LINEÁRNÍ ALGEBRA. Maticí typu m/n rozumíme skupinu m n komplexních čísel uspořádaných do m řádků a n sloupců (m,n

Podobné dokumenty
Řešení soustav lineárních rovnic

Okruhy z učiva středoškolské matematiky pro přípravu ke studiu na Fakultě bezpečnostního inženýrství VŠB TU Ostrava

1. LINEÁRNÍ ALGEBRA. , x = opačný vektor

DUM č. 14 v sadě. Ma-2 Příprava k maturitě a PZ geometrie, analytická geometrie, analýza, komlexní čísla

p = 6. k k se nazývá inverze v permutaci [ ] MATA P7 Determinanty Motivační příklad: Řešte soustavu rovnic o dvou neznámých: Permutace z n prvků:

4. Determinanty. Výpočet: a11. a22. a21. a12. = a 11 a 22 a 33 + a 12 a 23 a 31 + a 13 a 21 a 32 a 13 a 22 a 31. a 11 a 23 a 32 a 12 a 21 a 33

Analytická geometrie

u, v, w nazýváme číslo u.( v w). Chyba! Chybné propojení.,

Algebraický výraz je číselný výraz s proměnou. V těchto výrazech se vyskytují vedle reálných čísel také proměnné. Například. 4a 4,5x + 6,78 7t.

VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ

Analytická geometrie

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY BŘEZNA 2018

Vlastnosti posloupností

KKKKKKKKKKKKKK. (i = 1,..., m; j = 1,..., n) jsou reálná čísla a x j jsou neznámé, se nazývá soustava m lineárních rovnic o

1. LINEÁRNÍ ALGEBRA 1.1. Matice

Matice. a B =...,...,...,...,..., prvků z tělesa T (tímto. Definice: Soubor A = ( a. ...,..., ra

Technická kybernetika. Obsah. Laplaceova transformace. Akademický rok 2017/2018. Připravil: Radim Farana

Matice. nazýváme m.n reálných čísel a. , sestavených do m řádků a n sloupců ve tvaru... a1

Odchylka přímek

Teplota. 3 kt. Boltzmanova konstanta k = J K -1. definice teploty. tlaky v obou částech se vyrovnají

Digitální učební materiál

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY DUBNA 2018

Matematika přehled vzorců

f(x) f(x 0 ) = a lim x x0 f f(x 0 + h) f(x 0 ) (x 0 ) = lim f(x + h) f(x) (x) = lim

6. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI A ŘADY 6.1. ČÍSELNÉ POSLOUPNOSTI

SEMESTRÁ LNÍ PRÁ CE. Licenč ní studium STATISTICKÉZPRACOVÁ NÍ DAT PŘ I KONTROLE A Ř ÍZENÍ JAKOSTI

é ž ý á ž é é ž ř ý é ž Í ř ř ů ď ř é ď áš č ó Č ř á ý ž ý áš Č á ř ť é ý á á úř Š á ď á é ř ř á ýč é ř ý ů ýč é ú á ř á ý ř ý č č ý á č ř ý á ů š ř ů

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

asi 1,5 hodiny seznámit studenty se základními zákonitostmi křivočarého pohybu bodu Dynamika I, 3. přednáška Obsah přednášky : Doba studia :

, která vznikla z matice A vynecháním i-tého řádku a j-tého sloupce nazýváme minorem matice A příslušnému k prvku

Křivočarý pohyb bodu.

6.2. ČÍSELNÉ ŘADY. V této kapitole se dozvíte:

ČTVERCOVÉ MATICE. Čtvercová matice je taková matice, kde počet řádků je roven počtu jejích sloupců. det(a) značíme determinant čtvercové matice A

7.2.4 Násobení vektoru číslem

Rovnoměrně zrychlený pohyb v grafech

á ó ší ř ě á ě ě á í í í é ří ž Í á ě Í š í í í ó í ě é í í é ř Í é í ť í ří š ě á éž ž á ž á áá á í í č ě ř č é ď Ú á é ě ě É á š ě í Ž á í íč Í É ř

Tento materiál vznikl díky Operačnímu programu Praha Adaptabilita CZ.2.17/3.1.00/33254

