MENÍ VÝSTUPNÍCH CHARAKTERISTIK HYDRODYNAMICKÉ SPOJKY

Transkript

1 Vysoká škola báská echická uiverzita Ostrava Fakulta strojí Katedra hydromechaiky a hydraulických zaízeí Návody pro laboratorí cvieí: ENÍ VÝSUPNÍCH CHARAKERISIK HYDRODYNAICKÉ SPOJKY Ostrava, 006 Ig. arti Golka Doc. RNDr. ilada Kozubková, CSc.

2 Obsah. ÚVOD.... Popis hydrodyamického mechaismu Pricip iosti a kostrukce hydrodyamické spojky Vzik kroutícího mometu ídí hydrodyamických spojek Vití a vjší charakteristiky hydrodyamické spojky Popis meí výstupích charakteristik hydrodyamické spojky Popis mícího zaízeí Specifikace uvedeých prvk a síma Postup meí Použité zdroje... 7

3 . ÚVOD Hydrodyamická spojka je kostruk ejjedodušší hydrodyamický stroj, který využívá pro peos kroutícího mometu hydrodyamického úiku kapaliy v lopatkových kolech, tj. v erpadlovém a turbíovém kole. o umožuje, aby se podle zatížeí haého stroje pi kostatích otákách erpadlového kola zvyšovaly ebo sižovaly otáky turbíového kola, a to zárove se zmou absolutí velikosti kroutícího mometu, který je a obou kolech spojky vždy stejý. eto skluzový charakter spojky je pak možo využít k regulaci. Provozí vlastosti hydrodyamických spojek jsou dáy jejich pricipem, který lze shrout do tchto základích bod: a) momety ai otáky jedotlivých kol emohou pekroit urité hodoty, daé dyamikou proudí, b) peos i ejvtších výko se dá sado ovládat ebo zcela perušit, ízeí je pitom plyulé, c) spojka úi tlumí rázy, torzí kmity a výkyvy v zatížeí, peos kroutícího mometu se dje bez opotebeí ástí spojky, ebo styk kol spojky je pouze hydraulický (kapaliový), d) spojka poskytuje velmi jemý a plyulý rozbh motoru i pi zatížeém ebo blokovaém pracovím stroji, motor pi blokováí bží dál, velkou pedostí je možost užití ejjedodušších typ motor (elektromotor s kotvou akrátko), e) pi pohou více motory vyrovává spojka jejich zatížeí, f) vysoká maximálí úiost (97 až 98 %), protože jde o skluzovou regulaci, klesá úiost pímo úmr s rostoucím skluzem. Nevýhody pohou s hydrodyamickou spojkou jsou zejméa tyto: a) zaazeím spojky mezi motor a haý stroj stoupe cea celého zaízeí, b) celková úiost oproti ist mechaickému peosu poklese, tato zma úiosti je za závislá a pracovím režimu, c) pi delším petížeí se kapalia uvit spojky za zahívá, proto je uté chlazeí. Hydrodyamické spojky lze využít k peosu výkou od kolika kw až po W. Oblast použití je mimoád rozsáhlá, jedá se o stabilí prmyslové pohoy (erpadla, kompresory, vetilátory, odstedivky, mlýy, drtie, dopravíky, jeáby, vrté soupravy, pily, lyžaské vleky), motorová vozidla (traktory, bagry, rýpadla, silií válce, autobusy, kamioy, tží lokomotivy) a ámoí plavidla (trajekty, ledoborce, vodí tahae).. Popis hydrodyamického mechaismu Hydrodyamický mechaismus defiujeme jako zaízeí ureé k peosu eergie mezi hacím leem (motorem) a haým leem (zátží), u kterého se a peosu eergie uplatuje kietická eergie kapaliy. ožství peeseé kietické eergie je tedy možé popsat vztahem:

4 m v E k Vv (.) Pro požadovaé hodoty peášeých výko (desítky až stovky kw) a pro pijatelé rozmry hydrodyamického mechaismu (objem kapaliy V ) je uté, aby kapalia dosahovala vysokých rychlostí v. oho lze dosáhout, když jedotlivé ásti hydrodyamického mechaismu budou koat rotaí pohyb. Pema mechaické eergie a hydraulickou (ebo opa) probíhá zde epímo, a to zprostedkova pes kietickou eergii kapaliy. lak kapaliy je hydrodyamický, fuk závislý a kiematických hodotách proudového pole kapaliy (rychlostech a poloze). Výhodou hydrodyamického mechaismu je zejméa jedoduchost ástí, z ichž se skládá. yto základí ásti jsou v podstat dv, popípad ti lopatková kola. Na obr.. je uvedeo schéma takového hydrodyamického systému. obr.. Schéma agregátu pro hydrodyamický peos výkou dle pvodí pedstavy o realizaci hací motor; P odstedivé erpadlo; turbía;, spojovací potrubí; D P difuzor erpadla; D difuzor turbíy; E lodí šroub; 0 otáky erpadla (hací ást); otáky turbíy (haá ást) Zaízeí podle obr.. pracuje takto: otor poháí odstedivé erpadlo P, které asává kapaliu z potrubí a tlaí ji do potrubí. Ve vtší ebo meší vzdáleosti od erpadla je umísta radiálí turbía, do které vstupuje potrubím proud kapaliy, který se po opuští turbíy zovu pivádí do potrubí. Protože obh P je uzaveý, musí být erpadlem dodaé možství kapaliy (epihlížíme-li k objemové úiosti) stejé jako možství Q P Q turbíou zpracovaé. Za pedpokladu stejého prmru potrubí a musí tedy v obou potrubích existovat stejá prtoá rychlost. Eergie, kterou motor pivádí erpadlu, se mže proto jeom projevovat zvýšeím tlaku v potrubí proti potrubí. urbía je apájea kapaliou proudící z erpadla a zpracovává erpadlem vyvozeý tlak, který se v rozvádcím zaízeí (difuzoru) D pemil a rychlost, a odevzdává tím pevzatou eergii (ap. lodímu šroubu E). Pes všechu sahu zkrátit co ejvíce potrubí a systému abývají ztráty zpsobeé koley a zvlášt difuzory epípust vysokých hodot. 3

5 3. Pricip iosti a kostrukce hydrodyamické spojky Velkou zásluhu má proto Föttiger, který avrhl takovou kostrukci hlavích elemet, tj. erpadla a turbíy, že eje mezi imi odpadlo potrubí, ale také epoteboval ai žádý difuzor. Kapalia vystupující z erpadla pak mohla pímo proudit do kaál turbíového kola. S odstraím zdroj hlavích ztrát stoupla úiost systému a eeka vysoké hodoty. ím byl vytvoe pedpoklad pro vývoj, který pokrauje i v pítomosti. Nejjedodušší provedeí Föttigerových tzv. proudových stroj je des realizováo v asto používaé proudové (hydrodyamické) spojce, jejíž schéma je a obr. 3.. a si uchovává pízaé rysy hlavích elemet, z ichž je složea. Jsou to odstedivé erpadlo jako díl primárí a radiálí turbía jako díl sekudárí. Jak erpadlo, tak i turbía se skládají z toroidálích tles, která tvoí vjší sty lopatkových kaál. leso ve stedu je vytvoeo jako áboj ebo píruba pro asazeí a hídel a jeho vitek je pepaže a výšku rovými radiálími lopatkami, které mají pibliž plkruhový prez. Spojka byla ejprve vyrába s lopatkami zásti zakrývaými profilovaým prstecovým tlesem vytváejícími takto vlastí kaály vitího obhu pracoví kapaliy. Pozdji se ukázalo, že proudová spojka mže stej dobe pracovat, vyechá-li se vití prsteec. oto zjedodušeí vytváí úsporu a váze a ce proti klasické kostrukci a usaduje velmi podstat výrobu. Hmota kapaliy zde cirkuluje okolo eutrálího bodu O, který se sám vytvoí v urité vzdáleosti r O od osy otáeí spojky. Kapalia vstupuje v bod do erpadla a opouští je v bod, do turbíy vstupuje v bod 3 a opouští ji v bod 4. obr. 3. Poloschematické zázorí Föttigerovy spojky a její základí rozmry P erpadlo; turbía; 0 otáky erpadla; otáky turbíy; r 0 vzdáleost stabilího bodu O od osy otáeí Základí mechaismus, kterým se peáší výko z erpadla a turbíu lze popsat dle obr. 3.. Otáeím erpadlového kola se udluje kapali kietická eergie a ásteky kapaliy se posouvají v kaálech erpadla k obvodu, a tím je vyvolá tok veškeré hmoty kapaliy kaály ve smru zevit ve. Hmota kapaliy, jež je ucea k tomuto proudí, dozává prví zmu smru, dostae k tomu potebou sílu p. momet pivedeím vjší eergie hacím motorem erpadla. atáž kapaliá hmota, která ve svém proudovém okruhu musí protékat lopatkovými kaály turbíového obžého kola, v m opt mí smr. ato zma smru zpsobeá tlaky hmoty vyvozovaými a lopatkách turbíy, pop. a stách kaál se projevuje jako tageciálí síla, která vztažea k ose otáeí 4

