RATIO Akční plán pro Ústecký kraj

Transkript

1 RATIO Akční plán pr Ústecký kraj Obsah 1 Úvd Prjekt RATIO Účast Ústeckéh kraje v prjektu RATIO a zaměření na strategický dkument ÚK Vytvření skupiny zainteresvaných institucí ( stakehlder grup ) v reginu Výběr vhdných svědčených praxí k přensu d Ústeckéh kraje Průzkum MSP firem v Ústeckém kraji Využití Innvatin Health Check Tl ve firmě HENNLICH s.r Pdpra invačních aktivit v České republice a v Ústeckém kraji Průzkum strategických rzvjvých dkumentů Ústeckéh kraje Frma předlžení Akčníh plánu prjektu RATIO Ústeckému kraji Sledvání implementace Akčníh plánu RATIO Návrh patření Přílhy Zpracvatel: Březen 2018 Reginální rzvjvá agentura Ústeckéh kraje, a.s. ve splupráci se skupinu stakehlderů prjektu RATIO

2 1 Úvd Reginální akční plány v prjektu RATIO jsu strategiemi přensu znalstí a zkušenstí z jiných reginů ke zlepšení reginální plitiky, zaměřené na pdpru invační aktivity MSP. Akční plán pr Ústecký kraj byl zpracván v průběhu 1. fáze prjektu RATIO na základě pznatků pdpře invačních aktivit MSP, získaných ve splupracujících reginech EU, na zjištění stavu stávajících rzvjvých dkumentů ÚK a ČR a na výsledcích diskuzí ve skupině stakehlderů prjektu RATIO, zainteresvaných na rzvji pdnikatelské sféry Ústeckéh kraje. Prjekt RATIO je splufinancván z Evrpskéh fndu pr reginální rzvj (ERDF) prstřednictvím prgramu Interreg Eurpe. 2 Prjekt RATIO Prgram INTERREG EUROPE, financvaný z prstředků Evrpskéh fndu pr reginální rzvj (ERDF), je určen k pdpře vzájemnéh učení (plicy learning) mezi veřejnými rgány s cílem zlepšit fungvání strategií a prgramů reginálníh rzvje. Umžňuje veřejným rgánům napříč Evrpu výměnu praxí a nápadů týkajících se způsbu fungvání veřejných plitik a takt najít řešení pr zlepšení jejich rzvjvých strategií. Z iniciativy španělské rganizace Aragnese Federatin f Municipalities, Regins and Prvinces (FAMCP) vznikl partnerství 9 subjektů z 8 reginů EU, aby vytvřil prjekt Reginal Actins T Innvative Prgrammes se zkráceným názvem RATIO. Cílem tht prjektu Reginální akce k invačním prgramům je pdpřit reginální eknmický rzvj ve venkvských reginech tím, že bude pdpřena schpnst MSP invvat své prdukty a tak překnat bariéry svéh růstu a knkurenceschpnsti. Pdpra MSP bude realizvána pmcí zlepšení invačních strategií reginů na základě svědčených zkušenstí, získaných v jiných reginech EU d partnerů prjektu RATIO. Seznam členů partnerství RATIO stát EU 1 Aragnese Federatin f Municipalities, Regins and Prvinces (FAMCP) ES 2 Aufbauwerk Regin Leipzig GmbH D 3 Reginal Develpment Agency f Usti Regin, PLC CZ 4 Fundatin in Supprt f Lcal Demcracy Malplska Institute f Lcal Gvernment and Administratin PL 5 BUSINESS CONFEDERATION OF ARAGON (CREA) ES 6 Vidzeme Planning Regin LT 7 Municipality f Vila Puca de Aguiar PT 2

3 8 Reginal Assciatin f Lazi Municipalities ANCI Lazi IT 9 Crk Chamber f Cmmerce IE Cíle prjektu V 1. fázi prjektu ( ) je cílem: Analýza situace v pdpře invačních aktivit MSP v jedntlivých reginech a zjištění cenných zkušenstí a pstupů, s využitím skupiny institucí a firem zainteresvaných na rzvji invačních aktivit MSP, tzv. stakehlder grup v každém z reginů. Přens svědčených praxí, tj. prjednání svědčených zkušenstí a pstupů z jedntlivých reginů mezi partnery a členy stakehlder grups, včetně návštěv na místě svědčených praxí ve frmě studijních cest. Na tmt základě vypracvání Strategických dpručení pr vznik reginálních invací. Vypracvání Akčníh plánu pr každý zúčastněný regin, spčívajícíh v návrhu praktických pstupů k úpravě a zlepšení strategie pr pdpru invačních schpnstí MSP, jeh prjednání a schválení členy stakehlder grup. Ve 2. fázi prjektu ( ) je cílem: Implementace akčních plánů v reginech s vědmím a pmcí stakehlder grup. Sledvání realizace akčníh plánu v každém reginu, diskuze s členy stakehlder grup a příjemci pmci MSP. Vyhdncení závěrů a zkušenstí s implementací akčních plánů v jedntlivých reginech na závěrečné schůzi prjektvéh partnerství. Aktivity prjektu RATIO v Ústeckém kraji lze rzdělit d částí: - Zalžení a činnst stakehder grup - Prvnání svědčených praxí získaných v rámci prjektu z jiných reginů s ptřebami a mžnstmi Ústeckéh kraje - Průzkum mezi MSP firmami Ústeckéh kraje - Využití nástrje kntrly invačníh zdraví MSP (Innvatin Health Check Tl) - Průzkum strategických dkumentů Ústeckéh kraje - Organizace studijní návštěvy partnerů prjektu v Ústeckém kraji - Zpracvání Akčníh plánu prjektu RATIO pr Ústecký kraj 3 Účast Ústeckéh kraje v prjektu RATIO a zaměření na strategický dkument ÚK Všichni partneři prjektu RATIO z jedntlivých partnerských reginů EU sustředili úsilí při své práci v rámci prjektu RATIO na patření směřující k bdbným cílům: pzitivním změnám reginálních invačních strategií pr venkvské blasti. Za tímt účelem vypracvaly návrhy na dplnění a úpravy 3

4 strategických nástrjů na zvýšení invačních schpnstí MSP ve frmě Akčních plánů pr každý z 8 zúčastněných reginů. Ústecký kraj není typickým venkvským reginem. V ppisu územní struktury Ústeckéh kraje se setkáváme s něklika interpretacemi či názry na rzdělení území dle typů. Vzhledem k rzmanitsti území Ústeckéh kraje a dlišným rzvjvým prblémům a ptřebám jedntlivých částí Ústeckéh kraje byla vymezena typlgicky dlišná území Ústeckéh kraje a stanvena jejich základní charakteristika. Psledním takvým vymezením je studie (Nvák, Kutský 2015), která vymezuje čtyři typy území Ústeckéh kraje: výrbní-venkvský typ výrbní-městský typ bslužný typ přírdní-rekreační typ Pdle tht vymezení je zřejmé, že větší část území Ústeckéh kraje patří k venkvskému typu území: výrbně venkvský a přírdní-rekreační typ. Strategie reginálníh rzvje ČR definuje ''metrplitní blasti'' jak aglmerace, tedy jak území vyznačující se výraznu kncentrací byvatel a pdnikatelských subjektů, vysku intenzitu eknmických a splečenských činnstí, vysku úrvní vývje výrbních sil, vysku husttu sídlení a vysku mbilitu byvatelstva. Mezi metrplitními blastmi ČR je Ústeck chmutvská aglmerace, jejíž typlgie je znázrněna na následující mapce. Zdrj: SRÚK územní syntéza V uvedené aglmeraci žije více než 521 tisíc byvatel Ústeckéh kraje, statní území Ústeckéh kraje lze zařadit k venkvskému území, s vynecháním měst se statutem bce s rzšířenu půsbnstí. Větší část území Ústeckéh kraje tvří venkvské blasti s typickými prblémy většiny bdbných reginů, cž vedl k účasti zástupce Ústeckéh kraje Reginální rzvjvé agentury Ústeckéh kraje v prjektu RATIO. 4

5 Obr. 1 Vymezení typů území Ústeckéh kraje Obr. 2 Pstavení Ústeck-chmutvské aglmerace v rámci ČR Zdrj: ITI Ústeck-chmutvské aglmerace 5

