ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. Karviná PZ Nad Barborou Posouzení souhrnného IG a HG průzkumu. j Imagine the result. ARCADIS CZ a.s. divize Geotechnika

Transkript

1 ARCADIS CZ a.s. divize Getechnika ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Karviná PZ Nad Barbru Psuzení suhrnnéh IG a HG průzkumu Čísl zakázky Z022 Praha, únr /

2 Název zakázky: Čísl zakázky: Karviná PZ Nad Barbru psuzení suhrnnéh IG a HG průzkumu Z022 Přadvé čísl na zakázce: 1 Zpracval: Schválila: Mgr. Jiří Rut dpvědný řešitel gelgických prací Mgr. Lucie Bhátkvá výknná ředitelka ZPRÁVA psuzení suhrnnéh inženýrskgelgickéh a hydrgelgickéh průzkumu a průzkumu ptenciálníh znečištění území pr umístění průmyslvé zóny v lkalitě Nad Barbru v Karviné Praha, únr 2015 Stránka 1 z 11

3 OBSAH 1 Úvd základní údaje a cíl prací Psuzení průzkumu ze srpna Prvedené práce a bsah zprávy Psuzení výsledků prvedených terénních a labratrních prací Psuzení prvedených kamerálních prací a zprávy průzkumu Zhdncení vlivů důlní činnsti Závěr shrnutí psuzení Stránka 2 z 11

4 1 ÚVOD základní údaje a cíl prací Na základě bjednávky č. 15/001/00016 státní agentury CzechInvest, Štěpánská 15, Praha 2 ze dne vypracvala naše splečnst ARCADIS CZ a.s., divize Getechnika dbrné pnentní psuzení zprávy Suhrnném inženýrskgelgickém a hydrgelgickém průzkumu a průzkumu ptenciálníh znečištění území pr přípravu průmyslvé zóny v lkalitě Nad Barbru. Tat zpráva byla zpracvána splečnstí Green Gas DPB, a.s. v srpnu 2014, autrským klektivem Malucha, P., Htárek, V. a Mrógala, E. Předlžená zpráva sestává z textvé části ( 115 stranách), z přílhvé části (přílhy 1-13) a z části dkumentační (dkumentace č. 1-11). Vypracvaná zpráva pnentním psuzení je v archivu naší splečnsti ulžena pd zakázkvým číslem Z022. Naše práce na prjektu navazují na psuzení předcházející etapy průzkumných prací a prjektu připravvanéh průzkumu, které byl zpracván a předlžen v dubnu Následně se zástupce naší splečnsti zúčastnil jednání knanéh dne na Krajském úřadě Mravskslezskéh kraje (dále jen KÚ MSK), na němž byly prjednávány připmínky zúčastněných stran na přípravě prjektu PZ Nad Barbru. V suladu se zaslanu bjednávku je cílem našich prací pnentní psuzení předlženéh průzkumu a zdpvězení následujících tázek: - Je předlžený průzkum zpracván v suladu s příslušnými nrmami a bsahuje veškeré náležitsti pr daný stupeň průzkumu? - Zhlednil zpracvatel průzkumu připmínky uplatněné v rámci jednání na Krajském úřadě Mravskslezskéh kraje dne ? - Pskytuje předlžený průzkum dstatečné pdklady pr návrh zakládání výrbních bjektů v plchách A, B, C, D, E1 a v plše E pr čističku dpadních vd? - Lze předlžený průzkum pvažvat za rientační, případně předběžný pr zakládání hal v plchách A, B, C, D, E1 a v plše E pr čističku dpadních vd? Psuzvaná zpráva prvedeném průzkumu ze srpna 2014 je kncipvána jak suhrnná zpráva zpracvaná dle uzavřené smluvy díl v rzsahu ptřebném pr zpracvání dkumentace pr prvedení plánvaných staveb dpravní a technické infrastruktury. Etapa průzkumných prací není s hledem na platnu legislativu jasně definvána. Z výsledků jednání na KÚ MSK dne vyplynul, že by se měl jednat etapu předběžnéh průzkumu pr zpracvání dkumentace ve stupni DÚR. Z tht předpkladu vycházíme při dalším hdncení zprávy. Cíle průzkumu definval zpracvatel v suladu s předlženým