Postup při výpočtu prutové konstrukce obecnou deformační metodou

Podobné dokumenty
Přednáška 1 Obecná deformační metoda, podstata DM

Spojitý nosník. Příklady

Statika soustavy těles.

Betonové konstrukce (S) Přednáška 3

Téma 8 Příčně zatížený rám a rošt

Okruhy problémů k teoretické části zkoušky Téma 1: Základní pojmy Stavební statiky a soustavy sil

Autor: Vladimír Švehla

Stavební mechanika přednáška, 10. dubna 2017

FAKULTA STAVEBNÍ. Telefon: WWW:

Kapitola 4. Tato kapitole se zabývá analýzou vnitřních sil na rovinných nosnících. Nejprve je provedena. Každý prut v rovině má 3 volnosti (kap.1).

FAKULTA STAVEBNÍ. Stavební statika. Telefon: WWW:

Zjednodušená deformační metoda (2):

Téma 3 Úvod ke staticky neurčitým prutovým konstrukcím

ZDM PŘÍMÉ NOSNÍKY. Příklad č. 1. Miloš Hüttner SMR2 ZDM přímé nosníky cvičení 09. Zadání

PŘÍHRADOVÉ KONSTRUKCE PŘÍHRADOVÉ KONSTRUKCE PRUTOVÉ SOUSTAVY

A x A y. α = 30. B y. A x =... kn A y =... kn B y =... kn. Vykreslení N, V, M. q = 2kN/m M = 5kNm. F = 10 kn A c a b d ,5 2,5 L = 10

Téma 12, modely podloží

Globální matice konstrukce

6. Statika rovnováha vázaného tělesa

α = 210 A x =... kn A y =... kn A M =... knm

Předpjatý beton Přednáška 4

4.6.3 Příhradové konstrukce

STATIKA. Vyšetřování reakcí soustav. Úloha jednoduchá. Ústav mechaniky a materiálů K618

Rovinná úloha v MKP. (mohou být i jejich derivace!): rovinná napjatost a r. deformace (stěny,... ): u, v. prostorové úlohy: u, v, w

Napětí v ohybu: Výpočet rozměrů nosníků zatížených spojitým zatížením.

Prizmatické prutové prvky zatížené objemovou změnou po výšce průřezu (teplota, vlhkost, smrštění )

Příhradové konstrukce

Geometricky nelineární analýza příhradových konstrukcí

1. Řešená konstrukce Statické řešení Výpočet průhybové čáry Dynamika Vlastní netlumené kmitání...

Princip virtuálních posunutí (obecný princip rovnováhy)

Statika 1. Vnitřní síly na prutech. Miroslav Vokáč 11. dubna ČVUT v Praze, Fakulta architektury. Statika 1. M.

MECHANIKA PODZEMNÍCH KONSTRUKCÍ Statické řešení výztuže podzemních děl

Princip virtuálních posunutí (obecný princip rovnováhy)

STATIKA STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ I

Statika 1. Miroslav Vokáč ČVUT v Praze, Fakulta architektury. Statika 1. M. Vokáč. Příhradové konstrukce a názvosloví

3. kapitola. Průběhy vnitřních sil na lomeném nosníku. Janek Faltýnek SI J (43) Teoretická část: Příkladová část: Stavební mechanika 2

OTÁZKY K PROCVIČOVÁNÍ PRUŽNOST A PLASTICITA II - DD6

Konstrukční systémy vícepodlažních budov Přednáška 5 Stěnové systémy Doc. Ing. Hana Gattermayerová,CSc Obsah

Pružnost a plasticita II CD03

1. výpočet reakcí R x, R az a R bz - dle kapitoly 3, q = q cosα (5.1) kolmých (P ). iz = P iz sinα (5.2) iz = P iz cosα (5.3) ix = P ix cosα (5.

