květe - 2013 NEWSLETTER NEWSLETTER květe /2013 Jiří Weigl: Alterativa pro Německo Has-Olaf Hekel: Evropská měa vyžaduje radikálí změu Aketa Jaký růst vývozu potřebujeme pro růst české ekoomiky? (Vladimír Tomšík, Karel Dyba, Staislava Jaáčková, Jaroslav Ugerma, Ja Skopeček) Václav Klaus: Předmluva ke kize Iaa Plimera Politický kometář IVK: Kam povede katolickou církev obamovský papež? KVĚTNOVÝ GRAF IVK 30 25 20 15 10 5 0 Ohrožeí chudobou v Evropě Řecko Špaělsko ohrožeí chudobou ad 65 let (%) Itálie Německo Fracie Istitut Václava Klause o.p.s. Šárecká 29 160 00 Praha 6 e-mail: office@istitutvk.cz www. istitutvk.cz IVK Newsletter Istitutu Václava Klause Registrace MK ČR E 11024 Periodicita: měsíčík Datum vydáí: 24. 5. 2013 ČR Alterativa pro Německo Jiří Weigl, výkoý ředitel Istitutu Václava Klause Evropou již ěkolik let obchází vleklá fiačí a ekoomická krize. Na politické scéě evropských zemí to obvykle zameá posilováí levicového populismu ebo acioalistických hutí. V Německu, kterému se v současém evropském marasmu relativě daří, přicházejí a politické scéě změy z poěkud ečekaé stray. Bylo je otázkou času, jak dosavadí ezpochybitelý kosesus ěmecké politiky zachráit euro a dosavadí směřováí evropské itegrace arazí a espokojeost ěmecké veřejosti, bude zpochybě a stae se velkým volebím tématem. Bylo je otázkou času, jak dosavadí ezpochybitelý kosesus ěmecké politiky zachráit euro a dosavadí směřováí evropské itegrace arazí a espokojeost ěmecké veřejosti, bude zpochybě a stae se velkým volebím tématem. To se právě yí v Německu stalo. Odpor proti této politice však překvapivě zvedly osobosti a kruhy velmi seriózí a respektovaé ze sféry velkého průmyslu a ekoomické vědy. Prví vlaštovky kritiky evropských a s imi souvisejících ěmeckých poměrů zazívají již ěkolik let od takových postav, jako je bývalý čle bakoví rady Budesbaky Thilo Sarrazi ebo bývalý prezidet Federace ěmeckého průmyslu (BDI) Has- -Olaf Hekel, jehož text přetiskujeme v tomto čísle Newsletteru IVK. Na politické scéě se prvím úspěchem odpůrců eura stal výsledek posledích zemských voleb v Bavorsku, kde se euroskeptické hutí Svobodých voličů stalo třetí ejsilější straou v zemském parlametu. To se však připisovalo spíše specifikům bavorské politiky a vztahům v CSU. Svobodým voličům se přes podporu osobostí jako H. O. Hekel edávala velká šace v celostátích volbách, které se budou koat 22. září. Do politiky se rozhodli vstoupit espokojeí akademici profesoři ekoomie z ěmeckých uiverzit, pod jejichž vedeím vzikl a celoěmecké politické scéě ový subjekt Alterativa pro Německo. V posledích měsících se však situace začala měit. Do politiky se rozhodli vstoupit espokojeí akademici profesoři ekoomie z ěmeckých uiverzit, pod jejichž vedeím vzikl a celoěmecké politické scéě ový subjekt Alterativa pro Německo, který s výrazými ambicemi rozbouřil vody ěmecké politiky. Hlavím tématem stray, jejíž ustavující sjezd se koal teprve před měsícem, je eudržitelost záchray eura a ezbytost přehodoceí dosavadího směřováí evropské itegrace. Nezbytý je záik měové uie, možost ávratu k marce a vlastí měové politice v Evropě suveréích států. Podle zveřejěých údajů se ová straa zdá přijatelou alterativou pro celou čtvrtiu dotázaých a 7 % je připraveo ji des volit. Strau vede hamburský profesor makroekoomie Berd Lucke. Rétorika a argumetace stray je radikálí, avšak věcá, kultivovaá a fudovaá, vyhýbající se populismu a xeofobii ultrapravice. Sama se a politické scéě řadí apravo od des vládoucí koalice CDU/CSU a FDP. To je v deší Evropě uikátí feomé espokojeost vyjadřuje radikálí, ale epopulistická pravicová straa, což může zaujmout začě široké voličské vrstvy i mimo okruh radikálích espokojeců. Dosavadí průzkumy ukazují, že se to pravděpodobě děje. Podle zveřejěých údajů se ová straa zdá přijatelou alterativou pro celou čtvrtiu dotázaých a 7 % je připraveo ji des volit. Pokud by se to stalo, a ěmecké politické scéě, a především a pravé části politického spektra, by mohlo dojít k zajímavým změám. www.istitutvk.cz
Has-Olaf Hekel, bývalý prezidet Federace ěmeckého průmyslu (BDI) www.istitutvk.cz 2 NEWSLETTER květe /2013 Evropská měa vyžaduje radikálí změu Politika zachráit euro za každou ceu může zachráit euro, ale akoec zičí kokureceschopost celé eurozóy. Euro se stává ekoomickou očí můrou, vyvolává dramatické sociálí epokoje a ovou edůvěru po celé Evropě. Přesto většia politiků adále považuje měovou uii za ekoomický úspěch. Přestože stále větší počet ekoomů v Německu i jide kritizuje bující počet summitů eurozóy, Evropskou cetrálí baku (ECB) a růzé záchraé balíčky, je málokdo se odváží zpochybit samoté euro, atož avrhovat alterativy. Systém ezodpovědosti Sám jsem byl moho let adšeým přízivcem eura, ale des se domívám, že to byl ejvětší omyl v mém životě. Nyí se domívám, že astal čas přestat se stádovitým myšleím, postavit se tváří v tvář realitě a avrhout východisko z této krize. Sám jsem byl moho let adšeým přízivcem eura, ale des se domívám, že to byl ejvětší omyl v mém životě. Politici obvykle rádi staví rovítko mezi euro a společý trh. Avšak bylo to právě vytvořeí jedotého trhu v roce 1992, které přieslo svobodý obchod, kokureci a ové bohatství v