Nestacionární elektromagnetické pole
|
|
- Ján Němec
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Nstacionání ltoagnticé pol NS-a Obcné vtah V NS-a Nstacionání ltoagnticé pol Obcné vtah Difnciální ovnic, tá popisu obcně chování ltoagnticého pol v libovolné postřdí, vcháí dvou áladních Mawllových ovnic. Pvní Faadaův induční áon, tý v sobě odáží sutčnost, ž časová ěna agnticého pol vvolává časově poěnné lticé pol B ot (NS* Duhá ovnic obcněný Apéův áon clového poudu, tý naopa udává, ž časová ěna lticého pol vvolává časově poěnné agnticé pol D ot J (NS* Časově poěnné ltoagnticé pol duální, á lticou a agnticou složu a dna nistu b duhé. Vličin v lticé i agnticé poli sou váán vtah, té s naývaí atiálové. Jsou to vtah, té odáží vlastnosti atiálu s ohld na ho chování v ltoagnticé poli. V agnticé poli sou vličin váán vtah, tý v sobě odáží vliv agntiac atiálu. V případě lináního postřdí tato ávislost linání a platí B (NS*3 V lticé poli sou vličin váán vtah, tý v sobě ahnu v polaiac atiálu. V případě lináního postřdí i d platí D (NS* Vliv lticé vodivosti atiálu v lticé poudové poli ahnu Ohův áon v difnciální tvau J (NS*5 V ávislosti na pova řšného pobléu v ltoagnticé poli ožné si vbat dnu vličinu lticého pol a dnu vličinu agnticého pol, dosadit do ovnic (NS*,(NS* a clý poblé řšit ao soustavu dvou difnciálních ovnic o dvou nnáých. Kdž si ao hldané vličin volí napřílad intnitu lticého pol a intnitu agnticého pol, přdou difnciální ovnic s použití atiálových vtahů do tvau Η ot (NS*6 ot (NS*7 V této soustavě ožné dnu vličin liinovat, al nní to ta snadné ao v běžné algbaicé ovnici. Na lvé staně aždé ovnic s vžd nacháí opáto otac, tý v sobě obsahu paciální divac slož vtoové vličin podl souřadnic, na pavé staně časová divac vtoové vličin. liinaci s podaří usutčnit opětovnou apliací opátou otac na dnu ovnic, napřílad na ovnici (NS*6. Poto po dosaní ovnic (NS*7 dostan ot ot ot Η gad div ( 7
2 Nstacionání ltoagnticé pol NS-b Rovinná haonicá ltoag.vlna Bud-li řšit poblé ltoagnticého pol io oblast doů a navíc ště v atésé soustavě, dnoduší s ovnic na. (NS*8 Tato paciální difnciální ovnic s naývá vlnová a popisu nstacionání ltoagnticé pol. NS-b Rovinná haonicá ltoagnticá vlna {Př. NS/} Řšní vlnové ovnic - ovinná haonicá ltoagnticá vlna Co řšní vlnové ovnic po intnitu lticého pol a přdpoladu, ž všchn vličin sou haonic časově poěnné a intnita lticého pol á složu pou v dno sěu? Bud-li chtít vřšit ovnici (NS*8, usli bcho v cla obcné případě přdpoládat, ž s vličin ltoagnticého pol budou ěnit v ávislosti na čas podl obcné func a ohou být v postou natočn do všch ožných sěů a td popsán obcnýi funci souřadnic. V atésé soustavě to napřílad naná, ž vto intnit lticého pol bud ít slož v sěu,, a aždá nich bud obcnou funcí času a ísta v postou (,,,, (,,,, (,,, Obcné řšní paciální difnciální ovnic (NS*8 a těchto přdpoladů nní ožné, l vša naít učitá dnodušná řšní, tá aí i ta dost vlý paticý výna. Jdno taových řšní vlnové ovnic s naývá ovinná haonicá ltoagnticá vlna. Po ovinná vpln áladního přdpoladu, ž nbud ouat obcné pol, al pol, té á lticou nbo agnticou složu ointovanou pou v dno sěu. Napřílad intnitu lticého pol ointovanou v ladné sěu os. Tato složa s navíc nbud ěnit v postou obcně, v naš případě bud funcí pou souřadnic. Clý ápis s podstatně dnoduší (,,,, (,,,, (,,, (, clé vtoové vličin bud pou diná složa (, Posldní ovnici l intptovat ta, ž vto intnit lticého pol, té aí pou složu, usí být onstantní na ovinách ovnoběžných s osai a, tvoří tavané ovinné vlnoploch. (Ob. NS- Obcný sě vtou intnit lticého pol (Ob. NS- Rovinné vlnoploch vtou intnit lticého pol 8
3 Nstacionání ltoagnticé pol NS-b Rovinná haonicá ltoag.vlna Z Laplacova opátou, tý s vstu na lvé staně vlnové ovnic, ůstan pou dn nnulový čln Δ Z vlnové ovnic po intnitu lticého pol vií vto, ovnic přd do tvau (, (, (, t Kdž navíc ště ustoupí od obcné časové ávislosti a při přdpolad, ž s vličin ění v ávislosti na čas podl haonicé func, ůž použít tansfoaci do oplní ovin, avést fáo vličin a bavit s ta ávislosti na čas. Taová ltoagnticá vlna s poto naývá haonicá. Podl náého tansfoačního vtahu (, I ( přd paciální difnciální ovnic na občnou, časové divac sou nahan násob d ( ( ( d V této ovnici iž nvstupuí sutčné časové půběh vličin, al ich oba v oplní ovině, té s naývaí fáo. Rovnici l s použití oplní onstant, tá s d vstu v duhé ocnině přvést do tvau t ( d ( ( d d ( ( d ( (NS*9 Konstanta á při popisu ltoagnticého vlnění ásadní výna, naývá s onstanta šířní a ao oplní vličina á dvě slož. Poděi bud uááno, ž álná část souvisí s fáový posuv vličin, naývá s poto fáová onstanta a iaginání část souvisí s útlu aplitud vličin, naývá s ěný útlu. Řšní ovnic (NS*9 l nalét v tvau ( C C Výsld td ovnic po fáo intnit lticého pol, C a C sou obcné oplní onstant, ichž vliost s učí oaových podín. Pavý čln ovnic přdstavu vlnu šířící s v ladné sěu os, lvý čln vlnu šířící s v áponé sěu os. Na áladě uvdných ponatů vša vůbc ště nní patné, ž s dná o ltoagnticou vlnu, natož v aé sěu b s ěla šířit. Ž to ta sutčně, bud ožné s přsvědčit poděi. Po dnoduchost l přdpoládat, ž istu pou vlna šířící s v ladné sěu os, té nstoí nic v cstě, ab ohla vninout vlna odažná ( C Ab blo řšní dnonačné, usí do výpočtu ačlnit učité oaové podín, což v toto případě naná, ž usí přiřadit dnou ístu dnu onétní vliost fáou intnit lticého pol. Pohlásí tí td, ž v dno bodě fáo intnit lticého pol ná a na áladě toho ho poto bud oci učit v libovolné ístě. Zvolí-li a toto ísto počát souřadnic, bud ít onstanta C výna vliosti fáou po = ( C 9
4 Nstacionání ltoagnticé pol NS-b Rovinná haonicá ltoag.vlna Každý fáo, i fáo intnit lticého pol v bodě =, á aplitudu a učitý fáový posun. Výna těchto člnů bud uáán v další řšní. Po fáo intnit lticého pol platí po dosaní všch paatů ončný vtah ( Po pětné tansfoaci fáoové do časové ovin (, I ( obdží výsldnou ovnic v časové tvau ( t t ( I (, sin( t (NS* Výna dnotlivých člnů vlnové ovnic bud dobř patný, dž si obaí funci intnit lticého pol v dvou bodch na os. Taové časové půběh b viděl pooovatl, db ěl v těchto bodch ožnost sníat intnitu lticého pol. Zobaí-li tuto funci npv v počátu po = vi obá (Ob. NS-3, dná s o občný haonicý půběh vličin s aplitudou., sin( t (, Úhl přdstavu počátční fáový posuv, uču oažitou hodnotu intnit lticého pol v bodě = a čas t= (, t sin( Postoupí-li dál po os do bodu =, bud ít časový půběh popisuící intnitu lticého pol tva, sin( t ( Sovná-li oba časové půběh, istí, ž s intnita lticého pol při postupu bodu = do bodu = poněud utluila, nšila svoí aplitudu a to J td vidět, ž onstanta v ponnciální člnu uču po vnásobní vdálností vliost tluní aplitud lticého pol v sěu os, naývá s poto ěný útlu. Z naéna ínus v ponntu dál vidět, ž s usí dnat o vlnu postupuící v ladné sěu os. Ja s většu vdálnost, většu s i áponý čln v ponntu, vlna s tluí. V opačné případě b to nanalo, ž vlna při postupu v ladné sěu os svoí aplitudu většu, což nní ožné. Intnita lticého pol s navíc při postupu do bodu = fáově posun o úhl Znaéno ínus naná, ž s vličina o tnto úhl podí. Konstanta td uču fáový posuv vličin, to v podstatě fáový posuv na dnotu dél a naývá s fáová onstanta. t Clý v ůž dnodušně intptovat ta, (, ž ltoagnticá vlna, tá postupu (, (Ob. NS-3 Časové půběh vličin ovinné haonicé ltoagnticé vln v ladné sěu os, s postupně tluí a fáově požďu. Npv vlna dospě do bodu =, poto s učitý poždění do bodu =, navíc al ště s poněud nší aplitudou. Oba časové půběh sou poovnán na obáu (Ob. NS-3. 5
