Přednáška 10. Kroucení prutů

Podobné dokumenty
Přednáška 10. Kroucení prutů

Přednáška 10. Kroucení prutů

Platnost Bernoulli Navierovy hypotézy

Platnost Bernoulli Navierovy hypotézy

Integrální definice vnitřních sil na prutu

Kinematická metoda výpočtu reakcí staticky určitých soustav

Přednáška 08. Obecná trojosá napjatost. Napětí statické rovnice Deformace geometrické rovnice Zobecněný Hookeův zákon Příklad zemní tlak v klidu

Princip virtuálních posunutí (obecný princip rovnováhy)

Princip virtuálních posunutí (obecný princip rovnováhy)

Přednáška 08. Obecná trojosá napjatost

Jednoosá tahová zkouška betonářské oceli

Princip virtuálních prací (PVP)

Přednáška 09. Smyk za ohybu

Rovnoměrně ohýbaný prut

SMA2 Přednáška 09 Desky

Vícerozměrné úlohy pružnosti

Redukční věta princip

Jednoosá tahová zkouška betonářské oceli

Rekapitulace princip virtuálních sil pro tah/tlak

SMA2 Přednáška 08. Symetrické konstrukce Symetrické a anti(sy)metrické zatížení Silová metoda a symetrie Deformační metoda a symetrie Příklady

Vícerozměrné úlohy pružnosti

Vybrané metody řešení soustavy rovnic. Podmínky rovnováhy či ekvivalence vedou často na soustavu rovnic, např.

SMA2 Přednáška 08. Symetrické konstrukce Symetrické a anti(sy)metrické zatížení Silová metoda a symetrie Deformační metoda a symetrie Příklady

Přednáška 05. Vybočení ideálně přímého prutu Vybočení prutu s počáteční deformací Okrajové podmínky a staticky neurčité případy Příklady

Organizace výuky. Přednášející: Doc. Ing. Vít Šmilauer, Ph.D., B312 Konzultační hodiny St (po domluvě i jindy)

Organizace výuky. Přednášející: Doc. Ing. Vít Šmilauer, Ph.D., B312 Konzultační hodiny St (po domluvě i jindy)

Přednáška 01 Úvod + Jednoosá napjatost

Přednáška 01 PRPE + PPA Organizace výuky

12. Prostý krut Definice

Stupně volnosti a vazby hmotných objektů

Dvě varianty rovinného problému: rovinná napjatost. rovinná deformace

Složené soustavy v rovině, stupně volnosti

Pružnost a pevnost (132PRPE) Písemná část závěrečné zkoušky vzorové otázky a příklady. Část 1 - Test

Pružnost a pevnost (132PRPE), paralelka J2/1 (ZS 2015/2016) Písemná část závěrečné zkoušky vzorové otázky a příklady.

Pružnost a pevnost. 2. přednáška, 10. října 2016

Osové a deviační momenty setrvačnosti ploch (opakování ze 4. cvičení) Momenty setrvačnosti k otočeným osám Kroucení kruhových a mezikruhových průřezů

trubku o délce l. Prut (nebo trubka) bude namáhán kroutícím momentem M K [Nm]. Obrázek 1: Prut namáhaný kroutícím momentem.

Název materiálu: Hydrostatická tlaková síla a hydrostatický tlak

Přibližné řešení úloh mechaniky

OTÁZKY VSTUPNÍHO TESTU PP I LS 2010/2011

OHYB (Napjatost) M A M + qc a + b + c ) M A = 2M qc a + b + c )

Pružnost a pevnost. 9. přednáška, 11. prosince 2018

4. Napjatost v bodě tělesa

Stavební mechanika 1 - K132SM1 Structural mechanics

písemky (3 příklady) Výsledná známka je stanovena zkoušejícím na základě celkového počtu bodů ze semestru, ze vstupního testu a z písemky.

PRUŽNOST A PLASTICITA I

Nosné desky. 1. Kirchhoffova teorie ohybu tenkých desek (h/l < 1/10) 3. Mindlinova teorie pro tlusté desky (h/l < 1/5)

Lokalizace QGIS, GRASS

III/2-1 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Statika 2. Smyk za ohybu a prostý smyk. Miroslav Vokáč 12. listopadu ČVUT v Praze, Fakulta architektury.

