Napětí v ohybu: Výpočet rozměrů nosníků zatížených spojitým zatížením.

Podobné dokumenty
Deformace nosníků při ohybu.

Namáhání v tahu a ohybu Příklad č. 2

Střední průmyslová škola strojírenská a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191

OHYB (Napjatost) M A M + qc a + b + c ) M A = 2M qc a + b + c )

Rovnováha sil na nosníku

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: ŠČERBOVÁ M. PAVELKA V. NAMÁHÁNÍ NA OHYB

A x A y. α = 30. B y. A x =... kn A y =... kn B y =... kn. Vykreslení N, V, M. q = 2kN/m M = 5kNm. F = 10 kn A c a b d ,5 2,5 L = 10

Ing. Jan BRANDA PRUŽNOST A PEVNOST

Ing. Jan BRANDA PRUŽNOST A PEVNOST

Kˇriv e pruty Martin Fiˇser Martin Fiˇ ser Kˇ riv e pruty

α = 210 A x =... kn A y =... kn A M =... knm

STATIKA. Vyšetřování reakcí soustav. Úloha jednoduchá. Ústav mechaniky a materiálů K618

Kapitola 4. Tato kapitole se zabývá analýzou vnitřních sil na rovinných nosnících. Nejprve je provedena. Každý prut v rovině má 3 volnosti (kap.1).

NAMÁHÁNÍ NA OHYB NAMÁHÁNÍ NA OHYB

Podpora digitalizace a využití ICT na SPŠ CZ.1.07/1.5.00/

III/2-1 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Statika 1. Vnitřní síly na prutech. Miroslav Vokáč 11. dubna ČVUT v Praze, Fakulta architektury. Statika 1. M.

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: ŠČERBOVÁ M. PAVELKA V. NOSNÍKY

trojkloubový nosník bez táhla a s

Namáhání na tah, tlak

NAMÁHÁNÍ NA KRUT NAMÁHÁNÍ NA KRUT

PŘÍHRADOVÉ KONSTRUKCE PŘÍHRADOVÉ KONSTRUKCE PRUTOVÉ SOUSTAVY

Ve výrobě ocelových konstrukcí se uplatňují následující druhy svařování:

3.2 Základy pevnosti materiálu. Ing. Pavel Bělov

Kapitola 8. prutu: rovnice paraboly z = k x 2 [m], k = z a x 2 a. [m 1 ], (8.1) = z b x 2 b. rovnice sklonu střednice prutu (tečna ke střednici)

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: ŠČERBOVÁ M. PAVELKA V. NAMÁHÁNÍ NA OHYB A) NOSNÍKY NA DVOU PODPORÁCH ZATÍŽENÉ SOUSTAVOU ROVNOBĚŽNÝCH SIL

2. kapitola. Co jsou to vnitřní síly, jakými způsoby se dají určit, to vše jsme se naučili v první kapitole.

Teorie prostého smyku se v technické praxi používá k výpočtu styků, jako jsou nýty, šrouby, svorníky, hřeby, svary apod.

Sedmé cvičení bude vysvětlovat tuto problematiku:

2.9.2 PRŮSEČNÁ METODA

3. kapitola. Průběhy vnitřních sil na lomeném nosníku. Janek Faltýnek SI J (43) Teoretická část: Příkladová část: Stavební mechanika 2

graficky - užití Cremonova obrazce Zpracovala: Ing. Miroslava Tringelová

III/2-1 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

TAH-TLAK. Autoři: F. Plánička, M. Zajíček, V. Adámek R A F=0 R A = F=1500N. (1) 0.59

FAKULTA STAVEBNÍ. Stavební statika. Telefon: WWW:

Statika soustavy těles.

Stěnové nosníky. Obr. 1 Stěnové nosníky - průběh σ x podle teorie lineární pružnosti.

Vzpěr, mezní stav stability, pevnostní podmínky pro tlak, nepružný a pružný vzpěr Ing. Jaroslav Svoboda

Střední průmyslová škola strojírenská a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191

FAKULTA STAVEBNÍ. Stavební statika. Telefon: WWW:

Klopením rozumíme ztrátu stability při ohybu, při které dojde k vybočení prutu z roviny jeho prvotního ohybu (viz obr.). Obr.

