PŘETVOŘENÍ PŘÍHRADOVÝCH KONSTRUKCÍ

Podobné dokumenty
STATICKY NEURČITÉ RÁMOVÉ KONSTRUKCE S PODDAJNOU PODPOROU SILOVÁ METODA

Rovinné nosníkové soustavy. Pohyblivé zatížení. Trojkloubový nosník s táhlem Rovinně zakřivený nosník (oblouk) Příčinkové čáry

Stanovení přetvoření ohýbaných nosníků. Clebschova a Mohrova metoda

Téma 3 Úvod ke staticky neurčitým prutovým konstrukcím

Téma 2 Úvod ke staticky neurčitým prutovým konstrukcím

SMR 2. Pavel Padevět

-R x,a. Příklad 2. na nejbližší vyšší celý mm) 4) Výpočet skutečné plochy A skut 5) Výpočet maximálního napětíσ max 6) Porovnání napětí. Výsl.

SMR 2. Pavel Padevět

Příklad 1 Osově namáhaný prut průběhy veličin

Výpočet vnitřních sil přímého nosníku III: šikmý nosník

Rovinné nosníkové soustavy

Podepření - 3 vazby, odebrány 3 volnosti, staticky určitá úloha

Téma 8 Přetvoření nosníků namáhaných ohybem I.

SMR 2. Pavel Padevět

Téma 6 Staticky neurčitý rovinný oblouk

VÝPOČET PŘETVOŘENÍ NA STATICKY URIČTÝCH PŘÍMÝCH NOSNÍCÍCH

Trojkloubový nosník. Rovinné nosníkové soustavy

Výpočet vnitřních sil přímého nosníku III: šikmý nosník

Obecná a zjednodušená deformační metoda

Posouvající síla V. R a. R b. osa nosníku. Kladné směry kolmé složky vnitřních sil. Výpočet nosníku v příčné úloze (ve svislé hlavní rovině xz)

Téma 5 Spojitý nosník

Šikmý nosník rovnoměrné spojité zatížení. L průmětu. zatížení kolmé ke střednici prutu (vítr)

Řešte daný nosník: a = 2m, b = 2m, c = 1m, F 1 = 10kN, F 2 = 20kN

Výpočet vnitřních sil přímého nosníku

Výpočet vnitřních sil přímého nosníku I

5 kn/m. E = 10GPa. 50 kn/m. a b c 0,1 0,1. 30 kn. b c. Statika stavebních konstrukcí I. Příklad č. 1 Posun na nosníku

Téma 9 Přetvoření nosníků namáhaných ohybem II.

Pohyblivé zatížení. Pohyblivé zatížení. Příčinkové čáry na prostém nosníku, konzole a spojitém nosníku s vloženými klouby

Stanovení přetvoření ohýbaných nosníků. Mohrova metoda (Mohrova analogie)

Rovinné nosníkové soustavy

Téma Přetvoření nosníků namáhaných ohybem

Téma 6 Spojitý nosník

Výpočet vnitřních sil I

Téma 6 Staticky neurčitý rovinný oblouk. kloubový příhradový nosník

MECHANIKA KONSTRUKCÍ ŘEŠENÍ STATICKY NEURČITÝCH KONSTRUKCÍ. Určení deformací metodou jednotkových sil. Silová metoda Deformační metoda

Rovinné nosníkové soustavy III Příhradový nosník

Rovinné nosníkové soustavy Gerberův nosník

Stavební mechanika 2 (K132SM02)

Výpočet vnitřních sil přímého nosníku II

PRUŽNOST A PLASTICITA

Nosné stavební konstrukce, výpočet reakcí

Rovinné nosníkové soustavy Gerberův nosník

Pohybové možnosti volných hmotných objektů v rovině

Trojkloubový nosník. Rovinné nosníkové soustavy

- Ohybový moment zleva:

Linearní teplotní gradient

SMR 2. Pavel Padevět

ZDM PŘÍMÉ NOSNÍKY. Příklad č. 1. Miloš Hüttner SMR2 ZDM přímé nosníky cvičení 09. Zadání

Řešení úloh celostátního kola 49. ročníku fyzikální olympiády. Autořiúloh:P.Šedivý(1),L.Richterek(2),I.Volf(3)aB.Vybíral(4)

M A = M k1 + M k2 = 3M k1 = 2400 Nm. (2)

Nosné stavební konstrukce Výpočet reakcí

4.4.3 Kosinová věta. Předpoklady:

Téma 1 Obecná deformační metoda, podstata DM

Příklad 33 : Energie elektrického pole deskového kondenzátoru. Ověření vztahu mezi energií, kapacitou a veličinami pole.