6 Při rzhdvání, zda se v rámci prjektu RATIO sustředit na celstátní prgramy strukturálních fndů, např. dplněním prgramů Integrvaný Reginální Operační Prgram (IROP) neb Operační prgram Pdnikání a invace pr knkurenceschpnst (OP PIK), byl p úvaze partnerem prjektu, Reginální rzvjvu agenturu Ústeckéh kraje, a.s. rzhdnut, že prvedení změny zdla, z jednh reginu, v prgramech s prakticky celstátní půsbnstí, už schválených vládu ČR a Evrpsku kmisí není realistické. Prt už při zpracvání žádsti pdpru prjektu byl uveden jak cíl českéh partnera vlivnit pzitivně puze strategický rzvjvý dkument na úrvni Ústeckéh kraje. P knzultaci s Odbrem reginálníh rzvje Krajskéh úřadu Ústeckéh kraje byl zvlen Prgram rzvje Ústeckéh kraje V statních zúčastněných reginech prjektu RATIO se partneři sustředili na zlepšení Reginálních peračních prgramů, prtže tam existují, a jejich bsah a pdbu lze z pzice reginu určitým způsbem reálně vlivnit. 4 Vytvření skupiny zainteresvaných institucí ( stakehlder grup ) v reginu Infrmace a kmunikace prjektu RATIO jsu určeny dbrníkům v blasti reginálníh rzvje, ptenciálním příjemcům a širké veřejnsti. Kmunikační strategie prjektu RATIO klade důraz na kmunikaci prjektu se zainteresvanými skupinami v jedntlivých reginech ( stakehlder grups ). Důvdem je získání důvěry reginálních institucí a pskytnutí pdpry realizaci prjektu. Realizátři prjektu jsu si vědmi, že kmunikace se zainteresvanými stranami hraje klíčvu rli při dsažení cílů prjektu. Prt všechny zainteresvané skupiny musí být infrmvány stávající situaci, nvých nápadech a čekávaných přínsech prjektu, aby mhly významně přispět k prcesům a pdprvat činnsti, které jsu nezbytné pr přechd na ideálnější situaci. Sučástí prjektu je vytvření skupiny dbrníků, která bude v rámci Ústeckéh kraje splupracvat s partnerem prjektu na přípravě Akčníh plánu tak, aby výsledkem byl reálně uskutečnitelný plán, směřující ke zvýšení invační aktivity MSP v Ústeckém kraji. Ze seznamu cílvých skupin prjektu je zřejmé, že ve stakehlder grup prjektu RATIO v Ústeckém kraji mají být zastupeny instituce: Organizace, která je sučástí partnerství (její zaměstnanci), cž je jeden z vnitřních cílů prjektu Reginální řídící rgán strategickéh nástrje Reginální rzhdující činitelé v blasti invační plitiky. Místní rgány, veřejné instituce a veřejnprávní subjekty dpvědné za prvádění invačních strategií. Zástupci akademické sféry: univerzita, přens invačních služeb, centra výzkumu a vývje Reginální invační agentury Organizace na pdpru pdnikání Oslvená skupina (stakehlder grup) má (při vlastní aktivní splupráci s partnerem prjektu) získat: 6

7 - nvé dvednsti a metdlgie reginálních a místních rgánů s cílem zlepšit nástrje pskytvání invací a pdpřit invace jak hnací sílu reginálních hspdářských změn prstřednictvím vytváření a rzvje reginálních akčních plánů pr pskytvání invací ve venkvských a řídce sídlených blastech. - pmc při navrhvání nvých reginálních plitik, které napmáhají invačním strategiím ve venkvských blastech s cílem psílit invační ptenciál malých a středních pdniků, a tak urychlit vývj a zavádění nástrjů pr pskytvání invací ve venkvských a řídkých blastech. infrmace pkrku a úspěších prjektu RATIO. V zájmu vytvření stakehlder grup prjektu RATIO v Ústeckém kraji byly slveny následující instituce: KÚÚK, Odbr reginálníh rzvje, KÚÚK,Odbr strategie, přípravy a realizace prjektů, Reginální kancelář agentury Czechinvest v Ústí n. L., Krajská hspdářská kmra Ústeckéh kraje, Invační centrum Ústeckéh kraje, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí n. L., firma HENNLICH s.r.. Litměřice. Reginální rzvjvá agentura Ústeckéh kraje, a.s. je iniciátrem vytvření stakehlder grup a rganizátrem jejích schůzí a je přirzeně také jejím členem. Uvedené instituce a firmy jsu zvány na jednání stakehlder grup, které se knají v každém semestru prjektu (celkem byly zrganizvány 4 schůze). Pdle mžnstí se práce tét pracvní skupiny instituce účastnily svými zástupci. Schůze se zabývaly bsahem prjektu RATIO, výsledky průzkumu mezi venkvskými firmami MSP Ústeckéh kraje, svědčenými praxemi, které pskytli zahraniční partneři prjektu RATIO, infrmací využití nástrje Innvatin Health Check Tl k psuzení invační aktivity MSP /prvnání s evrpskými firmami, hdncením předlžených zahraničních svědčených praxí, výběrem vhdné zahraniční praxe k přensu d Ústeckéh kraje a návrhem Akčníh plánu RATIO. 5 Výběr vhdných svědčených praxí k přensu d Ústeckéh kraje V průběhu 1. a 2. semestru prjektu RATIO si partneři prjektu vzájemně vyměnili infrmace významných svědčených praxích v pdpře invačníh pdnikání MSP ve svých reginech. Vznikla tak databáze 19 prjektů z něklika členských zemí EU, partnerů prjektu RATIO. Seznam svědčených praxí je v následující tabulce. Stručný ppis svědčených praxí, pskytnutých partnery prjektu RATIO je uveden v přílze č. 1 Osvědčené praxe. N. Gd practices Cuntry 1 TECH PARKS ES 2 Agri Fd Entrepreneurship Prgram ES 3 Bradband fr all ES 4 TECHtRURAL ES 5 GRural ES 6 Agri Cn GmbH DE 7 Neu e.v. Cluster Energy and Envirnment DE 7

8 8 Innvatin Centre f Usti Regin * CZ 9 Innvatin Vuchers f Usti Regin * CZ 10 Innvatin Bnd PL 11 Kitchen incubatr PL 12 Institute f Envirnmental Slutins (IES) LT 13 Latvian high added value and healthy fd cluster LT 14 Territrial Actin Plan fr the Entrepreneurship Prmtin in Alt Tâmega PT 15 ResiVal sustainable pine frest management PT 16 Creativity applied t innvatin thrugh imprvement f human resurces capacities in SMEs IT 17 Cmpetitiveness, Innvatin, Tech. transfer, Investments, SMEs, ERDF planning actins IT 18 Enterprise Centres IE 19 Lcal Enterprise Office (LEO) IE * svědčené praxe č. 8 a 9 z Ústeckéh kraje byly pskytnuty statním reginům Vývj názrů na svědčené praxe vhdné k přensu d Ústeckéh kraje V suladu se záměrem prjektu RATIO v intencích prgramu Interreg Eurpe byl zjišťván, které svědčené praxe představené v rámci prjektu by byly vhdné a přínsné pr Ústecký kraj. Prt byly przkumány svědčené praxe partnerů prjektu z statních reginů splupracujících v rámci prjektu RATIO. Zástupci partnera RRA ÚK a někteří členvé stakehlder grup využili mžnsti prjektu a na studijních cestách s využitím pdpry z prjektu RATIO se seznámili s některými svědčenými praxemi na místě. č. Osvědčená praxe Pdstata a vlastnsti svědčené praxe 1 Technlgické parky Zalžení technlgických parků ve venkvském reginu investice d infrastruktury vhdné pr sukrmé investry 2 Pdnikatelský prgram Agri Fd Prgram pdpry invačních prjektů v zemědělském sektru specializvaný prgram PRV ČR 3 Širkpásmvý internet pr všechny Plán pskytnut přístup 100% byvatel, včetně řídce sídlených blastí vhdnější pr sukrmé investry, neb stát 4 TECHtRURAL Přens technlgií z tradičních technlgických center d rzvje venkva splupráce venkvských MSP a metrplitních technlgických center 5 GRural Vývj lgistických služeb pr venkvské blasti k pdpře dpravy, shrmažďvání a distribučních služeb rzsah venkvských blastí ÚK nedpvídá bdbné ptřebě pdpry 6 Agri Cn GmbH Integrvání nvých technlgických řešení a aplikací (ICT, rbtizace, senzry, ) d tradičníh farmářskéh sektru vhdné pr technlgicky vyspělé firmy 7 Klastr energie a živtníh prstředí Neu e.v. Širce zalžený klastr sdružující veřejné subjekty, ddavatele energií, výzkumná centra, MSP s tematickými pracvními skupinami iniciativa zalžení klastru je vhdná pr pdnikatelské subjekty 8

9 10 Invační bnd (svazek) Pdpůrné schéma malých grantů k pdpře invací u MSP bdba Invačních vucherů ÚK 11 Kuchyňské inkubátry Vytváření inkubátrů místní výrby zemědělských prduktů spíše záležitst místních prjektů v zemědělských reginech 12 Institut envirnmentálních řešení (IES) 13 Ltyšský klastr vyské přidané hdnty a zdrané ptravy 14 Územní akční plán pr pdpru pdnikání v Alt Tâmega 15 ResiVal udržitelné hspdářství brvicvéh lesa 16 Kreativita aplikvaná v invacích zlepšváním kapacit lidských zdrjů u MSP 17 Plánvací aktivity ERDF - Knkurenceschpnst, Invace, Vysce specializvaná firma se sídlem na venkvě, splupracující s uznávanými dbrníky z celéh světa předpkladem využití svědčené praxe je existence bdbné firmy v ÚK Chytře sestavený klastr z firem z venkvskéh reginu a vyských škl a výzkumných rganizací z centra, které se vzájemně dplňují a pdprují je třeba iniciativní a zapálený přístup místní firmy a pdpra veřejnsti Obdbné územní rzvjvé dkumenty v ÚK existují výhdu je specializace dkumentu jen na pdpru a rzvj pdnikání Speciální prgram hspdaření v lesích příliš specifický dkument pr přens d jinéh reginu s jiným způsbem hspdaření Vhdný způsb pdpry MSP v reginu k zajištění jejich buducí knkurenceschpnsti svědčená praxe navržena k přensu d ÚK Iniciativní návrh jak plánvat aktivity pdpřené z ERDF pdle návrhů zdla, tj. d MSP a reginů Technlg. transfer, MSP 18 Pdnikatelská centra Síť místních pdnikatelských center ve splupráci samspráv, místních pdnikatelských rganizací a státní ch agentur pdpry pdnikání bdbná síť např. APP ČR, EEC je v ČR na úrvni reginů 19 Úřad místníh pdnikání První infrmační míst, kde se pskytují infrmace pdnikání a jeh pdpře v ČR je bdbná síť kanceláří, např. APP ČR, OHK apd. Partner prjektu, RRA ÚK, prvedl první vyhdncení všech 17 svědčených praxí z partnerských reginů (viz výše uvedená tabulka 19 svědčených praxí, z th 2 svědčené praxe z Ústeckéh kraje nabídl zahraničním partnerům k přensu d jejich reginů). Na schůzích stakehlder grup zástupci RRA pstupně prezentvali všechny svědčené praxe získané z jiných reginů účastnících se prjektu RATIO. Je třeba pznamenat, že značná část partnerských svědčených praxí je velmi dbrá. Jsu t např. Agri Cn GmbH, Neu e.v. Cluster Energy and Envirnment, Latvian high added value and healthy fd cluster, Creativity applied t innvatin thrugh imprvement f human resurces capacities in SMEs, Enterprise Centres a Lcal Enterprise Office (LEO) a Brad band fr all. Při pdrbném zkumání byly zjišťvány pdmínky pr reálné mžnsti jejich případné realizace v Ústeckém kraji. Výběr nejvhdnější svědčené praxe byl realizván pstupnu eliminací z předlžených svědčených praxí v průběhu diskuzí ve stakehlder grup. Eliminace prbíhala na základě znalstí situace a ptřeb pdpry invačních aktivit MSP v Ústeckém kraji, přiměřenéh finančníh rzsahu svědčené praxe a reálných mžnstí reginu takvu svědčenu praxi úspěšně realizvat, např. zda jsu k dispzici vhdné pdpůrné nástrje pr jejich realizaci, zda existují příslušné cílvé skupiny se zájmem realizaci. 9