5 Nstacionání ltoagnticé pol NS-b Rovinná haonicá ltoag.vlna {Př. NS/} Intnita agnticého pol u ovinné ltoagnticé vln Ja l u ovinné haonicé ltoagnticé vln odvodit fáo a časový půběh vličin agnticého pol poocí vličin lticého pol? Navau na NS-a Obcné vtah {Př. NS/} Řšní vlnové ovnic - ovinná haonicá ltoagnticá vlna V příladě {Př. NS/} bl soustav ovnic Η ot ot a přdpoladů platných po ovinnou haonicou ltoagnticou vlnu odvon vtah po fáo intnit lticého pol (. Duhou nnáou vličinu, intnitu agnticého pol, ožné dostat pětný dosaní do pvní ovnic přvdné do fáoového tvau ot Η (NS* Rotaci na lvé staně l včíslit tato ot ( Rotac intnit lticého pol á pou složu v sěu os. Sovnání lvé a pavé stan ovnic (NS* vidět, ž původně obcný vto intnit agnticého pol usí ít taé pou dnu složu, a to v sěu os ωμ(, ( ( ( ωμ Z (, Vtah i fáo intnit lticého a agnticého pol udává vličina Z, tá taé oplní a naývá s vlnová ipdanc ωμ Z. ( Vlnová ipdanc á absolutní hodnotu a agunt, ichž výna vpln dalšího ttu (Ob. NS- Rovinné vlnoploch - intnita agnticého pol S použití vlnové ipdanc vcháí po intnitu agnticého pol vtah ( ( Z Z Z Z Z Z. 5
6 Nstacionání ltoagnticé pol NS-b Rovinná haonicá ltoag.vlna fáo intnit agnticého pol v bodě = a platí po ně (Ob. NS-5 (, Z Z t (, ( Časový půběh intnit lticého a agnticého pol v bodě = ( Časový půběh intnit agnticého pol dostan pětnou tansfoací fáoové do časové ovin (, I ( t (, sin( t Absolutní hodnota vlnové ipdanc udává podíl aplitud intnit lticého a agnticého pol Z Sovná-li časový půběh intnit lticého a agnticého pol v učité bodě, napřílad bodě = sin( (, uvidí, ž úhl přdstavu fáový úhl, o tý intnita agnticého pol požděna a intnitou lticého pol. J to podobná situac, ao vtah i napětí a poud v obvodu s indučností. Poud fáově (časově požděn o učitý úhl a napětí, vi obá (Ob. NS-5. NS-c Výon přnášný ltoagnticou vlnou, Pontingův vto {Př. NS/3} Činný výon přnášný ovinnou vlnou - střdní hodnota Pontingova vtou Ja vlý výon přnášný ovinnou haonicou ltoagnticou vlnou? Přnášný výon popsán vtoovou vličinou, tá s naývá Pontingův vto a přdstavu v učité ístě plošnou hustotu výonu, tý pod plochou olou na sě šířní. Pontingův vto obcně dfinován vtah S Clový výon, tý pod učitou plochou, s dá poto stanovit podl vtahu S d S V případě ovinné vln á intnita lticého pol pou složu v sěu os (, a intnita agnticého pol pou složu v sěu (, S Vto a sou na sb olé, výsldný vto vtoového součinu bud současně olý na oba tto vto, půd td v sěu os. Výon s bud td šířit pou v sěu os, což logicé, nboť to sě, v té s šíří ltoagnticá vlna. Plošná hustota výonu bud ít oažitou hodnotu S (, (, (, Oažitý výon ná oc vlý výna, po další úvah lpší odělit na část, tá á střdní hodnotu (činný výon, ta vivalntní s činný výon v lticých obvodch, podílí s i na tí tát. Duhá část, tá střdní hodnotu ná, vivalntní alovéu výonu v lticých obvodch, podílí s na časových ěnách ngi lticého a agnticého pol. 5
7 Nstacionání ltoagnticé pol NS-c Přnášný výon, Pontingův vto Zapíš-li vtah po oažitý výon napřílad v bodě = a po dnoduchost bud přdpoládat nulovou vliost počátčního fáového posunu, tý udává úhl, bud po oažitou hodnotu výonu platit S (, (, (, S (, cos( sin( cos( sin( sin( sin( Vpočt-li střdní hodnotu tohoto výonu, bud platit S stř S stř ( (sin ( cos( sin( cos( sin( ( S (, dt cos(. cos( cos( Zcla analogic ao v lticých obvodch, d ožné vliost činného i alového výonu vádřit vivalntní vtah poocí fáoů, toto ožné i u ovinné vln. Po spávný fiální výna tohoto součinu usí být dna vličin oplně sdužná. S stř ( R ( ( O to, ž s dná sutčně o vivalntní vtah, ožné s snadno přsvědčit po dosaní * * ( R ( ( R ( ( ( Sstř R cos( * {Př. NS/} Výon přěněný v dnotc obu na tplo Ja vlý výon s při půchodu ovinné haonicé ltoagnticé vln vodivý postřdí přění v tplo? Pocháí-li ovinná ltoagnticá vlna vodivý postřdí, vvolá nnulová hodnota intnit lticého pol lticý poud v stné sěu ao intnita lticého pol, v naš případě v sěu os. Poudová hustota bud podl Ohova áona J Podl Joulova áona výon, tý s J v dnotc obu přěňu v tplo, dán vtah p J Tnto vtah b doslova platil po stnosěné nbo ftivní hodnot vličin. V případě ovinné p vln sou všchn vličin vádřn poocí aplitud a platí p f Aplituda vličin s navíc tluí při postupu v sěu os s čln přdchoí vtah td platí pou po bod =, v obcné bodě b platilo s ohld na duhou ocninu intnit lticého pol p (. (NS* (Ob. NS-6 Ztát v dnotc obu 53
8 Nstacionání ltoagnticé pol NS-c Přnášný výon, Pontingův vto {Př. NS/5} Bilanc činného výonu u ovinné vln Uaž, ž platí bilanc činného výonu v uavřné postou, tý pocháí ovinná haonicá ltoagnticá vlna. Navau na {Př. NS/3} Činný výon přnášný ovinnou vlnou - střdní hodnota Pontingova vtou {Př. NS/} Výon přěněný v dnotc obu na tplo ( A ( A Zvolí uavřný posto vný hanol podl obáu (Ob. NS-7 ta, ž sou ho člní stěn s dnotovou plochou v ovinách ovnoběžných s osou a. Lvá stěna na souřadnici =. Pavá stěna na souřadnici =. Jho boční stěn sou ovnoběžné s osou. ( S stř (Ob. NS-7 S stř ( Bilanc činného výonu Výon ůž vstoupit a vstoupit do tohoto postou s ohld na sě šířní pou člníi stěnai. Vlvo vstoupí výon s střdní hodnotou Sstř ( cos( na duhé staně vstoupí výon s střdní hodnotou S ( stř cos( Mělo b platit, ž odíl střdních hodnot Pontingových vtoů S stř cos( cos( ( S ( stř Z pávě ovn výonu v obu vtýčného vádu, tý s přění v tplo. K stnéu tátovéu výonu usí dospět intgací obové hustot tát podl (NS*, ísá ta clové tát v vádu P V p dv ( A p ( d d (NS*3 (NS* odnot počítané podl ovnic (NS*3 i (NS* b ěl být vivalntní. Sovnání ovnic vpln, ž usí platit! cos( (NS*5 Z Z úpav pavé stan vtahu (NS*5 vpln, ž to sutčně stné cos( Z Do vtahu blo dosano poocí této vivalntní ovnic ( 5
9 Nstacionání ltoagnticé pol NS-d Vlna v vodivé a nvodivé postřdí NS-d Chování ltoagnticé vln v dobř vodivé a nvodivé postřdí, číslné přílad {Př. NS/6} Konstanta šířní v dobř vodivé a nvodivé postřdí Ja vliá bud onstanta šířní a í slož v dobř vodivé a nvodivé postřdí? Po onstantu šířní, tá obsahu ěný útlu a fáovou onstantu, platí obcný vtah: ( Tato ovnic analtic řšitlná. Sovnání álných a iagináních částí v dfiniční vtahu vpln po činitl útluu a fáovou onstantu vtah Po studiu ovinné ltoagnticé vln vša užitčné posuovat vlastnosti onstant šířní přío dfiničního vtahu. Chování ltoagnticé vln ásadně ovlivňu váný vtah i ěnou vodivostí a čln., tý s vstu v obcněné Apéově áoně clového poudu na stné poici ao vodivost. Přdstavu poslnou vodivost po tavaný posuvný poud. ot ot Platí-li: Platí-li: Poto s postřdí chová hldisa šířní ltoagnticé vln ao nvodivé, říá ž s vlna šíří v nvodiči - diltiu Poto s postřdí chová hldisa šířní ltoagnticé vln ao dobř vodivé, říá, ž s vlna šíří v vodiči Po onstantu šířní bud v těchto spciálních případch platit ( ( Konstanta šířní á pou álnou část, toho vplývá, ž ěný útlu nulový, vlna s ntluí Po fáovou onstantu platí dnoduchý vtah c do tého doplněna další onstanta, tou chlost světla 8 Po onstantu šířní v dobé vodiči platí, ž á stně vliou álnou a iaginání část. Měný útlu a onstanta šířní stně vliá. c 3. / s 55
