K průzkumu české informatiky - - ekonomika a inovace katedra informačních technologií Vysoká škola ekonomická v Praze nám. W.Churchilla 4, 130 67 Praha 3 pour@vse.cz Abstrakt: Katedra informačních technologií VŠE provedla na konci roku 2010 průzkum v oblasti podnikové informatiky mezi 600 respondenty v celé České republice. Základní charakteristika a hlavní výsledky průzkumu byly presentovány již v prvním čísle tohoto ročníku časopisu. Tento článek na něj navazuje a zabývá se vyhodnocením získaných výsledků průzkumu v oblasti ekonomiky podnikové informatiky a řízení jejích inovací. Sleduje vývoj nákladů na informatiku v posledních třech létech, efekty získávané informatikou, které vidí respondenti jako ty rozhodující. Na začátku článku je uvedena pouze stručná rekapitulace průzkumu, pro detailnější charakteristiky lze odkázat na úvodní článek v prvním čísle Systémové integrace. Klíčová slova: podniková informatika, investice do informatiky, bariéry investic, náklady a efekty informatiky, podnikové aplikace. Abstract: The Department of Information Technologies, Prague University of Economics provided a survey concentrated on the quality of business informatics among 600 companies in the Czech Republic, end of 2010 year. The baseline of this survey and principle results have been presented in the 1 st issue of the Systems Integration journal this year. This paper follows up and is focused at the investments and its barriers into business informatics and the IT economics as well. It analyses the cost trend during the last 3 years, real effects viewed by respondents as most significant. A brief summary of the whole survey is included at the beginning of the papers. Keywords: business informatics, investments into informatics, investments barriers, cost and effects of informatics, business informatics applications. Smyslem průzkumů realizovaných v podnikové informatice je získat a analyzovat názory především pracovníků praxe na klíčové otevřené otázky a problémy, s nimiž se tito pracovníci setkávají a musí je řešit. Na základě jejich vyhodnocení a při porovnání s případnými zahraničními zdroji lze získat objektivnější obrázek o stavu informatiky u nás a formulovat možná doporučení. Obdobně tomu bylo i u průzkumu, který proběhl na katedře informačních technologií, VŠE v Praze na konci roku 2010. Vybraným segmentem průzkumu a jeho výsledky se zabývá tento článek. 1. Vymezení průzkumu, rekapitulace Celkové vymezení obsahu průzkumu a struktury respondentů bylo předmětem článku (Pour, Voříšek, 2011) v prvním čísle tohoto časopisu. Pro rychlou orientaci čtenáře je na tomto místě uvedena pouze stručná rekapitulace základních charakteristik průzkumu: SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/2011 39
Charakter průzkumu: Počet respondentů: Velikost podniků: Odvětvová orientace: Působnost podniků: Pozice respondenta: výběrové šetření 600 ekonomických subjektů dána počtem zaměstnanců: o malé (10 49): 17 %, o střední (50 249): 63 %, o velké (250 a více): 20 % celkem 16 odvětví, nejvýznamnější byly: o veřejná správa: 19 %, o výroba: 10 %, o stavebnictví: 7,5 %, o velkoobchod: 7,3 %, o utility. 