ˇ INFORMACNÍ LISTY listpad 2012 46 OBSAH str. 2 AKTUALITY Z ČKS str. 2 Z MEZINÁRODNÍCH SETKÁNÍ str. 6 Z ČESKÉHO KOKSÁRENSTVÍ Vydává výknná rada ČKS
AKTUALITY Z ČKS Jubilea V bdbí d psledníh vydání Infrmačních listů slavili významné živtní jubileum naši členvé: Ing. Fjtík Jan 1. 6. 65 let Ing. Tkáč Petr 11. 6. 50 let Ing. Navrátil Jarslav 27. 6. 60 let Ing. Knečný Jan 28. 6. 65 let Ing. Křištf Jindřich 10. 7. 80 let p. Rachman Lubmír 22. 7. 50 let Ing. Baran Oldřich 23. 8. 65 let Ing. Machek Vladislav 31. 8. 65 let Ing. Frýdl Zdeněk 7. 9. 75 let Ing. Buksa Jiří 28. 9. 80 let Jubilantům srdečně gratulujeme a přejeme jim d dalších let hlavně pevné zdraví a sbní spkjenst. /Výknná rada ČKS/ In memriam V hlubkém zármutku znamujeme, že naše řady navždy pustil Jindřich Rhvský dne 3.8.2012 ve věku 69 let, dluhdbý zaměstnanec firmy TEPLOTECHNA OSTRAVA a.s. /Výknná rada ČKS/ Z MEZINÁRODNÍCH SETKÁNÍ 73. zasedání Evrpskéh kksárenskéh výbru V psledním zářijvém týdnu se ve francuzském Amneville knal 73. zasedání Evrpskéh kksárenskéh výbru (ECC), kteréh se zúčastnil 26 zástupců evrpských zemí. Přadatelem a hstitelem akce byla kksvna Seremange patřící d skupiny ArcelrMittal. Během prvníh dne jednání jsme mhli navštívit výzkumný ústav Centre de Pyrlyse de Marienau (CPM). Ústav lets slavil 60 let půsbnsti v blastech zaměřených hlavně na ptimalizace slžení uhelných směsí pr výrbu vyskpecníh kksu, 2
kvantifikace stárnutí kksárenských baterií a s tím suvisející inspekční činnsti pr tp kksárenských bateriíí. P návštěvě prběhl jednání pracvní skupiny pr chranu živtníh prstředí a bdbné skupiny pr výměnu dat. Technická část mítinku byla zaměřena na prblematiku mžných pruch a havárií při výrbě kksu. Níže přikládám zajímavé vybrané prezentace: Kksvna Vestalpine (Linz) prezentvala řízení bezpečnstníh systému. Cílem zavedení systému byl nejen prevence mžných zranění zaměstnanců, ale také ztrát ve výrbě. Sledvání příčin havárií (d rku 1995) umžnil kvantifikaci příčin havárií. Nejdůležitější příčinu je lhstejnst k bezpečnstním zásadám a sučasné jejich prušváním. Jak nejdůležitější nástrje prevence autři uvedli: Organizace bezpečnsti práce Kvartální šklení bezpečnstí práce Bezpečnstní audit Analýza havárie Kksvna Ruuki prezentvala explzi na prvzní jedntce suchéh hašení kksu. Důvdem explze byla změna režimu prvzvání hašení (lw pressure à high pressure). Výsledkem ppsané změny byl navýšení kncentrace vdíku v hasící kmře. Díky nevhdné reakci na tut skutečnst p spuštění dsávaní dšl k něklika explzím. Naštěstí nikd nebyl zraněn. Kksvna Seremange prezentvala zálžní způsb tpu KB. Zde dšl k explzi ptrubí vyskpecníh plynu v březnu 1997. Tat skutečnst vedla k instalaci směsné stanice zemníh plynu a dusíku za účelem regulace výhřevnsti tpnéh plynu jak náhradníh zdrje tpu během pruch v ddávkách vyskpecníh plynu. Kksvna Tata Steel UK připravila prezentaci z blasti pracvníh prstředí se zaměřením na kntrlní expziční měření PAU. Tat prezentace ukázala širký rzsah měření v různých pracvních prfesích a t nejenm PAU, ale také jiných látek. V závěru autři knstatvali jak je nutná rtace zaměstnanců s cílem minimalizace času strávenéh na strpě KB. Kksvna Dunajvars prezentvala