteří dosud váhají, zda dát hlas straám hlásícím se k árodím kořeům a tradičím evropským hodotám. Ja Keller sociolog, europoslaec v letech Domívám se, že letoší eurovolby potvrdily dva tredy. Na jedé straě se ukazuje, že pravolevé kyvadlo, a kterém byla založea dosavadí politika, přestává fugovat. Klasické pravicové i levicové stray ztrácejí přízeň voličů, a to hlavě ze dvou důvodů. Jedak proto, že hlásají v podstatě tutéž politiku, jedak proto, že reprezetují stále meší segmet populace. Rostoucí části společosti vadí, že tradičí pravice a levice se setkala a bázi libertariáství chápaého jako rušeí všech hraic a provozováí ejrůzějších excesů pod zavádějícím heslem emacipace. Druhým tredem je, že stray, které jsou azýváy populistickými je proto, že společou politiku pravého a levého středu odmítají, abírají a síle velmi pomalu. Většia lidí vyjadřuje stále ještě svůj esouhlas eúčastí u voleb. Může tomu být tak proto, že ové stray je obtížě řeší problém svého ideového zakotveí. Ty pravicové si musí vyřešit, jak smířit podporu volého trhu a idividualismu s úctou ke tradičím hodotám. Ty levicové tápou v otázce, jak prosazovat hodotu uiverzálího lidství takovým způsobem, aby to evedlo ke koloializaci jejich zemí migraty a aby se lid, který chtějí zastupovat, estal ve své vlasti je trpěou mešiou. Rudolf Jidrák ředitel zahraičího odboru Kaceláře prezideta republiky Za ejdůležitější v letoších volbách do Evropského parlametu považuji fakt, že alespoň v ěkterých čleských zemích EU došlo k určité sebereflexi a představitelé těchto zemí začali brát vážě politické subjekty, které mají kritický pohled a dosavadí post maastrichtský a post lisaboský vývoj EU. Že již ěkteří jedií správí Evropaé uzali, že ěkdo může mít jiý ázor a EU ež oi a že s tímto ázorem dokáže uspět ve volbách. Politická realita v Evropě se prostě měí a já je doufám, že toto bude vzato a vědomí i v sídle bruselské admiistrativy. Na druhou strau musím přizat, že jsem tuto sebereflexi, zejméa ve světle edůstojého přetahováí kolem brexitu, očekával daleko hlubší. Což se estalo a symptomatické je, že bruselská reprezetace se dlouho před evropskými volbami a jistě tomu tak bude i dlouho po těchto volbách, zabývala sama sebou, t.j., kdo a jaké kokrétí posty v admiistrativě obsadí, resp. si přerozdělí. Velkým zklamáím pak pro mě byl průběh volebí kampaě v ČR. Neodpustitelá byla z mého pohledu zejméa absolutí absece vážých témat, která by se týkala důležitých problémů EU, jako je zejméa role árodích států v EU a jejich postaveí (jiými slovy řečeo, absece diskuze o tom, jak zabráit demotáži árodích států a jejich vlivu a děí v EU). To, že hlavím tématem evropských voleb byla (při vší úctě ke všem českým spotřebitelům) dvojí kvalita potravi, považuji za katastrofálí. Marek Stoiš šéfredaktor týdeíku Reflex Výsledek eurovoleb se dá je těžko zobecňovat. Český volič asi měl jiou motivaci jít ebo ejít k urám, ež te švédský, portugalský ebo italský. Co je ovšem epřehlédutelé: Ve velkých a z hlediska dalšího vývoje Evropské uie zásadích zemích získali převahu voliči, kteří se už přejedli sociálě ižeýrských projektů Bruselu a kteří si koečě všimli, že bruselské pseudoelity se acházejí ěkolik světelých let od skutečých problémů, se kterými