7,3 %, o telekomunikace 4 %, o banky, pojišťovny: 3,9 % a další vyjadřuje to, kde podnik působí, tedy firma: o český bez zahraničních poboček: 81 %, o pobočka nadnárodní firmy: 13 %, o český se zahraničními pobočkami: 6 %. pozice, resp. role v podnikové informatice: o top management: 39 %, o střední management: 16 %, o IT manažer: 25 %, o IT specialista: 20%. Obsah průzkumu pokrýval následující témata a jejich skupiny: 1. Vztah informatiky a podnikového řízení: o projednávání informační strategie ve vedení společnosti, o úroveň řízení a měření podnikových procesů, o organizace ICT útvaru, o způsob podřízenosti ICT útvaru v rámci podnikové organizace, o rozhodovací kompetence v oblasti financí a investic do ICT, o rozhodovací kompetence v oblasti aplikačních architektur, výběru nových aplikací do podnikové informatiky 2. Řízení podnikové informatiky: o úroveň vymezení a optimalizace procesů řízení informatiky, o informatické služby pokryté smlouvou o poskytování služeb (SLA, Service Level Agreement), o rozsah outsourcingu v procentech nákladů na informatiku, o zodpovědnost za definování požadavků na obsah, kvantitu a kvalitu informatických služeb, 3. Ekonomika a inovace podnikové informatiky: o priority investic do podnikové informatiky, o bariéry inovací podnikové informatiky, o vývoj nákladů na podnikovou informatiku v posledních třech letech, o hlavní efekty dosahované podnikovou informatikou, 40 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/2011
K průzkumu české informatiky - ekonomika a inovace 4. Celková koncepce podnikové informatiky: o problémy spojené s vysokou složitostí podnikové informatiky, o důvody růstu technologické složitosti podnikové informatiky, o dopady technologické složitosti na podnik (v růstu nákladů, nestabilita systémů apod.), o zvýšení nároků na kontinuitu podnikání v důsledku vysokého nasazení podnikové informatiky, o řízení kontinuity ICT jako součást řízení kontinuity podnikání, 5. Architektury a cloud computing: o druhy architektur aplikovaných v podniku, resp. v podnikové informatice, o vývojové trendy v informatice ovlivňující rozhodující měrou aplikované architektury, o úroveň využití cloud computingu v podniku, o motivace využití cloud computingu, o bariéry využití cloud computingu. Další text tohoto článku se zaměří na třetí z uvedených bloků, tedy na ekonomiku a inovace podnikové informatiky, a to v pořadí výše uvedených témat. 2. Priority investic do podnikové informatiky Předtím, než se podíváme na názory českých respondentů, bude účelné pro základní srovnání vyjít z celosvětového průzkumu, který na toto téma provedla společnost Gartner. Tato významná analytická společnost sleduje již po několik let pořadí priorit investic do podnikové informatiky u cca 1000 manažerů podniků, zejména informačních manažerů na celém světě. Pořadí a jejich změny v létech 2009 a 2010 dokumentuje Tabulka 1. Tabulka 1: Priority investic do podnikové informatiky dle průzkumu Gartner. (Zdroj: McDonald, 2010) Technologie, aplikace 2010 2009 Technologie serverů a datových úložišť, virtualizace zdrojů 1 3 Cloud computing 2 16 Technologie Web 2.0 3 15 Síťová, hlasová a datová komunikace 4 6 Business intelligence 5 1 Mobilní technologie a aplikace 6 12 Řízení a správa dokumentů 7 10 Servisně orientovaná architektura a na ní založené aplikace 8 9 Bezpečnost IT, technologie zabezpečení 9 8 IT management 10 - Podnikové aplikace (ERP, CRM apod.) 11 2 Z tabulky je patrný zásadní zlom právě mezi roky 2009 a 2010 především v propadu zájmu o investice do podnikových aplikací. Od roku 2006, kdy se tento průzkum realizuje, byla vždy na prvním místě business intelligence (v roce 2010 je však až pátá) a na druhém místě byly vždy další podnikové aplikace (ERP, CRM a další), v současnosti jsou však až na 11. místě pořadí. Naopak, zatímco např. technologie a služby cloud computingu byly v roce 2009 ještě na 16. místě, v roce 2010 představovaly již druhou prioritu v investicích do informatiky. Obdobně technologie SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/2011 41