10 P diskuzích ve stakehlder grup a splupráci s externím expertem byl na třetí schůzi stakehlder grup dne 22. září 2017 dpručen, aby k přensu d Ústeckéh kraje byla vybrána svědčená praxe z italskéh reginu s názvem Kreativita aplikvaná na invace zlepšením kapacit lidských zdrjů MSP, ( Creativity applied t innvatin thrugh imprvement f human resurces capacities in SMEs ). Důvdem byl zjištění, že v Prgramu rzvje Ústeckéh kraje (PRÚK )je zahrnuta řada vhdných patření pr pdpru invačních schpnstí MSP, chybí však zaměření na pdpru kreativních aktivit MSP Ústeckéh kraje. Právě kreativní schpnsti MSP jsu v sučasnsti čast rzhdujícími faktry pr uplatnění výrbků na nárčném trhu v zahraniční knkurenci. Zárveň byl dpručen zkmbinvat výše uvedenu svědčenu praxi italskéh reginu s další aktivitu z blasti kreativity, která byla zjištěna jak svědčená praxe z českéh reginu prjektu realizvanéh ve městě Brn Kreativní vuchery Brn. 6 Průzkum MSP firem v Ústeckém kraji V rámci analytické přípravy na zpracvání předlženéh Akčníh plánu byl v Ústeckém kraji, stejně jak ve všech statních zúčastněných reginech prjektu RATIO, prveden metdicky řízené dtazníkvé šetření, jehž hlavním účelem byl zjistit pdmínky a bariéry, které zásadním způsbem vlivňují invační pdnikání ve venkvských blastech a zprstředkvat tyt infrmace tvůrcům a realizátrům reginálních strategických dkumentů a dtačních prgramů. Průzkum byl v suladu se stanvenu metdiku realizván v bdbí září - listpad 2016 na vzrku 15 invačních malých a středních firem půsbících v sídelních strukturách d max. 25 tisíc byvatel, které p telefnickém kntaktu vyjádřily zájem zúčastnit se dtazníkvéh šetření. Výběr respndentů byl náhdný, základem pr slvení byl seznam firem zapjených d prvníh rčníku dtačníh prgramu Invační vuchery Ústeckéh kraje, dplněný další kntakty z praxe RRA ÚK a cíleně zjištěné kntakty ve veřejně přístupných databázích a prtálech. Schéma způsbu prvedení průzkumu: Dtazník v AJ vypracvaný pvěřeným partnerem prjektu RATIO pr aplikaci ve všech reginech prjektu překlad dtazníku d ČJ příprava seznamu firem pr slvení slvení cílvé skupiny (telefnicky, celkem 42 subjektů) vyplnění dtazníku (dle dmluvy - 4x sbní návštěva, 11x distančně: mail) překlad vyplněných dtazníků d AJ využití pznatků v návrhvých diskuzích se stakehldery a přípravě Akčníh plánu. Struktura dtazníku: Dtazník je slžen ze 3 částí. První část s názvem Prfil splečnsti se zaměřuje na sběr základních identifikačních infrmací subjektu zapjenéh d průzkumu včetně hlavní blasti pdnikání. Druhá část s názvem Výzkum, vývj, invace úspěchy a překážky dává stručný přehled realizvané invační aktivitě zapjenéh subjektu a zjišťuje, zda pdnik při realizaci invace narazil na prblémy a zda byly tyt prblémy způsbeny jeh gegrafickým umístěním. Třetí část s názvem Ptíže invačníh pdnikání ve Vaší lkalitě zjišťuje bližší infrmace detekvaných ptížích a faktry 10

11 negativně vlivňující pdnikání danéh subjektu, včetně zjištění klíčvé pdmínky z phledu respndenta veducí ke zvýšení invačníh ptenciálu. Obrvá struktura firem zapjených d průzkumu (br pčet firem s daným zaměřením; některé firmy půsbí ve vícer brech): Stavebnictví 5 Strjírenství 2 Bifarmacie 2 Vývj SW, internet - 2 Letectví 1 Zdravtnictví a ksmetický průmysl 1 Keramický průmysl 1 Nábytek, interiéry - 1 Umělecké řemesl - 1 Vzdělávání, pradenství 1 Na základě údajů získaných v první části dtazníku je typickým účastníkem průzkumu realizvaném v Ústeckém kraji: Firma zaměstnanců, 5-15 let na trhu, br stavebnictví. Hlavní výsledky zjištěné průzkumem: 1. Více než 2/3 invačních firem (11 z 15) narazil při realizaci invace na prblém, který suvisel s gegrafickým umístěním subjektu ve venkvské blasti. 2. Za stěžejní faktry vlivňující pdnikání na venkvě firmy pkládají zejména chybějící kvalifikvanu pracvní sílu (12 dpvědí), prblém udržet zaměstnance (3 dpvědi), nedstupnst širkpásmvéh internetu (3 dpvědi) a přístup k financím, dtačním zdrjům (3 dpvědi). V menší míře se jak negativní faktr ukázala nevyhvující dpravní infrastruktura (2 dpvědi), btížnst získat invační partnerství (2 dpvědi), nevyhvující technická infrastruktura (1 dpvěď) a přístup na trh(y) (1 dpvěď). V kategrii Jiný ztěžující faktr pdniky nejčastěji uvedly malu vstřícnst úřadů (3 dpvědi). P jedné dpvědi zazněly dále tyt ztěžující neduhy: neslventnst dběratelů, vyský pčet inspekcí a auditů, nárůst administrace a pžadavků při zpracvání prjektů, malý zájem splupráci místních středních škl, nedstatek schpných studentů k realizaci vývje frmu SOČ, slabá patentvá chrana. 3. Za klíčvu pdmínku veducí ke zvýšení invačníh ptenciálu dtazvané firmy nejčetněji pkládají kvalifikvanu pracvní sílu (4 dpvědi). Z dalších uvedených dpvědí, které se nepakvaly, pak jsu z hlediska firem za klíčvé pvažvány: 11

12 Dstatek finančních a persnálních zdrjů. Méně byrkracie, mít stejné pdmínky jak nadnárdní splečnsti na jedn nvě vytvřené pracvní míst. Větší kapacita mžných splupracujících subjektů vývje. Pdpra malých firem při získávání infrmací vypsaných dtačních titulech a pmc s pdáním žádsti. Investice d technlgie, výzkumu a vývje. Mtivace velkých firem splupracvat s malými. Otevřenst veducích pracvníků zavzít zaměstnance d prcesu pdílení se na plánvání a vedení výrby. Zkrácení udržitelnsti dtačních prjektů ve vstupních pdmínkách trh se vyvíjí rychleji než se v dtačních prgramech dělat změny. Lepší dpravní infrastruktura a dpravní služby pr zaměstnance. Více času na rzvj nápadů. Lepší přístrjvé vybavení. 7 Využití Innvatin Health Check Tl ve firmě HENNLICH s.r.. Firma Hennlich s.r.. patří mezi špičkvé výrbní a invační firmy Ústeckéh kraje. Z hlediska klasifikace OECD půsbí ve venkvské blasti, knkrétně v krajvé části města Litměřice. V sučasné dbě zaměstnává přibližně 250 zaměstnanců. Splečnst se specializuje na ddávky kmplexních technlgických řešení pr průmyslvá dvětví a výrbu průmyslvých zařízení a kmpnent (těsnění, aplikace energetických řetězů, mazací technlgie, filtrační technika, čerpací technika, armatury, trysky, pružiny, prvky pr měření a regulaci, chladiče, výměníky tepla, mlžná děla, rtační atmizéry, hydraulické akumulátry, řešení pr energetický průmysl a řadu dalších dvětví). Hennlich s.r.. je dynamicky se rzvíjející splečnst, která se intenzivně pdílí na výzkumu a vývji a je držitelem něklika významných cenění na reginální i nárdní úrvni. Tat firma byla knsrciem stakehlderů prjektu RATIO dpručena jak vhdný kandidát pr benchmarkingvé měření invačníh zdraví pmcí nástrje Innvatin Health Check Tl (IHC) vyvinutém v Irsku a umžňujícíh srvnání invačníh pdnikání v evrpském kntextu. Ústecké pracviště agentury CzechInvest zajistil první kntakt a djednal ve splečnsti termín schůzky pr následné prvedení měření stavu invací. T byl pskytnut v suladu s metdiku nástrje IHC Reginální rzvjvu agenturu Ústeckéh kraje (partnerem prjektu) za účasti zástupců ústecké pbčky agentury CzechInvest a Invačníh centra Ústeckéh kraje (stakehldeři prjektu). IHC se uskutečnil v administrativních prstrách splečnsti Hennlich s.r.. dne 29. listpadu 2016, prces trval přibližně 2 hdiny 15 minut. Tým respndentů byl sice tvřen jen jedním zástupcem splečnsti - manažerem eknmiky a lidských zdrjů, který však při rzhvru prkázal excelentní znalst všech dtazvaných aspektů týkajících se splečnsti. Velku výhdu byla také skutečnst, že respndent se již účastnil pdbné kntrly invačníh zdraví, která byla prvedena s využitím českéh nástrje zhruba 1 rk předtím. Při diskusi nad knkrétními bdy byl zjištěn, že respndent je v prcesu sebehdncení pměrně kritický, cž však splečnsti nezabránil v dsažení vynikajícíh skóre. V prjevu výsledků splečnst dstupila své skvělé pvěsti a prkázala, že na pli invačníh pdnikání se může směle měřit s nejlepšími pdniky v Evrpě. Hennlich s.r.. přesahuje evrpský průměr ve všech mnitrvaných 12

