Aerodynamika. Tomáš Kostroun

Podobné dokumenty
Ilustrační animace slon a pírko

2.3 Tlak v kapalině vyvolaný tíhovou silou Tlak ve vzduchu vyvolaný tíhovou silou... 5

Bezpilotní prostředky. 1. Aerodynamika

Úlohy 22. ročníku Mezinárodní fyzikální olympiády - Havana, Cuba

1141 HYA (Hydraulika)

MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.

MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník

VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA OBTÉKÁNÍ A ODPOR TĚLES

Část 3. Literatura : Otakar Maštovský; HYDROMECHANIKA Jaromír Noskijevič, MECHANIKA TEKUTIN František Šob; HYDROMECHANIKA

Mechanika kapalin a plynů

BIOMECHANIKA. Studijní program, obor: Tělesná výchovy a sport Vyučující: PhDr. Martin Škopek, Ph.D.

Příklad 1. Jak velká vztlakovásíla bude zhruba působit na ocelové těleso o objemu 1 dm 3 ponořené do vody? /10 N/ p 1 = p 2 F 1 = F 2 S 1 S 2.

ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov. Modelování termohydraulických jevů 3.hodina. Hydraulika. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D.

ONLY FOR FLIGHT SIMULATION USAGE NOT FOR REAL WORLD FLYING

6. Mechanika kapalin a plynů

CVIČENÍ č. 3 STATIKA TEKUTIN

Teoretické otázky z hydromechaniky

Hydrodynamika. Archimédův zákon Proudění tekutin Obtékání těles

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

4. Kolmou tlakovou sílu působící v kapalině na libovolně orientovanou plochu S vyjádříme jako

Univerzita obrany K-204. Laboratorní cvičení z předmětu AERODYNAMIKA. Měření rozložení součinitele tlaku c p na povrchu profilu Gö 398

PLYNY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda

Mechanika tekutin. Tekutiny = plyny a kapaliny

Elektronický učební text pro podporu výuky klasické mechaniky pro posluchače učitelství I. Mechanika hmotného bodu

Mechanika tekutin. Hydrostatika Hydrodynamika

MODEL MECHANISMU STĚRAČE SE TŘENÍM. Inženýrská mechanika a mechatronika Martin Havlena

Hydromechanické procesy Obtékání těles

3. TEKUTINY A TERMIKA 3.1 TEKUTINY

Tepelná vodivost. střední rychlost. T 1 > T 2 z. teplo přenesené za čas dt: T 1 T 2. tepelný tok střední volná dráha. součinitel tepelné vodivosti

Mechanika zemin I 3 Voda v zemině

PROCESNÍ INŽENÝRSTVÍ cvičení 4

Fyzikální principy uplatňované v anesteziologii a IM

Vztlaková síla působící na těleso v atmosféře Země

balancování: koště vs. tužka Nestabilní = nebezpečný

Pokud uvažujeme v dynamice tekutin nestlačitelné proudění, lze si vystačit pouze s rovnicí kontinuity a hybnostními rovnicemi. Pokud je ale uvažováno

Diferenciální rovnice kolem nás

Maturitní okruhy Fyzika

Práce, energie a další mechanické veličiny

U218 - Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze. ! t 2 :! Stacionární děj, bez vnitřního zdroje, se zanedbatelnou viskózní disipací

POHYBY TĚLESA V ODPORUJÍCÍM PROSTŘEDÍ

Mřížky a vyústky NOVA-C-2-R2. Vyústka do kruhového potrubí. Obr. 1: Rozměry vyústky

Příklady - rovnice kontinuity a Bernouliho rovnice

Věra Keselicová. červen 2013

12/40 Zdroj kmitů budí počátek bodové řady podle vztahu u(o, t) = m. 14/40 Harmonické vlnění o frekvenci 500 Hz a amplitudě výchylky 0,25 mm

Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2

, Brno Připravil: Tomáš Vítěz Petr Trávníček. Úvod do předmětu

KALOVÁ ČERPADLA PRO ČERPÁNÍ SUSPENZÍ

Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2

Počítačová dynamika tekutin (CFD) Základní rovnice. - laminární tok -

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Michael Valášek Vedoucí práce: doc. Ing. Václav Bauma, CSc.