6 systému vytváí zovu kroutící momet. eto kroutící momet uvádí turbíu do rotace, která pak mže v souhlase s tímto kroutícím mometem a svými otákami aveek odevzdávat výko. obr. 3. Schéma proudí v mezilopatkovém prostoru spojky erpadlové kolo, turbíové kolo, 3 skí spojky V dsledku epetržitého proudí mezi koly spojky edochází ke zm hybosti, a proto je momet a hídeli erpadlového a turbíového kola stejý. Obh kapaliy je umož rozdílem tlaku kapaliy vyvíjeého erpadlovým a turbíovým kolem, rozdílem tlak se pekoávají odpory proti pohybu kapaliy v mezilopatkových kaálech kol. K tomu je ezbyté, aby erpadlové kolo a turbíové kolo mlo rozdílý poet lopatek, ímž dochází ke skluzu mezi otákami erpadlového a turbíového kola, který je defiová jejich rozdílem: s. (3.) Celková úiost peosu eergie je dáa pomrem peeseého výkou k výkou pivedeému: P P Nepihlížíme-li k vetilaím a ložiskovým ztrátám turbíovém kole stejé, tj.: i. (3.), budou kroutící momety a erpadlovém a. (3.3) Potom se úiost ztotožuje pomrem otáek i : i. (3.4) Ztrátový výko je úmrý výkou erpadla a hodot skluzu, projevuje se zejméa ohevem pracoví kapaliy: P P s. (3.5) z P P P P P 4. Vzik kroutícího mometu Kroutící momety psobící a obžá kola lze odvodit z vty o zm hybosti, p. impulsové vty (obr. 4.). Paprsek kapaliy Q vystupující z dýzy D setrvává jako kotiuálí proud, jeho hybost Qc odpovídá impulsu vstupujícímu do obžého kola. Z obžého kola vystupující impuls 5

7 odpovídá hybosti Qc. Rozloží-li se tyto impulsy do dvou složek avzájem kolmých, jedé ve smru radiálím a druhé ve smru tageciálím, zjistí se, že radiálí složky procházejí osou otáeí systému a emohou a j psobit mometem, zatímco tageciálí složky vyásobeé píslušými polomry musí dávat odpovídající kroutící momet. obr. 4. Úiek paprsku kapaliy a obžé kolo s radiál zakiveými lopatkami w a w relativí rychlosti kapaliy a stedím proudovém vlák ve vstupím a výstupím míst a, c a c absolutí vstupí a výstupí rychlosti v místech a, u a u obvodové rychlosti obžého kola v místech a, D dýza, K lopatkový kaál, a úhly vektor absolutí a obvodové rychlosti v místech a, a úhly vektor relativí a obvodové rychlosti v místech a, úhlová rychlost obžého kola Se zetelem a obr. 4. se dostaou vztahy pro kroutící momety v bodech a : a Qc cos r (4.) Qccos r. (4.) Celkový kroutící momet psobící a obžé kolo je pak soutem obou: cos cos Q c r c r. (4.3) Celkový kroutící momet peášeý hydrodyamickou spojkou se skládá ze dvou složek, ze složky aktiví a reaktiví. Vzájemá souvislost mezi jedotlivými kroutícími momety a rychlostmi je patrá z ártu lopatek erpadlového a turbíového kola (obr. 4.), kde je proud kapaliy ahraze jedím vlákem. Idexem jsou ozaey hodoty a vstupu do kol a idexem a výstupu z kol, idex C ozauje píslušost k erpadlovému kolu a idex k turbíovému kolu. Se zetelem a to, že sty lopatek jsou radiál rovié, u ichž všechy úhly poet ekoe tekých lopatek, jsou rovy velikosti obvodových rychlostí u. 90 a je pedpokládá ekoeý cos c i hodotám tageciálích 6