10 Nstacionání ltoagnticé pol NS-d Vlna v vodivé a nvodivé postřdí Po ltoagnticou vlnu v vduchu nbo vauu platí c {Př. NS/7} Výpočt onstant šířní (fáová onstanta, ěný útlu - číslný přílad Rovinná haonicá ltoagnticá vlna o itočtu : a f = b f= M c f= G s šíří v postřdí s těito paat =. S/, =8, =. Ja vliá bud onstanta šířní po všchn altnativ? Navau na {Př. NS/6} Konstanta šířní v dobř vodivé a nvodivé postřdí Cíl tohoto příladu uáat, ž oě atiálových vlastností itočt dn áladních paatů, na té álží, stli s vlna bud chovat ao v obcné, dobř vodivé nbo nvodivé postřdí. Vaianta a Vaianta b Vaianta c Kitočt a úhlová fvnc f 5 f 7 M f 9 G. f ad/s. f ad/s. f ad/s Měná vodivost postřdí. S /. S /. S / Pitivita postřdí Pabilita postřdí S ohld na poě l posoudit, da s postřdí bud chovat po daný itočt ao vodivé nbo nvodivé..... postřdí s bud chovat ao vodivé obcné postřdí 56 postřdí s bud chovat ao nvodivé Po onstantu šířní platí obcně: ( fáová onstanta ěný útlu Při výpočtu onstant šířní třba postupně včíslit dnotlivé části vtahu. Postupný dosaní a dnotlivé paat postřdí dostan 5 3 ( Ab blo ožno oplní číslo odocnit, třba ho přvést do poláního tvau: 3
11 Nstacionání ltoagnticé pol NS-d Vlna v vodivé a nvodivé postřdí ag.56 ag. 785 ag Po odocnění ag.78 ag. 39 Po přvdní pět do atésého tvau: ag Po výpočt onstant šířní istu i analticé řšní, po dosaní usí dostat stné výsld S ohld na chování vln l vtah dnodušit Při výpočtu onstant šířní v Při výpočtu onstant šířní vodiči v diltiu, d platí c 8 3 c 3. / s Výsld dnodušných výpočtů s liší n álo od přsných hodnot. O to, da něté postřdí víc vodivé hldisa šířní ovinné vln nl usuovat na áladě absolutní hodnot činitl útluu. Musí s posuovat, a s vlna tluí na vdálnosti v vtahu vlnové délc. {Př. NS/8} Vlnová déla, fáová chlost, hlouba vniu Rovinná haonicá ltoagnticá vlna o itočtu : a f = b f= M c f=g s šíří v postřdí s těito paat =. S/, =8, =. Co vlnová déla, fáová chlost a hlouba vniu? Jaou aí vliost v postřdí s adanýi paat po dané itočt? Navau na {Př. NS/7} Výpočt onstant šířní (fáová onstanta, ěný útlu - číslný přílad Vaianta a Vaianta b Vaianta c f 5 f 7 M f 9 G.... vodivé postřdí obcné postřdí nvodivé postřdí Fáová onstanta a ěný útlu vpočtný v příladu {Př. NS/7}
12 Nstacionání ltoagnticé pol NS-d Vlna v vodivé a nvodivé postřdí Vlnová déla nbližší vdálnost dvou íst, v tých itaí vličin pol s stnou fáí. Po vlnovou délu platí cla obcně ,33 7,66. V nvodivé postřdí d platí l s dostatčnou přdností počítat c f c Fáová chlost chlost, s aou s poslně pohbuí ísta s stnou fáí, ovinné vlnoploch.po fáovou chlost obcně platí v f v f 9,95. / s v f 6,33. / s v f 7,66. / s Po nvodivý atiál s vtah dnoduší c v f c 7 7,66. / s louba vniu onstanta, tá chaatiu poniání vln do vodivého postou. J to vdálnost, na té s aplituda vličin utluí -. Po hloubu vniu platí obcně 5,9,7,5 V toto případě nl útlu andbat, ina b bla hlouba vniu nončná, vlna b s ntluila Poč s něté postřdí ví ao vodivé a iné nvodivé dobř vidět na sovnání hloub vniu s vlnovou délou. Vpočítat td poěnou vdálnost v vtahu vlnové délc, na té s vlna utluí - 5, {Př. NS/9} Vlnová ipdanc v dobř vodivé a nvodivé postřdí Ja vliá vlnová ipdanc v nvodivé a dobř vodivé postřdí? Navau na {Př. NS/} Intnita agnticého pol u ovinné ltoagnticé vln Vlnová ipdanc vličina, tá udává váný vtah i fáo intnit lticého a agnticého pol. Absolutní hodnota vlnové ipdanc udává podíl aplitud intnit, agunt vlnové ipdanc přdstavu fáový posun i vto intnit lticého a agnticého pol. Vlnová ipdanc ávislá na paatch postřdí a platí po ní vtah, tý vpln při odvoní ωμ Z
13 Nstacionání ltoagnticé pol NS-d Vlna v vodivé a nvodivé postřdí Po dosaní a onstantu šířní platí vtah Z ωμ ω (ω ω Podl stných přdpoladů ao v příladu {Př. NS/6} l lasifiovat postřdí hldisa váného poěu vodivosti a člnu. na dobř vodivé a nvodivé. Nvodivé postřdí Dobř vodivé postřdí Z Z ω Vlnová ipdanc álná, po absolutní hodnotu vlnové ipdanc platí vtah π Z Fáový posun i a nulový, intnita lticého a agnticého pol v fái Po vlnovou ipdanci v vduchu nbo diltiu ožné vtah ště upavit Z π Z Z ω Po absolutní hodnotu vlnové ipdanc platí vtah Z Fáový posun i a, intnita lticého pol td přdbíhá intnitu agnticého pol o 5. (Ob. NS-8 Časový půběh intnit lticého (Ob. NS-9 Časový půběh intnit lticého a agnticého pol v nvodivé postřdí a agnticého pol v dobř vodivé postřdí {Př. NS/} Vlnová ipdanc postřdí - číslný přílad Rovinná haonicá ltoagnticá vlna o itočtu : a f = b f= M c f=g s šíří v postřdí s těito paat =. S/, =8, =. Ja vliá bud vlnová ipdanc po vlnu šířící s v adané postřdí po dané itočt? Navau na {Př. NS/7} Výpočt onstant šířní (fáová onstanta, ěný útlu - číslný přílad {Př. NS/9} Vlnová ipdanc v dobř vodivé a nvodivé postřdí Vaianta a Vaianta b Vaianta c f 5 f 7 M f 9 G
14 Nstacionání ltoagnticé pol NS-d Vlna v vodivé a nvodivé postřdí vodivé postřdí obcné postřdí nvodivé postřdí Po vlnovou ipdanci platí obcně vtah: Z Z Z Z,785, 39 8,886 Z Z, 9 7,693. Z Z 88,79. Má-li iž vpočtnou onstantu šířní přdchoího výpočtu, vhodněší vchát vtahu: Z Z ag.78 ag ag.99. V vodiči po V diltiu po. l povést toto dnodušní l povést toto dnodušní : Z Z Z Z Z 8,886 Z 7,693 6 Z 88,79 5 ad,39 ad, 5 přdbíhá o 5 stupňů přdbíhá o,5 stupně a v fái odnot ipdanc ísané dnodušných vtahů po vodič a nvodič s liší pou npatně od přsných hodnot. {Př. NS/} Časové půběh vličin a ( oažité hodnot a v libovolné čas a ístě Rovinná haonicá ltoagnticá vlna o itočtu : a f = b f= M c f=g s šíří v postřdí s těito paat =. S/, =8, =. Jaé vtah platí po obcný časový půběh intnit lticého a agnticého pol v libovolné bodě, -li adán půběh intnit lticého pol v bodě = : (, 6,6sin Navau na {Př. NS/7} Výpočt onstant šířní (fáová onstanta, ěný útlu - číslný přílad {Př. NS/9} Vlnová ipdanc v dobř vodivé a nvodivé postřdí {Př. NS/} Vlnová ipdanc postřdí Po stanovní hodnot vličin ltoagnticého pol v libovolné ístě, usí nát hodnot v dno ístě(oaová podína. V naš případě adán půběh intnit lticého pol v bodě =. Po časové půběh intnit lticého a agnticého pol platí obcně.. (, sin. (, sin. Ab blo ožno onétně stanovit časový půběh vličin v libovolné ístě, sptiv stanovit oažitou hodnotu vličin v libovolné čas a libovolné ístě, třba stanovit všchn paat v výš uvdných ovnicích. Aplitudu intnit lticého pol a fáový posun této vličin v bodě = ožno učit adané oaové podín: 6,6 V / (, sin Z toho vplývá 6,6.sin
15 Nstacionání ltoagnticé pol NS-d Vlna v vodivé a nvodivé postřdí Vaianta a Vaianta b Vaianta c f 5 f 7 M f 9 G Fáová onstanta a ěný útlu bl učn v {Př. NS/7} Po stanovní všch paatů po výpočt intnit agnticého pol třba použít vlnovou ipdanci, tá bla po stné adané hodnot vpočtna v příladu {Př. NS/} Z 8,886 Z 7,693 Z 88,79 ad, 9 Aplituda intnit agnticého pol s stanoví obcně podl vtahu: Z 5,39ad, 5 5, A/,6 A/,55 A/ Nní ná v ovnicích po časové půběh vličin a všchn paat, dosaní ožno snadno vpočítat oažitou hodnotu i v libovolné čas t a ístě. {Př. NS/} Fáo vličin a Rovinná haonicá ltoagnticá vlna o itočtu : a f = b f= M c f=g s šíří v postřdí s těito paat =. S/, =8, =. J adán půběh intnit lticého pol v bodě = (, 6,6sin Ja vpadaí fáo vličin v adané postřdí a po dané itočt? Navau na {Př. NS/7} Výpočt onstant šířní (fáová onstanta, ěný útlu - číslný přílad {Př. NS/9} Vlnová ipdanc v dobř vodivé a nvodivé postřdí {Př. NS/} Vlnová ipdanc postřdí Po fáo vličin ltoagnticého pol platí obcně: Fáo intnit lticého pol ( Fáo intnit lticého pol v bodě = Fáo intnit agnticého pol: ( 6 ( Fáo intnit agnticého pol v bodě = ( ( ( Fáo intnit lticého a agnticého pol sou váán vlnovou ipdancí Z Z ( ( ( ( Z Ab blo ožno onétně stanovit fáo vličin v libovolné ístě, třba stanovit všchn paat v výš uvdných ovnicích. Aplitudu intnit lticého pol a fáový posun této vličin v bodě = ožno učit adané podín:
16 Nstacionání ltoagnticé pol NS-d Vlna v vodivé a nvodivé postřdí (, sin 6,6.sin Z toho vplývá : 6,6V / Vaianta a Vaianta b Vaianta c f 5 f 7 M f 9 G 6.6 V / 6.6 V / 6.6 V / Fáová onstanta a ěný útlu bl vpočtn iž v {Př. NS/7} Po dosaní platí po fáo intnit lticého pol vtah: ( ( Z Z 8,886 Vlnová ipdanc,785 ( ( ( Z Z bla vpočtna v {Př. NS/}: Z Z 7,693.,39 ( Z Z 88,79. Po dosaní platí po fáo intnit agnticého pol vtah:,9 Z 6.6 8,886,785 5, Z 6.6 7,693.,39,6, Z ,79.,9,55 ( ( ( ( ( ( 6
17 Nstacionání ltoagnticé pol NS-d Vlna v vodivé a nvodivé postřdí {Př. NS/3} Střdní hodnota Pontingova vtou, bilanc výonu Rovinná haonicá ltoagnticá vlna o itočtu : a f = b f= M c f=g s šíří v postřdí s těito paat =. S/, =8, =. J adán půběh intnit lticého pol v bodě = (, 6,6sin Ja vliá střdní hodnota Pontingova vtou v bodě = a =/, obová hustota tát v bodě =, bilanc výonů a tát v vádu o podstavě a délc han /? Navau na {Př. NS/3} Činný výon přnášný ovinnou vlnou - střdní hodnota Pontingova vtou {Př. NS/5} Bilanc činného výonu u ovinné vln {Př. NS/7} Výpočt onstant šířní (fáová onstanta, ěný útlu - číslný přílad {Př. NS/8} Vlnová déla, fáová chlost, hlouba vniu {Př. NS/9} Vlnová ipdanc v dobř vodivé a nvodivé postřdí {Př. NS/} Vlnová ipdanc postřdí {Př. NS/} Časové půběh vličin a ( oažité hodnot a v libovolné čas a ístě Vaianta a Vaianta b Vaianta c f 5 f 7 M f 9 G Střdní hodnota Pontingova vtou ( výon, tý pod v učité ístě plochou o vliosti, tá olá na sě šířní: S stř ( cos( Z cos( Z cos( Střdní hodnotu Pontingova vtou l vádřit ovněž poocí fáoů vličin, výsld usí být vivalntní: S stř ( R ( ( S stř Měný útlu bl vpočtn v příladě {Př. NS/7} ad Fáový posun a bl vpočtn v příladu {Př. NS/} 5,39ad, 5, 9 Aplituda intnit lticého pol podl příladu {Př. NS/}: 6,6 V / 6,6 V / 6,6 V / Aplituda intnit agnticého pol podl příladu {Př. NS/}: 5, A/,6 A/,55 A/ Střdní hodnota Pontingova vtou v bodě = Sstř ( cos( ( 86,8W / S stř ( 3,3W / S stř (,3W / Vlnová déla vpočtná v příladu {Př. NS/8} ,33 7,66. Střdní hodnota Pontingova vtou v bodě =/ S ( / stř cos( 63
18 Nstacionání ltoagnticé pol NS-d Vlna v vodivé a nvodivé postřdí S ( S ( stř stř Sstř ( Sstř ( S ( S ( stř stř S stř 3.87 W / S stř ( 3.66 W / ( S stř (.38 W / Po aíavost dobé s podívat, a na adané vdálnosti polsl aplitud vličin a vliost výonu. Z daného sovnání bud taé patné, poč s chová adané postřdí po nnší itočt ao dobř vodivé a po nvětší itočt ao nvodivé Aplituda intnit lticého a agnticého pol polsn na vdálnosti, polsn na. % polsn na 5. % polsn na 99. % Střdní hodnota Pontingova vtou polsn na vdálnosti polsn na.6 % polsn na 7.3 % polsn na 98. % Rodíl střdních hodnot Pontingova vtou b s ěl ovnat podl přdpoladu výonu, tý s přění v vádu o podstavách a délc / na tplo: Sstř ( Sstř ( Sstř ( Sstř ( Sstř ( Sstř ( 8.97 W 9.77 W.9 W O to, ž to sutčně výon přěněný v dané obu na tplo, ožno s přsvědčit intgací obové hustot tát. Výon, tý s přění v dnotc obu v tplo (obová hustota tá, s učí obcně podl vtahu ( vi {Př. NS/3} p Napřílad obová hustota tát v bodě = á vliost: p p.86 W / p.86 W / p.86 W / Intgací obové hustot tát v vádu ( vi přílad {Př. NS/5} o podstavách a délc / dostan výon, tý s přění v toto vádu na tplo: P P W P W P. 9 W Z vpočtných hodnot patno, ž v dané vádu sutčně platí P S ( S ( stř stř 6
19 Nstacionání ltoagnticé pol NS-d Vlna v vodivé a nvodivé postřdí {Př. NS/} Rovinná haonicá ltoagnticá vlna, číslný přílad Rovinná haonicá ltoagnticá vlna s šíří v postřdí s paat ε =6, μ =, σ=. S/. Fvnc vln f= M. Vpočtět: fáovou onstantu β, ěný útlu α, vlnovou délu λ a ipdanci postřdí Z. Navau na {Př. NS/6} Konstanta šířní v dobř vodivé a nvodivé postřdí {Př. NS/8} Vlnová déla, fáová chlost, hlouba vniu {Př. NS/9} Vlnová ipdanc v dobř vodivé a nvodivé postřdí {Př. NS/} Vlnová ipdanc postřdí {Př. NS/} Časové půběh vličin a ( oažité hodnot a v libovolné čas a ístě Konstant šířní bud: Fáová onstanta td Měný útlu ( ( Vlnová déla v dané postřdí pa Ipdanc postřdí Z: Z ω {Př. NS/5} Rovinná haonicá ltoagnticá vlna, číslný přílad 5 V čas t= a ístě = aplituda intnit lticého pol V. Vlna s šíří v sěu os. Napišt fáoový a časový tva vlnové ovnic a stanovt a v ístě =3 a čas t=3 ns. Paat postřdí sou stné ao v přdšlé příladě. Navau na {Př. NS/}Fáo vličin a Fáo intnit lticého pol bud ít tva: ( Fáo intnit agnticého pol bud ít tva ( ( Z Z Z Časový tva: (,.5 (, (, Z Z sin( t.96. sin( t.96.7 Z. 7.6 sin(. sin( 6 A t V V t A 65
20 Nstacionání ltoagnticé pol NS-d Vlna v vodivé a nvodivé postřdí Intnita lticého pol v ístě =3, fáoový tva: ( V Intnita agnticého pol v ístě =3, fáoový tva: (.8 6. ( Z A Intnita lticého pol v ístě =3 a čas t=3ns, časový tva: V (, sin( sin(..67 Intnita agnticého pol v ístě =3 a čas t=3ns, časový tva: (,.96 sin( sin( A {Př. NS/6} Rovinná haonicá ltoagnticá vlna, číslný přílad V vdálnosti =3 od vsílač áladnové stanic (f=9 M bla naěřna aplituda intnit lticého pol =5 V/. Přdpolád, ž v této vdálnosti iž vařovaná ltoagnticá vlna ovinná. J v toto ístě přočna hginicá noa po poici obvatlstva S stř =.5 W/? Měřní pobíhalo v volné postou. Navau na NS-c Výon přnášný ltoagnticou vlnou, Pontingův vto {Př. NS/3} Střdní hodnota Pontingova vtou, bilanc výonu V toto případě výpočt střdní hustot výonu vli dnoduchý. V dané vdálnosti ná aplitudu intnit lticého pol, aplitudu intnit agnticého pol ůž snadno ísat přs ipdanci volného postou Z =π: 5 μa 3.6 Pa (postřdí btátové dná s o volný posto s čistě álnou ipdancí Z =π: 5 W S stř 3.3 Z ginicá noa.5 W/ nní přočna. 66
Příklad 70 Vypočet konstanty šíření (fázová konstanta, měrný útlum)
Přílad 7 Vypočt onstanty šířní (fáová onstanta, ěný útlu) adání : Rovinná haonicá ltoagnticá vlna o itočtu : a) f 5 b) f 7 M c) f 9 G s šíří v postřdí s těito paaty:.[ S ], ε 8, µ. Vaianta a) Vaianta b)
DVĚ METODY ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY ŠÍŘENÍ ELEKTROMAGNETICKÝCH VLN
DVĚ TODY ŘŠNÍ ROBLTIKY ŠÍŘNÍ LKTROGNTICKÝCH VLN. ikš J. Novák. Novák České vsoké učení technické v ae Fakulta stavební Kateda fik bstakt V páci jsou uveden dvě etod řešení šíření elektoagnetického pole
Jaroslav Reichl. Střední průmyslová škola sdělovací techniky Panská 3 Praha 1
Střední půslová šola sdělovací techni Pansá Paha 1 Jaoslav Reichl, 017 učená studentů 4 očníu technicého lcea jao doplně e studiu apliované ateati Jaoslav Reichl Sbía úloh z apliované ateati, J Reichl,
a polohovými vektory r k
Mechania hmotných soustav Hmotná soustava (HS) je supina objetů, o teých je vhodné uvažovat jao o celu Pvy HS se pohybují účinem sil N a) vnitřních: Σ ( F + F + L+ F ) 0 i 1 i1 b) vnějších: síly od objetů,
Konstrukci (jejíčásti) budeme idealizovat jako tuhá (nedeformovatelná) tělesa (v prostoru) nebo desky (v rovině).
