ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

Podobné dokumenty
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE. Planetární geografie seminář

Praktikum z astronomie 0. Měření refrakce. Zadání

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA GEODÉZIE A POZEMKOVÝCH ÚPRAV název předmětu

Vzdálenosti a východ Slunce

Transformace dat mezi různými datovými zdroji

Obr. 4 Změna deklinace a vzdálenosti Země od Slunce v průběhu roku

Filip Hroch. Astronomické pozorování. Filip Hroch. Výpočet polohy planety. Drahové elementy. Soustava souřadnic. Pohyb po elipse

GEODETICKÉ VÝPOČTY I.

pohyb hvězdy ve vesmírném prostoru vlastní pohyb hvězdy pohyb, změna, souřadné soustavy vzhledem ke stálicím precese,

Astronomická refrakce

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE

Požadavky k opravným zkouškám z matematiky školní rok

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

OBSAH 1 Úvod Fyzikální charakteristiky Zem Referen ní plochy a soustavy... 21

základy astronomie 1 praktikum 3. Astronomické souřadnice

ÚHLŮ METODY MĚŘENÍ ÚHLŮ A SMĚRŮ CHYBY PŘI MĚŘENÍ ÚHLŮ A SMĚRŮ

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

Korekce souřadnic. 2s [ rad] R. malé změny souřadnic, které je nutno uvažovat při stanovení polohy astronomických objektů. výška pozorovatele

Podpořeno z projektu FRVŠ 584/2011.

Sférická trigonometrie v matematické geografii a astronomii

Požadavky k opravným zkouškám z matematiky školní rok

Triangulace a trilaterace

2D transformací. červen Odvození transformačního klíče vybraných 2D transformací Metody vyrovnání... 2

Úloha č. 1 : TROJÚHELNÍK. Určení prostorových posunů stavebního objektu

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

CVIČNÝ TEST 10. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Renáta Koubková. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 17 IV. Záznamový list 19

Teorie sférické trigonometrie

Klasická měření v geodetických sítích. Poznámka. Klasická měření v polohových sítích

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

Srovnání konformních kartografických zobrazení pro zvolené

Zimní semestr akademického roku 2014/ prosince 2014

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE

VZOROVÝ TEST PRO 2. ROČNÍK (2. A, 4. C)

Popis teodolitu Podmínky správnosti teodolitu Metody měření úhlů

Základní jednotky v astronomii

Čas a kalendář. RNDr. Aleš Ruda, Ph.D.

4.3. GONIOMETRICKÉ ROVNICE A NEROVNICE

Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematický kroužek pro nadané žáky ročník 9.

13.1. Úvod Cílem regresní analýzy je popsat závislost hodnot znaku Y na hodnotách

Souřadnicové výpočty I.

Cvičné texty ke státní maturitě z matematiky

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci

Soutěžní úlohy části A a B ( )

Přednášející: Ing. M. Čábelka Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK v Praze

CVIČNÝ TEST 20. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 13 IV. Záznamový list 15

Referenční plochy a souřadnice na těchto plochách Zeměpisné, pravoúhlé, polární a kartografické souřadnice

SYLABUS 9. PŘEDNÁŠKY Z INŢENÝRSKÉ GEODÉZIE

INTERNETOVÉ ZKOUŠKY NANEČISTO - VŠE: UKÁZKOVÁ PRÁCE

= + = + = 105,3 137, ,3 137,8 cos37 46' m 84,5m Spojovací chodba bude dlouhá 84,5 m. 2 (úhel, který spolu svírají síly obou holčiček).

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

Limita ve vlastním bodě

Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK

Poznámky k sestavení diagramu zastínění

SPECIÁLNÍCH PRIMITIVNÍCH FUNKCÍ INTEGRACE RACIONÁLNÍCH FUNKCÍ

GEODÉZIE II. metody Trigonometrická metoda Hydrostatická nivelace Barometrická nivelace GNSS metoda. Trigonometricky určen. ení. Princip určen.

