4. konference o matematice a fyzice na VŠT Brno, Fraktály ve fyzice. Oldřich Zmeškal

Podobné dokumenty
Příklady elektrostatických jevů - náboj

II. Statické elektrické pole v dielektriku. 2. Dielektrikum 3. Polarizace dielektrika 4. Jevy v dielektriku

ELEKTRICKÝ NÁBOJ COULOMBŮV ZÁKON INTENZITA ELEKTRICKÉHO POLE

1. Dvě stejné malé kuličky o hmotnosti m, jež jsou souhlasně nabité nábojem Q, jsou 3

MAGNETICKÉ POLE ELEKTRICKÉHO PROUDU. r je vyjádřen vztahem

ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS Řešené úlohy a postupy: Spojité rozložení náboje

GAUSSŮV ZÁKON ELEKTROSTATIKY

F5 JEDNODUCHÁ KONZERVATIVNÍ POLE

Gravitační pole. a nepřímo úměrná čtverci vzdáleností r. r r

Základní vlastnosti elektrostatického pole, probrané v minulých hodinách, popisují dvě diferenciální rovnice : konzervativnost el.

I. Statické elektrické pole ve vakuu

ε ε [ 8, N, 3, N ]

Elektrický náboj [q] - základní vlastnost částic z hlediska EM pole - kladný (nositel proton), záporný (nositel elektron) 19

Učební text k přednášce UFY102

Elektrické a magnetické pole zdroje polí

v 1 = at 1, (1) t 1 = v 1

do strukturní rentgenografie e I

Skalární a vektorový popis silového pole

3.7. Magnetické pole elektrického proudu

Platí Coulombův zákon? Pole nabité koule.

ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS

Trivium z optiky Vlnění

3.1. Magnetické pole ve vakuu a v látkovém prostředí Elektromagnetická indukce Energie a silové účinky magnetického pole...

2.1 Shrnutí základních poznatků

Elektromagnetické jevy, elektrické jevy 4. Elektrický náboj, elektrické pole

ELEKTROMAGNETICKÉ VLNY VE VOLNÉM PROSTŘEDÍ

5. Světlo jako elektromagnetické vlnění

Cavendishův pokus: Určení gravitační konstanty,,vážení Země

Elektrostatické pole Coulombův zákon - síla působící mezi dvěma elektrickými bodovými náboji Definice intenzity elektrického pole Siločáry

Konstrukční a technologické koncentrátory napětí

Práce vykonaná v elektrickém poli, napětí, potenciál Vzájemná souvislost mezi intenzitou elektrického pole, napětím a potenciálem Práce vykonaná v

F r. Umístěme do P jinou elektricky nabitou částici. Síla na ni působící Elektromagnetická interakce

Stavba atomu: Atomové jádro

Cvičení z termomechaniky Cvičení 6.

ELEKTROSTATIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Elektřina a magnetismus - 2. ročník

Hlavní body. Keplerovy zákony Newtonův gravitační zákon. Konzervativní pole. Gravitační pole v blízkosti Země Planetární pohyby

Newtonův gravitační zákon Gravitační a tíhové zrychlení při povrchu Země Pohyby těles Gravitační pole Slunce

DYNAMIKA HMOTNÉHO BODU

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ GB02 FYZIKA II MODUL M01 ELEKTŘINA A MAGNETISMUS

Vlnovody. Obr. 7.1 Běžné příčné průřezy kovových vlnovodů: obdélníkový, kruhový, vlnovod, vlnovod H.

Klíčové pojmy Vypište hlavní pojmy: b) Tíhová síla. c) Tíha. d) Gravitační zrychlení. e) Intenzita gravitačního pole

FYZIKA I. Mechanická energie. Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art.

Elektrické pole vybuzené nábojem Q2 působí na náboj Q1 silou, která je stejně veliká a opačná: F 12 F 21

Elektřina a magnetismus Elektrostatické pole

6 Diferenciální operátory

7 Gaussova věta 7 GAUSSOVA VĚTA. Použitím Gaussovy věty odvod te velikost vektorů elektrické indukce a elektrické intenzity pro

ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS Řešené úlohy a postupy: Gaussův zákon

a polohovými vektory r k

Gravitační a elektrické pole

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Opakování: shrnutí základních poznatků o struktuře atomu

14. Základy elektrostatiky

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek v letech

Kovy - model volných elektronů

Pohyb tělesa, základní typy pohybů, pohyb posuvný a rotační. Obsah přednášky : typy pohybů tělesa posuvný pohyb rotační pohyb geometrie hmot

Fyzika. Fyzikální veličina - je mírou fyzikální vlastnosti, kterou na základě měření vyjadřujeme ve zvolených jednotkách

Keplerova úloha. Abstrakt: Článek řeší problém pohybu planety (Země) kolem Slunce.