13 blastech (invační kultura, strategie, kultura, schpnsti a zdrje, prcesy) a patří k evrpské špičce v blasti przumění pdnikání. Jak prstr pr další zlepšení nástrj identifikval zejména sučasný nedstatek lepších nástrjů a plitiky pr dměňvání zaměstnanců, slabší dhdlání vytvářet nvé nápady na základě stanvené strategie splečnsti a trchu neknzistentní pstprjektvý prces přezkumu. Jak se ukázal, zmíněné slabší stránky byly víceméně známé vedení splečnsti, která neustále pracuje na hledání způsbu jejich dstranění. Přehled celkvé dsažené pzice splečnsti Hennlich ve srvnání s evrpskými pdniky Mdrá linie výsledek splečnsti Hennlich v měření IHC. Oranžvá linie dsažený evrpský průměr. Zelená linie nejlepší dsažený evrpský výsledek. Červená linie nejslabší evrpské výsledky. Více infrmací benchmarkingvém nástrji Innvatin Health Check Tl je dispzici na Nástrj je v Irsku využíván v hjném pčtu p dluhá léta, jeh výsledky zárveň služí tvůrcům a zapjeným nsitelům invační plitiky pr věření a lepší nastavení pdmínek pr invační pdnikání v praxi. 8 Pdpra invačních aktivit v České republice a v Ústeckém kraji V České republice je invacím věnvána velká pzrnst, prtže je zřejmé, že pr dluhdbé zajištění knkurenceschpnsti firem v tevřené eknmice s důrazem na vývz, jaku je eknmika ČR, je schpnst firem invvat své výrbky a služby základem úspěchu. Prt v celstátním měřítku byla přijata důležitá patření k psílení invačních schpnstí české eknmiky, z nichž ta hlavní jsu zmíněna níže. 13

14 Rámec pdpry invačních aktivit v ČR Usnesením č. 714 ze dne 27. září 2011 vláda schválila Nárdní invační strategii České republiky (NIS). Její kncepční výchdiska a cíle budu využity mim jiné pr aktualizaci Nárdní plitiky výzkumu, vývje a invací ČR na léta Hlavním cílem NIS je psílení významu invací a využívání špičkvých technlgií jak zdrje knkurenceschpnsti ČR a zvyšvání jejich přínsů pr dluhdbý hspdářský růst, pr tvrbu kvalitních pracvních míst a pr rzvj kvality živta na území ČR. Nárdní invační strategie vychází z dpručení evrpskéh strategickéh dkumentu Unie invací, pdpřit v členských státech invační aktivity zalžené na znalstech, excelentním výzkumu, kvalitním vzdělávání a výchvě dbrníků, ale také na invačních aktivitách prváděným průmyslem. Prt je NIS rzdělena na čtyř hlavních částí zabývajících se excelentním výzkumem, spluprací mezi pdnikvým a výzkumným sektrem při transferu znalstí, pdpru invačníh pdnikání a lidmi jak nsiteli nvých nápadů a iniciátry změn. Knkrétní patření k priritním sám NIS jsu pdrbněji rzpracvány v prjektvých záměrech v rámci jedntlivých pilířů Strategie mezinárdní knkurenceschpnsti. Strategie mezinárdní knkurenceschpnsti České republiky pr bdbí 2012 až 2020 (SMK). Její pdtitul "Zpět na vrchl" charakterizuje záměr vlády dstat d rku 2020 Česku republiku prstřednictvím tét strategie mezi 20 nejvíce knkurenceschpných zemí světa. Strategie psuzuje knkurenceschpnst v devíti pilířích. Mezi ty hlavní patří instituce, infrastruktura a invace. Celkem je připraven více než čtyřicet velkých prjektů, které představují přes dvě stvky knkrétních patření. RIS3 strategie Členské státy EU byly pvinny připravit své Nárdní výzkumné a invační strategie pr inteligentní specializaci (RIS3) za účelem vytipvání vhdných perspektivních blastí eknmiky, které by měly být následně pdpřeny z evrpských strukturálních a investičních fndů (ESIF). S tímt cílem Česká republika připravila svu Nárdní výzkumnu a invační strategii pr inteligentní specializaci České republiky (NRIS3), která dráží pririty našeh hspdářství, na něž by se měly zaměřit prgramy ESIF a vybrané prgramy pdpry výzkumu a vývje Ministerstva průmyslu a bchdu a Technlgické agentury ČR. Schválení NRIS3 vládu ČR a Evrpsku kmisí byl nutnu pdmínku pr čerpání z příslušných ESIF. Operační prgram Pdnikání a invace pr knkurenceschpnst (OP PIK), pskytvatelem pdpry je Ministerstv průmyslu a bchdu Operační prgram Výzkum, vývj a vzdělávání (OP VVV), pskytvatelem dtace je Ministerstv šklství, mládeže a tělvýchvy Operační prgram Praha - pól růstu ČR (OP PPR), pskytvatelem dtace je Magistrát hl. m. Prahy Integrvaný reginální perační prgram (IROP), pskytvatelem dtace je Ministerstv pr místní rzvj ČR Operační prgram Zaměstnanst (OP Z), pskytvatelem dtace je Ministerstv práce a sciálních věcí 14

15 Prgramy pdpry zaměřené na pdpru výzkumu a vývje s vazbu na NRIS3 : Centra kmpetence, pskytvatelem pdpry je Technlgická agentura ČR Epsiln, pskytvatelem pdpry je Technlgická agentura ČR Gama, pskytvatelem pdpry je Technlgická agentura ČR TRIO, pskytvatelem pdpry je Ministerstv průmyslu a bchdu Výše uvedené perační prgramy jsu schválené v rgánech EU s platnstí d rku 2020 a pstupně se realizují, s územním dsahem d všech reginů ČR. Také jedntlivé reginy ČR mají zpracvané strategické dkumenty v blasti pdpry MSP a jejich invačních aktivit a tyt strategie průběžně realizují. Ústecký kraj má velmi dbře navržené, zpracvané realizvané následující rzvjvé dkumenty, zaměřené na hspdářský rzvj a zvýšení invačních schpnstí výrbců veliksti MSP. Vzhledem k charakteristice Ústeckéh kraje, který sestává z měst a pměrně velkých venkvských blastí, jsu tyt dkumenty zpracvány becně pr pdpru MSP, bez hledu na sídl ve venkvském reginu, v Ústeck-chmutvské aglmeraci, neb jiném městě ÚK mim území uvedené aglmerace. Jedntlivé rzvjvé dkumenty jsu pdrbněji ppsány v následující kapitle č. 7, níže jsu strategické rzvjvé dkumenty Ústeckéh kraje stručně charakterizvány. Prgram rzvje Ústeckéh kraje (PRÚK ) Prgram bsahuje analyticku, návrhvu a implementační část a v jeh bsahu jsu bsaženy i prblémy a návrhy řešení týkající se MSP, jak např. slabé zastupení prgresívních pdnikatelských dvětví a perspektivních brů eknmiky, neb nízká aktivita a míra splupráce firem v blasti VaV. Reginální invační strategie Ústeckéh kraje Byla zpracvána na základě pznatků ze scieknmických analýz a výsledků průzkumu mezi invačními subjekty Ústeckéh kraje. Obsahuje 3 Priritní blasti, z nichž dvě se dtýkají přím rzvje invačních schpnstí firem v Ústeckém kraji: Priritní blast A: Lidské zdrje pr zvýšení invační a technlgické výknnsti eknmiky kraje Priritní blast B: Transfer technlgií a splupráce výzkumných rganizací a pdnikvéh sektru. Strategie rzvje Ústeckéh kraje d rku 2027 Obsahuje hlavní závěry prvedených analýz Ústeckéh kraje, územní syntézu, SWOT analýzu, ppis cílů strategie a suhrnný závěr strategie. Významná část strategie pukazuje na nízku míru pdnikatelské aktivity v Ústeckém kraji, cž generuje relativně nízku invační, vědecku a výzkumnu výknnst reginu. Mezi navrhvanými patřeními tét strategie jsu prt i patření Zvýšit hspdářsku knkurenceschpnst a Rzvinut ptenciál eknmiky. Krmě výše uvedených strategických dkumentů byla v rámci přípravy Integrvané územní investice (Integrated Territrial Investment), jak nvéh nástrje khezní plitiky Evrpské unie pr prgramvé bdbí , zpracvána také 15

