DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 1. ŘÁDU SBÍRKA ŘEŠENÝCH PŘÍKLADŮ



Podobné dokumenty
ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

Diferenciální rovnice 1

4. OBYČEJNÉ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE

MATEMATIKA III. Olga Majlingová. Učební text pro prezenční studium. Předběžná verze

Obsah Obyčejné diferenciální rovnice

8.3). S ohledem na jednoduchost a názornost je výhodné seznámit se s touto Základní pojmy a vztahy. Definice

y = 1 x (y2 y), dy dx = 1 x (y2 y) dy y 2 = dx dy y 2 y y(y 4) = A y + B 5 = A(y 1) + By, tj. A = 1, B = 1. dy y 1

pouze u některých typů rovnic a v tomto textu se jím nebudeme až na

Nalezněte obecné řešení diferenciální rovnice (pomocí separace proměnných) a řešení Cauchyho úlohy: =, 0 = 1 = 1. ln = +,

Obyčejnými diferenciálními rovnicemi (ODR) budeme nazývat rovnice, ve kterých

1.1 Existence a jednoznačnost řešení. Příklad 1.1: [M2-P1] diferenciální rovnice (DR) řádu n: speciálně nás budou zajímat rovnice typu

6. dubna *********** Přednáška ***********

Diferenciální rovnice 3

Diferenciální rovnice s programem GeoGebra

4.1 Řešení základních typů diferenciálních rovnic 1.řádu

Nyní využijeme slovník Laplaceovy transformace pro derivaci a přímé hodnoty a dostaneme běžnou algebraickou rovnici. ! 2 "

1 1 x 2. Jedná se o diferenciální rovnici se separovanými proměnnými, která má smysl pro x ±1 a

Úvod do řešení lineárních rovnic a jejich soustav

Obyčejné diferenciální rovnice

Výuka odborného předmětu z elektrotechniky na SPŠ Strojní a Elektrotechnické

8.2. Exaktní rovnice. F(x, y) x. dy. df = dx + y. Nyní budeme hledat odpověd na otázku, zda a jak lze od této diferenciální formule

Základní pojmy teorie ODR a speciální typy ODR1

Logaritmické rovnice a nerovnice

Kapitola 10: Diferenciální rovnice 1/14

0.1 Obyčejné diferenciální rovnice prvního řádu

Věta 12.3 : Věta 12.4 (princip superpozice) : [MA1-18:P12.7] rovnice typu y (n) + p n 1 (x)y (n 1) p 1 (x)y + p 0 (x)y = q(x) (6)

Řešíme tedy soustavu dvou rovnic o dvou neznámých. 2a + b = 3, 6a + b = 27,

11. přednáška 10. prosince Kapitola 3. Úvod do teorie diferenciálních rovnic. Obyčejná diferenciální rovnice řádu n (ODR řádu n) je vztah

Lineární funkce, rovnice a nerovnice 3 Soustavy lineárních rovnic

Diferenciální rovnice

METODICKÝ NÁVOD MODULU

Seznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné.

LINEÁRNÍ ROVNICE S ABSOLUTNÍ HODNOTOU

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) LDR druhého řádu VMAT, IMT 1 / 22

Soustavy lineárních diferenciálních rovnic I. řádu s konstantními koeficienty

Q(y) dy = P(x) dx + C.

KOMPLEXNÍ ČÍSLA INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

5.3. Implicitní funkce a její derivace

Necht tedy máme přirozená čísla n, k pod pojmem systém lineárních rovnic rozumíme rovnice ve tvaru

Studijní text pro obor G+K Katedra matematiky Fakulta stavební ROVNICE. Doc. RNDr. Milada Kočandrlová, CSc.

EXPONENCIÁLNÍ ROVNICE

Extrémy funkce dvou proměnných

Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.

Diferenciální rovnice

Funkce a lineární funkce pro studijní obory

Diferenciální rovnice separace proměnných verze 1.1

8.1. Separovatelné rovnice

1. DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE DVOU PROMĚNNÝCH

5. Lokální, vázané a globální extrémy

Soustavy rovnic pro učební obor Kadeřník

1. Obyčejné diferenciální rovnice

Soustavy rovnic pro učební obory

9.3. Úplná lineární rovnice s konstantními koeficienty

M - Příprava na 1. zápočtový test - třída 3SA

Obsah. Aplikovaná matematika I. Gottfried Wilhelm Leibniz. Základní vlastnosti a vzorce

rovnic), Definice y + p(x)y = q(x), Je-li q(x) = 0 na M, nazývá se y + p(x)y =

Matematika I. dvouletý volitelný předmět

Soustavy lineárních rovnic

9 Kolmost vektorových podprostorů

CZ 1.07/1.1.32/

= 0,1 1,3. je oblast ohraničená přímkami =, =, =0 :0 1, : =2, =, =1

South Bohemia Mathematical Letters Volume 23, (2015), No. 1, DĚLENÍ KRUHU NA OBLASTI ÚVOD

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Integrální počet VY_32_INOVACE_M0308. Matematika

Jaké potraviny děti preferují?