Výpočet vnitřních sil lomeného nosníku

Stabilita a vzpěrná pevnost tlačených prutů

Reakce. K618 FD ČVUT v Praze (pracovní verze). Tento materiál má pouze pracovní charakter a bude v průbehu semestru

Přednáška 4 ODM, řešení rovinných rámů

Téma 5 Spojitý nosník

Pohybové možnosti volných hmotných objektů v rovině

Přednáška 7, ODM, prostorové a příčně zatížené prutové konstrukce

Vnit ní síly ve 2D - p íklad 2

ZDM RÁMOVÉ KONSTRUKCE

Redukční věta princip

SMR 2. Pavel Padevět

Rovinné nosníkové soustavy II h=3

( ) ( ) Sinová věta II. β je úhel z intervalu ( 0;π ). Jak je vidět z jednotkové kružnice, úhly, pro které platí. Předpoklady:

Technická dokumentace Ing. Lukáš Procházka

Stavební mechanika, 2.ročník bakalářského studia AST. Téma 4 Rovinný rám

Téma 8 Pohyblivé zatížení

4.4.1 Sinová věta. Předpoklady: Trigonometrie: řešení úloh o trojúhelnících.

Příklad 22 : Kapacita a rozložení intenzity elektrického pole v deskovém kondenzátoru s jednoduchým dielektrikem

{ } ( ) ( ) Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice. Předpoklady: 2301, 2508, 2507

Přednáška 10, modely podloží

Téma 5 Rovinný rám. Základní vlastnosti rovinného rámu Jednoduchý otevřený rám Jednoduchý uzavřený rám

Podobnosti trojúhelníků, goniometrické funkce

Téma 4 Rovinný rám Základní vlastnosti rovinného rámu Jednoduchý otevřený rám Jednoduchý uzavřený rám

Zjednodušená styčníková metoda

x + F F x F (x, f(x)).

14. cvičení z Matematické analýzy 2

Studijní materiály ke 4. cvičení z předmětu IZSE

Stavební mechanika 1 (K132SM01)

7.5.8 Středová rovnice elipsy

18ST - Statika. 15. dubna Dan et al. (18ST) Vnitřní síly na lomených nosnících 15. dubna / 16

( t) ( t) ( ( )) ( ) ( ) ( ) Vzdálenost bodu od přímky I. Předpoklady: 7308

VÝPOČET PŘETVOŘENÍ NA STATICKY URIČTÝCH RÁMOVÝCH KONSTRUKCÍCH

Zjednodušená deformační metoda (2):

Ohýbaný nosník - napětí

( t) ( t) ( t) Nerovnice pro polorovinu. Předpoklady: 7306

Téma 7 Staticky neurčitý rovinný kloubový příhradový nosník

Výpočet vnitřních sil přímého nosníku II

Laboratorní práce č.8 Úloha č. 7. Měření parametrů zobrazovacích soustav:

+ c. n x ( ) ( ) f x dx ln f x c ) a. x x. dx = cotgx + c. A x. A x A arctgx + A x A c

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 7 Z GEODÉZIE 1

Trigonometrie - Sinová a kosinová věta

SMR 1. Pavel Padevět

2.7.7 Obsah rovnoběžníku

Konstrukce na základě výpočtu I


Nosné stavební konstrukce Výpoet reakcí Výpoet vnitních sil pímého nosníku

Transkript:

Zdání PŘETVOŘENÍ PŘÍHRADOVÝCH KONSTRUKCÍ Příkd č. Uvžujte příhrdovou konstruki z Or., vypočítejte svisý posun v odě (znčený ). odře vyznčené pruty (pruty 3, 4, 5, 6 7) jsou ztíženy rovnoměrným otepením střednie o 0 C, tepotní roztžnosti uvžujte hodnotou pokesem prvé podpory o m. α 0 6 K -. Konstruke je tké ztíženy Způso řešení Or. : Zdání příkdu č. Pro výpočet ude opět použit prinip virtuáníh si. Oený vzore pro tuto úohu y mě podou: Tdh Q N + RB + α + Q + + α T s N ds (.) s y h GA EA Znčení viz vičení 04. Jeikož prujeme s modeem Kirhhoffov nosníku, tk neuvžujeme, že posouvjíí síy mjí viv n průhy nosníku. Dáe vím, že n příhrdové konstruki nevznikjí ohyové momenty tedy ni virtuání ohyové momenty. Rovnie (.) se tk redukuje n tvr: Což po roznásoení úprvě dá: N + RB + + α Ts N ds (.) EA s s N N ds + Ts N s RB EA α d (.3) s Jeikož normáová tuhost EA součinite tepené roztžnosti α jsou po eé dée nosníku konstntní, ze je vytknout před integrá. N N s + Ts N s RB EA d α d (.4) s s posun od siového ztížení f posun od rovnoměrného ztížení tepotou t posun od předepsného posunu podpor r

Jk je vidět ze vzthu (.4) úoh se rozpdne n tři podúohy, ve kterýh se ude smosttně f t řešit svisý posun odu od siovýh účinků, svisý posun odu od ztížení tepotou svisý posun odu od ztížení předepsného přemístěním podpory Siové ztížení Shém siové ztížení konstruke je uvedeno n Or.. r. Or. : Siové ztížení Reke soustvy od siovýh účinků jsou ez podroného řešení ptrné z Or. 3. Or. 3: Siové ztížení odpovídjíí reke [kn] Průěhy normáovýh si od siovýh účinků jsou pk vykreseny n Or. 4. Or. 4: Průěhy normáovýh si ( N ) od siového ztížení [kn] Pro výpočet veikosti svisého posunu je potře uvžovt virtuání stv, ve kterém se do odu umístí jednotková svisá sí. Tento stv je ptrný z Or. 5. Or. 5: Virtuání stv [-]

Reke soustvy pro virtuání stv jsou ez podroného řešení ptrné z Or. 6 Or. 6: Virtuání stv jeho reke ( R ) [-] Průěhy normáovýh si od virtuáního stvu jsou pk vykreseny n Or. 7. Or. 7: Průěhy normáovýh si ( N ) od virtuáního stvu [-] A nyní již k smotnému výpočtu posunu od siového ztížení. Integri přes eý příhrdový nosník je možné rozděit n integri po jednotivýh pruteh: f N Nds NNdsi (.5) EA EA s Jeikož normáové síy od siového ztížení i od virtuáního ztížení jsou n jednotivýh pruteh konstntní, výpočet integráů z rovnie (.5) je jednoduhý přenásoíme hodnotu normáové síy od ztížení hodnotou normáové síy od virtuáního ztížení přenásoíme dékou prutu. Podroně tedy: f i [ 3.5 ( ) 4 + ( 4.5) ( 0.3) 4 + 9.375.5 5 + 5.65 0.46 5 3 + 3 0.6 4 ] EA 9.75 EA Poh průřezu je: Normáová tuhost EA se tedy rovná: 6 ( 0.00 0.09 ).5 0 m A π & si Posun f se tk rovná: EA 0 0 6.5 0 6 & 5730kN f 9.75 8.93 0 3 m 5730 3

Ztížení tepotou Z rovnie (.4) víme, že posun od ztížení tepotou se vypočte jko: t α T s Nds (.6) Integrovt udeme pouze po pruteh, které jsou ztíženy tepotou, tedy oeně: s t 7 α T Nds (.7) s i 3 si i A konkrétně: t 0 0 Předepsné přemístění podpory De rovnie (.4) pro posun Veikosti virtuání reke předepsného posunu získáme: Výsedný posun [ 0 + ( ) 4 + 0.46 5 + 0.6 4 + 0] 9 0 m 6 5 r od předepsného přemístění podpor r ( R ) B ptí: (.8) RB ze odečíst z orázku Or. 6. Reke jde proti směru, proto ude mít záporné znménko. Doszením do rovnie (.8) pk r 3 ( 0.5 0.0).5 0 m Výsedný posun pk vznikne sečtením díčíh posunů od jednotivýh sožek ztížení, tedy: f + t + r 8.93 0 + 9 0 +.5 0.5 0 3 5 3 m Zdání STATICKY NEURČITÁ KONSTRUKCE - SILOVÁ ETODA Příkd Vykresete průěhy vnitřníh si n konstruki zorzené n Or. 8. Or. 8: Shém zdání příkdu č.. 4