1/7. Úkol č. 9 - Pružnost a pevnost A, zimní semestr 2011/2012

Rastrová reprezentace geoprvků model polí Porovnání rastrové a vektorové reprezentace geoprvků Digitální model terénu GIS 1 153GS01 / 153GIS1

Předpjatý beton Přednáška 9. Obsah Prvky namáhané smykem a kroucením, analýza napjatosti, dimenzování.

POŽADAVKY KE ZKOUŠCE Z PP I

3.2 Základy pevnosti materiálu. Ing. Pavel Bělov

Ohybové kroucení. Radek Kottner. 19. ledna 2017

TENSOR NAPĚTÍ A DEFORMACE. Obrázek 1: Volba souřadnicového systému

Veronika Drobná VB1STI02 Ing. Michalcová Vladimíra, Ph.D.

16. Matematický popis napjatosti

Betonové konstrukce (S) Přednáška 3

Vybrané okruhy znalostí z předmětů stavební mechanika, pružnost a pevnost důležité i pro studium předmětů KP3C a KP5A - navrhování nosných konstrukcí

Statika 1. Vnitřní síly na prutech. Miroslav Vokáč 11. dubna ČVUT v Praze, Fakulta architektury. Statika 1. M.

Kˇriv e pruty Martin Fiˇser Martin Fiˇ ser Kˇ riv e pruty

BETONOVÉ KONSTRUKCE B03C +B03K. Betonové konstrukce - B03C +B03K

PostGIS Topology. Topologická správa vektorových dat v geodatabázi PostGIS. Martin Landa

PRŮŘEZOVÉ CHARAKTERISTIKY

1 Ohyb desek - mindlinovské řešení

K výsečovým souřadnicím

Materiálové vlastnosti: Poissonův součinitel ν = 0,3. Nominální mez kluzu (ocel S350GD + Z275): Rozměry průřezu:

Teorie prostého smyku se v technické praxi používá k výpočtu styků, jako jsou nýty, šrouby, svorníky, hřeby, svary apod.

Určete plochu, statické momenty a souřadnice těžiště. Plocha je určena přímkami z=0, y= aaparabolou z= y2

FAKULTA STAVEBNÍ. Stavební statika. Telefon: WWW:

Cvičení Na těleso působí napětí v rovině xy a jeho napěťový stav je popsán tenzorem napětí (

ZÁKLADNÍ PŘÍPADY NAMÁHÁNÍ

Pružnost a pevnost. zimní semestr 2013/14

Kap. 3 Makromechanika kompozitních materiálů

ARST - Architektura a statika SKOŘEPINOVÉ KONSTRUKCE. ARST - Architektura a statika. ARST - Architektura a statika

NAMÁHÁNÍ NA KRUT NAMÁHÁNÍ NA KRUT

ρ 490 [lb/ft^3] σ D 133 [ksi] τ D 95 [ksi] Výpočet pružin Informace o projektu ? 1.0 Kapitola vstupních parametrů

GIS 1 155GIS1. Martin Landa Lena Halounová. Katedra geomatiky ČVUT v Praze, Fakulta stavební

1 Veličiny charakterizující geometrii ploch

OTÁZKY K PROCVIČOVÁNÍ PRUŽNOST A PLASTICITA II - DD6

Namáhání na tah, tlak

Základy matematické teorie pružnosti Tenzor napětí a tenzor deformace Statické (Cauchyho) rovnice. Geometrické rovnice

Klopením rozumíme ztrátu stability při ohybu, při které dojde k vybočení prutu z roviny jeho prvotního ohybu (viz obr.). Obr.

MATEMATIKA III. π π π. Program - Dvojný integrál. 1. Vypočtěte dvojrozměrné integrály v obdélníku D: ( ), (, ): 0,1, 0,3, (2 4 ), (, ) : 1,3, 1,1,

Statika 2. Kombinace namáhání: N + M Stabilita tlačených prutů: Eulerovo kritické břemeno a vzpěrná pevnost. Miroslav Vokáč

Přednáška 02. License" found at

Výpočet tenkostěnných nosníků. Magdaléna Doleželová

Vlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti

PostGIS Raster. Správa rastrových dat v geodatabázi PostGIS. Martin Landa. 155UZPD Úvod do zpracování prostorových dat, zimní semestr

Prvky betonových konstrukcí BL01 12 přednáška. Prvky namáhané kroutícím momentem Prvky z prostého betonu Řešení prvků při místním namáhání

ÚVOD DO MODELOVÁNÍ V MECHANICE

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek v letech

ENÁ ŽELEZOBETONOVÁ DESKA S OTVOREM VE SLOUPOVÉM PRUHU

Stavební mechanika 3 132SM3 Přednášky. Deformační metoda: ZDM pro rámy s posuvnými styčníky, využití symetrie, výpočetní programy a kontrola výsledků.