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

8.4. Shrnutí ke kapitolám 7 a 8

Nerovnice a nerovnice v součinovém nebo v podílovém tvaru

1. Několik základních pojmů ze středoškolské matematiky. Na začátku si připomeneme následující pojmy:

M - Příprava na pololetní písemku č. 1

Řešení 1b Máme najít body, v nichž má funkce (, ) vázané extrémy, případně vázané lokální extrémy s podmínkou (, )=0, je-li: (, )= +,

DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE. Jana Řezníčková. Ústav matematiky Fakulta aplikované informatiky Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Kapitola 11: Lineární diferenciální rovnice 1/15

Diferenciální rovnice a dynamické modely

1 Mnohočleny a algebraické rovnice

Parametrická rovnice přímky v rovině

Příklad 1. Řešení 1a Máme řešit rovnici ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 1. Řešte v R rovnice: = = + c) = f) +6 +8=4 g) h)

Přednášky z předmětu Aplikovaná matematika, rok 2012

Nejdřív spočítáme jeden příklad na variaci konstant pro lineární diferenciální rovnici 2. řádu s kostantními koeficienty. y + y = 4 sin t.

V předchozí kapitole jsme podstatným způsobem rozšířili naši představu o tom, co je to číslo. Nadále jsou pro nás důležité především vlastnosti

fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplíny společného základu (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.

1 Integrální počet. 1.1 Neurčitý integrál. 1.2 Metody výpočtů neurčitých integrálů

verze 1.3 x j (a) g k 2. Platí-li vztahy v předchozím bodu a mají-li f, g 1,..., g s v a diferenciál K = f + j=1

INŽENÝRSKÁ MATEMATIKA DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE října 2009

Rovnice a nerovnice v podílovém tvaru

Pokyny pro odevzdání bakalářských a diplomových prací pro akademický rok 2018/2019

Úvod. Integrování je inverzní proces k derivování Máme zderivovanou funkci a integrací získáme původní funkci kterou jsme derivovali

1 Polynomiální interpolace

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH

Derivace funkcí více proměnných

Lineární funkce, rovnice a nerovnice 4 lineární nerovnice

6. DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE VÍCE PROMĚNNÝCH

Příklad 1. Řešení 1a Máme vyšetřit lichost či sudost funkce ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 3

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) Základy lineárního programování VMAT, IMT 1 / 25

POŽADAVKY K SOUBORNÉ ZKOUŠCE Z MATEMATIKY

Obyčejné diferenciální rovnice

FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

Praha & EU: investujeme do vaší budoucnosti. Daniel Turzík, Miroslava Dubcová,

Vlastní (charakteristická) čísla a vlastní (charakteristické) Pro zadanou čtvercovou matici A budeme řešit maticovou

Lineární diferenciální rovnice 1. řádu verze 1.1

Transkript:

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 1. ŘÁDU SBÍRKA ŘEŠENÝCH PŘÍKLADŮ DIPLOMOVÁ PRÁCE Diplomant: Vedoucí diplomové práce: Zdeněk ŽELEZNÝ RNDr. Libuše Samková, Ph.D. České Budějovice, duben 2012

Prohlášení Prohlašuji, že svoji diplomovou práci na téma Diferenciální rovnice 1. řádu Sbírka řešených příkladů jsem vypracoval samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené podobě, elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů. V Českých Budějovicích 25.4.2012.

Poděkování Rád bych poděkoval RNDr. Libuši Samkové, Ph.D., vedoucí mé diplomové práce, za vedení, trpělivost, zájem, připomínky a čas, který mi věnovala, a Mgr. Radku Vejmelkovi za věcné připomínky k této práci. Mé poděkování patří také mé rodině a všem přátelům, kteří mne během studia podporovali.

Anotace Diplomová práce se zabývá řešením diferenciálních rovnic 1. řádu. Práce má sloužit jako učební text (sbírka řešených příkladů) pro studenty učitelství matematiky. Každá kapitola obsahuje shrnutí základních pojmů, řešené modelové úlohy daného tématu řazené dle obtížnosti, a v závěru úlohy určené k samostatnému procvičování studentů. Diplomová práce má studentům předat základní poznatky o způsobech řešení diferenciálních rovnic 1. řádu, včetně praktických dovedností při jejich řešení. Abstract This thesis deals with the solution of differential equations of the first degree. The work is intended to serve as a textbook (a collection of exercises) for students of teaching mathematics at lower secondary schools. Each chapter contains a summary of basic concepts, solved task models of the related topic, sorted by difficulty, and finally tasks assigned for independent practicing. This thesis aims to present basic knowledge about ways of solving differential equations of the first degree, including practical skills for their solution.

Obsah Úvod... 6 1 Základní pojmy... 8 2 ODR základního typu... 9 2.1 Řešené úlohy... 9 2.2 Příklady k procvičení: ODR základní typu... 16 3 Diferenciální rovnice se separovanými proměnnými... 17 3.1 Řešené příklady... 18 3.2 Příklady k procvičení: ODR separace proměnných:... 42 4 Homogenní diferenciální rovnice... 43 4.1 Řešené úlohy... 44 4.2 Příklady k procvičení: Homogenní DR... 51 5 Lineární diferenciální rovnice 1. Řádu... 52 5.1 Řešené úlohy... 53 5.2 Příklady k procvičení: Lineární DR 1. řádu... 59 6 Bernoulliova diferenciální rovnice... 60 6.1 Řešené příklady... 61 6.2 Příklady k procvičení: Bernoulliova DR... 66 7 Exaktní diferenciální rovnice... 67 7.1 Řešené úlohy... 68 7.2 Příklady k procvičení: Exaktní DR... 70 8 Integrační faktor... 71 8.1 Řešené úlohy... 72 8.2 Příklady k procvičení: Integrační faktor... 75 Závěr... 76 Literatura:... 77 5