prjektem prací následvně: - dplnění stávající sítě vrtů nvé vrty v takvém rzsahu, aby závěrečné psuzení byl dstatečným pdkladem pr zpracvání dkumentace pr prvedení plánvaných staveb dpravní a technické infrastruktury, - psuzení, zda p prvedení terénních úprav djde ke změnám či zhršení dtkvých pměrů v dílčích částech území, - vyhdncení hladiny pdzemní vdy včetně zpracvání grafickéh 3D mdelu, - analýza chemismu pdzemní vdy, - psuzení vlivnění hladiny pdzemní vdy terénními úpravami, - vyhdncení a dpručení nejvhdnějších míst pr umístění vsakvacích bjektů pr likvidaci dešťvých vd včetně definice parametrů vsakvání, - psuzení fyzikálně-mechanických vlastnsti zemníh masivu s hledem na návrhy stabilních sklnů svahů, Stránka 3 z 11

5 - psuzení stability území ve vztahu k mžnému výskytu sesuvných jevů a pdmáčení, - psuzení pevnstní charakteristiky zemníh masivu s hledem na prvádění zemních prací - únsnst pláně, - psuzení charakteristiky hutnitelnsti zemin s hledem na jejich využití pr tvrbu zemních těles, - věření mžné kntaminace geprstředí (zeminy, vda) a prvěření, zda případná kntaminace má svůj půvd v eklgické zátěži, nacházející se v zájmvém území, - krzní psuzení - agresivita půdníh prstředí a výskyt bludných prudů, - realizace pedlgickéh průzkumu pr zhdncení půdníh hrizntu pr případné vynětí ze ZPF Objednatel ke zpracvání psudku dále pskytl pdklady (šann č. 3 dle předávacíh prtklu), které nejsu sučástí hdncenéh průzkumu, ale vztahují se k prblematice přípravy PZ Nad Barbru. Tyt pdklady byly využity jak dplňující materiál, nebyly však plně pdrbeny našemu psuzení a důkladnému kritickému zhdncení. Jedná se následující materiály: - KAŠTOVSKÝ, V. (08/2014): Znalecký psudek Psuzení lkality Nad Barbru, situvané v katastrálním území Karviná-Dly v Mravskslezském kraji, z hlediska stávajícíh neb mžnéh buducíh vlivnění tht území vlivy pddlvání těžebními aktivitami splečnsti OKD, a.s. zatřídění území d skupiny stavenišť na pddlvaném území dle nrmy ČSN LUBOJACKÝ, O. SEBERA, I. (08/2014): Průmyslvá zóna Nad Barbru supervize a TDI Závěrečná zpráva prvedené supervizní činnsti. AZ Ge. Ostrava. - HOTÁREK, V. MRÓGALA, E. MALUCHA, P. (07/2014): Vyhdncení základvých pdmínek v dílčích plchách průmyslvé zóny Nad Barbru Inženýrsk-gelgická a hydrgelgická část. Green Gas DPB. Ostrava. - HELBICH, I. (07/2014): Vyhdncení základvých pdmínek v dílčích plchách průmyslvé zóny Nad Barbru v k.ú, Karviná-Dly statické psuzení. - OBÚ MORAVSKOSLEZSKÉHO A OLOMOUCKÉHO KRAJE (01/2014): Vyjádření k zastavitelnsti území v CHLÚ blast průmyslvé zóny Nad Barbru (dpisem). - OBÚ MORAVSKOSLEZSKÉHO A OLOMOUCKÉHO KRAJE (08/2014): Vyjádření k zastavitelnsti území v CHLÚ (dpisem). - OBÚ MORAVSKOSLEZSKÉHO A OLOMOUCKÉHO KRAJE (08/2014): Vyjádření k zastavitelnsti území v CHLÚ dplnění (dpisem). - OKD, a.s. (12/2013): Vyjádření k zastavitelnsti území v CHLÚ blast průmyslvé zóny Nad Barbru (dpisem). - GREEN GAS DPB, a.s. (08/2014): Průmyslvá zóna Nad Barbru - Vyjádření k zastavitelnsti nemvitstí v CHLÚ (dpisem). - SIVEK, M. (05/2010): Zhdncení vlivu těžby hřlavéh zemníh plynu na pvrch ve zvláštních dbývacích prstrech rganizace Green Gas DPB, a.s. Institut gelgickéh inženýrství. HGF VŠB TU Ostrava. - KRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Průmyslvá zóna Nad Barbru zápis z jednání hledně prblematiky