Příklad 19 Střed smyku

Podobné dokumenty
Příklad 4 Ohýbaný nosník napětí

Statika 1. Miroslav Vokáč ČVUT v Praze, Fakulta architektury. Statika 1. M. Vokáč. Plocha.

= μ. (NB.3.1) L kde bezrozměrný kritický moment μ cr je: Okrajové podmínky při kroucení Krouticí zatížení α β. (volná deplanace) obecné 3,7 1,08

4. Kroucení prutů Otevřené a uzavřené průřezy, prosté a vázané kroucení, interakce, přístup podle Eurokódu.

Téma 5 Kroucení Základní principy a vztahy Smykové napětí a přetvoření Úlohy staticky určité a staticky neurčité

Příklad 4 Ohýbaný nosník - napětí

EI GI. bezrozměrný parametr působiště zatížení vzhledem ke středu smyku ζ g =

Statika 2. Kombinace namáhání N + M y + M z. Miroslav Vokáč 19. října ČVUT v Praze, Fakulta architektury.

Řešení: uvolnění - volba reakcí, vnitřní síly řešené z levého tělesa: Ekvivalentní varianty prutu: Deformační podmínka: ΔL=0

Kapitola 4. Tato kapitole se zabývá analýzou vnitřních sil na rovinných nosnících. Nejprve je provedena. Každý prut v rovině má 3 volnosti (kap.1).

Statika 2. Prosté případy pružnosti: Prostý ohyb. Prosté kroucení vybraných průřezů. Miroslav Vokáč 7.

Statika 1. Vnitřní síly na prutech. Miroslav Vokáč 11. dubna ČVUT v Praze, Fakulta architektury. Statika 1. M.

Téma 10: Momenty setrvačnosti a deviační momenty

Válcová momentová skořepina

Tento NCCI dokument poskytuje návod pro posouzení prutů namáhaných kroucením. 2. Anlýza prvků namáhaných kroucením Uzavřený průřez v kroucení 5

Hodnoty pro trubkový vazník předpokládají styčníky s průniky trubek, v jiných případech budou vzpěrné délky stejné jako pro úhelníkové vazníky.

Kapitola 8. prutu: rovnice paraboly z = k x 2 [m], k = z a x 2 a. [m 1 ], (8.1) = z b x 2 b. rovnice sklonu střednice prutu (tečna ke střednici)


Tabulky únosnosti tvarovaných / trapézových plechů z hliníku a jeho slitin.

OBECNÁ LOKÁLNĚ PODEPŘENÁ ŽELEZOBETONOVÁ STROPNÍ KONSTRUKCE

P Ř Í K L A D Č. 2 OBECNÁ LOKÁLNĚ PODEPŘENÁ ŽELEZOBETONOVÁ STROPNÍ KONSTRUKCE

1. Dva dlouhé přímé rovnoběžné vodiče vzdálené od sebe 0,75 cm leží kolmo k rovine obrázku 1. Vodičem 1 protéká proud o velikosti 6,5A směrem od nás.

FYZIKA I. Pohyb těles po podložce

ÚVOD DO DYNAMIKY HMOTNÉHO BODU


Zakřivený nosník. Rovinně zakřivený nosník v rovinné úloze geometrie, reakce, vnitřní síly. Stavební statika, 1.ročník bakalářského studia

Stěnové nosníky. Obr. 1 Stěnové nosníky - průběh σ x podle teorie lineární pružnosti.

Úloha VI.3... pracovní pohovor


Návrh a posouzení plošného základu podle mezního stavu porušení ULS dle ČSN EN

Normálová napětí při ohybu - opakování

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH

Výpočet vnitřních sil na kruhovém ostění

1.1 Napište středovou rovnici kružnice, která má střed v počátku soustavy souřadnic a prochází bodem

Normálová napětí v prutech namáhaných na ohyb

K výsečovým souřadnicím

[GRAVITAČNÍ POLE] Gravitace Gravitace je všeobecná vlastnost těles.

NA POMOC FO. Pád vodivého rámečku v magnetickém poli

Kapitola 2. o a paprsek sil lze ztotožnit s osou x (obr.2.1). sil a velikost rovnou algebraickému součtu sil podle vztahu R = F i, (2.

Posouzení vyztužené stěny podle ČSN EN (Boulení stěn)

OHYB (Napjatost) M A M + qc a + b + c ) M A = 2M qc a + b + c )

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Schöck Isokorb typ KST

Pružnost a pevnost I

Betonové konstrukce (S) Přednáška 3

ŘŘešený příklad: Příhradový nosník malého sklonu s pasy z členěných prutů

* Modelování (zjednodušení a popis) tvaru konstrukce. pruty

a excentricita e; F 1 [0; 0], T [5; 2], K[3; 4], e = 3.

