Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

Podobné dokumenty
7. Soustavy lineárních diferenciálních rovnic.

5. Funkce náhodných veličin a náhodných vektorů. 5.1 Spojité náhodné veličiny

Cvičení č. 9 Lineární zobrazení. Jádro a obor hodnot. Matice lineárního zobrazení.

Přechodové jevy RC. Řešení přechodového jevu v obvodech 1. řádu RC. a) varianta nabíjení ideálního kondenzátoru u C (t)

ZPĚTNÁ TRANSFORMACE RACIONÁLNĚ LOMENÉ FUNKCE

Úhrada za ústřední vytápění bytů V

Seznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné.

je daná vztahem v 0 Ve fyzice bývá zvykem značit derivaci podle proměnné t (podle času) tečkou, proto píšeme

7.2.4 Násobení vektoru číslem

Pružnost a plasticita II CD03

Algebraické výrazy. Mnohočleny 1) Sčítání (odčítání) mnohočlenů:

4.KMITÁNÍ VOLNÉ. Rozlišujeme: 1. nepoddajné vazby - nedovolující pohyb 2. pružně poddajné vazby - dovolují pohyb

f(x) f(x 0 ) = a lim x x0 f f(x 0 + h) f(x 0 ) (x 0 ) = lim f(x + h) f(x) (x) = lim

je konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n

k 1 P R 2 A t = 0 c A = c A,0 = A,0 c t Poměr rychlostí vzniku produktů P a R je konstantní a je roven poměru příslušných rychlostních konstant.

Exponenciální funkce a jejich "využití" - A (Tato doplňková pomůcka nemůže v žádném případě nahradit systematickou matematickou přípravu.

Odezva na obecnou periodickou budící funkci. Iva Petríková Katedra mechaniky, pružnosti a pevnosti


Odchylka přímek

je konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n

Fotometrie a radiometrie Důležitou částí kvantitativního popisu optického záření je určování jeho mohutnosti

SP2 01 Charakteristické funkce

Teplota. 3 kt. Boltzmanova konstanta k = J K -1. definice teploty. tlaky v obou částech se vyrovnají

7. Analytická geometrie

8.1.3 Rekurentní zadání posloupnosti I

x udává hodnotu směrnice tečny grafu

3. Lineární diferenciální rovnice úvod do teorie

0.1 reseny priklad 4. z

Digitální učební materiál

( ) Vzájemná poloha parametricky vyjádřených přímek I. Předpoklady: 7302

Co bude European accessibility act a k če u poslouží?

FINANČNÍ MATEMATIKA- SLOŽENÉ ÚROKOVÁNÍ

Ekonomika podniku. Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Ing. Kučerková Blanka, 2011

MATEMATICKÁ INDUKCE. 1. Princip matematické indukce


Cvičení č. 14 Vlastní čísla a vlastní vektory. Charakteristický mnohočlen a charakteristická rovnice. Lokalizace spektra. Spektrální rozklad.

El2.C. Podle knihy A Blahovec Základy elektrotechniky v příkladech a úlohách zpracoval ing. Eduard Vladislav Kulhánek

1.7.4 Těžiště, rovnovážná poloha

Či ost katastrál í h úřadů po digitaliza i katastrál í h ap

ř ř ň š ž ř ů ř ř ž ř ř ř ř ž š ř ú ž ů ř ř š ž ů ř ř ř ř ř ř ř š ř ž ř š ž ř ř ž ř ž ř ž š ž ž š š ž š ř ř ř ů ž ř ů ž ú ř ř ř š ó ř š ž š ř ř š š š

7.2.3 Násobení vektoru číslem I

INTEGRÁLNÍ POČET. Primitivní funkce. Neurčitý integrál. Pravidla a vzorce pro integrování

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2016

4. Přechodné děje. 4.1 Zapínání střídavého obvodu

FINANČNÍ MATEMATIKA- JEDNODUCHÉ ÚROKOVÁNÍ

hledané funkce y jedné proměnné.

8.1.2 Vzorec pro n-tý člen

Skupiny sebeobhájců jako prostředek podpory práv lidí s mentálním postižením

MATICOVÉ HRY MATICOVÝCH HER

5. Lineární diferenciální rovnice n-tého řádu

Variabilita měření a statistická regulace procesu

1. ZÁKLADY VEKTOROVÉ ALGEBRY 1.1. VEKTOROVÝ PROSTOR A JEHO BÁZE

5.5. KOMPLEXNÍ ODMOCNINA A ŘEŠENÍ KVADRATICKÝCH A BINOMICKÝCH ROVNIC

jsou reálná a m, n jsou čísla přirozená.