HG/IG průzkumu v předmětné lkalitě Pr zpracvání psuzení průzkumu byla dále využita zpráva psuzení předchzí etapy průzkumu, v ní citvané mapvé zdrje a publikace a další pdklady: - GRYGÁREK J. (2001): Vývj a zánik dbývání se základku v Ostravsk-karvinském uhelném revíru. Uhlí, rudy, gelgický průzkum 7/2001, p ŠMEJKALOVÁ, T. ROUT, J. (04/2014): Zpráva psuzení hydrgelgickéh a inženýrskgelgickéh průzkumu pr studii prveditelnsti umístění průmyslvé zóny v lkalitě Nad Barbru v Karviné a prjektu navazujících průzkumných prací. ARCADIS CZ. Praha. - MŽP ČR (03/2013): Pdmínky chrany lžisek černéh uhlí v chráněném lžiskvém území české části Hrnslezské pánve ve vymezené části kresu Karviná. Stránka 4 z 11

6 - KÚ MSK (2013): Mapa důlních pdmínek pr stavby v CHLÚ v krese Karviná k pužití při vydávání stavebních pvlení (elektrnicky na 0, 02/2015) 2 POSOUZENÍ PRŮZKUMU ZE SRPNA Prvedené práce a bsah zprávy Psuzvaná zpráva má 115 stran, 13 částí přílhvých a 11 částí dkumentačních. Zpráva ppisuje a dkládá prvedené terénní, labratrní a kamerální práce a shrnuje jejich vyhdncení. Nvé terénní a labratrní práce pdle údajů ve zprávě zahrnvaly následující činnsti: 4 úplné hydrgelgicky vystrjené vrty (hlubka 14,0 20,0 m) 3 hydrgelgicky vystrjené vrty pr vsakvací zkušky (hlubka 3,5 17,0 m) 18 nevystrjených strjních vrtů (hlubka 2,0 15,0 m), zaměření hladin pdzemní vdy 4 vrty ruční supravu pr dběry vzrků zemin na rzbry kntaminace (hl. 1,5 2,0 m) dběr 10 neprušených vzrků zemin třídy kvality 1 2 dle ČSN EN ISO , 28 plprušených vzrků zemin ve 3. třídě kvality, 5 prušených vzrků zemin ve třídě kvality a 5 technlgických vzrků zemin ve třídě kvality. Na vzrcích byly prvedeny labratrní zkušky mechaniky zemin: indexvé zkušky (33 ks), zkušky stlačitelnsti v edmetru (5 ks), krabicvé smykvé zkušky (5 ks), technlgické zkušky zhutnitelnsti Prctr standard (5 ks) a zkušky únsnsti CBR (5 ks). 9 snd těžké dynamické penetrace (hlubka 6,0 15,0 m) kartážní měření na 2 vrtech 5 vsakvacích zkušek statický dběr 3 vzrků pdzemní vdy pr hdncení agresivity na betn a cel a dynamický dběr 8 vzrků pdzemní vdy pr stanvení základníh chemismu a vybraných kntaminantů dběr 5 vzrků pvrchvých vd na labratrní rzbry chemismu a kntaminace dběr 280 dílčích pedlgických vzrků, z nichž byl připraven 10 vzrků směsných dběr 19 vzrků zemin na rzbry kntaminace dběr 4 vzrků půdníh vzduchu na srbent pr hdncení kntaminace průzkum krzivity prstředí atmgechemické měření půdníh vzduchu na 50 místech geradarvé měření pr věření pdzemní dutiny metanscreening na ústí nvě realizvaných vrtů Ve zprávě průzkumu jsu zmíněny či řešeny následující kruhy témat: rzsah a metdika prvedených prací přehled a základní infrmace jedntlivých činnstech, histrický vývj území, gemrflgické, klimatické, hydrlgické, inženýrskgelgické a hydrgelgické pměry v širším území, prběhlé vlivy důlní činnsti, getechnická charakteristika vymezených getechnických typů, úrveň hladiny pdzemní vdy, mžnsti vsakvání srážkvých vd, základní chemismus a agresivita pdzemních vd, výsledky průzkumu kntaminace a výskytu metanu, výsledky pedlgickéh průzkumu, Stránka 5 z 11