. íl působící na tělso/dsku.. Zadání úloh, přdpoklad Úloha: obcněji matmatick popsat mchanické účink atížní na konstukci a účink částí konstukc navájm. Konstukci (jjíčásti) budm idaliovat jako tuhá (ndfomovatlná)
Řešení testu 2b. Fyzika I (Mechanika a molekulová fyzika) NOFY ledna 2016
Řešení testu b Fika I (Mecanika a molekulová fika NOFY. ledna 6 Příklad Zadání: Po kouli o poloměu se be pokluovaní valí malá koule o poloměu. Jaká bude úlová clost otáčení malé koule v okamžiku kd se
DOPLŇKOVÉ TEXTY BB01 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ TUHÉ TĚLESO
DOPLŇKOÉ TXTY BB0 PAL SCHAUR INTRNÍ MATRIÁL FAST UT BRNĚ TUHÉ TĚLSO Tuhé těleso je těleso, o teé latí, že libovolná síla ůsobící na těleso nezůsobí jeho defoaci, ale ůže ít ouze ohybový účine. Libovolná
11. cvičení z Matematiky 2
11. cvičení z Mateatiky. - 6. května 16 11.1 Vypočtěte 1 x + y + z dv, kde : x + y + z 1. Věta o substituci á analogický tva a podínky pouze zanedbatelné nožiny nyní zahnují i plochy, oviny atd.: f dv
Dynamika tuhého tělesa. Petr Šidlof
Dnaika tuhého tělesa Pet Šidlof Dnaika tuhého tělesa Pvní věta ipulsová F dp dt a t Zchlení těžiště Výslednice vnějších sil F A F B F C Celková hbnost soustav p p i Hotnost soustav i těžiště soustav se
4. PRŮBĚH FUNKCE. = f(x) načrtnout.
Etrém funkc 4. PRŮBĚH FUNKCE Průvodc studim V matmatic, al i v fzic a tchnických oborch s často vsktn požadavk na sstrojní grafu funkc K nakrslní grafu funkc lz dns většinou použít vhodný matmatický softwar.
Elektromagnetické vlny, antény a vedení
FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Eletomagneticé vlny, antény a vedení Přednášy Gaant předmětu: Doc. Ing. Zdeně Nováče, CSc. Auto textu: Doc. Ing. Zdeně
MAGNETICKÉ POLE CÍVEK V HELMHOLTZOVĚ USPOŘÁDÁNÍ
Úloha č. 6 a MAGNETICKÉ POLE CÍVEK V HELMHOLTZOVĚ USPOŘÁDÁNÍ ÚKOL MĚŘENÍ:. Změřte magnetickou indukci podél osy ovinných cívek po případy, kdy vdálenost mei nimi je ovna poloměu cívky R a dále R a R/..
1. Zadání. Hledané veličiny: Celkové sluneční ozáření na obecnou rovinu G T = f (ST) Výkon solárního kolektoru. Q k = f (ST)
1. Zadání Vstupní vličiny: pořadí dn v roc DR (1 až 365) pořadí hodiny v dni S (slunční čas) (1 až 4h) clové slunční oářní na vodorovnou rovinu = f (S), např. liaticých údajů ČHMÚ tplota vnovního vduchu
6 PROPUSTNÁ VÝKONNOST
6 PROPUSÁ VÝKOOS Jdnou úloh tchnologů na žlnici učování apacitních možností žlničních tatí, tdy stanovní popustné výonnosti tatí. Přílady v této apitol sou věnovány išťování popustné výonnosti taťových
FYZIKA 3. ROČNÍK. Vlastní kmitání oscilátoru. Kmitavý pohyb. Kinematika kmitavého pohybu. y m
Vlastní itání oscilátoru Kitavý pohb Kitání periodicý děj zařízení oná opaovaně stejný pohb a periodic se vrací do určitého stavu. oscilátor zařízení, teré ůže volně itat (závaží na pružině, vadlo) it
Konstrukci (její části) budeme idealizovat jako tuhá (nedeformovatelná) tělesa (v prostoru) nebo desky (v rovině).
. íl působící na tělso/dsku.. Zadání úloh, přdpoklad Úloha této kapitol: obcněji matmatick popsat mchanické účink atížní na konstukci a účink částí konstukc navájm. Konstukci (jjí části) budm idaliovat
SP2 01 Charakteristické funkce
SP 0 Chararisicé func Chararisicé func pro NP Chararisicé func pro NV Náhld Náhodnou proměnnou, nbo vor, L, n lz popsa funčními chararisiami: F, p, f číslnými chararisiami: E, D, A, A 4 Co s dá z čho spočía:
PŘÍKLAD VÝPOČTU RÁMU PODLE ČSN EN
PŘÍKLAD VÝPOČTU RÁU PODLE ČS E 99-- Jaub Dolejš*), Zdeně Sool**).Zadání avrhněte sloup plnostěnného dvouloubového rámu, jehož roměr jsou patrné obráu. Horní pásnice příčle je po celé délce ajištěna proti
Stavba atomu. 4πε 1. RUTHERFORDŮV MODEL ATOMU
Stavba atou. UTEFODŮV MODEL ATOMU Skutčnost, ž xistují subatoání částic - lktony - s záponý lktický náboj, ž hotnost lktonu j jn vli alý zlok clkové hotnosti atou, a ž pakticky všká hotnost atou j soustřděna
Délka kružnice (obvod kruhu) II
.10.7 Déla užnice (obvod uhu) II Předpolady: 01006 Př. 1: Bod je od středu užnice ( ;cm) vzdálen 7 cm. Uči početně vzdálenost z bodu do bodu, teý je tečným bodem tečny užnice jdoucí z bodu. vůj výslede
Vlnovody. Obr. 7.1 Běžné příčné průřezy kovových vlnovodů: obdélníkový, kruhový, vlnovod, vlnovod H.