případ explze v primárním chladiči. P úspěšných tlakvých zkuškách, přípravách na prvz a inertinizaci dšl k něklika explzím v primárním chladiči č.1. Příčinu výbuchu byla netěsnst uzávěrů, která umžnila tvrbu výbušné směsi kksárenskéh plynu s kyslíkem. Výbuch byl iniciván s největší pravděpdbnstí rzi, která zůstala uvnitř chladiče. P třech týdnech byl pškzený chladič praven a znvu zprvzněn. Kksvna Dunkerque prezentvala dva incidenty z psledních let. Jednal se explzi na chzu KB č.6 a uvnitř elektrstatickéh dlučvače dehtu. Jak prevence havárií byly přijaty častější kntrly a udržvání čidel pr detekci úniku kksárenskéh plynu. Zvýšeny byly také pčty peridických kntrl těsnících uzávěrů. Prezentace plských kksven byla zaměřena na statistické zpracvání havárií na různých úrvních pr všechny kksvny. Jak hlavní důvd vzniku havárií byl uveden 3
nesprávné chvání zaměstnanců (85 % případů), za ním následvala nesprávná rganizace práce (10 %) a nejmenší pdíl měl nevhdné technické řešení (5 %). Naše prezentace se skládala ze tří částí: Prucha na ptrubí kksárenskéh plynu a následná patření v rámci chemické části kksvny (Třinecké železárny,a.s.) Blackut v AMO (AM Ostrava) Hermetizace prvzních subrů chemických částí kksvny (OKK) Na základě žádsti klegů z kksvny Vestalpine byla diskutvána prblematika řízení prvzní jedntky dsíření během pruch (prav) a reakce rgánů státní správy. Jak pdklad pr diskuzi, byly zpracvány frmu tabulky řešení v jedntlivých státech. /Ing. Stanislav Czudek, Ph.D/ Knference Kkswnitctw 2012 Také lets se v bvyklém říjnvém termínu knala vědeck - technická knference Kkswnictw 2012, kteru rganizval ICHPW Zabrze a SITPH Wydzial karbchemii ve dnech 3. 5.10.2012 v kngresvém centru Orlie gniazd Szczyrk Patrnát nad knferencí převzal vicepremiér a ministr hspdářství p. W. Pawlak a slezský wjewda p. Z.Lukaszczyk, jenž se knference zúčastnil sbně. Knference se zúčastnil více než 190 dbrníků z Plska, České republiky, Ukrajiny, Španělska a Velké Británie. Zahraničních účastníků byl dvanáct a česká delegace se svými 7 zástupci byla nejsilnější. Účastníci si vyslechli celkem 32 přednášek puze dmácích autrů zařazených d čtyřech tématických blků: - Strategické prblémy hrnictví, kksárenství a hutnictví - Aktuální stav rzvje technlgie kksvání uhlí na světě - Ochrana živtníh prstředí na kksvnách - Zkumání survin a výrbků při kksvání uhlí Prezentace 32 přednášek svědčí silném ptencinálu plských kksven, výzkumných ústavů, prjekčních rganizací a vyských škl prezentvat výsledky své prvzní a výzkumné práce. První přednáškvý blk byl věnván pstavení plskéh kksárenství ve světě, včetně jeh pdílu na mezinárdním trhu s kksem a jeh buducí prsperitě. Velké pzrnstí se těšila přednáška A. Warzechy z Plskéh kksu, S.A. s názvem Obchd s kksvatelným uhlím a kksem na světě, která pukázala především na změny v bchdě s kksem, kde Čína ztratila své výsadní pstavení a největším exprtem kksu se v lňském rce stal Rusk, následvané Plskem a Ukrajinu. V tmt blku přednášek byly prezentvány předpklady výrb kksu všech plských kksven v r. 2012, která se čekává na hranici 4