Evropě, a ikoli zavedeí eura o šest let později. Des došly argumety pro zachováí eura typu jeda velikost pade všem eje politikům, ale také většiě ekoomů. Vzhledem k tomu, že eurozóa uvízla v recesi a celkový počet ezaměstaých osob v Evropě dosáhl ového rekordího počtu téměř 19 milioů lidí, ezbyly téměř žádé ekoomické argumety hovořící ve prospěch eura. Namísto toho, aby byla vedoucí silou v eurozóě subsidiarita, je a pořadu de cetralizace. To by emělo být žádým velkým překvapeím, protože samoté základí pilíře dosud úspěšých tržích ekoomik v Evropě se yí hroutí. Namísto toho, aby byla vedoucí silou v eurozóě subsidiarita, je a pořadu de cetralizace. Kokurece mezi zeměmi je ahrazováa harmoizací. Národí odpovědost jedotlivého člea eurozóy za svůj dluh je ahrazováa socializací dluhů, což vytváří zdálivě dokoalý systém ezodpovědosti. Nové eshody Je pravdou, že pro záchrau eura je zapotřebí sížit obrovské rozdíly v produktivitě apříklad mezi Řeckem a Německem. A z tohoto důvodu jsou vyakládáy výzamé sahy zlepšit kokureceschopost Řecka. Avšak současě je zde tlak a Německo, aby bylo méě efektiví. Nedávo se v tomto smyslu vyjádřil fracouzský miistr průmyslu a byla to zdálivě logická žádost ve světle rostoucího rozdílu v kokureceschoposti mezi Fracií a Německem. Avšak výsledek by byl až příliš předvídatelý; celková kokureceschopost eurozóy by ebyla schopa udržet krok se zbytkem světa. Účelem eura bylo původě apomoci pokojé itegraci Evropy, avšak des euro vyvolává edůvěru, atagoismus a ové eshody. Před krizí eura bylo Německo v Řecku ejoblíbeějším árodem a des je ejvíce eáviděým árodem. Německo- -fracouzské vztahy, které byly kdysi základem evropské itegrace, jsou a ejižším bodu za celá desetiletí. Nezaměstaá mládež v Atéách, Lisabou a Madridu protestuje proti ěmeckému diktátu. A co je ještě horší, trhlia mezi sedmácti čley eurozóy a deseti zeměmi mimo eurozóu se rozšiřuje. Většia lidí v zemích mimo eurozóu ztrácí chuť vstoupit do eurozóy. A ásledkem zpráv o krizích eura a kotietu dosáhl počet Britů, kteří úplě odmítají EU, ejvyšší úrově v historii. Stručě řečeo, euro eičí pouze kokureceschopost Evropy, ýbrž dokoce samotou evropskou myšleku. Euro eičí pouze kokureceschopost Evropy, ýbrž dokoce samotou evropskou myšleku. Ve saze zachráit měu typu jeda velikost pade všem je eurozóa trasformováa a cetralizovaý mohoárodostí politický útvar. Existuje moho příkladů z historie, které ukazují odstředivé síly vedoucí ke koečému rozpadu takovýchto států: SSSR i Jugoslávie se rozpadly. Dokoce i v ěkterých zemích EU se lidé stavějí odmítavě k tomu, že by patřili do takovéhoto cetralizovaého útvaru. Stále větší počet Skotů a Kataláců požaduje ezávislost. Když Belgie jako země se dvěma a půl jazyky ikdy edosáhla skutečého sjedoceí, jak by to mohla EU dokázat se 23 jazyky? Když jsou árody, regioy a země ucey se sjedotit pod praporem ideologie, ať už je to komuismus, socialismus ebo v tomto případě umělá měa, evyhutelě to vytvoří ové odstředivé síly. Ztraceá kokureceschopost Zdá se, že všechy chyby, které byly učiěy během prvích dvaácti let existece eura, se budou opakovat. S ovou fiskálí a rozpočtovou disciplíou v takzvaém fiskálím kompaktu souhlasilo 25 vlád z celkového počtu 27 vlád v EU, ale ikdo eí schope vysvětlit, kde máme vzít jistotu, že tito politici budou tato ová pravidla dodržovat, když maastrichtská pravidla předtím porušili více ež stokrát. Jaký to má smysl, když Německo začleí dluhovou brzdu fiskálího kompaktu do své ústavy, když Fracie odmítá učiit stejý krok? Proč by kterékoli jiží země, včetě Fracie, měly kdy split své fiskálí závazky v budoucích letech, když je eplí již v tomto roce a esplí je ai v příštím roce? Úroková sazba typu jeda velikost pade všem přispěla k adměré zadlužeosti řecké vlády a k vytvořeí špaělské realití bubliy. Pauje všeobecý souhlas, že úroková sazba typu jeda velikost pade všem přispěla k adměré zadlužeosti řecké vlády a k vytvořeí špaělské realití bubliy. Tak proč se politici zovu saží tyto rozdíly vyrovat? V závěrečých desetiletích 20. století byly zazameáy desítky takovýchto sestřihů (dobrovolého sížeí dluhu ze stray věřitele), které byly uplatěy vůči držitelům řeckých obligací (posledí dvě důležité úpravy byly provedey v Argetiě a Rusku), avšak žádá z ich ebyla ikdy provedea bez současé devalvace. Avšak protože exterí devalvace eí v měové uii možá a protože iterí devalvace estačí ke zovuzískáí kokureceschoposti, Řecko bude muset zovu a zovu chodit k holiči. Může se podařit, že to Řecko ustojí po celá desetiletí, a může se podařit vyplatit z problémů Špaělsko, ale teto systém by se zaručeě zhroutil, pokud by a dveře zaklepala ějaká větší země. Problém Fracie Zaměřeí a Řecko, Portugalsko a Špaělsko odvrátilo pozorost od skutečého problému, kterým je Fracie. V roce 2011 byl podíl vládího deficitu a HDP Fracie třikrát vyšší ež podíl vládího deficitu a HDP Německa, míra ezaměstaosti tam dosahuje téměř 11 % a každý čtvrtý mladý fracouzský obča je bez práce. Mzdové áklady ve Fracii výrazě převyšují mzdové áklady v Německu, takže eí s
