Certifikace budov. Trvalá udržitelnost. Energetická agentura Zlínského kraje,o.p.s. Zlín

Transkript

1 Certifikace budv Trvalá udržitelnst Energetická agentura Zlínskéh kraje,.p.s. Zlín Energetická agentura Zlínskéh kraje,.p.s. Obecně prspěšná splečnst zalžená a 100% vlastněná Zlínským krajem Pčet zaměstnanců: 7 Naše služby: Knzultační činnst a energetické pradenství veducí ke zvýšení energetické efektivnsti a sběstačnsti Prpagace a publikace příkladů dbré praxe Analytické a kncepční práce Inicivání a příprava prjektů v blasti energetiky Pdpra vzniku energetickéh managementu kraje, měst a bcí Mezinárdní splupráce na přípravě a prpagaci energetickéh pradenství a prjektů 1

2 Obsah ÚVOD TYPY CERTIFIKACÍ OBSAH CERTIFIKACÍ JAK NAVRHNOUT TRVALE UDRŽITELNÝ DŮM EKONOMIKA TRVALE UDRŽITELNÉHO DOMU PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE 1. PROČ CERTIFIKOVAT Úvd Certifikát v prstředí stavebnictví zaručuje: Dsažení minimálních předepsaných parametrů a kritérií certifikačním nástrjem (legislativní, technické, envirnmentální, pdnikvé atd.) Zaručený a věřený pstup věření, měření či jinéh způsbu zjištění pžadvaných vlastnstí Srzumitelnu infrmaci kvalitě prduktu či služby pr všechny uživatele Všebecné přijetí a uznání výše zmíněných faktrů Certifikát minimálně bsahuje: Účel certifikátu tj. jaku skutečnst prkazuje (metrlgie, jakst, výrbní prcesy, živtní prstředí, energetika atd.) Identifikace subjektu tj. značení identity držitele certifikátu (sba, služba, výrbek, budva, prces atd.) Identifikátr autrity tj. kd certifikát vydal (auditr, certifikační autrita, ministerstv, zkušebna atd.) Platnst tj. dba platnsti (minimálně pžadavek na termín vydání, termín knce platnsti bývá vlitelný) Intergrita certifikátu tj. služí k věření, že certifikát je platný, úplný, a že nic nebyl změněn či dplněn (číslvané stránky, pdpis, razítk, vdtisk atd.) Výhdy certifikace: Ptvrzení čekávaných vlastnstí výrbku, stavby či služby (kvalita, prvzní náklady Snadná definice bjednávanéh výrbku, stavby či služby Eliminace (kntrla) chyb výrbku, stavby či služby Obchdní značka (kvalita) Nevýhdy certifikace: Finanční náklady Prdlužení prcesu výrby neb realizace služby v případě její nekvality 2

3 Úvd 2. CO VŠE JE MOŽNÉ CERTIFIKOVAT Certifikace sb: Jedná se především dklad jejich znalstí (kmpetencí) Legislativu předepsané certifikace), Ostatní certifikace jsu buď nezávislé na legislativních certifikacích neb jsu jejich nástavbu Certifikvány mhu být nejen sby, ale i celé subjekty. Certifikace pstupů: Jedná se především řízení pracvních pstupů Důležitu sučástí certifikace pstupů jsu ISO nrmy. V blasti trvalé udržitelnsti budv především nezapmínat ČSN EN ISO energetický management, respektive ISO envirnmentální management. Velká část pstupů je definvána nárdní legislativu Certifikace pstupu vzniku stavby (prjekt, výstavba) bývá i sučástí nástrjů trvalé udržitelnsti budv Certifikace výrbků: Základním certifikátem každéh výrbku je prhlášení shdě. Bez něj nesmí být výrbek ddáván na trh. Je však běžné, že jsu nabízeny výrbky i bez tht certifikátu. Certifikáty zaručující splnění pžadvané vlastnsti sledujeme především metrlgické pžadavky, fyzikální vlastnsti (pevnst v tlaku, tahu, hybu, tepelnu vdivst, prpustnst světla, tepelnéh záření, drazivst, průvzdušnst, pžární dlnst), envirnmentální pžadavky Certifikát vždy bsahuje jednznačné infrmace. Může však být zpracván pr více výrbků dhrmady. Je důležité tedy dbře przumět infrmacím v něm napsaným Certifikace staveb: Certifikace určité charakteristiky bjektu energetická nárčnst (PENB), Certifikace multikriteriální certifikace trvalé udržitelnsti, zdravé budvy, zelené budvy 3. ČÍM CERTIFIKOVAT Úvd Certifikace se prvádí předem předepsaným pstupem. Tent pstup nalezneme v nrmě, vyhlášce, manuálu certifikačníh nástrje, výpčetním pstupu atd. 4. KDO MÁ CERTIFIKOVAT Certifikace sb: V případě legislativních pvinnstí státní správa a jím pvěřené rganizace (ministerstva, kmry atd.) V případě certifikací mim legislativní rámec je výběr těcht sb řízen vnitřními předpisy správce certifikačníh nástrje (např. PHI Institut Darmstadt v případě PHPP a jeh splupracující instituce CPD) Certifikace pstupů: V případě přípravy stavby je certifikační autritu většinu státní správa (stavební úřad/autrizvaný inspektr). Ta psuzuje správnst a úplnst pstupu pr pvlení stavby. Výrbní pstupy jsu převážně certifikvány ddavateli materiálu, realizační firmu a dzrem na stavbě. Certifikace ISO nrem je ptvrzena speciálními certifikačními rgány Certifikace výrbků: Drtivu většinu certifikace výrbků zpracvávají zkušebny Certifikace staveb: Legislativní energetické pžadavky energetický specialista Ostatní certifikace sba s právněním d správce nástrje 3

4 Typy certifikací 5. ENERGETICKÁ NÁROČNOST Energetický audit, Energetický psudek, Průkaz energetické nárčnsti budvy, Energetický štítek bálky budvy V návaznsti na tent zákn jsu vydány vyhlášky: 441/2012 Sb. stanvení minimální účinnsti užití energie při výrbě elektřiny a tepelné energie 480/2012 Sb. energetickém auditu a energetickém psudku 78/2013 Sb. energetické nárčnsti budv 118/2013 Sb. energetických specialistech 193/2013 Sb. kntrle klimatizačních systémů 194/2013 Sb. kntrle ktlů a rzvdů tepelné energie PHPP Passivhuse prject packet PHPP bsahuje nástrje pr výpčet sučinitelů U stavebních prvků s velku míru tepelné izlace výpčet energetické bilance (klimatické data pr 11 míst v ČR) návrh řízenéh větrání výpčet tpné zátěže (včetně klimatických dat pr výpčet tpné zátěže v ČR) výpčet letníh případu četnst přehřívání mnh dalších užitečných nástrjů pr splehlivý návrh pasivních dmů Typy certifikací 4

