6 PROPUSTNÁ VÝKONNOST

Podobné dokumenty
Příklad 70 Vypočet konstanty šíření (fázová konstanta, měrný útlum)

Funkce hustoty pravděpodobnosti této veličiny je. Pro obecný počet stupňů volnosti je náhodná veličina

Nestacionární elektromagnetické pole

4. PRŮBĚH FUNKCE. = f(x) načrtnout.

INTERGRÁLNÍ POČET. PRIMITIVNÍ FUNKCE (neurčitý integrál)

VYUŽITÍ MATLABU JAKO MOTIVAČNÍHO PROSTŘEDKU VE VÝUCE FYZIKY NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH

Délka kružnice (obvod kruhu) II

(iv) D - vybíráme 2 koule a ty mají různou barvu.

Měření tvaru ploch. Postup :

MAGNETICKÉ POLE CÍVEK V HELMHOLTZOVĚ USPOŘÁDÁNÍ

Analýza a zpracování signálů. 5. Z-transformace

základní pojmy základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie

1. Určíme definiční obor funkce, její nulové body a intervaly, v nichž je funkce kladná nebo záporná.

Reprezentace přirozených čísel ve Fibonacciho soustavě František Maňák, FJFI ČVUT, 2005

Měření indukčností cívek

Seznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné.

Komentovaný vzorový příklad výpočtu suterénní zděné stěny zatížené kombinací normálové síly a ohybového momentu

Konstrukci (jejíčásti) budeme idealizovat jako tuhá (nedeformovatelná) tělesa (v prostoru) nebo desky (v rovině).

Úlohy domácího kola kategorie B

6 5 = 0, = 0, = 0, = 0, 0032

02 Systémy a jejich popis v časové a frekvenční oblasti

- Pokud máme na množině V zvoleno pevné očíslování vrcholů, můžeme váhovou funkci jednoznačně popsat. Symbolem ( i)

6. KOMBINATORIKA Základní pojmy Počítání s faktoriály a kombinačními čísly Variace

Konstrukci (její části) budeme idealizovat jako tuhá (nedeformovatelná) tělesa (v prostoru) nebo desky (v rovině).

Hodnocení přesnosti výsledků z metody FMECA

Stavba atomu. 4πε 1. RUTHERFORDŮV MODEL ATOMU

F=F r1 +F r2 -Fl 1 = -F r2 (l 1 +l 2 )

Při výpočtu složitějších integrálů používáme i u určitých integrálů metodu per partes a substituční metodu.

7. TRANSFORMÁTORY. 7.1 Štítkové údaje. 7.2 Měření odporů vinutí. 7.3 Měření naprázdno

3.3. Derivace základních elementárních a elementárních funkcí

Základní vlastnosti elektrostatického pole, probrané v minulých hodinách, popisují dvě diferenciální rovnice : konzervativnost el.

Části kruhu. Předpoklady:

4.3.2 Vlastní a příměsové polovodiče

a polohovými vektory r k

ε, budeme nazývat okolím bodu (čísla) x

4. Tažené a tlačené pruty, stabilita prutů Tažené pruty, tlačené pruty, stabilita prutů.

2. Frekvenční a přechodové charakteristiky

Moderní metody měření geometrických rozměrů a tvaru stavebních prvků a konstrukcí

Zjednodušený výpočet tranzistorového zesilovače

Cvičení z termomechaniky Cvičení 6.

Úlohy krajského kola kategorie B

= = Řešení: Pro příspěvek k magnetické indukci v bodě A platí podle Biot-Savartova zákona. d 1

9 Stupně vrcholů, Věta Havla-Hakimiho

SPOLUPRÁCE SBĚRAČE S TRAKČNÍM VEDENÍM

FYZIKA 3. ROČNÍK. Nestacionární magnetické pole. Magnetický indukční tok. Elektromagnetická indukce. π Φ = 0. - magnetické pole, které se s časem mění

f (k) (x 0 ) (x x 0 ) k, x (x 0 r, x 0 + r). k! f(x) = k=1 Řada se nazývá Taylorovou řadou funkce f v bodě x 0. Přehled některých Taylorových řad.

Elektromagnetické vlny, antény a vedení

Napětí a únosnost. ohýbaných prutů

Rovnoměrně zrychlený pohyb v příkladech IV

Vliv prostupů tepla mezi byty na spravedlivost rozúčtování nákladů na vytápění

I. MECHANIKA 8. Pružnost

Řešení testu 2b. Fyzika I (Mechanika a molekulová fyzika) NOFY ledna 2016

Příklady: - počet členů dané domácnosti - počet zákazníků ve frontě - počet pokusů do padnutí čísla šest - životnost televizoru - věk člověka

Budeme pokračovat v nahrazování funkce f(x) v okolí bodu a polynomy, tj. hledat vhodné konstanty c n tak, aby bylo pro malá x a. = f (a), f(x) f(a)

( ) ( ) ( ) 2 ( ) ( ) ( ) ( ) 2

L HOSPITALOVO PRAVIDLO

5. kapitola: Vysokofrekvenční zesilovače (rozšířená osnova)

Komplexní čísla. Základní informace. Výstupy z výuky. 1. Základní typy popisu komplexních čísel

Přímková a rovinná soustava sil

β 180 α úhel ve stupních β úhel v radiánech β = GONIOMETRIE = = 7π 6 5π 6 3 3π 2 π 11π 6 Velikost úhlu v obloukové a stupňové míře: Stupňová míra:

Pro dvojkloubové a trojkloubové rámy se sklonem stojek menším než cca 15 (viz obrázek), lze pro vzpěrnou délku stojek použít tento přibližný vztah:

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH

Molekula vodíku. ez E. tak její tvar můžeme zjednodušit zavedením tzv. Bohrova poloměru vztahem: a celou rovlici (0.1) vynásobíme výrazem

Kuličková ložiska s kosoúhlým stykem

1. KOMBINATORIKA. Příklad 1.1: Mějme množinu A a. f) uspořádaných pětic množiny B a. Řešení: a)

Motivace. Náhodný pokus, náhodný n jev. pravděpodobnost. podobnostní charakteristiky diagnostických testů, Bayesův vzorec. Prof.RND. RND.

MA1: Cvičné příklady funkce: D(f) a vlastnosti, limity

Analýza signálů ve frekvenční oblasti

M ě ř e n í o d p o r u r e z i s t o r ů

Fyzikální podstata fotovoltaické přeměny solární energie

Měrný náboj elektronu

Beton C25/30: charakteristická pevnost betonu v tlaku f ck. návrhová pevnost betonu v tlaku. střední pevnost betonu v tahu modul pružnosti

Řešení úloh krajského kola 58. ročníku fyzikální olympiády Kategorie B Autor úloh: J. Thomas

JÍZDNÍ ÚSTROJÍ. transformace (změna) rotačního pohybu kola na posuvný pohyb vozidla.

Úloha č. 11. H0 e. (4) tzv. Stefanův - Bo1tzmannův zákon a 2. H λ dλ (5)

n 3 lim 3 1 = lim Je vidět, že posloupnost je neklesající, tedy z Leibnize řada konverguje, ( 1) k 1 k=1

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

4. TEORIE REAKČNÍ RYCHLOSTI

Vyhláška děkana č. 2D/2014 o organizaci akademického roku 2014/15 na FEL ZČU v Plzni

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Hlavní body. Keplerovy zákony Newtonův gravitační zákon. Konzervativní pole. Gravitační pole v blízkosti Země Planetární pohyby

0.1 reseny priklad 4. z

PROGRAMOVÁ PODPORA SYNTÉZY REGULAČNÍCH OBVODU POMOCÍ PROGRAMU MATLAB - SIMULINK. ing. Roman MIZERA. Katedra ATŘ-352, VŠB-TU Ostrava

PŘÍKLAD 2 1. STANOVENÍ ÚSPOR TEPLA A ROČNÍ MĚRNÉ POTŘEBY TEPLA 1.1. GEOMETRICKÉ VLASTNOSTI BUDOVY 1.2. CHARAKTERISTIKA STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ

Obr.1 Schéma tvaru haly a jejího umístění v terénu

INOVACE PŘEDNÁŠEK KURZU Fyzikální chemie, KCH/P401

Úlohy krajského kola kategorie A

DOPLŇKOVÉ TEXTY BB01 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ TUHÉ TĚLESO

Základním pojmem v kombinatorice je pojem (k-prvková) skupina, nebo také k-tice prvků, kde k je přirozené číslo.