8.2.1 Aritmetická posloupnost I

j k k k i k k k k k j k j j j j ij i k k jk k k jk k j j i


DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ. 1) Pojem funkce, graf funkce

Vlny jsou podélné elementy ve a proti směru šíření rozruchu (tlaková vlna v plynovém či vodovodním potrubí)

7.4.1 Parametrické vyjádření přímky I

PJS Přednáška číslo 2

USTÁLENÉ PROUDĚNÍ V OTEVŘENÝCH KORYTECH

Komplexní čísla. Definice komplexních čísel

a výška ich prípustného pre kro če nia

Kapitola 2. Bohrova teorie atomu vodíku

8.2.1 Aritmetická posloupnost

Seznam z k ra te k...9 P ře d m lu v a... 11

, která vznikla z matice A vynecháním i-tého řádku a j-tého sloupce nazýváme minorem matice A příslušnému k prvku

MECHANICKÉ KMITÁNÍ TLUMENÉ

8.1.2 Vzorec pro n-tý člen

5 DISKRÉTNÍ ROZDĚLENÍ PRAVDĚPODOBNOSTI. Čas ke studiu kapitoly: 120 minut. Cíl: Po prostudování tohoto odstavce budete umět:

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH

You see the green apple You smell the green apple. Elevato AROMA UV GEL SYSTEM PATENTED TECHNOLOGY PRODUCT CATALOG. Discovered by


6.3.6 Zákon radioaktivních přeměn

Derivace funkce více proměnných

Posloupnosti a číselné řady. n + 1. n n n n. n n n. = lim. n2 sin n! lim. = 0, je lim. lim. lim. 1 + b + b b n) = 1 b

Aritmetická posloupnost, posloupnost rostoucí a klesající Posloupnosti

Přednáška 7, 14. listopadu 2014

1 Trochu o kritériích dělitelnosti

3. Sekvenční obvody. b) Minimalizujte budící funkce pomocí Karnaughovy mapy

Křížová cesta - postní píseň. k k k k. k fk. fj k k. ať mi - lu - jem prav - du, dob - ro věč - né, ty nás příj - mi v lás - ce ne - ko - neč - né.

Tlumené kmity. Obr

č í úř é č úň ž č ň ř č é ř í š ň é č č čí ó ř á é é ů á č é ň é ň á í š ě č áš č ý ř ó š á á á č íó á ň á Ř Á í ří ů á ý á č í í řú ů ě í ě š ř ú á á

o d e vz d á v e j t ek o m p l e t n í, / n e r o z e b r a n é /, a b y s e t y t o

ŠKOLENÍ ŘIDIČŮ

Téma 6: Indexy a diference

Ý Á Í ŘÁ Č Á

NUMERICKÁ ANALÝZA ŠÍŘENÍ SVĚTELNÝCH PAPRSKŮ V IZOTROPNÍM OPTICKÉM PROSTŘEDÍ

P Ř I J Í M A C Í Ř Í Z E N Í ..4 V O Š...


Interpolační křivky. Interpolace pomocí spline křivky. f 1. f 2. f n. x... x 2

Seznámíte se s principem integrace substituční metodou a se základními typy integrálů, které lze touto metodou vypočítat.

6 Algoritmy ořezávání a testování polohy

1. Zjistěte, jestli následující formule jsou tautologie. V případě záporné odpovědi určete k dané formuli konjunktivní a disjunktivní normální formu.


Slovní úlohy na pohyb

Píseň ke kříž. cestě (I. zastavení - Ježíš souzen) Je- žíš sto - jí před Pi - lá - tem, všech- no se dě - je

Přijímací řízení akademický rok 2013/2014 Bc. studium Kompletní znění testových otázek matematika


Transkript:

Uirzia Karloa Praz Pdagogiká fakla SEMINÁRNÍ PRÁE Z INTEGRÁLNÍHO POČTU NEURČITÝ INTEGRÁL 00/00 IFRIK

Zadáí čás I: Urč primiií fk k daým fkím a sao jjih dfiičí iral(y) ( ) ara ( ) ( ) ar Vypraoáí: Igráí poč Při drioáí ypočíáám k daé fki driai (pokd isj), kdžo při igroáí hldám k daé fki akoo fki, krá drioaá dáá dao fki. J-li fk f dfioáa rčiém ořém iral I a dál, j-li dfioáa fk F() a plaí-li šh bodh ohoo iral F f, říkám, ž fk F j primiií fkí k f. Fk F s azýá rčiým igrálm fk f iral I a oo zapisjm F f d, kdy roosi () a () yjadřjí jdo a oéž. Zápis a praé sraě roosi () čm igrál fk f, igroao fkí j f, proměá j igračí proměo a zak j igračím zamékm. Jlikož [ F ] F 0 F, poom F j aké primiií fkí k fki f, čili isj kočé možsí primiiíh fkí ar F a libooo kosa azýám igračí kosao a píšm f d F. Koroljm-li ýsldk igroáí, prodm o drioáím ýsldk a při spráém ýpoč dosam igroao fki f.