7 getechnické vyhdncení prjektvaných prací stabilita svahů prjektvaných násypů, getechnické pměry v trase kmunikací a vlečky, zhdncení pměrů pr bjekty technické infrastruktury a zhdncení základvých pměrů v dílčích plchách připravvané průmyslvé zóny Přílhy a dkumentace ke zprávě zahrnují: situační a mapvé výstupy (přehledná a pdrbná situace, výsledky chemických analýz a atmgechemickéh průzkumu, grafické znázrnění úrvní a mcnstí vybraných getechnických vrstev, pklesy terénu, účelvá hydrgelgická mapa, hlubky hladiny pdzemní vdy p HTÚ) gelgické prfily vrtů zpracvané pdélné getechnické řezy prjektvanými kmunikacemi a klejí přehled fyzikálně mechanických vlastnstí zemin 3D grafický mdel znázrňující průnik terénu p HTÚ s úrvněmi hladiny pdzemní vdy prtkly a dklady k prvedeným pracím (prtkly labratrních zkušek a rzbrů, prtkly stabilitních výpčtů, měřická zpráva, technická zpráva vrtných prací, dkumentace atmgechemickéh průzkumu, technická zpráva dynamické penetrace, zprávy prvedení pedlgickéh i krzivníh průzkumu, zpráva kartážníh měření ve vrtech, ftdkumentace). 2.2 Psuzení výsledků prvedených terénních a labratrních prací Pr danu etapu průzkumu pr prjekt kmunikací, která dpvídá etapě předběžnéh průzkumu, pvažujeme rzsah prvedených vrtných prací za dstatečný. Výjimku je areálvá kmunikace PK2 délky cca 0,6 km, která byla dle infrmací zpracvatele přidána d prjektu až v průběhu prváděných prací a prt v její trase nebyla prvedena žádná snda. Předpkládané inženýrskgelgické pměry jsu pak extraplvány z výsledků snd vzdálených minimálně 40 m, většinu však více. Za nedstatek prvedených vrtných prací pvažujeme skutečnst, že přes výhrady k předchzí etapě průzkumu i přípravě prjektu prací, byla část realizvaných vrtů prvedena technlgií spirálvéh vrtání šnekem. Tat skutečnst výrazně snižuje vypvídací schpnst prvedených vrtů a negativně vlivňuje kvalitu i věrhdnst získaných údajů z těcht vrtů. Knkrétně se jedná hydrgelgicky vystrjené vrty NBP-1, NBP-7 (7,0-20,0 m), NBP-9 (4,0-17,0 m), NBP-10, SHB-3 a nevystrjený vrt NBN-12 (2,0 15,0 m), které byly vrtány spirálvým šnekem průměru 190 mm. Technlgie spirálvéh vrtání, jak již byl prezentvány v připmínkách k prjektu, představuje v suladu s platnu nrmu ČSN EN ISO metdu dběru vzrků kategrie C a pskytuje vzrky nejnižší třídy kvality (třída 5 dle ČSN EN ). U takvých vzrků dšl k výraznému vlivnění jak struktury, tak i fyzikálně-mechanických parametrů. Technlgie spirálvéh vrtání šnekem je prt pr účely inženýrskgelgickéh průzkumu nevhdná, nebť výrazně negativně vlivňuje kvalitu vrtnéh jádra a zkresluje i údaje zastižených rzhraních. Výsledky šnekvéh vrtání lze zdpvědně využít puze pr litlgický ppis zastižených vrstev. Charakteru a kvalitě takt získaných vzrků hrninvéh prstředí je přím úměrná i pužitelnst vypracvané gelgické dkumentace. Vlastní charakter vrtnéh jádra nebyl mžn z předlžené dkumentace psudit, nebť ftdkumentace vrtnéh jádra není přilžena. V dnešní dbě by přitm přízení ftdkumentace výsledků vrtných prací měl být samzřejmu sučástí závěrečné zprávy takt rzsáhléh průzkumu. Stránka 6 z 11