Zadání semestrální práce z předmětu Mechanika 2

4. Statika základní pojmy a základy rovnováhy sil

FAKULTA STAVEBNÍ. Stavební statika. Telefon: WWW:

Výpočet přetvoření a dimenzování pilotové skupiny

PRUŽNOST A PEVNOST II

OHYB (Napjatost) M A M + qc a + b + c ) M A = 2M qc a + b + c )

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: ŠČERBOVÁ M. PAVELKA V. NOSNÍKY

2. kapitola. Co jsou to vnitřní síly, jakými způsoby se dají určit, to vše jsme se naučili v první kapitole.

Průmyslová střední škola Letohrad. Ing. Soňa Chládková. Sbírka příkladů. ze stavební mechaniky

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ

Složené soustavy. Úloha: Sestavení statického schématu, tj. modelu pro statický výpočet (např.výpočet reakcí)

Lineární stabilita a teorie II. řádu

Numerické řešení rovinných prutových soustav podle teorie II.řádu

Podmínky k získání zápočtu

Kapitola 8. prutu: rovnice paraboly z = k x 2 [m], k = z a x 2 a. [m 1 ], (8.1) = z b x 2 b. rovnice sklonu střednice prutu (tečna ke střednici)

1.1 Shrnutí základních poznatků

TENSOR NAPĚTÍ A DEFORMACE. Obrázek 1: Volba souřadnicového systému

Nosné desky. 1. Kirchhoffova teorie ohybu tenkých desek (h/l < 1/10) 3. Mindlinova teorie pro tlusté desky (h/l < 1/5)

Martin NESLÁDEK. 14. listopadu 2017

graficky - užití Cremonova obrazce Zpracovala: Ing. Miroslava Tringelová

4. Napjatost v bodě tělesa

Pružnost a pevnost I

Matematika I, část I. Rovnici (1) nazýváme vektorovou rovnicí roviny ABC. Rovina ABC prochází bodem A a říkáme, že má zaměření u, v. X=A+r.u+s.

p + m = 2 s = = 12 Konstrukce je staticky určitá a protože u staticky určitých konstrukcí nedochází ke změně polohy je i tvarově určitá.

7. Základní formulace lineární PP

Požadavky pro písemné vypracování domácích cvičení

Analýza stavebních konstrukcí

Zde je uveden abecední seznam důležitých pojmů interaktivního učebního textu

Materiály ke 12. přednášce z předmětu KME/MECHB

NESTABILITY VYBRANÝCH SYSTÉMŮ. Úvod. Vzpěr prutu. Petr Frantík 1

Přetvořené ose nosníku říkáme ohybová čára. Je to rovinná křivka.

K618 FD ČVUT v Praze (pracovní verze). Tento materiál má pouze pracovní charakter a bude v průběhu semestru

s01. Základy statiky nutné pro PP

písemky (3 příklady) Výsledná známka je stanovena zkoušejícím na základě celkového počtu bodů ze semestru, ze vstupního testu a z písemky.

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ DO MNSP STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ PRO AKADEMICKÝ ROK

Analýza stavebních konstrukcí

Statika tuhého tělesa Statika soustav těles

Návod k použití programu pro výpočet dynamické odezvy spojitého nosníku

Stavební mechanika 2 (K132SM02)

Rovnice rovnováhy: ++ =0 x : =0 y : =0 =0,83

1/7. Úkol č. 9 - Pružnost a pevnost A, zimní semestr 2011/2012

Pružnost a pevnost (132PRPE) Písemná část závěrečné zkoušky vzorové otázky a příklady. Část 1 - Test

Rozdíly mezi MKP a MHP, oblasti jejich využití.

K výsečovým souřadnicím

BO004 KOVOVÉ KONSTRUKCE I

1 Stabilita prutových konstrukcí

Ing. Jitka Řezníčková, CSc., Ing. Jan Šleichrt, Ing. Jan Vyčichl, Ph.D.

Tuhost mechanických částí. Předepnuté a nepředepnuté spojení. Celková tuhosti kinematické vazby motor-šroub-suport.