ř č ě ř č ř š ř ě ř ů

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY BŘEZNA 2018

M - Posloupnosti VARIACE

ď Í óč á ě ú óí í ť ú í ý ý Ě Í ý ě í ě í ě í ě Í Í Í ó í Í í í É ó í í á ě í í ě í ó ří č ý Ýú í í í Í ě ú Ě ě Í í Í á ý ý í É í í Í Í óí Ó ě á í Í á

Odezva na obecnou periodickou budící funkci. Iva Petríková Katedra mechaniky, pružnosti a pevnosti

1.6 Singulární kvadriky

7. Analytická geometrie

Kinematika hmotného bodu

ů ž é ů ž ů é ů ůž ž é ů ř ý ž ě é ů é š ř ž ž Ů ů ř ě é ř ú ř ů ž ř ě ý ř ů š ů ž Š š ů ž ý ě ř ě ů é é Ů ž ě ř ř é ů ě ř ě ý ž ř ě ž é ů ů ž ř ž é ř

ř č é é ř ě ý ů é ě Ě ř ů ý é ř č ř é é ř é ě ý ů é é ř ú úč č é ň ř ý ě é é ě ř řé ů ý č

10 Transformace 3D Transformace a jejich realizace. Studijní cíl. Doba nutná k nastudování. Průvodce studiem

ý Í č ší í ě í ů ý í ě á íó í í á ě í ě í š í ť é ř š ě Í é é Í á í ří í íř í íž í í í í ů ží í ý í ů í ší ěá Í á é á í í ě ě í ó ý ý í í í ť í á ší í

Sbírka úloh z matematiky pro 9.ročník Lomené výrazy ZŠ Třešť

š í Ťí á ť ý é ý í í ů ý ů Í ú č í ě Í á í é ří š í ě é č ě í á ý ť ž á ě í á Í ů čí é é á í ů ž é é ý ě ý í íž ý í é ě ů ě í ý í ý á í ů ý ů íší í ž

á í í Č ť ó í íď ý í í íř ý ř ě Í č ť í á š á ý é ů á í ť č Í Í é ď ž é ž ť é éř ů í š ší ý í Í é á É í ě é ř í Í í é í ř ě á ó í í ě š ě ý á ř í á í

a 1 = 2; a n+1 = a n + 2.

Základní elementární funkce.

Napíšeme si, jaký význam mají jednotlivé zadané hodnoty z hlediska posloupností. Zbytek příkladu je pak pouhým dosazováním do vzorců.

Rovnoměrně zrychlený pohyb v grafech

Nekonečné řady. 1. Nekonečné číselné řady 1.1. Definice. = L L nekonečnou posloupnost reálných čísel. a) Označme { a }

é š ó ú ó ď ý ó ý ě é š ý ě é é č ý č č ý ú č ý ě é ó Č Č é č ý č č ý ú č ý é ě Č š č ě ě ž ó é ž ó č ě š ě é

Č ů ť ú ů ť ť ú ů ů ť ť ň ů Ť ť ů ó Č ú ť ů ů ů ú ó ó ť ů ů ú ú ú Á ú ť ť ó ň ů ů ň ť Ů Ů ť ň ů ů

Struktura a architektura počítačů


ř ě ř ř ě ř ř ř ř ž ř ř ď ě ů ř ú ů ě ř ů č ě ú ž ř ř ř ě ř ú č ň ř ř ř č ú ě ů ř ř ř ř ř ř š ě ř ř ř š ě ů č ě ř ř ě ř ů ů č č ě ěž č ř ů š ě ž ě č ě

4. Analytická geometrie v prostoru

ů ů ď

ó ř é ó é Ě ť é

íž ě íž á ť ř ť í ž ě ě á í ň á í á í ů ů íž ď ř ť šíř é ě ě ě ř í ší íř ý ý ů éříš éš ěž ě á í á í ř é šíř ý ěží č ě š é í í ř í á í á í ž ž é ř é í

nazveme číselným vektorem. Čísla a Definice. Vektor, jehož všechny složky se rovnají nule, se nazývá nulový vektor o r = (0, 0, 0,, 0).

Správnost vztahu plyne z věty o rovnosti úhlů s rameny na sebe kolmými (obr. 13).