8 Labratrní zkušky zemin byly prvedeny v rzsahu 33 indexvých zkušek, 5 edmetrických zkušek stlačitelnsti, 5 krabicvých smykvých zkušek, 5 technlgických zkušek zhutnitelnsti Prctr standard a 5 zkušek únsnsti CBR, cž dpvídá prjektu. Zásadní připmínku je třeba vznést k realizaci všech krabicvých smykvých zkušek realizvaných na jílvitých zeminách. Prvedené zkušky byly smykány příliš vysku rychlstí (0,030 mm/min), která nedpvídá prpustnsti zkušených zemin a zhruba 10-ti násbně překračuje maximální mžnu rychlst pr daný typ materiálu. Pstup zkušky tak není v suladu s platnu nrmu ČSN CEN ISO/TS pdle níž měly být zkušky prváděny. Nadměrná rychlst smykání má za následek částečně nedvdněné chvání zeminy při zkušce, cž neadekvátně snižuje zjištěnu velikst úhlu vnitřníh tření a napak nereálně navyšuje hdntu sudržnsti. Výsledky takt prvedených zkušek pak vůbec nereprezentují skutečné pevnstní chvání zemin. Prvedené hydrgelgické práce pvažujeme svým rzsahem i zpracváním za dstatečné v dané fázi a nemáme k nim závažných připmínek. S hledem na realizaci prací ve srážkvě pdprůměrném bdbí byly úrvně hladiny pdzemní vdy dkumentvány níže než dpvídá běžnému stavu, na cž upzrnil i zhtvitel prací. Z th důvdu dpručujeme ve vystrjených vrtech prvádět dluhdbější mnitring hladiny pdzemní vdy minimálně v rčním cyklu, v ideálním případě p celu dbu přípravy prjektu. Četnst měření dpručujeme nastavit nejprve s kratším krkem (14 dní měsíc) a na základě získaných výsledků měření jej adekvátně upravit. V další fázi hydrgelgickéh průzkumu dpručujeme zaměřit zvýšenu pzrnst na místa, kde se úrveň ustálené hladiny pdzemní vdy dstává d blízksti úrvně navržených HTÚ a pdlží zemníh tělesa navržených kmunikací. Rzsah prvedených prací atmgechemickéh, krzivníh, pedlgickéh i kntaminačníh průzkumu, včetně prváděnéh metanscreeningu pvažujeme v dané fázi za plně dstačující, pskytující ptřebné pdklady pr přípravu dpvídající etapy prjektu. 2.3 Psuzení prvedených kamerálních prací a zprávy průzkumu Přes výhrady prezentvané ve zpracvaném psudku je třeba knstatvat, že předlžená zpráva je zpracvána s vysku pečlivstí a v řadě aspektů v dbré pdrbnsti a kvalitě. Je třeba cenit i pměrně pdrbné studium antrpgenních změn reliéfu, které přispěl k celkvě lepšímu pchpení histrickéh vývje blasti a sestavení věrhdnějšíh inženýrskgelgickéh mdelu. V kapitle č. 4.1 jsu pdrbně ppsány vymezené getechnické typy, včetně stanvení charakteristických hdnt fyzikálně-mechanických parametrů. Vzhledem k pvaze naší pnentní činnsti, kdy hdntíme puze pdbu závěrečné zprávy bez mžnsti kntrly terénních prací i příméh zhdncení charakteru zastižených zemin, sledvání vrtných prací, kntrly prvedené gelgické dkumentace, kvality debraných vzrků, jejich reprezentativnsti apd., nám nepřísluší kmplexně hdntit relevantnst prezentvaných charakteristických hdnt fyzikálněmechanických parametrů. Ty jsu zcela v kmpetenci dpvědnéh řešitele, který za ně v suladu s platnu legislativu nese plnu dpvědnst. K prezentvaným hdntám tak v důvdněných případech uvádíme puze dílčí, avšak z našeh phledu důležité připmínky: - efektivní sudržnst sprašvých hlín (GT3) je dle našeh názru výrazně nadhdncena. Pr zeminy třídy F6 CI, CL s tuhu knzistencí jsu ze zkušensti bvyklé hdnty výrazně nižší, dpvídající maximálně 50% hdnty prezentvané, ale i méně (v závislsti na bru napětí). Prezentvané hdnty jsu pravděpdbně dvzeny z prvedených krabicvých zkušek smykvé pevnsti, které jak uvádíme výše, byly prváděny příliš velku rychlstí. T má za následek sledvané snížení úhlu vnitřníh tření a napak neadekvátní zvýšení sudržnsti, které reálně nedpvídá dvdněnému chvání zemin. Stránka 7 z 11