divu, že fracouzský průmysl ztratil kokureceschopost. Na žebříčku Světového hospodářského fóra, který uvádí pořadí ejvíce kokureceschopých zemí, je Německo a šestém místě a Fracie a osmáctém místě. Existují stále ěkteří skvělí fracouzští globálí hráči jako Micheli, LVHM a Air Liquide, ale Fracii chybí solidí základa malých a středích podiků, jaká existuje v Itálii a Německu. Fracouzský státí sektor zazameal prudký vzestup a více ež 56 % HDP a 9 % fracouzských občaů je yí zaměstáváo fracouzským státem, zatímco v Německu se jedá o 5 % občaů. Poté, co ově zvoleá fracouzská vláda v loňském roce zvýšila miimálí mzdu a rekordí úroveň, zvýšila daě podikům a sížila věk odchodu do důchodu pro ěkteré fracouzské pracovíky, ebylo žádým překvapeím, že agetura Moody s začala sižovat úvěrový ratig této země. Nová politika spočívající v zaváděí drastických sociálích a fiskálích reforem v jiží části eurozóy efuguje. Na jedé straě vedla k vytvořeí bludého kruhu, protože růst se tam zastavil, přičemž ezaměstaost prudce roste a počet firem se sižuje, takže dochází k ahlodáváí daňové základy. Na druhé straě jsou severí země eurozóy žádáy, aby učiily ústupky ve svých obezřetých fiačích politikách a aby fugovaly jako bohatí strýčkové, kteří budou fiacovat jih při ekoečém vypláceí z jeho dluhů. Nové euro To, co yí potřebujeme, je řízeá segmetace eurozóy formou společého vystoupeí jejích ejvíce kokureceschopých zemí Rakouska, Fiska, Německa a Nizozemska a vytvořeí ové měy, která by mohla ést ázev severí euro. Současé euro bude poté sloužit jako společá měa ostatích a méě kokureceschopých zemí. Výhody pro jiží země jsou zjevé: slabší euro by zlepšilo jejich kokureceschopost a vyvolalo by ový ekoomický růst, zvýšilo zaměstaost a posílilo daňovou základu. Severí země by se musely vypořádat se zhodoceou měou, čemuž jsou avyklé již po desetiletí. S ejvětší pravděpodobostí by se k im přidaly ěkteré ze zemí, které ejsou v současé době v eurozóě, apříklad Švédsko, Dásko a Česká republika. Flexibilí systém čleství by umožňoval přecházet z jedoho systému do druhého, jakmile by to ekoomická a fiskálí situace umožila. Severí euro by bylo spravováo přesě podle pravidel původí Maastrichtské smlouvy se skutečě ezávislou cetrálí bakou. Měové výkyvy by byly regulováy stejým způsobem, jakým Švýcarská árodí baka reguluje směý kurz mezi švýcarským frakem a eurem. To, co yí potřebujeme, je řízeá segmetace eurozóy formou společého vystoupeí jejích ejvíce kokureceschopých zemí Rakouska, Fiska, Německa a Nizozemska a vytvořeí ové měy, která by mohla ést ázev severí euro. V ěkterých jižích zemích by bylo samozřejmě ezbyté sížeí dluhu eboli takzvaý sestřih. Země přecházející a severí euro by měly poskytout jedorázový příspěvek tím, že by se vzdaly ěkterých z již poskytutých úvěrů a záruk, čímž by získaly jakousi výjezdí doložku. Euro by tedy mělo být upraveo tak, aby odpovídalo stávající evropské fiskálí a ekoomické realitě a ikoli aopak. Europe s World, Sprig 2013. Z agličtiy přeložil Ja Křišťa. NOVINKA NABÍZÍME Istitut Václava Klause abízí sborík Deší polemika o včerejší privatizaci (2013), do ěhož přispěli Jiří Weigl, Václav Klaus, Duša Tříska, Karel Dyba, Ladislav Jakl, Ja Stráský a Tomáš Ježek. Publikace by eměla chybět v kihově žádého zájemce o českou privatizaci. Slouží eje jako zdroj iformací o příběhu české trasformace prví poloviy 90. let, ale také o příběhu české společeské diskuse let současých. 92 stra, 100 Kč. objedávky a: www.cepi.cz, e-mail: cep@cepi.cz Istitut Václava Klause a Cetrum pro ekoomiku a politiku abízí kihu Václava Klause Dvacet let české měy (2013). Těžiště kížky tvoří předáška prezideta a úorové kofereci České árodí baky o dvaceti letech české měy a dvě kapitoly z kihy Václava Klause My, Evropa a svět (Fragmet 2013) o rozděleí České a Sloveské federativí republiky a měové krizi v roce 1997. 48 stra, 50 Kč. objedávky a: www.cepi.cz, e-mail: cep@cepi.cz 3 www.istitutvk.cz
ANKETA Jaký růst vývozu zajistí růst české ekoomiky? Vladimír Tomšík, viceguverér ČNB Je všeobecě zámo, že pro českou ekoomiku je vývoz životě důležitý. Nárůst českého exportu během posledích zhruba dvaceti let je ezpochybitelou suc cessstory české trasformace, se kterou se z kvatitativího hlediska jiá makroekoomická veličia je velmi obtížě může srovávat. Export v běžých ceách vzrostl z ecelých 19 miliard dolarů v roce vziku samostaté České republiky a více ež 150 miliard dolarů v roce 2012. Osmiásobé zvýšeí exportu během dvaceti let je jistě obdivuhodé a ebude se již opakovat. Osmiásobé zvýšeí exportu během dvaceti let je jistě obdivuhodé a ebude se již opakovat. Nicméě je třeba také zmíit, že za uvedeým vývojem se skrývají jedak ceové vlivy a jedak je to projev daleko většího zapojeí českého průmyslu do výrobích procesů zahraičích výrobců. To mělo za ásledek sice velký růst objemu exportu, ale růst přidaé hodoty byl citelě meší. Každá dodatečá korua vývozu okamžitě či dokoce s předstihem vyvolává árůst dovozu. Došlo totiž jedozačě ke zvýšeí tzv. dovozí áročosti exportu, což zameá, že každá dodatečá korua vývozu okamžitě (či dokoce s předstihem) vyvolává árůst dovozu. Podle empirických odhadů se mezí dovozí áročost pohybuje kolem 0,8, tj. růst vývozu o 1 % vyvolá růst dovozu o přibližě 0,8 %. To ale zameá, že růst exportu emá tak dramatický