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ. Ústav aplikované fyziky a matematiky F Y Z I K A I I

Mechanika tuhého tělesa. Dynamika + statika

Návrh malé větrné turbíny

Měření kinematické a dynamické viskozity kapalin

Základy pedologie a ochrana půdy

Základy letadlové techniky Ivan Jeřábek

plynu, Měření Poissonovy konstanty vzduchu

Mechanika tekutin Tekutost Nemají stálý tvar pružné při změně objemu stlačitelné Kapaliny stálý objem, málo stlačitelné volnou hladinu Plyny nemají

UNIVERZITA V PLZNI. Model ALADIN A08N0205P MAN/MA

Sada: VY_32_INOVACE_4IS

ZPRACOVÁNÍ OBRAZU přednáška 2

PROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 5, 6

PŘÍKLADY Z HYDRODYNAMIKY Poznámka: Za gravitační zrychlení je ve všech příkladech dosazována přibližná hodnota 10 m.s -2.

Západočeská univerzita v Plzni Fakulta strojní. Semestrální práce z Matematického Modelování

Plyn. 11 plynných prvků. Vzácné plyny. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Diatomické plynné prvky H 2, N 2, O 2, F 2, Cl 2

Úvod. K141 HYAR Úvod 0

1 Vlastnosti kapalin a plynů

V i s k o z i t a N e w t o n s k ý c h k a p a l i n

Rychlostní a objemové snímače průtoku tekutin

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ B R N O U N I V E R S I T Y O F T E C H N O L O G Y

2.cvičení. Vlastnosti zemin

11. Mechanika tekutin

VZPĚRNÁ PEVNOST. λ = [ 1 ], kde

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. = (pascal) tlak je skalár!!! F p = =

Mechanika tekutin je nauka o rovnováze a makroskopickém pohybu tekutin a o jejich působení na tělesa do ní ponořená či jí obtékaná.

Pomůcka pro demonstraci dynamických účinků proudu kapaliny

Tlak v kapalinách a plynech Vztlaková síla Prodění kapalin a plynů

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2017 Studijní program: Fyzika Studijní obory: FFUM

CVIČENÍ č. 7 BERNOULLIHO ROVNICE

Síla, vzájemné silové působení těles

Složení hvězdy. Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ

Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika

PROCESY V TECHNICE BUDOV 3

p gh Hladinové (rovňové) plochy Tlak v kapalině, na niž působí pouze gravitační síla země

Hydrodynamika. ustálené proudění. rychlost tekutiny se v žádném místě nemění. je statické vektorové pole

ULL 1 AERODYNAMIKA A MECHANIKA LETU. Leoš Liška

Ultrazvukový průtokoměr UFM 3030 pro měření průtoku kapalin

Z PRÁŠ. lení. s použit. itím m tlaku bez použit. ití tlaku. ení tvaru výrobku. pevnosti

MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ

Termomechanika 6. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK

Václav Uruba home.zcu.cz/~uruba ZČU FSt, KKE Ústav termomechaniky AV ČR, v.v.i., ČVUT v Praze, FS, UK MFF

Technická univerzita v Liberci. cvičebnice k předmětu MECHANIKA TEKUTIN

Fyzika kapalin. Hydrostatický tlak. ρ. (6.1) Kapaliny zachovávají stálý objem, nemají stálý tvar, jsou velmi málo stlačitelné.

MaK 8/2011. Materiál a konstrukce, syllaby FSv ČVUT Praha 2011, Prof. Ing. J.Krňanský, CSc.

Rozptyl. Pozn.: rozptyl je nezávislý na posunu hustoty pravděpodobnosti na ose x, protože Var(X) mi určuje jen šířku rozdělení.