10. Energie a její transformace

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek ( 2015)

Newtonův gravitační zákon

Otázka Základy vyzařování elektromagnetických vln

Rozklad přírodních surovin minerálními kyselinami

Termomechanika 9. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ PRŮVODCE GB01-P03 MECHANIKA TUHÝCH TĚLES

k + q. Jestliže takový dipól kmitá s frekvencí ν (odpovídající

2. Elektrotechnické materiály

GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/

a) [0,4 b] r < R, b) [0,4 b] r R c) [0,2 b] Zakreslete obě závislosti do jednoho grafu a vyznačte na osách důležité hodnoty.

Mol. fyz. a termodynamika

GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/

ELT1 - Přednáška č. 4

Vybrané kapitoly z fyziky. Zdeněk Chval

Diferenciální operátory vektorové analýzy verze 1.1

Základem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček:

Fluktuace termodynamických veličin

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ELEKTROSTATIKA. Obsah. Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku. Bohumil Vybíral. Úvod 3

Vibrace vícečásticových soustav v harmonické aproximaci. ( r)

VLASTNOSTI KAPALIN. Část 2. Literatura : Otakar Maštovský; HYDROMECHANIKA Jaromír Noskijevič; MECHANIKA TEKUTIN František Šob; HYDROMECHANIKA

Sommerfeld-Wilsonova kvantová mechanika

TERMIKA II. Stacionární vedení s dokonalou i nedokonalou izolací; Obecná rovnice vedení tepla; Přestup a prostup tepla;

Kinematika. Hmotný bod. Poloha bodu

ELEKTRICKÝ PROUD ELEKTRICKÝ ODPOR (REZISTANCE) REZISTIVITA

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2018) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Molekulová fyzika a termika. Přehled základních pojmů

MATEMATIKA III. π π π. Program - Dvojný integrál. 1. Vypočtěte dvojrozměrné integrály v obdélníku D: ( ), (, ): 0,1, 0,3, (2 4 ), (, ) : 1,3, 1,1,

IDEÁLNÍ PLYN. Stavová rovnice

Hydraulika podzemních vod

Řešení testu 2b. Fyzika I (Mechanika a molekulová fyzika) NOFY ledna 2016

Základní otázky pro teoretickou část zkoušky.

12 DYNAMIKA SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŮ

ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS

Okruhy, pojmy a průvodce přípravou na semestrální zkoušku v otázkách. Mechanika

Termodynamika 2. UJOP Hostivař 2014

ELEKTRICKÝ NÁBOJ A ELEKTRICKÉ POLE POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A

SMR 1. Pavel Padevět

Podpora digitalizace a využití ICT na SPŠ CZ.1.07/1.5.00/

U218 - Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze. Přenos tepla. Přehled základních rovnic

Vlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti

Napětí horninového masivu

Transkript:

4. konfeence o matematice a fyzice na VŠT Bno, 15. 9. 25 Faktály ve fyzice Oldřich Zmeškal Ústav fyzikální a spotřební chemie, Fakulta chemická, Vysoké učení technické, Pukyňova 118, 612 Bno, Česká epublika mail: zmeskal@fch.vutb.cz Abstakt. Příspěvek se zabývá aplikací faktální geometie při fomulování zákonů popisujících vlastnosti fyzikálních polí. K popisu vlastností takovýchto objektů se používají dva základní paamety: faktální dimenze, kteá chaakteizuje tend opakování motivu objektu v -ozměném postou při změně měřítka a faktální mía K, kteá chaakteizuje počet elementáních objektů, ze kteých je faktální stuktua složena. Výsledky zobecňují známé poznatky popisující inteakce mezi bodovými objekty, tj. objekty s faktální dimenzí = (např. hmotnými body, bodovými elektickými náboji), esp. hmotnými nebo nabitými tělesy ( = = 3) na objekty mající faktální stuktuu,. Odvozené vztahy lze použít také k popisu vlastností jiných duhů polí (akustických, teplotních, atd.) Lze je také aplikovat obecně na -ozměný posto, tj. např. k popisu vlastností časopostou (speciální a obecná teoie elativity). Klíčová slova. faktální stuktuy, faktální dimenze, faktální mía, fyzikální pole, faktální geometie, elektostatické pole, gavitační pole 1. Úvod Většina příodních objektů má faktální chaakte [1, 2]. Jejich vlastnosti mohou být popsány dvěma základními paamety faktální míou K a faktální dimenzí. Faktální mía přitom definuje zaplněnost postou elementání buňkou mající učité vlastnosti (hmotnost, elektický náboj, obecně enegii), faktální dimenze pak tend změny zaplněnosti postou při změně měřítka (jeho velikost může být menší nebo větší než je velikost měřící buňky). Faktální dimenze se může měnit mezi dvěmi limitními hodnotami: - po = bude změna faktální stuktuy při změně měřítka maximální (v eálném světě tomu odpovídají idealizované objekty, např. hmotný bod, bodový elektický náboj), 1