dopad a růst HDP, jak by se mohlo a prví pohled zdát. Vývoz se sice a HDP podílí 75 %, ale elze se v tomto případě spoléhat a obvyklé zaříkávadlo ekoomů, které zí za jiak stejých okolostí. Dovoz při růstu vývozu totiž rozhodě ezůstává stejý. Zvýšeí HDP o 1 % je proto podmíěo daleko vyšším růstem exportu. Při zmíěých hodotách dovozí áročosti české ekoomiky a podílu exportu a HDP by k takovému výsledku bylo zapotřebí růstu vývozu v rozmezí 6 až 7 %. Mimo teto přímý důsledek má však vývoz i zprostředkovaý vliv a firemí ivestice do strojů a zařízeí v oblasti zpracovatelského průmyslu. A zde se projevuje tzv. efekt akcelerátoru: k tomu, aby se firemí ivestice udržely a vysoké úrovi, estačí pouze, že export je vysoký, ale je potřeba, aby export dále rostl. Jeom tak budou mít firmy potřebu rozšiřovat své dosavadí výrobí kapacity. Ačkoliv se tedy český export svým objemem již avrátil a předkrizovou úroveň, objem firemích ivestic zatím ikoliv a to tlumí jak strau poptávky, tak i strau abídky české ekoomiky. www.istitutvk.cz 4 Karel Dyba, bývalý miistr hospodářství V podmíkách relativě meší, otevřeé české ekoomiky je hospodářský růst těsě svázá s tempem růstu zahraičího obchodu se zbožím a službami. Jistou kvatitativí iformaci o vztahu temp hospodářského růstu české ekoomiky a temp růstu jejího vývozu a dovozu lze v prví aproximaci odvodit z příslušých dat za období od roku 2002 do současosti. V tomto zhruba jedeáctiletém období totiž ekoomika zažila roky poměrě vysokých temp hospodářského růstu i roky záporých temp růstu včetě relativě vysokého propadu v roce 2009. Průměré ročí tempo hospodářského růstu za toto období čiilo 2,9 %. Odpovídající tempo vývozu zboží a služeb bylo 7,5 % a u dovozu zboží a služeb to bylo 6,1% (jde o aritmetické průměry reálých veliči, data ČSÚ, část makroekoomické údaje). Na zhruba tříprocetí průměrý růst HDP potřebuje ekoomika dosahovat růstu exportu zboží a služeb ěkde mezi 7 % až 8 %. To ovšem také při dovozí závislosti aší ekoomiky včetě vývozu vyžaduje zhruba šestiprocetí růst dovozu zboží a služeb. Z toho vyplývá, že a zhruba tříprocetí průměrý růst HDP potřebuje ekoomika dosahovat růstu exportu zboží a služeb ěkde mezi 7 % až 8 %. To ovšem také při dovozí závislosti aší ekoomiky včetě vývozu vyžaduje zhruba šestiprocetí růst dovozu zboží a služeb. Podobá kostelace příslušých temp růstu by byla zřejmě v souladu s vější rovováhou ekoomiky i s jistým příspěvkem etto vývozu zboží a služeb k tempu růstu HDP. Otázka zí, do jaké míry hluboká a táhoucí se recese a trzích EU 27, kam směřuje více ež 80 % ašeho vývozu zboží a služeb, omezuje možost dosahovat odpovídajících temp růstu ašeho vývozu a těchto trzích (podle mě e zcela). A do jaké míry se teto případý výpadek dá alespoň částečě ahradit urychleým růstem ašeho vývozu do dyamicky rostoucích zemí skupiy BRIC a jim podobých, abychom mohli dosahovat žádoucí růst ekoomiky. Nicméě každopádě platí, že diverzifikaci ašeho vývozu tímto směrem je žádoucí dlouhodobě prosazovat. To ovšem je již jiý příběh... Staislava Jaáčková, makroekoomka Podle posledích defiitivích údajů, které jsou k dispozici, tvořil v roce 2011 příspěvek čistého exportu k reálému HDP 8,1 %. Za takové situace každé proceto reálého růstu HDP vyžaduje, aby čistý export reálě vzrostl o 12,5 %. Podíl celkového exportu a reálém HDP čií zhruba 80 %. Dovozí obsah exportu se však odhaduje a 65 68 %, takže z celkového růstu exportu bude pro růst HDP příosem je třetia. Jak musí vzrůst celkový export? Podíl celkového exportu a reálém HDP čií zhruba 80 %. Dovozí obsah exportu se však odhaduje a 65 68 %, takže z celkového růstu exportu bude pro růst HDP příosem je třetia. V takové situaci každé proceto růstu HDP, vytvořeé exportem, vyžaduje, aby export vzrostl ejméě o 3,7 %. Abychom dosáhli apříklad tříprocetího růstu HDP, musel by růst exportu být dvouciferý, ejméě kolem 11 %. Stavět oživeí je a exportu zameá stát je a jedé oze. Ale pokud by export skutečě měl být hlavím tahouem růstu ekoomiky, závisí to životě a růstu zahraičí poptávky. To elze očekávat od zemí eurozóy, kam až dosud směřuje kolem 66 % ašeho exportu ai od EU, kam směřuje dokoce 83 %. Náš úik z recese vyžaduje přeorietováí exportu a rychleji rostoucí teritoria a země jako Turecko, Rusko, Idie, Čía, země Latiské Ameriky a jihovýchodí s
Asie. Podíl EU a ašem exportu se v posledích pěti až šesti letech sížil je pomalu - z 86 a 83 %. Naše silá závislost a exportu do EU je jedou z příči, proč aše ekoomika eroste. Navíc jsme díky EU svázái řadou zákazů, příkazů a regulací, které výzamě podvazují flexibilitu aší ekoomiky a tím i aši schopost využít export do ových teritorií k astartováí růstu. Dílčím pozitivem je epřímá přeorietace, která probíhá tak, že áš ejvýzamější obchodí parter - Německo, používá zboží dovezeé od ás jako jede ze vstupů pro své vývozy. Sigifikatím příkladem pro ás je, že Německo v posledích patácti letech sížilo podíl EU a svých exportech z 69 a 57 %. Jaroslav Ugerma, makroekoomický expert Českomoravské kofederace odborových svazů Podíváme-li se a data o vývoji české ekoomiky v posledích letech, ajdeme zajímavá fakta o vzájemém vztahu růstu exportu a ekoomiky. Přitom