Zákdní prinip siové metody y již předstven n vičení 03, nyní se k siové metodě vrátíme použijeme zryheného postupu, ve kterém sie hvní myšenk metody již není tk viditená, e nznčený postup je sndno zpmtovtený je vemi doře použitený pro prktiké počítání. Způso řešení Siová metod má násedujíí kroky určíme, koikrát je konstruke sttiky neurčitá ( n krát sttiky neurčitá konstruke) odeereme n vze, y vznik sttiky určitá konstruke (tzv. zákdní soustv), pozor všk, y oderáním vze nenst výjimkový přípd podepření (viz SR)! oderné reke (momenty) přestvují zákdní neznámé X, X,..., X n zákdní soustvu ztížíme násedujíími ztěžovími stvy: o od zdného siového ztížení 0. ztěžoví stv o jednotkovou siou (momentem) půsoíí v místě oderné vzy. (přípdně., 3.,, n -tý) ztěžoví stv o od tepoty o od předepsného přemístění podpor využijeme geometriké podmínky nuového průhyu (příp. ntočení) v místě oderné vzy tzn. sožením průhyů od všeh ztěžovíh stvů musíme získt nuový průhy (příp. ntočení) oeně pro i -tou odernou vzu ptí: X + X +... + X + 0 (.) i0 + ii i ij j in n it ir kde ze pomoné koefiienty vypočítt jko: i 0 i0 d (.) i i ii d (.3) i j ij d (.4) Tdh it α id + Ts Nid h α (.5) ir R xi u + R zi + yi ϕ i i yi (.6) podroný význm symoů viz přednášky doporučená itertur. při n odernýh vzáh vede rovnie (.) n soustvu n ineárníh gerikýh rovni o n neznámýh vyřešením soustvy rovnie (.) získáme neznámé reke X X,..., X, n. zývjíí reke ze sndno dopočítt npř. z podmínek rovnováhy (viz SR) n zákdní soustvě de známýh určíme průěhy vnitřníh si (viz SR). 5

Vo zákdní soustvy Konstruke z Or. 8 je x sttiky neurčitá, odeereme tedy jednu vzu tk, y vznik sttiky určitá konstruke. Některé možné způsoy (možností je i víe) oderání vze jsou nznčeny n Or. 9 vrint D je nepřípustná, protože y se jedno o výjimkový přípd podepření. Or. 9: Vrinty - voy zákdní soustvy V dším postupu udeme pokrčovt pode vrinty A vyrná zákdní je tedy zorzen n Or. 0. Or. 0: Zákdní soustv V místě uvoněné vzy ve styčníku d ude půsoit neznámá sí s oznčení X. Zákdní soustv je tk ztížen předepsným siovým ztížením (Or. 8 červená sí) hednou siou X - viz Or.. Or. : Zákdní soustv uvžovná ztížení. Nyní je potře zvést jednotivé ztěžoví stvy npočítt přísušné reke vnitřní síy. 0. ztěžoví stv Tento ztěžoví stv odvodíme z Or., kde převezmeme pouze siové účinky (červená sí). 0. Ztěžoví stv je tk zorzen n Or.. Or. : 0. ztěžoví stv. 6

Reke (ez ižšího výpočtu) od 0. ztěžovího stvu R 0 jsou zorzeny n Or. 3. Or. 3: Půsoíí ztížení reke R 0 [kn] Průěhy momentů (ez podroného výpočtu) od 0. ztěžovího stvu 0 jsou zorzeny n Or. 4.. ztěžoví stv Or. 4: Průěhy momentů 0 [knm] Tento ztěžoví stv vznikne umístěním svisé jednotkové síy ve styčníku d orientovné stejným směrem jko neznámá reke X.. ztěžoví stv je tk zorzen n Or. 5. Or. 5:. ztěžoví stv. Reke (ez ižšího výpočtu) od. ztěžovího stvu R jsou zorzeny n Or. 6. Or. 6: Půsoíí ztížení reke R [-] Průěhy momentů (ez podroného výpočtu) od. ztěžovího stvu jsou zorzeny n Or. 7. Or. 7: Průěhy momentů [m] 7