8,1 miliónu tun, z čehž půjde na exprt cca 5.5 milinů tun. Největším výrbcem kksu se v Plsku stávají kksvny Przyjazn, KK Zabrze a Walbrzych integrvané d kapitálvé skupiny Jabstrzebskiej Splki, Weglwej, S. A. Tat integrace byla dknčena, p letech dluhých diskusí a příprav v rce 2011 a v sučasné dbě zde prbíhá restruktualizace řízení a rganizační struktury pd vedením ředitele kksvny Przyjazn p.e.szleka. Od spjení největšíh prducenta kksvatelnéh uhlí typu 35 v Evrpě s kksvnami, se čekává významné zvýšení eknmické efektivnsti zpracvání kksvatelnéh uhlí, úspra sbních nákladů a lepší prdej kksu. Zástupce Jastrzebskiej splki, také představil perativní zásbu uhlí připravené k těžbě na jedntlivých dlech JSW a infrmval rganizačním spjení dlů Brynia a Žfiwka v rce 2011, které bude k 1.1.2013 rzšířen důl Jas Ms. Zde se rzvinula širká diskuse tm, zda je nutný dvz kksvatelných uhlí typu 35 z Ameriky a ČR (Paskv) pr výrbu slévárenskéh a vyskpecnéh kksu na exprt (s vyššími hdntami CSR a CRI). Převážná většina diskutujících se přiklnila k názru, že je tent dvz uhlí ptřebný. V dalších přednáškvých blcích byly předány infrmace uknčené mdernizaci a eklgizaci prvzu přípravy vsázky a chemie na kksvnách Walbrzych, Krakw a Czestchwa Nwa, které byly pzastaveny v bdbí recese 2008 2010. Nsným bdem dalších přednášek byla splupráce více kksven, výzkumných a prjekčních rganizací v rámci prjektu Inteligentní kksvna splňující realizaci nejlepšíh technickéh řešení. Tent prjekt je realizván pd vedením ICHPW Zabrze s převažujícím splufinancváním Evrpské unie a umžňuje realizvat řadu výzkumných prací a plprvzních zařízení v ICHPW i na kksvnách. I když tent prjekt vyžaduje značné mnžství administrativní a rganizační práce, můžeme h plským klegům trchu zavidět. Zkumány jsu i technlgie veducí ke zvýšení a intenzifikaci výrby, jak je např. předehřev vsázky, kde má být pstavena, při úspěšném řešení, plprvzní jedntka výknu 10 tun vsázky / hdinu na kksvně Zdzieszwice. Širká diskuse se rzvinula u přednášek z blasti živtníh prstředí implementaci envirmentálních aspektů a pžadavků BAT, které se dtýkají všech plských kksven. Jejich realizace ve stanvených termínech a rzsazích se zdá nesplnitelná a v některých případech je absurdní. T vše může mít velký vliv na výrbu kksu v Plsku (pžděná i nejasná legislativa) i v Evrpě. Zde čeká kksvny ještě hdně práce v nejbližší buducnsti a znamená t, že se výrbní kapacity budu rzvíjet puze v těch místech a reginech, kde jsu dnes umístěny Knference pd vedením prgramvéh a rganizačníh výbru, v čele s pány prf. Karczem a ing. Sblewskim prběhla úspěšně v přátelském duchu, splnila své záměry a ukázala, jaké pstavení a buducnst má plské kksárenství v Evrpě a ve světě. /Ing.Vladislav Machek/ 5
Z ČESKÉHO KOKSÁRENSTVÍ Síranvé (p)pvídání Jedním z tradičně vyráběných vedlejších chemických prduktů na OKK Kksvny, a.s. při výrbě kksu je síran amnný (ammnium sulphate). Bílá až našedlá hydrskpická látka, vdrzpustná, bsahující minimálně 20,7% amnnéh, dluhdbě půsbícíh dusíku splu s 23% síry ve frmě síranvéh anintu. Snižuje ph půdy a je využívána našimi zemědělci jak hnjiv s kyselu reakcí, zejména při jarní a pdzimní přípravě půdy. Je vhdným hnjivem d půd neutrálních a zásaditých. D půdy se zapracvává ihned p rzhzení. V důsledku četných eklgických