Jednoduchá zobrazení. Podpořeno z projektu FRVŠ 584/2011.

Podobné dokumenty
1 Nepravá zobrazení. 4 Zobrazení odvozené z jednoduchých azimutálních (modifikované. Obsah. 3 Nepravá azimutální zobrazení.

Podpořeno z projektu FRVŠ 584/2011.

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

Matematická kartografie. Černý J., Kočandrlová M.: Konstruktivní geometrie, ČVUT. Referenční plochy

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

Srovnání konformních kartografických zobrazení pro zvolené

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

Matematické metody v kartografii. Členění kartografických zobrazení. Zobrazení z elipsoidu na kouli (5.)

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

APROXIMACE KŘOVÁKOVA ZOBRAZENÍ PRO GEOGRAFICKÉ ÚČELY

Geodézie a pozemková evidence

SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice MAPOVÁNÍ. JS pro 3. ročník S3G

Základy kartografie. RNDr. Petra Surynková, Ph.D.

Matematické metody v kartografii. Nepravá zobrazení. Polykónická zobrazení. (11.)

Matematické metody v kartografii. Jednoduchá azimutální zobrazení. Azimutální projekce. UPS. (10.)

ˇ EDNA SˇKA 9 DALS ˇ I METODY INTEGRACE

Matematické metody v kartografii. Volba a identifikace zobrazení. Zobrazení použitá v ČR. Kritéria pro hodnocení kartografických zobrazení(13)

MATEMATICKÁ KARTOGRAFIE

Gymnázium Christiana Dopplera, Zborovská 45, Praha 5. Kartografické projekce

MATEMATICKÁ KARTOGRAFIE

Referenční plochy a souřadnice na těchto plochách Zeměpisné, pravoúhlé, polární a kartografické souřadnice

Matematické metody v kartografii. Kruhová zobrazení. Polyedrická a neklasifikovaná zobrazení (12)

Stavební geodézie. Úvod do geodézie. Ing. Tomáš Křemen, Ph.D.

Kartografie - úvod, historie a rozdělení Matematická kartografie Kartografická zobrazení

Pro mapování na našem území bylo použito následujících souřadnicových systémů:

1. a) Určete parciální derivace prvního řádu funkce z = z(x, y) dané rovnicí z 3 3xy 8 = 0 v

Geodézie pro architekty. Úvod do geodézie

Sférická trigonometrie v matematické geografii a astronomii

MATEMATICKÁ KARTOGRAFIE

Matematické metody v kartografii. Jednoduchá válcová zobrazení. Válcové projekce. Gaussovo zobrazení. (6.+7.)

REKONSTRUKCE ASTROLÁBU POMOCÍ STEREOGRAFICKÉ PROJEKCE

12 Trojný integrál - Transformace integrálů

Detekce kartografického zobrazení z množiny bodů, praktické zkušenosti

ení Francie Zuzana Ženíšková

GEODETICKÉ VÝPOČTY I.

PŘÍKLADY K MATEMATICE 3 - VÍCENÁSOBNÉ INTEGRÁLY. x 2. 3+y 2

Geodézie Přednáška. Souřadnicové systémy Souřadnice na referenčních plochách

VKM/IM /2015. Zintegrujte. f (x, y) dx dy = f (x, y) = (y x) 2, Ω : x 2 + y 2 4, x 0.

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

PŘEHLED JEVNOSTI ZOBRAZENÍ

Teorie sférické trigonometrie

KMA/G2 Geometrie 2 9. až 11. cvičení

AXONOMETRIE. Rozměry ve směru os (souřadnice bodů) jsou násobkem příslušné jednotky.

Substituce ve vícenásobném integrálu verze 1.1

Odchylka ekliptiky od roviny Galaxie

Matematické metody v kartografii. Přednáška 3. Důležité křivky na kouli a elipsoidu. Loxodroma a ortodroma.