9 - rvněž tak prezentvané hdnty efektivní sudržnsti pr GT4b jsu dle našeh názru výrazně nadhdnceny a nereprezentují reálnu smykvu pevnst těcht zemin. - K prvedeným zkuškám smykvé pevnsti je třeba pznamenat, že v místních pdmínkách s prběhlými pklesy terénu je vhdnější prezentvat kritické parametry smykvé pevnsti, namíst parametrů vrchlvých, které výrazně drážejí závislst na struktuře zkušenéh vzrku a nemusí nutně reprezentvat hdnty platné pr daný getechnický typ v celé plše zájmvéh území. - ttální úhel vnitřníh tření u zemin je z definice rven nule, nenulvé hdnty prezentvané pr GT2a, GT3 a GT4a jsu nesprávné a drážejí pravděpdbně puze nenasycenst zkušenéh vzrku. - Vzhledem k výhradám zmiňvaným v předchzí kapitle k realizaci krabicvých smykvých zkušek a s pukazem na skutečnsti uvedené výše v textu, dpručujeme kmplexně přehdntit prezentvané hdnty smykvých parametrů pr všechny jílvité zeminy na lkalitě. V kapitle jsu pdrbně prezentvány výpčty stability svahů prjektvaných násypů. Jak vstupní parametry d výpčtu byly však pužity uváděné charakteristické hdnty pr jedntlivé GT typy. S hledem na výše uvedené výhrady k uváděným charakteristickým hdntám smykvých parametrů jílvitých zemin nedpručujeme pvažvat vypčtené stupně stability za relevantní. Vedle th je zde třeba upzrnit na skutečnst, že vrchlvé hdnty smykvé pevnsti jsu dány stavem zeminy, tj. jsu závislé na míře cementace, překnslidace apd. a jejich stanvení si prt vyžaduje striktně neprušený vzrek. V případě prušení těcht strukturních vazeb (ke kterému djde při vytěžení zemin a pětvnému pužití d násypů) již nelze smykvé chvání takvých zemin ppisvat vrchlvými parametry zemin in-situ (před dtěžením). Za dpvídající je mžn pvažvat parametry kritické, neb parametry vrchlvé, avšak zjištěné na vzrcích nahutněných na míru zhutnění pžadvanu v násypu. Pdrbně jsu v textu ppsány getechnické pměry v trase připravvaných kmunikací, včetně uvedených dpručení pr realizaci výstavby. S hledem na stupeň przkumansti a slžitst území pvažujeme zpracvanu etapu za etapu předběžnéh průzkumu pr prjekt kmunikací. Průzkum nebsahuje knkrétní infrmace předpkládané bilanci zemin a vyjádření předpkladu zda všechny těžené zeminy budu pužitelné d tělesa připravvaných násypů. V případě nevyužití všech těžených zemin je třeba se zabývat i tázku mžnsti ulžení takvých zemin na příslušnu skládku dpadu dle vyhlášky 294/2005 Sb. Dplnění těcht infrmací dpručujeme zahrnut d prgramu průzkumných prací v následující fázi přípravy prjektu. V průzkumu schází pdrbná dpručení pr následující etapu průzkumných prací a definice hlavníh kruhu tázek, které mají být dřešeny. Zpráva hdntí i připravvané plchy pr výstavbu z hlediska předpkládaných základvých pměrů. V rámci tét prblematiky hdntíme rzsah prvedených prací a kvalitu získaných infrmací z průzkumu jak dpvídající etapě rientačníh průzkumu. Přesnější infrmace bude mžn získat p knkrétním situvání bjektů, definvání jejich základních parametrů a p zvýšení stupně przkumansti ve vlastní plše připravvaných staveb. Stránka 8 z 11