se potýkají jedotlivé árody Evropy. Ale k ičemu zásadímu teto pohyb myslím epovede. Přirovám-li Evropskou uii k obrovskému takeru, tak se a ěm po volbách vyměí pár důstojíků, zčásti posádka, ale kurs plavby, jejímž cílem má být přístav v podobě evropského superstrátu, bude pootoče je velmi mírě. Ve velitelské kabiě se bude kromě eurofederalistů, kteří do budováí ooho superstrátu ivestovali veškerou svou politickou kariéru, avíc stále motat víc a víc ekošíleců. A ti budou tvrdit, že taker bude plout čistěji a odpověději, když se vypou spalovací motory a a střechu se vysadí solárí paely. Na večerích poradách o dalším kursu se uzavře zásadí kompromis s těmi, kdo si to tak úplě emyslí a motory se budou startovat je jedou za 14 dů. Nikdo si samozřejmě evšime, že pod hladiou pooru takeru Evropy zeje obří díra, abírá vodu a zaedlouho se buď potopí, ebo skočí a vrakovišti takerů. A pak logicky vypuke velké hledáí viíků ztroskotáí. Kdo bude tím hlavím? Na to si laskavý čteář odpoví jistě sám. Maria Kechlibar publicista Tyto volby do EP jedozačě ukázaly čím dál silější regioálí politické štěpeí v Evropě. Vzestup zeleého hutí v germáských zemích je velmi dobře viditelý. Nejvíce se projevil v západí části SRN, kde Zeleí dokoce zvítězili mezi voliči mladšími šedesáti let. Ale v bývalé NDR se stala místí lidovou straou AfD, která vůči Zeleým tvoří protipól. Vítězi voleb v Polsku, Fracii a Itálii se staly stray, které mají vůči současé podobě EU začé výhrady, ale v Polsku a ve Fracii jim a paty dýchají koalice vůči Bruselu přátelské. Také z Britáie vzešly smíšeé sigály. Brexitová straa Nigela Farage silě zabodovala v Aglii, která tvoří demografické a ekoomické těžiště království, ale Skotsko ve valé většiě hlasovalo pro Remai stray. Domívám se, že k překoáí těchto vitřích rozporů by bylo ejlepší ustaovit opravdovou velkou koalici, která by zahrovala i skeptické a protisystémové stray. Voliči pro ě hlasují právě proto, že mají dojem, že jejich zájmy a ázory ejsou u výkoé moci slyšet, případě že jsou igorováy. Nejlepší způsob, jak teto dojem rozptýlit, je přizvat jejich voleé zástupce k moci a tím i k zodpovědosti. Bude-li s 4

5 však místo toho pokračovat vytvářeí saitárích kordoů, což považuji za pravděpodobé, elze čekat, že by míra polarizace zásadě opadla. Ekoomická stagace by ji aopak mohla ještě vyhrotit. Petr Robejšek zakladatel Realistů Volby do Evropského parlametu ukázaly ásledující: 1. Rozhodující veličia evropské politiky je árod. Jeom árod dokáže vyvolat tu solidaritu, humaismus, jedotu a spolupráci, které od svých čleů bezvýsledě vyžaduje EU jako celek. 2. Nadárodí stát emůže v Evropě vzikout a fugovat demokratickou cestou. Dokladem toho je, že a přízaky rozkladu Uie reaguje vládoucí triáda Berlí, Paříž a Brusel potlačováím árodích zájmů. Tato politika však je dále posiluje árodě orietovaé stray. 3. Česko emá dost sil ai a to z EU vystoupit, ale ai a to ji reformovat. Zbývá pouze fudametálí opozice uvitř spolku proti všemu, co směřuje k vytvořeí Spojeých států evropských. To se týká zejméa istitucí fiačí, sociálí a bezpečostí politiky. 4. Naše vláda by měla podporovat všecho, co omezí moc bruselské cetrály a aší zemi zachová co ejvíce možostí seberučeí. 