SPOTŘEBITELSKÝ ÚVĚR. Na začátku provedeme inicializaci proměnných jejich vynulováním příkazem "restart". To oceníme při opakovaném použití dokumentu.

Obsah přednášky. 1. Principy Meta-learningu 2. Bumping 3. Bagging 4. Stacking 5. Boosting 6. Shrnutí

Přechodové jevy RC. Řešení přechodového jevu v obvodech 1. řádu RC. a) varianta nabíjení ideálního kondenzátoru u C (t)

1. Zadání. Hledané veličiny: Celkové sluneční ozáření na obecnou rovinu G T = f (ST) Výkon solárního kolektoru. Q k = f (ST)

Testování hypotéz. 1 Jednovýběrové testy. 90/2 odhad času

Normálová napětí při ohybu

7.3.9 Směrnicový tvar rovnice přímky

Diamantová suma - řešení příkladů 1.kola

Cvičení 2 (MKP_příklad)

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH

2.1 Shrnutí základních poznatků

Transkript:

6 PROPUSÁ VÝKOOS Jdnou úloh tchnologů na žlnici učování apacitních možností žlničních tatí, tdy stanovní popustné výonnosti tatí. Přílady v této apitol sou věnovány išťování popustné výonnosti taťových olí a v dtministicých, ta i stochasticých povoních podmínách. 6. 1 Dtministicé povoní podmíny 6. 1. 1 Stanovní času aní mistaničního úsu v dnoolném dnoduchém páovém gafionu Ja námo, v tomto případě časm aní ioda gafionu.sladba iody řmá ob. č. 6. 1. Ob. č. 6. 1 : Pioda dnoduchého GVD a áladě ob. č. 6. 1 s déla iody učí vtahu t d t ídní doba v dnom (lichém) směu - staniční povoní intval v stanici t - ídní doba v duhém (sudém) směu - staniční povoní intval v stanici nbo podl vtahu (min) t (min) v případě, ž přiážy na od a astavování vlaů nsou ahnuty v ídních dobách. Zadané hodnoty t 16 min t 19 min κ 3 min pv 5,5 min κ,5 min pv 5,0 min

min 1 min Řšní. Oba vlay v obou stanicích astavuí V tomto případě bud v obou stanicích po stanovní iody použit intval řižování a součt přiáž na astavní po astavuící vlay. Konétní sladba iody bud tdy : t κ κ a po dosaní adaných hodnot výsldné řšní bud 16 3 19,5 6 46,5 min. Vlay lichého směu poížděí v stanici, vlay sudého směu poížděí v stanici V tomto případě bud nutno po výpočt iody použít intvaly postupných vdů a odpovídaící součt přiáž na od a astavní. Konétní sladba iody bud tdy : t pv pv a po dosaní adaných hodnot výsldné řšní bud 16 5,5 19 5 47,5 min C. Vlay sudého směu poížděí v obou stanicích V tomto případě v stanici nutno uvažovat s intvalm postupných vdů a v stanici s intvalm řižování. Přiážy na od a astavní přicháí v úvahu pou u vlau lichého směu. Konétní sladba iody bud tdy : t pv κ a po dosaní výsldné řšní bud 16 5,5 19,5 3 46 min 6. 1. Stanovní času aní mistaničního úsu v dnoolném páovém supinovém gafionu Časm aní v tomto případě ioda tohoto typu gafionu. Při ím výpočtu nutno vychát iody dnoduchého gafionu s přihlédnutím sutčnosti, ž ída vlaů oganiována v supinách. Situac náoněna na ob. č. 6.. Z gaficého vyádřní na ob. č. 6. a s uvažováním přiáž na od a astavní můžm čas aní analyticy vyádřit vtahm sup (t ) ( - 1) ( n n ) (min)

d počt vlaů v supině. Ob. č. 6. : Pioda páového supinového GVD Zadané hodnoty t 16 min t 19 min κ 3 min pv 5,5 min κ,5 min pv 5,0 min n 3,5 min n,5 min min 1 min Řšní. Všchny vlay v obou stanicích astavuí Podobně ao v případě stanovní iody dnoduchého gafionu i d v obou stanicích použim intvaly řižování a ovněž všchny přiážy na od a astavní. Konétní sladba iody bud tdy : sup (t ) ( - 1) ( n n ) κ κ (min) a po dosaní adaných hodnot výsldné řšní bud sup (16 19) ( 1) (3,5,5) 3,5 1 93,5 min. Vlay lichého směu poížděí v stanici, vlay sudého směu poížděí v stanici Řšní bud podobné ao v případě ad, avša uvažovat budm pou přiážy na od. Konétní sladba iody bud tdy : sup (t ) ( - 1) ( n n ) (min) a po dosaní adaných hodnot výsldné řšní bud

sup (16 19) ( 1) (3,5) 3,5,5 8 89,5 min C. Vlay lichého směu poížděí v obou stanicích Řšní podobné ao v přdcháícím případě, avša v stanici použim intval řižování a v stanici intval postupných vdů. Přiážy na od a astavní budou pou u vlaů sudého směu. Konétní sladba iody bud tdy : sup (t ) ( - 1) ( n n ) κ pv (min) a po dosaní adaných hodnot výsldné řšní bud sup (16 19) ( 1) (3,5,5) 3 5 6 90 min 6. 1. 3 Čas aní mistaničního úsu v dnoolném páovém aovém gafionu Ja námo, čas aní v aovém gafionu (ioda aového gafionu) učitou obdobou času aní v supinovém gafionu. Připomňm si, ž dním chaatisticých naů aového gafionu oficint aovosti γ, vyádřný poměm počtu vlaů doucích v acích počtu všch vlaů, tdy γ Po snaší uční iody situaci gaficy náoním na ob. č. 6. 3. Ob. č. 6. 3 : Pioda páového, aového GVD a áladě ob. č. 6. 3. a ohldněním přiáž na od a astavní ísám po úpavě vtah

t ( 1) (I I ) (min) d počt vlaů v au. Zadané hodnoty t 16 min t 19 min κ 3 min pv 5,5 min κ,5 min pv 5,0 min min 1 min I 15 min I 16 min 60 vlaů 90 vlaů Řšní Koficint aovosti vypočítám na áladě výš uvdného vtahu 60 γ 0,67 90 Všchny vlay v obou stanicích astavuí Po výpočt iody gafionu musím uvažovat s intvaly řižování v obou stanicích a všmi přiážami na od a astavní. Konétní sladba iody bud tdy : t ( 1) (I I ) κ a po dosaní adaných hodnot výsldné řšní bud κ (min) 16 19 ( 1) (15 16) 3,5 6 77,5 min Vlay lichého směu poížděí v stanici, vlay sudého směu poížděí v stanici V tomto případě vyonám výpočt iody s použitím intvalů postupných vdů v obou stanicích a příslušných přiáž na astavní vlaů. Konétní sladba iody bud tdy : t ( 1) (I I ) pv pv (min) a po dosaní adaných hodnot výsldné řšní bud 16 19 ( 1) (15 16) 5,5 5 78,5 min Vlay sudého směu poížděí v obou stanicích

Výpočt iody vyonám s použitím intvalu postupných vdů v stanici, intvalu řižování v stanici a příslušných přiáž na od a astavní vlaů. Konétní sladba iody bud tdy : t ( 1) (I I ) pv a po dosaní adaných hodnot výsldné řšní bud κ (min) 16 19 ( 1) (15 16) 5,5,5 3 77 min 6. 1. 4 Čas aní mistaničního úsu v dnoolném páovém, částčně supinovém gafionu V učitých částch výpočtního času potřbné vytvářt hustěší sldy vlaů obou směů. V bývaící části výpočtního času dí vlau dnoduš. Přílad možného uspořádání vlaů v iodě taového gafionu uáán na ob. č. 6. 4. č sup. Ja plyn ob. č. 6. 4, bud ioda taového typu gafionu mít tva :. t ( - 1) n. t ( - 1) n (min) Ob. č. 6. 4 : Pioda páového, částčně supinového GVD Jstliž odělím na dvě části součt přiáž na od a astavní, pa řmé, ž pvní část vtahu. t ( - 1) n. t ( - 1) n

vlastně iodou páového supinového gafionu sup a duhá část t iodou dnoduchého páového gafionu. dy iodu páového částčně supinového gafionu l též psát ao. sup (min). č sup Zadané hodnoty t 16 min t 19 min κ 3 min pv 5,5 min κ,5 min pv 5,0 min n 3,5 min n,5 min min 1 min lož 90 op 60 Řšní pv vypočítám iodu páového supinového gafionu podl iž námých ásad.. Všchny vlay v obou stanicích astavuí V obou stanicích použim intvaly řižování a ovněž všchny přiážy na od a astavní. Konétní sladba iody bud tdy : sup (t ) ( - 1) ( n n ) κ κ (min) a po dosaní adaných hodnot výsldné řšní bud sup (16 19) ( 1) (3,5,5) 3,5 1 93,5 min. Vlay lichého směu poížděí v stanici, vlay sudého směu poížděí v stanici Řšní bud podobné ao v případě ad, avša s tím odílm, ž místo intvalů řižování použim intvaly postupných vdů. Konétní sladba iody bud tdy : sup (t ) ( - 1) ( n n ) pv pv (min) a po dosaní adaných hodnot výsldné řšní bud sup (16 19) ( 1) (3,5,5) 5,5 5 8 94,5 min