vycházím z toho, že růst ekoomiky měříme růstem hrubého domácího produktu. Podle těchto údajů apř. v roce 2006 při růstu HDP o 7 % vzrostl export reálě bezmála o 14 %. V roce 2010 vzrostl export ještě více o 15 % ročě, ale HDP se zvýšil o 2,5 %. V roce 1998 při stagaci HDP export vzrostl téměř o 12 % a v miulém roce při poklesu HDP o více ež 1 % se export reálě zvýšil o 4 %. Vyvozovat z těchto dat ějakou hlubší souvztažost v tom, že export by měl růst o určité proceto rychleji ež HDP, podle mého soudu, elze. Vyvozovat z těchto dat ějakou hlubší souvztažost v tom, že export by měl růst o určité proceto rychleji ež HDP, podle mého soudu, elze. Mám k tomu dva důvody. Za prvé pro samotý propočet růstu HDP je akoec důležitý pouze rozdíl mezi vývozem a dovozem zboží a služeb. V současosti představuje ve stálých ceách zhruba 6 % celkového objemu HDP a to je toto aktiví saldo mimořádě vysoké. Vývoj tohoto salda je důležitý zejméa za situace, kdy ostatí části HDP stagují. Tehdy jeho vzestup může rozhodovat o růstu HDP, třeba je v řádu jedoho proceta. Za druhé a to především. Oba ukazatele spolu souvisejí je velmi volě. Ukazatel vývozu je ukazatel hrubého obratu a tedy v jeho pohybu se odráží i vývoj ákladů a výrobu, jedoduše řečeo i materiálo- vou spotřebu, která tvoří jeho rozhodující část. Naproti tomu ukazatel HDP zachycuje přidaou hodotu tedy ve zkratce je odpisy, mzdy a zisk. Defiičě je tak ukazatel exportu zhruba o dvě třetiy větší, ež je ukazatel HDP. Nedomívám se proto, že by bylo možé ze vzájemého pohybu těchto dvou ukazatelů při této jejich rozdílosti - vyvozovat ějaké dlouhodobě platé závěry apř. ve smyslu toho, jaké je miimálě přípusté tempo růstu jedoho ukazatele ve vztahu k tomu druhému. Ja Skopeček, Cetrum pro ekoomiku a politiku Zdůrazňovat výzam exportu pro ekoomiku ČR eí při vědomí dlouhodobé a v čase stále rostoucí otevřeosti české ekoomiky příliš potřebé. Podíl exportu a HDP čií vysokých 80 % a ČR je tak jeda z ejvíce otevřeých ekoomik vůbec. Její podíl a světovém exportu čií téměř 1 % a patří tak mezi třicet ejvýzamějších světových exportérů. Otevřeost ekoomiky se avíc v čase zvyšuje (v letech 2002 2012 rostl export v průměru o 7,5 % ročě). To se projevuje i ve vlivu exportu jako faktoru ekoomického růstu, kdy se v dekádě 2001 2010 export a růstu HDP podílel ezaedbatelou pětiou. Přesto je vliv exportu a ekoomický růst řadou hospodářsko-politických autorit spíše přeceňová a vliv domácí poptávky aopak podceňová. Export eí sám o sobě součástí HDP, tou je až tzv. čistý export, tedy rozdíl mezi vývozy a dovozy. Čistý export zboží a služeb čiil v roce 2012 výše 5,1 % HDP. To icméě eí ai důvod vliv exportu podceňovat. V průběhu stávající ekoomické recese byl čistý export jediou součástí HDP, a rozdíl od domácí spotřeby či výdajů a tvorbu hrubého kapitálu, která svým kladým zamékem zmírňovala propad HDP. V roce 2010 vzrostl HDP o 2,5 % a příspěvek zahraičího obchodu a tomto růstu byl ve výši 0,5 p.b. V roce 2011 vzrostl HDP o 1,9 % a příspěvek zahraičího obchodu čiil 2 p.b. A akoec v roce 2012, kdy HDP klesl o 1,3 %, byl příspěvek čistého exportu k HDP opět kladý a to ve výši 1,5 p.b. Méě optimistický je už pohled a vývoj exportu v posledích měsících, kdy export přestává plit roli tahoua HDP. 5 Neexistuje jedoduchý vztah, kterým bychom vypočítali potřebý růst exportu s cílem zvýšit tempo růstu HDP apř. o 1 p.b. Vstupuje sem celá řada dalších proměých. Je třeba si apř. uvědomit, že áš vývoz má poměrě vysokou dovozí áročost. To zameá, že růst exportu způsobuje zároveň i růst dovozu, který ale působí a růst HDP záporě. Naopak lze očekávat, že robustí růst vývozu bude zameat i potřebu vyšší tvorby fixího kapitálu, což dále přispěje k růstu HDP. Rostoucí zisky exportích podiků se avíc projeví i ve vyšších dividedách a mzdách zaměstaců, což bude stimulovat další součást HDP domácí spotřebu. Je tedy možé slovy ekoomů hovořit o multiplikačím efektu zvýšeého objemu exportu. Vzhledem k přílišé orietaci a epříliš dyamicky rostoucí země EU eí růst exportu sadým úkolem. Větší diverzifikace směrem k zemím BRICS by pomohla. Na základě časových řad lze odhadovat, že pro kladá tempa růstu HDP by míra růstu exportu musela být výrazě vyšší, ež jakou jsme pozorovali v posledím období. K zajištěí ekoomického růstu exportem bychom se tak museli vrátit k hodotám let, kdy export rostl více jak o 10 %. Růst exportu o 3,8 % v miulém roce emohl růst HDP v žádém případě zajistit. Je také ezbyté připomeout, že růst exportu závisí primárě a vývoji zahraičí poptávky. Vzhledem k přílišé orietaci a epříliš dyamicky rostoucí země EU eí růst exportu sadým úkolem. Větší diverzifikace směrem k zemím BRICS by pomohla. Naopak řeči o utosti zaměřit se a ové techologie a produkty s přidaou hodotou jsou je marketigové módí řeči, které v realitě ikdo eoceí. Pouze trh a schopost jedotlivých firem určí, co se bude vyrábět a obchodovat. Předplaté a rok 2013 Předplaté IVK zahruje pravidelý ewsletter, sboríky a ostatí publikace, pozváky a semiáře. Základí cea předplatého čií 660 Kč. Studetské předplaté 330 Kč. Dosavadí předplatitelé CEP se stávají předplatiteli IVK. predplate@istitutvk.cz www.istitutvk.cz