Kˇriv e pruty Martin Fiˇser Martin Fiˇ ser Kˇ riv e pruty

Střední průmyslová škola strojírenská a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191

ALGORITMUS SILOVÉ METODY

ANALÝZA KONSTRUKCÍ. 5. přednáška

trubku o délce l. Prut (nebo trubka) bude namáhán kroutícím momentem M K [Nm]. Obrázek 1: Prut namáhaný kroutícím momentem.

133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí. Přednáška A9. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí

* Modelování (zjednodušení a popis) tvaru konstrukce. pruty

Statika tuhého tělesa Statika soustav těles. Petr Šidlof

Diskrétní řešení vzpěru prutu

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium Studijní program Fyzika obor Učitelství fyziky matematiky pro střední školy

Definujte poměrné protažení (schematicky nakreslete a uved te jednotky) Napište hlavní kroky postupu při posouzení prutu na vzpěrný tlak.

Program předmětu YMVB. 1. Modelování konstrukcí ( ) 2. Lokální modelování ( )

Transkript:

Vysoké učení technické v Brně Fakulta stavební Ústav stavební mechaniky Postup při výpočtu prutové konstrukce obecnou deformační metodou Petr Frantík Obsah 1 Vytvoření modelu 2 2 Styčníkové vektory modelu 2 3 Lokální matice a vektory prutů 2 4 Transformace lokálních veličin prutů na globální 3 5 Sestavení matice a vektorů modelu 3 6 Výpočet vektoru posuvů řešením soustavy rovnic 4 7 Sestavení a transformace koncových posuvů prutů 4 8 Výpočet celkových koncových sil 4 9 Vykreslení vnitřních sil 4

1 Vytvoření modelu Model konstrukce se skládá ze styčníků a prutů. Musí mít takové statické vlastnosti, jaké má konstrukce. Například, tam kde má konstrukce vnitřní kloub, má ho i model a naopak. Provedou se následující kroky: Zvolení polohy styčníků. Styčníky umísťujeme do podpor, spojů prutů a na jejich konce. Očíslujeme je. Známe dva druhy styčníků: styčník s obecně třemi neznámými posuvy u a, w a, φ a (alespoň jeden prut je k němu připojen monoliticky) a styčník s obecně dvěmi neznámými posuvy u a, w a (žádný prut k němu není připojen monoliticky) 1. Neznámé posuvy lze eliminovat okrajovými podmínkami (vnější podpory). Propojení styčníků pruty. Prut je pouze přímý s konstantní tuhostí, oba konce jsou připojeny do styčníků. Připojení je buď monolitické (vetknutí) nebo kloubové. V závislosti na způsobu připojení rozeznáváme čtyři druhy prutů: monolitický, s levostranným kloubem, s pravostranným kloubem a oboustranný kloubový. Rozdělení zatížení do dvou skupin: na styčníková zatížení (síly a momenty působící ve styčnících) a prutová zatížení. Osamělé zatížení (síla nebo moment) se může nacházet pouze na jedné součásti modelu (prutu nebo styčníku). Poznámka: V rámci podmínky funkčnosti modelu lze přetvárnou neurčitost měnit přidáváním či odebíráním kloubů v místech připojení prutů ke styčníkům uvolnění pootočení styčníku. 2 Styčníkové vektory modelu S ohledem na vytvořený model se provede: Sestavení vektoru neznámých posuvů {r} sjednocením neznámých posuvů všech styčníků. Vektor {r} určuje pořadí veličin v maticích a vektorech modelu. Sestavení vektoru styčníkových zatížení {S} (s pořadím dle vektoru {r}). Zatížení se vkládá do vektoru v deformační konvenci. 3 Lokální matice a vektory prutů Bereme postupně každý prut ab modelu a sestavujeme 2 : Lokální matici tuhosti prutu [K ab ] podle způsobu připojení ke styčníkům. Její sloupce označíme koncovými posuvy u a, w a, φ a, u b, w b, φ b a její řádky označíme příslušností k podmínce rovnováhy X a, Z a, M a, X b, Z b, M b. 1 Index a je číslo styčníku. 2 Označením ab myslíme indexy styčníků k nimž je prut připojen. 2