Web 2.0, které představovaly v roce 2009 až 15. pořadí, v roce 2010 jsou již za cloud computingem třetí. Důvodem pro tyto změny může být samotná podstata služeb cloud computingu, kdy zákazníky už nezajímají tolik samotné aplikace, ale spíše informatické služby, které je možné efektivně a rychle získat bez větších nároků na vlastní personální a technické zdroje. Z výsledků českého průzkumu, kde respondenti měli možnost vybrat 3 z nabízených možností typů investic, vyplynulo, že největší investiční pozornost mají informační a komunikační technologie, a to v 275 kladných odpovědích. Další v pořadí byly investice do zajištění nebo zvyšování bezpečnosti informačních systémů v 212 kladných odpovědích. Zcela jednoznačně tak dnes převládá zájem o technologie, což je aktuálně v souladu s celosvětovým zjištěním (Tabulka 1). Z aplikací podnikové informatiky mají nejvyšší prioritu celopodnikové informační systémy ERP (Enterprise Resource Planning), s celkovým počtem 192 odpovědí a specifické podnikové aplikace, jako jsou např. pro utility zákaznické systémy, pro dopravu reservační aplikace apod. (celkem 152 kladných odpovědí). Na druhé straně strategické aplikace, které mají zvyšovat konkurenceschopnost podniku, nebo mu přinášet konkurenční výhody, jsou zatím spíše na okraji uživatelského zájmu. Z aplikací, které mají právě tento strategický význam, je z hlediska investičních priorit ještě největší zájem o systémy CRM (pro řízení vztahů se zákazníky), které zaznamenaly 108 odpovědí. Podstatně slabší postavení mají ale např. aplikace business intelligence (75 odpovědí), na rozdíl od celosvětových průzkumů, kde byly tyto aplikace do roku 2009 vždy na prvním místě, v roce 2010 pátá, ale jsou stále nejvýznamnější ze všech typů aplikací. Mimochodem i celá oblast business intelligence se dnes výrazně přesunuje k využívání služeb cloud computingu, což její postavení v žebříčku priorit bezpochyby ovlivnilo. Vzhledem k tomu, že se aplikace tohoto typu všeobecně považují za výrazný faktor kvality a úspěšnosti celého informačního systému, může být slabá pozornost věnovaná BI v českých podnicích problémem ve smyslu jejich informatické konkurenceschopnosti. Další podstatnou otevřenou otázkou, který průzkum ukázal, je minimální zájem o rozvoj elektronického podnikání, pouze 35 kladných odpovědí. To sice příliš nekoresponduje s evidentním nárůstem obchodních webových aplikací, ale na druhé straně to jistě signalizuje zřejmou nedůvěru nebo neochotu zákazníků investovat do této oblasti. Při významu elektronicky realizovaných obchodních vztahů typu podnik podnik (e-procurement), je tento zjištěný stav opět potenciálním problémem pro zachování konkurenceschopnosti. Poněkud detailnější pohled na tuto oblast ukáže rozdělení investičních priorit podle působnosti firmy (Obrázek 2-1). Vzhledem k rozdílnému počtu respondentů v jednotlivých skupinách jsou v tomto případě uvedeny vždy průměrné počty kladných odpovědí v dané skupině respondentů. 42 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/2011
K průzkumu české informatiky - ekonomika a inovace Obrázek 2-1: Priority investic do podnikové informatiky dle působnosti firmy (v průměrném počtu odpovědí za respondenta v dané skupině) Z grafu vyplývá, že největší pozornost je věnována celopodnikovým a dalším aplikacím (CRM a BI) v českých pobočkách nadnárodních firem, ale naopak značně překvapující jsou u těchto firem nejnižší priority elektronického podnikání. Minimální pozornost českých firem elektronickému podnikání a BI je rovněž evidentní a její možné dopady jsme již diskutovali. Na druhé straně u