Betonové konstrukce (S) Přednáška 3

NOSNÍK NA PRUŽNÉM PODLOŽÍ (WINKLEROVSKÉM)

ZÁKLADNÍ ÚLOHY TEORIE PLASTICITY Teoretické příklady

Ohyb nastává, jestliže v řezu jakožto vnitřní účinek působí ohybový moment, tj. dvojice sil ležící v rovině kolmé k rovině řezu.

Dovolené napětí, bezpečnost Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012 Jméno zhotovitele: Ing. Iva Procházková

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Návrh rozměru čelních ozubených kol je proveden podle ČSN ČÁST 4 PEVNOSTNÍ VÝPOČET ČELNÍCH A OZUBENÝCH KOL.

1 Vetknutý nosník částečně zatížený spojitým zatížením

ZÁKLADNÍ PŘÍPADY NAMÁHÁNÍ

10.1. Spoje pomocí pera, klínu. hranolového tvaru (u klínů se skosením na jedné z ploch) kombinaci s jinými druhy spojů a uložení tak, aby

Postup při výpočtu prutové konstrukce obecnou deformační metodou

trubku o délce l. Prut (nebo trubka) bude namáhán kroutícím momentem M K [Nm]. Obrázek 1: Prut namáhaný kroutícím momentem.

Extremální úlohy ve stavitelství

6. Statika rovnováha vázaného tělesa

Návrh a posudek osově namáhaného nosníku podle obou MS

Pružnost a pevnost (132PRPE), paralelka J2/1 (ZS 2015/2016) Písemná část závěrečné zkoušky vzorové otázky a příklady.

Steinerova věta a průřezové moduly. Znění a použití Steinerovy věty. Určeno pro druhý ročník strojírenství M/01. Vytvořeno červen 2013

Zakřivený nosník. Rovinně zakřivený nosník v rovinné úloze geometrie, reakce, vnitřní síly. Stavební statika, 1.ročník bakalářského studia

Určení počátku šikmého pole řetězovky

Cvičení 7 (Matematická teorie pružnosti)

Průmyslová střední škola Letohrad. Ing. Soňa Chládková. Sbírka příkladů. ze stavební mechaniky

Zadání semestrální práce z předmětu Mechanika 2

Pružnost a pevnost (132PRPE) Písemná část závěrečné zkoušky vzorové otázky a příklady. Část 1 - Test

BETONOVÉ A ZDĚNÉ KONSTRUKCE 1. Dimenzování - Deska

Okruhy problémů k teoretické části zkoušky Téma 1: Základní pojmy Stavební statiky a soustavy sil

Zlín, 23. října 2011

4. Napjatost v bodě tělesa

Stavební mechanika 2 (K132SM02)

Kolíky a čepy Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012 Jméno zhotovitele: Ing. Hynek Palát

1. Měření hodnoty Youngova modulu pružnosti ocelového drátu v tahu a kovové tyče v ohybu

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STROJNÍ

Relaxační metoda. 1. krok řešení. , kdy stáří betonu v jednotlivých částech konstrukce je t 0

Průvodní zpráva ke statickému výpočtu

OTÁZKY VSTUPNÍHO TESTU PP I LS 2010/2011

* Modelování (zjednodušení a popis) tvaru konstrukce. pruty

SLOŽENÁ NAMÁHÁNÍ SLOŽENÁ NAMÁHÁNÍ

Cvičební texty 2003 programu celoživotního vzdělávání MŠMT ČR Požární odolnost stavebních konstrukcí podle evropských norem

13. Zděné konstrukce. h min... nejmenší tloušťka prvku bez omítky

Funkce jedné reálné proměnné. lineární kvadratická racionální exponenciální logaritmická s absolutní hodnotou

Nejčastějšími funkcemi, s kterými se setkáváme v matematice i v jejích aplikacích, jsou

STATIKA STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ I

Náhradní ohybová tuhost nosníku

Šroubovaný přípoj konzoly na sloup

písemky (3 příklady) Výsledná známka je stanovena zkoušejícím na základě celkového počtu bodů ze semestru, ze vstupního testu a z písemky.