[K ab ] = X a Z a M a X b Z b u a w a φ a u b w b φ b M b Lokální vektor primárních koncových sil {R ab}. V případě, že je na prutu víc než jedno zatížení, pak je tento vektor výsledkem součtu koncových sil pro všechna zatížení. Řádky označíme příslušností k podmínce rovnováhy X a, Z a, M a, X b, Z b, M b. X a {R ab} = Z a M a X b Z b M b Poznámka: Využívejte možností kontroly. Matice tuhosti je symetrická, její struktura je obrazem způsobu připojení prutů na styčníky (nulové momentové tuhosti pro kloubové připojení). U vektoru primárních sil kontrolujte znaménka s ohledem na reakce, které u prutu zatížení vyvolává. Příčné zatížení vyvolává reakce Z, M a podélné zatížení reakce X. 4 Transformace lokálních veličin prutů na globální Pro každý prut ab modelu: Určíme transformační úhel prutu γ ab a sestavíme transformační matici prutu [T ab ]. Při určení trasformačního úhlu je třeba dát pozor na směr otáčení a střed otáčení, kterým je styčník a. Vypočteme globální matici tuhosti prutu [K ab ] dle vztahu [K ab ] = [T ab ] T [K ab ][T ab]. Násobení provádíme postupně (tj. nadvakrát). Pořadí součinitelů nelze změnit. Výslednou globální matici opatříme stejně jako lokální matici označením řádků a sloupců. Vypočteme globální vektor primárních koncových sil {R ab } ze vztahu {R ab } = [T ab ] T {R ab}. Výsledný vektor rovněž opatříme označením. Poznámka: Proveďte kontrolu jako v minulé části. 5 Sestavení matice a vektorů modelu Velikost matice a vektorů modelu, obsah i jejich popis se řídí vektorem neznámých posuvů {r}, který byl sestaven na začátku. 3

Sestavíme matici tuhosti modelu [K]. Nejprve pro matici rezervujeme prostor a poté označíme řádky a sloupce (dle vektoru {r}). Procházíme všechny globální matice tuhosti prutu [K ab ] a vybíráme z nich všechny prvky se shodnými adresami jako v matici modelu. Tyto prvky do matice modelu postupně přičítáme k počáteční nulové hodnotě. Adresy hledáme pomocí dříve provedeného označení řádků a sloupců. Analogicky sestavíme vektor primárních koncových sil modelu {R}. Rezervujeme pro něj prostor, označíme řádky a procházíme všechny globální vektory {R ab }. Vypočteme vektor zatížení {F} ze vztahu {F} = {S} {R}. Poznámka: Výsledná matice tuhosti modelu musí být symetrická. Vektor {F} se také nazývá vektor pravých stran. 6 Výpočet vektoru posuvů řešením soustavy rovnic Vyřešíme soustavu lineárních rovnic [K]{r} = {F}. Je-li počet rovnic větší než dva, proveďte výpočet na počítači 3. Poznámka: V případě potřeby ověříte správnost řešení soustavy zpětným dosazením do rovnic. Výsledné posuvy si znázorněte na konstrukci a porovnejte s předpokládaným výsledkem. 7 Sestavení a transformace koncových posuvů prutů Pro každý prut sestavíme globální vektory koncových posuvů {r ab }. Vypočteme lokální vektor koncových posuvů {r ab } ze vztahu {r ab } = [T ab]{r ab }. 8 Výpočet celkových koncových sil Pro dokončení úlohy je třeba pro každý prut ab: Vypočítat lokální vektor sekundárních koncových sil { R ab } = [K ab ]{r ab }. Vypočítat lokální vektor celkových koncových sil {R ab } = {R ab} + { R ab }. Poznámka: Sekundární koncové síly lze opět zkontrolovat úvahou o rozdělení reakcí. Tyto reakce musí být samy se sebou v rovnováze (pozor na nesymetricky připojené pruty). 9 Vykreslení vnitřních sil Vektor celkových koncových sil {R ab } přepíšeme do silové konvence. Převod se provádí změnou znaménka u prvních tří hodnot vektoru, tj. u veličin X ab, Z ab, M ab. 3 Lze užít běžně dostupného tabulkového procesoru, popřípadě webových aplikací dostupných na internetu. 4