5 Typy certifikací 6. TRVALÁ UDRŽITELNOST Zda je budva v suladu s kncepcí trvale udržitelnéh rzvje psuzují envirnmentální (zelené) certifikace budv. Mezi hlavní blasti hdncení patří: sptřeba energií a zdrjů kvalita lkace stavby kvalita managementu stavebníh prcesu kvalita pužitých materiálů kvalita vnitřníh prstředí úrveň znečištění dpadvé hspdářství management budvy a perační náklady sptřeba energií a zdrjů prdukce a nakládání s dpady kvalita vnitřníh prstředí Nástrje kmerční Nástrje využívané k těmt hdncením jsu pměrně slžité, jedná se uzavřené systémy s mezeným mnžstvím certifikačních autrit. Hdncení budvy je finančně nárčné u veřejných budv se jedná stvky tisíc Kč. Nástrje vlně přístupné Struktura i systém hdncení jsu vlně přístupné všem uživatelům. Pplatky za přístup k dkumentům, za certifikaci neb získání právnění certifikvat jsu nízké. Obsah certifikací 7. OBECNÝ OBSAH CERTIFIKACÍ BREEAM, LEED. Systém hdncení LEED byl vyvinut Americku radu pr šetrné budvy (U.S. Green Building Cuncil, USGBC) v rce Jde tevřený systém zalžený na shdě a vedený LEED kmisemi. Následující aktualizace systému, značvaná jak LEED 2012, je dalším krkem v prcesu jeh neustáléh zlepšvání a vývje. BREEAM je zkratka pr Building Research Establishment Envirnmental Assessment Methd. Nastavuje standard nejlepších pstupů v blasti navrhvání budv s důrazem na trvalu udržitelnst, a stal se praktickým měřítkem k ppisu vlivu budvy na živtní prstředí. Hdncení BREEAM byl vyvinut ve Velké Británii. FÁZE CERTIFIKACE: prjekční realizační KOORDINÁTOR CERTIFIKACE BREEAM Assesr LEED Accredited Prfessinal. NÁKLADY Výše uvedené nástrje vyžadují k finální certifikaci využít auditra specializvanéh na tent systém. Zárveň v průběhu stavby prjektu musí být přítmen krdinátr certifikace. Tyt certifikace jsu natlik kmplikvané, že i dbře navržená stavba nemusí dsáhnut maximálníh bdvéh zisku. Certifikátrem nebývá žádný ze stávajících členů prjektvéh týmu. Jejich pčet je navíc nízký a t zvyšuje cenu d řádů desetitisíců eur za hdncení budvy 5

6 Obsah certifikací Obsah certifikací 7. OBECNÝ OBSAH CERTIFIKACÍ Nárdní nástrje. Nárdní nástrje vznikly za pdpry místních a nárdních vlád a jsu většinu pvinnu sučástí prjektů při žádstech dtace. Nevýhdu těcht certifikací je jejich nesuměřitelnst v mezinárdním měřítku. DGNB - Německ: Certifikační systém DGNB byl vyvinutý Německu radu pr šetrné budvy (German Sustainable Building Cuncil, DGNB). Systém může být pužit pr nvé a stávající budvy i městské části. Systém DGNB pdpruje integrvaný návrh budvy, díky čemuž nabízí ptenciál pr ptimalizaci celéh cyklu pčínaje výstavbu, prvzem až p demlici budvy na knci její živtnsti. Certifikáty DGNB nabízí využití různých prfilů pr každý typ budvy. Hdntí se tyt blasti: eklgické, eknmické, sciálně-kulturní a funkční aspekty, technické parametry, prcesní kvalita a lkalita. Těcht šest blastí se zvažuje pr celkvé hdncení budvy pdle určitých, předem definvaných kritérií. Eknmické, eklgické, sciálně-kulturní a funkční a technické aspekty mají pr každu tut blast k dispzici 22,5 % z celkvéh hdncení budvy. Prcesní aspekty kvality mhu přispět zbývajícími 10 %. Minergie Švýcarsk Minergie standard je dbrvlný stavební standard racinálníh energetickéh standardu a širkéh užití bnvitelných zdrjů energie při zlepšení kvality živty, zajištění knkurenceschpnsti a snížení zátěže živtníh prstředí. Následující pžadavky zahrnují: Pžadavky na bálku budvy Celrčně kntrlvatelné větrání MINERGIE-limity sptřeby energie Tepelný kmfrt v letním bdbí Ddatečné pžadavky na světlení, chlazení a výrbu tepla dle typu budvy Omezení vícenákladů prti běžným bjektům maximálně 10 % 6

7 Obsah certifikací Obsah certifikací 7

8 Obsah certifikací 7. OBECNÝ OBSAH CERTIFIKACÍ SBTlCZ Česká Republika: Metdika SBTlCZ je zalžena na multikriteriálním pjetí, kdy d hdncení vstupuje sada různých kritérií. Jejich rzsah se liší dle typu budvy a dle fáze živtníh cyklu, který je psuzván (návrh, pčátek prvzu, prvz). Struktura hdncených kritérií je rzdělena d třech základních skupin (E) envirnmentální kritéria, (S) sciální kritéria a (C) eknmika a management. Tat trjice je dplněna skupinu čtvrtu kritérií, která se týkají (L) lkality budvy. Ta se sice hdntí a výsledek se prezentuje, ale nevstupuje d výslednéh certifikátu kvality. Objektivní prces certifikace budv metdiku SBTlCZ zajišťují dva nezávislé certifikační rgány TZÚS Praha, s.p. a VÚPS Certifikační splečnst, s.r.. Vzhledem k mezené knkurenci na mezi certifikačními rgány jsu ceny za certifikaci velice vyské. 70 tisíc Kč za rdinný dům a více než 100 tis. Kč u veřejných budv způsbují, že tt hdncení v Česku nezapustil křeny. Existují puze jedntky certifikvaných budv. D legislativy tent nástrj zapracván nebyl a pr jeh vysku cenu a silné mezení knkurenčníh prstředí nelze čekat, že by se tak stal. Navíc pr každý typ budv se pužívá jiný typ hdncení a v sučasné dbě lze certifikvat puze administrativní a bytvé. Hdncení se dnes prfiluje jak knkurence k systémům LEED, BREEAM. Certifikace je prces dvustupňvý, kdy autrizvané sby SBTlCZ (nejsu členy Platfrmy) zpracvávají dkumentaci a pdklady pr certifikaci, certifikační rgán p kntrle a schválení návrhu vydává certifikát. TQB Ttal Quality building Rakusk Certifikační systém Ttal Quality Building vyvinutý a udržvaný rakuským institutem ÖGNB (Rakuský institut pr trvalé udržitelné stavění) je velice bdbným certifikačním systémem jak níže zmíněné hdncení CESBA. Tat pdbnst není náhdná, prtže tent systém byl jedním z hlavních inspiračních zdrjů při vývji nástrje ENERBUILD, který byl pzději transfrmván na nástrj CESBA. Výhdu certifikace TQB je pdbně jak u hdncení MINERGIE pevně daný ceník. Obsah certifikací 8