Přímá igra Přímá igra j lasě požíáí ýsldků difriáího poč, kré shrjm do základí ablky zorů základíh rčiýh igrálů. Igračí kosa píšm ihd po ýpoč igrál, al dohodm s, ž am, kd ýsldk jšě dál bdm praoa, zapíšm igračí kosa až za kočý ar ýsldk. Vzor pro rčiý igrál f d F y 0 d ( R) Fk f : y f y y, N d y d y d a y a ( a > 0, a ) a d a y d y 0 ( ; ) d ( ; ) Podmíky plaosi zor ( ; ) ( ( f )) ( ;0) ( 0; ) ( ; ) ( ; ) ( ; ) d ( ; ) π y a a d 0, kπ, k lé y o o d 0, kπ, k lé π π y d a U k ; k kz y d o U( k, ( k ) π ) kz y d ar (, ) y d ar (, ) y d ara ( ) y d aro ( ) af d a f d [ f ± g ] d f d ± g d

Nmůžm-li dýh zorů poží ihd, sažím s igroao fki prai ak, abyhom pak ěkrého zor mohli poží. Njobykljší způsoby pra: a) Sažím s igroao fki prai algbraiký soč (pokd o jd) fkí, jjihž igrály zám, apř.: ( ) d d d d d d d d, ( 0; ) b) J-li igroaá fk zlomk, pozorjm, í-li čial zlomk driaí jmoal, bo j-li jj možo ásobím (případě dělím) číslm růzým od ly a akoý ar prai, apř.: ( ), ( ) d d, ) J-li igroaá fk yjádřiá jako soči do fkí [ f ] f j. prí má ar moiy a drhá j jjí dria, pak j [ ] [ f ] f f d,. d) Změo difriál j možo ěkré igrály přés a jdodhé, apř.: d d d, (, ) Igroáí modo sbsičí Podsaa éo igračí mody j om, ž zadm oo igračí proměo (obyčjě bo z ) za igroao proměo. Noo igračí proměo yjádřím půodí igračí proměo igroaé fki čě difriál d. Tím daý igrál přádím a jdodšší, řším jj oé proměé a ýsldk ahradím oo proměo půodí proměo. Vzah mzi půodí proměo ( ) a oo proměo ( bo z ) j dá sbsičí roií, íž proměá j fkí oé proměé (bo z ): ϕ. Eisj-li iral I spojiá fk f, pak k í isj primiií fk F a pro každé z iral I j F f.

Když hodoy fk ϕ iral I bdo iral I, j dfioáa složá fk iral I F[ ϕ ]; za přdpoklad, ž fk má iral driai, má ji i složá fk F[ ϕ ] a o F [ ϕ () ] F ϕ f ϕ f [ ϕ ] ϕ a fk F [ ϕ () ] j primiií fkí k fki f [ ϕ ] ϕ iral I. Jak ž ím z přímé igra j F f d, a dosadím-li ϕ(), dosáám f d f [ ϕ ] ϕ d. Tao roos yplýá z dria složé fk a požíám ji k řší igrálů, když s igroaá fk dá rozloži da čiil. Jd j složo fkí proměé a drhý driaí éo fk. Igroáí modo pr pars Igračí moda pr pars (j. po čásh) ply z praidla o drioáí soči do fkí. Eisjí-li fk a zkráě psáo a majíí ějakém iral spojié dria, plaí zor ( ). Igraí éo roi dosam ( ) d d d a z oho d d. To zor přdpisj posp při igroáí mo pr pars. Igroao fki rozložím a soči ak, aby s igrál fk dal poměrě sado rči (jlép z základíh igrálů, j-li o možé), dál rčím driai fk. alší posp ž j zřjmý z praé sray zor. T čás fk, kro jsm ozačily igrjm (dosam ), čás kro jsm ozačili drijm (dosáám ). Za zaméko roosi apíšm soči a od ěho odčm igrál d, krý ypočíám. Moda j úspěšá hdy, j-li igrál a praé sraě d jdodšší ž igrál a sraě lé d. Někdy j řba émž příkladě posp opakoa.