Pokyny k hodnocení MATEMATIKA

Petr Šafařík 21,5. 99,1kPa 61% Astrofyzika Druhý Třetí

Eukleidovský prostor a KSS Eukleidovský prostor je bodový prostor, ve kterém je definována vzdálenost dvou bodů (metrika)

l, l 2, l 3, l 4, ω 21 = konst. Proved te kinematické řešení zadaného čtyřkloubového mechanismu, tj. analyticky

Tento výukový materiál byl vytvořen v rámci projektu MatemaTech Matematickou cestou k technice.

c jestliže pro kladná čísla a,b,c platí 3a = 2b a 3b = 5c.

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP. pořadí početních operací, dělitelnost, společný dělitel a násobek, základní početní operace

MATURITNÍ TÉMATA Z MATEMATIKY

Trigonometrické určení výšek nepřístupných bodů na stavebním objektu

MANUÁL K ŘEŠENÍ TESTOVÝCH ÚLOH

Mgr. Tomáš Kotler. I. Cvičný test 2 II. Autorské řešení 7 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17

Pozorovací soutěž noční pozorování. Pokyny. 1. Jsou zadány 2 otázky, každá za 25 bodů. Na jejich vyřešení máte 80 minut, ze kterých máte:

Eudoxovy modely. Apollónios (225 př. Kr.) ukázal, že oba přístupy jsou při aplikaci na Slunce ekvivalentní. Deferent, epicykl a excentr

R β α. Obrázek 1: Zadání - profil složený ze třech elementárních obrazců: 1 - rovnoramenný pravoúhlý trojúhelník, 2 - čtverec, 3 - kruhová díra

Goniometrické a hyperbolické funkce

Derivace funkce. Přednáška MATEMATIKA č Jiří Neubauer

Michael Valášek Vedoucí práce: doc. Ing. Václav Bauma, CSc.

( ) ( ) ( ) ( ) Skalární součin II. Předpoklady: 7207

Figurální čísla, Pascalův trojúhelník, aritmetické posloupnost vyšších řádů

9. Je-li cos 2x = 0,5, x 0, π, pak tgx = a) 3. b) 1. c) neexistuje d) a) x ( 4, 4) b) x = 4 c) x R d) x < 4. e) 3 3 b

Katedra matematiky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze Příjmení a jméno ➊ ➋ ➌ ➍ ➎ ➏

M - Příprava na 3. čtvrtletní písemnou práci

II. Úlohy na vložené cykly a podprogramy

Modernizace výuky na Fakultě stavební VUT v Brně v rámci bakalářských a magisterských studijních programů CZ / /0292

Úloha I.S... seriálová

SBÍRKA ÚLOH I. Základní poznatky Teorie množin. Kniha Kapitola Podkapitola Opakování ze ZŠ Co se hodí si zapamatovat. Přírozená čísla.

V (c) = (30 2c)(50 2c)c = 1500c 160c 2 + 4c 3. V (c) = 24c 320.

plochy oddělí. Dále určete vzdálenost d mezi místem jeho dopadu na

CVIČNÝ TEST 2. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Václav Zemek. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17

Interpolace, ortogonální polynomy, Gaussova kvadratura

1 LIMITA FUNKCE Definice funkce. Pravidlo f, které každému x z množiny D přiřazuje právě jedno y z množiny H se nazývá funkce proměnné x.

VI. Derivace složené funkce.

Transkript:

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA VYŠŠÍ GEODÉZIE název předmětu úloha/zadání název úlohy Kosmická geodézie 1/99 Výpočet zeměpisné šířky z měřených zenitových vzdáleností a časů školní rok semestr skupina zpracoval datum klasifikace 2010/11 2 NG1-90 Jan Dolista 14. 03.