í á á ě č é úč í á á ě č é úč ý á č á íí Ž á Ž á í í í ú á č é ř í ě ě í č ý ří ů ů ů ý ří ů ý ů ě í í ě íč í č í ř ů á í í í úč ů á í ří ů ý ů ří ů ý

Rovnice přímky. s = AB = B A. X A = t s tj. X = A + t s, kde t R. t je parametr. x = a 1 + ts 1 y = a 2 + ts 2 z = a 3 + ts 3. t R

á á á š á á á š é č éš á Š šš ý č ě á š á Š šš ý č žá ů š ž á Š šš ý č žá š é Ť š ý č ý Š ě ě Ť ý ě š ě á á á é ě ě š é ě Š ě á á ě č ě ý ěž éš á á ě

í č ž ě ý č ě ží ě ý ý í ě ž í í í í ě ě ž ý í í í ř í í č é é ý ě ž ý ů í é é ří í č ě Ž ě í ě í í í Ž í é ě ř Ž í ů é ří í í ů ě é ů ě é í č í ů é í

é ř ř ý ž ý ž ž é Ť ř ř ý ř ř é ř é ř ř ý ý ř é é š ý ž ž é ž ň ý ň é š éž š Ř ř ň é ý é ň é ýš ý ý ň ý ň ž Č ř ř é ň é ň š é ž ň é ř ď é š ř ů ň ý Ť

11.1 Úvod. Definice : [MA1-18:P11.1] definujeme pro a C: nedefinujeme: Posloupnosti komplexních čísel

É č Ř ů ý ť Ň ť É ť ď ňó ř ř ó ř ř ý ó ř č ó řý ď č ů č ý ř ř ř ň ř č ř ř ř č ť ř ř ď č ř ř ř É Ý ó Ě č Ý ů ý č ó Ř ď š ý ý ý ř ý č Ň č ý ý Ú ť ř ý ů

ý é ě é é ž í ř ř í Ž á ř í ž í á ů íč é á ř á í é á ů á Í ří č ýý ř ů ů é ří í ťř č č í á í á ří š í í ř í í é í á í ř ší ý ý ě í ůč ě Í í ě á á š ří

12. MOCNINY A ODMOCNINY

é á á á Ž é í ě ý éší ý č éč é é é ř ř ů á ž ů ř ó ř á á í č é ě á ží ů č á š ě ří ě ě ý ř á á ý á á é š ř ř ěž í ý ř ů ří š ř í é ě ř é č č á í á á ě

Základy teorie matic

Přehled často se vyskytujících limit posloupností. = ek. = 1 lim n n! = = C = α 0+

é ý ř ř ř ý ř ý ř Ž š č É é š ř ý ž ý ý ř ř é ů Í ý ř éč ý ř éč ř ř ý ř ů ý ř ů ý ů ý ň Ž

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY ÚNORA 2019

Geometrické modelování. Diferenciáln

ý í á á š ě é í š íž á á ě š š ě ě á ě é ř é ž čá é ž ř í ř í í á č í š á í š ř í é ě š ž í ý é ě í í í á ř é ě ě ší ž ů ý á ě š é číš ě á ú ě í á í ě

III.4. Fubiniova (Fubiniho) věta pro trojný integrál

14. přednáška. Přímka

POLYNOM. 1) Základní pojmy. Polynomem stupně n nazveme funkci tvaru. a se nazývají koeficienty polynomu. 0, n N. Čísla. kde

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

č í ůťí í ů é ří í í č í Ů Ě Í ý ř Ž č ž í ů č í ý ě ě ě é ů š ě í í ý í ě é ž ý Ť í Ťí í í ý Ú í č í í Č ů ě Í Ú šíř č í č ě í é č í é ý ě ý ň ě ý ě

í ů í ě ží í ů ý í ý íž úč ě žíí í ř ř í ě ý ř é ý ří č č č č ě ř č ž č ě é ř ů í í č ó ú í ř ž ě ÚČ Á úč ží í í ý í ř í ů ě í í ě í í í ů ů ý úč í ř

č Ř Ě ů č ě ě ě ě č š ě Ž č úč úč ě č ú Š č ě š č Ž č Š ě š č ů úč Í Š ě ě Í Ú č č ě ú č č ě Á Ř Ř Ž Ý Ř Ř Í Ú Ž Ý č Ř Í Ř É ÍÚ Ř Ř Ř š ě č č Ř š ě š

Interval spolehlivosti pro podíl

Metoda datových obalů DEA

Í é ř ě ž ě ř ě Ě ó ó ť ť é ě ř ř ž é ř ď Í ží é é Í Í ó ž ě šť š ě ěí é ř ž é Í é Í ě ě ř č é ď ř ž Í é é š ě ž ř Í č é é Á ě é ě ý ď Í š Í ř ěž ť é

Č š ú í š í š í í č ň é é š š ž í ř Í ů é š ň ř ř ř ř ú í í í í í í ří í č é ú í ří í í í ž í í č í ů í é í í é ří é í ř í í í úř í í Í úř í í í í í ú

Obvykle se používá stejná transformační matice pro napětí a proud.