Kartografické projekce

MAPOVÁNÍ. Všeobecné základy map JS pro 2. ročník S2G 1. ročník G1Z

Kinematika tuhého tělesa. Pohyb tělesa v rovině a v prostoru, posuvný a rotační pohyb

PŘEDNÁŠKA 6 INTEGRACE POMOCÍ SUBSTITUCE

Celkem existuje asi 300 zobrazení, používá se jen několik desítek.

Základy kartografie, topografické plochy

GA06 Deskriptivní geometrie pro obor Geodézie a kartografie Úvod do kartografie.

K154SG01 Stavební geodézie

Zavedeme-li souřadnicový systém {0, x, y, z}, pak můžeme křivku definovat pomocí vektorové funkce.

2. ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU Vektory Úlohy k samostatnému řešení... 21

Geoinformatika. IV Poloha v prostoru

Úvod do předmětu geodézie

1. Cvičení: Opakování derivace a integrály

ŠROUBOVICE. 1) Šroubový pohyb. 2) Základní pojmy a konstrukce

y ds, z T = 1 z ds, kde S = S

GEOGRAFICKÁ SLUŽBA ARMÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

Zobrazování zemského povrchu

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE. Planetární geografie seminář

Příklady pro předmět Aplikovaná matematika (AMA) část 1

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

Základní topologické pojmy:

GEODETICKÉ VÝPOČTY I.

154GUI1 Geodézie pro UIS 1

AXONOMETRIE - 2. část

KARTOGRAFIE. Rovinné projekce. Gnómické projekce. 1. Pólová gnómonická projekce

MODIFIKOVANÝ KLIKOVÝ MECHANISMUS

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Aplikace deskriptivní geometrie

Cyklografie. Cyklický průmět bodu

2. DVOJROZMĚRNÝ (DVOJNÝ) INTEGRÁL

Optika pro mikroskopii materiálů I

Úvodní ustanovení. Geodetické referenční systémy

Topografické mapování KMA/TOMA

Elementární křivky a plochy

MAPY VELKÉHO A STŘEDNÍHO MĚŘÍTKA

Kótované promítání. Úvod. Zobrazení bodu

GIS a pozemkové úpravy. Data pro využití území (DPZ)

Parametrická rovnice přímky v rovině

Rozvinutelné plochy. tvoří jednoparametrickou soustavu rovin a tedy obaluje rozvinutelnou plochu Φ. Necht jsou

10. cvičení z Matematické analýzy 2

je omezena + =,,0 1 je omezena,0 2,0 2,0 je horní polovina koule + + je omezena + =1, + + =3, =0

13. cvičení z Matematické analýzy 2

Zobrazení. Geografická kartografie Přednáška 4

KONFORMITA GAUSS-KRÜGEROVA ZOBRAZENÍ Radek Hampl Stručný pohled do historie vzniku Gauss-Krügerova zobrazení

Digitalizace starých glóbů

Filip Hroch. Astronomické pozorování. Filip Hroch. Výpočet polohy planety. Drahové elementy. Soustava souřadnic. Pohyb po elipse

Souřadnicov. Cassini Soldnerovo zobrazení. Cassini-Soldnerovo. b) Evropský terestrický referenční systém m (ETRS), adnicové systémy

PŘEDNÁŠKA 9 KŘIVKOVÝ A PLOŠNÝ INTEGRÁL 1. DRUHU

MATEMATIKA III. π π π. Program - Dvojný integrál. 1. Vypočtěte dvojrozměrné integrály v obdélníku D: ( ), (, ): 0,1, 0,3, (2 4 ), (, ) : 1,3, 1,1,

Transformace dat mezi různými datovými zdroji

Kolmost rovin a přímek

Transkript:

Podpořeno z projektu FRVŠ 584/2011.