C. Vlay lichého směu poížděí v obou stanicích Řšní podobné ao v přdcháícím případě, avša v stanici použim intval řižování a v stanici intval postupných vdů. Konétní sladba iody bud tdy : sup (t ) ( - 1) ( n n ) κ pv (min) a po dosaní výsldné řšní bud sup (16 19) ( 1) (3,5,5) 3 5 6 90 min V dalším ou vypočítám iodu dnoduchého páového gafionu. Opět podl iž námých ásad.. Oba vlay v obou stanicích astavuí V tomto případě bud v obou stanicích po stanovní iody použit intval řižování a součt přiáž na astavní po astavuící vlay. Konétní sladba iody bud tdy : t κ κ a po dosaní adaných hodnot výsldné řšní bud (min) 16 3 19,5 6 46,5 min. Vlay lichého směu poížděí v stanici, vlay sudého směu poížděí v stanici V tomto případě bud nutno po výpočt iody použít intvaly postupných vdů a odpovídaící součt přiáž na od a astavní. Konétní sladba iody bud tdy : a výsldné řšní t pv pv (min) 16 5,5 19 5 47,5 min C. Vlay sudého směu poížděí v obou stanicích V tomto případě v stanici nutno uvažovat s intvalm postupných vdů a v stanici s intvalm řižování. Přiážy na od a astavní přicháí v úvahu pou u vlau lichého směu, t.. 3 min. Konétní sladba iody bud tdy : t pv a výsldné řšní 16 3 19 5 3 46 min V posldním ou podl vtahu (min). sup (min). č sup obě příslušné hodnoty sčtm a ísám hodnotu iody páového, částčně supinového gafionu. dy. Všchny vlay v obou stanicích astavuí

č sup. 93,5 min 46,5 min 140 min. Vlay lichého směu poížděí v stanici, vlay sudého směu poížděí v stanici č sup. 94,5 min 49,5 min 144 min C. Vlay lichého směu poížděí v obou stanicích č sup. 90 min 46 min 136 min 6. 1. 5 Čas aní mistaničního úsu v dnoolném páovém, částčně aovém gafionu Při oganiování ídy vlaů tímto působm budou v acích vlay dit pou část výpočtního času a v bývaícím čas budou dit dnoduš. Podobně ao tomu u částčně supinového gafionu. Situac náoněna na ob. č. 6. 5. Ob. č. 6. 5 : Pioda páového, částčně aového GVD Z ob. č. 6. 5 vidím, ž ioda páového, částčně aového gafionu s sládá iody aového gafionu a iody dnoduchého gafionu. Pioda dnoduchého gafionu s v iodě částčně aového gafionu nmusí vysytovat clá. Stně ta ioda aového gafionu. o álží na počtu vlaů v au a oficintu aovosti. Poto třba vytvořit fitivní iodu, tá bud mít tyto oolnosti na řtli. Přitom budm vychát náslduící úvahy: Zvolm počt všch páů vlaů v fitivní iodě 1. J nám námo, ž počt všch vlaů dn (počt vlaů doucích v acích plus počt vlaů doucích dnoduš). Spotřba času v fitivní iodě po dnoduš doucí vlay bud nboť. (1 - ϒ )

γ 1 a tdy počt dnoduš doucích vlaů dn bud 1-1 - ϒ. Spotřba času v fitivní iodě po vlay doucí v acích s učí tato: Z iody aového gafionu připadn na dn pá čas. Počt taových případů (páů vlaů) bud, a tdy aová ioda bud v fitivní iodě auímat čas. Potož námo, ž ϒ, docháím ávěu, ž aová ioda s bud nachát v fitivní iodě ϒ át. Clový čas, tý aovitě doucí vlay v fitivní iodě budou spotřbovávat, bud ovný. γ Pioda částčně aového páového gafionu bud tdy složna části aové iody a části iody dnoduché ina apsáno č. γ. (1 γ ) (min) č. [ t ( 1).( I I ) γ Σ ]. [ t Σ ].(1 γ ) a ioda tohoto typu gafionu s vlastně opadá na dvě samostatné iody, podobně ao tomu u iody částčně supinového GVD. Zadané hodnoty t 16 min t 19 min κ 3 min pv 5,5 min κ,5 min pv 5,0 min min 1 min I 15 min I 16 min 60 vlaů

90 vlaů Řšní Koficint aovosti vypočítám na áladě námého vtahu 60 γ 0,67 90 Pvním om bud vypočítání iody páového aového gafionu podl onétního povážní vlaů. Všchny vlay v obou stanicích astavuí Po výpočt iody gafionu musím uvažovat s intvaly řižování v obou stanicích a všmi přiážami na od a astavní. Konétní sladba iody bud tdy : t ( 1) (I I ) κ a po dosaní adaných hodnot výsldné řšní bud κ (min) 16 19 ( 1).(15 16) 3,5 6 77,5 min Vlay lichého směu poížděí v stanici, vlay sudého směu poížděí v stanici V tomto případě vyonám výpočt iody s použitím intvalů postupných vdů v obou stanicích a příslušných přiáž na astavní vlaů. Konétní sladba iody bud tdy : t ( 1).(I I ) pv pv (min) a po dosaní adaných hodnot výsldné řšní bud 16 19 ( 1).(15 16) 5,5 5 78,5 min Vlay sudého směu poížděí v obou stanicích Výpočt iody vyonám s použitím intvalu postupných vdů v stanici, intvalu řižování v stanici a příslušných přiáž na od a astavní vlaů. Konétní sladba iody bud tdy : t ( 1).(I I ) pv a po dosaní adaných hodnot výsldné řšní bud κ (min) 16 19 ( 1).(15 16) 5,5,5 3 77 min V duhém ou vyonám výpočt iod dnoduchého páového gafionu.. Oba vlay v obou stanicích astavuí V tomto případě bud v obou stanicích po stanovní iody použit intval řižování a součt přiáž na od a astavní. Konétní sladba iody bud tdy : t κ κ a po dosaní adaných hodnot výsldné řšní bud

16 3 19,5 6 46,5 min. Vlay lichého směu poížděí v stanici, vlay sudého směu poížděí v stanici. V tomto případě bud nutno po výpočt iody použít intvaly postupných vdů a odpovídaící součt přiáž na od a astavní. Konétní sladba iody bud tdy : t pv pv a po dosaní adaných hodnot výsldné řšní bud 16 5,5 19 5 47,5 min C. Vlay sudého směu poížděí v obou stanicích V tomto případě v stanici nutno uvažovat s intvalm postupných vdů a v stanici s intvalm řižování. Přiážy na od a astavní přicháí v úvahu pou u vlau lichého směu, t.. 3 min. Konétní sladba iody bud tdy : t pv κ a po dosaní adaných hodnot výsldné řšní bud 16 5,5 19,5 3 46 min V ávěčném ou příslušné hodnoty iod vynásobím příslušnými násobitli a výsldy násobní sčtm. ásobitlm aové iody bud hodnota γ 60 90 0,67 a násobitlm iody dnoduchého gafionu bud hodnota 1 γ 0,33. Výsldné hodnoty iod částčně aového gafionu budou. Všchny vlay v obou stanicích astavuí č. (77,5. 0,67) (46,5. 0,33) 51,93 15,35 67,3 67,5 min Vlay lichého směu poížděí v stanici, vlay sudého směu poížděí v stanici č. (78,5. 0,67) (47,5. 0,33) 5,60 15,68 68,8 68,5 min C. Vlay sudého směu poížděí v obou stanicích č. (77. 0,67) (46. 0,33) 51,59 15,18 66,77 67 min 6. 1. 6 Čas aní mistaničního úsu v dnoolném npáovém, částčně supinovém gafionu Jída vlaů tímto působm s oganiu thdy, dyž počt vlaů v dnom směu větší nž v směu opačném a mistaniční ús nní oděln hlavním návěstidlm (hlavními návěstidly) na postoové oddíly. V supinách budou dit přvážně vlay atížněšího (ložného) směu.