9 Obsah certifikací Obsah certifikací 9

10 Obsah certifikací 7. OBECNÝ OBSAH CERTIFIKACÍ CESBA cmmn eurpean suistanability building assessment (splečné evrpské hdncení trvalé udržitelnsti budv). Mezinárdní nástrj CESBA: Hdncení CESBA vznikl v rámci mezinárdní splupráce. Startvní metu tht hdncení byl systém ENERBUILD vyvinutý v rámci prjektu v prgramu splupráce alpských reginů (Alpine Space). Jednal se splupráci Rakuska, Slvinska, Itálie, Francie, Německa a Švýcarska. První knkrétní aplikace systému na tét bázi byly prvedeny v rakuské splkvé zemi Vralberg, kde místní EnergieInstitut Vralberg zapčal s hdncením trvalé udržitelnsti budv nazývané KGA. Něklik rků věřval implementvatelnst na reginální úrvni a lni vyšklil první experty, kteří budu už tat hdncení prvádět samstatně. Tt hdncení s mírnými mdifikacemi se užívá i v jiných rakuských splkvých zemích. Pr zdárnu implementaci v zemích střední Evrpy byly v rámci prjektu CEC5 zapjeny následující země Česká Republika, Slvensk a Plsk. Tent prces prbíhá i v rámci jiných prjektů řešených v splupráci dalších evrpských zemí např. CABEE. V zemích, kde je již nějaký certifikační nástrj zaveden se řeší návrh kalkulátru, který dvlí přepčet bdvéh hdncení pr systém CESBA z existujících hdncení tak, ať se jeh pužíváním nezvyšuje administrativní nárčnst a respektuje nárdní legislativa a zvyklsti. Příkladem může být Švýcarsk se systémem MINERGIE neb německý DGNB. V České Republice nebrání zavedení tht systému žádné překážky. Ve vývji je mžnst pužití údajů z českéh PENB namíst výpčtů z PHPP. Nákladvě se nejedná drahé řešení, v Rakusku se prvádí hdncení veřejných budv d 1700 EUR, cž je pměrně nízká cena při uvážení tamějších nákladů na práci. Obsah certifikací 10

11 Obsah certifikací Obsah certifikací 8. OBSAH CESBA Hdncení CESBA je univerzálním hdncením pr všechny typy budv. Není mezen charakterem užívání ani jejich rzsahem. Pr bjektivnější prvnání má hdncení CESBA 3 mdifikace rzdělení bdů a t pr nvstavby, reknstrukce s památkvu chranu a reknstrukce bez památkvé chrany. Hdncení budv se prvádí bdvým systémem s maximálním pčtem bdů Tyt bdy jsu rzděleny d 5 rubrik hdncení nvstavby/reknstrukce budv bez památkvé chrany: 50/50 bdů pr kvalitu místa a vybavení 200/240 bdů pr kvalitu prcesu plánvání 450/500 bdů pr energie a zásbvání 200/200 bdů pr zdraví a kmfrt 200/200 bdů pr stavební materiály a knstrukce V každé rubrice hdncení jsu různě důležitá kritéria, rzlišuje se mezi pvinnými a ddatečnými kritérii Sučet bdvéh hdncení jedntlivých kritérií může být vyšší než výše uvedené maximální pčty bdů. Přezkumání a psuzení Prbíhá ve dvu fázích: Při dknčení prváděcíh prjektu P dknčení stavby 11

12 Obsah certifikací 8. OBSAH CESBA ČÁSTI HODNOCENÍ Kvalita místa a vybavení NAPOJENÍ NA VEŘEJNOU DOPRAVU EKOLOGICKÁ KVALITA MÍSTA VYBAVENOST PRO CYKLISTY Kvalita prcesu plánvání ROZHODOVACÍ PROCES A PROVĚŘENÍ VARIANT DEFINOVÁNÍ OVĚŘITELNÝCH EKOLOGICKÝCH A ENERGETICKÝCH CÍLŮ ZJEDNODUŠENÝ VÝPOČET HOSPODÁRNOSTI PRODUKTOVÝ MANAGEMENT INFORMACE PRO UŽIVATELE ANALÝZA STÁVAJÍCÍHO STAVU A SLABÝCH MÍST Energie a zásbvání POTŘEBA TEPLA NA VYTÁPĚNÍ POTŘEBA ENERGIE NA CHLAZENÍ POTŘEBA PRIMÁRNÍ ENERGIE EKVIVALENTNÍ EMISE CO2 FOTOVOLTAIKA ZJIŠTĚNÍ SPOTŘEB ENERGIE SPOTŘEBA VODY/VYUŽITÍ DEŠŤOVÉ VODY Zdraví a kmfrt TEPELNÁ POHODA V LETNÍM OBDOBÍ ŘÍZENÉ VĚTRÁNÍ HYGIENA A OCHRANA PROTI HLUKU DENNÍ OSVĚTLENÍ Stavební materiály a knstrukce OI3 EKOLOGICKÝ INDEX OBÁLKY BUDOVY (RESPEKTIVE CELÉ HMOTY BUDOVY) Obsah certifikací 9. CERTIFIKÁTOŘI CESBA V dbě přípravy tét publikace byli v Česku puze 3 experti na hdncení CESBA. V průběhu rku 2014 prběhne vícestupňvé šklení jak pr aktivní, tak i pasivní uživatele nástrje CESBA. Experti CESBA certifikátři budu autrizvané sby z řad České kmry architektů, České kmry autrizvaných inženýrů a techniků a energetických expertů zapsaných d seznamu na Ministerstvu průmyslu a bchdu a vybraní experti z institucí spravujících nástrj CESBA (tj. Česká kmra architektů a Energetická agentura Zlínskéh kraje). Experti budu zpracvávat puze samtné hdncení CESBA, dbrné psudky, měření a výpčty budu ddány autrizvanými specialisty (firmami) v daných brech např. měření hluku, světlensti, výpčty energetické nárčnsti Pradní služby v rámci hdncení CESBA mhu pskytvat i statní vyšklené sby v rámci splupráce s autrizvanými sbami. Seznam vyšklených sb bude uveden na stránkách nástrje CESBA. Architektům a stavebním inženýrům nemajících znalsti tmt nástrji je dpručena splupráce s některým z certifikátrů neb pradců. Na kvalitu certifikací budu dhlížet experti z institucí spravujících nástrj CESBA. Část hdncení bude namátkvě vybrána a budu pdrbena kntrle. Uživatelé nástrje CESBA budu především investři z veřejnéh sektru tj. zaměstnanci dbrů investic a majetku, starstvé, zastupitelstva atd. Tit uživatelé budu znalí všech výhd a nevýhd tht certifikačníh systému a budu instruváni, jak h pužívat k c nejlepšímu zadání veřejné zakázky na prjekt/stavbu. Nástrj je zpracván tak, aby p investrech nevyžadval hlubké dbrné znalsti k definvání všech hlavních pžadavků na stavbu. 12