Rovnoměrný pohyb VI

é é ý ě č š é ď ě ď é ř ř é ť č řš řš ě č ě ý ěř č ý ěř ě ú ř ě č ě č ď ěř č ý ěř ě ú ř é ú č č Ž ě ř ě ř č ř ř ď čč ř ě č ýš é ř ěž č ř é ě š Ú ř š ě

Posloupnost v matematice je řada čísel. Je přesně určeno pořadí čísel, je tedy dáno, které číslo je první, druhé atd.

í á Č é ě á í Ž ý ů ě ú á č ž Č ží á ý á ě ý ý ý á ů ý ě á š š ď í ě í ž í í ří šč ě ý ý š é í é í ý ý ř ů ý ý áží ů í ý ě ší íš ž Č ý í á ý í ř í ě é

Transkript:

LINEÁRNÍ LGER Micí p m/ romíme kpi m kompleích číel pořádých do m řádků lopců (m R ) To číl ýáme prk mice Očíme-li ij prek i-ém řádk j-ém lopci pk mici p m/ můžeme p e r: m m m Polopo mm e ýá hlí digoál Prk éo polopoi e ýjí digoálí SPECIÁLNÍ TYPY MTIC: ) Mice p m/ e ýá lopcoá ) Mice p / e ýá řádkoá ) Je-li m ýáme mici čercoo micí řád ) Čercoá mice e ýá jedokoá kdž má hlí digoále mé jedičk šde jide l Očjeme ji E

) Čercoá mice řád e ýá digoálí jeliže má hlí digoále lepoň jede prek eloý oí prk jo ro le ) Mici O p m/ jejíž šech prk jo ro le ýáme loo micí ) Mice e ýá dolí rojúhelíkoá mice jeliže obhje pod hlí digoálo mé l Mice e ýá horí rojúhelíkoá mice jeliže obhje d hlí digoálo mé l 8) Sbmicí ik eme koo mici kerá ike mice echáím i-ého řádk k-ého lopce ) Trpooá mice T k mici ike mice k že měíme řádk mice lopce opk Jeliže je mice p m/ poom je mice rpooá p /m Plí ( ) T T ) Mice e ýá merická jeliže ) Mice e ýá imerická jeliže T T

OPERCE S MTICEMI: Nechť jo mice éhož p m/ čílo ) k R Poom: mjí-li ejé prk ejých poicích roo mic ) mice C je opě p m/ ike k že ečeme mic prk ejých poicích oče mic ) mice C k je opě p m/ ike k že kždý prek mice áobíme čílem k áobeí mice reálým čílem C kde Příkld : Vpočíeje mici ( ) T 8 8 Nechť je mice p m/ mice p /p Poom mice mic plí c ik j Poor! ij b jk i b k i b k i b k C je mice p m/p Pro oči T T T T T Plí: ( ) T T T T T ( )

Příkld : Vpočíeje oči mic Příkld : Vpočíeje oči mic [ ] 8

hodo mice Mimálí poče lieárě eáilých řádků mice p m/ eme hodoí éo mice Očjeme hod ( ) h ( ) Hodo loé mice je Řádkoými elemeárími rformcemi mice ýáme o úpr: ) Výmě do řádků ) Váobeí liboolého řádk čílem růým od l ) Přičeí k-áobk ( k R ) liboolého řádk k jiém řádk Podobě defijeme SLOUPCOVÉ ELEMENTÁRNÍ TRNSFORMCE Řekeme že mice jo ekileí le-li jed ich přeé drho koečým počem elemeárích rformcí Očjeme Dě mice keré mjí ejo hodo ýáme ekileími Pro mici p m/ plí: h( ) mi( m ) Řádkoými elemeárími rformcemi e hodo mice eměí Trpooáím e hodo mice eměí j i lopcoými elemeárími rformcemi e hodo mice eměí PRKTICKÝ VÝPOČET HODNOSTI MTICE: Pomocí elemeárích rformcí príme mici rojúhelíkoý (chodoý) r Vecháme loé řádk Poče eloých řádků éo mice je roe její hodoi Příkld : Určee hodo mic