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí. Přednáška A9. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí

Příloha-výpočet motoru

Skořepinové konstrukce. tloušťka stěny h a, b, c

Transkript:

Přednáška 1 Kroucení prutů 1) Kroucení prutu s kruhovým průřezem ) Volné kroucení prutu s průřezem a) Masivním b) Tenkostěnným otevřeným, střed smyku c) Tenkostěnným uzavřeným ) Ohybové (vázané) kroucení 4) Příklady Copyright (c) 11 Vít Šmilauer Czech Technical University in Prague, Faculty of Civil Engineering, Department of Mechanics, Czech Republic Permission is granted to copy, distribute and/or modify this document under the terms of the GNU Free Documentation License, Version 1. or any later version published by the Free Software Foundation; with no Invariant Sections, no Front-Cover Texts, and no Back-Cover Texts. A copy of the license is included in the section entitled "GNU Free Documentation License" found at http://www.gnu.org/licenses/ 1

Příklady konstrukcí namáhaných kroucením https://commons.wikimedia.org

Rovnoměrné kroucení kruhové tyče Původní poloha bodu y =r cos z =r sin x x x = L x y z Nová poloha bodu po natočení průřezu cos a y + v =r cos (a +ϕ x )=r cos a r ϕ x sin a r ϕ x +! sin a z + w=r sin( a+ ϕx )=r sin a+ r ϕ x cos a r ϕ x! Posuny bodu pokud jx << 1 y v=r cos( a+ ϕ x ) r cos a r ϕx sin a= z ϕ x w=r sin( a+ ϕx ) r sin a r ϕ x cos a= y ϕx y a a+jx z r z+w y+v z

Rovnoměrné kroucení kruhové tyče Pole posunů u ( x, y, z )= v ( x, y, z )= z j x ( x ) w( x, y, z)= y j x ( x) Rovnoměrné kroucení x j x ( x )= Δ j L dj θ= dx... Poměrné (relativní) zkroucení [rad/m] Pole deformací j x ( x) u v Δj γ xy = + = z = z = z θ y x dx L j x ( x) Δj w u γ xz = + = y = y =yθ x z dx L v w γ yz = + = j x ( x)+ j x ( x)= z y V rovině yz nedochází ke smykovým deformacím. 4

Rovnoměrné kroucení kruhové tyče napětí max =G R Pole napětí Smykové čáry (izolinie napětí) xy x, y, z =G xy = G z y xz x, y, z =G xz =G y, max =G R T σ =Aσ A [ τ,xy τ, xz [ τ xy cos a+ τ xz sin a τ xy sin a +cos xz sin a τ, xy, xz ][ ][ τ 1 = cos a sin a τ xy sin a cos a τ xz τ xy ][ xs = xz ' xy '= ] τ xz 1 cos a sin a = sin a cos a τ xy cos a + τ xz sin a τ xy sin a +cos xz sin a Rotace tenzoru napětí zde funguje stejně jako rotace vektoru napětí. R z ] y xy = xs sin xz = xs cos y a z r s xs =G r z 5

Vztah smykových napětí a kroutícího momentu Nenulové složky napětí xy x, y, z = G z xz x, y, z =G y x y z M x = xz y xy z da A M x = G y G z da=g y z da A A Polární moment setrvačnosti průřezu xy da xz da I p = y z da= r da=i y I z A A M x =G I p Tuhost kruhového průřezu v kroucení Poměrné (relativní) zkroucení prutu 6

Základní rovnice krouceného prutu [ ( )] d jx(x) d GI p + m x ( x)= dx dx Natočení jx(x) d jx(x) θ x ( x)= dx Zkroucení θx(x) d j x ( x) M x ( x)=gi p dx M x ( x)=gi p θ x ( x) Vnější zatížení mx(x) dm x x mx x = dx Moment (x) Napětí τxy, τxz 7

Příklad rovnoměrné kroucení kruhové tyče Určete průběh smykového napětí a průběh natočení 8 knm x Ø, m G=8 GPa L= m + 8 knm πr =1,571e-4 m 4 4 M x ( x) θ x ( x)= =6,7e-4 rad/m GI p + L + 1,7e rad jx I p =I y + I z = d jx(x) θ x ( x)= dx 6,7e 4 rad/m θx 4 j x ( x )= θ x ( x) dx =6,7e-4 x + C 1 j x ( L)=Δ j = 6,7e-4=1,7e- rad τ max =5,9 MPa y τ max =5,9 MPa j x ()= z τ max =G θ x ( x) R=5,9 MPa 8