Obsah Jednoduchá zobrazení 1 Jednoduchá zobrazení 2

Obsah Jednoduchá zobrazení 1 Jednoduchá zobrazení 2

Společné vlastnosti jednoduchých zobrazení: Zobrazovací ref. plocha je rovina - souřadnice X, Y, případně ρ, ɛ Zobrazovaná ref. plocha je elipsoid (ϕ, λ), nebo koule U, V Rozdělení podle zobrazovací plochy: Kuželová Válcová Azimutální

Společné vlastnosti jednoduchých zobrazení: Zobrazovací ref. plocha je rovina - souřadnice X, Y, případně ρ, ɛ Zobrazovaná ref. plocha je elipsoid (ϕ, λ), nebo koule U, V Rozdělení podle zobrazovací plochy: Kuželová Válcová Azimutální

Společné vlastnosti jednoduchých zobrazení: Zobrazovací ref. plocha je rovina - souřadnice X, Y, případně ρ, ɛ Zobrazovaná ref. plocha je elipsoid (ϕ, λ), nebo koule U, V Rozdělení podle zobrazovací plochy: Kuželová Válcová Azimutální

Pro jednoduchá zobrazení platí: ρ = f (U) ɛ = n V resp. X = n V, Y = g(u) poledníky jsou svazek přímek, nebo osnova rovnoběžných přímek rovnoběžky jsou soustředné kružnice, nebo osnova rovnoběžných přímek http://www.gis.zcu.cz/studium/mk2/multimedialni_ texty/index.html

Obsah Jednoduchá zobrazení 1 Jednoduchá zobrazení 2

Společné vlastnosti: Základní poledník - poledník od něhož počítáme při zobrazení zeměpisné délky Základní rovnoběžka - prochází většinou středem zobrazovaného území

X V V' A B C P S r 0 r S' Y X P' r' C' r' 0 obr. zákl. pol. A' = 0 Y

Zobrazovací rovnice: ρ = ρ 0 + F (U 0 U) (1) ɛ = n V (2)

Ze zobr. rovnic vyjádříme m p a m r : m p = dρ R dϕ A zkreslení: Plošné: Max. úhlové: m r = ρdɛ R cos ϕdλ = nρ R cos ϕ m 2 A = m2 p cos 2 A + m 2 r sin 2 A P = m p m r sin ω 2 = m r m p m r + m p

Ze zobr. rovnic vyjádříme m p a m r : m p = dρ R dϕ A zkreslení: Plošné: Max. úhlové: m r = ρdɛ R cos ϕdλ = nρ R cos ϕ m 2 A = m2 p cos 2 A + m 2 r sin 2 A P = m p m r sin ω 2 = m r m p m r + m p

Ze zobr. rovnic vyjádříme m p a m r : m p = dρ R dϕ A zkreslení: Plošné: Max. úhlové: m r = ρdɛ R cos ϕdλ = nρ R cos ϕ m 2 A = m2 p cos 2 A + m 2 r sin 2 A P = m p m r sin ω 2 = m r m p m r + m p

Ze zobr. rovnic vyjádříme m p a m r : m p = dρ R dϕ A zkreslení: Plošné: Max. úhlové: m r = ρdɛ R cos ϕdλ = nρ R cos ϕ m 2 A = m2 p cos 2 A + m 2 r sin 2 A P = m p m r sin ω 2 = m r m p m r + m p

Podmíka: Integrace v mezích: ρ dρ M dϕ = 1 ρ o dρ = ϕ ϕ 0 M dϕ Získáme ρ = ρ 0 s ϕ ϕ 0, kde s ϕ ϕ 0 je délka poledníkového oblouku.

Podmíka: Integrace v mezích: ρ dρ M dϕ = 1 ρ o dρ = ϕ ϕ 0 M dϕ Získáme ρ = ρ 0 s ϕ ϕ 0, kde s ϕ ϕ 0 je délka poledníkového oblouku.

Podmíka: Integrace v mezích: ρ dρ M dϕ = 1 ρ o dρ = ϕ ϕ 0 M dϕ Získáme ρ = ρ 0 s ϕ ϕ 0, kde s ϕ ϕ 0 je délka poledníkového oblouku.