7. MECHANIKA TEKUTIN - statika

Výstupy Učivo Průřezová témata

Transkript:

Aerodynamika Tomáš Kostroun

Aerodynamika Pojednává o plynech v pohybu a jejich působení na tělesa Dělení podle rychlosti Nízkorychlostní M = (0-0,3) Vysokorychlostní M = (0,3-0,85) Transonická M = (0,85-1,1) Supersonická M > 1,1 Teoretická x experimentální aerodynamika

Aerodynamika Pojednává o plynech v pohybu a jejich působení na tělesa Dělení podle rychlosti Nízkorychlostní M = (0-0,3) Vysokorychlostní M = (0,3-0,85) Transonická M = (0,85-1,1) Supersonická M > 1,1 Teoretická x experimentální aerodynamika

Atmosféra Vzdušný obal země Složení: N 2 78%, O 2 21%, Ar 0,1%, CO 2 0,03% Ne, He, CH 4, Kr, SO 2, H 2, N 2 O, Xe, Y 2, NO 2, O 3 ~ 1% Stavba atmosféry Hustá atmosféra < 50 km 99 % hmotnosti vzduchu do 36 km Stopy atmosféry až 5000 km

Atmosféra Vrstvy atmosféry Troposféra 0-11 km Na pólech 7 km, na rovníku 11 km Stratosféra 11-50 km Mezosféra 50-80 km Termosféra 80-800 km

Mezinárodní standardní atmosféra Teoretický model (srovnávací) Udává průběh teploty, tlaku a hustoty v závislosti na výšce Geopotecionální výška r g( h) g0 r h r h H r h 2 r = 6378km g 0 = 9,80665m/s Pozn. v 10 000m je H=9984 m

Mezinárodní standardní atmosféra Průběh stavových veličin Stavová rovnice pv = RT p/r = RT R plynová konstanta 287,1 [J/KgK] T termodinamická teplota [K]

Mezinárodní standardní atmosféra Stavové veličiny na hladině moře - H = 0 m Teplota: t = 15 C, T = 288,15 K Tlak : p = 1013,25 hpa Hustota : r = 1,225 kg/m 3 Tíhové zrychlení : g = 9,80665 m/s Kinematická viskozita : n = 1,461 x 10 5 m 2 /s

Mezinárodní standardní atmosféra Gradienty stavových veličin Teplota: - 0,65 C / 100 m (pro H = 0-11 km) Tlak : každých 5500 m klesne tlak na polovinu - 1,25 % / 100 m v malých výškách 1hPa = 8m Hustota : v 6800 m klesne hustota na polovinu - 1 % / 100 m

Základní zákony proudění plynu Stav plynu lze určit pomocí p, T, r Viskozita a stlačitelnost Zákon zachování hmotnosti rovnice kontinuity Zákon zachování hybnosti Newtonův pohybový zákon Zákon zachování energie Eulerova a Bernouliova rovnice Stavová rovnice

viskozita Základní zákony proudění plynu Je mírou velikosti třecí síly mezi dvěma sousedními vrstvami proudícího plynu dv dn n r - dynamická viskozita n - kinematická viskozita

Stlačitelnost Základní zákony proudění plynu je mírou změny objemu (hustoty) způsobenou změnou tlaku dr rychlost zvuku f dp a p r RT

Základní zákony proudění plynu Zákon zachování hmotnosti rovnice kontinuity r. v. S v. S konst konst v 1 S1 v2 S2

Základní zákony proudění plynu Zákon zachování energie Bernoulli E m =E p +E t +E k m mechanická energie (celková) p potenciální energie (možno zanedbat) t tlaková energie k kinetická energie tlaková forma p C r gh p 1 r v 2 2 konst p C p s 1 r v 2 2 1 r v 2 2 q