5. V poměrě pravděpodobém případě eřízeého rozkladu EU bychom měli být připravei přispět k zachováí struktur volého obchodu a odhodlái pomoci odstrait trosky paevropského velikášství. 6. Našim obecým cílem by měla být Evropa rovoprávých árodů, které mezi sebou pěstují obchodí výměu. Nic víc. Vladimír Pikora ekoom Next Fiace Volby do EP epřiesly ic zásadě ového. Struktury EU zůstávají eotřeseé. Euroskeptické stray emají ai čtvrtiu hlasů. Jediou změou je to, že místo dvou stra budou rozhodovat čtyři, čímž bude dohadováí složitější. K lidovcům a socialistům se přidají liberálové a zeleí. Výsledkem této koalice bude stejé směřováí Evropy jako dosud. Je bude ještě větší akcet a regulaci, vyšší daě a větší práva pro miority. To vše umocí paický strach z klimatických změ. Klíčové je, že drtivě zvítězila Brexit party. Pravděpodobost tvrdého brexitu, před kterým tolik politiků varovalo, tím roste. (ČNB a MF přitom tvrdí, že tvrdý brexit údajě ubere růstu české ekoomiky až jede procetí bod. Nu uvidíme.) Za výsledkem voleb stojí hlavě lidaté Německo. Tam hlaví evropští parteři selhali. Křesťaští demokraté mají historicky ejslabší výsledek do EP. Problémem však eí straa či její idea, ale její stávající čelí politici, protože zatímco v Německu lidovci padají, v Rakousku rostou. O tom, že se v Evropě ic ezměí, svědčí vývoj a fiačích trzích. Zveřejěé výsledky ihed pomohly jihoevropským dluhopisům. Trhy tedy sází a to, že politika, kdy sever a střed Evropy bude zachraňovat předlužeý jih Evropy, ekočí. Aleš Valeta Istitut Václava Klause Volby do Evropského parlametu potvrdily trojí očekáváí: vzestup euroskeptických stra, vzestup zeleých a trvající převahu proevropských sil. Je pravda, že těch přibližě 150 euroskeptických poslaců (ovšem včetě Faragovy Brexit Party, která patrě za pár měsíců z EP zmizí) už ebude tím ěkdejším bezmocým hloučkem v moři rudozeleých eurofaatiků, ale sílu a změu politiky EP ebo dokoce EU mít ebude. Neí dokoce vyloučeo, že itegračí furor v EP ještě zesílí, protože ke kormidlu oslabeé vůdčí dvojkoalice lidovců a socialistů bude pravděpodobě přizváa ALDE, aliace tzv. liberálů s tzv. demokraty, vedeá jedím z ejhorších epřátel svobody Guy Verhofstadtem. Zatímco euroskeptické síly v západí Evropě ěkde posílily (Britáie, Fracie, Itálie), jide oslabily (Nizozemí, Skadiávie, Rakousko), triumf zeleých je všeobecý. Nepřekvapuje, že ejvíce hlasů dostali v Německu (20,5 %), kde skočili druzí. Základím poselstvím těchto voleb je, že zámožá středí třída ve velkých západoevropských městech stále více tíhe k zeleé variatě progresivismu, která s sebou ese totalitárí vládí praktiky. Voličům zeleých je to ale buď lhostejé, ebo to přijímají jako uté zlo při záchraě plaety. Tomáš Břicháček právík a publicista Volby přiesly řadu dobrých zpráv. Proárodí síly, kritické k yějšímu modelu evropské itegrace, dosáhly v ěkolika stá- 5 tech výrazých úspěchů. Zvláště potěšující jsou výsledky v Maďarsku, Polsku, Itálii, Fracii a ve Velké Britáii. Farageova Brexit Party, Kaczyńského Prawo i Sprawiedliwość, Salviiho Lega a Le Peové Rassemblemet Natioal dokoce patří (spolu s ěmeckou CDU/CSU) mezi pětici vitrostátích stra s ejvětším počtem madátů. Hlasy kritické vůči Uii obecě upevily pozice a budou sad v ásledujícím období více