C

Příkld : Jká může bý hodo mice pro růé hodo číl? ( ) ( ) 8 8 pro pro je ( ) hod je ( ) hod SOUVISLOST HODNOSTI MTICE S LINEÁRNÍ ZÁVISLOSTÍ VEKTORŮ: Mějme ekor ( ) ( ) b b b ( ) r c c c Užjme mici c c c b b b echť ( ) h hod Jeliže r h pk jo ekor r lieárě eáilé Jeliže r h < pk jo ekor r lieárě áilé le ich br práě h lieárě eáilých ekorů Příkld : Zjiěe d jo ekor ( ) ( ) b ( ) c ( ) 8 d lieárě áilé 8 8 8 8 ř ř ř ř ( ) < hod proo jo ekor lieárě áilé kokréě c b d

deermi Deermi čercoé mice řád jejíž prk jo kompleí číl je kompleí čílo Zčíme de ebo VÝPOČET DETERMINNTU: : : : požijeme Srroo pridlo : Pro deermi šších řádů NEPLTÍ logie předešlými ýpoč To deermi míme počí jik Několik možoí i kážeme: možo: Lplceů rooj deermi podle i-ého řádk i i k i Di i Di i Di kde Dik ( ) ik pro k D ik eme lgebrický doplěk k prk ik Obdobě můžeme defio Lplceů rooj podle liboolého lopce Pomocí Lplceo rooje můžeme počí deermi liboolého řád možo: Deermi rojúhelíkoé mice je roe oči prků hlí digoále K úprě deermi rojúhelíkoý r požijeme řádkoé či lopcoé elemeárí úpr míme le dbá ěkeré odlišoi: Vměíme-li deermi ájem d řádk (d lopce) deermi měí méko Váobíme-li JEDEN řádek (lopec) čercoé mice reálým čílem c poom deermi iklé mice je roe c Jiými lo polečého čiiele řádk (lopce) le ko před deermi Přičeme-li c-áobek ( c ) jedoho řádk (lopce) k jiém deermi e eměí možo: podle mého áor ejlepší bereme i řádek ebo lopec deermi e príme k b ěm ůlo jedo eloé čílo bek bl l Poé proedeme Lplceů rooj podle ohoo řádk (lopce)

DLŠÍ VLSTNOSTI DETERMINNTŮ: Má-li deermi d řádk (lopce) ejé je roe le Obhje-li jede řádek (lopec) deermi mé l pk je deermi roe le Deermi e roá le práě ehd kdž má řádk (lopce) lieárě áilé Trpooáím e deermi eměí j T Jo-li čercoé mice éhož řád pk j deermi oči do mic e roá oči deermiů ěcho mic Příkld : Vpočíeje deermi: Příkld : Vřeše roici ( ) ( ) ( )

Příkld 8: Vpočíeje deermi:

ierí mice Čercoo mici eme reglárí jeliže je její deermi eloý Jeliže poom eme čercoo mici iglárí Příkld : Určee čílo m k b mice m bl reglárí m ř ř m ( ) ( ) m m ř ( 8m ) m m 8 8m m K iglárí mici eeije mice ierí Ierí mice k mici (pokd eije) je micí rče jedočě (Tj k jedé reglárí mici emůže eio íce ierích mic) Ierí micí k reglárí mici je reglárí mice pro kero plí E Plí ( ) Nechť jo čercoé mice -ého řád Je-li lepoň jed mic iglárí pk je oči iglárí Jo-li obě mice reglárí je oči reglárí mice plí ( ) Výpoče ierí mice e obkle eproádí podle defiice Nejčěji e požíjí o d pop:

ď reglárí mice Poom mice k í ierí Mici eme djgoo ke čercoé mici jeliže kždý prek ik hrdíme jeho lgebrickým doplňkem ik D ko iklo mici rpojeme: D D D D D D D D D Příkld : Určee ierí mici k mici