Schéma iody taového gafionu na ob. č. 6. 6 Ob. č. 6. 6 : Pioda npáového, částčně supinového GVD Připomňm si, ž u npáového gafionu chaatisticým činitlm oficint npáovosti. γ n Z ob. č. 6. 6 řmé, ž v iodě tohoto typu gafionu s bud nachát dn vla opačného směu op 1. Vlay ložného směu s budou vysytovat v počtu odpovídaícím hodnotě oficintu npáovosti (hož hodnota nmusí být vždy clé číslo!). Vycháím-li úvahy, ž op 1, bud počt vlaů ložného směu ϒ n lož a clový počt vlaů v iodě bud lož op ϒ n 1. Pioda npáového, částčně supinového gafionu učna vtahm n. č. sup γ. t ( γ 1). n lož n lož n op Σ (min) Zadané hodnoty t lož 16 min t op 19 min κ 3 min pv 5,5 min κ,5 min pv 5,0 min n op 3,5 min n lož,5 min min 1 min lož 90 op 60 Řšní

Koficint npáovosti vypočítám na áladě námého vtahu γ n lož op tdy 90 γ n 1,5 60 Piody vypočítám opět v ávislosti na uspořádání vlaů v nich.. Všchny vlay v obou stanicích astavuí V tomto případě bud v obou stanicích po stanovní iody použit intval řižování a součt přiáž na od a astavní. Konétní sladba iody bud tdy : n. č. sup γ. t ( γ 1). n lož n lož n op Σ (min) a po dosaní adaných hodnot výsldné řšní bud n. č. sup 1,5.16 (1,5 1).,5 3 19,5 7, 5 57,5 57,5 min vhldm tomu, ž ídní doba ložného směu násobna 1,5 (γ n ) át, musí být i přiážy na od i astavní násobny tímtéž oficintm. Vlay lichého (ložného) směu poížděí v stanici, vlay sudého (opačného) směu poížděí v stanici V tomto případě bud nutno po výpočt iody použít intvaly postupných vdů a odpovídaící součt přiáž na od a astavní. Konétní sladba iody bud tdy : n. č. sup γ. t ( γ 1). n lož n lož n pv op pv Σ (min) a po dosaní adaných hodnot výsldné řšní bud. č. sup n 1,5.16 (1,5 1).,5 5,5 19 5, 5 57,5 57,5 min vhldm tomu, ž ídní doba ložného směu násobna 1,5 (γ n ) át, musí být i přiáža na astavní násobna tímtéž oficintm C. Vlay sudého (opačného) směu poížděí v obou stanicích V tomto případě v stanici nutno uvažovat s intvalm postupných vdů a v stanici s intvalm řižování. Přiážy na od a astavní přicháí v úvahu pou u vlau lichého směu, upavné oficintm npáovosti mnšným o 1, t.. 1,5 min. Konétní sladba iody bud tdy : n. č. sup γ. t ( γ 1). n lož n lož n pv op Σ (min). č. sup n 1,5.16 (1,5 1).,5 5,5 19,5 1,5 53,75 54 min

6. 1. 7 Čas aní mistaničního úsu v dnoolném npáovém, částčně aovém gafionu Důvody po oganiaci ídy vlaů podl tohoto typu gafionu sou stné ao v případě částčně supinového gafionu, avša ída vlaů s dě v vdálnosti postoových oddílů. Schmaticy situac náoněna na ob. č. 6. 7. Ob. č. 6. 7 : Pioda npáového, částčně aového GVD Poud s týá počtu vlaů v iodě, bud situac podobná, ao u částčně supinového gafionu, a tdy ϒ n 1. Rovněž ta počt vlaů ložného směu bud lož ϒ n, a tdy násldné midobí po vlay ložného směu I s bud v iodě vysytovat (ϒ n - 1) át. Pioda částčně aového npáového gafionu učna vtahm n. č. ( γ 1). I n lož op Σ (min) Ponáma: V nětých případch npáového gafionu oficint npáovosti npavým lomm a nl tdy počt vlaů odělit do něolia opauících s iod. Potom nl při výpočtu času aní a uční popustné výonnosti postupovat uvdným působm. Řšní nutno vyonat gaficy. Zadané hodnoty t lož 16 min t op 19 min κ 3 min pv 5,5 min κ,5 min pv 5,0 min min 1 min I 15 min lož 90 op 60 Řšní

tdy Koficint npáovosti vypočítám na áladě námého vtahu γ n lož op 90 γ n 1,5 60 Piody vypočítám opět v ávislosti na uspořádání vlaů v nich.. Vlay obou směů v obou stanicích astavuí V tomto případě bud v obou stanicích po stanovní iody použit intval řižování a součt přiáž na od a astavní. Konétní sladba iody bud tdy : n. č. ( γ 1). I n lož op Σ (min) a po dosaní adaných hodnot výsldné řšní bud. č. n (1,5 1).15 16 3 19,5 6 54 min. Vlay lichého (ložného) směu poížděí v stanici, vlay sudého (opačného) směu poížděí v stanici V tomto případě bud nutno po výpočt iody použít intvaly postupných vdů a odpovídaící součt přiáž na od a astavní. Konétní sladba iody bud tdy : n. č. ( γ 1). I n lož pv op pv Σ (min) a po dosaní adaných hodnot výsldné řšní bud. č. n (1,5 1).15 16 5,5 19 5 55 min C. Vlay sudého (opačného) směu poížděí v obou stanicích V tomto případě v stanici nutno uvažovat s intvalm postupných vdů a v stanici s intvalm řižování. Přiážy na od a astavní přicháí v úvahu pou u vlau lichého směu, upavné toutéž hodnotou ao ídní doba (oficintm npáovosti snížným o 1) t.. 1,5 min. Konétní sladba iody bud tdy : n. č. ( γ 1). I n lož pv op Σ (min) a po dosaní adaných hodnot výsldné řšní bud. č. n (1,5 1).15 16 5,5 19,5 1,5 5 min

6. 1. 8 Čas aní mistaničního úsu v dvouolném (dnosměném) gafionu Ob. č. 6. 8 : Čas aní na dvouolné tati při ídě v mistaničním úsu Ob. č. 6. 9 : Čas aní na dvouolné tati při ídě v postoových oddílch dnodušší podmíny po išťování času aní sou při poíždění taťové ol pou dním směm, což přicháí v úvahu ména na dvouolných tatích. Časm aní (až na něté výimy) násldné midobí. Po náonost si situaci na tati, d ída oganiována v mistaniční vdálnosti, připomnm na ob. č. 6. 8 a na tati, d vlay mohou dit v vdálnosti postoových oddílů, na ob. č. 6. 9. Časm aní v případě dnosměného povou násldné midobí : t I (min) Supinový gafion Ja námo, násldné midobí po supinový gafion dáno vtahm : I t n Σ (min) Zadané hodnoty t 16 min min 1 min n 3,5 min Řšní. Vlay v obou stanicích astavuí v lichém směu

V tomto případě bud v obou stanicích po stanovní násldného midobí bán v úvahu součt přiáž na od a astavní. Konétní sladba násldného midobí bud tdy : I t Σ (min) n a po dosaní adaných hodnot výsldné řšní bud I 16 3,5 3,5 min. Vlay lichého směu poížděí v stanici V tomto případě bud nutno po výpočt násldného midobí použít odpovídaící součt přiáž na od a astavní. Konétní sladba násldného midobí bud tdy : I t Σ (min) n a po dosaní adaných hodnot výsldné řšní bud I 16 3,5 1 0,5 min C. Vlay lichého směu poížděí v obou stanicích V tomto případě přiážy na od a astavní npřicháí v úvahu. Konétní sladba násldného midobí bud tdy : I t (min) n a po dosaní adaných hodnot výsldné řšní bud I 16 3,5 19,5 min Svaový gafion na tati s autoblom Ja námo, násldné midobí po aový gafion na tati s třínaým autoblom dáno vtahm : Zadané hodnoty L odd1 100 m L odd 1100 m L odd3 150 m L odd4 1300 m L odd5 1150 m L odd6 100 m L odd7 1300 m l 1.vl 600 m V 1.vl 85 m. h -1 Řšní nalyticy 3. lodd l1. vl I.0,06 (min) V 1. vl