Výpočet síy X Jeikož se jedná o x sttiky neurčitou konstruki konstruke není ztížen od změny tepoty ni od předepsného posunu podpory, má rovnie (.) pro tento příkd tvr: + X 0 (.7) 0 Nyní je potře npočítt jednotivé koefiienty. De rovnie (.): Vytkneme udeme integrovt po jednotivýh úseíh, tedy: 0 0 d (.8) d 0 d x + x + 0d 0d 0dx (.9) Přičemž jednotivé integráy jsou: -60-6 0 dx ( ) 3 0 dx d 60 4 4 480kNm 60 3 5 450kNm ( ) 3 0dx 0 A tedy doszením do rovni (.9) (.8) získáme: Dáe de rovnie (.3): 480 + 450 + 0 930 0 (.0) Vytkneme udeme integrovt po jednotivýh úseíh, tedy: Přičemž jednotivé integráy jsou: dx d d (.) d d dx + dx (.) 6 4 4 48m ( ) 3 d dx ( ) 3-60 -6-3 -6-6 -6-6 6 6 4 7m 8

A tedy doszením do rovni (.) (.0) získáme: 48 + 7 0 (.3) Doszením z rovni (.0) (.3) do rovnie (.7) dostneme: 930 + 0 X 0 (.4) Ohyovou tuhostí můžeme rovnii zkrátit (tzn. ni nepotřeujeme znát její konkrétní hodnotu) úprvou vyjádřit hednou síu X. 0 X 930 X 930 0 X 7.75kN Sí X tk předstvuje svisou reki ve styčníku d. Znménko mínus u síy X pouze znčí, že sí půsoí opčným směrem, než yo původně uvžováno. Z podmínek rovnováhy n zákdní soustvě ze pk již určit zývjíí reke (ez podroného výpočtu viz Or. 8): Or. 8: Půsoíí siové ztížení výsedné reke příkdu [kn]. Vykresení průěhů vnitřníh si n sttiky neurčité konstruki je stejné jko n sttiky určitýh konstrukíh (viz SR). Výsedné průěhy posouvjííh si ohyovýh momentů jsou tk zorzeny n Or. 9 ez dšíh komentářů. Or. 9: Výsedné průěhy vnitřníh si z příkdu. 9

Příkd 3 Zdání Vykresete průěhy vnitřníh si n konstruki zorzené n Or. 0. Součinite tepotní roztžnosti uvžujte α 0 6 K -. Způso řešení Siová metod. Vo zákdní soustvy Or. 0: Shém zdání příkdu č. 3. Konstruke z Or. 0 předstvuje x sttiky neurčitá, odeereme tedy dvě vzy tk, y vznik sttiky určitá konstruke. Některé možné způsoy (možností je i víe) oderání vze jsou nznčeny n Or.. Or. : Vrinty - voy zákdní soustvy V dším postupu udeme pokrčovt pode vrinty B vyrná zákdní je tedy zorzen n Or.. 0

Or. : Zákdní soustv V místě uvoněnýh vze ve styčníku ude půsoit neznámý moment X neznámá sí X. Zákdní soustv je tk ztížen předepsným siovým ztížením (Or. 0 červená sí) hednými simi momentem X, X, tepotou (jk npočítt ztížení tepotou, viz vičení 04) předepsným přemístěním podpory viz Or. 3. Or. 3: Zákdní soustv uvžovná ztížení. Nyní je potře zvést jednotivé ztěžoví stvy npočítt přísušné reke vnitřní síy. 0. ztěžoví stv Tento ztěžoví stv odvodíme z Or. 3, kde převezmeme pouze siové účinky (červená sí). 0. Ztěžoví stv je tk zorzen n Or. 4. Or. 4: 0. ztěžoví stv. Reke (ez ižšího výpočtu) od 0. ztěžovího stvu R 0 jsou zorzeny n Or. 5.

Or. 5: Reke R 0 [kn] Průěhy momentů (ez podroného výpočtu) od 0. ztěžovího stvu 0 jsou zorzeny n Or. 6.. ztěžoví stv Or. 6: Průěhy momentů 0 [knm] Tento ztěžoví stv vznikne umístěním jednotkového momentu do styčníku orientovného stejným směrem jko neznámý moment X.. ztěžoví stv je tk zorzen n Or. 7. Or. 7:. ztěžoví stv [-]. Reke (ez ižšího výpočtu) od. ztěžovího stvu R jsou zorzeny n Or. 8.