Předmluva ke kize Koec poplašých zpráv o Modré plaetě * Václav Klaus V posledích dvou desetiletích je ám autoritativě říkáo, že se Země otepluje, a to viou lidí, a toto tvrzeí je ám vucováo jako esporá věc. Někteří z ás se s tím však smířit emůžeme. Než a uměle vytvářeou paiku kolem globálího oteplováí plě přistoupíme, chceme vědět, je-li deší oteplováí dlouhodobým jevem, proč se otepluje, akolik je, popřípadě může být, toto oteplováí pro lidstvo závažé (e-li ebezpečé) a zejméa jakou roli v tom má člověk a jeho chováí. Chceme vědět, je-li deší oteplováí dlouhodobým jevem, proč se otepluje, akolik je, popřípadě může být, toto oteplováí pro lidstvo závažé (e-li ebezpečé) a zejméa jakou roli v tom má člověk a jeho chováí. Mozí politici, oviáři a aktivisté z řad vědců předstírají, že odpovědi a všechy tyto otázky zají a že je esporost argumetů, které mají k dispozici, mimo veškerou diskusi. Podle ich globálí oteplováí způsobuje člověk a jeho ezodpovědé jedáí (emise CO 2 ). Tvrdí i to, že bude oteplováí eobvykle silé a že povede ke katastrofálím ásledkům. To všecho završují sebevědomými výroky, že je klimatologická věda uzavřea, což ikdy, ale v tomto případě, ebo sad právě v tomto případě, emůže být pravda. Existuje řada seriózích opoetů, skeptiků či popíračů, jak jsou občas militatími alarmisty (či oteplovači ) azývái lidé s odlišými ázory a věc. Jedím z ejvýzamějších z ich je v deší celosvětové diskusi a toto téma profesor Ia Plimer, který je vážým vědcem uzávaým jak v domovské Austrálii, tak a celém světě. Je profesorem a uiverzitách v Adelaide a v Melboure a je ejzámějším geologem ve své zemi. Za svou takřka půlstoletí trvající akademickou dráhu publikoval více ež stovku vědeckých kih a studií. [1] V posledích letech začal svými texty mířit i a širší čteářskou obec. Reagoval tím a to, že jedu z jeho vědích disciplí * Předmluva ke kize Plimer, I.: Koec poplašých zpráv o Modré plaetě: Praha, Fragmet 2013. vědu o Zemi si přivlastili lidé stojící mimo vědu, kterým v tom však asistovali vědci, kteří dávají předost vystupovaí v televizi, užíváí si postaveí celebrit, slávě a přepychového života před prostým, vážým a fiačě méě vděčým životem badatele. Pochopil rověž důsledky, které to všecho má. Pochopil, že klimatologie se proměila ve služku doktríy globálího oteplováí, která však eí vědou, ýbrž ideologií, e-li ábožestvím, a která si z klimatologické vědy vybrala jedu triviálí hypotézu, že člověk svými emisemi CO 2 reguluje klima. Tato jedoduchá teze má být důkazem, že rostoucí emise CO 2 z lidské čiosti zvyšují teplotu Země. Klimatologie se proměila ve služku doktríy globálího oteplováí. Jako seriózí vědec, který studoval fluktuace globálího klimatu ikoli v rámci stovek ebo tisíců, ýbrž v průběhu milioů let, profesor Plimer ví, že za změami globálího klimatu jsou jié mechaismy a že pokud lidmi produkovaé emise CO 2 vůbec ějaký vliv mají, pak je velmi malý a téměř zaedbatelý. Neí pochyb, že vědecká diskuse a toto téma je stále otevřeá, avšak veřejá a politická debata byla předčasě uzavřea a prohlášea za rozhodutou. To vedlo profesora Plimera k tomu, že přešel z čistě vědeckých diskusí a širší veřejé fórum a pustil se do polemiky s doktríou globálího oteplováí a jejími přívržeci i mimo čistou vědu. Jeho kiha Heave ad Earth (Nebe a Země) z roku 2009 měla celosvětový úspěch a ovlivila veřejou diskusi v moha zemích, zejméa v jeho Austrálii. Hodě jsem se z í dozvěděl a cítil jsem se poctě, když jsem byl požádá, abych a její zadí stráku obálky apsal své doporučeí. V ěm jsem mimo jié uvedl, že kdybych měl možost číst kihu profesora Plimera dříve, ež jsem apsal tu svou, byla by má vlastí kiha [2] a toto téma lepší. Za změami globálího klimatu jsou jié mechaismy a že pokud lidmi produkovaé emise CO 2 vůbec ějaký vliv mají, pak je velmi malý a téměř zaedbatelý. Kiha Heave ad Earth je, jak azačuje její podtitul Global Warmig: The Missig Sciece (Globálí oteplováí a chybějící věda), velmi profesioálě apsaý a složitě propracovaý text, který je uté eje číst, ale i studovat. Neí tedy sado přístupý každému čteáři. Profesor Plimer proto apsal její pokračováí, přeložeé do češtiy pod ázvem Koec poplašých zpráv o Modré plaetě. Už sám titul azačuje, že kiha eí vědeckým textem a že je jak apovídá její podtitul průvodcem po klimatických změách pro školáky, rodiče a lidi z ulice. Taková forma argumetace je velmi potřebým příspěvkem k celosvětové debatě o tomto problému. Je se bojím, že pro děti i přes veškerou svou jedoduchost teto text eí. I tuto kihu je zapotřebí eje číst, ale i studovat. Ivestice do jejího čteí a studia každému z ás přiese velmi moho. Profesoru Plimerovi musíme za teto jeho etradičí přístup v oboru popularizace vědy poděkovat. Tato kiha se jistě stae výzamým příspěvkem k této diskusi i v aší zemi. Pozámky: [1] Příspěvek prof. Plimera k tomuto tématu v češtiě již existuje. Přispěl do festschriftu Václavu Klausovi (Fragmet, 2011) člákem s ázvem Změa klimatu způsobeá člověkem? Proč jsem skeptik. [2] Modrá, ikoli zeleá plaeta. Co je ohrožeo, klima, ebo svoboda? Dokořá, Praha 2007. Nakladatelství Fragmet abízí kihu australského geologa Iaa Plimera Koec poplašých zpráv o Modré plaetě. Prví kapitola vysvětluje, proč bychom měli být skeptičtí ke globálímu oteplováí způsobeému člověkem. Druhá část diskutuje vědu a ativědu. Třetí část zkoumá povahu oxidu uhličitého. Čtvrtá část rozebírá teplotu a Zemi. Pátá část ukazuje, jak se echat vyloučit ze školy. Šestá část abízí sto a jedu otázek pro učitele. Předmluvu ke kize apsal prezidet Václav Klaus. 184 stra. objedávky a: www.fragmet.cz www.istitutvk.cz 6