13 Knec první části Jak navrhnut trvale udržitelný dům 10. URBANISMUS Dprava. Jedním z nejvýznamnějších sptřebitelů energií a t především té z fsilních paliv je dprava. Základní pučky z příruček trvale udržitelném rzvji říkají, že je důležité mít dbré napjení na hrmadnu dpravu a mžnst využívání cyklstezek. Mnhem účinnější než puhá pdpra nízkemisní a bezemisní dpravy je samtná minimalizace dpravy. T je především tázka územních plánů. Ty by měly zahrnvat jak plchy knzumní, tak i plchy prdukční a situvat je tak, aby byly navzájem dbře dstupné a nebtěžvaly se. Kncepce ze 30.let, které jsu platné mnhdy ddnes, se vyznačvaly důsledným ddělením zóny knzumních (bydlení, rekreace) a zón prdukčních (výrba, služby, bchd). Technlgický pkrk, který vede ke snižvání pdílu špinavých technlgií, dnes dvluje vytvářet zóny smíšené, které jsu z phledu trvale udržitelnéh pkrku výhdnější. Územní plánvání. Přístup ke tvrbě územních plánů tyt faktry převážně nerespektuje. Především na vesnicích nejsu neb jsu jen minimálně vyhrazeny plchy pr nvu výrbu a služby a napak je extrémně předimenzvána plcha pr nvu výstavbu. Vesnice jsu tak psuvány d pzice satelitu, který prdukuje významnu djížďku za prací. Zárveň tent přístup k pklesu eknmickéh významu venkva. Územní plánvání měst už se smíšenými plchami pracvat umí. Nejčastěji se setkáváme s kmbinací bytné funkce a funkce bčanské vybavensti, administrativy, dpravy, služeb neb bchdu. S čím územní plánvání neumí zatím dbře pracvat je s mžnstí zavádění systémů hrmadné dpravy. Většina nvých subrů, ať už bytných neb výrbních je pměrně vzdálená d sučasných dpravních s a průjezdních kmunikací a je přístupných slepu ulicí a t čast delší než 500 m, cž je maximální přijatelná dcházkvá vzdálenst. Zavedení linky veřejné dpravy d každé slepé ulice je neeknmické a linka zajíždějící d každé ulice bude velice pmalá, a tak neatraktivní pr djíždějící. Obavy zvýšení dpravní zátěže v klidvých zónách jsu liché, prtže část kmunikací může být uzavřena průjezdu a t ať již značku neb mechanickými elementy (např. zasuvatelné patníky). Urbanismus Urbanismus není územní plánvání. Na rzdíl d něj nepracuje jen s plšným rzvržením, ale pracuje i s rzvrhem prstrvým. Právě skladba hmt, jejich prlínání, průhledy jsu tím, c vytváří genius lci (duch místa). Hmtvé rzvržení je však velmi důležité i pr energeticku nárčnst budv. 13

14 Jak navrhnut trvale udržitelný dům 11. KONCEPT DOMU OBJEM/OBÁLKA ZÁKLADNÍ PRINCIPY Pužití sebelepších prvků sam sbě správný navrženu chlazvanu bálku budvy nezajistí. Důležité je ddržet základní aximy jak říká centrum pasivníh dmu: kmpaktní tvar budvy nejzásadnější z parametrů, snaha dsažení c nejnižšíh pměru chlazvaných knstrukcí k bjemu budvy A/V; ideální z hlediska využití v praxi pak krychle neb dispzičně vhdnější kvádr pkud mžn jižní rientace budvy nezastíněná klní zástavbu, která zabezpečí dstatek slárních zisků mezení slžitých tvarů v knstrukci budvy, které při realizaci mhu vytvářet kmplikvané detaily, tepelné msty a celkvě prdražují stavbu OPTIMALIZACE Vyladěním prjektu v pčáteční fázi můžeme vlivnit cenu dmu, prvz i jeh funkčnst za c nejmenší peníze. Je zde prt nezbytná ptimalizace všech prvků, jak jsu tvar a velikst budvy, rientace vzhledem ke světvým stranám, vnitřní dispzice, knstrukční řešení, veliksti a umístění ken a návrh větrání a vytápění. V některých případech lze kmpenzvat lehké prušení těcht zásad navýšením kvality statních prvků, t se však prjeví většinu na ceně stavby. Je nesmyslem vše pdřídit puze energetické nárčnsti, jde však t vytěžit z danéh pzemku a zadání investra c nejvíce s hledem na perfektní funkčnst dmu a sučasné maximální snížení ptřeby energie. VEŘEJNÉ BUDOVY 2. POLOVINY 20. STOLETÍ Trendem 2. plvině 20. stletí byla pavilnvá kncepce veřejných budv. VEŘEJNÉ BUDOVY PŘELOMU 19. A 20. STOLETÍ Budvy z přelmu 19. a 20. stletí napak bjují spíše s nevhdně rientvanými výplněmi tvrů a nekncepčními přístavky bslužných prstrů a kmunikací. Velmi čast se jeví jak nejlepší pstup čištění půvdní stavby d těcht přístavků a integrace jejich funkce d budvy samtné např. využití sklepních neb půdních prstr neb realizace nvé menší přístavby maximalizující kvalitu stávající budvy. Jak navrhnut trvale udržitelný dům 14

15 Jak navrhnut trvale udržitelný dům Jak navrhnut trvale udržitelný dům 15

16 Jak navrhnut trvale udržitelný dům Jak navrhnut trvale udržitelný dům 16

17 Jak navrhnut trvale udržitelný dům 12. DISPOZIČNÍ ŘEŠENÍ OBJEKTU ZÁKLADNÍ AXIOMY PRO NÁVRH DISPOZICE: Přehlednst a jednduchá rientace tzv. čistá dispzice Lgické prvzní dělení a návaznsti Odpvídající veliksti místnstí, jejich zařiditelnst a prprce Minimalizace jednúčelvých kmunikačních prstr, zárveň však snaha víceúčelvé využití kmunikačních prstr Mžnst kvalitníh prvětrání příčné/kmínvý efekt Dbré prsvětlení místnstí blíže k fasádě plchy trvalých pracvních míst, dále d fasády, kridry a bslužné místnsti Teplé místnsti uprstřed dispzice ZAŘÍDITELNOST: U statních místnstí je pdstatná zaříditelnst pdle účelu tak, aby dvlila bezknfliktní umístění úlžných prstr, pracvníh místa, pstele a zárveň, aby nebyla v knfliktu s kvalitu světlení a kmpzičními přírdními danstmi. Velmi módní je dnes psuzvat bjekty pmcí feng-šuej. Feng-šuej není však ničím více než čínsku nástavbu selskéh rzumu. Rzumný prjektant neptřebuje příručku k tmu, aby věděl, že trám nad pstelí bude nepříjemný. Zaříditelnst výrazně vlivňuje minimální bytnu plchu, prt je jednu z nejefektivnějších cest k energeticky úsprnému dmu. Stejně důležitý je přístup k knu, umístění stupaček, způsb tevírání dveří. U průchzích místnstí je důležité zvážit, kudy budu uživatelé dmu prcházet. Nevhdný je takvý průchd, který narušuje jedntlivé funkční zóny místnsti. Příkladem může být průchd umístěný úhlpříčně přes místnst. Jak navrhnut trvale udržitelný dům 17

18 Jak navrhnut trvale udržitelný dům Jak navrhnut trvale udržitelný dům 18

19 Jak navrhnut trvale udržitelný dům Jak navrhnut trvale udržitelný dům 19

20 Jak navrhnut trvale udržitelný dům 13. KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ OBJEKTU KONSTRUKČNÍ SYSTÉMY: Obecně knstrukční systémy můžeme rzdělit na skeletvé a stěnvé. Dále je dělíme dle způsbu mntáže na prefabrikvané a mnlitické u betnvých knstrukcí. Dřevěné knstrukce můžeme mít rvněž prefabrikvané ať už v pdbě sendvičvých panelů, lepených desek, příhradvých vazníků neb na stavbě vyráběnu tesařsku knstrukci. C však knstrukční systém zásadně vlivňuje je způsb zalžení, který určuje mžnsti dizlvání d zeminy a t jak prti zemní vlhksti, tak i prti chlazvání. ZAKLÁDÁNÍ STAVEB A PODZEMNÍ KONSTRUKCE: Nejtradičnější zakládání pmcí základvých pasů vytváří tepelný mst v patě zdi. U nsných systémů na bázi dřeva je tepelný mst u paty zdi minimalizván relativně nízkým sučinitelem prstupu tepla dřeva. Celkvé eliminace tepelných mstů lze dsáhnut izlvání základů ze spdní strany. Skeletvé knstrukce jsu v drtivé většině případů zalženy na patkách. Zde je mžnst přerušení tepelnéh mstu ztížena. NADZEMNÍ KONSTRUKCE: U knstrukcí svislých nadzemních lze knstrukce stěnvé i skeletvé prvést z hlediska pžadavků ve kvalitativně rvncenném standardu. Zásadním pžadavkem je celistvst tepelné izlace. Pr skeletvé systémy je výhdnější upřednstnit lehké bvdvé pláště. Nsná knstrukce by se měla vyvarvat prvků vyknzlvaných d vnějšíh prstředí. Jedná se především balkny, ldžie, římsy, žebra atd. Tyt prvky vyváří tepelné msty a tak kmplikují stavbu. Jak navrhnut trvale udržitelný dům 20