Potož v mistaničním úsu sou víc nž 3 postoové oddíly, musím vypočítat délu tří sousdních oddílů postupně od dné stanic duhé, na áladě nich vypočítat dílčí násldná midobí a nich poslé vybat násldné midobí ohodné po výpočt popustné výonnosti. Dély tří sousdních oddílů : 1. 100 1100 150 3550 m. 1100 150 1300 3650 m 3. 150 1300 1150 3700 m 4. 1300 1150 100 3650 m 5. 1150 100 1300 3650 m Dílčí násldná midobí : 3550 600 I 1.0,06,9 3min 85 3650 600 I.0,06 3,00 3min 85 3700 600 I 3.0,06 3,04 3,5min 85 3650 600 I 4.0,06 3,00 3min 85 3650 600 I 5.0,06 3,00 3min 85 Rohodné násldné midobí 3,5 min a tdy toto násldné midobí použim po výpočt popustné výonnosti. (V souvislosti s aoouhlováním třba připomnout ásadu, ž vypočítané hodnoty s vždy aoouhluí na půlminuty vstupně!) 6. 1. 9 Stanovní imální popustné výonnosti v dnotlivých typch gafionu Výpočtní dobu budm uvažovat vždy 4 hodin, t. 1440 min. Hodnoty časů aní použim přdcháících příladů. Dvouolný gafion (po aždou ol samostatně): Popustnou výonnost stanovím na áladě vtahu [vlaů] I Supinový gafion vlay sudého směu v obou stanicích poížděí po dosaní dřív vypočítaných hodnot dostanm 1440 73,85 73 vlaů 19,5

Svaový gafion, tať vybavná autoblom, vlay sudého směu v obou stanicích poížděí po dosaní dřív vypočítaných hodnot dostanm Jdnoolný gafion páový 1440 411,43 411 vlaů 3,5 Jdnoduchý Popustnou výonnost stanovím na áladě vtahu [vlaů] Po dosaní dřív vypočítaných hodnot dostanm. Oba vlay v obou stanicích astavuí.1440 61,94 61 vlaů 46,5. Vlay lichého směu poížděí v stanici, vlay sudého směu poížděí v stanici.1440 58,95 58 vlaů 47,5 C. Vlay sudého směu poížděí v obou stanicích.1440 6,61 6 vlaů 46 Supinový Popustnou výonnost stanovím na áladě vtahu. [vlaů] sup. Oba vlay v obou stanicích astavuí.1440. 61,61 61 vlaů 93,5. Vlay lichého směu poížděí v stanici, vlay sudého směu poížděí v stanici.1440. 64,36 64 vlaů 89,5 C. Vlay sudého směu poížděí v obou stanicích

.1440. 64 64 vlaů 90 Svaový Popustnou výonnost stanovím na áladě vtahu.. [vlaů]. Všchny vlay v obou stanicích astavuí.1440. 74,3 74 vlaů 77,5. Vlay lichého směu poížděí v stanici, vlay sudého směu poížděí v stanici.1440. 73,38 73 vlaů 78,5 C. Vlay sudého směu poížděí v obou stanicích.1440. 74,81 74 vlaů 77 Částčně supinový Popustnou výonnost stanovím na áladě vtahu..( 1) [vlaů] č. sup Po dosaní dřív vypočítaných hodnot dostanm. Oba vlay v obou stanicích astavuí.1440.3 61,71 61 vlaů 140. Vlay lichého směu poížděí v stanici, vlay sudého směu poížděí v stanici.1440.3 60,85 60 vlaů 14 C. Vlay lichého směu poížděí v obou stanicích.1440.3 63,53 63 vlaů 136 Částčně aový Popustnou výonnost stanovím na áladě vtahu

.. [vlaů] č. Po dosaní dřív vypočítaných hodnot dostanm. Všchny vlay v obou stanicích astavuí.1440. 85,33 85 vlaů 67,5. Vlay lichého směu poížděí v stanici, vlay sudého směu poížděí v stanici.1440. 84,09 84 vlaů 68,5 C. Vlay sudého směu poížděí v obou stanicích.1440. 85,97 85 vlaů 67 Jdnoolný gafion npáový Částčně supinový Popustnou výonnost stanovím na áladě vtahu.( γ 1) n n. č. sup [vlaů] Po dosaní dřív vypočítaných hodnot dostanm. Všchny vlay v obou stanicích astavuí 1440.3 75,13 75 vlaů 57,5. Vlay lichého směu poížděí v stanici, vlay sudého směu poížděí v stanici 1440.3 75,13 75 vlaů 57,5 C. Vlay sudého směu poížděí v obou stanicích 1440.3 80 80 vlaů 54 Částčně aový.( γ 1) n n. č. [vlaů]

Po dosaní dřív vypočítaných hodnot dostanm. Oba vlay v obou stanicích astavuí 1440.3 80 vlaů 54. Vlay lichého směu poížděí v stanici, vlay sudého směu poížděí v stanici 1440.3 78,55 78 vlaů 55 C. Vlay sudého směu poížděí v obou stanicích 1440.3 83,08 83 vlaů 5

6. PROPUSÁ VÝKOOS VE SOCHSICKÝCH PROVOZÍCH PODMÍKÁCH V apitol 6.1 byly podobně pobány áladní ásady išťování popustné výonnosti v dtministicých povoních podmínách. Přstož dtministicé podmíny na žlnici cla vyloučit nl, usutčňu s přvážná část žlničního povou v podmínách stochasticých. Výpočtní mtody popisované v náslduících apitolách sou aložny na nalosti toi pavděpodobnosti a matmaticé statistiy. 6..1 Popustná výonnost mistaničních úsů Jště nž přiočím výladu áladní matmaticé mtody po výpočt popustné výonnosti mistaničních úsů, míním s v stučnosti o učování povážní vlaů. éto mtody poslé využim při výpočtu popustné výonnosti dnoolného mistaničního úsu. 6..1.1 Stanovní působu povážní vlaů Povážním vlaů (na dnoolných tatích) oumím působ oganiac vlaové dopavy na daném taťovém úsu v souvislosti s imaliací popustné výonnosti. Jště přd vlastním postupm dfinum něté áladní pomy vtahuící s popisované poblmatic. chť dána množina mistaničních úsů U Po aždý mistaniční ús dfinum hodnotu (u) ( u) d t ídní doba na úsu u v dnom směu t ídní doba na úsu u v opačném směu t Maximálním mistaničním úsm navm mistaniční ús u* U, po tý platí ( u) (u*) { } u U Při učování působu povážní postupum násldovně : - vyhldám imální mistaniční ús a mistaniční úsy, ichž hodnota (u) s blíží hodnotě (u*), - v úsu u* vypočítám hodnoty po možné duhy povážní v podmínách dnoduchého páového gafionu vlaové dopavy. Možné duhy povážní sou náoněny na obácích (6.10 6.13)

Vaianta Ob. č. 6. 10 : Vaianta povážní vlaů pv pv t t Vaianta Ob. č. 6. 11 : Vaianta povážní vlaů t t Vaianta C Ob. č. 6. 1 : Vaianta C povážní vlaů pv t t

Vaianta D Ob. č. 6. 13 : Vaianta D povážní vlaů - vypočítaných iod vybm minimální (imaliu popustnou výonnost omuícího mistaničního úsu), totéž vyonám v mistaničních úscích, v tých hodnota (u) blíá (u*), - stanovím schéma povážní vlaů na taťovém úsu, přičmž při onstuci vycháím působu povážní v imálním mistaničním úsu s minimální hodnotou, Řšný přílad Zistět nvhodněší působ povážní vlaů na dnoolné tati mi stanicmi. Zadané hodnoty t S 16 min t L 14 min 3 min 1,5 min min pv 4 min Řšní: Vypočítám iody gafionu v případě dnotlivých vaiant povážní vlaů. pv Vaianta t pv pv po dosaní adaných hodnot bud hodnota iody gafionu v případě vaianty 14 1,5 4 16 1,5 4 41 min Vaianta po dosaní adaných hodnot bud hodnota iody gafionu v případě vaianty