8 obr. 4. Lopatky erpadlového a turbíového kola s vyzaeými rychlostmi kapaliy Do erpadlového kola se pivádí pro zrychleí kapaliy reaktiví kroutící momet: r Q r uc r uc (4.4) a aktiví kroutící momet a vstupu do lopatek: a Q r uc r u. (4.5) yto momety jsou v rovováze s mometem a hídeli erpadla: a r c Q r u r u. (4.6) urbíou se odvede aktiví kroutící momet vziklý rázovým zabrzdím hmoty kapaliy vystupující z erpadlového kola pi vstupu a lopatky turbíového kola: a Q r uc r u. (4.7) A reaktiví kroutící momet vzike z rozdílu mometu hybosti kapaliy pi prtoku turbíovým kolem: r Q r u r u. (4.8) yto momety jsou v rovováze s mometem a hídeli turbíy: a r c Q r u r u. (4.9) Z porováí vyplývá, že kroutící momet peášeý erpadlem i turbíou je stejý, jak bylo uvedeo v rovici (3.3). 5. ídí hydrodyamických spojek Hydrodyamické spojky ašly široké uplatí v pohoech ejrzjších stroj, kde svými vlastostmi ahrazují spojky pevé (viz. odst. ). Kostrukí provedeí spojek je velmi rozmaité a je ureo pedevším použitím spojky. Rozlišováy jsou tyto druhy hydrodyamických spojek: Spojky pro trvalý peos výkou se rozbíhají bez zatížeí a pracují vtšiou je s malým skluzem, tedy s malými ztrátami. Vývi ztrátového tepla je malý a sado se odvádí do okolí. 7

9 Rozbhové spojky umožují pomalý a plyulý rozbh haého stroje. asto se používají pro poho dopravík, mlý a podobých stroj, které se rozbíhají v zatížeém stavu. asté ešeí pedstavuje spojka se zásobíkem, která je charakteristická esoumrým tvarem erpadlového a turbíového kola. Další skupiou jsou regulaí spojky, kde lze plyule mit možství kapaliy v pracovím prostoru spojky, a tak ovlivovat momet peášeý spojkou. Zde je úelé defiovat stupe plí spojky: V V F, (5.) Fmax kde V F je objem kapaliy ve spojce skute obsažeý a V Fmax maximálí objem kapaliy, kterým je možo spojku aplit. Dále zde patí spojky, které umožují zmešeí tuhosti pi velkých skluzech, kde tuhostí se rozumí pomr: d, (5.) di kost tj. promost mometu v závislosti a zm pevodového pomru i pi kostatím potu hacích otáek. Píklady kostrukce zmíých spojek lze alézt v literatue a souasou abídku jedotlivých typ ap. v prospektech firmy Voith. 6. Vití a vjší charakteristiky hydrodyamické spojky U hydrodyamických spojek rozezáváme tzv. vití a vjší charakteristiky. Vití charakteristika je dáa proudím v prostoru spojky, vyjádeým zejméa rychlostími pomry. Vjší charakteristikou rozumíme závislost mezi otákami, momety, výkoem a úiostí, ili zpsob chováí hydrodyamické spojky aveek. Pro spolupráci s hacím motorem je dležitá vstupí charakteristika (obr. 6.), tj. závislost peášeých kroutících momet hydrodyamické spojky a potu otáek erpadlového kola pi kostatím pomru otáek. 8