21 Jak navrhnut trvale udržitelný dům Jak navrhnut trvale udržitelný dům 21

22 Jak navrhnut trvale udržitelný dům Jak navrhnut trvale udržitelný dům 22

23 Jak navrhnut trvale udržitelný dům Jak navrhnut trvale udržitelný dům 14. MATERIÁLOVÉ ŘEŠENÍ OBJEKTU LEHKÁ NEBO TĚŽKÁ STAVBA: Při vlbě materiálů musíme nejdříve rzhdnut, jaký stupeň akumulace budeme u stavby vyžadvat. Stavby s velku akumulací mhu být kncipvány různým systémem, nejčastější variantu je však akumulace d nsných prvků stěn, jader, pdlah a strpů Aby tat akumulace fungvala, je důležité, aby její pvrchvá úprava byla dbře tepelně vdivá. Stavby s velku akumulací mhu mít i lehký bvdvý plášť a t v případě, že akumulační knstrukcí je například železbetnvý strp mžná kmbinace s dřevstavbu neb vnitřní nsné hmtné stěny. Většina budv využívá materiálů se střední schpnstí tepelné akumulace jedná se lehčené betny, plné dřev a dřevěné materiály, děrvané cihelné tvarvky. Tent stupeň akumulace je v našich klimatických pdmínkách dstačující. Lehké stavby musí pr vyrvnávání rzdílů mezi dnem a ncí dispnvat dbrým stíněním a alespň minimální akumulací. Ta je nejčastěji realizvána d betnvé pdlahy neb d vybraných těžkých příček. OBNOVITELNÉ NEBO NEOBNOVITELNÉ ZDROJE: Z hlediska certifikačních nástrjů jsu prefervány materiály z bnvitelných zdrjů vykazující malé energetické pžadavky na jejich zpracvání. Další výhdnu mžnstí je využití recyklvaných materiálů Dřev, betn, VPC, cihla, cel Nenápadné, ale z eklgickéh hlediska významné jsu pvrchvé úpravy knstrukcí a spjvací prstředky. Stěrky, nátěry, hydrizlace, ktvy, pdlahvé krytiny, lepidla. Izlační materiály se dnes vyrábí především z nebnvitelných zdrjů především rpy. Pěnvé plasty však dsud mají výrazně lepší vlastnsti než materiály na bázi přírdních látek. Alternativu je sklená vlna a minerální vlna, která bsahuje artificiální pjiva. Navíc návratnst vlžené energie na úsprách existuje. Pkud však chceme nahradit plystyren neb různé druhy vln s umělými pjivy na bázi frmaldehydu můžeme využít minerální vln s eklgickými pjivy, dřevních vln tuhých i měkkých, slámy zpracvané i nezpracvané, pěnskla, drtě z perlitu atd. Výplně tvrů se vyjma bezrámvéh zasklení skládají z rámu a zasklení. Skl je nenahraditelným materiálem vyráběným z přírdních zdrjů. Rámy rzlišujeme dle druhu materiálu. 23

24 Jak navrhnut trvale udržitelný dům 14. MATERIÁLOVÉ ŘEŠENÍ OBJEKTU VZDOCHOTĚSNOST STAVBY A PROSTUP PAR STAVEBNÍMI KONSTRUKCEMI DIFŮZÍ: Čast se mluví ptřebě dýchání staveb, především je tat infrmace zdůrazňvána u jednvrstvých zděných knstrukcí bez vnější tepelné izlace jak jejich výhda. Zárveň d takt netěsné knstrukce se dstává vlhkst z interiéru a při tepltách pd bdem mrazu může kndenzvat a mrznut uvnitř knstrukce, cž způsbuje její destrukci. T je hlavním důvdem, prč by měly být všechny stavební knstrukce těsné. Snížená energetická nárčnst je až pžadavkem druhtným. Větrání má být zajišťván vědmě. Buď tevíráním ken neb instalací řízenéh větrání. Prstup vdních par z interiéru d exteriéru se také dehrává pmcí difůze vdních par knstrukcí Zásadní je, aby difůzní dpr vrstev směrem d interiéru k exteriéru klesal, přesněji v 1. pětině d interiéru může růst, ale ptm už musí klesat. Difůzní dpr je v zásadní míře vlivňván pr nás čast zanedbatelnými vrstvami, ale ty jsu velmi zásadní v celkvém důsledku. Jedná se především různé stěrky, lepidla, flie, hydrizlace a parzábrany. Kmplikvané je dsažení vzduchtěsnsti u jednvrstvých knstrukcí z cihelných tvárnic neb v případě zateplení, kde není prvedena celplšná lepící stěrka. Zde je neprůvzdušnst zajištěna vnitřní mítku. Ta je však prušena vedením instalací. Pkud tyt instalace jsu instalvány nevzduchtěsně, tak zde dchází k prudění. Nejrizikvějšími místy jsu elektrinstalační krabice. Dalšími rizikvými místy jsu různé prstupy. Pr utěsnění v úrvni partěsné vrstvy dpručujeme pužívat systémvé tvarvky. Jedním z mezení je nemžnst pužití vnějších žaluzií a rlet vládaných kliku z interiéru. Jak navrhnut trvale udržitelný dům 24