českých firem převládají priority investic do ICT. Pro úplnost ještě doplníme, že české firmy se zahraničními pobočkami mají hlavní podíl u ERP II a specifických aplikací, což je zřejmě dáno větším rozsahem těchto aplikací a vysokými nároky na jejich různorodou funkcionalitu. Důvody uváděných priorit předmětem průzkumu nebyly, nicméně lze usuzovat, že postavení business intelligence i elektronického podnikání ovlivňuje úroveň znalostí a pochopení jejich efektů pro podnik. Jistý vliv mohl mít převládající podíl respondentů z organizací veřejné správy, kde přece jen potřeba těchto aplikací není tak urgentní, jako v komerční sféře. Svoji roli jistě hraje i poměrně značná pracnost, zejména u business intelligence, a nutnost najít shodu v řešení s partnery v případě elektronického podnikání. Na druhé straně nelze samozřejmě tvrdit, že by se aplikace tohoto typu v českých podnicích nevyužívaly a navíc lze předpokládat, že s postupnou stabilizací základních podnikových systémů (ERP) se bude pro ně vytvářet stále větší prostor a posilovat o ně zájem. K vysvětlení uvedených otázek se vztahuje i další téma průzkumu a část tohoto příspěvku, tj. bariéry investic do informatiky. 3. Bariéry inovací podnikové informatiky Výsledky odpovědí na téma bariéry inovací dokreslují předchozí úvahy a přinášejí do jisté míry konkrétnější pohled na důvody pro investiční priority tak, jak byly v předchozím paragrafu presentovány. Jednoznačně nejčastěji uváděnou bariérou je nedostatek finančních zdrojů (410 kladných odpovědí). S velkým odstupem je uváděn problém obtížného prokazování návratnosti investic (142 odpovědí) a dále nepochopení přínosů inovací informatiky pro podnik (110 odpovědí). Omezené finanční zdroje pro informatiku nejsou z pohledu SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/2011 43
očekávaných výsledků nijakým překvapením, neboť vzhledem k potřebám budou dostupné finance vždy limitujícím faktorem a jde tedy o bariéru více méně objektivní. Na druhé straně je otázkou hodnocení dalších dvou faktorů, byť již s výrazně menším zastoupením odpovědí. Problematické hodnocení návratnosti investic a vnímání potenciálních přínosů nových projektů je dáno spíše nedostatečnou pozorností, která se zatím těmto otázkám v praxi věnuje. Souvisí s celou ekonomikou informatiky a jejím řízením a úlohami, které je nezbytné v této oblasti řešit (Novotný, Pour, Basl, Maryška, 2010 a Voříšek a kol., 2008). Příkladem mohou být v projektových záměrech nedostatečně specifikované potenciální efekty plánovaných projektů, špatně nastavené očekávané efekty vzhledem k různým typům aplikací a s tím související problémy zjišťování návratnosti investic do nich atd. V každém případě jde tady o problémy spíše subjektivního rázu řešitelné racionálnějšími přístupy k jejich realizaci na manažerské úrovni. Na druhé straně pouze 36 respondentů uvedlo jako bariéru inovací rizika projektů, 57 respondentů nedostatečnou komunikaci mezi managementem organizace a IT útvary a pouze 63 respondentů odpor managementu vůči změnám v IT, což při celkovém počtu 600 respondentů je zjištění velmi pozitivní. Dokonce 50 respondentů uvedlo, že žádné bariéry pro inovace podnikové informatiky neexistují. Pro detailnější pohled na hodnocení inovačních bariér zvolíme rozdělení odpovědí respondentů u skupin podniků dle jejich velikosti. To dokumentuje Obrázek 3-1. Všeobecně nejčastěji uváděná bariéra v nedostatku financí má rozhodující podíl u středních firem, zatímco nejmenší u malých podniků. To je zřejmě dáno rozsahem a náročností projektů, neboť u malých firem jde o úlohy relativně omezené a finančně méně náročné, zatímco u středních podniků se mnohdy ukazuje nepřiměřený rozsah projektů vzhledem k velikosti firem a jejich finančním možnostem. Obrázek 3-1: Bariéry inovací do podnikové informatiky (v počtu odpovědí na 1 respondenta v jednotlivých velikostních skupinách firem) 44 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/2011