3 14 3 16 40 min Vaianta C t pv po dosaní adaných hodnot bud hodnota iody gafionu v případě vaianty C 14 3 16 1,5 4 40,5 min Vaianta D pv po dosaní adaných hodnot bud hodnota iody gafionu v případě vaianty D 3 14 1,5 4 16 40,5 min výhodněší působ povážní sýtá vaianta, s iodou gafionu 40 min. yní iž můžm přistoupit vlastnímu výpočtu popustné výonnosti mistaničního úsu v stochasticých povoních podmínách. dřív povdm výpočt po dnosměně poížděnou taťovou ol, potom po taťovou ol poížděnou obousměně. Uvdného působu výpočtu používám ména při výpočtch výhldového chaatu, např. při posuování, da uvdný ús vládn osah vlaové dopavy, tý na něm hodlám aliovat. 6..1. Popustná výonnost dnosměně poížděné taťové ol Jdnosměně poížděné taťové ol s nacháí na dvouolných a vícolných tatích. K vlastnímu výpočtu popustné výonnosti potřbum nát : - osah vlaové dopavy podl dnotlivých duhů vlaů - přdpoládané pavidlné ídní doby - povoní intvaly a násldná midobí - minimální hodnotu áložního času - výpočtní čas, čas stálých manipulací, příp. pavidlných výlu Při vlastním výpočtu vycháím stného voc ao u výpočtu paticé popustné výonnosti v obcné ovině, t. n p t ( ) výl stál min Hodnoty v čitatli včtně minimálního áložního času sou adány, samotný výpočt tdy bud spočívat na výpočtu půměného času aní mistaničního úsu

dním sldm vlaů a ho dosaní spolčně s ostatními hodnotami do uvdného voc. Při výpočtu půměného času aní mistaničního úsu dním sldm vlaů postupum ta, ž vypočítám : - pavděpodobnosti dnotlivých duhů sldů vlaů p(i, ) p( i, ) Výpočtní ponáma :. i asy dnotlivých duhů vlaů sou do gafionu vládány návisl, vi např. [7], pavděpodobnosti íd tdy násobím. - čtnosti dnotlivých duhů sldů vlaů (maí větší vypovídací schopnost) h(i,) i. i. h( i, ). p( i, ). - natší časy aní taťové ol dnotlivými duhy sldů, - clový natší čas aní taťové ol všmi duhy sldů vlaů Výpočt clového času aní všmi sldy povdm tabláně, přičmž aždé pol tabuly bud mít stutuu : čtnost výsytu sldu dnotový natší čas aní daným duhm sldu clový natší čas aní všmi sldy daného duhu Výpočtní ponáma : Clový natší čas aní všmi sldy daného duhu dostanm ao součin čtnosti výsytu daného duhu sldu a dnotového natšího času aní taťové ol tímto duhm sldu. - půměný čas aní taťové ol dn vla t, - sutčnou půměnou álohu připadaící na dn vla

( výl stál ). V dalším postupu ověřím, da sutčná půměná áloha splňu podmínu > min což nbytně nutný přdpolad. Poud podmína splněna, dosadím vypočítanou hodnotu půměného času aní taťové ol dním vlam spolčně s ostatními do áladního voc a vypočítám paticou popustnou výonnost. Řšný přílad : Vypočítm paticou popustnou výonnost dnosměně poížděné taťové ol a 4 hodin. Rychlíy (R) oběma aními stanicmi poížděí, osobní vlay (Os) v obou stanicích astavuí, půběžné náladní vlay (Pn) astavuí v obou stanicích pou důvodu umožnění ich přdtí vlam s vyšší důlžitostí v našm případě R (pořadí důlžitosti dáno dopavním řádm dah). Mistaniční ús tvořn dním postoovým oddílm. Zadané hodnoty osah uvažované vlaové dopavy a pavidlné ídní doby (vi tab. č. 6. 1) ab. č. 6. 1 Duh vlau Počt vlaů Pavidlné ídní doby a výpočtní čas t [min] R 8 6

Os 1 1 Pn 30 10 50 - povoní intvaly n 4min v případch, dy duhý vla v adní stanici poíždí (dál n PV n ) n 1min v případch, dy s duhý vla v adní stanici oíždí (dál n RV n ) přiážy na od a astavní min u náladních vlaů, u vlaů osobních přpavy sou přiážy na od a astavní součástí ídních dob, minimální hodnota áložního času bud stanovna v ávislosti na půměném času aní mistaničního úsu dním vlam, výpočtní čas 1440 min, čas stálých manipulací stál 0 min, čas pavidlných výlu 90min. výl V souladu s výš uvdným postupm istím v úvahu přicháící sldy vlaů, istím ich pavděpodobnosti a čtnosti.

( R. R 8.8 p( R, R) 50 64 500 R. Os 8.1 96 p( R, Os) 50 500 R. Pn 8.30 40 p( R, Pn) 50 500 Os. R 1.8 96 p( Os, R) 50 500 Os. Os 1.1 144 p( Os, Os) 50 500 0,056 Os. Pn 1.30 360 p( Os, Pn) 50 500 0,0384 0,096 0,0384 0,0576 0,144 50 500 Pn R. 30.8 40, R Pn p ) 0,096 Pn. Os 30.1 360 p( Pn, Os) 50 500 Pn. Pn 30.30 900 p( Pn, Pn) 50 500 0,144 0,36 Dál vypočítám čtnosti výsytu dnotlivých duhů sldů : h ( R, R). p( R, R) 50.0,056 1,8 h ( R, Os). p( R, Os) 50.0,0384 1,9 h ( R, Pn). p( R, Pn) 50.0,096 4,8 h ( Os, R). p( Os, R) 50.0,0384 1,9 h ( Os, Os). p( Os, Os) 50.0,0576,88 h ( Os, Pn). p( Os, Pn) 50.0,144 7,

h ( Pn, R). p( Pn, R) 50.0,096 4,8 h ( Pn, Os). p( Pn, Os) 50.0,144 7, h ( Pn, Pn). p( Pn, Pn) 50.0,36 18 Po přhldnost uvádím dosud vypočítané hodnoty v tabulc 6.. ab. č. 6. duh sldu pavděpodobnost výsytu duhu sldu čtnost výsytu duhu sldu R, R 0,056 1,8 R, Os 0,0384 1,9 R, Pn 0,096 4,8 Os, R 0,0384 1,9 Os, Os 0,0576,88 Os, Pn 0,144 7, Pn, R 0,096 4,8 Pn, Os 0,144 7, Pn, Pn 0,36 18 yní můžm přistoupit výpočtu natších časů aní dnotlivými sldy vlaů. Jdnotlivé sldy sou náoněny na ob. č. 6. 14.

Ob. č. 6. 14 : Gaficé náonění sldů vlaů na dnosměně poížděné taťové oli nalyticý výpočt natších časů aní po dnotlivé duhy sldů: t t R, R R PV n 6 4 10min t t R, Os R, Pn R t t Os, R R t t Os RV n RV n PV n 6 1 7min 6 1 7 min 1 4 16 min t t Os, Os Os, Pn Os t t Os RV n PV n 1 1 13 min 1 4 16 min t Pn, R t Pn PV n 10 4 16 min t t Pn, Os Pn, Pn Pn t t Pn RV n PV n 10 1 11min 10 4 14 min ab. č. 6. 3 R Os Pn 1,8 1,9 4,8

R 10 1,8 7 13,44 7 33,6 59,84 1,9,88 7, Os 16 30,7 13 37,44 16 115, 183,36 4,8 7, 18 Pn 16 76,8 11 79, 14 5 408 10,3 130,08 400,8 651, V dalším postupu vypočítám půměný čas aní taťové ol dním vlam, t. t 651, 50 13,04 min uvdnému času aní odpovídá podl tabuly 3.16 [8] minimální vliost álohy 8,3 min (liož nmám dispoici přsnou spcifiaci v smyslu sloupců a C, volím sloupc - ostatní taťové úsy). Dál vypočítám sutčnou álohu připadaící na dn vla výl stál vidím, ž podmína > výonnost ( ) 1440 ( 90 651, ) min ( ) 50 698,8 13,976min 50 splněna, vypočítám tdy paticou popustnou výl stál 1440 90 np 63,31 63 pv.4 hod 1 t 13,04 8,3 min Výpočtní ponáma : ato vypočítanou popustnou výonnost udávám v půměných vlacích a výpočtní čas. 6..1.3 Popustná výonnost obousměně poížděné taťové ol Obousměně poížděné taťové ol s pavidla nacháí na dnoolných tatích. Mohou s vša vysytovat i na dvouolných a vícolných tatích. V těchto případch sou pavidla banaliovány. K vlastnímu výpočtu popustné výonnosti potřbum stně ao v případě dnosměně poížděné ol mít dispoici - osah vlaové dopavy podl dnotlivých duhů vlaů,