patření dchází k mezení emisí síry d vzduší a následnému úbytku síry v půdě. Síran amnný se tak stává vyhledávaným hnjivem při pěstvání pldin, které vyžadujících vyský bsah síry, jak jsu např. brambry, kukuřice, řepka. Tat látka není klasifikvána jak nebezpečná ve smyslu nařízení Evrpskéh parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008. Je však nutné ddržvat pkyny pr bezpečnst a chranu zdraví při manipulaci se síranem, které jsu uvedeny v infrmativním příbalvém letáku. Pdle zákna č. 156/1998 Sb., hnjivech, ve znění pzdějších předpisů je registrace tht hnjiva u Ústředníh kntrlníh a zkušebníh ústavu zemědělskéh (dále ÚKZÚZ) pvinná. Výrbce musí zajistit, aby na tuzemský trh byl ddáván hnjiv trvale dpvídající pdmínkám registrace. V rámci dbrnéh dzru ÚKZÚZ prbíhají něklikrát rčně kntrlní dběry vzrků hnjiva přím u výrbce neb v distribuční síti. Tyt vzrky jsu pak analyzvány v akreditvané zkušební labratři a krmě amnnéh dusíku a vlhksti je sledván i bsah rizikvých prvků, jak je arsen, kadmium, chrm, rtuť a lv. Zkumá se, zda nebyl zjištěn prušení pdmínek registrace. Ještě v rce 1996 byl v OKK Kksvnách, a.s. vyrben cca 19 kt síranu. V dalších letech prdukce síranu amnnéh pstupně klesala. Nejprve se v rce 1997 výrba snížila na 14 kt v suvislsti s uknčením prvzu Kksvny ČSA, ve stejném rce byl na Kksvně Jan Šverma zahájen dsiřvání kksárenskéh plynu a tím byla uknčena klasická výrba síranu amnnéh. Od rku 1998 je síran vyráběn puze na Kksvně Svbda, bjem výrby se phybuje klem 7 kt. V dalších letech dšl v důsledku eknmické krize k mezvání výrby kksu a následně i síranu. V rce 2009 byl vyrben puze 5 kt zbží. Ke zvýšení výrby na 7 kt v rce 2010 a na 9 kt v rce 2011 dšl p uknčení blkvých prav na 8. KB a se zahájením prvzu 10. KB p její generální pravě. Sučasná technlgie výrby přivádí survý kksárenský plyn, který bsahuje cca 5 g čpavku na m 3 před sytičem, d prvzu čpavkárny, kde dchází k zachycení čpavku bsaženéh v kksárenském plynu a ke zpracvání čpavkvých výparů z prcesu deamnizace survých čpavkvých vd. Splečně s plynem jsu čpavkvé výpary vedeny d technlgickéh aparátu, tzv. sytiče, v pvzním subru čpavkárna. V sytičích prbíhá kntinuální chemická reakce, tzv. neutralizace rztkem zředěné kyseliny sírvé, vzniká 6
síran amnný. Kksárenský plyn vystupující ze sytiče bsahuje již jen d 30 mg čpavku na m 3. Chemicku reakcí vzniklý síran je ze sytiče peridicky dčerpáván. Pmcí injektru je síranvá kaše vedena ze sytiče přes zahušťvač síranvé kaše d dstředivky. Zde dchází dstředivu silu k rzdělení síranvé kaše na substrát (síran amnný) a filtrát, který se vrací zpět d sytiče. Pr lňsku výrbu síranu amnnéh byl ptřeba nakupit u našich ddavatelů cca 12,6 kt kyseliny sírvé a 1,4 kt hydrxidu sdnéh. Síran je dváděn dpravním pásem d skladu se skladvací kapacitu zhruba 300 t, dkud je drapákvým jeřábem nakládán d aut neb přes násypku, dávkvač, drtič a dpravníkvý nakladač d krytých železničních vzů řady Zts a expedván k dběratelům. Ve vze řady Zts se přepraví cca 22 t zbží. D rku 2007 činila expedice v železničních vzech zhruba třetinu z celkvě prdanéh zbží. Vzrůstající ceny za přepravu p železnici, náklady spjené s prvzem vlečky, větší pružnst a mbilita