slyšet. Bohužel toto vše je příliš málo a skutečý pozitiví obrat. Nálady voličů ve vztahu k EU se ve většiě států ijak zvlášť eposuuly. Dvě třetiy křesel si tak rozdělí stray áležející do formací, které jsou oporou současého systému EPP (až a ěkteré rozumější složky), Socialisté, ALDE a Zeleí. Kurz více Uie a více doleva v duchu vyhraěého progresivismu zůstává v Evropském parlametu eohrože. Výsledek voleb tak je potvrdil koec sů o reformě Uie, které se vyrojily po britském referedu. Ty už ostatě dříve udusili vedoucí představitelé čleských států během procesu diskuse o budoucosti EU-27, jehož bezaděj ejlépe vystihují deklarace z Bratislavy, Říma a Sibiu. Michal Mocek publicista Evropské volby avzdory ejrůzějším obavám i adějím ezměily výrazěji poměr sil v uijím parlametu. Proitegračí tábor zůstává s více ež 500 křesly i adále domiatí silou ve shromážděí, kde zasedá 751 poslaců. Protiitegračí stray sice posílily, ale je mírě, a hlavě pouze dočasě, do odchodu Britáie z EU. Hlaví změy se odehrály uvitř obou těchto táborů. Zeslábly tradičí politické proudy, tedy křesťaští demokraté, socialisté a zvlášť dramaticky britští kozervativci. Posílili liberálové, zeleí, acioalisté a (dočasě) přívržeci odchodu z Uie. Zatímco zeleí zejméa v Německu a ve Fracii profitovali z epolitické politiky v podobě opakovaých a masových demostrací mládeže za klimatický obrat, vzestup liberálů souvisel v prvé řadě s propadem tradičích stra ve Fracii, ale podpořily jej i zisky z Britáie. Rověž posíleí uijích acioalistů či zastáců odchodu z Uie bylo především ásledkem posuu v jedé jedié zemi, jedak v Itálii, jedak v Britáii. Žádý evropský politický proud (s omezeou výjimkou zeleých) tedy zatím edokáže přivodit svými aktivitami volebí změy ve větším počtu uijích zemí zároveň. Evropský parlamet se stále proměňuje spíše v důsledku hlubších a autoomích procesů uvitř jedotlivých zemí EU.

6 Ladislav Jakl Istitut Václava Klause O itegraci debatujme vážě Prezidet Václav Klaus byl hostem pořadu Iterview Plus a staici Český rozhlas Plus a měl to být rozhovor o adcházejících volbách do Evropského parlametu. Hed druvoleb a společeská diskuse mezi lidmi. Evropská uie se před očima proměila v edemokratickou byrokratickou diktaturu a ic easvědčuje tomu, že by v tomto duchu eměla pokračovat. Nic jí v tom totiž ebráí. Zásadí téma samotého smyslu a obsahu budováí evropského superstátu totiž evidetě skoro ikoho epálí, a tak zažíváme útěk k áhradím subtématům, které mají je vyplit zoufalé prázdo. Zdá se, že s tím ai příští dy, týdy a měsíce ic zásadího eudělají. To ale ezameá, že bychom se ad eurovolbami eměli zamyslet vážěji Evropská uie se před očima proměila v edemokratickou byrokratickou diktaturu a ic easvědčuje tomu, že by v tomto duchu eměla pokračovat. há otázka moderátorova ale směřovala k tématu dvojí kvality potravi. Teď se echci ijak dotkout erudice dotyčého moderátora, protože zvolit si za výkop k rozhovoru o mometálím stavu evropské itegrace takovou okrajovou techicistí margiálii je je další ukázkou toho, jak společeská debata o ejvážějších věcech svobody, demokracie a suvereity des vypadá obecě. V podobém duchu se totiž esou eje předvolebí kampaě většiy jedotlivých kadidujících stra, ale i mediálí ozvěa Václav