Výpočtová dokumentace pro montážní přípravek oběžného kola Peltonovy turbíny

PRUŽNOST A PLASTICITA

III/2-1 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

ANALÝZA KONSTRUKCÍ. zimní semestr

Jsou to konstrukce vytvořené z jednotlivých prutů, které jsou na koncích vzájemně spojeny a označujeme je jako příhradové konstrukce nosníky.

ANALÝZA KONSTRUKCÍ. zimní semestr

Pilotové základy úvod

VZOROVÝ PŘÍKLAD NÁVRHU MOSTU Z PREFABRIKOVANÝCH NOSNÍKŮ

Betonové a zděné konstrukce 2 (133BK02)

Moment síly výpočet

NÁVRH VÝZTUŽE ŽELEZOBETONOVÉHO VAZNÍKU S MALÝM OTVOREM

Materiálové vlastnosti: Poissonův součinitel ν = 0,3. Nominální mez kluzu (ocel S350GD + Z275): Rozměry průřezu:

b) Po etní ešení Všechny síly soustavy tedy p eložíme do po átku a p ipojíme p íslušné dvojice sil Všechny síly soustavy nahradíme složkami ve sm

Příklad 7 Průhyb nosníku - složitější případ

Platnost Bernoulli Navierovy hypotézy

Transkript:

Číslo projektu CZ.1.07/ 1.1.36/ 02.0066 Autor Pavel Florík Předmět Mechanika Téma Namáhání součástí na ohyb Metodický pokyn výkladový text s ukázkami Napětí v ohybu: Výpočet rozměrů nosníků zatížených spojitým zatížením. Příklad č.1 Navrhněte rozměry I ( íčko) profilu nosníku z oceli 11700, zatíženého statickým spojitým zatížením podle obrázku o velikosti q = 25 N/mm, působícím v délce a = 1370 mm, celková délka nosníku je: l = 1560 mm. Dovolené napětí v ohybu je: σ Do = 120 Mpa, průřezové hodnoty rozměru nosníku volte podle ČSN - Strojnické tabulky. Rozbor úlohy: Jedná se o zatížení nosníku na dvou podporách spojitým zatížením, které nepůsobí po celé délce nosníku. Proto maximum Mo nebude ležet uprostřed, ale jeho polohu je nutno určit výpočtem. Po zjištění Mo max je postup určení I profilu obvyklý. 1.Nejprve musíme vypočítat velikost reakčních sil pomocí rovnic rovnováhy. 2.Nakreslíme si průběh posouvajících sil, který nám určí, kde leží maximum Mo /Schwedlerova věta - změna znaménka pos. sil / 3.Z podobnosti trojúhelníků a za pomoci obrazce pos. sil určíme neznámou vzdálenost X k místu Momax.

2 Ohyb_od_spojiteho_zatizeni_pr.c.1.cdf 4.Metodou řezu uvedeme uvolněnou část nosníku do rovnováhy a vypočteme Momax. 5. Kontrolním výpočtem druhé části řezu musíme zjistit stejné hodnoty Momax. ad. 1: Stanovíme si velikost zatěžující síly F q / působí v polovině délky a /, uvolníme nosník zavedením reakcí viz. obr. a sestavíme rovnice rovnováhy. q = 25 N/mm, a = 1370 mm, l = 1560 mm F q = a. q Fx = 0 žádné síly ve směru x nejsou Fy = 0 R A + R B - F q = 0 M A = 0 F q. a - R 2 B. l =0 Dáno: ClearAll [a; q] a = 1370; q = 25; F q a q F q 34 250 Výsledná síla od spoj. zatížení : F q = 34250 N ClearAll[F q ; l; a] F q = 34 250; l = 1560; a = 1370; a Solve F q 2 - RB l 0 // N {{R B 15 039.3}} Solve F q a 2 - RB l 0, R A + R B - F q 0, {R A, R B } // N {{R A 19210.73717948718`, R B 15039.26282051282`}}