Úvod Hlavním úkolem této práce je předložit ucelený soubor řešených úloh, které se zabývají problematikou řešení diferenciálních rovnic 1. řádu, a to v rozsahu, který by si měli osvojit zejména studenti pedagogických fakult. Text vychází ze znalostí, které by měli studenti získat v předchozích kurzech matematické analýzy. Celý obsah textu navazuje především na poznatky o vlastnostech funkcí jedné proměnné a o diferenciálním počtu funkcí jedné proměnné. Při výběru tématu diplomové práce jsem vycházel z osobního zájmu o matematickou analýzu jako jednu z oblastí matematiky a ze snahy vytvořit pro studenty pedagogických fakult ucelený přehled řešení diferenciálních rovnic 1. řádu. Hlavní důraz je v celé práci kladen na podrobné postupy řešení typových úloh a na grafické znázornění různých řešení rovnic. Ve své práci se snažím zpracovat danou problematiku s ohledem na potřeby studentů učitelství matematiky. První kapitola se zabývá vysvětlením některých základních pojmů a názvoslovím užívaným v této oblasti matematické analýzy. Druhá kapitola se zabývá řešením diferenciálních rovnic základního typu. Ve třetí kapitole budeme řešit diferenciální rovnice se separovanými proměnnými. Jak vyřešit homogenní diferenciální rovnice si ukážeme ve čtvrté kapitole. Pátá kapitola se zabývá lineárními diferenciálními rovnicemi 1. řádu. V šesté kapitole si ukážeme řešení Bernoulliovy diferenciální rovnice. Exaktní diferenciální rovnice budou tématem sedmé kapitoly. V osmé kapitole si ukážeme využití integračního faktoru. Kapitoly jsou členěny na části. V první části je uvedena základní teorie. Studenti se seznámí s pojmy, jejichž znalost je pro daný způsob řešení diferenciálních rovnic nutná. Druhou, hlavní část kapitoly tvoří řešené příklady s podrobným postupem řešení a barevným grafickým znázorněním různých řešení. V závěru každé kapitoly jsou uvedeny neřešené příklady, určené k samostatnému procvičování. 6

Cílem bylo přiblížit studentům řešení diferenciálních rovnic 1. řádu co nejsrozumitelnějším a co možná nejpřehlednějším způsobem, s velkým důrazem na praktickou stránku řešení, a tím přispět k jejich lepšímu pochopení této problematiky a v neposlední řadě ke vzbuzení zájmu studentů o tuto problematiku. Při psaní této diplomové práce jsem použil program Microsoft Office Word 2007. Pro znázornění grafického řešení byly použity program Derive a program dynamické geometrie GeoGebra. 7

1 Základní pojmy Obyčejnou diferenciální rovnicí (ODR) nazýváme rovnici, v níž se vyskytuje alespoň jedna derivace hledané reálné funkce jedné reálné proměnné. Parciální diferenciální rovnicí nazýváme rovnici, v níž se vyskytuje parciální derivace hledané funkce dvou a více proměnných. Obecný tvar ODR: Řád ODR určuje vždy nejvyšší derivace, která je v rovnici obsažena. My se ale budeme zabývat pouze řešením ODR 1. řádu nebo Druhy řešení ODR: Regulární řešení v žádném jeho bodě není porušena jednoznačnost řešení. Singulární řešení alespoň v jednom bodě je porušena jednoznačnost. Často to bývá bod, který vylučujeme z dalšího řešení, např. jmenovatel, který je roven 0. Integrální křivka ODR je křivka, která znázorňuje určité řešení ODR. Obecné řešení množina všech funkcí, vyhovujících dané ODR, ale lišících se v integračních konstantách, tato množina funkcí tvoří tzv. soustavu integrálních křivek. Partikulární (částečné) řešení je jedno vybrané řešení z množiny všech obecných řešení pro konkrétní hodnoty konstant, které vypočteme nebo zvolíme. Určení partikulárního řešení rovnice, které vyhovuje počáteční podmínce nazýváme Cauchyho úloha. 8

2 ODR základního typu Základní typ diferenciálních rovnic jsou rovnice tvaru: Jsou to rovnice, ve kterých se nevyskytuje. Při řešení ODR základního typu nahradíme y podílem diferenciálů a získáme tak rovnici v následujícím tvaru: Takovou rovnici pak dál upravujeme s využitím primitivní funkce (neurčitého integrálu). Řešením je rovnice:, včetně konstanty Diferenciální rovnice základního typu tedy mají nekonečně mnoho řešení. 2.1 Řešené úlohy Řešení DR Příklad 2.1 kde 9

Grafické řešení DR od zdola pro C = -4, -2, 0, 2, 4 Kdybychom vykreslili všechna řešení, pak by křivky vyplnily celou rovinu. Řešení DR Příklad 2.2 kde 10