16 Integrvaná strategie Ústeck chmutvské aglmerace pr uplatnění nástrje integrvané územní investice (ITI) Integrvaná územní investice je nvým nástrjem khezní plitiky Evrpské unie pr prgramvé bdbí Je bdbu půvdníh názvu Integrated Territrial Investment (ITI). Pdrbnější infrmace strategických rzvjvých dkumentech Ústeckéh krajejsu uvedeny v kapitle 7. 9 Průzkum strategických rzvjvých dkumentů Ústeckéh kraje Tat kapitla bsahuje infrmace a vybrané údaje z bsahu částí jedntlivých strategických rzvjvých dkumentů, které se vztahují k bsahu prjektu RATIO. Prgram rzvje Ústeckéh kraje Analýzu strategickéh dkumentu byly získány následující zásadní pznatky a infrmace suvisející s ptřebnstí a navrženu pdpru rzvje invačníh pdnikání ve venkvských blastech Ústeckéh kraje: Stav a trendy technlgickéh prstředí ČR (dkument A2 Analýza vnějších faktrů, str. 29): Nejslabším článkem ve faktru technlgickéh prstředí ČR je nízká intenzita invační aktivity firem. Výdaje na invace jsu v ČR zhruba na 60 % průměru zemí EU-27. Nedstatečné výdaje na invace v českých pdnicích především důsledkem nedstatku prvzníh kapitálu a nedstupnsti externích finančních zdrjů. Pdbné jsu zřejmě i příčiny nižšíh pdílu firem, které invují jak samy, tak ve splupráci s jinými firmami (zde ukazatel dsahuje 46 % průměru EU-27). Důsledkem je mj. skutečnst, že Česká republika se neustále prpadá v celsvětvých žebříčcích knkurenceschpnsti. Odhad trendů vývje invační plitiky ČR je - při tmt neuspkjivém výchzím stavu a při absenci jasné a trvale prsazvané prinvační plitiky v ČR velmi btížný, nicméně inspiraci lze hledat v (glbálním) ptenciálu základních blasti vědeckéh výzkumu a technlgických mžnstí pr invace. Zde lze v příštích letech čekávat následující trendy: Pkrk v blasti infrmačních technlgií (IT) Pkrk v nantechnlgiích Invace v bitechnlgiích Materiály a materiálvé inženýrství Investice d výzkumu a vývje Klíčvu rli přitm bude hrát synergie mezi těmit pěti trendy. 16

17 Vzdělanst a vzdělávání (dkument A2 Analýza vnějších faktrů, str. 28): Rzvj lidských zdrjů je pr ČR klíčvým tématem. V sučasnsti zde lze identifikvat pět hlavních bariér: Nesulad mezi pžadavkem trhu práce a nabídku kvalifikvaných pracvních sil. Neúplná transfrmace českéh šklství, které selhává při budvání lidskéh kapitálu. Nevhdná struktura veřejných výdajů na výzkum. Nevyhvující systém hdncení výzkumu a jeh slabé prpjení s rzdělváním veřejných financí. Nízká krdinvanst nárdních plitik suvisejících s výzkumem a invacemi. Základem dstranění zmíněných barier je řešení prblémů v systému vzdělávání a ve vzdělansti. Česká republika tradičně vykazuje v mezinárdním srvnání vyský pdíl ppulace s dsaženým středšklským vzděláním. Napak hlubk pd průměrem EU a OECD je tradičně pdíl byvatelstva s terciárním vzděláním. Změny v nabídce vzdělávání i v chvání a aspiracích byvatelstva se d celkvé vzdělanstní struktury prmítají jen pzvlna. Rychlejší psun je řešitelný frmu tzv. dalšíh vzdělávání dspělých. Česká republika (splu s Plskem a Slvenskem) patří bhužel k zemím, kde jsu rzdíly v účasti na dalším vzdělávání a jeh rzsahu mezi různými vzdělanstními skupinami vůbec nejvyšší. Rzdíly ve vzdělansti se tedy tut cestu v české ppulaci ještě dále zvyšují i p uknčení pčátečníh vzdělání: vzdělaní lidé se stávají ještě vzdělanějšími, lidé s nižším vzděláním svůj handicap až na výjimky nedtahují. Výknnst místní eknmiky (dkument A1 Prfil kraje, str ) Vyské pčty eknmických subjektů v pměru k pčtu byvatel jsu především v ORP větších měst a ORP v dbré dpravní plze (vzhledem k hl. m. Praze). Nejvyšší pčet eknmických subjektů a v tm fyzických sb v přepčtu na 1000 byvatel byl v r zaznamenán v ORP Děčín, a t patrně mj. v suvislsti s místní nadstandardní nabídku služeb v cestvním ruchu. Z hlediska pčtu fyzických sb je vyská kncentrace v ORP s dbru dpravní dstupnstí d Prahy (Litměřice, Rudnice nad Labem, Luny, Lvsice), t je nejspíše dané uplatněním místních eknmických subjektů na lukrativním trhu v Praze a jejím klí. Relativně vyská kncentrace fyzických sb je také v ORP Ústí nad Labem, kde se uplatňuje bslužný význam města pr širší regin. Vyské, resp. nadprůměrné pčty právnických sb vzhledem k pčtu byvatel jsu především v krajské metrpli a dalších velkých městech a jsu důsledkem jednak tradiční lkalizace významných eknmických subjektů ve velkých městech, jednak reginálním a nadreginálním významem těcht měst (kncentrace pptávky z širšíh zázemí). Napak nízké zastupení eknmických subjektů je především v typických periferních reginech (místní eknmické subjekty se hůře uplatňují na vzdálených perspektivních trzích, zárveň je zde nízká pptávka z důvdu malých spádvých reginů místních služeb a čast i nižší kupní síly) a reginech, které byly nejtíživěji zasaženy strukturálními změnami eknmiky (a kde tudíž není tak vyská kupní síla a tím pádem pptávka p zbží a službách). Na nízkém pčtu eknmických subjektů se zde pdepisuje také nízký eknmický a sciální kapitál místní ppulace, případně přítmnst velkých subjektů sustředících rzhdující pdíl eknmické aktivity. Relativně nejnižší 17

18 pčet eknmických subjektů je v ORP Bílina, kde z hlediska zaměstnansti i eknmickéh významu dminuje místní palivenergetický kmplex (dly Bílina, elektrárna Ledvice), zárveň je zde nízký sciální kapitál (nejhrší vzdělanstní struktura v kraji), vyská nezaměstnanst a nízká kupní síla byvatelstva (mj. i v důsledku vyské kncentrace rmské kmunity). Velmi nízký relativní pčet eknmických subjektů je dále v ORP Pdbřany, Kadaň, Varnsdrf a Rumburk, cž jsu (resp. ORP Kadaň z části) typické periferní reginy. Navzdry velké lidnatsti jádrvých měst je nízký relativní pčet eknmických subjektů i v ORP Mst a Litvínv, cž patrně suvisí s dluhdbě vysku nezaměstnanstí a tím pádem nízku kupní silu byvatelstva na Mstecku. Nízký relativní pčet právnických sb je především v ORP menších měst, kde nejsu tak příznivé pdmínky pr velké eknmické subjekty. Pilíře rzvjvé vize d rku 2020 (dkument B Návrhvá část, str. 7-8) Specifikace rzvjvé vize je prvedena ve dvu blastech představující dvě ústřední témata, která jsu pr buducí rzvj kraje nezbytná. Jedná se tyt 2 pilíře vize: hspdářský rzvj prvázaný s nezbytnu sciální sudržnstí a psílením lidskéh kapitálu reginu (vzájemně prvázané úkly směřující ke zvýšení hspdářské výknnsti kraje a tím i k restartvání sciálně-eknmické situace v kraji); infrastruktura, vybavenst a živtní prstředí (nezbytné předpklady pr sciálně-eknmický rzvj kraje). 1. pilíř: Hspdářský rzvj a lidský kapitál Hspdářství Ústeckéh kraje bude i nadále vycházet z jeh tradic a histrie (invační plitiku lze úspěšněji realizvat v rámci brů, které jsu v daném území dluhdbě silně zaktvené). V blasti průmyslu se změní pzice kraje jak reginu nabízejícíh především levnu pracvní sílu směrem k reginu, který nabízí pracvní sílu kvalifikvanu a stabilní. V kraji budu existvat výrbní bry (třeba i velmi úzce prfilvané), v rámci nichž budu na území kraje lkalizvány vývjvé a výzkumné aktivity, které budu špičkvé alespň na republikvé úrvni. Výzkum a vývj bude brvě i rganizačně navázán na kapacity místních firem, výzkumných a vyskšklských pracvišť a bude zahrnvat spíše větší mnžství malých výzkumných jedntek. Kraj bude výhledvě usilvat vytvření centra excelence významnéh v kntextu střední Evrpy. Hspdářství kraje bude prvázané s klními reginy v Česku i Německu. Ústecký kraj nabídne atraktivnější území (přinejmenším z fyzickéh hlediska) pr živt schpných a vzdělaných lidí vč. abslventů vyských škl v kraji. Špičkvým pracvníkům (mj. v blasti výzkumu a vývje) nabídce kraj excelentní a kmplexní pdmínky pr živt, a t i frmu stipendií, pskytnutí kvalitníh bydlení, služeb typu škl pr jejich děti apd. V Ústeckém kraji se zvýší kapacita, kvalita a prestiž vzdělání v přírdvědných a technických brech (střední průmyslvé škly, učňvské šklství, technické bry stávajících vyských škl, příp. nvě vzniklých pbček vyských škl majících sídl mim Ústecký kraj), a t i díky důslednému prpjení s aplikvanu sféru, zejména s firmami (prstřednictvím dbrných praxí a splupráce firem a škl v blasti trhu práce). Učňvské šklství prjde strukturální změnu a bude prvázané s pdniky (např. pět frmu dbrných praxí). 18