Deplanace průřezu Při kroucení obecně ztrácejí průřezy rovinnost (neplatí pro rotačně symetrické průřezy, tj. kruh a mezikruží) Deplanace = ztráta rovinnosti průřezu Pole posunutí s uvážením funkce deplanace y(y,z) u ( y, z)=θ ( x) y( y, z) Původní rovina průřezu před zkroucením. Funkce deplanace pro obdélníkový průřez, x, m. Řešení pomocí Laplaceovy rovnice y( y, z ) y( y, z) + = y z 9

Volné kroucení obecného prutu Volné kroucení prutu nastává, pokud není bráněno deplanaci Při známé deplanační funkci lze vyjádřit složky napětí y y τ xy =G θ z, τ xz =G θ +y y z Kroutící moment ( ) ( ) M x = xz y xy z da=g A A y z y z da z y Ik M x =G I k Tuhost průřezu ve volném kroucení Moment tuhosti průřezu ve volném kroucení Poměrné (relativní) zkroucení prutu 1

Volné kroucení masivního průřezu Přibližné řešení pro masivní průřez obecného tvaru A4 Ik 4I p τmax je nutné určit přímo z deplanační funkce Přesné řešení pro obdélník z Laplaceovy rovnice xy h>b xz = max xz = max max b<h 9 b h b h 19b Ik= 1 5 h n=,1,... n 1 h 1 tanh 5 b n 1 11

Volné kroucení úzkého obdélníka Ponecháme první člen sumy a za předpokladu b<<h I k b h 19 b πh b h b 1 5 tanh = 1,6 b h π h ( ) ( ) Smykové napětí je ve směru b rozloženo přibližně lineárně τ max = b Ik xy h Pozn. Napětí τxy a τxz je určeno z deplanační funkce. Výsledný moment od smykového napětí τxz dává přesně polovinu momentu. Druhou polovinu momentu tvoří malé napětí τxy, které ovšem působí na velkém rameni. max xz = max b 1

Volné kroucení otevřeného tenkostěnného průřezu Otevřený tenkostěnný průřez Střednice průřezu mm h=1 mm h5=5 5 15 mm 175 mm 5 d=d4=5 5 d1=5 h1=175 h4=1 d5=5 h=175 d=5 5 mm Moment tuhosti v kroucení je součtem momentů tuhosti z jednotlivých větví 1 Ik h n max = max Ik Největší smykové napětí vzniká v nejtlustší větvi! 1

Příklad tenkostěnný otevřený průřez Pro tenkostěnný průřez z předešlé stránky určete rozložení napětí a vzájemné natočení koncových průřezů. M x =1,95 knm, G=8,77 GPa Prut je délky m. 1,5 I k = d h= (,175+,1+,5)=,e-5 m 4 n 1,95e- τ max = dmax =,5=19,4 MPa Ik,e-5 Rozložení napětí po tloušťce střednic 1,95 1 θ= = =4,81e- m GI k 8,77e+6,e-5 τmax=19,4 MPa τmax=19,4 MPa m Δ j = θ dx= 4,81e- =1,44e- rad =,8 o 14

Příklad tenkostěnný otevřený průřez Simulace kroucení pomocí metody konečných prvků (kvadratické prostorové prvky brick). Díky vetknutí prutu je bráněno volné deplanaci. Vzájemné natočení krajních průřezu vychází o % menší, tj.,655o. Konzola délky m. Deformace zvětšeny 5x. Deplanace průřezu ve m od vetknutí. Deformace zvětšeny 5x. Posuny u udány v metrech. Smyková napětí. 15

Střed smyku Střed smyku je statický střed výslednic smykových napětí. Pokud zatížení prochází středem smyku (nikoliv těžištěm!), průřez není namáhán kroucením. τ xy Zde nevniká kroucení, neboť zatížení prochází středem smyku Cs. + τ xz + Vz Vz Cs V1 V h a V1 τ xy 16

Střed smyku na tenkostěnných průřezech U symetrických průřezů leží Cs na ose symetrie Uložení dřevěné stropnice na U profil Dochází ke kroucení U profilu, i když reakce prochází těžištěm. Varianta bez kroucení U profilu. Dřevená stropnice T Vz Dřevená stropnice T Cs Vz 17