10 obr. 6. Závislost kroutících momet hydrodyamické spojky a úhlové rychlosti erpadlového kola pi kostatím pomru otáek i k Výstupí charakteristika spojky, tj. závislost peášeých kroutících momet hydrodyamické spojky a potu otáek turbíového kola, mže být dle uvedeé rovice (4.9) ovlivováa bu objemem kapaliové ápl (zde ozaeo tj. otákami hacího motoru (obr. 6.b). Q obr. 6.a), aebo otákami erpadlového kola, a) vliv možství ápl b) vliv otáek erpadlového kola obr. 6. Závislost kroutících momet hydrodyamické spojky a potu otáek turbíového kola 7. Popis meí výstupích charakteristik hydrodyamické spojky Experimetálí zaízeí pro meí výstupích charakteristik hydrodyamické spojky HS 30, které je popisováo v této kapitole, poslouží pro oveí výsledk získaých umerickým modelováím metodou koeých objem a modelu této skuteé spojky pi stejých okrajových podmíkách (skluzu a stupi plí). 9

11 U hydrodyamické spojky je možo mit pímo pouze úhlovou rychlost a kroutící momet a jedotlivých lopatkových kolech, což je provádo i v tomto pípad. Závislost mezi peášeým mometem, otákami erpadlového kola a turbíového kola a možstvím kapaliy o objemu V F v pracovím prostoru vyjadují výstupí charakteristiky hydrodyamické spojky (viz. odst. 6). K získáí tchto statických charakteristik meím je uté použít hací motor s regulací otáek a brzdu s širokým pracovím rozsahem. icí zaízeí musí umožovat meí a símáí otáek erpadlového a turbíového kola s dostateou pesostí, aby byl patrý jejich rozdíl, který uruje úiost spojky. Protože pro peos mometu hydrodyamickou spojkou platí s dostateou pesostí, že, lze mit kroutící momet bu mezi hacím motorem a erpadlovým kolem spojky, to je a vstupu, i mezi turbíovým kolem a brzdou, to je a výstupu spojky. 8. Popis mícího zaízeí Uvedeé požadavky a micí zaízeí pro símáí výstupích charakteristik hydrodyamické spojky jsou realizováy využitím hydrostatického pohou a hydrostatického brzdí. Skladba tohoto experimetáího zaízeí je zázora a schématu obr. 8. a skuteé provedeí a obr. 8. a obr Hacím motorem je axiálí pístový hydromotor H, jehož otáky jsou plyule ízey prtokem regulaího hydrogeerátoru HG. Jako hydrostatické brzdy je užito zubového hydrogeerátoru HG s vestavým škrceím ve výtlaku. Škrceí realizovaé vetilem ŠV uruje astavitelé tlakové zatížeí poháého erpadla a tím vytváeého zátžého mometu pro hydrodyamickou spojku HS. Kroutící momet pro statický režim se s dostateou pesostí vypote ze zmeého tlaku pomocí síma S, S a S 3. K pesému meí otáek a je užito fotoelektrických síma. Pro souasé símáí uvedeého tlaku a otáek erpadlového a turbíového kola je použit mící systém 5000 Hydrotechik. PV S p I 5000 S3 I p3 ŠV HG H U U HG p I S HS obr. 8. Schéma zaízeí pro meí charakteristik hydrodyamické spojky 0

12 S S HG S3 ŠV obr. 8. Experimetálí za ízeí pro m eí charakteristik hydrodyamické spojky PV HG HS H 5000 obr. 8.3 Pohled a experimetálí za ízeí pro m eí charakteristik hydrodyamické spojky HG a HG hydrogeerátory, H hydromotor, ŠV škrtící vetil, PV pojistý vetil, HS hydrodyamická spojka, S, S a S3 síma e tlaku, a síma e otá ek erpadlového a turbíového kola, 5000 m ící systém 5000 Hydrotechik