Výpočet zeměpisné šířky z měřených zenitových vzdáleností a časů Zadání: Na stanovisku byly vteřinovým teodolitem měřeny zenitové vzdálenosti hvězdy v obou polohách dalekohledu v registrovaných okamžicích UT. Pro výpočet opravy z astronomické refrakce jsou k dispozici informace o teplotě a tlaku vzduchu. Zjistěte, do kterého souhvězdí zadaná hvězda patří, a jeho schematický zákres uveďte v úloze. Zdánlivé souřadnice zaměřeného objektu vypočtěte pro okamžik měření kvadratickou interpolací z astronomické ročenky. Zeměpisnou šířku stanoviska počítejte pro každou záměru zvlášť; za výslednou hodnotu považujte aritmetický průměr. Číselné zadání 99: Hvězda (FK5): 535 Datum: 6.5.1990 Teplota: 23.9 C Tlak: 870.4 hpa Zeměpisná délka: 0 h 57 m 33.000 s UT zenitová vzdálenost hod min 23 24 14 31 52.12 23 25 14 38 14.66 23 26 14 44 36.95 23 27 14 51 4.77 23 28 345 2 43.33 23 29 344 56 7.37 23 30 344 49 21.42 23 31 344 42 32.95 23 32 344 35 42.25 23 33 344 28 49.43 23 34 344 21 47.46 23 35 344 14 43.11 23 36 15 52 44.41 23 37 15 59 54.81 23 38 16 7 9.19 23 39 16 14 28.40 Vypracování: Veškeré výpočty byly provedeny v programu Octave. 1 Vyhledání hodnot v tabulkách Nejprve byl v astronomických tabulkách vyhledán greenwichský hvězdný čas pro světovou půlnoc daného dne. S 0 = 14 h 54 m 22.189 s Dále pak byla vyhledána hvězda a určeno v kterém souhvězdí se nachází. Hvězda 535 leží v souhvězdí Bootis souhvězdí Pastýře. Jedná se o hvězdu γ, tedy třetí nejjasnější hvězdu tohoto souhvězdí. Na závěr byla vyhledána rektascenze a deklinace pro nejbližší dřívější tabelované datum (D 0 ). Rovněž byly vypsány 1. diference a to vždy jedna zpět a dvě následující k tabelovanému datu.

H D 0 α 0 Δ I 0.5 Δ I +0.5 Δ I +1.5 δ 0 Δ I 0.5 Δ I +0.5 Δ I +1.5 535 6.5.1990 14 h 31 m 43.791 s +0.055 s +0.017 s 0.020 s 38 20 50.86 +2.50 +2.49 +2.43 2 Přibližný hodinový úhel od greenwichského poledníku Pro hvězdu byl určen přibližný hodinový úhel od greenwichského poledníku vztažený ke středu intervalu měření (23 h 32 m ): t gr = S 0 + UT (1 + μ) α 0, kde 1 + μ = 1.0027379093 je změna měřítka mezi hvězdným a slunečním časem. 3 Interpolace v astronomických tabulkách Pro hvězdu byly vyinterpolovány souřadnice α, δ pro daný den a střed intervalu měření. Použit byl Besselův interpolační polynom 2.stupně. Kromě 1.diferencí získaných z tabulek bylo tedy nutné dopočítat 2.diference 0 = I +0.5 I 0.5 +1 = I +1.5 I +0.5 a jejich průměr +0.5 = 1 ( ) 0 + +1. 2 Rektascenze hvězdy v době pozorování je pak dána vztahem: resp. deklinace hvězdy v okamžik pozorování: α = α 0 + n I +0.5 + 1 n(n 1) II +0.5 2 δ = δ 0 + n I +0.5 + 1 n(n 1) II 2 +0.5, kde n = D D 0 + t gr, 10 kde D je datum měření, D 0 datum pro které jsou tabelovány hodnoty, t gr je přibližný hodinový úhel od greenwichského poledníku uvedený ve dnech a 10 dní je krok v astronomických tabulkách. 4 Hodinový úhel v okamžiku měření Pro každý z okamžiků měření zenitové vzdálenosti byl určen hodinový úhel s použitím rektascenze vyinterpolované pro střed intervalu měření: 5 Převod čtení v II. poloze t i = S 0 + UT i (1 + μ) + λ α, Pro měření byl použit stroj s šedesátinným dělením kruhu, tedy: z = 360 o II Pro čtení v I. poloze platí: z = o I