Výsledné zobrazovací rovnice (pro kouli): ρ = ρ 0 + R(U 0 U) ɛ = n V Konstanty: n, ρ 0, U 0

Výsledné zobrazovací rovnice (pro kouli): ρ = ρ 0 + R(U 0 U) ɛ = n V Konstanty: n, ρ 0, U 0

Zkreslení: sin ω 2 m p = 1 m r = n ρ N cos ϕ = P = m r 1 m r + 1

Volba konstant - zvolená rovnoběžka má zkreslení minimální a rovno jedné. ( ) mr /U 0 = 0 U Po úpravě: Dále musí platit: Po dosazení: ρ 0 = R cot U 0 n ρ 0 R cos U 0 = 1 n = sin U 0

Figure : Kuželové zobr. - ekvidistantní v pol., 1 nezkresl. rovnob.,- Ptolemaiovo zobrazení (r. 150 n.l.), ϕ 0 = 30

Figure : Kuželové zobr. - ekvidistantní v pol., 1 nezkresl. rovnob., a pól jako bod

Volba konstant - dvě nezkreslené rovnoběžky...

Figure : Kuželové zobr. - ekvidistantní v pol., 2 nezkresl. rovnob.,

Figure : Kuželové zobr. - ekvidistantní v pol., 2 nezkresl. rovnob. L Isleovo zobrazení

(např. Atlas NG strana 82): dρ R du nρ R cos U = 1 Po separaci proměnných: Po integraci: Pak pro ρdρ = R2 n ρ 2 = 2R2 n ρ 0 = 2R2 n cos UdU sin U + k sin U 0 + k

(např. Atlas NG strana 82): dρ R du nρ R cos U = 1 Po separaci proměnných: Po integraci: Pak pro ρdρ = R2 n ρ 2 = 2R2 n ρ 0 = 2R2 n cos UdU sin U + k sin U 0 + k

(např. Atlas NG strana 82): dρ R du nρ R cos U = 1 Po separaci proměnných: Po integraci: Pak pro ρdρ = R2 n ρ 2 = 2R2 n ρ 0 = 2R2 n cos UdU sin U + k sin U 0 + k

Po odečtení: Konstanty n, ρ 0. ρ 2 = ρ 2 0 + 2R2 n (sin U 0 sin U) ɛ = nv

Volba konstant - Nezkreslená rovnoběžka U 0 : ρ 0 = R cot U 0 n = sin U 0

Figure : Kuželové zobr. - ekvivalent., 1 nezkresl. rovnob.

Figure : Kuželové zobr. - ekvivalent., 1 nezkresl. rovnob., Pól jako bod

Další možnost volby - Dvě nezkreslené rovnoběžky U 1 a U 2.

Figure : Kuželové zobr. - ekvivalent., 2 nezkresl. rovnob.

zobrazení

Po integraci: dρ M dϕ = nρ R cos ϕ ( tan (ϕ0 /2 + 45 0 ) n ) ρ = ρ 0 tan (ϕ/2 + 45 0 ) ɛ = n λ ( ) (1 e sin ϕ0 )(1 + e sin ϕ) n e/2 (1 + e sin ϕ 0 )(1 e sin ϕ)

Určení konstant: Zvolená rovnoběžka má minimální zkreslení a zárovoň rovno jedné Minimalizace zkreslení dvou krajních rovnoběžek

Figure : Kuželové zobr. - konformní., 1 nezkresl. rovnob.

Figure : Kuželové zobr. - konformní., 2 nezkresl. rovnob.

Zdroje: Grafarend E., Krumm F.: Map Projections, Springer, Germany, 2006 Buchar P.: Mtematická kartografie 10, Skriptum ČVUT, 2002 Hložek M.: Sférická trigonometrie, Dimplomová práce ZČU, 2005