19 Eknmika a lidské zdrje (dkument B Návrhvá část, str ) Hspdářství Ústeckéh kraje je dsud výrazně pznamenané strukturálními prblémy suvisejícími s útlumem tradičních průmyslvých dvětví a částečně i těžby survin a energetiky p rce Tent útlum přinesl jednak slabení pzice kraje v některých brech, v nichž patřil ke špičce v rámci Česka, mžná i střední Evrpy (byť se jednal zpravidla méně prgresivní bry), a v důsledku th další značné prblémy (zejména nárůst nezaměstnansti). I přes částečný útlum je eknmika kraje i nadále d značné míry pstavena na těžbě survin (hnědéh uhlí) a suvisející energetice (tepelné elektrárny) s tím, že v důsledku nejasné dluhdbé kncepce státu v těcht brech není buducí středně- a dluhdbý vývj těcht brů mžné předvídat. V kraji mají malé zastupení prgresivní bry výrby i nevýrby, cž slabuje knkurenceschpnst kraje v rámci Česka i v zahraničním kntextu. Firmy prvzující špičkvé výrbní neb nevýrbní aktivity jsu v kraji jedinělé, napak převažují rutinní výrbní bry s nízku přidanu hdntu. Pzice velké části firem půsbících v Ústeckém kraji je v rámci jejich celpdnikvé hierarchie nízká. V Ústeckém kraji nejsu lkalizvána výzkumná a vývjvá ddělení těcht firem (ta jsu čast umístěna nejen mim kraj, ale i mim Česk), cž snižuje jejich invační ptenciál, prhlubuje jejich závislst ve vnitrfiremní hierarchii a zvyšuje zranitelnst kraje v dbě hspdářských recesí (hrzba snadnéh uknčení činnsti a dchdu těcht firem). Centra excelence dsud v Ústeckém kraji existují jen v zárdcích (mj. v brech nantechnlgií a bitechnlgií). Infrastruktura pr výzkum (pracviště a jejich vybavení) dznala v psledních letech značnéh zlepšení díky realizaci prjektů pdpřených ze SF EU, samtné výzkumné aktivity a jejich výsledky jsu však dsud na nízké úrvni. Na UJEP, která je největším vyskšklským pracvištěm v kraji, je nízké zastupení studentů a abslventů technických a přírdvědných brů, cž nevytváří předpklady pr mžné psílení rle základníh i aplikvanéh výzkumu a vývje. Kraj nenabízí dstatečný servis pr špičkvé pracvníky a výzkumníky a není pr ně atraktivní. Část z nich sice pbírá špičkvé platy (i díky finančním prstředkům ze SF EU), ale nejsu jim nabízeny další služby a zvýhdnění (bydlení, cizjazyčné mateřské škly pr jejich děti apd.). Pdle většiny ukazatelů výzkumu, vývje a invací patří kraji pslední neb předpslední příčka v přadí všech krajů v Česku. Prblematiku zranitelné struktury krajské eknmiky lze shrnut d následujících bdů: Přetrvávající strukturální prblémy a silná závislst na energetice a těžbě survin Nízká knkurenceschpnsti eknmiky, slabé zastupení prgresivních aktivit a brů Převaha rutinní výrby s nízku přidanu hdntu bez přítmnsti výzkumných a vývjvých aktivit, nedstatek špičkvých výrbních a nevýrbních firem, nízké zastupení znalstní eknmiky Slabá rle výzkumu a vývje, mál rganizací věnujících se výzkumu a vývji, slabá prvázanst výzkumu s jeh kmerční aplikací, nedstatek firem s invačním ptenciálem, nedstatečné pdmínky pr atrakci a zaměstnávání špičkvých výzkumníků (i zahraničních) Nedstatečný význam technických a přírdvědných brů na vyských šklách v kraji, nedstatek kvalifikvané pracvní síly v technických brech 19

20 Mál firem v prgresivních pdnikatelských dvětvích s vysku přidanu hdntu Nízká aktivita a míra splupráce firem v blasti VaV Nízká míra aktivity zejména menších pdnikatelů (dkument B Návrhvá část, str. 11) Pr Ústecký je charakteristická nízká pdnikatelská aktivita především na úrvni drbnéh a maléh pdnikání. Tent sektr má nízké zastupení i v důsledku přirzené dminance velkých firem v blasti těžby survin, energetiky a některých průmyslvých brech (např. chemický průmysl). Drbné a malé pdnikání je v kraji mál flexibilní a mál rzvinuté i v důsledku becně nízkéh eknmickéh statusu velké části byvatel a tedy i nízké (místní) pptávce p drbné výrbě a službách. Existence velkých pdniků představuje na jednu stranu hybnu sílu krajské eknmiky (z hlediska bjemu výrby, pčtu pracvních míst atd.), na straně druhé však de fact zhršuje flexibilitu krajské eknmiky a znemžňuje její transfrmaci. V případě velkých pdnikatelů představuje prblém umístění jejich sídla, které je zpravidla mim Ústecký kraj, cž se prjevuje na daňvých příjmech kraje a měst a bcí v něm ležících, na jejich slabé pdpře krajských a becních prjektů a becně nižší spjatstí těcht firem s reginem. S tím suvisí také značné rizik dchdu, resp. přesídlení části těch pdniků, které jsu lkalizvatelné kdekli, mim Ústecký kraj. Prblematiku nízké pdnikatelské aktivity lze shrnut d následujících bdů: Nízká pdnikatelská aktivita místních byvatel Mál drbných a malých pdniků, nízká flexibilita sektru maléh a středníh pdnikání Nízká kupní síla snižující pptávku p drbné výrbě a službách Sídl velkých pdniků mim Ústecký kraj Rizik dchdu významných zaměstnavatelů a investrů mim Ústecký kraj Vitalita venkvských částí kraje (dkument B Návrhvá část, str. 24) Jedním z hlavních prblémvých témat Ústeckéh kraje je zhršující se živtaschpnsti jeh venkvských částí. Venkvskými částmi se myslí periferní území venkvskéh typu, tedy dalek d největších center kraje a s převahu venkvských bcí a menších měst (např. Šluknvsk a České Švýcarsk, některé části Krušných hr a Českéh středhří, Dupvsk). Snížená vitalita těcht území se dvíjí především d jejich vylidňvání, stárnutí, útlumu hspdářských aktivit, zhršující se finanční situace malých bcí atd., přičemž tyt faktry jsu vzájemně prvázané. 20

21 Přehled pririt a patření (dkument B Návrhvá část, str. 30) Opatření s relevancí pdpry invačníh pdnikání ve venkvských blastech (dkument B Návrhvá část, str ): OPATŘENÍ 1.2: VÝZNAM A EFEKTIVITA VÝZKUMU A VÝVOJE Cíl patření Zvýšit úrveň a aplikvatelnst výsledků výzkumu a vývje a zvýšit pčet pdniků prvzujících činnst v blasti výzkumu a vývje Aktivity a intervence naplňující patření: Aktivity ÚK Aktualizace reginální invační strategie reflektující aktuální stav v reginu a celsvětvé trendy v blasti invační plitiky 21

22 Využití ptenciálu Ústeckéh kraje a jím zřízených, zalžených či vlastněných rganizací při realizaci veřejných zakázek na nákup invativních technlgií (innvative pre-cmmercial public prcurement) jak zdrje rzvje invací Realizace splečných VaV prjektů kraje, firem, vyských škl a výzkumných pracvišť (nacházejících se v ÚK i mim něj) Zvýšení kmpetencí pracvníků krajskéh úřadu (dbrů, v jejichž gesci je blast průmyslu, pdnikání, reginálníh rzvje a šklství) a dalších rganizací v blasti plitiky rzvje výzkumu, vývje a invací (šklení, stáže v invačních centrech) s mžnstí využití dtací z vnějších zdrjů (VaV, přeshraniční a mezinárdní splupráce) Průzkum ptřeb stávajících a přicházejících pracvníků v blasti VaV a jejich rdin a následná pdpra integrace zahraničních pracvníků d splečnsti a jejich infrmvansti (vč. překnávání administrativních překážek při příchdu z ciziny, nalezení služeb pr tyt sby) Iniciace a ustavení dbrné platfrmy VaV, jejímiž členy budu zástupci vyských škl, Ústeckéh kraje a firem, které mají invační ptenciál (lze prvést úpravu činnsti a slžení příslušné kmise Rady ÚK) Stipendia pr studenty přírdvědných a technických brů Okruhy aktivit jiných subjektů vč. nepřímé pdpry ze strany ÚK Změna intenzity a frmy vztahů (netwrking) mezi veřejnu správu, firmami s invačním ptenciálem a subjekty vědy a výzkumu (kraj, UJEP, další vyské škly v ÚK i mim něj), prpjení nabídky a pptávky v blasti výzkumu a jeh výsledků (nabídka ze strany výzkumných pracvišť, pptávka ze strany pdnikatelů) Mdernizace stávající / budvání nvé invační a VaV infrastruktury (technlgická centra apd.) Přens řídicích a krdinačních kmpetencí v blasti VaV prstřednictvím partnerských subjektů (vyské škly apd.) v zahraničí Sladění výzkumu na hlavních vyskšklských a výzkumných pracvištích v Ústeckém kraji (ale i mim něj) s ptřebami pdniků půsbících v Ústeckém kraji Preference technických a přírdvědných brů na VŠ pracvištích v ÚK Širší zapjení studentů d výzkumu, systém získávání dbrné praxe nejlepších studentů na vyských (případně také středních a vyšších dbrných) šklách v kraji v místních pdnicích Zvýšení kvality a kultury prstředí v blasti vědy, výzkumu a vývje Atrakce investic s vysku přidanu hdntu, které na sebe váží výzkum a vývj Využití ptenciálu veřejných subjektů (becní samsprávy, škly, nemcnice atp.) při realizaci veřejných zakázek na nákup invativních technlgií (innvative precmmercial public prcurement) jak zdrje rzvje invací OPATŘENÍ 1.3: EFEKTIVITA REGIONÁLNÍHO TRHU PRÁCE Cíl patření Zvýšit akceschpnst trhu práce a subjektů, které na něm půsbí, a tím přispět ke zvýšení zaměstnansti a zaměstnatelnsti Aktivity a intervence naplňující patření: Aktivity ÚK Přádání veletrhů práce a bdbných akcí, kde se mhu ptkat firmy, zástupci samsprávy, abslventi a další uchazeči zaměstnání apd. 22