4. konfeence o matematice a fyzice na VŠT Bno, 15. 9. 25 - po =, kde = 3 je euklidovská dimenze postou, nebude změna vlastností stuktuy na velikosti měřítka záviset (v eálném světě to může být např. tuhé těleso, ideální plyn, homogenně ozložený elektický náboj atd.). 2. Zaplněnost postou faktální stuktuou Faktální míu K lze definovat ovnicí [3, 4] ( ε ) = m K = N ε (1/ ), (1) kde ε je velikost měřítka, N(ε) je počet objektů o velikosti ε, kteé pokývají danou stuktuu, esp. m je počet opakování zmenšeného objektu v síti o velikosti a 1/ je změna měřítka. Faktální dimenzi stuktuy lze potom učit deivací (1) podle velikosti (esp. změny) měřítka d ln N = d lnε ( ε ) ln( m) ln(). (2) Faktální dimenze 2 (plošných) objektů může být učena numeicky např. pomocí předcházejících ovnic užitím počítačů např. metodou počítání čtveců ( box counting method ) nebo mass method. Obě metody jsou navzájem komplementání ( ε =1, N ( ε ) = m ) a dávají stejné výsledky faktální dimenze. Pokytí plochy faktálním objektem může být tedy popsáno ovnicí ( ) m 2 N S () = = = K. (3) 2 2 Rovnice (3) může být zobecněna po -dimenzionální posto na tva F () ( ) m N = = = K, (4) kde je topologická dimenze postou. Hodnotu F() si nazveme zaplněnost (pokytí) postou. Poslední ovnice vyjadřuje závislost zaplněnosti postou na jeho velikosti (učeném např. délkou hany v -ozměném postou), ale také na paametech K a. Faktální dimenze se tedy může měnit v intevalu,. Limitní případy jsou - zaplněnost postou fyzikální veličinou se po = (t.j. když množství veličiny je nezávislé na velikosti postou, N ( ) = K ) snižuje s jeho velikostí podle vztahu F() = K (po > 1). - zaplněnost postou je nezávislá na velikosti postou po = (t.j. posto je homogenně zaplněn) a je ovno faktální míře F() = K. Počet objektů v ohaničené oblasti (po > 1) se zvyšuje s jeho velikostí podle N = K. () ob. 1 Pokytí (zaplněnost) dvoudimenzionálního postou 2

4. konfeence o matematice a fyzice na VŠT Bno, 15. 9. 25 Situace po 2 posto je znázoněna na ob. 1; ozdílné konstanty K a K * jsou způsobeny adiálním ohaničením postou (čtvecová oblast byla nahazena kuhovou) 3. Intenzita a potenciál fyzikálního pole Hustotu faktální fyzikální veličiny ρ ( ) (např. hustotu elektického náboje nebo hustotu hmotnosti) v - ozměném euklidovském postou můžeme definovat vztahem ρ( ) = ef( ) = ek, (5) kde je polomě elementání buňky, e je kvantum fyzikální veličiny, K faktální mía a faktální dimenze. Z tohoto vztahu můžeme také učit množství fyzikální veličiny Q() (např. hmotnosti nebo elektického náboje) v postou o objemu V * * Q() = en( ) = ρ dv = ek = ρ(), (6) V* kde dv * = d( ) je elementání objem -ozměného postou. Intenzitu fyzikálního pole můžeme učit užitím Gauss-Ostogadského věty po adiální pole pomocí vztahu ( ) div = k ρ, (7) d = k ρ + 1 d (), (8) kde konstanta k je úměná příslušné fyzikální konstantě (např. pemitivitě nebo gavitační konstantě). Intenzita elektického pole a potenciál V souvisí navzájem vztahem = gadv, (9) takže obě veličiny souvisí s hustotou faktální veličiny ρ ( ) pomocí vztahu ( ) V = div = k ρ, (1) kde je Laplaceův opeáto. Tato ovnice může být po adiální ozdělení faktální veličiny ρ () přepsána do tvau 2 d V = k ρ 2 + 1 d (). (11) Z těchto vztahů lze vypočítat závislost intenzity a potenciálu adiálního fyzikálního pole 3