7 Vlnovody Běžná vedení (koaxiální kabel, dvojlinka) jsou jen omezeně použitelná v mikovlnné části kmitočtového spekta. S ůstem kmitočtu přenášeného signálu totiž významně ostou ztáty v dielektiku těchto
Přímková a rovinná soustava sil
STAVEBNÍ STATIKA Ing. Lenka Lausová LH 47/1 tel. 59 73 136 římková a ovinná soustava sil lenka.lausova@vsb.c http://fast1.vsb.c/lausova Základní pojmy: Jednotková kužnice 1) Souřadný systém 1 sin potilehlá
Elektromagnetické pole je generováno elektrickými náboji a jejich pohybem. Je-li zdroj charakterizován nábojovou hustotou ( r r
Záření Hertzova dipólu, kulové vlny, Rovnice elektromagnetického pole jsou vektorové diferenciální rovnice a podle symetrie bývá vhodné je řešit v křivočarých souřadnicích. Základní diferenciální operátory
Funkce hustoty pravděpodobnosti této veličiny je. Pro obecný počet stupňů volnosti je náhodná veličina
Přdnáša č 6 Náhodné vličiny pro analyticou statistiu Při výpočtch v analyticé statistic s používají vhodné torticé vličiny, tré popisují vlastnosti vytvořných tstovacích charatristi Mzi njpoužívanější
Komplexní čísla. Základní informace. Výstupy z výuky. 1. Základní typy popisu komplexních čísel
Komplní čísl Záldní informc Tto pitol j pitolou opovcí. Přdpoládám ž studnti njí áldy počítání s omplními čísly nicméně tuším ž stání s problmtiou už bylo dávno nvíc řjmě n střdních šolách v růném roshu.
3.3. Derivace základních elementárních a elementárních funkcí
Přdpokládané znalosti V násldujících úvahách budm užívat vztahy známé z střdní školy a vztahy uvdné v přdcházjících kapitolách tohoto ttu Něktré z nich připomnm Eponnciální funkc Výklad Pro odvozní vzorců
Gravitační pole. a nepřímo úměrná čtverci vzdáleností r. r r
Newtonův avitační zákon: Gavitační pole ezi dvěa tělesy o hotnostech 1 a, kteé jsou od sebe vzdáleny o, působí stejně velké síly vzájené přitažlivosti, jejichž velikost je přío úěná součinu hotností 1
Učební text k přednášce UFY102
Matematický popis vlnění vlna - ozuch šířící se postředím zachovávající svůj tva (pofil) Po jednoduchost začneme s jednodimenzionální vlnou potože ozuch se pohybuje ychlostí v, musí být funkcí jak polohy
Buckinghamův Π-teorém (viz Barenblatt, Scaling, 2003)
Bucinghamův Π-teorém (viz Barenblatt, Scaling, 2003) Formalizace rozměrové analýzy ( výsledné jednoty na obou stranách musí souhlasit ). Rozměr fyziální veličiny Mějme nějaou třídu jednote, napřílad [(g,
Křivkové integrály prvního druhu Vypočítejte dané křivkové integrály prvního druhu v R 2.
Křivové integrál prvního druhu Vpočítejte dané řivové integrál prvního druhu v R. Přílad. ds x, de je úseča AB, A[, ], B[4, ]. Řešení: Pro řivový integrál prvního druhu platí: fx, ) ds β α fϕt), ψt)) ϕ
Dynamika tuhého tělesa
Dnaika tuhého tělesa Pet Šidlof ECHNCKÁ UNVERZA V LBERC Fakulta echatonik, infoatik a eioboových studií ento ateiál vnikl v áci pojektu ESF CZ..7/../7.47 Reflexe požadavků půslu na výuku v oblasti autoatického
Pro dvojkloubové a trojkloubové rámy se sklonem stojek menším než cca 15 (viz obrázek), lze pro vzpěrnou délku stojek použít tento přibližný vztah:
SOUPY PŘÍČE TROJOUBOVÁ H Vpěné él: Po vojloubové a tojloubové á se slone stoje enší než cca 5 (v obáe), le po vpěnou élu stoje použít tento přblžný vtah: l s h 4+ 3, + E e, s. h h Opovíající vpěná éla
INTERGRÁLNÍ POČET. PRIMITIVNÍ FUNKCE (neurčitý integrál)
INTERGRÁLNÍ POČET Motivac: Užití intgrálního počtu spočívá mj. v výpočtu obsahu rovinného obrazc ohraničného různými funkcmi příp. čarami či v výpočtu objmu rotačního tělsa, vzniklého rotací daného obrazc
5. Světlo jako elektromagnetické vlnění
Tivium z optiky 9 5 Světlo jako elektomagnetické vlnění Ve třetí kapitole jsme se dozvěděli že na světlo můžeme nahlížet jako na elektomagnetické vlnění Dříve než tak učiníme si ale musíme alespoň v základech
e²ení testu 1 P íklad 1 v 1 u 1 u 2 v 2 Mechanika a kontinuum NAFY listopadu 2016
e²ení testu Mechania a ontinuu NAFY00 8. listopadu 06 P ílad Zadání: Eletron o ineticé energii E se srazí s valen ní eletrone argonu a ionizuje jej. P i ionizaci se ást energie nalétávajícího eletronu
ε, budeme nazývat okolím bodu (čísla) x
Množinu ( ) { R < ε} Okolím bodu Limit O :, kd (, ) j td otvřný intrval ( ε ε ) ε, budm nazývat okolím bodu (čísla).,. Bod R j vnitřním bodm množin R M, jstliž istuj okolí O tak, ž platí O( ) M. M, jstliž
Příloha-výpočet motoru
Příloha-výpočet motoru 1.Zadané parametry motoru: vrtání d : 77mm zdvih z: 87mm kompresní poměr ε : 10.6 atmosférický tlak p 1 : 98000Pa teplota nasávaného vzduchu T 1 : 353.15K adiabatický exponent κ
Rovinná napjatost a Mohrova kružnice
Rovinná napjatost a ohrova kružnice Dvojosý stav napjatosti - ukák anačení orientace napětí v rovině x Na obr. vlevo dole jsou vnačen složk napětí. Kladná orientace napětí x a je v případě, že vektor směřují
1 Elektromagnetická vlna
1 lektromagnetická vlna 1.1 lektromagnetické vlny V nestacionárním případě, ve kterém veličiny elektromagnetického pole mění v ávislosti na čase svoji velikost a případně i směr, eistuje vždy současně
Úlohy domácího kola kategorie B
54. roční Matematicé olympiády Úlohy domácího ola ategorie 1. Určete všechny dvojice (a, b) reálných čísel, pro teré má aždá rovnic x + ax + b 0, x + (a + 1)x + b + 1 0 dva růné reálné ořeny, přičemž ořeny
Seznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné.
INTEGRÁLNÍ POČET FUNKCÍ JEDNÉ PROMĚNNÉ NEURČITÝ INTEGRÁL NEURČITÝ INTEGRÁL Průvodc studim V kapitol Difrnciální počt funkcí jdné proměnné jst s sznámili s drivováním funkcí Jstliž znát drivac lmntárních
Obecná vlnová rovnice pro intenzitu elektrického pole Vlnová rovnice mimo oblast zdrojů pro obecný časový průběh veličin Vlnová rovnice mimo oblast
Obecná vlnová rovnice pro intenzitu elektrického pole Vlnová rovnice mimo oblast zdrojů pro obecný časový průběh veličin Vlnová rovnice mimo oblast zdrojů pro harmonický časový průběh veličin Laplaceův
MOMENT SETRVAČNOSTI. Obecná část Pomocí Newtonova pohybového zákona síly můžeme odvodit pohybovou rovnici pro rotační pohyb:
MOMENT SETRVAČNOST Obecná část Pomocí Newtonova pohybového záona síly můžeme odvodit pohybovou rovnici pro rotační pohyb: dω M = = ε, (1) d t de M je moment vnější síly působící na těleso, ω úhlová rychlost,
teorie elektronických obvodů Jiří Petržela analýza obvodů s regulárními prvky
Jiří Petržela příklad pro příčkový filtr na obrázku napište aditanční atici etodou uzlových napětí zjistěte přenos filtru identifikujte tp a řád filtru Obr. : Příklad na příčkový filtr. aditanční atice
Vlastní čísla a vlastní vektory
5 Vlastní čísla a vlastní vektor Poznámka: Je-li A : V V lineární zobrazení z prostoru V do prostoru V někd se takové zobrazení nazývá lineárním operátorem, pak je přirozeným požadavkem najít takovou bázi
rovinná soustava sil (paprsky všech sil soustavy leží v jedné rovině) rovinný svazek sil rovinná soustava rovnoběžných sil
3.3 Obecé soustav sl soustava sl seskupeí sl působících a těleso vláští případ: svaek sl (papsk všech sl soustav se potíaí v edo bodě) soustava ovoběžých sl (papsk všech sl soustav sou aváe ovoběžé) ová
MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TEHNIKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ MATEMATIKA II V PŘÍKLADEH VIČENÍ Č. Ing. Ptra Schribrová, Ph.D. Ostrava Ing. Ptra Schribrová, Ph.D. Vsoká škola báňská Tchnická univrzita
Geometrická zobrazení
Pomocný text Geometricá zobrazení hodná zobrazení hodná zobrazení patří nejjednodušším zobrazením na rovině. Je jich vša hrozně málo a často se stává, že musíme sáhnout i po jiných, nědy výrazně složitějších
6.1 Shrnutí základních poznatků
6.1 Shrnutí ákladních ponatků Prostorová a rovinná napjatost Prostorová napjatost v libovolném bodě tělesa je v pravoúhlé soustavě souřadnic obecně popsána 9 složkami napětí, které le uspořádat do matice
4. Tažené a tlačené pruty, stabilita prutů Tažené pruty, tlačené pruty, stabilita prutů.
4. Tažné a tlačné prut, stabilita prutů Tažné prut, tlačné prut, stabilita prutů. Tah Ed 3 -pružnéřšní Posouní pro všchn tříd: Únosnost t,rd : pro noslabnou plochu t,rd pl, Rd A f /γ M0 pro oslabnou plochu
Jaký význam má kritický kmitočet vedení? - nejnižší kmitočet vlny, při kterém se vlna začíná šířit vedením.