23 Zalžení mezibrvé platfrmy (Pakt zaměstnansti) pr pravidelné setkávání pdnikatelů se zástupci veřejné správy a vzdělávacích institucí v reginu pr blast trhu práce Mnitring a důsledné využití prjektů zaměřených na zaměstnanst a trh práce a realizvaných na republikvé úrvni a bdbných příležitstí Okruhy aktivit jiných subjektů vč. nepřímé pdpry ze strany ÚK Zlepšení kmunikace a splupráce mezi středním a vyským šklstvím, pdniky v reginu, úřady práce a krajem (využití a prpjení databází, využití infrmačních systémů), prjekce ptřeb firem (zaměstnanci) a činnsti vzdělávacích institucí (abslventi) Praktická rekvalifikace uchazečů práci přím ve firmách, které následně část rekvalifikvaných zaměstnají Vzdělávání zaměstnanců malých a středních firem s cílem zvýšení jejich kmpetence a udržení zaměstnansti Zapjení firem (zejména malých, příp. středních) d systému přípravy pracvní síly (stáže, praxe) Rzvj dalšíh prfesníh vzdělávání dle ptřeb trhu práce Rescializace a rekvalifikace s cílem zvýšení zaměstnansti a zaměstnatelnsti skupin byvatel nejvíce hržených na trhu práce Pdrbnější mnitring situace na trhu práce, detailnější členění statistických dat týkajících se zaměstnansti a pčtu abslventů pdle brů, reginů apd. OPATŘENÍ 5.1: HOSPODÁŘSKÁ AKTIVITA NA VENKOVĚ Cíl patření Zlepšit pdmínky pr rzvj místních pdnikatelů, rzšířit nabídku pracvních příležitstí a psílit nabídku pr bydlení ve venkvských bcích Aktivity a intervence naplňující patření: Aktivity ÚK Prpagační a světvé aktivity pr pdnikatele (šklení, semináře, wrkshpy) ve splupráci s dalšími dtčenými subjekty (bce, živnstenské úřady, úřady práce apd.) Pdpra využití MAS a dalších aktivit pr místní eknmický rzvj Psilvat prvázanst mezi nabídku vzdělávání a pptávku na trhu práce Pdpra vytváření a rzvje reginálních značek Okruhy aktivit jiných subjektů vč. nepřímé pdpry ze strany ÚK Reknstrukce a regenerace bytných dmů v malých bcích ze SF neb jiných zdrjů Zjedndušení legislativy pr pdnikatele na nárdní úrvni Realizace strategických plánů LEADER+ místními akčními skupinami 23

24 Reginální invační strategie Ústeckéh kraje (RIS ÚK) Analýzu strategickéh dkumentu byly získány následující zásadní pznatky a infrmace suvisející s ptřebnstí a navrženu pdpru rzvje invačníh pdnikání ve venkvských blastech Ústeckéh kraje: Důležité výstupy z průzkumu trhu výzkumných a vývjvých ptřeb pdnikatelských subjektů v Ústeckém kraji realizvaném v prsinci 2012 (dkument Průzkum VaV firem v ULK, str. 13): - Nástrje, kterými by kraj mhl pdpřit výzkum a vývj, jsu v první řadě jednduché finanční pvahy invační vuchery, prf f cncept fund, patentvý fnd. - Mezi firmami je vyská pptávka p těsnější splupráci se šklami při přípravě abslventů, a t frmami jak jsu stáže, praxe, výuka lidí z firem na šklách, a becně je vyjadřvána velmi vyská ptřeba pdpry (a zvýšení kvality) technickéh vzdělávání. - Firmy by uvítaly i pdpru ve frmě měkkých nástrjů, netwrkingu prpjvání výrbců z různých brů neb výrbců a akademiků případně zprstředkvání různéh druhu pradenství při snaze vstup na nvé trhy a další měkké nástrje. Stručné shrnutí pznatků ze scieknmických analýz (RIS ÚK, str. 5 6) Ústecký kraj patří hspdářsky prblémvé kraje České republiky a v psledních deseti letech se jeh zastávání za průměrem ČR a vyspělejšími kraji pmalu prhlubuje. Přest nepatří d skupiny hspdářsky nejslabších krajů, pdle HDP na byvatele se kraj phybuje klem průměru. V kraji je rvněž vyská prduktivita práce, daná všem přítmnstí kapitálvě nárčných dvětví, jak je energetika, těžba uhlí, chemické výrby apd. Vyská prduktivita a průměrný výkn hspdářství pdle HDP/byv. se v dstatečné míře neprmítají d příjmů byvatel, jelikž pdle čistéh dispnibilníh příjmu dmácnstí patří kraj Ústecký dluhdbě mezi nejslabší kraje. Na druhu stranu je příjem dmácnstí, přestže jen pmalu rstucí, ve srvnání s statními kraji stabilnější a neprdělává takvé výkyvy. V kraji je také dluhdbě nejvyšší nezaměstnanst v České republice, přestže dsud djíždí velké mnžství byvatel za prací mim kraj. Ještě závažnější je trvale velmi vyský pdíl dluhdbě nezaměstnaných byvatel, který se phybuje přes padesát prcent nezaměstnaných. V hspdářství kraje mají významný pdíl (pdle HDP, pněkud méně pdle zaměstnansti) těžba a energetika. Mezi důležitá tradiční dvětví, která pršla či prcházejí mdernizací a u nichž je patrná pstupná rientace na nvé výrbky (a trhy) patří sklářský průmysl a výrba prcelánu i chemický průmysl. K dvětvím, jejichž rychlejší rzvj nastal až klem rku 2000 a pzději patří výrba elektrických zařízení a výrba dílů pr autmbilvý průmysl. Mezi významná dvětví, která jsu však významná v celé ČR, patří strjírenství. V kraji se uskutečnily významné zahraniční investice, které přispěly k jeh hspdářské transfrmaci a vytvřily nvá pracvní místa, avšak v mnha případech se jedná výrbce, kteří se nacházejí na nižších úrvních glbálních hdntvých řetězců, ddávající kmpnenty či jednduché díly pdle pžadavků a zadání výrbců knečných výrbků. V kraji je nebývale velké mnžství zahraničních výrbních firem, např. v autmbilvém průmyslu, které mají pvahu dlučených dílenských prvzů realizujících v pdstatě práci ve mzdě. 24

25 Invační výknnst kraje je nízká. V kraji pracuje druhý nejmenší pčet zaměstnanců ve výzkumu a vývji (VaV) v přepčtu na 10 tisíc byvatel, cž je ještě méně než v kraji Vysčina, a třetí nejnižší pčet zaměstnanců VaV v abslutním vyjádření. Zaměstnanci ve VaV se kncentrují d menšíh pčtu firem a výzkumných rganizací a je mezi nimi nízký pdíl výzkumníků. Výdaje na výzkum a vývj jsu v Ústeckém kraji rvněž druhé nejnižší v České republice. V hspdářství kraje je také nízký pdíl zaměstnanců s vyskšklským vzděláním a temp růstu tét slžky zaměstnansti je ve srvnání s statními kraji v ČR pdprůměrné. Pdbně je v hspdářství kraje nízký pdíl dbrných pracvních míst a trend nárůstu jejich pčtu je velmi pmalý. Pdle pdílu firem s prduktvu invací patří kraj d spdní třetiny přadí krajů v ČR. Pdle tržeb za invvané prdukty však kraj patří mezi tři nejlépe pstavené kraje, cž je patrně dán charakterem prdukce, spíše než invační výknnstí samtnu. Tmu by napvídal jeden z nejvyšších pdílů výrbků, jejichž invace byly jen velmi malé a napak velice nízký pdíl výrbků, které byly nvé pr trh. Ve firmách prt převažují invace, které jsu ve skutečnsti mál významné. Vize reginální invační strategie Ústeckéh kraje (RIS ÚK, str. 9): Ústecký kraj hspdářsky rste a d kraje přicházejí vzdělaní lidé za zajímavu prací a dbrými živtními pdmínkami. V hspdářství stále hrají významnu rli tradiční průmyslvé bry, avšak mdernizvané, využívající nvých nápadů a nvých cest rzvje, zvyšující svu prduktivitu a nezatěžující krajinu a živtní prstředí. V kraji díky příznivým pdmínkám pr pdnikání vyrstl významný sektr pdniků zalžených na využívání a zhdncvání znalstí a vytvářející neb úspěšně rzvíjející nvé technlgie. Pdniky v kraji invují a využívají výsledků špičkvých dmácích i zahraničních výzkumných a vývjvých center, z nichž některá jsu pevně uktvena v reginu. Kraj patří mezi významné hspdářské i výzkumné partnery susedníh Saska. 3 priritní blasti (RIS ÚK, str. 8): Priritní blast A: Lidské zdrje pr zvýšení invační a technlgické výknnsti eknmiky kraje. Priritní blast B: Transfer technlgií a splupráce výzkumných rganizací a pdnikvéh sektru. Priritní blast C: Invace ve veřejné sféře živtní prstředí, zdravtnictví a sciální blast a pskytvání veřejných služeb bcemi. Opatření nejvíce suvisející s cíli prjektu RATIO (RIS ÚK, str ): Priritní blast B: Transfer technlgií a splupráce výzkumných rganizací a pdnikvéh sektru. Strategický cíl B.1. Zvýšit četnst i rzsah vzájemné splupráce firem na invacích a zvýšit četnst i rzsah splupráce mezi výzkumnými rganizacemi a firmami, v bu případech v kraji i mim kraj. - Opatření B.1.1 Invační vuchery Vytvření krajskéh systému invačních vucherů. Cílem je stimulvat vzájemnu splupráci firem a výzkumných zařízení (včetně vyských škl). 25