Grafické řešení DR od zdola pro C = -4, -2, 0, 2, 4 Kdybychom vykreslili všechna řešení, pak by křivky vyplnily celou rovinu. Řešení DR Příklad 2.3 zde musíme určit podmínku, že kde 11

Grafické řešení DR od zdola pro C= -5, -3, 0, 3, 5 Kdybychom vykreslili všechna řešení, pak by křivky vyplnily celou rovinu kromě přímky Řešení DR Příklad 2.4 zde stanovíme podmínku kde 12

Grafické řešení DR od zdola pro C= -4, -2, 0, 3, 5 Kdybychom vykreslili všechna řešení, pak by křivky vyplnily celou polorovinu pro. Řešení DR Příklad 2.5 zde stanovíme podmínku kde 13

Grafické řešení DR od zdola pro C = -4, -2, 0, 2, 4 Kdybychom vykreslili všechna řešení, pak by křivky vyplnily celou rovinu kromě přímky Řešení DR Příklad 2.6 kde a :. Nyní zjistíme hodnotu konstanty s využitím počátečních podmínek 14

hledané partikulární řešení je Grafické řešení: Řešení DR Příklad 2.7 kde. Nyní zjistíme hodnotu konstanty s využitím počátečních podmínek a. Takové řešení však nenajdeme, protože do funkce nelze dosadit. Hledané partikulární řešení neexistuje. Tuto rovnici jsme ani nemuseli řešit, protože je vidět ze zadání podmínka a počáteční podmínka a takovou úlohu nemá smysl řešit. 15

2.2 Příklady k procvičení: ODR základní typu Najděte všechna řešení ODR: 1. 2. 3. 4. Najděte partikulární řešení DR: 5. 6. 7. 8. Řešení DR: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. Neexistuje (nelze dosadit do zadání ). 8. 16

3 Diferenciální rovnice se separovanými proměnnými Diferenciální rovnice se separovanými proměnnými jsou rovnice ve tvaru Nahradíme-li podílem diferenciálů, pak předchozí rovnici můžeme psát ve tvaru odtud pomocí integrace dostaneme Také se ale můžeme setkat s tzv. separovaným tvarem Za předpokladů, že lze rovnici upravit takto a to je diferenciální rovnice se separovanými proměnnými. Pak její obecné řešení zapíšeme takto Poznámka 1: Nulová funkce je funkce, která splňuje a to. Tuto funkci budeme označovat symbolem Stejně tak třeba i funkci a to, budeme označovat symbolem Poznámka 2: Věta o implicitní funkci Nechť je libovolná funkce spojitá na množině a : Nechť má spojité parciální derivace 1. řádu a zároveň Pak existuje spojité řešení rovnice, které vyhovuje podmínce a navíc, 17

3.1 Řešené příklady Řešení DR Příklad 3.1 kde,. Grafické řešení pro -5, -3, 0, 3, 5 Kdybychom vykreslili všechna řešení, pak by křivky vyplnily celou rovinu. 18

Řešení DR Příklad 3.2 protože konstanta vynásobená reálným číslem je opět konstanta, budeme psát jednodušeji místo pouze konstantu. (U dalších příkladů již budu rovnou přecházet ke konstantě, bez dalších komentářů.) kde,. Grafické řešení pro 0, 1, 2, 4, 6, 8 Kdybychom vykreslili všechna řešení, pak by křivky vyplnily celou rovinu. 19

Řešení DR Příklad 3.3 zde musíme vyřadit funkci kde,. Zvolíme novou konstantu, protože, a, pak konstanta nabývá hodnot a řešením jsou tedy všechny funkce: pak,. Grafické řešení pro -3, -2, -1, 1, 2, 3 Kdybychom vykreslili všechna řešení, pak by křivky vyplnily celou rovinu kromě přímky 20

Řešení DR Příklad 3.4 V předchozím kroku jsme dělili rovnici a musíme stanovit podmínku, tím se připravíme o jedno řešení (singulární řešení) nulovou funkci. (Derivace nulové funkce je rovna nule, a rovnici vyhovují.) Řešení upravené rovnice je totožné s řešením př. 2, vyšlo nám, kde,. Nyní se podíváme, zda vhodnou volbou konstanty nezískáme singulární řešení z obecného řešení. Pro dostaneme funkci. Řešením jsou tedy všechny funkce pak, Grafické řešení pro -3, -2, -1, 0, 1, 2, 3 Kdybychom vykreslili všechna řešení, pak by křivky vyplnily celou rovinu. 21

Řešení DR Příklad 3.5 při této úpravě bychom přišli o jedno (singulární) řešení protože řešení nedostaneme žádnou vhodnou volbou konstanty musíme jej připsat zvlášť. Řešením jsou tedy všechny funkce: pak, Grafické řešení pro -3, -1, 0, 1, 3 Kdybychom vykreslili všechna řešení, pak by křivky vyplnily celou rovinu. 22

Příklad 3.6 Řešení DR musíme určit podmínku, že a vyřadit funkci kde,. Zvolíme novou konstantu pak, Grafické řešení pro -5, -3, 3, 5 Kdybychom vykreslili všechna řešení, pak by křivky vyplnily celou rovinu kromě přímek. 23

Řešení DR Příklad 3.7 kde Grafické řešení pro -2, -1, 0, 1, 2 Kdybychom vykreslili všechna řešení, pak by křivky vyplnily celou rovinu. Řešení DR Příklad 3.8 kde 24