- přdpoládané pavidlné ídní doby, - povoní intvaly a násldná midobí, - minimální hodnotu áložního času, - výpočtní čas, čas stálých manipulací, příp. pavidlných výlu. Postup výpočtu analogicý s přdchoím případm, musím vša olišovat vlay nn podl duhu (ídních dob), al taé podl směu ídy. V řšní úlohy ta nastanou čtyři duhy natších časů aní : Ob. č. 6. 15 : atší časy aní na obousměně poížděné taťové oli Řšný přílad ol Vypočítm paticou popustnou výonnost obousměně poížděné taťové a 4 hodin. V mistaničním úsu sou vdny tasy ychlíů, osobních vlaů,

půběžných náladních vlaů a manipulačních náladních vlaů. Rychlíy oběma aními stanicmi poížděí, osobní vlay a manipulační vlay v obou stanicích astavuí. Mistaniční ús tvořn dním postoovým oddílm. ZDÉ HODOY osah uvažované vlaové dopavy a pavidlné ídní doby ( vi tab. č. 6. 4) ab. č. 6. 4 Duh vlau Počt páů vlaů a výpočtní čas - (sudý (lichý smě) smě) Pavidl né ídní, t doby [min ] R 5 Os 10 11 9 Mn 14 11 11 6 4-50 povoní intvaly po obě stanic PV n 3 min RV n 1 min

min pv 4min přiážy na od a astavní u náladních vlaů V V min VOP u vlaů osobní přpavy VOP 1min, minimální hodnota áložního času bud stanovna v ávislosti na půměném času aní mistaničního úsu dním vlam, výpočtní čas 1440 min, čas stálých manipulací stál a čas pavidlných výlu výl nuvažut V úvodu podl nanačného postupu mám vypočítat pavděpodobnosti dnotlivých duhů sldů. Jliož vša v dalším postupu iž s pavděpodobnostmi npacum a přvod byl dmonstován v přdchoím příladu, budm počítat přímo čtnosti. Podobný popočt povdm po sldy, dy pvním vlam ychlí, u ostatních duhů sldů výpočt obdobný. R. R h( R, R ) 0,08 R. R h( R, R ) 0,08 R. R h( R, R ) 0,08 R. R h( R, R ) 0,08

R. Os h( R, Os ) 0,4 R. Os h( R, Os ) 0,44 R. Os h( R, Os ) 0,4 R. Os h( R, Os ) 0,44 R. Mn h( R, Mn ) 0,56 R. Mn h( R, Mn ) 0,44 R. Mn h( R, Mn ) 0,56 R. Mn h( R, Mn ) 0,44 Hodnoty dnotlivých čtností sou shnuty v náslduící tabulc. abula č. 6. 5 duh sldu čtnost duh sldu čtnost duh sldu čtnost R, R 0,08 R Os, 0,4 Mn, R 0,56 R, R 0,08 R Os, 0,4 Mn, R 0,56 R, R 0,08 R Os, 0,44 Mn, R 0,44

R, R 0,08 R Os, 0,44 Mn, R 0,44 R, Os 0,4 Os Os, Mn, Os,8 R, Os 0,44 Os Os,, Mn, Os 3,08 R, Os 0,4 Os Os,, Mn, Os, poačování ab. č. 6. 5 R, Os 0,44 Os Os,,4 Mn, Os,4 R, Mn 0,56 Mn Os,,8 Mn, Mn 3,9 R, Mn 0,44 Mn Os,, Mn, Mn 3,08 R, Mn 0,56 Mn Os, 3,08 Mn, Mn 3,08 R, Mn 0,44 Mn Os,,4 Mn, Mn,4 Jdnotlivé sldy sou gaficy náoněny na ob. č. 6. 16. nalyticý výpočt natších časů aní po dnotlivé duhy sldů : R R oo t R n PV 5 3 8 min RR op t R VOP pv R 5 1 4 5 15 min RR po pv 4 min

R R pp t R n PV R Os oo t R n RV 5 3 8 min 5 1 6 min ROs op t R VOP Os VOP 5 1 9 1 18 min ROs po min ROs RV VOP pp n Os VOP 1 1 9 1 1 min R Mn oo t R n RV 5 1 6 min RMn op t R V Mn V 5 11 min RMn po min RMn RV V pp n Mn V OsR VOP VOP oo Os n PV 1 11 16 min 1 9 1 3 14min OsR op VOP Os VOP pv R 1 9 1 4 5 0min OsR po pv 4min

Ob. č. 6. 16 : Sldy vlaů na obousměně poížděné taťové oli

OsR pp PV n R 3 5 8min OsOs VOP VOP oo Os n RV 1 9 1 1 1min OsOs op VOP Os VOP VOP Os VOP 1 9 1 1 9 1 4min OsOs po min OsOs RV VOP pp n Os VOP OsMn VOP VOP oo Os n RV 1 1 9 1 1 min 1 9 1 1 1 min OsMn op VOP Os VOP V Mn V 1 9 1 11 8 min OsMn po min OsMn RV V pp n Mn MnsR V V oo Mn n V PV 1 11 16 min 11 3 18 min MnR op V Mn V pv R 11 4 5 4 min MnR po pv 4 min MnR pp PV n R 3 5 8min MnOs V V oo Mn n RV 11 1 16 min MnOs op V Mn V VOP Os VOP 11 1 9 1 8 min MnOs po min MnOs RV VOP pp n Os VOP MnMn V V oo Mn n RV 1 1 9 1 1 min 11 1 16 min MnMn op V Mn V V Mn V 11 11 3 min MnMn po min MnMn RV V pp n Mn V 1 11 16 min Výpočtní ponáma U sldů poížděících vlaů stné důlžitosti (např. R-R) ohldňum působ povážní. ní-li působ povážní nám vybíám méně přínivou hodnotu natšího času aní. Výpočt clového času aní ol všmi sldy vlaů ažn v tabulc č. 6. 6. V dalším ou, stně ao u dnosměně poížděné taťové ol, vypočítám půměný čas aní taťové ol dním vlam, t. t 709,04 14,18 min 50

Uvdnému času aní odpovídá podl tabuly 3.16 [8] minimální vliost álohy 8,8 min (opět volím sloupc -ostatní taťové úsy). Dál vypočítám sutčnou álohu připadaící na dn vla ( ) výl stál 1440 709,04 730,96 14,6 min 50 50 vidím, ž i v tomto případu podmína > min splněna, l tdy přistoupit výpočtu paticé popustné výonnosti ( ) výl stál 1440 np 6,66 6 pv.4hod 1 t 14,18 8,8 min Výpočtní ponáma podmínc > min ní-li uvdná podmína splněna, ončím výpočt onstatováním, ž a daných podmín nl b dalších opatřní požadovaný osah vlaové dopavy aliovat. 6.. Vládání dodatčných tas pomocí toticé čtnosti m V povoní paxi až na něté výimy (např. oidoové tatě) adaným osahm vlaové dopavy řída vyčpám clý čas, tý mám dispoici. My, té v gafionu ůstanou pa l dodatčně využít (aliac odlonové voby v důsldu např. výlu, mimořádných události apod. na iných tatích). Z tohoto důvodu s ao opodstatněné ví nát, aý počt vlaů daný ús ště schopn, po vložní adaného osahu vlaové dopavy, aliovat, ina řčno, istit, oli dodatčných tas vlaů l do daného gafionu ště vložit. Způsoby išťování dodatčného počtu tas sou ůné. Jao ndnodušší s ví gaficý působ, dy do iž onstuovaného gafionu gaficy aslím další dodatčné tasy. ní-li onstuovaný gafion dispoici (např. u výhldového gafionu řšného v přdcháící apitol), l dodatčný počt tas istit pomocí toticých čtností m. J řmé, ž dodatčné tasy l do gafionu vládat pou v případě, ž sutčná půměná áloha připadaící na dn vla v gafionu vyšší nž minimální požadovaná áloha na dn vla stanovná přdpism, příp. inými omuícími podmínami. Musí tdy platit : d : > min sutčná půměná áloha připadaící na dn půměný vla [min.vla 1 ], min požadovaná minimální áloha na dn vla [min.vla 1 ], přičmž sutčnou půměnou álohu připadaící na dn půměný vla dostanm v nobcněší polo voc v tém : ( výl stál )