Při distorzím vzpěru dochází k přetvoření příčného řezu (viz obr.2.1). Problém se převádí na výpočet výztuh a) okrajových, b) vnitřních.

Napětí v ohybu: Výpočet rozměrů nosníků zatížených spojitým zatížením.

Přednáška 09. Smyk za ohybu

Parciální funkce a parciální derivace

Studijní texty FYZIKA I. Fakulta strojní Šumperk

ZPŮSOBY MODELOVÁNÍ ELASTOMEROVÝCH LOŽISEK

b) Maximální velikost zrychlení automobilu, nemají-li kola prokluzovat, je a = f g. Automobil se bude rozjíždět po dobu t = v 0 fg = mfgv 0

trojkloubový nosník bez táhla a s

1. Vysvětlete pojmy systém a orientované informační vazby (uveďte příklady a protipříklady). 2. Uveďte formy vnějšího a vnitřního popisu systémů.

T t. S t krátkodobé náhodná složka. sezónní. Trend + periodická složka = deterministická složka


α = 210 A x =... kn A y =... kn A M =... knm

Trojúhelník a čtyřúhelník výpočet jejich obsahu, konstrukční úlohy

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ TĚŽIŠTĚ

1. výpočet reakcí R x, R az a R bz - dle kapitoly 3, q = q cosα (5.1) kolmých (P ). iz = P iz sinα (5.2) iz = P iz cosα (5.3) ix = P ix cosα (5.

FAKULTA STAVEBNÍ. Stavební statika. Telefon: WWW:

FYZIKA I. Složené pohyby (vrh šikmý)

A x A y. α = 30. B y. A x =... kn A y =... kn B y =... kn. Vykreslení N, V, M. q = 2kN/m M = 5kNm. F = 10 kn A c a b d ,5 2,5 L = 10

pro napojení ocelových nosníků velkého průřezu na ocelovou konstrukci (s více než dvěma moduly)

Numerická integrace. b a. sin 100 t dt

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci

LindabCoverline. Tabulky únosností. Pokyny k montáži trapézových plechů Lindab

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_07_FY_B

GEZE Rollan 40N / Rollan 80

Diferenciální počet funkcí více reálných proměnných SLOŽENÉ FUNKCE. PŘÍKLAD 1 t, kde = =

BO004 KOVOVÉ KONSTRUKCE I

Ekonomika podniku. Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Ing. Kučerková Blanka, 2011

Příklad 7 Průhyb nosníku - složitější případ

PRUŽNOST A PLASTICITA I

X = A + tu. Obr x = a 1 + tu 1 y = a 2 + tu 2, t R, y = kx + q, k, q R (6.1)

Magnetická indukce příklady k procvičení

Kvadratickou funkcí se nazývá každá funkce, která je daná rovnicí. Definičním oborem kvadratické funkce je množina reálných čísel.

Vnitřní síly v prutových konstrukcích

Zobecněné klínové plochy

9 Viskoelastické modely

Volba vhodného modelu trendu

Pasivní tvarovací obvody RC

10. Analytická geometrie kuželoseček 1 bod

Matematika I, část I. Rovnici (1) nazýváme vektorovou rovnicí roviny ABC. Rovina ABC prochází bodem A a říkáme, že má zaměření u, v. X=A+r.u+s.

Fyzika 2 - rámcové příklady Magnetické pole - síla na vodič, moment na smyčku

NOSNÍK NA PRUŽNÉM PODLOŽÍ (WINKLEROVSKÉM)

4. cvičení- vzorové příklady

Problematika navrhování železobetonových prvků a ocelových styčníků a jejich posuzování ČKAIT semináře 2017

PRVKY KOVOVÝCH KONSTRUKCÍ

DERIVACE A MONOTÓNNOST FUNKCE DERIVACE A MONOTÓNNOST FUNKCE. y y

ŔᶑPř. 10 Ohyb nosníku se ztrátou stability. studentská kopie

1. MONGEOVO PROMÍTÁNÍ

3D grafika. Modelování. Objemový model. Hranový model. Přednáška 9

7 Příklady výpočtu prvků z nevyztuženého zdiva

Měření napjatosti na povrchu tělesa Tenkostěnná trubka zatížená krutem a vnitřním přetlakem