4. konfeence o matematice a fyzice na VŠT Bno, 15. 9. 25 + 1 + 2 = k( ek), V = k( ek). (12) ( + 2) na velikosti elementání buňky. Závislost adiálních složek hustoty fyzikální veličiny, intenzity a potenciálu fyzikálního pole po ůzné hodnoty faktální dimenze jsou znázoněny na ob. 2 a ob. 3. Z hustoty fyzikální veličiny ρ ( ) dané vztahem (5) lze učit adiální složku intenzity a také odpovídající potenciál V fyzikálního (např. elektického nebo gavitačního) pole. V následující části je tento, čistě matematický apaát použit po popis vlastností elektostatického a gavitačního pole. a) b) c) ob. 2 Závislost fyzikální veličiny na vzdálenosti a na faktální dimenzi a) adiální hustota fyzikální veličiny ρ(, ), b) adiální intenzita pole fyzikální veličiny (, ) a c) adiální potenciál fyzikálního pole V (, ) po topologickou dimenzi = 3 a) b) c) ob. 3 Závislost fyzikální veličiny na topologické dimenzi a faktální dimenzi a) adiální hustoty fyzikální veličiny ρ(, ), b) adiální intenzity fyzikálního pole (, ) a c) adiálního potenciálu V (, ) po ozmě = 2 4. lektostatické a gavitační pole Hustota faktální fyzikální veličiny ρ ( ) ve tojdimenzionálním postou ( = 3) lze přepsat podle (5) do tvau 3 ( ) = ρ ρ, (13) kde ρ = ek a e je kvantum fyzikální veličiny. Pomocí ovnice (7) lze učit také množství fyzikální veličiny Q() (např. hmotnosti nebo elektického náboje) ve 3 postou 4

4. konfeence o matematice a fyzice na VŠT Bno, 15. 9. 25 3 = ρ, (14) () = Q Q kde Q = 3ρ / je hmotnost (elektický náboj) v postou o velikosti = 1. Intenzita a potenciál fyzikálního pole pak může být zapsána jako (12) 2 1 = kρ, V = kρ. (15) ( 1) Konstanta k v těchto vztazích má ůzný význam po jednotlivé typy polí a po ůzné faktální dimenze (viz Tabulka I). Tabulka I Typické faktální dimenze v -ozměném postou nezávislá veličina typ pole objem kρ (elstat) kρ (gav) Q, M = konst. bodový objekt/sféické V* = 4π 3 /3 Q /4πε GM 2 V = konst. ekvipotenciální/cylindické V* = 2π 3 τ /2πε 2Gτ 1 = konst. homogenní/ovinné V* = 8 3 σ /ε 4πGσ ρ = konst. homogenní hustota ρ /ε 4πGρ Veličiny popsané v předcházející části byly užity po popis vlastností elektostatického pole s definovaným ozdělením elektického náboje. V následující části budou diskutovány speciální případy, např. intenzita a potenciál pole v okolí homogenně nabité ovinné desky ( = 1 = 2), esp. homogenně nabité tyče ( = 2 = 1). Jsou zde uvedeny také vztahy popisující vlastnosti elektostatického pole v okolí bodového náboje ( = ), esp. v homogenně nabitém tělese ( = = 3) (viz ob. 4) ob. 4 Speciální geometie po a) ovinné, b) cylindické,c) sféické pole ve 3 postou Po faktální dimenzi = a euklidovskou dimenzi = 3, tj. po adiální intenzitu a potenciál V elektického pole ve vzdálenosti od bodového elektického náboje Q lze ovnici (16) přepsat do tvau 1 Q 1 Q =, V 2 =, (16) 4πε ε 4πε ε 5