výpočtní čas [min], clový čas aní všmi tasami stanovného osahu vlaové dopavy [min], výl clový čas výlu [min], stál clový čas stálých manipulací [min], počt vlaů doucích a čas na úsu, hož popustnou výonnost oumám. Dodatčný počt tas l istit voc :. h. h 3. h... d : dod dod 1 1 3 počt tas, té l do gafionu dodatčně vložit, h i čtnost výsytu m po vložní i tas vlaů, po i 1,, 3, Jdnotlivé čtnosti pa ísám řšním intgálu hi d i d : h i čtnost výsytu m po vložní i tas vlaů, i 1 i i 1 počt vlaů doucích a čas výpočtní čas na úsu, hož popustnou výonnost oumám paamt odělní pavděpodobnosti, i ( i 1) m intgálu přdstavuící vliosti áloh potřbných po vložní i (i1) tas. Ponáma výpočtu čtností m : Dosaná hustota pavděpodobnosti vyplývá statisticy ověřného typu odělní, tým s řídí my vnilé v nomálně aplněném gafionu vlaové dopavy. Vliosti ), d i 1,, 3, ísám náslduící dnoduchou úvahou. i ( i 1 K vložní dné tasy potřbum minimálně čas odpovídaící času aní úsu dním půměným vlam (ídní doba příslušný povoní taťový intval násldné ídy) a času odpovídaícímu dvěma minimálním álohám připadaícím na dn půměný vla. nalyticy 1 t. v tém : 1 minimální ma potřbná po vložní dné dodatčné tasy [min.vla 1 ], min

t půměný čas aní úsu tasou dnoho vlau [min.vla 1 ], min minimální požadovaná ma na dn vla [min.vla 1 ], V případě vložní dvou tas potřbum minimálně čas odpovídaící času aní úsu dvěma půměnými vlay (dvě ídní doby dva příslušné povoní taťové intvaly násldné ídy) a času odpovídaícímu třm minimálním álohám připadaícím na dn půměný vla. nalyticy d :. t 3. minimální ma potřbná po vložní dvou dodatčných tas [min.vla 1 ], t půměný čas aní úsu tasou dnoho půměného vlau [min.vla 1 ], min minimální požadovaná ma na dn vla [min.vla 1 ], v obcné polo tdy analyticy vyádřno, po vložní i dodatčných tas, d i 1,, 3, potřbum časovou mu o vliosti min i. t ( i 1). i i minimální ma potřbná po vložní i dodatčných tas [min.vla 1 ], t půměný čas aní úsu tasou dnoho půměného vlau [min.vla 1 ], min minimální požadovaná ma na dn vla [min.vla 1 ], Postup při išťování možnosti vládání dodatčných tas a vlastním výpočtu s řídí náslduícími pavidly : - ověřím, da l do adaného gafionu vládat další tasy, - -li splněna podmína stanovná v přdchoím bodu, vypočítám čtnosti výsytu dnotlivých m, - vypočítané hodnoty čtností dosadím do příslušného vtahu a istím počt dodatčně vložných tas, - opětovně pověřím, da po vložní dodatčného počtu vlaů ndošlo poušní áladní podmíny o dodžní minimální požadované álohy. Přsného ištění dodatčných tas l dosáhnout použitím voc d : dod dod 1 1 počt tas, té l do gafionu dodatčně vložit, počt vlaů doucích a čas výpočtní čas na úsu, hož popustnou výonnost oumám, min

1 minimální ma potřbná po vložní dné dodatčné tasy [min.vla 1 ], hodnota vnilá součtm půměného čas aní úsu tasou dnoho půměného vlau a minimální požadovaná ma na dn půměný vla. má samostatnou vypovídací schopnost, spolčně s dalšími hodnotami tvoří vocint nončné gomticé řady s pvním člnm Vidím, ž posldně uvdný voc s v sovnání s vocm původním odlišu dvěma áladními výhodami a to, ž ho použitím ísám matmaticy přsněší hodnotu, přičmž navíc odpadá npohodlný výpočt dnotlivých čtností. Paticou popustnou výonnost posuovaného úsu pa vypočítám voc n Řšný přílad : Vypočítt počt dodatčně vložných tas půměných vlaů do výhldového gafionu, vít-li ž clový počt iž vložných vlaů (požadovaný osah vlaové dopavy) 75, clový čas, tým tnto počt vlaů adí gafion 957 min a požadovaný minimální čas činí 4 minuty. V gafionu nní uvažováno s výluami a stálými manipulacmi. Výpočtním časm 4 hodin. Zadané hodnoty 1440 min 75 vlaů 957 min výl, stál 0 min Řšní V souladu s uvdným postupm ndřív ověřím, da splněna podmína možnosti vládání dodatčných tas do gafionu. Vypočítám sutčnou půměnou álohu připadaící na dn půměný vla, dod 6,44 min. vla 75vlaů 1 ( výl stál ) 1440 min 957 min 1 a vypočítanou hodnotu poovnám s hodnotou požadované minimální álohy. Jliož podmína splněna (6,44 > 4), l do gafionu vládat dodatčné tasy. Jště přd vlastním výpočtm čtností výsytu dnotlivých typů m, musím vypočítat vliosti áloh potřbných po vložní dné, dvou, tří, tas vlaů. K výpočtu vliosti áloh podl obcného voc ště potřbum nát půměný čas aní úsu připadaící na dn půměný vla, tý ísám tiviálního vtahu : 957 min 1 t 1,76 min. vla 75vlaů dál vypočítám álohy potřbné po vložní dné, dvou, tří, tas vlaů. Postupně dosaum 1 1 1 t. min 1,76 min. vla.4 min. vla 0,76 min. vla ). 1

bychom mohli do gafionu vložit dnu dodatčnou tasu, musím mít dispoici mu o vliosti 0,76 min.vla 1. Po vliosti dalších áloh musí platit 1 1. t 3. min.1,76 min. vla 3.4 min. vla 37,5 min. vla 1 1 3 3. t 4. min 3.1,76 min. vla 4.4 min. vla 54,8 min. vla 1 1 4 4. t 5. min 4.1,76 min. vla 5.4 min. vla 71,04 min. vla V tomto oamžiu iž mám dispoici všchny úda potřbné výpočtu čtností výsytu dnotlivých m. dy : h 1 1 75. 0,76 6,44 37,5 6,44 1 1 1 75.(0,039811 0,0095),764575 h 3 75. 37,5 6,44 54,8 6,44 75.(0,0095 0,00019) 0,0485 3 4 54,8 71,04 6,44 6,44 h3 75. 75.(0,00019 0,000016) 0,0155 Další čtnosti iž nmá výnam počítat, poněvadž clový výsld ovlivní npatně. Vypočítám počt dodatčně vložných tas dod 1. h1. h 3. h3 1.,764575.0,0485 3.0,0155 Paticá popustnost bud tdy n 75 3 78 tas p dod 3,199 3 tasy Clový čas aní s výší na hodnotu 995,8 půměná áloha připadaící na dn vla s sníží, apotřbí otstovat nutnou podmínu > min. ( výl stál ) 1440 min 995,8 min 1 5,7 min. vla 78vlaů což uvdné podmínc vyhovu. Výpočtní ponáma : Ověřím dodatčný počt tas duhým působm, t. dosaním do voc 1 0,76 6,44 dod 75. 3,48 3tasy 16,76 6, 44 1 1 ato ísaná hodnota přioně vyšší, nž hodnota vypočítaná pvním působm, liož ahu součt všch člnů nončné řady. V sovnání s přdchoím výsldm vša ončné řšní pincipu novlivní.

EOREICKÝ PŘÍKLD Odvoďt voc po výpočt počtu tas, té možno vložit do iž vyonstuovaného gafionu vlaové dopavy. ŘEŠEÍ Pavděpodobnost výsytu my, do té l vložit dnu dodatčnou tasu istím vtahu 1 ) ( ( 1 ) d f p t. při xponnciální hustotě pavděpodobnosti musí platit 1 ( 1 ) d p Čtnost výsytu m potřbných po vložní dné dodatčné tasy vlau ísám vtahu [ ] ( ) 1 1 1 1 ) (. ) ( 1 1 d d p h čtnost výsytu m potřbných po vložní dvou dodatčných tas vlaů ísám analogicy [ ] ( ) 3 1 3 3 3 ) (. ) ( d d p h obcně tdy čtnost výsytu m po vložní tas vlaů ísám vtahu ( ) 1 ) ( h Clový počt dodatčných tas, té l do iž vyonstuovaného GVD ště vložit, ísám voc 1... ) 3( ) ( ) (. 4 3 3 1 dod h po opsání součtu a úpavě l po dod psát... 3 1 dod a s využitím ponatu, ž 1 l voc po výpočt dod psát taé v tvau... 3 1 dod Z toi vím, ž po vliosti dnotlivých m platí 1 min t

v obcné polo tdy Onačím-li součt opsat taé v tvau obcný vtah pa a po pětném dosaní do ovnic t 3min 3 3 t 4 min t ( 1) min t min, l vtahy po výpočt, 3,...,,... pomocí 1 1 3 1 1 ( 1) dod 1 1 1... pavá stana přdstavu součt nončné gomticé řady, tudíž po výpočt platit dod musí čímž odvoní u onc. dod 1 1