25 Jak navrhnut trvale udržitelný dům Jak navrhnut trvale udržitelný dům 25

26 Jak navrhnut trvale udržitelný dům Jak navrhnut trvale udržitelný dům 26

27 Jak navrhnut trvale udržitelný dům 15. TECHNICKÉ ZAŘÍZENÍ BUDOVMATERIÁLOVÉ ŘEŠENÍ OBJEKTU VSTUPNÍ ENERGIE A MÉDIA tepl je distribuván ve frmě hrké vdy neb páry. Z finančníh hlediska se jedná energii finančně nárčnější. hrkvdní rzvdy mají nižší ztráty než parní. Nejperspektivnější je využívání dpadníh tepla z výrby neb dpadníh materiálu jak paliva ať už ve frmě dpadní bimasy pr malé lkální výtpny neb vytříděnéh kmunálníh dpadu (pr velké městské teplárny). Plynvý zdrj tepla je vhdný pr kgenerační výrbu v blkvých ktelnách, pr centrální zdrje se jeh výhdnst ztrácí z důvdů velkých ztrát při rzvdu tepla prti rzvdu plynu. elektrická energie je distribuvaná z veřejné sítě. Výhdu je její výbrná regulvatelnst, eklgické přínsy a prstrvé pžadavky v místě sptřeby a její transfrmvatelnst na jiné pžadvané druhy energie. Jedná se tuzemský zdrj energie. Nevýhdu je pměrně vyská cena, vlivňvaná mim jiné připjvacími pplatky, pplatky za distribuci, OZE, nízká účinnst výrby a rzvdu (cca 30%), eklgické dpady při výrbě, špatný faktr primární energie (3,0 v ČR). Část sptřeby elektrické energie můžeme kmpenzvat vlastní výrbu.. kapalná paliva se ve stavbách využívají zcela krajvě. Vzhledem k finanční nárčnsti a eklgickým dpadům není jejich využívání vhdné. plynná paliva zastupuje především zemní plyn. Výhdu je jeh dsažitelnst díky rzsáhlé plynvdní síti, efektivní distribuce, příznivá cena, mžnst pužití už d nízkých výknů, dbrá regulvatelnst. Příznivé jsu při jeh spalvání emise CO2 a keficient primární energie (1,1). Biplyn je u nás prdukván v biplynvých stanicích. Nejedná se čistý metan tuhá paliva můžeme dělit na fsilní a přírdníh půvdu bimasu. Fsilní paliva jsu u nás zastupena především černým a hnědým uhlím. Tpení bimasu se stává v psledních letech stále více ppulárním, cž má vliv na vzrůstající cenu tét kmdity. Bimasu rzumíme především dřevní hmtu, rstlinnu hmtu určenu pr spalvání a prdukty z nich vyrbené (např. pelety, brikety). Mezi tuhá paliva můžeme zařadit i dpady. vda není energií, ale je nutné s ní zacházet stejně šetrně jak s statními energiemi a médii. bnvitelné zdrje energie využíváme stále častěji především sluneční záření, energie klníh prstředí, energie vdy a větru. Jak navrhnut trvale udržitelný dům 15. VYTÁPĚNÍ NÁVRH ZDROJE Zdrj tepla se vlí pdle tepelné ztráty bjektu s hledem na ptřebu tepla pr jiné systémy TZB (hřev TV, vzduchtechnika). Každý bjekt může být sazen více druhy zdrjů tepla, ale blasti jejich maximální účinnsti a využití by se neměly překrývat. Například instalace tepelnéh čerpadla vzduch vda, peletkvých kamen a slárníh hřevu je eknmicky nevýhdný. CZT Návrh výměníku tepla prbíhá většinu ve splupráci s ddavatelem tepla. PLYNOVÝ KOTEL Plynvý ktel preferujeme s kndenzační technlgií, prtže krmě vyšší účinnsti, je schpen pracvat v nízktepltním režimu, cž je velmi důležité pr dbře zaizlvané dmy. U starých nezaizlvaných bjektů nemusí instalace kndenzačníh ktle přinášet výši úspr z letáků, prtže ktel musí pracvat s vyskými tepltami, kde se výhda kndenzační technlgie neprjevuje. Další efektivní mžnstí jsu plynvá tepelná čerpadla, KOGENERACE Plynvé kgenerační jedntky jsu prblematické především z důvdů legislativních. TUHÁ PALIVA Ktle na tuhá paliva bimasu vlíme nejen pdle výknu, ale pdle umístění. Existují interiérvá tpidla. Ta by měla být uzavřená, s vlastním přívdem vzduchu z exteriéru a pkud mžn sazená teplvdním výměníkem. Minimální výkn tpidel se phybuje klem 4-6 kw, cž bývá mnhem více než je celá tepelná ztráta bytu či dmu při -15 C. Prt je nutné takt získanu tepelnu energii dvést z prstru klem tpidla a akumulvat ji v integrvaném zásbníku tepla. 27

28 Jak navrhnut trvale udržitelný dům 15. VYTÁPĚNÍ TEPELNÁ ČERPADLA Tpidla, jejichž zdrjem energie je elektřina se snažíme využívat takvé, které jsu maximálně efektivní. Běžné přímtpné zdrje (bjlery, průtkvé hřívače, přímtpy, sálavé panely, elektrktle) navrhujeme jen jak špičkvé zdrje neb tam, kde je jejich využití minimální. Jinde preferujeme instalaci tepelných čerpadel. Tepelná čerpadla vzduch-vzduch mají nejnižší průměrný rční faktr. Tepelná čerpadla vzduch vda jsu u nás nejčastěji užívaná. Udávaný tpný faktr pr TČ vda vzduch bývá pr venkvní tepltu 2 C a tepltu tpné vdy 35 C. Ve výsledném účtvání se ve valné většině případů nejedná bnvitelný zdrj energie!!! Tepelná čerpadla vda vda a země vda mají výhdu ve stabilní tepltě prstředí, z něhž získávají energii. Tent systém dpručujeme kmbinvat se slárním hřevem (ať už termickými neb ftvltaickými články). OSTATNÍ OZE Využití statních bnvitelných zdrjů pr vytápění je pměrně mezené. Úrveň slárníh záření v tpnu sezónu je nízká a může služit puze jak příspěvek. Z tht phledu jsu výhdnější ftvltaické články.. NÁVRH OTOPNÉHO SYSTÉMU, MĚŘENÍ A REGULACE Samtný zdrj tepla je puze jednu sučástí vlivňující celkvu sptřebu. Systém distribuce a akumulace má být navržen tak, aby měl c nejnižší ztráty a zárveň minimální sptřebu energie na phn čerpadel.. Předání tepla tepl se šíří vedením, pruděním a sáláním. Cenvě efektivní a přitm dstatečným stupněm kmfrtu se vyznačuje tpení nízktepltními tpnými tělesy. Při reknstrukcích se jedná nejčastější způsb vytápění. Litinvá tpná tělesa se snažíme většinu pnechat. Ve šklních zařízeních je vhdné řešit výměnu jejich krytů! Každý tpný systém musí být pr svu správnu funkci vybaven systémem regulace.. Investičně nenárčné, avšak důležité je měření vyrbenéh paliva určenéh pr výrbu tepla na vytápění neb přím tepla pr vytápění. Samtné měření dběru paliva je čast nedstatečné, prtže zdrj vyrábí i tepl pr jiné účely (např. hřev teplé vdy). Jak navrhnut trvale udržitelný dům 15. OHŘEV TEPLÉ VODY Sptřeba energie na hřev teplé vdy je především v bytných budvách zásadním faktrem vlivňujícím celkvu sptřebu energie. Mžnsti snížení sptřeby teplé vdy jsu pměrně mezené na rzdíl d mžnstí snížení sptřeby tepla na vytápění. systém centrální, semicentrální neb lkální. T krmě tvaru a veliksti budvy vlivňuje i sptřeba u jedntlivých výtkvých míst. Pr centrální neb semicentrální systém je vhdné mít c nejvíce výtkvých armatur s velku sptřebu blízk centrálníh rzvdu (stupačky). Cirkulace teplé vdy je dalším z faktrů zvyšujícím sptřebu energie. Prt se snažíme navrhnut rzvd tak krátký, aby nebyla nutná neb ji mít alespň vypínatelnu, pkud se nejedná budvu s nepřetržitým dběrem teplé vdy. Při vlbě centrálníh neb semicentrálníh systému je důležité správně navrhnut i bjem zásbníku teplé vdy. Obvyklých 1 cm mirelnu není v žádném případě dstačujících. OZE slární hřev, tepl z bimasy tepelné čerpadl. Slární hřev je zalžen na využití fttermických článků neb ftvltaických článků. Výhdu fttermiky je její rzšíření, menší plcha ptřebná pr dsažení pžadvanéh výknu a její zahrnutí v dtačních prgramech pr veřejné budvy. Pr využití teplé vdy z OZE v myčkách neb pračkách, jsu ptřebné výrbky s přípjku teplé vdy, kterých je však malý srtiment a jsu výrazně dražší. Ftvltaika je v přepčtu na pžadvaný výkn investičně mírně dražší, ale nabízí mžnst nezávislsti akumulační nádrže na vzdálensti d slárních panelů, elektřinu je bez vícenákladů mžné využít i v jiných sptřebičích (pračka, myčka, kuchyně, statní technlgické sptřebiče) a příznivější křivka energetických zisků během rku). 28