Or. 8: Půsoíí. ztěžoví stv odpovídjíí reke R [m - ] Průěhy momentů (ez podroného výpočtu) od. ztěžovího stvu jsou zorzeny n Or. 9. Or. 9: Průěhy momentů [-] Průěhy normáovýh si (ez podroného výpočtu) od. ztěžovího stvu N jsou zorzeny n Or. 30.. ztěžoví stv Or. 30: Průěhy normáovýh si N [m - ] Tento ztěžoví stv vznikne umístěním jednotkové vodorovné síy do styčníku orientovného stejným směrem jko neznámá sí X.. ztěžoví stv je tk zorzen n Or. 3. 3

Or. 3:. ztěžoví stv [-]. Reke (ez ižšího výpočtu) od. ztěžovího stvu R jsou zorzeny n Or. 3. Or. 3: Půsoíí. ztěžoví stv odpovídjíí reke R [-] Průěhy momentů (ez podroného výpočtu) od. ztěžovího stvu jsou zorzeny n Or. 33. Or. 33: Průěhy momentů [m] Průěhy normáovýh si (ez podroného výpočtu) od. ztěžovího stvu N jsou zorzeny n Or. 34. 4

Výpočet si X X Or. 34: Průěhy normáovýh si N [-] Jeikož se jedná o x sttiky neurčitou konstruki ztíženou siovými účinky, tepotou posunem podpory, vede rovnie (.) n násedujíí soustvu dvou rovni o dvou neznámýh: X + X + 0 (3.) 0 + t r X + X + 0 (3.) 0 + t r Nyní je potře npočítt jednotivé koefiienty. De rovnie (.) vzhedem k tomu, že 0 0 n eé konstruki, pk: Podoně 0. 0 0 d 0 (3.3) Dáe de rovnie (.3): 0 0 d 0 (3.4) Vytkneme udeme integrovt po jednotivýh úseíh, tedy: Přičemž jednotivé integráy jsou: dx d (3.5) d dx + dx (3.6) 4.5.5m 3 dx 3 ( ) 3m - - oment setrvčnosti průřezu k vodorovné ose: 5

Ohyová tuhost I y y se tedy rovná: 3 4 0.6 0.3 5.4 0 m 4 y 6 4 30 0 5.4 0 600kNm A tedy doszením do rovni (3.6) (3.5) získáme:.5 + 3 4.5 4 - -.7 0 m kn 600 Dáe de rovnie (.4) tké s uvážením redukční věty (viz přednášk 4): d (3.7) Vytkneme udeme integrovt po jednotivýh úseíh, tedy: Přičemž jednotivé integráy jsou: dx dx d dx + dx (3.8) A tedy doszením do rovni (3.7) (3.8) získáme: Dáe de rovnie (.3): 4.5 3 3 ( 3) 3 ( ) 4.5 + 4.5 9 4-5.5 0 kn 600 Vytkneme udeme integrovt po jednotivýh úseíh, tedy: Přičemž jednotivé integráy jsou: -3-3 4.5m 4.5m d (3.9) d dx + dx (3.0) dx dx 3 3-3 -3 A tedy doszením do rovni (3.0) (3.9) získáme: 3 4.5 3 3.5m 3 3 3 3 9m 3 3 3 6

3.5 + 9.5 600 3 -.38 0 mkn Dáe zhrneme viv tepoty de rovnie (.5) ptí: Tdh t Ts N d h d α + α (3.) Vytkneme α udeme integrovt po jednotivýh úseíh, tedy: T dh Tdh x + x + T N x + T t α d d s d s Ndx (3.) h h Přičemž jednotivé integráy jsou: dx 4.5.5m dx 3 3m N dx 0 N dx 0. 3 0. 6 A tedy doszením do rovni (3.) (3.) získáme: - 0. Dáe de rovnie (.5) ptí: 30 0.3 5 0.3 6 3 t 0.5 + ( 3) + 5 0 +.5 ( 0.6) 4.6 0 Tdh t Ts N d h d α + α (3.3) Vytkneme α udeme integrovt po jednotivýh úseíh, tedy: T dh Tdh x + x + T N x + T t α d d s d s N dx (3.4) h h Přičemž jednotivé integráy jsou: dx dx -3 3 3 4.5 7.75m 3 3 4.5m N dx 4.5 4.5m 7