K průzkumu české informatiky - ekonomika a inovace Obtížné prokazování investic se naopak ukazuje jako největší problém u velkých firem. Tady lze očekávat podstatně větší informatickou byrokracii, než u menších podniků a současně i rozsah projektů je v tomto prostředí výrazně větší, s delším časovým horizontem prvních získávaných efektů a tedy i s obtížněji určovanou návratností. Rovněž je u velkých firem největší odpor vůči změnám, který je zřejmě dán i obtížnější motivací k novým aplikacím, s ohledem na velký počet často velmi různorodých uživatelů. Problém existence nadnárodního vlastníka u velkých firem lze v zásadě předpokládat a je často dán povahou těchto firem, kdy jejich centrály tlačí na firemní standardy a lokálním inovačním iniciativám příliš nepřejí. Obdobně nedostatečná komunikace IT personálu a managementem je obecně charakteristická u velkých organizací v důsledku velkého počtu řídících stupňů a velkým rozsahem uživatelské sféry. Řešení se zde nabízí alespoň částečné ve vytváření kompetenčních center, směřujících k systematičtějšímu vytváření kooperačních vztahů mezi uživatelskou sférou na různých úrovních řízení a IT specialisty. Jen pro úplnost můžeme konstatovat, že je svým způsobem překvapivé, že rizika projektu vidí nejvíce malé firmy. Jeden z klíčových faktorů řízení inovací v informatice a tedy i specifikace a překonávání jejich bariér je kvalifikace uživatelů a managementu, kteří o inovacích a investicích do nich rozhodují. Je to i otázka obsahu takové kvalifikace a schopnost orientace na prioritní úlohy, které budou přinášet podniku rozhodující efekty, nikoli pouze hodnocení jejich návratnosti. Na druhé straně je také nutné přiznat, že nabídka na IT trhu a její presentace se často orientuje na technické a čistě obchodní aspekty, méně již na seriózní vymezení jejích ekonomických i mimoekonomických přínosů pro zákazníka. 4. Vývoj nákladů na podnikovou informatiku Hodnocení nákladů na podnikovou informatiku se soustředilo na jedinou, ale výstižnou otázku, a to do jaké míry v posledních třech létech, tedy 2007, 2008, 2009 náklady klesaly, rostly, nebo zůstaly stejné. Základní rozdělení odpovědí ukazuje Obrázek 4-1. Obrázek 4-1: Vývoj nákladů na IT v posledních 3 létech (v % odpovědí respondentů) SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/2011 45
Uvedené podíly odpovědí je nutné brát zejména s ohledem na období celkového hospodářského útlumu, na které otázka směřovala. V tom případě jsou odpovědi výrazně pozitivní. Z grafu vplývá, že téměř u poloviny dotázaných podniků zůstaly náklady na informatiku ve sledovaném období stejné (43 % respondentů) a v téměř 40 % případů dokonce rostly. Uvedené zjištění je dobré dát do souvislosti i s výše uvedenou nejčastější bariérou inovací v nedostatku finančních prostředků. Můžeme tedy dojít k závěru, že tato bariéra je nejvíce vnímaná, ale na druhé straně náklady na informatiku převážně rostou, nebo jsou po delší dobu alespoň na stejné úrovni. Otázkou pak je posuzování struktury vynaložených nákladů, ale tou se daný průzkum nezabýval. Můžeme ještě doplnit dílčí pohled na danou otázku vzhledem k velikosti zkoumaných organizací. Ten ukazuje Obrázek 4-2. Z něj je patrné, že růst nákladů dominuje u malých firem, což je