26 Vuchery představují finanční pdpru firmám, která jim snižuje rizik nákupu služby d výzkumných rganizací a VŠ. Vuchery umžňují firmám pptávat speciální výzkumné i rutinní služby d jejich pskytvatelů v kraji i mim kraj. Vuchery jsu určeny pr firmy Ústeckéh kraje, předpkládá se, že je budu využívat především MSP.Jedná se patření úspěšně realizvané v mnha krajích ČR - využít více příklady dbré praxe z jiných krajů. Důležité je nastavení systému hdncení a výběru prjektů. Parametry hdncení: Odbrné/vědecké; kvalita/míra charakter splupráce; předpklad realizace. Výsledkem má být navázání splupráce (nikliv priritně samtný výzkum neb vývj nvéh prduktu tmu bude dpvídat i výše dtace). Invační vuchery Způsbilými činnstmi jsu: - Diagnstika, testvání, měření, zkušky, rzbry, analýzy, věřvání, výpčty tyt činnsti jsu způsbilé puze za pdmínky, že jsu nezbytné a budu využity pr zavedení invace (výrbku, služby, prcesu, apd.). - Návrhy nvých systémů, knstrukčních řešení, typů zařízení, materiálů, metd. - Vývj sftwaru či hardwaru. - Vývj materiálu, zařízení, prvků systému, prttypu, zkušebníh pltvaru, funkčníh vzrku. - Optimalizace prcesů, metd, parametrů, pužití materiálů s cílem zvýšení efektivity neb snížení nákladů. - Mdelvání, simulace prcesů, dějů, systémů, prvzů. - Aplikace nvých materiálů, metd, technlgických pstupů, sftwaru. - Design nvých výrbků - průmyslvý, prduktvý. - Opatření B.1.2 Prpjení výzkumné a aplikační sféry Cílem je zprstředkvat infrmace nabídce výzkumných služeb, výsledků výzkumu a pptávce a ptřebách firem, usnadnit vyhledávání partnerů a zvýšit bjem splupráce. Mžné aktivity: webvý prtál; přádání seminářů, wrkshpů a bdbných akcí (prezentace nabídky výzkumných rganizací místním firmám); vzdělávací aktivity pr manažery / majitele firem; využití kperativní frem vzdělávání s intenzivní spluprací vzdělávacích institucí a firem; zajištění účasti na zahraničních akcích např. splečné wrkshpy firem z ULK a německých univerzit. - Opatření B.1.3 Invační centrum Hlavními aktivitami invačníh centra budu: zprstředkvávat nabídku a pptávku p invativních / výzkumných službách; 26

27 stimulvat vzájemnu kmunikaci aktérů z výzkumné a z aplikační sféry; zajišťvat (částečně dtvané) služby pr firmy např.: zprstředkvání právníh pradenství, zejména pr chranu duševníh vlastnictví, pradenství pr strategické řízení invací a tržní věřvání invací (market validatin), dtačníh pradenství atd.; hledání investrů pr invativní nápady či malé firmy z reginu; administrace systému invačních vucherů přeshraniční splupráce s invačními centry v SRN a přens dbré praxe. Strategie rzvje Ústeckéh kraje d rku 2027 (SRÚK ) Analýzu strategickéh dkumentu byly získány následující zásadní pznatky a infrmace suvisející s ptřebnstí a navrženu pdpru rzvje invačníh pdnikání ve venkvských blastech Ústeckéh kraje (SRÚK - Návrhvá část, aktualizace 2017, str. 7, 8, 23, 26, 27, 42, 145): Strategie rzvje Ústeckéh kraje d rku 2027 je rzvjvý dkument, který má služit především jak pdklad pr nastavení vnějších intervencí jak z Evrpských strukturálních a investičních fndů, tak ze zdrjů ČR p rce 2020 s hledem na rzvjvé ptřeby Ústeckéh kraje. Strategie je zpracvána pr území kraje a navrhuje intervence, jejichž garanty mhu (mají) být různé subjekty, které v kraji půsbí neb mají na jeh území vliv. Strategie tudíž není vnitřním dkumentem vytvřeným pr nastavení rzvjvé plitiky samtnéh subjektu Ústeckéh kraje. Tut rli zastává Prgram rzvje Ústeckéh kraje; ten stávající je zpracván pr bdbí V rámci území syntézy byl identifikván pět hlavních typvých území Ústeckéh kraje se specifickými rzvjvými prblémy a ptřebami (Pánevní blast, Phří, Jádrvá blast, Rekreační blasti a Šluknvsk). 27

28 Zdrj: ESRI ARCMAP 10.4, vlastní zpracvaní Ve všech typvých územích je mžné zaznamenat zhršenu vzdělanstní strukturu byvatelstva, nižší míru pdnikatelské aktivity a zvýšený pdíl nezaměstnaných prti zbytku ČR. Pánevní blast je charakteristická pkračující těžbu hnědéh uhlí a suvisející uhelnu energetiku a přetrvávajícím významným vlivem průmyslu pr zaměstnanst. Jedná se hustě bydlené území tvřící větší část Ústeck-chmutvské aglmerace s výrazně pškzeným živtním prstředím, mimřádným sustředěním sciálně vylučených lkalit a byvatel, zhršenu situací na trhu práce a existencí mnžství brwnfieldů a upadajících částí měst. Phří je relativně řídce zalidněné území zemědělskéh charakteru. Centry sídlení jsu zde krmě Litměřic, ppulačně menší města (d 20 tis. byvatel). Zatímc rzvjvé území pdél dálnice D8 má v některých hledech (nezaměstnanst, sciální vylučení) nejpříznivější charakteristiky v rámci ÚK, nachází se zde také blasti tzv. vnitřní periferie charakteristické zhršenu dpravní dstupnstí, bčansku vybavenstí i sciálními a eknmickými charakteristikami. Jádrvá blast tvří bslužné centrum Ústeckéh kraje. Nachází se v ní výchdní část Ústeckchmutvské aglmerace s centry Ústí nad Labem a Děčín, která je méně pstižena těžbu hnědéh uhlí, a kde vzhledem ke strukturálním změnám eknmiky markantně pklesl význam průmyslu. I zde je však místy zhršená kvalita živtníh prstředí, velké mnžství i velký rzsah brwnfieldů a upadajících částí měst a velký pčet i rzsah SVL, vyské zastupení sciálně vylučených byvatel, a zhršená situace na trhu práce. Rekreační blasti jsu tvřené bcemi ležícími ve vrchlvých partiích Krušných hr a v Českém Švýcarsku. Jedná se hrnaté venkvské území v periferní plze, kde se nevyskytují žádná větší 28

29 města. Zatímc České Švýcarsk je primární letní destinací CR v ÚK a prestižním rezidenčním a rekreačním územím, Krušné hry jsu zimní destinací CR, kde se místy prjevují rzvjvé prblémy známé ze zbytku ÚK (zhršená sciální skladba byvatel, brwnfieldy, stagnace rzvje). Šluknvsk je typicku vnější periferií se špatným dpravním spjením se zbytkem ČR. V území se nachází větší mnžství ppulačně méně lidnatých měst, přičemž jsu zde dvě relativně rvncenná funkční centra Varnsdrf a Rumburk. Území má prti zbytku ÚK relativně kvalitní živtní prstředí, všem i zde jsu markantní sciální prblémy a je zde větší mnžství brwnfieldů. Pr každý z těcht reginů byla zpracvána samstatná struktura cílů a patření reagujících na specifické prblémy danéh území. Teprve v druhé úrvni je návrhvá část členěna tematicky pr každý regin je stanven 3 5 rzvjvých cílů tvřících strategický skelet a rzpracvaných dále d knkrétnějších typvých patření. V jedntlivých reginálně cílených priritách SRÚK je mžné identifikvat 4 hlavní strategická témata: A. Sciální stabilizace území a eliminace sciálníh vylučení skupin byvatel či lkalit B. Nastartvání či restartvání hspdářskéh rzvje a mdernizace reginální eknmiky C. Revitalizace fyzickéh prstředí a zlepšení stavu živtníh prstředí D. Zlepšení a mdernizace infrastruktury, zvláště pak dpravníh napjení 29