0.6 3 m N dx A tedy doszením do rovni (3.3) (3.4) získáme: t 0.66 0 6 30 5 7.75 + ( 4.5) + 5 4.5 +.5.37 0 0.3 0.3 Dáe zhrneme viv přemístění podpor de rovnie (.6) ptí: -3 r R Cz 0. 0.0 4.4 0 r RCz 0.6 0.0.3 0 Doszením všeh vypočtenýh koefiientů do rovnie (3.) (3.) dostneme: 0 + 0.0007X + 0.0005X + 0.0046 0.004 0 (3.5) 0 + 0.0005X + 0.0038X + 0.037 0.033 0 (3.6) Vyřešení soustvy rovni získáme hedný moment X hednou síu X X 6.936kNm X 8.88kN Sí X tk předstvuje momentovou reki ve styčníku sí X předstvuje vodorovnou reki ve styčníku. Znménko mínus u momentu X pouze znčí, že moment půsoí opčným směrem, než yo původně uvžováno. Z podmínek rovnováhy n zákdní soustvě ze pk již určit zývjíí reke (ez podroného výpočtu viz Or. 35): - m m Or. 35: Siové ztížení výsedné reke příkdu 3 [kn, knm]. Vykresení průěhů vnitřníh si n sttiky neurčité konstruki je stejné jko n sttiky určitýh konstrukíh (viz SR). Výsedné průěhy posouvjííh si ohyovýh momentů jsou tk zorzeny n Or. 36 ez dšíh komentářů. 8

Or. 36: Výsedné průěhy vnitřníh si z příkdu. Příkdy k provičování Příkd 4: Uvžujte příhrdovou konstruki z Or. 37, vypočítejte svisý posun v odě od půsoíího siového ztížení ( ), od tepoty ( ), od posunu podpory ( ) ekový posun ( ). odře f t vyznčené pruty (pruty 3, 4 5) jsou ztíženy rovnoměrným otepením střednie o 0 C, tepotní roztžnosti uvžujte hodnotou podpory o 3 m. Řešení: α 0 6 K - r. Konstruke je tké ztíženy pokesem prvé 3 t 4 r &.345 0 m, 6.8 0 m, 0 m, &.305 0 m f 9

Příkd č. 5 Or. 37: Shém zdání příkdu č. 4 Vykresete průěhy vnitřníh si n konstruki zorzené n Or. 38. Řešení: viz Or. 40. Or. 38: Shém zdání příkdu č. 5. Příkd č. 6 Vykresete průěhy vnitřníh si n konstruki zorzené n Or. 39Or. 0. Prut je ztížen tepotou pouze n úseku ž. Součinite tepotní roztžnosti uvžujte α 0 6 K -. Řešení: viz Or. 4. Or. 39: Shém zdání příkdu č. 6. 0

Or. 40: Řešení příkdu č. 5.

Příkd č. 7 Or. 4: Řešení příkdu č. 6. Příkdy k příprvě n zápočtový test Uvžujte rámovou konstruki z Or. 4, vypočítejte ntočení ve styčníku e (kdný směr po směru hodu hodinovýh ručiček) od půsoíího siového ztížení ( ϕ ), od tepoty ( ϕ ), od posunu r podpory ( ϕ e ) ekové ntočení ( ϕ e ). Prut je ztížen tepotou pouze n úseku d ž, tepotní roztžnosti uvžujte hodnotou α 0 6 K -. Řešení: 4 t 4 r 3 3 ϕ & 4.84 0 rd, ϕ 0 rd, ϕ 3.333 0 rd, ϕ &.75 0 rd f e e e f e e t e Or. 4: Shém zdání příkdu č. 7.

Příkd č. 8 Vykresete průěhy vnitřníh si n konstruki zorzené n Or. 43Or. 0. Řešení: viz Or. 44. Or. 43: Shém zdání příkdu č. 8. Or. 44: Řešení příkdu č. 8. Tento text souží výhrdně jko dopněk k přednáškám vičením z předmětu Stvení mehnik R pro studenty stvení fkuty ČVUT. I přes veškerou snhu utor se mohou v textu ojevovt hyy, nepřesnosti překepy udu rád, když mě n ně upozorníte. ioš Hüttner (mios.huttner@fsv.vut.z), posední ktuize 6. 3. 04 3