Klaus v poloviě květa avštívil Číu. 11. květa položil věce v památíku Nakigského masakru v bývalém hlavím městě Nakigu a zahájil zde kocertí turé České filharmoie. Ve Wuzheu se od 12. do 13. květa zúčastil meziárodí koferece, kterou pořádala orgaizace Global Coucil of the Belt ad Road, a vystoupil zde se svým projevem. Projev i zápisky z cesty si můžete přečíst a Prohlášeí IVK k brutálímu fyzickému apadeí Ladislava Jakla V sobotu 25. květa 2019 ve večerích hodiách byl v pražském metru fyzicky apade áš dlouholetý kolega, čle Istitutu Václava Klause a před edávem Parlametem ČR zvoleý čle Rady pro rozhlasové a televizí vysíláí pa Ladislav Jakl. Hulákáí útočíka, kterým svůj útok doprovázel, jedozačě potvrzují, že šlo o politicky motivovaý či s cílem apadout, zastrašit a zrait člověka s odlišými politickými ázory. Jde o či s mimořádou společeskou závažostí! Naprosto zásadě a se vší rozhodostí takové počíáí odsuzujeme a věříme, že okolosti tohoto čiu budou důsledě vyšetřey, pachatel (ebo pachatelé) tohoto odporého útoku budou urychleě dopadei a s vědomím závažosti čiu i odpovídajícím způsobem potrestái. Tak ohavý či by se estal, kdyby v České republice ebylo soustavě a cíleě zvyšováo politické apětí těmi, kteří si jiý ež svůj vlastí ázor eumí představit, těmi, kteří každého člověka s odlišým politickým ázorem veřejě urážejí, ostouzejí a dlouhodobě beztrestě brutálě verbálě apadají. Tak ohavý či by se estal, kdyby proti zvoleí Ladislava Jakla čleem RRTV ebyla vedea tak esmiřitelá a útočá politická kampaň. Viíme ty, kteří po léta erespektují výsledky demokratických voleb a politickou moc chtějí získat mimo demokratické volby prostředictvím rozvášěých davů a áměstích a spřáteleých médií. V takové atmosféře je už pouze malý krůček k tomu, aby si leckdo vyložil teto stav jako ormu, ve které je dovoleo aprosto všecho včetě hrubých fyzických útoků a pokusů likvidovat lidi s odlišým ázorem. O tom, kam taková doba vedla a v co vyústila, ás dostatečě trpce poučila historie 30. let miulého století v Německu. Pozoruhodé je, že česká média s výjimkou serverů Echo24 a Parlametí listy o této brutálí události mlčí, ačkoliv apříklad v porováí s apadeím poslace Feriho (jehož icidet plil česká média po dlouhý čas) je zjevé, že v případě Ladislava Jakla šlo o daleko agresivější útok. Napadeí ašeho spolupracovíka Ladislava Jakla edovolíme zlehčovat. Útok a ěho, stejě jako a kohokoliv jiého pro jejich odlišé politické ázory, je překročeím všech myslitelých, představitelých a tolerovatelých mezí v demokratické společosti. Ohrožeím demokracie v aší zemi ejsou ve svobodých volbách zvoleí politikové Adrej Babiš a Miloš Zema, jak bez ustáí tvrdí ti, kteří ve volbách opakovaě euspěli. Přímým ohrožeím demokracie je erespektováí odlišých ázorů, které ústí v takové brutálí fyzické apadeí ázorových opoetů, jehož jedou z obětí se Ladislav Jakl stal. A právě toto jsou chvíle, kdy má svobodá společost dát ajevo, že svobody, mezi které patří i právo a eomezeou obhajobu růzých ázorů, bude rozhodě bráit. Věříme, že zdravotí stav Ladislava Jakla se brzy výrazě zlepší a že teto útok ezaechá žádé trvalejší ásledky a jeho zdraví. Václav Klaus, Ivo Strejček, Jiří Weigl, Filip Šebesta, Petr Macika, Haa Lipovská