Ohyb_od_spojiteho_zatizeni_pr.c.1.cdf 3 Výsledné reakce jsou: R A = 19210,7 N; R B = 15039,3 N ad. 2: Nyní si nakreslíme průběh posouvajících sil a tam, kde budou posouvačky měnit znaménko, leží maximum Mo max /Schwedlerova věta/. Polohu tohoto místa musíme vypočítat, rozhodně to není a 2!!! Polohu vypočteme z podobnosti trojúhelníků, viz obr. pomoci fce tg. Platí: R A X = R B a-x!!! Z obrázku je jasně patrné, že bod C neleží! ve vzdálenosti a/2! ad.3: Určení X ClearAll[R A; R B; a] a = 1370; R A = 19 210.73717948718; R B = 15 039.26282051282; Solve R A X == R B a - X // N {{X 768.4294871794872}} Vzdálenost X od uložení A je 768,429 mm. K tomuto místu budeme počítat Mo max.

4 Ohyb_od_spojiteho_zatizeni_pr.c.1.cdf ad.4: Ohybový moment k místu C - zleva je : Momax = R A.X - F qx. X ; Nesmíme zapomenout, že počítáme s jinou velikostí síly F 2 qx ze spojitého zatížení! Protože v místě C ohraničeném řezem je F qx = q. X!!! Proto moment od síly F qx k bodu C je: F qx. X/2! Průběh Mo je v úseku zatíženém spojitým zatížením tvořen parabolou, viz. Momax = R A.X - F qx. X zapsáno i takto: 2 Momax = R A.X - q.x. X = R 2 A.X - q 2.X2 ; což je rovnice paraboly. Zbytek nosníku je zatížen na ohyb osamělou silou R B, proto je průběh Mo lineární. Dáno : ClearAll[q; x] x = 768.4294871794872; q = 25; F qx x q F qx 19210.73717948718` Síla F qx je 19210,7 N ClearAll[R A; X; F qx; ]

Ohyb_od_spojiteho_zatizeni_pr.c.1.cdf 5 R A = 19 210.73717948718; X = 768.4294871794872; F qx = 19 210.73717948718; Solve Momax R A X - F qx X 2 // N {{Momax 7.38104845958662`*^6}} Moment Momax je 7381050 N.mm ad.5: Pokud chceme provést kontrolu správnosti, spočítáme moment k bodu C zprava / potřebujeme k tomu vzdálenost d - zbytek zatížení spoj. zátěží - d = a-x = 601,5706mm a tím i zatěžující sílu F qd = q.d /a výsledek musí být stejný: Dáno : ClearAll[q; d] q = 25; d = 601.5706; F qd == q d F qd 15039.265` Síla F qd je 15 039, 265 N! Momax = R B. (l - X) - F qd d ClearAll[R B; l; F qd ; X; q] R B = 15 039.26282051282; l = 1560; F qd = 15 039.265; X = 768.4294871794872; q = 25; Solve Momax R B {l - X} - F qd d 2 {{Momax 7.381047148471305}} Momenty jsou zleva i zprava stejně velké, takže to máme správně - HURÁ! Nejtěžší část máme za sebou a nyní pokračujeme výpočtem rozměru profilu I. Známe σ Do = 120 MPa a protože nosník je zatížen ohybem, platí pevnostní rovnice: σ o = Momax W o 2 σ Do ; Z té zjistíme modul průřezu v ohybu W o a podle jeho velikosti najdeme v Stroj. tabulkách nejbližší vyšší průřez I. ClearAll[σ Do ; Momax] σ Do = 120; Momax = 7 381 050;

6 Ohyb_od_spojiteho_zatizeni_pr.c.1.cdf Solve W o == Momax // N σ Do {{W o 61508.75`}} Závěr: Hodnota Wo je: 61508,8 mm 3, což je 61,509 cm 3, tomu odpovídá profil I - 140 s Wo 81,9 cm 3. Diskuse výsledků netřeba, protože vše je dostatečně komentováno v předchozím výpočtu Příklad k procvičení: Nosník podle obr. je po celé délce zatížen spojitým zatížením o velikostiq = 50 N/mm. Vyšetřete průběh posouvajících sil a ohybových momentů a navrhněte velikost profilu T, pro materiál 10370 a střídavém zatížení. Rozměry : l = 1,2 m ; a = 0,75m. Zdroje Mechanika Pružnost a pevnost: L.Mrňák a A.Drdla; SNTL Praha 1978