Grafické řešení pro -4, -2, 0, 2, 4 Kdybychom vykreslili všechna řešení, pak by křivky vyplnily celou rovinu. Řešení DR Příklad 3.9 při této úpravě bychom přišli o jedno (singulární) řešení kde, ale zvolíme novou konstantu podíváme se zda vhodnou volbou konstanty nezískáme singulární řešení z obecného řešení. Pro dostaneme funkci. Řešením jsou tedy všechny funkce kde 25

Grafické řešení pro -3, -1, 0, 1, 3 Kdybychom vykreslili všechna řešení, pak by křivky vyplnily celou rovinu. Řešení DR Příklad 3.10 zde musíme vyřadit funkci kde, ale zvolíme novou konstantu a řešením jsou tedy všechny funkce: pak. 26

Grafické řešení pro -3, -2, -1, 1, 2, 3 Kdybychom vykreslili všechna řešení, pak by křivky vyplnily celou rovinu kromě přímky Řešení DR Příklad 3.11 při této úpravě bychom přišli o jedno (singulární) řešení a přibude podmínka 27

kde, ale zvolíme novou konstantu a řešením jsou tedy všechny funkce: Protože ze zadání neplyne, že ukážeme, že řešení vyhovuje všem. Dosazením řešení do původní rovnice ověříme řešení : Nyní se podíváme zda vhodnou volbou konstanty nezískáme singulární řešení z obecného řešení. Pro dostaneme funkci. Řešením jsou tedy všechny funkce kde Grafické řešení pro -2, -1, 0, 1, 2 Kdybychom vykreslili všechna řešení, pak by křivky vyplnily celou rovinu. 28

Řešení DR Příklad 3.12 zde naše řešení musí vyhovovat podmínce nyní musíme stanovit podmínku pro : řešením jsou tedy všechny funkce: kde, 29

Grafické řešení pro -3, -1, 0, 1, 3: Kdybychom vykreslili všechna řešení, pak by křivky vyplnily celou polorovinu pro Řešení DR Příklad 3.13 zde musíme vyřadit funkci řešením jsou tedy všechny funkce: nyní musíme stanovit podmínku ( ) 30

pro je podmínka vždy splněna a pro existuje jedno, pro které řešení není definováno, řešením pak jsou všechny funkce: kde pro, nebo pro. Grafické řešení pro -10, -5, -2, 0, 1, 2, 5: Kdybychom vykreslili všechna řešení, pak by křivky vyplnily celou rovinu kromě přímky Řešení DR Příklad 3.14 31

kde,. Grafické řešení pro -5, -3, -1, 0, 1, 3, 5 Kdybychom vykreslili všechna řešení, pak by křivky vyplnily celou rovinu. Příklad 3.15 Řešení DR zde musíme určit podmínku, že a vyřadit funkci 32

zvolíme novou konstantu a, pak řešením jsou všechny funkce: kde,. Grafické řešení pro -4, -2, 2, 4 Kdybychom vykreslili všechna řešení, pak by křivky vyplnily celou rovinu kromě přímek Řešení DR Příklad 3.16 33

nyní musíme rozvést diskuzi o řešitelnosti vzhledem ke konstantě : 1. rovnice nemá řešení vždy 2. má rovnice právě jedno řešení pro, (diskrétní funkce) 3. má rovnice řešení pro ukážeme řešení pro 4. má rovnice řešení pro Grafické řešení pro -1,,, 0, 1, 3 Kdybychom vykreslili všechna řešení, pak by křivky vyplnily celou rovinu. 34

Řešení DR Příklad 3.17 zde musíme určit podmínku, že protože výraz je ve jmenovateli, rozšíříme podmínku o, úpravou bychom přišli o jedno (singulární) řešení ( ) Nyní zvolíme novou konstantu, kde. Řešením budou všechny funkce: Podíváme se zda vhodnou volbou konstanty nezískáme singulární řešení z obecného řešení. Pro dostaneme funkci. Řešením jsou tedy všechny funkce Protože ze zadání neplyne podmínka, že je nutné ji ověřit (viz příklad 3.11- nechť čtenář ověří sám), po ověření a řešením jsou všechny funkce: kde 35

Grafické řešení pro -3, -1, 1, 3, 0 Kdybychom vykreslili všechna řešení, pak by křivky vyplnily celou polorovinu pro a přímku Řešení DR Příklad 3.18 zde stanovíme podmínku pro při této úpravě bychom přišli o jedno (singulární) řešení podmínky a a pravou stranu rozložíme na parciální zlomky, musíme určit tyto 36

: : nyní zvolíme novou konstantu, kde. Řešením budou všechny funkce: Podíváme se, zda vhodnou volbou konstanty nezískáme singulární řešení z obecného řešení. Pro dostaneme funkci. Protože ze zadání neplyne podmínka, že čtenář ověří sám), po ověření je nutné tuto podmínku ověřit (viz příklad 3.11- nechť a řešením jsou všechny funkce kde,. 37

Grafické řešení pro -3, -1, 1, 3, 0 Kdybychom vykreslili všechna řešení, pak by křivky vyplnily celou rovinu kromě přímky Řešení DR Příklad 3.19 38

při této úpravě bychom přišli o dvě (singulární) řešení a levou stranu rozložíme na parciální zlomky, určíme podmínku : : nyní určíme novou konstantu a 39