SOUŘADNICE BODU, VZDÁLENOST BODŮ

Řešený příklad: Návrh za studena tvarovaného ocelového nosníku

Transkript:

Příklad 19 řed smku Zadání Určee polohu sředu smku průřezu na obrázku. Posup: 1) Určí se průběh smkových napěí po sřednici enkosěnného průřezu podle V I ) Inegrací napěí po ploše se určí smkové síl v jednolivých čásech průřezu podle Q da i A i ) Z momenové podmínk ekvivalence se vpoče poloha sředu smku pro průřez M 0,i MV

Řešení 1) Průběh smkových napěí Nakreslee směr oku smkového napěí pro posouvající sílu působící shora dolů. Určee momen servačnosi průřezu: I (?) [m 4 ]

1) Průběh smkových napěí Vzhledem k omu, že z hlediska hmo průřezu (ed pokud neuvažujeme rozříznuí průřezu) je průřez smerický, ěžišě leží na osách smerie. Momen servačnosi průřezu lze získa jako rozdíl momenů servačnosi vnějšího a vniřního obdélníku: 1 6 I 0,10, 0,1040,184 6,011.10 m 1 Obr.: směr smkového oku

1) Průběh smkových napěí Úsek A- Určee funkci saického momenu odříznué ploch mezi bod A a jako funkci měnící se souřadnice z: (?) (?) z (?) z [m ] Obr.: chéma čási průřezu

1) Průběh smkových napěí Úsek A- Poloha ěžišě odříznué čási: z z 5z 0, Plocha odříznué čási: A z 0, 008z aický momen odříznué čási: Az z 0,004z Určee hodnou saického momenu odříznué ploch pro bod :, (?) [m ] Obr.: chéma čási průřezu Určee smkové napěí v bodě : (?) V

1) Průběh smkových napěí Úsek A- Poloha ěžišě odříznué čási: z z 5z 0, Plocha odříznué čási: A z 0, 008z aický momen odříznué čási: Az z 0,004z aický momen odříznué ploch pro bod :, 10 ( z0,096) 6 0,004 0,096 6,864 m Obr.: chéma čási průřezu Určee smkové napěí v bodě : 6 V V 6,864 10 177, 16V 6 I 6,01110 0,008

1) Průběh smkových napěí Úsek - Určee funkci saického momenu odříznué ploch mezi bod a jako funkci měnící se souřadnice : (?) (?) (?) [m ] Obr.: chéma čási průřezu

1) Průběh smkových napěí Úsek - Poloha ěžišě odříznué čási: z 0,096 Plocha odříznué čási: ( 0,056) 0, 008 A aický momen odříznué čási: Az 6,864 10 ( 0,056) 0,008 0,096 6 768 79,87 6, 10 Určee hodnou saického momenu odříznué ploch pro bod :, (?) [m ] Určee smkové napěí v bodě : (?) V Obr.: chéma čási průřezu

1) Průběh smkových napěí Úsek - Poloha ěžišě odříznué čási: z 0,096 Plocha odříznué čási: ( 0,056) 0, 008 A aický momen odříznué čási:, Az 6 768 79,8710 6,864 10 6 ( 0,056) 0,008 0,096 aický momen odříznué ploch pro bod : 6 6 768 0,056 79,8710 1,88 m, ( 0,056) 10 Určee smkové napěí v bodě : 6 V V 1,8810 590, 5V 6 I 6,01110 0,008 Obr.: chéma čási průřezu

1) Průběh smkových napěí Úsek -D Určee funkci saického momenu odříznué ploch mezi bod A a jako funkci měnící se souřadnice z: (?) (?) z (?) z [m ] Obr.: chéma čási průřezu

1) Průběh smkových napěí Úsek -D Poloha ěžišě odříznué čási: z z z 0,096 z Plocha odříznué čási: z z 0, z A 096 Obr.: chéma čási průřezu aický momen odříznué čási:, Az 1,8810 6, z zz z z z, 0,096 z 0,008 6 159,744 10 0,004z Určee hodnou saického momenu odříznué ploch pro bod :, (?) [m ] D Určee smkové napěí v bodě : (?)V D

1) Průběh smkových napěí Úsek -D Poloha ěžišě odříznué čási: z z z 0,096 z Plocha odříznué čási: z z 0, z A 096 Obr.: chéma čási průřezu aický momen odříznué čási:, Az 1,8810 6, z zz z z z, 0,096 z 0,008 6 159,744 10 aický momen odříznué ploch pro bod :, 10 D ( z0) 0,004z 6 6 159,744 10 0,004z 159,744 m Určee smkové napěí v bodě : 6 V V 159,744 10 D 767, 68V 6 I 6,01110 0,008 Nakreslee průběh napěí po sřednici průřezu.