Přeedeme-li řádkoými elemeárími rformcemi mici jedokoo mici E pk éž elemeárí rformce přeedo jedokoo mici E mici ierí Příkld : Určee ierí mici k mici ( ) 8 / E 8 8 8 Micoé roice: E E Nechť je dá micoá roice rep pro eámo mici kde mice je reglárí mice je hodého p Řešeím éo roice je mice rep

Příkld : Určee mici micoé roice je-li o lieárích roic So m lieárích roic o eámých pijeme e r kde ij ýáme koeficie roice ýáme eámé roice i j b ýáme pré r roice ( i m j ) b b b m m m m Jo-li šech b poom e jedá o homogeí o lieárích roic i Je-li lepoň jedo číel b i růé od l poom e jedá o ehomogeí o lieárích roic

MTICOVÝ ZÁPIS SOUSTVY LINEÁRNÍCH ROVNIC: b b kráceě můžeme pá m m m bm Řešeím o lieárích roic eme kždo pořádo -ici reálých číel ( ) po doeí do šech roic o o o ideick plňje kerá Liboolo o lieárích roic můžeme řeši GUSSOVOU ELIMINČNÍ METODOU: b Ze o lieárích roic eíme mici b / kero ýáme m m m bm rošířeo micí o To mici přeedeme ekileími úprmi mici rojúhelíkoém (chodoém) r Poče řešeí o jiíme rčeím hod ( ) hod ( / ) Z preé mice oříme oo o roic e keré dopočíáme jedolié eámé Ekileí úpr: Npáí roic liboolém pořdí Váobeí liboolé roice eloým čílem Přičeí liboolého áobk jedé roice k jié roici Vecháí roice kerá je áobkem jié roice Vecháí roice kerá je lieárí kombicí oích roic Frobeio ě: So m lieárích roic o eámých je řešielá (j má lepoň jedo řešeí) práě ehd kdž ( ) hod( ) hod / So je eřešielá práě ehd kdž hod ( ) hod( / ) Je-li hod ( ) hod( ) / (poče eámých) pk má o práě jedo řešeí Je-li hod ( ) hod( ) h < / pk má o ekoečě moho řešeí To řešeí jo áilá olbě h prmerů

Příkld : Goo elimičí meodo řeše o lieárích roic: ( ) ( ) 8 Příkld : Goo elimičí meodo řeše o lieárích roic: 8 8 Příkld : Goo elimičí meodo řeše o lieárích roic:

( ) Řešeí o lieárích roic o eámých REGULÁRNÍ micí o: I Užiím ierí mice Nechť je dá o lieárích roic jejíž mice je reglárí Poom eije jedié řešeí II Crmeroo pridlo Nechť je dá o lieárích roic jejíž mice je reglárí Poom eije jedié řešeí ( ) kde k k k přičemž k je deermi mice kerá ike hreím k-ého lopce mice lopcem prých r Příkld : Užiím ierí mice řeše o lieárích roic:

Příkld : Užiím Crmero pridl řeše o lieárích roic: 8 ( ) ( ) 8 8 ( 8) 8 ( ) bod [ ] [ b b b ] ekor ( b b b ) ekoroá lgebr dimeioálím proor E Mějme bod [ ] [ b b b ] C [ c c c ] ekor ( ) ( ) w ( w w w ) i ( ) j ( ) k ( ) reálé čílo k Poom: eliko ekor oče ekorů ( ) rodíl ekorů ( ) k-áobek ekor k ( k k k ) opčý ekor k ekor ( ) dáleo bodů ( ) ( ) ( ) ( ) b b b

řed S úečk S b b b b c b c b ěžišě T rojúhelík C T c klárí oči eliko úhl eloých ekorů co ϕ ekoroý oči ( ) i j k eliko úhl eloých ekorů i ϕ obh rooběžík P obh rojúhelík C P C míšeý oči ( w) objem rooběžoě V ( w) w w w objem čřě V ( w) eloé ekor eloé ekor jo rooběžé práě ehd kdž k jo kolmé ( ) práě ehd kdž k R { } loý ekor je ekor jehož šech ořdice jo ro jedokoý ekor je ekor jehož eliko je ro Příkld 8: Vpočíeje obh rojúhelík C je-li [ ] [ ] C [ ] ( ) C C ( ) i j k ( i 8 j) i j ( ) C k j k P C ( ) 88 j