7 VÝROČÍ 120 let od arozeí Friedricha Augusta vo Hayeka Václav Klaus 8. květa tomu bylo 120 let, kdy se ve Vídi arodil jede z ejvětších a ejorigiálějších myslitelů dvacátého století století vzpoury davů, socialismu a totalitích ideologií F. A. vo Hayek. Byl to právě o, kdo se s těmito jevy, s totalitárími režimy a s je ospravedlňujícími ideologiemi, fašismem a komuismem, utkal sad ejostřeji a ejdůsleději ze všech a kdo také sad ejvíce přispěl k jejich porážce. Hayek byl díky své mimořádé odvaze a ekoformitě celá dlouhá desetiletí odmítá a zeuzává a des se ám zdá téměř euvěřitelé, že se při své komplikovaé životí dráze z Rakouska přes Aglii a USA do Německa dočkal plé uiversití profesury v Evropě až ve věku 63 let v ěmeckém Freiburgu. Hayek se svého uzáí aštěstí dožil. V roce 1974 dostal Nobelovu ceu za ekoomii, jeho ejzámější kiha Cesta do otroctví (z roku 1944) byla přeložea do více ež 30 jazyků a dočkal se i koce komuismu. Hayekova úloha bude mimořádá i v budoucosti vzhledem k epřetržitému a ikdy eukočitelému zpochybňováí svobody a trhu socialisty všeho druhu. Hayeka jsem viděl a slyšel, i když musím říci, že to v mém případě bylo ve velmi pohuté chvíli. V srpu 1968 jsem byl přesě v okamžiku okupace Českosloveska vojsky Varšavské smlouvy účastíkem zámého Evropského fóra v rakouském Alpbachu, a kterém tehdy Hayek vystoupil. Bylo to 24. srpa, tedy 3 dy po ivazi, a já jsem se a Hayeka přišel opravdu je podívat, a protože jsem byl myšlekami úplě jide, téměř jsem ho eposlouchal. O Hayekovi jsem psal, Hayeka jsem esčíslěkrát citoval, Hayeka jsem překládal (prvě pro časopis Tvář v roce 1968 jako excerpta z jeho slavé pře o socialismus z třicátých let), a v Lodýě jsem v roce 1996 proášel Hayekovu výročí řeč. Hayekova úloha byla mimořádá v miulosti, řekěme od třicátých do osmdesátých let, kdy a Východě vládl komuismus a cetrálí pláováí a a Západě keyesiáství, státí itervecioismus a pečovatelství státu blahobytu. Hayekova úloha byla mimořádá v prví postkomuistické fázi, tedy v devadesátých letech, kdy fugoval jako orietace a jako varováí před pokusy vytvářet svobodou lidskou společost a trží ekoomiku kostruktivisticky a a základě pýchy rozumu. Hayekova úloha bude mimořádá i v budoucosti vzhledem k epřetržitému a ikdy eukočitelému zpochybňováí svobody a trhu socialisty všeho druhu. Ti se již poměrě úspěšě otřepali po úspěchu Roalda Reagaa a Margaret Thatcherové přibrzdit rozpíající se stát, i po úspěchu radikálího bouráí komuismu v aší části světa, a zovu vidí hlaví ebezpečí v market failure a ikoli v govermet failure. Místo eviditelé ruky trhu zovu preferují ruku viditelou. Hayek začal ekoomií, ale postupě se přesouval do oblasti sociálě filosofických problémů ekoomie a do jejích ejrůzějších ávazostí a souvislostí. Hayeka je těžké zařadit do jedoduchých škatulek a kategorií, protože epatřil do žádé z ich. Získal tři doktoráty z práva, z ekoomie a z politické (či obecé společeské) vědy, publikoval zásadí díla eje v ekoomii, ale i v politologii, právu, filosofii, psychologii, metodologii vědy i v oblasti historie (zejméa historie teorií a doktrí). Ve všech těchto oborech byl důsledým bořitelem mýtů a arušovatelem všeobecě přijímaých pravd a moudrostí. Hayek začal ekoomií, ale postupě se přesouval