1) Průběh smkových napěí aický momen odříznué ploch na svislých čásech je kvadraická funkce, na vodorovných čásech lineární. Tomu odpovídají průběh napěí, neboť další veličin ve vzorci pro výpoče napěí jsou pro průřez konsanní. Obr.: Průběh smkových napěí po sřednici průřezu

) Výpoče smkových sil Úsek A- aický momen ploch: z 0,004z Určee velikos síl Q 1 z napěí v úseku mezi bod A-: Q 1 (?) V Obr.: Průběh smkových napěí po sřednici průřezu Obr.: mkové síl ve sěnách průřezu

) Výpoče smkových sil Úsek A- aický momen ploch: z 0,004z Velikos síl Q 1 z napěí v úseku mezi bod A-: Obr.: Průběh smkových napěí po sřednici průřezu Výpoče z hodno napěí v bodech A a parabolický průběh s vrcholem parabol v bodě A. 1 1 Q1 z za 177,16V 0,096 00,008 0, 0455V Alernaivní výpoče inegrací napěí po ploše: Q 1 da ds A A V 0,008 6 6,01110 6 A V I V dz I 0,096 0,0455V A V dz I A z V dz z I 6 0,096 0 Obr.: mkové síl ve sěnách průřezu

) Výpoče smkových sil Úsek - aický momen ploch: 6 768 79,8710 Určee velikos síl Q z napěí v úseku mezi bod A-: Q (?) V Obr.: Průběh smkových napěí po sřednici průřezu Obr.: mkové síl ve sěnách průřezu

) Výpoče smkových sil Úsek - aický momen ploch: 6 768 79,8710 Velikos síl Q z napěí v úseku mezi bod -: Obr.: Průběh smkových napěí po sřednici průřezu Výpoče z hodno napěí v bodech a lineární průběh. Q 177,16V 590,5V 0,056 0,0560,008 0,49V Obr.: mkové síl ve sěnách průřezu Alernaivní výpoče inegrací napěí po ploše: Q da ds A V 6,01110 6 V 10 6,01110 6 0,056 6 0,056 V I V d I 768 79,87 0,056 84 79,87 0,49V 10 0,056 6 d d

) Výpoče smkových sil Úsek - aický momen ploch: 6 159,744 10 0,004z Určee velikos síl Q z napěí v úseku mezi bod -D (uvažuje se dvakrá): Q (?) V Obr.: Průběh smkových napěí po sřednici průřezu Obr.: mkové síl ve sěnách průřezu

) Výpoče smkových sil Úsek - aický momen ploch: 6 159,744 10 0,004z Určee velikos síl Q z napěí v úseku mezi bod -D (uvažuje se dvakrá): Obr.: Průběh smkových napěí po sřednici průřezu Výpoče z hodno napěí v bodech a D parabolický průběh s vrcholem parabol v bodě D. Q z z D D 767,68V 590,5V 590,5V 0,096 00,008 1,08845V Obr.: mkové síl ve sěnách průřezu Alernaivní výpoče inegrací napěí po ploše: Q da ds A V 6,01110 6 V 6,01110 6 D 0,096 0 159,744 10 D V (159,744 10 6 I 6 V dz I D 0,004z ) dz 0,004 z z 0,096 0 dz 1,08845V

) Podmínk ekvivalence na průřezu poloha sředu smku mkové síl, jež jsou výslednicí smkového napěí, mají odpovída účinku posouvající síl. Obr.: mkové síl ve sěnách průřezu ilová podmínka ekvivalence je pro konrolu F z, i V Q Q 0,0455V 1,08845V 0, 99775V V 1 Z momenové podmínk ekvivalence lze urči polohu posouvající síl a ím i sředu smku: M 0,i MV a (?) m

) Podmínk ekvivalence na průřezu poloha sředu smku mkové síl, jež jsou výslednicí smkového napěí, mají odpovída účinku posouvající síl. Obr.: mkové síl ve sěnách průřezu ilová podmínka ekvivalence je pro konrolu F z, i V Q Q 0,0455V 1,08845V 0, 99775V V 1 Z momenové podmínk ekvivalence lze urči polohu posouvající síl a ím i sředu smku: M 0,i MV V a Q 0,056 Q 0,096 Q 1 0,056 a 0,0455 0,056 0,49 0,096 1,0845 0,056 0, 1184m řed smku je vzdálen od ěžišě průřezu o 11,84 mm.