Jaký význam má kritický kmitočet vedení? - nejnižší kmitočet vlny, při kterém se vlna začíná šířit vedením. Na čem závisí účinnost vedení? účinnost vedení závisí na činiteli útlumu β a na činiteli odrazu
2.1 Shrnutí základních poznatků
.1 Shnutí základních poznatků S plnostěnnými otujícími kotouči se setkáváme hlavně u paních a spalovacích tubín a tubokompesoů. Matematický model otujících kotoučů můžeme s úspěchem využít např. i při
VYUŽITÍ MATLABU JAKO MOTIVAČNÍHO PROSTŘEDKU VE VÝUCE FYZIKY NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH
VYUŽITÍ MATLABU JAKO MOTIVAČNÍHO PROSTŘEDKU VE VÝUCE FYZIKY NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH J. Tesař, P. Batoš Jihočesá univezita, Pedagogicá faulta, Kateda fyziy, Jeonýmova 0, 37 5 Česé Budějovice Abstat V příspěvu
Zdroj zvuku vytváří ve svém okolí akustické pole, které je závislé na mnoha faktorech:
Austicá pole Zdroj vuu vtváří ve své oolí austicé pole, teré je ávislé na noha fatorech: - na uístění droje - na tvaru vařovacích ploch droje - na veliosti a tvaru prostoru - na přeážách - na pohltivosti
Stavební statika. Cvičení 1 Přímková a rovinná soustava sil. Goniometrické funkce. Přímková a rovinná soustava sil. 1) Souřadný systém
Vysoká škola báňskb ská Technická univeita Ostava Stavební statika Cvičení 1 římková a ovinná soustava sil římková soustava sil ovinný svaek sil Statický moment síly k bodu a dvojice sil v ovině Obecná
Úlohy krajského kola kategorie B
61. očník matematické olmpiád Úloh kajského kola kategoie B 1. Je dáno 01 kladných čísel menších než 1, jejichž součet je 7. Dokažte, že lze tato čísla ozdělit do čtř skupin tak, ab součet čísel v každé
2. Frekvenční a přechodové charakteristiky
rkvnční a přchodové charaktristiky. rkvnční a přchodové charaktristiky.. Obcný matmatický popis Přchodové a frkvnční charaktristiky jsou důlžitým prostřdkm pro analýzu a syntézu rgulačních obvodů a tdy
Geometrická optika. Energetické vlastnosti optického záření. zářivý tok (výkon záření) Φ e. spektrální hustota zářivého toku Φ Φ = e
Enrgticé vlastnosti opticého zářní popisují zářní z hlisa přnosu nrgi raiomtricé vličiny zářivý to (výon zářní) t W [W] zářivá nrgi W, trá proj za jnotu času nějaou plochou sptrální hustota zářivého tou
MECHANICKÉ KMITÁNÍ NETLUMENÉ
MECHANICKÉ KMITÁNÍ NETLUMENÉ Kitání je PERIODICKÝ pohyb hotného bodu (tělesa). Pohybuje se z jedné rajní polohy KP do druhé rajní polohy KP a zpět. Jaýoliv itající objet se nazývá OSCILÁTOR. A je aplituda
3.3 Soustavy sil a silových momentů. soustava sil a momentů = seskupení sil a momentů sil působících na těleso
3.3 Soustav s a sových oetů soustava s a oetů sesupeí s a oetů s působících a těeso váští případ: svae s (paps všech s soustav se potíají v jedo bodě) soustava ovoběžých s (paps všech s soustav jsou aváje
7.3.9 Směrnicový tvar rovnice přímky
739 Směrnicový tvar rovnice přímy Předpolady: 7306 Pedagogicá poznáma: Stává se, že v hodině nestihneme poslední část s určováním vztahu mezi směrnicemi olmých příme Vrátíme se obecné rovnici přímy: Obecná
Návrh vysokofrekvenčních linkových transformátorů
inové transformátory inové transformátory Při požadavu na transformaci impedancí v široém frevenčním pásmu, dy nelze obsáhnout požadovanou oblast mitočtů ani široopásmovými obvody, je třeba použít široopásmových
Pohyb tělesa, základní typy pohybů, pohyb posuvný a rotační. Obsah přednášky : typy pohybů tělesa posuvný pohyb rotační pohyb geometrie hmot
Pohyb tělesa, základní typy pohybů, pohyb posuvný a otační Obsah přednášky : typy pohybů tělesa posuvný pohyb otační pohyb geoetie hot Pohyb tělesa, základní typy pohybů, pohyb posuvný a otační posuvný
Iˆa. Volba kladných směrů. systémy:generátorický, spotřebičový, smíšený. smíšený. spotřebičový zdrojový. Zdrojový. Systém: Systém: Smíšený
1 Záladní výpočt ustálného chodu BPF Volba ladných sěrů. systéy:gnrátoricý, spotřbičový, síšný síšný Iˆ= Iˆ a b spotřbičový zdrojový Iˆ + Iˆ = ˆ a b Iˆa Iˆb Iˆa Iˆb Iˆa Iˆb Systé: Zdrojový Spotřbičový
Transformátory. Mění napětí, frekvence zůstává
Transformátory Mění napětí, frevence zůstává Princip funce Maxwell-Faradayův záon o induovaném napětí e u i d dt N d dt Jednofázový transformátor Vstupní vinutí Magneticý obvod Φ h0 u u i0 N i 0 N u i0
( ) ( ) ( ) 2 ( ) ( ) ( ) ( ) 2
I Drivac jdnoduchých funkcí pomocí pravidl a vzorců Užitím P U druhého a třtího člnu použijm P Nní podl V a posldní čln podl V Použijm P Dál V a na drivaci trojčlnu v poldní závorc V a V Výsldk upravím
MATEMATIKA III. Program - Křivkový integrál
Matematia III MATEMATIKA III Program - Křivový integrál 1. Vypočítejte řivové integrály po rovinných řivách : a) ds, : úseča, spojující body O=(0, 0), B = (1, ), b) ( + y ) ds, : ružnice = acos t, y= a
FYZIKA 3. ROČNÍK. Nestacionární magnetické pole. Magnetický indukční tok. Elektromagnetická indukce. π Φ = 0. - magnetické pole, které se s časem mění
FYZKA 3. OČNÍK - magntické pol, ktré s s časm mění Vznik nstacionárního magntického pol: a) npohybující s vodič s časově proměnným proudm b) pohybující s vodič s proudm c) pohybující s prmanntní magnt
MOMENT SETRVAČNOSTI. Obecná část Pomocí Newtonova pohybového zákona síly můžeme odvodit pohybovou rovnici pro rotační pohyb:
MOMENT SETRVAČNOST Obecná část Pomocí Newtonova pohybového záona síly můžeme odvodit pohybovou rovnici pro rotační pohyb: dω M = = ε, (1) d t de M je moment vnější síly působící na těleso, ω úhlová rychlost,
Vektory II. Předpoklady: Umíme už vektory sčítat, teď zkusíme opačnou operací rozklad vektoru na složky.
5 Vektor II Předpoklad: 4 Umíme už vektor sčítat, teď zkusíme opačnou operací rozklad vektoru na složk Př : Na obrázku je nakreslena síla Nakresli do obrázku síl a tak, ab platilo = + Kolik má úloha řešení?