13 9. Specifikace uvedeých prvk a síma Hydrodyamická spojka (HS): yp: Hydrodyamická spojka HS 30 P Pracoví kapalia: olej O 4C SN 6566 Jmeovité otáky: 450 mi - Kroutící momet pi ápli 7 l pi skluzu 00 %: 90 Nm Kroutící momet pi ápli 7 l pi skluzu 3 %: 00 Nm Výrobce: Strojferr, s. r. o. Hydrodyamické spojky ady HS jsou vyráby pro poteby báského prmyslu, ez touto spojkou je uvede a obr. 9. a hlaví rozmry v tab.. Kroutící momet z hacího motoru je mechaicky peáše pes áboj spojky, pružou vložku a olejovou komoru a erpadlové kolo spojeé se skíí spojky. Uvit skí spojky je umísto turbíové kolo tvoící motáží celek se spojovacím ábojem, uložeým a dvou kulikových ložiskách. erpadlové i turbíové kolo opateé radiálími lopatkami vytváí pracoví prostor, ve kterém dochází pi skluzu prostedictvím kapaliy k hydrodyamickému peosu kroutícího mometu z erpadlového kola a kolo turbíové. Z turbíového kola se kroutící momet mechaicky peáší prostedictvím spojovacího áboje a haý hídel. Skí spojky je opatea alévacími otvory a dvma zátkami s tavými pojistkami, jistícími elemety spojky ped teplotím petížeím. Pracoví prostor je uts tsícími kroužky, které odolávají vysokým teplotám. Spojovací áboj je opate závitem pro stahováí spojky. V provozu jsou techické parametry spojky závislé zejméa a možství a kvalit olejové ápl. Úbytek oleje ve spojce má pi jmeovitém výkou motoru za ásledek zvtšeí skluzu, což se projeví zvýšeím teploty spojky. Proto je zapotebí pravidel provádt kotrolu, zda edochází k úiku oleje ze spojky, v pípad úiku oleje zajistit opravu spojky a doplí oleje a pedepsaou hodotu. Pi vytaveí tavé pojistky je uté spojku ejdíve vyprázdit, amotovat ovou tavou pojistku a spojku aplit pedepsaým možstvím oleje.

14 obr. 9. ez hydrodyamickou spojkou HS 30 Rozmr [mm] A 49 B 30 B 0 C 8 L 335 L 353 tab. Hlaví rozmry hydrodyamické spojky HS 30 Hydromotor (H): yp: Axiálí pístový hydromotor RAK 0 Geometrický objem: 45,7 cm 3 Jmeovitý kroutící momet: Jmeovitý tlakový spád: aximálí tlakový spád: 0 kpm (98, Nm) 60 kp.cm - (5,696 Pa) 00 kp.cm - (9,6 Pa) Špikový tlakový spád: 50 kp.cm - (4,55 Pa) iimálí otáky: 80 mi - aximálí otáky: 500 mi - Výrobce: VUA, Nové esto ad Váhom 3

15 obr. 9. Iformativí charakteristiky hydromotoru RAK - 0 Hydrogeerátor (HG): yp: Regulaí axiálí hydrogeerátor PPAR 63 0 AP Geometrický objem: 50 cm 3 aximálí tlakový spád: 5 Pa Jmeovité otáky: 500 mi - Výrobce: Hytos Vrchlabí Hydrogeerátor (HG): yp: Zubový hydrogeerátor AP 90/55 SCI 0 F/SK Geometrický objem: 55 cm 3 aximálí tlakový spád:,5 Pa aximálí otáky: 3000 mi - Výrobce: Sauer Sudstrad Škrtící vetil (ŠV): yp: Škrtící vetil VSS 0 Prtok: 0 6 l.mi - aximálí tlak: 60 kp.cm - (5,696 Pa) Výrobce: Hytos Vrchlabí Fotoelektrické símae otáek ( a ): yp: Fotoelektrický síma otáek DS 03 Hydrotechik Pesost midla: ± % Výrobce: Hydrotechik, GmbH Símae tlaku (S a S ): yp: Síma tlaku Hydrotechik I5 39 4