silniční přepravy, zapříčinily pstupný pkles expedice zbží v železničních vzech. P rce 2010 nevzešel ze strany zákazníků ani jeden pžadavek na přepravu zbží p železnici. Při nakládce síranu d silničních vzidel je využíván i další způsb nakládky, a t pmcí klvých nakladačů. K dispzici je pr menší vzidla a traktry nakladač Kmatsu WB 93 R s bjemem lžíce 0,3 m 3 neb UNC 210 s dluhým ramenem a bjemem lžíce2 m 3 pr nakládku velkých kamiónů s vyskými bčnicemi. Největší návěsy uvezu i 35 t zbží. Drbní dběratelé mají mžnst nalžit si zbží ručně, přím d pytlů neb přívěsných vzíků. Výdejními dny byly stanveny na úterý a čtvrtek, ve kterých se průměrně nalží 100 t/den. V rámci zlepšvání služeb zákazníkům a pr narůstající bjem kaminvé přepravy se d příštích let plánuje reknstrukce expedičníh prstru. V distribuční síti naší splečnsti je zachván rvnměrný pměr mezi přímými, kncvými maldběrateli (zemědělci) a bchdníky. Vzhledem k nevelké skladvací kapacitě jsu prefervání tuzemští zákazníci s vlastními skladvacími prstrami. Smluvní vztahy s jedntlivými dběrateli jsu uzavírány při rčních dběrech nad 60 tun na jeden kalendářní rk. Jedntlivé smluvy se d sebe liší mnžstevním plněním a způsbem úhrady (htvě, zálhvě, fakturu). Kupní cena síranu amnnéh je tvřena cenu za zbží a cenu za manipulační pplatek při nakládce. Je zveřejňvána v ceníku zbží a respektuje vývj cen na trhu. V průběhu rku 2010 byl ustupen d vyhlašvání sezónních cen, které zhledňvaly skladvací náklady u dběratelů mim zemědělsku sezónu. Kupní cena síranu amnnéh je vlivňvána řadu faktrů, zejména pměrem nabídky a pptávky, phybem cen jiných dusíkatých hnjiv neb i dtační plitiku státu. /Ing. Marie Zbřilvá, Ing. Aleš Zachara/ 7
Optimalizace prcesu dsíření v AMO V únru letšníh rku byla zahájena stavba ptimalizace prcesu dsíření. Tent prjekt dplňuje stávající technlgii dsíření a dčpavkvání kksárenskéh plynu (OOKP) v rzsahu nezbytném pr zabezpečení legislativních pžadavků na výstupní kksárenský plyn (KP) a jakst dpadní technlgické vdy. Realizací stavby djde k navýšení chladících kapacit, zvýšení mžnsti ptimalizvat vypírací prcesy a tímt ddržet stanvené limity H 2 S v platném integrvaném pvlení dané pr tent prvz. Primárním cílem je snížit v rčním průměru mnžství H 2 S d 300 mg/m 3 ve vyčištěném kksárenském plynu na výstupu z dsíření. Vlastní realizace prjektu byla rzdělena d dvu etap. Pr každu etapu byl získán samstatné stavební pvlení. I. etapa výstavba technlgických zařízení, která umžní dstavení stávající H 2 S pračky a zajistí čištění kksárenskéh plynu během dby výstavby na pvlených 500 mg H 2 S/m 3. Jedná se : - samstatný kncvý chladič - dvubuňkvá chladící věž - čerpadla NaOH + chladič NaOH - úprava NH 3 pračky - tankviště vypíracích rztků První etapa byla zahájena v 02/2012, v sučasné dbě prbíhají garanční zkušky zařízení. II. etapa demntáž a výstavba nvé H 2 S pračky, včetně dalších dplňujících zařízení, které umžní vypírání kksárenském plynu na hdnty rčníh průměru d 300 mg H 2 S/m 3. Jedná se : - strjní absrpční chlazení - výstavba nvé H 2 S pračky Druhá etapa bude zahájena dle klimatických pdmínek na začátku rku 2013 s předpkládaným termínem realizace d 10/2013. /Ing.Dušan Škala/ 8