Příkld : Vpočíeje objem čřě CD je-li [ ] [ ] C [ ] D [ ] ( ) C C ( ) D D ( ) ( C D) 8 ( ) 8 ( C D) j V lická geomerie lieárích úrů E I lická geomerie přímk: Smbolická roice přímk přímk je dá bod ; je liboolý bod ležící přímce ( ) R pro e jedá o roici polopřímk e jedá o roici polopřímk opčé k polopřímce e jedá o roici úečk Prmerické roice přímk ) přímk je dá děm bod [ ] [ b b b ] ( b ) ( b ) ( b ) R b) přímk je dá bodem [ ] rooběžý ekorem ( ) měroým ekorem přímk což je ekor R Koický r roice přímk jádříme prmer prmerické roice přímk doeme Implicií jádřeí přímk přímk je průikem do růoběžých roi b c d b c d

II lická geomerie roi: Smbolická roice přímk roi je dá ým jedím bodem [ ] ( ) ( ) děm lieárě eáilými ekor keré jo rooběžé do roio ( měroé ekor roi); je liboolý bod ležící roiě R Prmerická roice roi roi je dá ým bodem [ ] děm lieárě eáilými ekor ( ) ( ) R Obecá roice roi ) roi je dá ým bodem [ ] ( ) ( ) děm lieárě eáilými ekor b) roi je dá ým bodem [ ] ormáloým ekorem ( b c) [ ] je liboolý bod roi Plí b c ( ) ( ) ( ) b( ) c ( ) b c b c kráceě píšeme kde ; b c d Úekoý r roice roi ike obecé roice roi jeliže ejpre přeedeme d drho r roice poom celo roici dělíme čílem d bchom doli pré rě čílo ; eo r le přeé ) poe roi keré eprocháejí počákem ořdicoého ém (bodem [ ] p q r kde d p d q b r d c Číl p q r rčjí úek keré oách íá roi (průečík omi)

) Vájemá poloh do přímek proor mimoběžk růoběžk rooběžk oožé přímk ) Vájemá poloh přímk roi přímk je růoběžá roio přímk je rooběžá roio přímk leží roiě C) Vájemá poloh do roi růoběžé rooběžé oožé Vájemá poloh liboolých do úrů e rčje k že e jií poče polečých bodů Tj poroáme roice obo úrů mei ebo Příkld : Určee ájemo poloh přímk p : roi : ρ R R r r r r r r r dodím do roice roi do So roic má práě jedo řešeí j přímk roio mjí práě jede polečý bod [ ] P proo jo růoběžé (přímk proíá roi) Příkld : Určee ájemo poloh přímk p : roi : ρ R ( ) ( ) ( ) 8 Roice emá řešeí j přímk roio emjí žádý polečý bod proo jo rooběžé

merické h přímek roi E odchlk do přímek ϕ kde prí přímk má měroý ekor drhá přímk má měroý ekor co ϕ odchlk přímk od roi kde přímk je dá měroým ekorem roi ormáloým ekorem i ϕ odchlk do roi kde prí roi je dá ormáloým ekorem drhá roi je dá ormáloým ekorem coϕ dáleo bod M od roi ρ kde : b c d ρ M [ ] ( M ρ ) b b c c d dáleo do rooběžých roi ρ : b c d σ : b c d ( ρ σ ) d d b c dáleo bod M od přímk p kde M [ ] přímk p je dá bodem [ ] měroým ekorem ( ) ( M p) M dáleo do rooběžek p q je ro dáleoi liboolého bod přímk p od přímk q ( p q) ( q) dáleo do mimoběžek: přímk p je dá bodem [ ] měroým ekorem ( ); přímk q je dá bodem [ b b b ] měroým ekorem ( ) ( p q) ( )

Příkld : Vpočíeje odchlk přímk p : od roi : ρ R R měroé ekor roi: ( ) ( ) ormáloý ekor roi: ( ) ( ) k j i j i k j k i k j i měroý ekor přímk: ( ) p ýpoče odchlk: ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) i p p ϕ rci ϕ 8 ɺ ϕ Příkld : Určee dáleo bod [ ] od roi : ρ R prmerické roice roi oříme obeco roici roi: bď: ebo: ormáloý ekor roi ( ) (i Př ) liboolý bod ležící roiě př [ ] : d ρ ( ) : d d ρ d : ρ ( ) ρ