Podíváme se, zda vhodnou volbou konstanty nezískáme singulární řešení z obecného řešení. Pro dostaneme funkci, ale vhodnou volbou konstanty nezískáme řešení, připíšeme jej zvlášť. Protože ze zadání neplyne, že ukážeme, že řešení vyhovuje všem. Dosazením řešení do původní rovnice ověříme řešení : řešením jsou všechny funkce: kde a,. Grafické řešení pro -4, -2, 2, 4, 0 Kdybychom vykreslili všechna řešení, pak by křivky vyplnily celou rovinu. 40

Příklad 3.20 Řešení DR ze zadání vidíme, že je nutné vyřadit funkci z řešení Vsuvka: nyní zvolíme novou konstantu, protože bychom dostali funkci a po úpravě funkci, to je podmínka ze zadání. Určíme podmínku, kde, řešením jsou všechny funkce: kde,,. Grafické řešení pro -3, -1, 1, 3 Kdybychom vykreslili všechna řešení, pak by křivky vyplnily celou rovinu kromě přímky 41

3.2 Příklady k procvičení: ODR separace proměnných: Najděte všechna řešení DR: 1. 2. 3. 4. Řešení DR: 1., kde, 2., kde,. 3., kde,. 4., kde,. 42

4 Homogenní diferenciální rovnice Diferenciální rovnice lze upravit do tohoto tvaru se nazývá homogenní, jestliže pro Homogenní DR upravíme substitucí, kde je funkcí proměnné, na DR se separovanými proměnnými pro novou neznámou funkci. Pozor! Nesmíme však zapomenout nahradit derivaci dostaneme.. Derivováním Obecně tedy po úpravách pak dostaneme řešením budou všechny funkce 43

4.1 Řešené úlohy Řešení DR Příklad 4.1 za předpokladu, že zavedeme substituci a dostáváme tedy kde,. Grafické řešení pro -5, -1, 3, 4, 7 Kdybychom vykreslili všechna řešení, pak by křivky vyplnily celou rovinu kromě přímky 44

Řešení DR Příklad 4.2 za předpokladu, že zavedeme substituci a dostáváme: tuto úpravu můžeme provézt za předpokladu, že a a zavedeme substituci: pak tedy nyní zvolíme novou konstantu. Jako jedno z řešení uvažujeme i nulovou funkci, a proto. Dosadíme za výraz 45

ještě nesmíme zapomenout na funkce a po dosazení funkce: které jsou také řešeními původní rovnice, což snadno zjistíme dosazením. Podívejme se, zda vhodnou volbou konstanty získáme tato singulární řešení. Volbou získáme řešení Řešení však žádnou takovou volbou nezískáme, proto jej uvedeme zvlášť. Řešením původní DR jsou všechny funkce tvaru kde Grafické řešení pro -4, -2,,, 2, 4 Kdybychom vykreslili všechna řešení, pak by křivky vyplnily celou rovinu kromě přímky 46

Řešení DR Příklad 4.3 za předpokladu, že, zavedeme substituci a dostáváme tuto úpravu můžeme užít za předpokladu a zavedeme substituci pak tedy 47

nyní dosadíme za výraz vrátíme se k substituci to je rovnice rovnoosé hyperboly se středem, pak hledané funkce jsou: určíme podmínku, pak tedy a a nesmíme zapomenout na funkce, po dosazení: Grafické řešení pro -5, -3, -1, 2, 4 Kdybychom vykreslili všechna řešení, pak by křivky vyplnily část roviny, kde platí 48

Řešení DR Příklad 4.4 za předpokladu, že zavedeme substituci a dostáváme tuto úpravu můžeme užít za předpokladu a zavedeme substituci pak tedy nyní dosadíme za výraz 49

nesmíme zapomenout na případ, kdy, po dosazení získáme: což je také řešení původní DR, řešením jsou všechny funkce: kde,. Grafické řešení pro -4, -2, 1, 3, 5 Kdybychom vykreslili všechna řešení, pak by křivky vyplnily části roviny, ve kterých platí. 50

4.2 Příklady k procvičení: Homogenní DR Najděte všechna řešení DR: 1. 2. 3. 4. Řešení DR: 1., kde a platí podmínka,. 2., kde,. 3., kde,. 4., kde a platí podmínka,. 51

5 Lineární diferenciální rovnice 1. řádu rovnici tvaru Lineární diferenciální rovnice 1. řádu (LDR) nazýváme každou diferenciální kde jsou spojité funkce na intervalu. Je-li, mluvíme o zkrácené LDR (ta má separované proměnné). Je-li, mluvíme o úplné LDR. LDR můžeme řešit dvěma metodami: 1. Lagrangeova metoda variace konstant Nejprve určíme obecné řešení zkrácené LDR, označíme ho. Pak obecné řešení úplné LDR hledáme ve tvaru, kde je funkce. dosadíme do zadání 2. Bernoulliova substituce Předpokládejme, že obecné řešení zkrácené LDR má tvar. Toto obecné řešení a jeho derivaci dosadíme do zadání zavádí se volitelná podmínka. 52