V úterý 23. duba 2013 uspořádal Istitut Václava Klause vzpomíkový semiář Margaret Thatcherová (1925-2013). Na paelu vystoupili předseda správí rady IVK prezidet Václav Klaus, poslaec Evropského parlametu Hyek Fajmo a politolog, akladatel a publicista Alexadr Tomský. Akce se těšila mimořádému zájmu odboré i laické veřejosti. Podle Václava Klause byla Margaret Thatcherová spolu s Roaldem Reagaem ejvýzamějším světovým politikem posledí čtvrtiy 20. století. Změila svou zemi, změila svět a výrazě promluvila i k aší části světa, tedy ke středí a východí Evropě. Prezidet připoměl pohřeb Thatcherové, a ěmž chyběly současé i miulé špičky ze západí Evropy. Na jejím pohřbu vedle sebe seděli čtyři posledí miisterští předsedové Velké Britáie, kteří ji v této fukci ásledovali Joh Major, Toy Blair, Gordo Brow, David Camero. Po žádém z ich však v dějiách žádý ismus ezůstae. Thatcherismus pojmem je a jím i zůstae. Václav Klaus připoměl osobí setkáí s Margaret Thatcherovou, apř. její ávštěvu Prahy v roce 1990, kdy při setkáí čtveřice M. Thatcherová, Václav Havel, Mariá Čalfa a Václav Klaus a britském velvyslaectví proesla: Každý prezidet a premiér vždy musí stát za svým miistrem fiací. Pro Pražay ezapomeutelé bylo i odhalováí sochy Wistoa Churchilla de 17. listopadu 1999 v Praze a Žižkově. Hyek Fajmo zdůrazil, že výzam Margaret Thatcherové je mimořádý a to eje pro samotou Britáii ebo Evropu, ale pro celý svět. Rok 1989 by ebyl možý bez roku 1979. Margaret Thatcherová ebyla zvolea do Dolí sěmovy dvakrát v roce 1950 a 1951. Posléze byla zvolea do britského parlametu celkem devětkrát a v Dolí sěmově pobyla celkem 33 let. V roce 1975 byla zvolea vůdkyí Kozervativí stray a v roce 1979 premiérkou. Thatcherová byla eje prví žeou v čele britské vlády, byla rověž prví žeou v čele jakékoli vlády v G7. Až do roku 1979 se zdálo, že pochod k socialismu, který předpovídal Joseph Schumpeter, je ezadržitelý. Po vítězství Thatcherové a Reagaa bylo ajedou všecho jiak. Thatcherová ukázala, že státí vlastictví je eefektiví, a proto musí být odstraěo v co ejvětší ZPRÁVA ZE SEMINÁŘE Margaret Thatcherová (1925 2013) míře. Program privatizace se do koce 80. let stal jedím z ejvětších britských exportích artiklů. Alexadr Tomský ukázal, že Margaret Thatcherová vzkřísila laissez faire a imperiálí Aglii. Měla istikt zdravého rozumu. Obovila klasický liberalismus 19. století, založeý a objevu a pravidlech svobodé trží ekoomiky. Radikálě sížila sociálí výdaje státu i daě, zvláště jejich progresi. Neméě radikálě sížila i majetek státu privatizovala všechy státí podiky včetě veřejých moopolů (aeroliie, voda, ply, elektráry, doly). Byla euvěřitelě pracovitá a měla odvahu celý rok bojovat s horickými odbory. Zásadí byl projev v Bruggách, kde ukázala, že stát se plete do trhu, dirigismus a cetralizace Evropského společeství připomíají utopistické dalekosáhlé cíle, pláováí a věčé časy. Když ji shodil vlastí kabiet, byla epopulárí. Chtěla zavést jedotou lokálí daň z hlavy, aby eplatili je majitelé pozemků a emovitostí, což jí akoec zlomilo vaz. Prezidet Václav Klaus vyzdvihl kazatelství Margaret Thatcherové. Železá lady byla tvrdá je v politickém souboji, v lidském kotaktu byla aopak milá a pozorá. Klaus oceil její privatizačí program, i když úkol po listopadu 1989 byl daleko vážější privatizovat totálě zestátěou ekoomiku. Po skočeí politické kariéry byla Thatcherová frustrovaá, prožívala pocit trpkosti, protože eprohrála žádé volby, ale smetla ji vlastí politická straa. Je zásluhou Thatcherové, že vrátila Adama Smithe do Britáie. V diskusi Jiří Weigl připoměl geopolitické uvažováí Thatcherové, kdy britská premiérka vystoupila v roce 1990 jako odpůrkyě sjedoceí Německa, eboť očekávala, že role Britáie bude margializováa. Karel Dyba připoměl roli Keitha Josepha v Cetru pro politické studie (Cetre for Policy Studies), které Thatcherová zakládala v roce 1974 jako alterativí zdroj politických iiciativ vůči oficiálímu straickému thik taku Kozervativí výzkumé cetrum. Podle Iva Strejčka je iroií osudu, že Thatcherová podporovala společý trh, který akoec vedl ke gigatické harmoizaci. Hyek Fajmo věří, že jedotý akt z roku 1986 byla ještě správá myšleka. Volý pohyb zboží, služeb, lidí a kapitálu byl v zásadě liberalizačí krok, teprve později se evropská itegrace pokazila. Kdyby des ebyla Britáie v EU, byla by to katastrofa. Alexadr Tomský vyzdvihl ohromý úspěch jejích pamětí Uměí vládout. Margaret Thatcherová eprohrála, budoucost ukáže, že měla pravdu. Václav Klaus ozačil jedotý akt za počátek koce, regulačí, harmoizačí a uifikačí krok, který se svobodou emá ic společého. Je překvapivé, že žádý z řečíků epřipoměl zásluhu Thatcherové a sížeí iflace, která ve Velké Britáii v 70. letech dosahovala kolem 20 % ročě. Sížeí iflace