Volné kroucení uzavřeného tenkostěnného průřezu Smykový tok je konstantní podél střednice průřezu, smykové napětí je rozloženo rovnoměrně po tloušťce Uzavřený tenkostěnný průřez Střednice průřezu : s dx 1 s1 dx= t xs= 1 s1 = s 1 s 1 dx d (s) dx s s x Smykový tok t xs t xs t xs s dx x = Smykové napětí t xs xs xs xs t xs xs = s Největší napětí vzniká v nejtenší části! 18

Volné kroucení uzavřeného tenkostěnného průřezu Příspěvek segmentu střednice číslo n ke kroutícímu momentu s F n= τ xs d n hn=t xs hn T n hn F n ρn =t xs hn ρn =t xs Ω n Fn Ωn Dvojnásobná plocha opsaná průvodičem Celkový kroutící moment M x = F n n=t xs n n n =h n n n M x =t xs =t xs s ds 1. Bredtův vzorec 19

Volné kroucení uzavřeného tenkostěnného průřezu = plocha = plocha Z deplanační funkce uzavřeného průřezu lze odvodit. Bredtův vzorec = GI k Ik= Ω ds d (s ). Bredtův vzorec Moment tuhosti ve volném kroucení GIk Torzní tuhost průřezu. U uzavřených průřezů řádově převyšuje torzní tuhost průřezů otevřených (při podobných tvarech průřezů).

Příklad porovnání průřezů stejných ploch v kroucení,9 m,8 m, m Porovnejte Ik, θ, Δj, τmax. Délka prutu m, = knm, G=15 GPa.,5 m Úzký obdélník b h b Ik= 1,6 h (, m Masivní průřez A=,4 m ) I k =e-6 m 4,1 m,9 m Uzavřený tenkostěnný průřez A=,4 m A=,4 m A4 I k 4 I p Ω=,5 =,15 m 1 4 4 I p =, =66,7e-6 m 1 ds 4,5 = d(s),4 =5 θ= =6,5e-4 rad/m GI k θ= =8,e-4 rad/m GI k 4 Ω Ik= =65e-6 m dds(s ) θ= =,e-4 rad/m GI k Δ j x =θ L=1,5e- rad τ max b=4,69 MPa Ik Δ j x =θ L=1,67e- rad 9 τ max =1,69 MPa b h Δ j x =θ L=,64e- rad t xs τ max = = =,6 MPa d min Ω d min I k =4e-6 m 4 1

Příklad porovnejte Ik, τmax následujících průřezů max max max R R R d=,1 R d=,1 R Kruhová trubka Kruhová tyč Rozříznutá trubka R I k =I p = 4 π( R 4 (,9 R )4 ) I k =I p= π R4 I k =I p,4 R 1 1 I k = π R d= π,1 R4 π R4 I k =,1 max = M R= x Ip R τ max = M R=5,8 x Ip πr τ max = M d= x,1 R Ik Ik τ max =15 πr

Ohybové (vázané) kroucení K ohybovému kroucení dochází, pokud průřezy nemohou volně deplanovat. Vznikají sekundární napětí σx, τxy, τxz. Tyto sekundární napětí jsou významé pro tenkostěnné průřezy, zejména otevřené. Možné příčiny omezení deplanace x Vetknutí Změna průřezu Osamělý kroutící moment Ohybové kroucení nastává v inženýrské praxi velmi často, volné kroucení naopak zřídka.

Otázky 1. Kterých šest složek napětí a deformace je nulových při volném kroucení?. Co označuje deplanační funkce?. Které průřezy nikdy nedeplanují, u kterých je deplanace naopak význačná? 4. Jaký je vztah mezi deplanační funkcí a momentem tuhosti ve volném kroucení? 5. Napište moment tuhosti ve volném kroucení pro masivní průřez, tenký obdélník, otevřený tenkostěnný průřez a tenkostěnný uzavřený průřez. 6. Učiňte totéž pro maximální smykové napětí. 7. Ve kterých částech tenkostěnných otevřených a uzavřených průřezů vzniká největší smykové napětí? 8. Které typy průřezů mají nejmenší moment tuhosti ve volném kroucení? 9. Co je ohybové (vázané) kroucení a za jakých podmínek vzniká? Vytvořeno /11 v OpenOffice., Ubuntu 1.4, Vít Šmilauer, ČVUT 4