4. konfeence o matematice a fyzice na VŠT Bno, 15. 9. 25 kde ε ε je pemitivita postředí, k = 3 (4πε ε ) a 4π 3 je koeficient po tansfomaci z kychle na kouli Po = představuje ovnice (16) ve 3 postou ( = 3) např. intenzitu a potenciál elektického pole uvnitř homogenně nabitého tělesa s konstantní hustotou elektického náboje ρ ρ ρ 2 =, V =, (17) 3ε ε 6ε ε kde k = 1 ε ε. Po = 1 = 2 definuje ovnice (16) ve 3 postou ( = 3) např. intenzitu a potenciál elektostatického pole v okolí homogenně nabité desky s konstantní plošnou hustotou náboje σ σ = = const., V 2ε ε σ =, (18) 2ε ε kde k = 1 ε ε. Po = 2 = 1 epesentuje (16) ve 3 postou ( = 3) elektické pole a potenciál v okolí homogenně nabité tyče s konstantní lineání hustotou náboje τ τ τ ln ( ) =, V =, (19) 2πε ε 2πε ε kde k = 1 2πε ε, π je koeficient po tansfomaci z kychle na válec a je vzdálenost tyče od místa s nulovým potenciálem (např. ). Závislosti adiální složky intenzity elektostatického pole po ůzné hodnoty faktální dimenze je znázoněna na ob. 5. Stmost závislostí souhlasí s poznatky známými po speciální případy. Po homogenní těleso, esp. homogenně nabité těleso je stmost závislosti lineáně ostoucí m ~ ( = 3, = 3); po homogenní gavitační, esp. elektostatické pole je m ~ konst. ( = 3, = 2) a po homogenní, esp. homogenně nabitou tyč je m ~ 1/ ( = 3, = 1). Po bodový elektický náboj (Coulombův zákon) nebo hmotný bod (Newtonův zákon) bude se závislost limitně blížit hodnotě m ~ 1/ 2 ( = 3, ). Závislost po =,1, což je hodnota blízká ideálnímu případu je znázoněna na obázku. 6

4. konfeence o matematice a fyzice na VŠT Bno, 15. 9. 25 (a.u.) 3, 2,5 2, 1,5 1,,5, ~ 1/ 1.9 ~ 1. ~. ~ 1/ 1. =.1 = 1. = 2. = 3. 1, 1,5 2, 2,5 3, 3,5 4, (a.u.) ob. 5 Závislosti adiální složky intenzity fyzikálního pole () po topologickou dimenzi = 3 a ůzné faktální dimenze V (a.u.) 12 8 4-4 ~ 1/.1 ~ 1/.9 ~ 2. ~ 1. = 3, = 2, =,9 =,1 1, 1,5 2, 2,5 3, 3,5 4, (a.u.) ob. 6 Závislosti adiální složky potenciálu fyzikálního pole V () po topologickou dimenzi = 3 a ůzné faktální dimenze Závislost adiální složky potenciálu po ůzné hodnoty faktální dimenze jsou zobazeny na ob. 6. Po homogenní těleso, esp. homogenně nabité těleso bude stmost potenciálu na vzdálenosti ůst paabolicky m ~ 2 ( = 3, = 3), po homogenní pole v okolí ovinných těles, esp. plošně nabitých desek bude závislost lineání m ~ ( = 3, = 2). Po lineání tyč, esp. lineáně nabitou tyč bude situace složitější. Stmost se bude (po = 3, 1) limitně blížit konstantě m ~ konst., ale po = 1 nebude závislost definována. Na obázku je uvedena závislost po =.9, 7

4. konfeence o matematice a fyzice na VŠT Bno, 15. 9. 25 což je hodnota blízká diskontinuitě. Po bodový náboj (Coulombův zákon) nebo hmotný bod (Newtonův gavitační zákon) bude stmost potenciálu m ~ 1/ ( = 3, ). Na obázku je uvedena závislost po =,1, což je hodnota blízká ideálnímu případu. 5. Závě Příspěvek se zabývá komplexním popisem konzevativních polí v okolí faktálních objektů v euklidovském postou. Jsou definovány fyzikální veličiny použité k popisu ůzných vlastností fyzikálních polí (elektického a gavitačního). Použitý matematický apaát byl aplikován také na popis elektických vlastností polovodičů, tepelných vlastností ideálního plynu [5] ale také k popisu vlastností elementáních částic [6, 7, 8]. 6. Liteatua 1. B. B. Mandelbot, Factal geomety of natue. New Yok: W.H. Feeman and Co. (1983) 2. M. F. Bansley, Factals veywhee. Boston: Academic Pess (1988) 3. O. Zmeskal, M. Nezadal, M. Buchnicek, Chaos, Solitons & Factals 17, 113 (23) 4. O. Zmeskal, M. Nezadal, M. Buchnicek, Chaos, Solitons & Factals; 19, 113 (24) 5. O. Zmeskal, M. Buchnicek, M. Vala, Chaos, Solitons & Factals 25, 941 (25) 6. M. S. l Naschie, Chaos, Solitons & Factals, 19, 29 (24) 7. M. S. l Naschie, Chaos, Solitons & Factals, 2, 437 ( 24) 8. O. Zmeskal, M. Buchnicek, P. Bedna, Chaos, Solitons & Factals 19, 113 (24) 8