10 2.4 Zhdncení vlivů důlní činnsti Pr hdncení vlivů důlní činnsti zpráva dkazuje na zpracvaný báňský znalecký psudek (Kaštvský 08/2014). Tent psudek frmálně není sučástí zpracvanéh průzkumu, přest pvažujeme za důležité upzrnit na některé z něj vybrané aspekty, které mhu dle našeh názru vlivnit přípravu výstavby v průmyslvé zóně Nad Barbru. V závěru báňskéh znalce je knstatvání, že přímé vlivy pddlvání na pvrch terénu v zájmvém území již dzněly a defrmace jsu již uknčené. Uvažvána je přitm 3-letá dba dznívání defrmací ( dbývání prubu, který napsledy vlivňval území lkality Nad Barbru, byl uknčen v rce 2010 a suvisející vlivy na pvrch terénu dezněly v rce 2013 ). Zde je rzpr s běžně uplatňvanými zkušenstmi z OKR (viz např. Grygárek 2001), které uvažují dznívání defrmací v průběhu 6-ti letéh bdbí. Časvý faktr pklesů v OKR dle Grygárka (2001) prezentuje následující tabulka č. 1. Při její platnsti by byl nutn s dzvuky prběhlé důlní činnsti v severvýchdní části zájmvéh území pčítat až minimálně d rku Tent rzpr je třeba vysvětlit a zdůvdnit. Tab.1 Časvý faktr pklesů v OKR (Grygárek 2001) 1. rk 2. rk 3. rk 4. rk 5. rk 6. rk 50% 30% 15% 2% 2% 1% Z psudku není zřejmé, zda v lkalitě byla prváděna plhvá a výškvá měření denivelace, která by dkládala prezentvané údaje. Chybí i zhdncení veliksti prběhlé defrmace ve vztahu k defrmaci předpkládané v plánu tvírky a dbývky. Výsledkem znaleckéh psuzení je dále zatřídění zájmvéh prstru d skupiny stavenišť V. dle nrmy ČSN , tj. na staveništi není nutn dle závěrů znalce prvádět zajištění prti účinkům pddlvání s výjimku bjektů zvláště citlivých na nervnměrné defrmace pdlží. Tt zatřídění je však v přímém rzpru s Mapu důlních pdmínek pr stavby v krese Karviná, vydanu platným rzhdnutím MŽP ČR v rce 2013 (MŽP 2013), a t i přest, že se autr psudku přím na tut mapu dkazuje a zatřídění d skupiny V. i z ní dvzuje. V předmětné mapě důlních pdmínek pr stavby v krese Karviná spadá celé zájmvé území d blasti C K, tj. je hdncen jak území ve vlivu důlní činnsti, které náleží d IV. skupiny stavenišť pdle ČSN Tent rzpr je bezpdmínečně nutn vysvětlit. Ve zprávě ani ve znaleckém psudku není věnvána žádná pzrnst riziku indukvané seismicity na staveništi (tzv. důlním třesům). V místních pdmínkách hlubinnéh dbývání tt rizik nelze pminut a je třeba mu věnvat adekvátní pzrnst. Uveden by měl být mj. rzmístění seismických stanic v nejbližším klí, včetně zhdncení jejich záznamů měřených záchvěvech a vyhdncení všech dstupných pdkladů ve vztahu k mžnému vzniku seismickéh zatížení lkality. Známu skutečnstí je, že zájmvá blast je sučástí vyhlášených dbývacích prstrů: - Karviná Dly II. (0042) černé uhlí, OKD a.s. (těžený DP) - Karviná Dly III. (0146) hřlavý zemní plyn, Green Gas DPB, a.s. (netěžený, rezervní DP) V předaných pdkladech existují vyjádření OKD, a.s. i příslušnéh OBÚ k plánvanému pstupu těžby. Jejich právní váhu nám nepřísluší hdntit. S hledem na čerstvé zkušensti z lkality průmyslvé zóny Nvé Ple v Karviné je však třeba zdůraznit nutnst dstatečnéh právníh zajištění, že v zájmvém území a v dsahu vlivnění nedjde v buducnu k těžbě. Sučasně je třeba zajistit takvu právní chranu i pr vybudvané inženýrské sítě. Frma právníh zajištění je věcí dhdy mezi investrem, těžařem a OBÚ, případně dalšími zúčastněnými stranami. Stránka 9 z 11