do oblasti sociálě filosofických problémů ekoomie a do jejích ejrůzějších ávazostí a souvislostí. Ve své klíčové (a já dodávám mimovědí či mimoscietistí) práci Cesta do otroctví z roku 1944, která akademickou veřejostí dlouho ebyla přijímáa, odmítl tehdejší líbivý a proto domiatí ázor, že je možé sladit cetrálí pláováí a lidskou svobodu. De facto odmítl možost kovergece ekoomických systémů. Předplaté IVK Předplaté IVK zahruje pravidelý ewsletter, ewslettery plus, sboríky a ostatí publikace, pozváky a semiáře. Základí cea předplatého je 660 Kč. Studetské předplaté čií 330 Kč. Přemýšlím-li co od Hayeka ejčastěji cituji, pak je to asi jeho teze o rozptýleých či roztroušeých zalostech ve společosti a o emožosti převést je z mikrosvěta, kam patří, kde vzikají a kde se používají do jakéhokoli cetrálího mozku, úřadu, orgáu. Cetrálí řízeí je podle Hayeka možé je v systémech jedoduchých, ale ve složitém systému možé eí. Hayek ám odkázal triviálí, ale velmi atiituitiví myšleku, která se alespoň podle me stala ejsilějším argumetem proti socialismům všeho druhu. Cetrálí řízeí je podle Hayeka možé je v systémech jedoduchých, ale ve složitém systému možé eí. Tam musí astoupit cey a trh. My víme, že to socialisté vidí přesě opačě a právě toto Hayek ozačil za fatálí omyl celého dvacátého století. Sám Hayek považuje toto za svůj ejvětší příos. Mám-li zůstat mimo teoretickou ekoomii, pak musím připomeout i to, že Hayek důsledě odmítal lidskou pýchu a ambice eskromého a epokorého člověka dvacátého století měit svět k obrazu svému, čímž se dostal do aprostého protikladu k progresivistům a líbivým, krasomluvým humaistům tohoto století. Hayek se tímto svým postojem odvážil zpochybit jedu z cetrálích idejí deší doby. Milto Friedma, druhá srovatelá osobost tohoto století, arozeý o 13 let později u Hayeka zdůrazňuje právě tuto stráku jeho osobosti a jeho itelektuálího příosu. Říká, že Hayekovy příspěvky k ekoomické teorii a politické filosofii jsou až druhořadé ve srováí s jeho výzamem pro obhajobu morálí a itelektuálí základy svobodé společosti. Upraveo a zkráceo z vystoupeí v květu 1999, Obecí dům, Praha, 13. květa predplate@istitutvk.cz 7

8 REPORTÁŽ Václav Klaus hvězdým hostem Brexit Party v Lodýě Ivo Strejček čle správí rady IVK Lodýská Olympia je světozámé cetrum meziárodích výstav a veletrhů, místem výzamých koferecí a uikátích uměleckých představeí. Právě zde se 21. květa 2019 koal závěrečý předvolebí mítik ové britské stray Brexit Party, politické formace Nigela Farage. Její rychlý vzik byl odpovědí a katastrofálí selháí kozervativí vlády Theresy Mayové a tedy i její Kozervativí stray split přáí britských občaů a opustit Evropskou uii. Na velkolepé vyvrcholeí předvolebí kampaě byl jako jediý zahraičí vystupující pozvá i Václav Klaus. Nešlo o žádý udý poviý předvolebí kogres ebo vyčpělý sjezd, a kterých defilují omšelé uaveé tváře. Nešlo o žádý udý poviý předvolebí kogres ebo vyčpělý sjezd, a kterých defilují omšelé uaveé tváře. Právě aopak. Mezi více ež třemi tisíci účastíků, kteří se sem sjeli z celé Velké Britáie, kteří si dobrovolě vystáli ekoečou frotu táhoucí se ulicí Olympia May, a kteří si poté opět dobrovolě - zaplatili vstupé 2,5 libry, vládla esmírě adšeá, optimistická álada. Marě