dáno zejména postupným přechodem na složitější, integrované aplikace (ERP) z původních decentralizovaných malých aplikací. To potvrzují i jiné průzkumy a studie, které se v našich podnicích v poslední době uskutečnily. Obrázek 4-2: Vývoj nákladů na podnikovou informatiku (v počtu odpovědí na 1 respondenta v jednotlivých velikostních skupinách firem) Na druhé straně největší podíl klesajících nákladů a nejmenší podíl v případě růstu nákladů je u velkých firem, kde je evidentně větší tlak na snižování nákladů, ale tady se snižují náklady z jejich původně mimořádně velkých objemů. To ale může velmi silně ovlivňovat i celkovou poptávku na trhu, která se dotkne především velkých dodavatelských firem, byť tomu současná empiricky zjišťovaná data příliš nenasvědčují. K hodnocení vývoje nákladů v českých podnicích tak můžeme shrnout, že je jistě pozitivní, že náklady na IT, i přes celkově nepříznivou ekonomickou situaci, zůstaly v převážné většině stejné nebo dokonce rostly, otázkou pouze zůstává jejich struktura. Tlak na snižování nákladů je patrný zejména u velkých a nadnárodních firem. 46 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/2011
K průzkumu české informatiky - ekonomika a inovace Všeobecně je ale dobré zdůraznit, že nákladové analýzy v IT by měly být postaveny na širším komplexu kritérií, než pouhé základní sledování nákladů a tlak na jejich snižování. Příkladem mohou být jejich analýzy podle různých dimenzí, např. projektů, dodavatelů, podnikových útvarů atd. (viz např. Schniederjans, M.J., Hamaker, J.L., Schniederjans, A.M., 2005, nebo Novotný, Pour, Basl, Maryška, 2010). 5. Efekty dosahované podnikovou informatikou Hodnocení nejčastěji dosahovaných efektů podnikovou informatikou je obvyklým předmětem průzkumů tohoto charakteru. Otázka byla formulována takto V jakých oblastech se nejvíce projevily efekty plynoucí z využívání IS/ICT? Výsledky kladných odpovědí uváděné v jejich absolutním počtu ze všech 600 respondentů (každý respondent i zde mohl uvést tři nejvýznamnější efekty) ukazuje Obrázek 5-1. Obrázek 5-1: Efekty podnikové informatiky (v počtu odpovědí respondentů) Z grafu plyne, že jasně dominuje zvýšení produktivity práce se 342 kladnými odpověďmi. Tento výsledek jednoznačně koresponduje i s výsledky předchozích průzkumů (např. Pour, Voříšek, 2007). Dalším obvykle uváděným efektem je zvýšení efektivity podnikových procesů (273 odpovědí) a snížení času na zpracování zakázky (163 odpovědí). Na druhé straně je minoritní zastoupení v oblasti snížení objemu pohledávek a rovněž čistě ekonomických efektů, jako např. zvyšování tržeb, zvýšení prodeje atd. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/2011 47
Hodnocení reálně dosahovaných efektů je vždy silně ovlivněno obtížnou identifikací vlivů ICT na tyto výsledky, kam se většinou promítají další vlivy, jako situace na trhu, obchodní aktivity podniku mimo ICT, organizační změny apod. Současně se v českých podnicích také méně hodnotí efekty ICT jako přidané hodnoty k základním produktům nebo službám (např. u vlastní konfigurace zboží na webových aplikacích, v podpoře projektových služeb apod.). Detailnější sledování efektů má větší význam zejména z pohledu pozice respondentů, jak ukazuje Obrázek 5-2. Obrázek 5-2: Efekty podnikové informatiky (v počtu odpovědí na 1 respondenta ve skupinách dle jeho pozice) V tomto kontextu jsou nejpodstatnější pohledy uživatelů, zejména managementu, na kterém záleží přiznání, či nepřiznání efektů z investic vložených do podnikové informatiky. Uživatelský pohled na informatické efekty ukazuje do značné míry i způsob a úroveň využití