29 Jak navrhnut trvale udržitelný dům 15. CHLAZENÍ ELIMINACE TEPELNÝCH ZISKŮ Předcházení tepelným ziskům můžeme rzdělit na chranu prti slárním ziskům a prti vnitřním ziskům. Prti slárním ziskům je vždy nejúčinnější brana v pdbě vnějšíh zastiňvacíh zařízení. Ať už se jedná integrální sučást nsné bálky budvy stění, nadpraží, přesahy balknů, ldžií a střech neb vnější stínící zařízení v pdbě žaluzií, kenic a rlet, tak dkážu eliminvat až 95% slárních zisků. Oprti tmu vnitřní žaluzie a rlety mají význam výrazně menší, u trjskel dknce i nulvý. U externích stínících zařízení je v případě mechanických prvků dbát důraz na nemžnst mechanickéh vládání zevnitř z důvdu vzduchtěsnsti bálky a u všech stínících prvků brát hled na vliv tepelných mstů. NÁVRH Měli bychm vždy pstupvat d nejjedndušších a nejlevnějších technlgií k těm slžitějším. Nejjedndušším způsbem chlazení je dvd tepléh vzduchu z danéh prstru a přívd vzduchu chladnějšíh, ať už z exteriéru neb z chladnějších interiérvých prstr. Můžeme přitm využít přirzenéh kmínvéh efektu neb mžnstí řízenéh větrání s rekuperací. Především v letním bdbí služí velmi dbře k nčnímu předchlazení. V tpném bdbí zase může eliminvat přehřívání kuchyní, místnstí se spalvacími zařízeními (krbvá kamna), IT zařízením a dtud získanu energii předat d jiných částí bjektu. Výhdné i předchlazení v zemních výměnících. V bytných budvách využíváme efektu nčníh předchlazení i při puhém větrání kny. Ve veřejných budvách t není z bezpečnstních důvdů mžné. V případě zřeknutí se řízenéh větrání s rekuperací je nutné mít větrací štěrbiny chráněny prti vniknutí sb a zvířat. Pkud tat pasivní frma chlazení nedstačuje, měl by prjektant navrhnut adiabatické chlazení. T funguje na principu dparu vdy. Při dpařvání vdy dchází k debírání teplty klnímu prstředí. Tent princip můžeme využít při návrhu vdních plch kl budvy. Až jak pslední by měla padnut vlba na chlazení strjní kmpresrvé. Prblematické jsu klimatizační jedntky instalvané ad hc. Jak navrhnut trvale udržitelný dům 15. VĚTRÁNÍ PŘIROZENÉ VĚTRÁNÍ Přirzené větrání nejrzšířenějším typem větrání v budvách. S pklesem větrání infiltrací však nerste pdíl větrání přirzenéh, cž má neblahý vliv na kvalitu vzduchu. LETNÍ A ZIMNÍ VĚTRÁNÍ Větrání dělíme na zimní a letní. V zimě nám větrání má zajistit dstatečný přísun čerstvéh vzduchu neb dvd znečištěnéh. Nikdy by neměl služit k regulaci teplty. Regulace teplty je hlavním úklem větrání letníh. Pr c nejúčinnější větrání je třeba dcílit kmínvéh efektu neb příčnéh prvětrání. ŘÍZENÉ VĚTRÁNÍ Pr některé prstry je přirzené větrání zcela nevyhvující. Přirzené větrání nemusí být řízen puze ručním tevíráním kenních křídel, ale může být i řízené mechanicky Nucené větrání je větrání, které je zajišťván mechanickým zařízením. Může se jednat mechanický přívd, dvd neb jejich kmbinaci. NÁVRH SYSTÉMU VĚTRÁNÍ Prfily trubních rzvdů mají být c zárveň c nejmenší, nejpřímější, s ptimálním průřezem. U velkých budv prt vlíme převážně systémy semicentrální. V místech výrazně chladných dpručujeme instalvat předehřev přiváděnéh vzduchu a t zemním výměníkem, elektrickým dhřevem neb dhřevem z tpnéh systému pr zamezení zamrzání jedntky. TEPLOVZDUŠNÉ VYTÁPĚNÍ Vzduchtechnický systém může služit nejen k větrání a letnímu chlazení, ale také k vytápění ať už jak zdrj základní neb dplňkvý. Jak zdrj základní vyžaduje bjekt v pasivním standardu, jinak jsu prfily trubních rzvdů neúnsně vyské a v místnstech vzniká průvan. 29

30 Jak navrhnut trvale udržitelný dům 15. OSVĚTLENÍ, MaR, HOSPODAŘENÍ S VODOU A ODPADY Osvětlení dělíme na přirzené, umělé a kmbinvané. Správný návrh dmu by nám měl přinášet ptimalizvané veliksti a tvary průsvitných plch tak, aby c největší část pracvních plch byla c nejdéle a nejlépe světlena denním světlem. UMĚLÉ OSVĚTLENÍ Umělé a kmbinvané světlení přichází ke slvu v místech a časech, kdy není mžné dcílit pžadvanéh přirzenéh světlení. PODRUŽNÉ MĚŘENÍ Důležitu sučástí je rvněž systém měření. Měly by být měřeny jak přiváděná media, tak i vyrbená energie a t dle účelu. Bez rzklíčení sptřeb nelze věřit, zda námi navržený bjekt pracuje správně LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH VOD Pužitá vda může být dváděna d veřejné kanalizace neb bjekt může být vybaven vlastní čističku. Právě čistička se může stát zdrjem šedé vdy. HOSPODAŘENÍ S DĚŠŤOVÝMI VODAMI Efektivní hspdaření se srážkvými vdami znamená zvýšení její akumulace v krajině zpmalení dtku. Snažíme se minimalizvat zpevněné plchy s nulvým vsakem především parkviště. Pr zpmalení dtku ze střech můžeme využít zeleněných střech. Pr zpmalení dtku jsu dále vhdné různé akumulační nádrže a jezírka, které mhu služit jak rezervár pr zálivku zahrady neb pr šedu vdu v bjektu. HOSPODAŘENÍ S ODPADY Při návrhu staveb bychm měli zahrnut d naší kncepce i tázku likvidace dpadů. Eknmika trvale udržitelnéh dmu 16. INVESTIČNÍ NÁKLADY předprjektvé rzhdvání prjektvá příprava HONORÁŘOVÝ ŘÁD příprava zakázky 1 % ( 1 %); zhtvení návrhu díla / studie stavby 10 % (13 %); zhtvení dkumentace k územnímu řízení 9 % (15 %); zhtvení prjektu díla pr vydání stavebníh pvlení 19 % (22 %); zhtvení prjektvé dkumentace pr prvedení díla 22 % (28 %); zhtvení pdkladů pr výběr ddavatele díla 7 % ( 7 %); splupráce při zadání prvedení díla ddavateli 1 % ( 1 %); splupráce při prvádění díla a výkn autrskéh dzru 28 % (11 %); splupráce p dknčení díla 1 % ( 2 %); v případě přestavby se výše hnráře násbí keficientem až 1,33). Náklady na realizaci OPTIMALIZACE CENY SOUTĚŽ O DODAVATELE REALIZACE STAVBY Místní eknmika Snažte se d návrhu stavby zapjit, c nejvíce lkálních materiálů a firem, pkud t není na škdu vzhledem k technlgickým pžadavkům na stavbu. V českých pdmínkách je bez prblémů mžné realizvat stavbu, kde drtivá většina stavebních materiálů pchází ze vzdálensti km. 30