Dosadíme do rovnice a dostaneme Můžeme si všimnout, že v obou postupech jsou počítané integrály stejné. 5.1 Řešené úlohy Řešení DR Příklad 5.1 zkrácená LDR to je DR se separovanými proměnnými to je obecné řešení zkrácené LDR, nyní nalezneme obecné řešení úplné LDR derivace bude: 53

dosadíme do zadání provedeme dosazení do a dostaneme kde. Grafické řešení pro -5, -3, -1, 0, 1, 3 Kdybychom vykreslili všechna řešení, pak by křivky vyplnily celou rovinu. 54

Substituce: Příklad 5.2 Řešení DR volitelná podmínka kde. 55

Grafické řešení pro -4, -2, 0, 2, 4 Kdybychom vykreslili všechna řešení, pak by křivky vyplnily celou rovinu. Příklad 5.3 Řešení DR zde stanovíme podmínku zkrácená LDR to je DR se separovanými proměnnými 56

toto je obecné řešení zkrácené LDR, nyní nalezneme obecné řešení úplné LDR derivace bude dosadíme do zadání provedeme dosazení do a získáme kde Grafické řešení pro -5, -3, 0, 3, 5 Kdybychom vykreslili všechna řešení, pak by křivky vyplnily celou rovinu kromě přímek 57

Substituce: Příklad 5.4 Řešení DR volitelná podmínka kde 58

Grafické řešení pro -4, -1, 1, 4 Kdybychom vykreslili všechny řešení, pak by křivky vyplnily celou rovinu až na přímku 5.2 Příklady k procvičení: Lineární DR 1. řádu Najděte všechna řešení DR: 1. 2. 3. Řešení DR: 1., kde 2., kde,. 3., kde 59

6 Bernoulliova diferenciální rovnice ve tvaru Jako Bernoulliovu diferenciální rovnici označujeme každou diferenciální rovnici kde, funkce jsou spojité na intervalu a zároveň. Beroulliovu diferenciální rovnici nejprve upravíme: a nyní ji převádíme substitucí na lineární diferenciální rovnici po dosazení do (*) dostaneme rovnici ve tvaru a to je lineární diferenciální rovnice. Poznámka: - Je-li, pak funkce je jedním jejím řešením. - Podobně jako u lineárních diferenciálních rovnic řešení můžeme hledat oběma způsoby. - Bernoulliovy DR lze též řešit přímo substitucí 60

6.1 Řešené příklady Substituce: Příklad 6.1 Řešení DR volitelná podmínka kde, za podmínky, že 61

Grafické řešení pro -3, -1, 0, 1, 3 Kdybychom vykreslili všechna řešení, pak by křivky vyplnily celou rovinu kromě přímky Řešení DR Příklad 6.2 zde stanovíme podmínku zavedeme substituci dosazením do rovnice získáme LDR a řešíme ji (viz. předchozí kapitola 5.) 62

získáme zkrácenou LDR to je obecné řešení zkrácené LDR, nyní nalezneme obecné řešení úplné LDR derivace bude dosadíme do zadání provedeme dosazení do a získáme když se vrátíme k substituci, dostaneme kde 63

Grafické řešení pro,, 1, 8 Kdybychom vykreslili všechna řešení, pak by křivky vyplnily celou polorovinu kromě přímky Substituce: Příklad 6.3 Řešení DR volitelná podmínka 64

kde Grafické řešení pro -3, -1, 0, 2, 5 Kdybychom vykreslili všechna řešení, pak by křivky vyplnily celou rovinu kromě přímky 65

6.2 Příklady k procvičení: Bernoulliova DR Najděte všechna řešení DR: 1. 2. 3. Řešení DR: 1., kde za podmínky, že 2., kde,. 3., kde, za podmínky, že 66

7 Exaktní diferenciální rovnice Vsuvka: Totální diferenciál Mějme funkci dvou proměnných která je diferencovatelná v bodě. Pak výraz budeme nazývat totálním diferenciálem funkce v bodě. Rozdíly a nazveme přírůstkem proměnné a přírůstkem proměnné funkce v bodě. Diferenciál pak zapíšeme ve tvaru Exaktními diferenciálními rovnicemi nazýváme rovnice ve tvaru: pouze je-li levá strana totálním diferenciálem funkce. Funkci nazýváme kmenová funkce. Postačující podmínkou pro exaktnost nám bude Schwarzova věta o rovnosti smíšených derivací Určení kmenové funkce: Obecné řešení pak dostáváme v implicitním tvaru: 67

7.1 Řešené úlohy Příklad 7.1 Ověření exaktnosti jde o exaktní DR ověření exaktnosti je nutné u každé DR, u které domníváme, že je exaktní. Řešení DR kde Grafické řešení pro 0, 1,, 8, Kdybychom vykreslili všechna řešení, pak by křivky vyplnily celou rovinu. 68

Příklad 7.2 Ověření exaktnosti jde o exaktní DR ověření exaktnosti je nutné u každé DR, u které domníváme, že je exaktní. Řešení DR Ukážeme si jiný postup výpočtu, nejprve si vypočteme dva integrály: Do kmenové funkce nyní zapíšeme každý člen, který nám vyšel, ale pokud se vyskytuje v obou výsledcích, pak ho zapíšeme jen jednou. kde Grafické řešení pro -27, -8, -1, 0, 1, 8, 27 Kdybychom vykreslili všechna řešení, pak by křivky vyplnily celou rovinu. 69