podnikové informatiky. V našem případě se u pracovníků podnikového managementu ukazuje vedle všeobecně identifikovaných efektů, tj. zvyšování produktivity práce a zvyšování efektivity procesů i snížení času na zpracování zakázky, což je evidentně současně jeden z podstatných faktorů zvyšování konkurenceschopnosti podniků a takový pohled uživatelské sféry je tedy více než pozitivní. U vedení IT útvarů dominuje vedle produktivity práce i snížení nákladů na informatiku, v tomto případě myšleno nikoli absolutně, ale v relaci k rozsahu poskytovaných služeb. Celkově ale, bez ohledu na pozice, patří snižování podnikových nákladů a objemu pohledávek k nejméně zastoupeným. 6. Závěr Účelem článku bylo upozornit v návaznosti na předchozí příspěvek (Pour, Voříšek, 2011) na některé dílčí výsledky průzkumu stavu a problémů české informatiky realizovaného na konci roku 2010 mezi 600 podniky. Průzkum především ukázal 48 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/2011
K průzkumu české informatiky - ekonomika a inovace převažující prioritní orientaci investic do technologií a bezpečnosti podnikové informatiky a současně jako největší bariéru investic a inovací identifikoval nedostatečné finanční zdroje vzhledem jejich potřebám. V oblasti nákladů na podnikovou informatiku se ukázal v posledních třech létech převažující trend k zachování úrovně nákladů, případně k jejich navýšení. Z efektů se v poslední době již standardně ukazují jako nejčastěji uváděné zvyšování produktivity práce a zvyšování efektivity a výkonnosti podnikových procesů. V dalších článcích se budeme věnovat detailněji i ostatním v průzkumu zkoumaným aspektům. Literatura 1. BRUCKNER, T.: Kdo odpovídá za definici požadavků na ICT služby a jaká SLA jsou definována v podnicích ČR výsledky průzkumu. Systémová integrace, 2010, č. 4. str. 125 147. ISSN 1210-9479. 2. DOUCEK, P., NOVOTNÝ, O., PECÁKOVÁ, I., VOŘÍŠEK, J.: Lidské zdroje v ICT. Praha, Pbtisk Příbram, 2008. ISBN 978-80-86946-51-1 3. GÁLA, L., POUR, J., ŠEDIVÁ, Z.: Podniková informatika. Praha, Grada, 2009. ISBN 987-80-247-2615-1 4. KUNSTOVÁ, R.: Barriers and Benefits of Investments into Enterprise Content Management Systems. Organizacija, 2010, roč. 43, č. 5, s. 205 213. ISSN 1318-5454. 5. MCDONALD, M.: Without the business in business inteligence BI is dead. Blogs.gartner.com. [online]. 11/2010. http://blogs.gartner.com/mark_mcdonald/2010/02/11/without-the-business-inbusiness-intelligence-bi-is-dead/. 6. NOVOTNÝ, O., VOŘÍŠEK, J. a kol.: Digitální cesta k prosperitě. Praha: Professional Publishing 2011. ISBN 978-80-7431-047-8. 7. NOVOTNÝ, O., POUR, J., BASL, J., MARYŠKA, M.: Řízení výkonnosti podnikové informatiky. Professional Publishing, Praha, 2010. ISBN 978-80-7431-040-9. 8. POUR, J., VOŘÍŠEK, J.: K výsledkům průzkumu české informatiky. Systémová integrace, 2011, č. 1, str. 15-34. ISSN 1210-9479. 9. POUR, J., VOŘÍŠEK, J.: Výsledky průzkumu řízení informatických služeb v ČR. Praha, Systémová integrace, 2007, č. 2, str. 28-41. ISSN 1210-9479. 10. SCHNIEDERJANS, M.J., HAMAKER, J.L., SCHNIEDERJANS, A.M.: Information Technology Investment: Decision-Making Methodology. New Jersey, World Scientific 2005. ISBN-10: 9812386955. 11. VOŘÍŠEK, J. a kol.: Principy a modely řízení podnikové informatiky. Praha: Oeconomia 2008. ISBN: 978-80-245-1440-6. Článek je zpracován jako jeden z výstupů výzkumného projektu GA ČR P403-10-0092 Advanced Principles and Models for Enterprise ICT Management u Grantovéagentury České republiky a CVKS MŠMT 2005 2009, 1M0524 Centrum výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 3/2011 49