6 Oprava o refrakci Zenitové vzdálenosti byly opraveny o refrakci: ( ) z = z + 60.27 tan z 0.07 tan 3 z b 1048.6 1.0342 1 + 0.00367t Poznámka: Oprava z vlivu refrakce je ve vteřinách zatímco zenitová vzdálenost ve stupních. 7 Určení zeměpisné šířky φ Z nautickeho trojúhelníka platí kosinová věta: 7.1 Zavedení substitucí Do kosínové věty jsou zavedeny substituce: cos z = sin φ sin δ + cos φ cos δ cos t sin δ = m sin M cos δ cos t = m sin M Po umocnění obou výrazů a jejich sečtení lze ze substitucí vyloučit proměnnou M a tedy vyjádřit neznámou m: m = sin 2 δ + cos 2 δ cos 2 t Obdobně lze poměrem obou substitucí vyloučit proměnnou m a získat výraz pro proměnnou M: tan M = tan δ cos t Dosazením substitucí do kosínové věty je získán výraz: Aplikací součtového vzorce je získán výraz: cos z = m sin M sin φ + m cos M cos φ cos z m Následně je pak vyjádřena zeměpisná šířka: = cos(φ M) φ = M + arccos ( ) cos z m Z daného vztahu byla určena zeměpisná šířka pro každou z dvojic měřené zenitové vzdálenosti a hodinového úhlu (závislý na okamžiku měření). Výsledná zeměpisná délka určovaného bodu byla určena aritmetickým průměrem dílčích výsledků.

8 Číselné výsledky Dílčí výsledky: φ 1 = 50 6 34.236 φ 9 = 50 6 09.096 φ 2 = 50 6 39.293 φ 10 = 50 6 04.858 φ 3 = 50 6 37.431 φ 11 = 50 6 07.846 φ 4 = 50 6 36.428 φ 12 = 50 6 08.437 φ 5 = 50 6 07.053 φ 13 = 50 6 37.743 φ 6 = 50 6 03.953 φ 14 = 50 6 36.018 φ 7 = 50 6 08.411 φ 15 = 50 6 34.573 φ 8 = 50 6 10.243 φ 16 = 50 6 34.867 Zeměpisná šířka určovaného bodu: φ = 50 6 21.905 Zeměpisná délka určovaného bodu: λ = 0 h 57 m 33 s 9 Schéma souhvězdí Pastýře zdroj: http://cs.wikipedia.org

Závěr: Z měřených zenitových vzdáleností a okamžiků pozorování byla vypočtena zeměpisná šířka stanoviska pozorování. Souřadnice hvězdy byly určeny kvadratickou interpolací z astronomických tabulek. Takto určené souřadnice jsou vztaženy ke středu intervalu pozorování. Vzhledem k malému pohybu hvězdy (řádově 0.1 s v rektascenzi a jednotky vteřin v deklinaci za 10dní) jsou souřadnice vztažené ke středu intervalu pozorování pro výpočet dostatečně přesné. Měřené zenitové vzdálenosti byly pro výpočet opraveny o refrakci, použit byl vzorec se členem zohledňujícím měření teploty a tlaku v době pozorování. Výsledná zeměpisná šířka je aritmetickým průměrem dílčích výsledků. Z dílčích výsledků je patrný rozdíl mezi měřeními v I. a II. poloze dalekohledu.to je patrně způsobeno indexovou chybou, která je vyloučena zprůměrováním výsledků (měření v I. a II. poloze je stejný počet).výpočty byly provedeny v programu Octave. Zdrojový kód k výpočtům není přílohou technické zprávy (v případě potřeby bude zaslán). V Kralupech nad Vltavou 10.03.2011 Jan Dolista (so-cool@ehm.cz)