Na osové schéma konstrukce vynášíme s ohledem na znaménka hodnoty koncových sil. Jejich propojení do grafu se provádí podle prutového zatížení. Vyžaduje-li to charakter zatížení, je třeba dopočítat významné mezilehlé body (v místě osamělého zatížení, extrémy, pro vykreslení parabol). Poznámka: Kontrolujeme konzistenci výsledků: Funkce posouvajících sil jsou derivací funkce momentů. Funkce normálových i posouvajících sil musí odpovídat poloze a velikosti zatížení. Funkce momentů musí být vyneseny na správné straně; reflektují deformaci konstrukce. 5

Vektor primárních koncových sil prutu ab {R ab} = { X ab Z ab M ab X ba Z ba M ba } T Zatížení na prutu Fz b 2 (l + 2a)/l 3 Fz ab 2 /l 2 Fz a 2 (l + 2b)/l 3 Fz a 2 b/l 2 ql/2 ql 2 /12 ql/2 ql 2 /12 Ma(2l 3a)/l 2 6Mab/l 3 Mb(2l 3b)/l 2 6Mab/l 3 EAαt t EIαt t1/h EAαt t EIαt t1/h Fz b(3l 2 b 2 )/(2l 3 ) Fz ab(l + b)/(2l 2 ) Fz a 2 (3l a)/(2l 3 ) 5ql/8 ql 2 /8 3ql/8 3M(l 2 b 2 )/(2l 3 ) M(l 2 3b 2 )/(2l 2 ) 3M(l 2 b 2 )/(2l 3 ) EAαt t 3EIαt t1/(2hl) 3EIαt t1/(2h) EAαt t 3EIαt t1/(2hl) Fz b 2 (3l b)/(2l 3 ) Fz a(3l 2 a 2 )/(2l 3 ) Fz ab(l + a)/(2l 2 ) 3ql/8 5ql/8 ql 2 /8 3M(l 2 a 2 )/(2l 3 ) 3M(l 2 a 2 )/(2l 3 ) M(l 2 3a 2 )/(2l 2 ) EAαt t 3EIαt t1/(2hl) EAαt t 3EIαt t1/(2hl) 3EIαt t1/(2h) Petr Frantík Fz b/l Fz a/l ql/2 ql/2 M/l M/l EAαt t EAαt t 6

Reference Kadlčák, J., Kytýr, J.: Statika stavebních konstrukcí I. Základy stavební mechaniky. Staticky určité prutové konstrukce. Učebnice. Nakladatelství VUTIUM v Brně, 1998, 21. Kadlčák, J., Kytýr, J.: Statika stavebních konstrukcí II. Staticky neurčité prutové konstrukce. Učebnice. Nakladatelství VUTIUM v Brně, 21, 29. Kytýr, J., Frantík, P.: Statika II. Rozšířený průvodce. Studijní opora. FAST VUT v Brně, 26. Poděkování Jirkovi Kytýrovi za výbornou výuku. Janu Pláškovi za nalezení chybného označení. Kolegům a studentům za podporu. Pomůcky Java aplikace MaFoDeM pro analýzu konstrukcí pomocí deformační metody. http://www.kitnarf.cz/mafodem Java aplikace ForMet pro analýzu konstrukcí pomocí silové metody. http://www.kitnarf.cz/formet Online JavaScript aplikace STRIAN pro analýzu konstrukcí pomocí deformační metody. http://www.kitnarf.cz/strian 7