Příklad 7.3 Ověření exaktnosti nejde o exaktní DR proto tuto DR nebudeme nyní řešit, ale v příští kapitole ji vyřešíme. 7.2 Příklady k procvičení: Exaktní DR Najděte všechna řešení DR: 1. 2. 3. Řešení DR: 1., kde bez přímky 2., 3. Nejedná se o exaktní DR. 70

8 Integrační faktor Řešíme-li diferenciální rovnici ve tvaru: a není-li levá strana totálním diferenciálem funkce, kterou nazýváme integrační faktor., zavádíme funkci podmínku Aby byla funkce funkce pouze proměnné, musí splňovat nutnou potom a po úpravě dostaneme podmínku Aby byla funkce funkce pouze proměnné, musí splňovat nutnou potom a po úpravě dostaneme Integračním faktorem vynásobíme danou DR a dále ji řešíme jako exaktní DR. 71

8.1 Řešené úlohy Řešení DR Příklad 8.1 nejde o exaktní DR proto se pokusíme nalézt integrační faktor nyní vynásobíme danou rovnici integračním faktorem zjistíme zda jde o exaktní DR jde o exaktní DR vypočteme dva integrály Do kmenové funkce nyní zapíšeme každý člen, který nám vyšel, ale pokud se vyskytuje v obou výsledcích, pak ho zapíšeme jen jednou. kde 72

Grafické řešení pro -6, 0, 6 Kdybychom vykreslili všechna řešení, pak by křivky vyplnily celou rovinu. Kvalita grafického řešení je horší než v předchozích příkladech. Jelikož v programu dynamické geometrie GeoGebra nešlo grafické řešení vykreslit, byl zde použit program Derive. Pro čtenářovu představu bude takto znázorněné řešení postačující. Příklad 8.2 Řešení DR podmínka ze zadání nejde o exaktní DR proto se pokusíme nalézt integrační faktor 73

nyní vynásobíme danou rovnici integračním faktorem zjistíme, zda jde o exaktní DR jde o exaktní DR vypočteme dva integrály Do kmenové funkce nyní zapíšeme každý člen, který nám vyšel, ale pokud se vyskytuje v obou výsledcích, pak ho zapíšeme jen jednou. kde za podmínky Grafické řešení pro -4, 0, 4 74

Kdybychom vykreslili všechna řešení, pak by křivky vyplnily celou rovinu kromě přímek Kvalita grafického řešení je horší než v předchozích příkladech. Jelikož v programu dynamické geometrie GeoGebra nešlo grafické řešení vykreslit, byl zde použit program Derive. Pro čtenářovu představu bude takto znázorněné řešení postačující. 8.2 Příklady k procvičení: Integrační faktor Najděte všechna řešení DR: 1. 2. 3. Řešení DR: 1., kde, 2., kde, ale bez přímky 3., kde,, bez přímky 75

Závěr Cílem diplomové práce bylo zpracovat problematiku řešení diferenciálních rovnic 1. řádu do výukového materiálu v podobě sbírky řešených příkladů. Výstupem je učební text (sbírka řešených příkladů), který by měl samostatně fungovat jako učební pomůcka při výuce matematické analýzy. Svou úrovní obtížnosti a odbornosti učební text odpovídá zejména požadavkům bakalářských a magisterských oborů studia učitelství matematiky na pedagogických fakultách. Sbírku řešených příkladů však lze použít i na jiných studijních oborech, kde není matematika hlavním předmětem. Pro využití v technických popř. ekonomických oborech by však bylo vhodné doplnit sbírku větším množstvím aplikačních příkladů, které se vztahují k dané odbornosti. Při tvorbě diplomové práce jsem vycházel ze studia literatury uvedené v seznamu použité literatury. Teorii, která se vztahuje k dané problematice, jsem podal pouze ve zkratce. Zaměřil jsem se hlavně na podrobný popis postupu řešení jednotlivých typů diferenciálních rovnic 1. řádu s využitím různých metod řešení diferenciálních rovnic 1. řádu a na grafické znázornění některých řešení rovnic. Pokud by se tato sbírka využívala jako učební pomůcka v technických či ekonomických oborech, měla by být rozšířena o kapitolu zabývající se praktickým využitím diferenciálních rovnic v úlohách, které řeší odborné problémy. 76

Literatura: [1] Jirásek, F., Čipera, S., Vacek, M.: Sbírka řešených příkladů z matematiky II, Praha: SNTL, 1989 [2] Rektorys, K.: Přehled užité matematiky II, Praha: Prométheus, 1995 [3] Samková, L.: Matematické modelování v biologických disciplínách, České Budějovice: Jihočeská univerzita, Pedagogická fakulta, 2011 [4] Samková, L.: Sbírka příkladů z matematiky, Praha: ČVUT, 2002 [5] Stará J., Milota, J.:Diferenciální rovnice pro IV. ročník tříd gymnázií se zaměřením na matematiku, Praha: SPN, 1988 [6] Škrášek, J., Tichý, Z.: Základy aplikované matematiky II, Praha: SNTL, 1986 [7] Tesař, J.: Sbírka úloh z matematiky pro fyziky, České Budějovice: Jihočeská univerzita, Pedagogická fakulta, 1995 77