0.1 reseny priklad 4. z
Uvadim dva rsn priklad, abch pokud mozno napravil zmak na cvicni. Js o okomnuju pris.. rsn priklad 4. z 9.. Najd sandardni fundamnalni maici pro Cauchho ulohu = 7 + + 5 = Prislusna maic j 7 5 a jji vlasni
KOMPLEXNÍ DVOJBRANY - PŘENOSOVÉ VLASTNOSTI
Koplexní dvobrany http://www.sweb.cz/oryst/elt/stranky/elt7.ht Page o 8 8. 6. 8 KOMPEXNÍ DVOJBNY - PŘENOSOVÉ VSTNOSTI Intergrační a derivační článek patří ezi koplexní dvobrany. Integrační článek á vlastnost
INSTITUT FYZIKY VŠB-TU OSTRAVA NÁZEV PRÁCE
Studnt Skupina/Osob. číslo INSTITUT FYZIKY VŠB-TU OSTRAVA NÁZEV PRÁCE 5. Měřní ěrného náboj lktronu Číslo prác 5 Datu Spolupracoval Podpis studnta: Cíl ěřní: Pozorování stopy lktronů v baňc s zřděný plyn
Části kruhu. Předpoklady:
2.10.3 Části uhu Předpolady: 0201002 Př. 1: Na užnici ( ;5cm) leží body,, = 8cm. Uči početně vzdálenost tětivy od středu užnice. pávnost výpočtu zontoluj ýsováním. Naeslíme si obáze a využijeme speciální
Řešení úloh krajského kola 58. ročníku fyzikální olympiády Kategorie B Autor úloh: J. Thomas
Řešení úlo kajskéo kola 58 očníku fyzikální olympiády Kategoie B Auto úlo: J Tomas a) Doba letu střely od okamžiku výstřelu do zásau označíme t V okamžiku výstřelu se usa nacází ve vzdálenosti s měřené
8. Antény pro pásma DV, SV, KV
8. Antény po pásma DV, SV, KV hlediska po výbě - kmitočtové pásmo, šíření vln, směové vlastnosti, výkony, cena 8.1 Vysílací antény po pásma DV, SV - povchová vlna - vetikální polaizace - ozhlas AM všesměové
Reprezentace přirozených čísel ve Fibonacciho soustavě František Maňák, FJFI ČVUT, 2005
Reprezentace přirozených čísel ve ibonacciho soustavě rantiše Maňá, JI ČVUT, 2005 Úvod Ja víme, přirozená čísla lze vyádřit různými způsoby Nečastěi zápisu čísel používáme soustavu desítovou, ale umíme
1. Dvě stejné malé kuličky o hmotnosti m, jež jsou souhlasně nabité nábojem Q, jsou 3
lektostatické pole Dvě stejné malé kuličk o hmotnosti m jež jsou souhlasně nabité nábojem jsou pověšen na tenkých nitích stejné délk v kapalině s hustotou 8 g/cm Vpočtěte jakou hustotu ρ musí mít mateiál
frekvence f (Hz) perioda T = 1/f (s)
1.) Periodický pohyb - každý pohyb, který se opakuje v pravidelných intervalech Poet Poet cykl cykl za za sekundu sekundu frekvence f (Hz) perioda T 1/f (s) Doba Doba trvání trvání jednoho jednoho cyklu
7.3.9 Směrnicový tvar rovnice přímky
7.3.9 Směrnicový tvar rovnice přímy Předpolady: 7306 Pedagogicá poznáma: Stává se, že v hodině nestihneme poslední část s určováním vztahu mezi směrnicemi olmých příme. Vrátíme se obecné rovnici přímy:
Rovinná a prostorová napjatost
Rovinná a prostorová napjatost Vdělme v bodě tělesa elementární hranolek o hranách d, d, d Vnitřní síl ve stěnách hranolku se projeví jako napětí na příslušné ploše a le je roložit do směrů souřadnicových
Vyzařovací(směrová) charakteristika F(θ,ϕ), výkonová směrová charakteristika F 2 (θ,ϕ), hustota vyzářeného výkonu S r
Vyzařovací(sěová chaakteistika F(θ,, výkonová sěová chaakteistika F (θ,, hustota vyzářeného výkonu konst hustota vyzářeného výkonu výkon co poje jenotkou pochy v ané ístě, je to stření honota oyntingova
Dynamika mechanismů. dynamika mechanismů - metoda uvolňování, dynamika mechanismů - metoda redukce. asi 1,5 hodiny
Dynaika echanisů Dynaika I, 0. přednáška Obsah přednášky : dynaika echanisů - etoda uvolňování, dynaika echanisů - etoda edukce Doba studia : asi,5 hodiny Cíl přednášky : seznáit studenty se dvěa základníi
Využití komplementarity (duality) štěrbiny a páskového dipólu M
Přechodné typy antén a) štěrbinové antény - buzení el. polem napříč štěrbinou (vlnovod) z - galvanicky generátor mezi hranami - zdrojem záření - pole ve štěrbině (plošná a.) nebo magnetický proud (lineární
= = Řešení: Pro příspěvek k magnetické indukci v bodě A platí podle Biot-Savartova zákona. d 1
Mgntiké pol 8 Vypočtět mgntikou inuki B kuhové smyčky o poloměu 5 m n jjí os symti v válnosti 1 m o oviny smyčky, jstliž smyčkou potéká lktiký pou 1 A Řšní: Po příspěvk k mgntiké inuki v boě A pltí pol
Přijímací zkouška na MFF UK v Praze
Přijímací kouška na MFF UK v Prae Studijní program Matematika, bakalářské studium Studijní program Informatika, bakalářské studium 2013, varianta A U každé deseti úloh je nabíeno pět odpovědí: a, b, c,
1.6 Singulární kvadriky
22 KAPITOLA 1. KVADRIKY JAKO PLOCHY 2. STUPNĚ neboť B = C =. Z rovnice (1.34) plne, že přímka, procháející singulárním bodem kvadrik má s kvadrikou společný poue tento singulární bod (je-li A ) nebo celá
3.2.5 Odraz, lom a ohyb vlnění
3..5 Odraz, lom a ohyb vlnění Předpoklady: 304 Odraz a lom vlnění na rozhranní dvou prostředí s různou rychlostí šíření http://www.phy.ntnu.edu.tw/ntnujava/index.php?topic=16.0 Rovinná vlna dopadá šikmo
Diferenciální operátory vektorové analýzy verze 1.1
Úvod Difeenciální opeátoy vektoové analýzy veze. Následující text popisuje difeenciální opeátoy vektoové analýzy. Měl by sloužit především studentům předmětu MATEMAT na Univezitě Hadec Kálové k přípavě
Přímková a rovinná soustava sil
Přímková a rovinná soustava sil 1) Souřadný systém - v prostoru - v rovině + y + 2) Síla P ( nebo F) - vektorová veličina - působiště velikost orientace Soustavy sil - přehled Soustavy sil můžeme rodělit
3.2.2 Rovnice postupného vlnění
3.. Rovnice postupného vlnění Předpoklady: 310, 301 Chcee najít rovnici, která bude udávat výšku vlny v libovolné okažiku i libovolné bodě (v jedno okažiku je v různých ístech různá výška vlny). Veličiny
Petr Šafařík 21,5. 99,1kPa 61% Astrofyzika Druhý Třetí
1 Petr Šafařík Astrofyzika Druhý Třetí 1,5 11 99,1kPa 61% Fyzikální praktika 11 Měření tloušt ky tenkých vrstev Tolanského metodou Průchod světla planparalelní deskou a hranolem Petr Šafařík 0. listopadu
Měření indukčností cívek
7..00 Ṫeorie eletromagneticého pole Měření indučností cíve.......... Petr Česá, studijní supina 05 Letní semestr 000/00 . Měření indučností cíve Měření vlastní a vzájemné indučnosti válcových cíve ZAÁNÍ
1. Určíme definiční obor funkce, její nulové body a intervaly, v nichž je funkce kladná nebo záporná.
Matmatika I část II Graf funkc.. Graf funkc Výklad Chcm-li určit graf funkc můžm vužít přdchozích znalostí a určit vlastnosti funkc ktré shrnm do níž uvdných bodů. Můž s stát ž funkc něktrou z vlastností
Fakulta stavební ČVUT v Praze Katedra hydrauliky a hydrologie. Předmět HYA2 K141 FSv ČVUT. Hydrostatika
aula savební ČVUT v Pae Kaeda hdauli a hdoloie Předmě HYA K4 Sv ČVUT Hdosaia Doc. In. Aleš Havlí, CSc., In. Tomáš Pice PhD. K4 HYA Hdosaia ŘEŠENÍ HYDROSTATICKÉ SÍLY VE SLOŽKÁCH Dvě navájem olmé vodoovné
Viz též stavová rovnice ideálního plynu, stavová rovnice reálného plynu a van der Waalsova stavová rovnice.
5.1 Stavová rovnice 5.1.1 Stavová rovnice ideálního plynu Stavová rovnice pro sěs ideálních plynů 5.1.2 Stavová rovnice reálného plynu Stavové rovnice se dvěa onstantai Viriální rovnice Stavové rovnice
Analýza a zpracování signálů. 5. Z-transformace
nalýa a pracování signálů 5. Z-transformace Z-tranformace je mocný nástroj použitelný pro analýu lineárních discretetime systémů Oboustranná Z-transformace X j F j x, je omplexní číslo r e r e Oboustranná
2. DVOJROZMĚRNÝ (DVOJNÝ) INTEGRÁL
. VOJROZMĚRNÝ (VOJNÝ) INTEGRÁL Úvodem připomenutí základních integračních vzorců, bez nichž se neobejdete: [.] d = C [.] d = + C n+ n [.] d = + C n + [4.] d = ln + C [5.] sin d = cos + C [6.] cos d = sin
5. Funkce náhodných veličin a náhodných vektorů. 5.1 Spojité náhodné veličiny
5 Fc áhodých vliči a áhodých vorů 5 Spojié áhodé vliči V éo čási s bd zabýva problaio rasorac áhodé vliči a ja js již ěolirá zíili v přdchozí Njdřív vd dvě záladí vě o sbsici v igrálí poč Důaz ěcho vě
I. MECHANIKA 8. Pružnost
. MECHANKA 8. Pružnost Obsah Zobcněný Hookův zákon. ntrprtac invariantů. Rozklad tnzorů na izotropní část a dviátor. Křivka dformac. Základní úloha tori pružnosti. Elmntární Hookův zákon pro jdnoosý tah.