Základní zákony proudění plynu Zákon zachování hybnosti H = H1 + H2 H = mv mv = m 1 v 1 + m 2 v 2 m = (m 1 + m 2 ) v m v 1 m 1 1 m m 2 2 v 2 Stavová rovnice ideálního plynu pv = RT

proudnice Základní pojmy proudění plynu ve stacionárním proudění trajektorie částic proudová trubice Je kontrolní objem ohraničení proudnicemi, ve kterém sledujeme pohyb částic

proudění Základní pojmy proudění plynu laminární x turbulentní mezní vrstva část proudu zpomalená třením o povrch

Základní pojmy proudění plynu Reynoldsovo číslo Srovnávací kritérium určující charakter proudění (L x T) Re v l n Kritické Reynoldsovo číslo Dochází k přechodu mezi laminární a turbulentní mezní vrstvou 5 Re 5.10 krit

Základní pojmy proudění plynu Odtržení mezní vrstvy

Odpor - X Aerodymické síly tvarový odpor - většinou odtržené proudění třecí odpor mezní vrstva

vztlak - Y Aerodymické síly Vzniká rozdílem tlaku na horní a dolní straně profilu, který je způsobený rozdílem rychlostí obtékání

Aerodymické součinitele Součinitel tlaku Součinitel vztlaku Součinitel odporu S v Y c Y 2 2 1 r 2 2 1 v p p c p r S v X c X 2 2 1 r S v c Y Y 2 2 1 r S v c X X 2 2 1 r

Aerodynamické profily Profil řez křídlem Základní geometrické charakteristiky

Rozložení tlaku po profilu a úhel náběhu úhel mezi tětivou a nabíhajícím proudem

Rozložení tlaku po profilu

Rozložení tlaku po profilu Profil FX-61-163 úhel nulového vztlaku

Rozložení tlaku po profilu Profil FX-61-163 úhel a0

Rozložení tlaku po profilu Profil FX-61-163 úhel a10

Vývoj profilů Profily ptáků MVA 123 (1916) Pénaud (1873) Clark Y (1922) Žukovskij (1912) NACA 2412 (1933)

Vývoj profilů NACA 65 2 215 (1933) Eppler STF 863-615 MIG 17 (1949) Wortmann FX 61-163 MIG 29 (1977) MS(1) -0313

Vztlaková čára 1 úhel nulového vztlaku 2 nulový úhel náběhu 3 optimální úhel klouzání 4 úhel maximálního vztlaku

Odporová čára Třecí odpor na desce součinitel odporu profilu

Aerodynamická polára profilu 1- režim optimálního klouzání 2- režim horizontálního letu 3- režim minimální rychlosti 4- režim minimálního odporu 5- režim nulového vztlaku 6- režim klouzání na zádech 7-režim minimální rychlosti na zádech

Aerodynamická polára profilu Laminární profil

Moment a momentová čára Moment = síla na rameni Moment k NH Po vykrácení z b SAT A v m M 2 2 1 x Y M x A v C b A v m y SAT z 2 2 2 1 2 1 x C m b x C m y z SAT y z

Moment a momentová čára Aerodynamický střed Bod, ke kterému součinitel momentu nezáleží na úhlu náběhu Silové a momentové zatížení profilu

Křídlo Geometrické charakteristiky

Křídlo Geometrické charakteristiky

Křídlo indukovaný odpor

Křídlo indukovaný odpor

Křídlo rozložení vztlaku

Křídlo aerodynam. charakteristiky

Prostředky zvýšení vztlaku Zvětšení zakřivení profilu

Prostředky zvýšení vztlaku Řízením mezní vrstvy Slot Vyfukování mezní vrstvy Odsávání mezní vrstvy Trysková klapka

Prostředky zvýšení vztlaku Vliv klapek a slotů na aerodynamické charakteristiky

Prostředky zvýšení odporu Spoilery a brzdící klapky Zvyšují odpor a snižují vztlak

Přídavné odpory Letadlo přídavné odpory Škodlivé odpory Interferenční odpory

Letadlo výsledná polára

Přízemní efekt Způsoben omezením koncových vírů vlivem země Znatelný od výšky cca ½ rozpětí