bych ve své paměti hledal podobou politickou událost odehrávající se v tak uvolěé a pozitiví atmosféře. Před obecestvo vystoupili postupě pouze tři klíčoví řečíci. Prví byla A Widdecombová, bývalá miistryě v kozervativí vládě Joha Majora. A je esmírě charismatická politička, ohromě oblíbeá pro své mimořádé řečické schoposti. Do varu dostala diváky glosou a adresu poslaců Dolí komory britského parlametu: Buďto echáte Britáii odejít z Evropské uie, ebo my se postaráme o váš odchod z Westmisteru. S adšeými účastíky se rozloučila tak trochu churchillovským bomotem: Čtvrtek [de voleb do EP ve Velké Britáii] eí koec. Je to začátek ávratu skutečé demokracie zpět do aší země. Druhý řečík, to bylo pro všechy skutečé překvapeí, které se kupodivu podařilo utajit. Na velkoplošé obrazovce se objevil krátký medailoek presideta České republiky Václava Klause, kterému domiovaly Václav Klaus a předvolebím shromážděí Brexit Party v Lodýě. Videozázam z akce můžete zhlédout a výseče z presidetova legedárího vystoupeí a půdě Evropského parlametu v Bruselu v průběhu českého předsedictví v roce Vážeí přátelé brexitu, ejste sami! Máte v Čechách řadu přízivců, kteří jsme při zprávě o výsledku refereda otevírali lahve šampaňského. Přivítáí Václava Klause bylo úžasé! Mezi Brity toužícími po odchodu z EU přišel jejich jediý dlouholetý spojeec ze zahraičí. Lidé spotáě vyskakovali a chtěli si s Václavem Klausem, který k pódiu přicházel uličkou mezi imi, podat ruku, letmo jej plácout po ramei ebo mu alespoň zamávat. Bylo to esmírě přátelské, ehraé, adšeé přijetí. A Václav Klaus také emohl své vystoupeí zahájit lépe, ež osloveím Vážeí přátelé brexitu, ejste sami! Máte v Čechách řadu přízivců, kteří jsme při zprávě o výsledku refereda otevírali lahve šampaňského. Celý další presidetův projev byl přerušová adšeým potleskem a skadováím. Bouři smíchu řečík vyvolal, když popsal výsledek refereda jako osudý úder pýše všech evropských madaríů a potlesk ve stoje si získal za slova, že tak jako Britové v Lodýě, i my chceme čiit aše rozhodutí o ás v Praze. Za adšeého aplausu opustil pódium se slovy: Dejte ám i zbyt- ku Evropy dobrý příklad. Nesmíte ás zklamat! Posledím řečíkem byl Nigel Farage. Jeho vystoupeí bylo zdrcující kritikou současé britské politické scéy od Kozervativců po Labouristy. Za zajímavý ázor lze považovat jeho přesvědčivý výklad o tom, že v Britáii se zcela rozpadul systém dvou hlavích politických stra, který bude ahraze systémem více stra. Zatímco Václav Klaus si mohl dovolit vystoupeí s adhledem ad aktuálí britskou politiku, Farage opakovaě a jasě abídul Britům volbu jeho Brexit Party jako východisko z jejich tříleté frustrace ad esplěým zadáím opustit uii k 29. březu 2019 s ebo bez dohody. Posledí vzkaz, který Farage skrze své voliče vyslal zkolabovaé britské politice bylo poselství: Naše vítězství bude začátkem revoluce. Farage opakovaě a jasě abídul Britům volbu jeho Brexit Party jako východisko z jejich tříleté frustrace ad esplěým zadáím opustit uii k 29. březu 2019 s ebo bez dohody. Při odchodu z lodýské Olympie jsme přáli Brexit Party, aby svým vítězstvím potvrdila, že si Britové odchod z EU přejí. Zdrcující úspěch Nigela Farage a jeho lidí to o pár desítek hodi později jedozačě potvrdil. 8