11 3 ZÁVĚR shrnutí psuzení Psuzvaná zpráva suhrnnéh inženýrskgelgickéh a hydrgelgickéh průzkumu je zpracvána s vysku míru pdrbnsti pr danu etapu prací a v celé řadě aspektů i s vysku dbrnu úrvní. Průzkum navázal na předchzí etapu prací a s menšími dchylkami v prgramu prací byl zpracván pdle předlženéh prjektu. Zpracvatel průzkumu zhlednil dle našeh názru připmínky vzešlé z jednání na Krajském úřadě Mravskslezskéh kraje dne Výjimku je v bdě 3) pžadvaný 6 měsíční mnitring hladiny pdzemní vdy, jehž prvádění nemáme žádné infrmace. V tét suvislsti dpručujeme, s hledem na srážkvě pdnrmální stav v dbě prvádění průzkumu a zastiženu zakleslu úrveň hladiny pdzemní vdy, realizvat mnitring hladiny pdzemní vdy minimálně v jednletém cyklu, v ideálním případě p celu dbu přípravy prjektu (s rzumným krkem stanveným na základě výsledků prbíhajícíh měření). Zásadní připmínku je třeba vznést ke kvalitě zjišťvání smykvých parametrů jílvitých zemin a k prezentvaným charakteristickým hdntám jejich smykvých parametrů vůbec. Dle našeh názru jsu zejména hdnty efektivní sudržnsti výrazně nadhdnceny. T lze přičíst nesprávnému prvedení krabicvých smykvých zkušek, které byly v rzpru s platnu nrmu ČSN CEN ISO/TS smykány s řádvě vyšší rychlstí než by dpvídal prpustnsti zkušených zemin. Dpručujeme prt kmplexní přehdncení prezentvaných hdnt smykvých parametrů pr všechny jílvité zeminy na lkalitě. Za zcela nedstatečné pvažujeme řešení báňské prblematiky. Psuzvaný průzkum v těcht tázkách dkazuje na vypracvaný báňský znalecký psudek (Kaštvský 08/2014). Tent pdklad hdntíme jak neúplný, v němž byla navíc shledána řada rzprů s běžně dstupnými infrmacemi, pdrbně je uvádíme v kapitle 2.4. Náležitu pzrnst je prt třeba věnvat zatřídění d skupiny stavenišť dle ČSN , tázkám mžnéh vlivnění pvrchu terénu z dzvuků těžby uknčené v rce 2010 severvýchdně d zájmvéh území a v nepslední řadě seismickému riziku na staveništi vázanému především na případné prjevy indukvané seismicity. Staveniště se nachází ve vyhlášených dbývacích prstrech, prt je zde třeba pětvně zdůraznit ptřebu právníh zajištění, že v zájmvém území a v dsahu vlivnění nedjde v buducnu k těžbě. Sučasně je třeba zajistit takvu právní chranu i pr vybudvané inženýrské sítě. Psuzvané průzkumné práce byly primárně zaměřeny na průzkum v trase prjektvané infrastruktury. V tmt směru svým rzsahem a pdrbnstí dpvídají etapě předběžnéh průzkumu v suladu s předpisem Ministerstva dpravy TP76 Getechnický průzkum pr pzemní kmunikace. Výjimku je areálvá kmunikace PK2, která byla přidána d prjektu ddatečně, a v její trase nebyly prvedeny žádné průzkumné práce. Pr tut část stavby je třeba pvažvat výsledky průzkumu za etapu rientační. Przkumanst a stupeň pznání zde dpručujeme dplnit na úrveň statních prjektvaných kmunikací. V další fázi prjekční přípravy infrastruktury dpručujeme pstupvat v suladu s platným předpisem TP76 a uvažvat přitm slžité základvé pměry. Zvýšenu pzrnst je třeba věnvat věření věrhdných smykvých parametrů jílvitých zemin. V plše připravvaných plch byly průzkumné práce dplněny něklik nvých vrtů. Získané výsledky pr zhdncení základvých pměrů v plchách určených k zastavení dpvídají etapě rientačníh průzkumu a umžňují základní úvahy pvaze prjektvaných bjektů a mžných způsbech zalžení. P definvání jejich základních parametrů a přesném situvání, bude nutn prvést adekvátní průzkumné práce přím v plchách staveb. Pzrnst je přitm věnvat nejen Stránka 10 z 11

12 zakládání vlastních nsných knstrukcí, ale i zalžení pdlah halvých bjektů. Při čast vyských nárcích na defrmační parametry pdlží je tat prblematika nezřídka nárčnější disciplínu, než samtné zakládání stavby. Praha, únr 2015 Vypracval: Mgr. Jiří Rut dpvědný řešitel gelgických prací Schválila: Mgr. Lucie Bhátkvá výknná ředitelka Stránka 11 z 11