31 Eknmika trvale udržitelnéh dmu 16. INVESTIČNÍ NÁKLADY předprjektvé rzhdvání prjektvá příprava HONORÁŘOVÝ ŘÁD příprava zakázky 1 % ( 1 %); zhtvení návrhu díla / studie stavby 10 % (13 %); zhtvení dkumentace k územnímu řízení 9 % (15 %); zhtvení prjektu díla pr vydání stavebníh pvlení 19 % (22 %); zhtvení prjektvé dkumentace pr prvedení díla 22 % (28 %); zhtvení pdkladů pr výběr ddavatele díla 7 % ( 7 %); splupráce při zadání prvedení díla ddavateli 1 % ( 1 %); splupráce při prvádění díla a výkn autrskéh dzru 28 % (11 %); splupráce p dknčení díla 1 % ( 2 %); v případě přestavby se výše hnráře násbí keficientem až 1,33). Náklady na realizaci OPTIMALIZACE CENY SOUTĚŽ O DODAVATELE REALIZACE STAVBY Místní eknmika Snažte se d návrhu stavby zapjit, c nejvíce lkálních materiálů a firem, pkud t není na škdu vzhledem k technlgickým pžadavkům na stavbu. V českých pdmínkách je bez prblémů mžné realizvat stavbu, kde drtivá většina stavebních materiálů pchází ze vzdálensti km. Eknmika trvale udržitelnéh dmu 17. PROVOZNÍ NÁKLADY Náklady na energie a média ENERGIE Nejjedndušší cestu jak minimalizvat náklady na energie je zvlit stavbu v energeticky pasivním standardu neb se snažit u reknstrukcí snížit energeticku nárčnst c nejvíc. Nízká sptřeba energií nám umžní lepší vlbu mezi různými druhy energií, prtže nejsme natlik svázáni její vstupní cenu. U malých bjektů musíme zvážit i pčet vstupních druhů energií, prtže každé připjené médium vyžaduje paušální pplatek. Optimalizvat prvz a budvu tak, aby byla snížena sptřeba tepla na vytápění, teplé vdy, ptřeby běhvých čerpadel, chlazení atd. VODA Snížením sptřeby pitné vdy snižujeme náklady nejen na vdu, ale i stčné. T lze ještě výrazněji snížit využíváním dešťvé a recyklvané vdy. V případě účtvání srážkvéh jsu výrazné úspry v případě vsakvání a akumulace dešťvých vd. Prvz a údržba REVIZE Cestu k minimalizaci nákladů za pvinné revize zařízení je jejich eliminace neb snížení jejich výknu pd limity dané legislativu. Pasivní dům je tedy dbru cestu, prtže tepelné ztráty umžňují instalaci zdrje tepla malém výknu, nevyžadují instalaci chladících zařízení atd. ÚDRŽBA Údržba bjektu je závislá na slžitsti a pčtu instalvaných zařízení a materiálvém a knstrukčním řešení bjektu. Je velká část údržby, které se nelze zřeknut týká se především úklidvých prací, ale ty lze vlivnit výběrem materiálů a samtnými dispzicemi bjektu (křížení čistých a špinavých zón, pčet rhů). 31

32 Eknmika trvale udržitelnéh dmu 18. VYUŽITELNOST OBJEKTU Využitelnst bjektu je jednu ze zásadních vlastnstí, která vlivňuje jeh prvz a eknmiku. V případě sálů a sprtvních zařízení umžnit jejich prnajímatelnst, aniž by musela být v prvzu celá budva. Kancelářské a bchdní prstry navrhvat univerzálně. Kmunikační prstry snížit na nezbytné minimum, ale zárveň je přizpůsbit předpkládanému pčtu návštěvníků týká se především veřejných budv. Umístění sciálníh zařízení a kncepce technickéh zařízení budvy by měl umžňvat ddílné využívání. Zárveň je důležité mít vhdně instalvané pdružné měření sptřeby energií a médií, aby byl mžné efektivně vyúčtvat prnájmy a rzdělit prvzní náklady. Vhdné je se inspirvat u develperů, kteří pracují s výtěžnstí prstru a například u administrativních budv vyžadují alespň 75% prnajatelné plchy z celkvé hrubé pdlažní. Většina kmunálních budv prnajímána není, avšak výtěžnst prstrů by měla být rvněž sledvána. Prstry škl rzdělit na splečné celdenně využívané a šklní hřiště, tělcvičny, knihvny, sály, jídelny, případné učebny pr celživtní vzdělávání a funkci klubven. U staveb bytných kmunálních (dmvy důchdců, turistická zařízení, bytvé dmy) kncipvat prstry pdle uživatele. Stejně tak jak u staveb statních sledvat ptřebu plchy na 1 ubytvanéh a pměr plch k bydlení a statních. Umžnit regulaci mikrklimatických parametrů v každé bytné jedntce. Splečné prstry navrhvat jak víceúčelvé chdby mhu být zárveň prstrem pr setkávání, čímž dpadají tyt místnsti jak splečné. Zvážit návrh vnějších dpčinkvých plch, především balknů a ldžií u každé ubytvací jedntky. Při návrhů místnstí se snažit správně umisťvat kna, dveře a mbiliář. Prt je nezbytné navrhvat dmy i s rzmístěním mbiliáře. S využitelnstí úzce suvisí prnajímatelnst a prdejnst bjektu. Ač investr na pčátku nepčítá s využitím jiným než pr sebe, tak je vhdné mít bjekt navržen tak, aby byl bez prblémů vhdný i pr jinéh uživatele. Příklady dbré praxe 32

33 Příklady dbré praxe Příklady dbré praxe 33

34 Příklady dbré praxe Příklady dbré praxe 34

35 Příklady dbré praxe Příklady dbré praxe 35

36 Příklady dbré praxe Příklady dbré praxe 36

37 Příklady dbré praxe Příklady dbré praxe 37

38 Příklady dbré praxe Příklady dbré praxe 38

39 Příklady dbré praxe Příklady dbré praxe 39

40 Příklady dbré praxe Příklady dbré praxe 40

41 Příklady dbré praxe Příklady dbré praxe 41

42 Příklady dbré praxe Příklady dbré praxe 42

43 Příklady dbré praxe Příklady dbré praxe 43

44 Knec přednášky 44