bylo hlavím cílem thatcheristické hospodářské politiky. Sahu po větší ezávislosti cetrálí baky však premiérka odmítla s odvoděím, že vláda je schopa při odpovědé politice iflaci zvládout i bez ezávislé cetrálí baky. Díky Thatcherové se rověž Britáie epřipojila k ERM. V roce 1992 byl proti libře podikut a měových trzích úspěšý útok. Majorova vláda po maré saze udržet kurz akoec a další boj rezigovala a libru z ERM stáhla. Margaret Thatcherové se tak dostalo pozdě, ale přece určitého zadostiučiěí. Margaret Thatcherová ukázala, že bojuje o ideály a e o místo v parlametu. Politika v jejím podáí byla bitvou mezi pravdou a lží. V jejím myšleí eexistoval kompromis mezi těmito dvěma póly. Její zásluhy a posíleí svobody jedice, liberálí demokracie, tradičí rodiy a oslabeí pateralistického státu jsou zásadí. Místo Margaret Thatcherové v politických dějiách 20. století je věčé. ML 7 www.istitutvk.cz
POLITICKÝ KOMENTÁŘ IVK Kam povede katolickou církev obamovský papež? Katolická církev a s í i věřící a celém světě des žijí v atmosféře plé očekáváí, která ejsou epodobá očekáváím Američaů po zvoleí Baracka Obamy prezidetem USA v roce 2008. Zajímá to ale ás všechy, protože se to dotýká celé aší civilizace. Tak jako zvoleí prvího prezideta barevé pleti Obamy bylo pro Ameriku jistým psychologickým mezíkem, stejě přelomovou se zdá být v tomto případě alespoň pro katolickou církev skutečost, že se ovým papežem poprvé estal kadidát pocházející z Evropy, ebo ze Starého světa, ale kardiál ze vzdáleého Bueos Aires. Tak jako Obama symbolizuje soumrak tradičí bílé protestatské Ameriky, symbolizuje papež Fratišek koec staletí trvající evropské převahy v katolické církvi. Můžeme sice tvrdit, že Argetia, odkud ový papež Fratišek pochází, je ejevropštější latiskoamerickou zemí a že Fratišek je de facto Ital pouze arozeý v Latiské Americe, takže o velkou změu ejde, ale prví kroky ového papeže ukazují, že o změu velkou aopak jde a že podobost s Obamou může být větší, ež azačuje etradičí původ. Po maisteamově kozervativím Jau Pavlu II. a vyhraěě kozervativím Beediktu XVI. yí přichází latiskoamerický jezuita přiášející s sebou a papežský Newsletter_cep_0513_CHBECK 6.5.13 11:35 Stráka 1 stolec zkušeost latiskoamerických sociálích kofliktů a problémů, radikálě levicové církve osvobozeí a všeobecé protikapitalistické atmosféry či alespoň rétoriky, která a tomto kotietě stále domiuje. Neje jeho rodá Argetia a sousedí země, ale i celý evropský levicový mediálí a politický maistream jsou proto osobou a prvími gesty ového papeže adšey. Změa. To je zdá se poselství ového papeže. Nikoliv trváí a tradici a kořeech víry, jak hlásal jeho předchůdce. Ne každý jedotlivec bez ohledu a jeho společeskou pozici a e jeho idividuálí spása má být hlavím posláím papežské mise. Papežovou volbou je a odiv dávaá preferece chudých, slabých a emocých. I papež má být jeom jedím z ás, prvím v čele církve sloužící potřebým. Jediě to prý může zastavit slábutí a rozklad církve v moderí společosti. Jako bychom k tomu slyšeli slavé obamovské Yes, we ca. Zdá se, že březové kokláve vyslyšelo politickou objedávku a že se i katolická církev připojuje k levicové etatistické vlě, která des domiuje v USA a která dávo plě ovládla západí Evropu. Latiská Amerika před půl stoletím poskytla příklad, že katolicismus lze smířit i s krajím marxismem. Proč církvi edat ový smysl a epřiblížit ji lidem jako v podstatě megacharitativí globálí orgaizaci sui geeris? Osobě skromý, sociálě cítící a tradice bořící papež Fratišek proto vzbuzuje takové adšeí právě v ideově a ábožesky vyprahlé Evropě. Tam, kde však má církev více síly a se společostí reálě žije - jako je tomu v sousedím Polsku tam, zdá se, idea církve jako pouhé charity aráží a odpor. Svědčí o tom protestí prohlášeí polského episkopátu z edávých dů. Papež Fratišek je asi potvrzeím faktu, že jeda éra v historii katolické církve defiitivě skočila. Byla to éra, kdy církev v aší části světa získávala autoritu bojem proti sociálím experimetům evropských totalitích režimů a obraou idividuálí svobody. Taková církev však emá mít v éře multikulturalismu, evropského sociálího ižeýrství a kofiskace úspor bohatým místo. Nyí půjde o to zapojit i katolickou církev do froty míru a pokroku. Nepochybě se to podaří, ale možá, že potom i aše církev bude muset to, co získá v současých restitucích, věovat potřebým. Možá že to pro ěkoho bude hořké, ale osud církevího majetku se tak alespoň pěkě dialekticky završí. Istitut Václava Klause, 3. duba 2013 Nakladatelství C. H. Beck BOHUMÍR ŠTĚDROŇ A KOL. Politika a politický marketig Politika a společost Politický marketig a maagemet v moderí společosti Historický vývoj politického marketigu Lobbig Případové studie (apř. Politický marketig ve Velké Britáii, Kampaň pro přímou volbu prezideta ČR) Brožovaé, obj. č. BEK 47 IRENA JINDŘICHOVSKÁ Fiačí maagemet Časová hodota peěz, riziko a výos Fiacováí obligacemi, akciové fiacováí Dlouhodobé fia co vá í hybridími istrumety Krátkodobé fia co vá í a řízeí pracovího kapitálu, a další Slovíček fiačích termíů Brožovaé, obj. č. BEK 53 Publikace lze výhodě objedat v eshopu Nakladatelství C. H. Beck http://eshop.beck.cz www.istitutvk.cz