16 Pesost: ± % pi rozsahu teplot od -5 do +85 C Reprodukovatelost: ± 0, % Rozsah tlak: 0 až 400 bar Výrobce: Hydrotechik, GmbH Síma tlaku (S 3 ): yp: Síma tlaku Hydrotechik I5 39 Pesost: ± % pi rozsahu teplot od -5 do +85 C Reprodukovatelost: ± 0, % Rozsah tlak: 0 až 600 bar Výrobce: Hydrotechik, GmbH ící systém 5000 Hydrotechik ( 5000): yp: Uiverzálí mící pístroj ulti Systém 5000 Výrobce: Hydrotechik, GmbH 0. Postup meí Statická (výstupí) charakteristika f pi emém objemu ápl kapaliy ve spojce spojky V F (obr. 6.b) se mí tak, že se astaví jmeovité otáky hydromotoru, tj. vstupí otáky a škrtící vetil ŠV se uzave. ím se dostae maximálí hodota otevíráím škrtícího vetilu se zvyšují otáky staoví momety vetilu sižují, ímž momet. Postupým turbíového kola a pro daé hodoty otáek. eí se opakuje obráce, tj. otáky se pivíráím škrtícího roste. Stejý postup meí se volí i pro jié hodoty vstupích otáek, ímž se získá soustava kivek, jak je azaeo a obr. 6.b. Hodoty tlak pro výpoet kroutícího mometu a píslušé otáky erpadlového a turbíového kola se bhem meí zapisují do tab.. Statická charakteristika f pi emých vstupích otákách erpadlového kola (obr. 6.a) se mí obdob, je s tím rozdílem, že parametrem je zde promý objem kapaliy V F v pracovím prostoru spojky. Hodoty tlak pro výpoet kroutícího mometu a píslušé otáky erpadlového a turbíového kola se bhem meí zapisují do tab. 3. íslo meí p [Pa] p [Pa] p [Pa] H [ ] p 3 [Pa] [Nm] = kost. [mi - ] [mi - ].. 3. tab. f pi emém objemu ápl kapaliy 5

17 íslo meí p [Pa] p [Pa] p [Pa] H [ ] p 3 [Pa] [Nm] V F = kost. [mi - ] [mi - ].. 3. tab. 3 f pi emých vstupích otákách erpadlového kola Jak již bylo zmío, platí pro peos kroutícího mometu hydrodyamickou spojkou s dostateou pesostí, že, lze tedy mit tlakový spád, ze kterého bude kroutící momet spote, bu a hydromotoru (símae S a S ), ebo a hydrogeerátoru (síma S 3 ). Kroutící momet se vypote ze vztahu: kde p VG, (0.) p je zmeý tlakový spád a hydromotoru, p. hydrogeerátoru, piemž u hydromotoru je záma závislost celkové úiosti a tlaku (obr. 9.), proto bude tato hodota pesjší. U hydrogeerátoru eí tato závislost záma, proto bude sloužit hodota spoteého kroutícího mometu pouze jako iformativí. Dále mžeme dle vztahu (3.4) vypoíst úiost spojky a dle vztahu (3.) skluz spojky. Na obr. 0. je zázora charakteristika f pro vstupí otáky spojky 500 mi a pi ápli 7 l oleje ve spojce. =f ( ) k [Nm] i obr. 0. Píklad charakteristiky f 6

18 . Použité zdroje SZYDELSKI, Z. Sprzegla, hamulce i przekladie hydrokietycze.. vyd. Warszawa: VVN, s. ISBN HAU, A. Hydrodyamické pevody. [skripta].. vyd. Žilia: VŠDS, s. BOLEK, A., KREJÍ, V. Hídelové spojky.. vyd. Praha: SNL, s. ISBN KOPÁEK, J. echaické a hydraulické pevody: Hydraulické pevody. [skripta].. vyd. Ostrava: VŠB-UO, s. ISBN X. WOLF,. Hydraulické spojky a mie.. vyd. Praha: SNL, s. ISBN KOPÁEK, J., SIVÁK, V., GLOB, V. Hydraulické mechaismy: Návody pro výpotová, laboratorí a kostrukí cvieí. [skripta].. vyd. Ostrava: VŠB-UO, s. Podklady a katalogové listy firem: Strojferr, s. r. o., VUA, Nové esto ad Váhom, Hytos Vrchlabí, Sauer Sudstrad, Hydrotechik, GmbH 7