Igra ěkrýh fkí iraioáíh Primiií fk k fki iraioáí í ždy fkí lmárí, j lmárí j ěkrýh případh. Výpoč igrálů iraioáíh fkí lz přés a ýpoč igrálů raioáíh fkí j hdy, když s ám podaří hodo sbsií oé proměé dao iraioáí fki raioalizoa. Jak při ýpoč ěkrýh igrálů iraioáíh fkí mám pospoa, kazj přhld ypoýh igrálů.. a b d a,, b jso kosay, řším sbsií a b m m m. a b d, řším sbsií a b. a b d, řším sbsimi Elroými: a b d, sbsi a pro a > 0, sbsi ( ) pro a < 0, kd j řší roi a b 0, sbsi pro 0, sbsi ( ), má-li ýraz pod odmoio ráé kořy a. d d d. a b přádím a bo a a kadraiký rojčl a úpý čr., ím ž dopím M N. d řším roěž dopěím kadraikého rojčl a a b úpý čr a poom hodo sbsií.. Ozačím-li a b Q, plaí yo zor (igračí kosay jso yháy): d Q a b a a b b b a a pro a 0 a b ara a a Q b d Q b Q Q pro a > 0 pro a < 0 pro a > 0, b 0, > 0 a b pro a > 0, b 0, 0 b b ara pro a > 0, b 0, < 0 Q Q Q Q a b d d d Q Q Q

d Q a b Q d a Q Qd a d b d Q Q d a d b d Q Q m p 7. iomiké igrály ( a b ) d Q d Q a d Q d Q, ( m,, p jso raioáí čísla), dají s přés a igrály raioáíh fkí, když aspoň jdo z čísl m m p,, p j číslm lým. a) J-li p číslo lé kladé, pak podl biomiké ěy rozim p m ( a b ) řad, jdolié čly řady yásobím a po člh igrjm; j-li p číslo lé záporé, ajdm jmší spolčý ásobk s s jmoalů zlomků m a a zadm sbsii. m b) J-li lé číslo, požijm sbsi s a b ( s j jmoal zlomk p. Podl oho jaký j po igroaé fk po sbsii, j. kladý, bo záporý, olím další posp, jak j do pod a). m ) J-li p lé číslo, požijm sbsi a b, když jsm přdím ýraz a b praili ykím ; a b a b. Jso jšě další způsoby raioaliza iraioáíh fkí a ýklad o ih ajdm kiz akadmika V. Jaríka, Úod do poč igráího.

Řší příkladů Igračí kosa píšm ihd po ýpoč igrál, al dohodm s, ž am, kd ýsldk jšě dál bdm praoa, zapíšm igračí kosa až za kočý ar ýsldk.. ; d d d d d d d. ; d d d d d d d d. d d d d d d 7

. ; : d d d d d d d. ; d d d d d d d d

. 0; 7 9 9 9 d d d d d d d 7. ; d d d d d d d d d d d d 9

. d d d d ( ) ( ) d d d d ( ; ) 9. d d d d d π π > 0, kπ, kπ, k Ζ 0

0. ; ar ar ar d d d d d d d d d d d d. [ ] ; d d d. ; ar a a ar d d d d d d

. ; ara ara ara ara : ara ara ara d d d d. ; ar ar ar ar ar ar ar d d d d d d d d Nahail owdih z oso, krý přložil čyři díly Laplaoy kihy do agličiy, jdo pozamal: Kdykoli jsm arazil a Laplaů obra ož ám sado yply, byl jsm si jis, ž mám přd sbo hodiy rdé prá, abyh ypil mzry a alzl a dokázal, jak ám o sado yply.

Zadáí čás II: Urč primiií fk k daým fkím a sao jjih dfiičí iral(y) 7 Vypraoáí:. { } 0,, 9 7 7 R d d d d d d f

. { } 0, 9 9 9 R d d d d d d d d f

. {} d d d d d d d d d d d d d R d f ara ara ara 0 0

. ( ( ) ) ara ara ara ara ara ara 7 ; 7 d d d d d d d d d d d d d d d

. ara a a a a a a ara, a ara ara : 0 d d d d d d d d d d d d d d d d d d d d d d d 7

. ara ara ara ara ara ara 0 0 d d d d d d d d d d d d d d d

Lirara ČUPR, K.: Mamaika I. oáů fod při šoě hi rě, ro 9. HLVÁČEK,.: Sbírka řšýh příkladů z yšší mamaiky. SPN, Praha 9. STRUIK,.J.: ějiy mamaiky.orbis, Praha 9. OSH Zadáí čás I:... Igráí poč... Přímá igra... Igroáí modo sbsičí... Igroáí modo pr pars... Igra ěkrýh fkí iraioáíh... Řší příkladů... 7.... 7.... 7.... 7............ 9 7.... 9.... 0 9.... 0 0............... Zadáí čás II:....................... 7.... Lirara... 9 OSH... 9 9