III. sjezd Odborového svazu UNIOS

Transkript

1 âíslo 4 ROâNÍK DUBNA 2003 Mûsíãník Odborového svazu UNIOS III. sjezd Odborového svazu UNIOS Na svém 16. zasedání konaném ve dnech 9. a 10. dubna 2003 na Vr ovû V konn v bor V â Í S L E : Krácení mzdy pro nepfiítomnost v práci (str. 3) Právo v regionech (str. 3) Pfiedãasn dûchod (str. 4) Dávky sociální péãe (pfiíloha) Nûkolik m tû o pfiíãinách nezamûstnanosti (str. 7) OS UNIOS svolal III. sjezd OS UNIOS na 23. a 24. dubna 2004 do hotelu Ol anka v Praze. V souvislosti se svoláním sjezdu v konn v bor svolal svazové konference na 9. bfiezna 2004 v Praze, na 11. bfiezna 2004 v Olomouci a na 16. bfiezna 2004 v Praze a vyzval základní a místní organizace a individuální ãleny, aby zvolili své delegáty na svazové konference podle schváleného klíãe nejpozdûji do 31. fiíjna Klíã k volbû delegátû s hlasem rozhodujícím na svazové konference stanovil VV takto: poãet ãlenû ZO/MO poãet delegátû delegát delegáti delegáti delegáti nad delegátû Duben - mûsíc bezpeãnosti práce Vût ina z nás urãitû zná lidovou pranostiku Bfiezen, za kamna vlezem a Duben, je tû tam budem. Pfies v echnu úctu k lidové moudrosti víme, jak na nás zapûsobí po dlouhé zimû první nesmûlé jarní sluníãko. UÏ v dobách na ich pfiedkû to byl ãas, kdy se v kaïdém hospodáfiství uklízelo, sm ãilo a domácnost a v e, co k tomu patfií, se dávalo do pofiádku. Ale vût ina z nás si jistû pamatuje na dobu, kdy byla pofiádána v tomto období celostátní kampaà Duben - mûsíc bezpeãnosti. Je tû mnoho z nás má v pamûti tzv. tfiístup- Àové kontroly BOZP. Urãitû nebudu daleko od pravdy, kdyï podotknu, Ïe se vût inou nesetkaly s nad ením a kladn m ohlasem, ale spí e byly pfiifiazeny ke skuteãnostem zbyteãn m. Dnes, kdy v mnoha podnicích zavádíme systémy kvality ISO 9000 nebo 9001, najednou zji Èujeme, Ïe se k nám tyto kontroly zase oklikou vrací. I tam, kde je tû o tûchto systémech kvality nesly eli, jistû v dubnu zahajují velk jarní úklid. Asi jej takto pfiesnû nepojmenují a nevyhotoví o tom potfiebné záznamy, ale provûrku BOZP provedou. Jen patné vedení nepochopí, v ãem je smysl tûchto provûrek. Dle mého názoru není lep í moïnosti, jak zjistit v echny závady a nedostatky na pracovi tích, a na základû nich poté zajistit, podle schopnosti zamûstnavatele, v nejbliï ím termínu jejich odstranûní. ProtoÏe jen na bezpeãném pracovi - ti, na kterém nehrozí zamûstnanci na kaïdém kroku pracovní úraz, lze podávat optimální pracovní v kony. V této souvislosti bych chtûl pfiipomenout, Ïe dle zákoníku práce je zamûstnavatel povinen na v ech sv ch pracovi tích a zafiízeních provádût provûrky bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci ve spolupráci s pfiíslu n m odborov m orgánem. Dovoluji si tímto apelovat na v echny na e zástupce, ktefií se tûchto provûrek úãastní: Neberte, prosím, svou úãastpouze formálnû. UpozorÀujte zamûstnavatele na závady na pracovi tích. Jako zástupci odborû znalí místních pomûrû mûïete sv mi návrhy pfiispût ke zlep ení pracovních podmínek! Pro období od do je základem pro v poãetãlensk ch pfiíspûvkû dosaïen prûmûrn hrub mûsíãní v dûlek (fyzické osoby) v roce 2002, vyhlá- en âesk m statistick m úfiadem ve v i Kã. Co tato zmûna pfiinese v praxi? (Zv ené ãástky jsou ti tûny tuãnû) Ty organizace, které odesílají svazu 35 % podle bodu 1.A. ãl. 17 Stanov OS UNIOS, budou od ãlenû svazu u nich sdruïen ch vybírat: od ãlena-zamûstnance 1 % z ãisté mzdy (platu) - maximálnû 220 Kã mûsíãnû, od ãlena OSVâ 157 Kã mûsíãnû a od ostatních, bez pfiíjmu, 16 Kã mûsíãnû. Ty organizace, které odesílají svazu pau- a z kaïdého kontaktního místa jeden delegát zvolen individuálními ãleny. Za VV se v ech konferencí zúãastní pfiedseda svazu Karel Sladkovsk, místopfiedseda svazu Petr Pech a pfiedsedkynû revizní komise Darina Peterková. V kon v bor dále stanovil, Ïe za kaïd ch 100 ãlenû, které bude mít odborov svaz k 30. ãervnu 2003, bude na konferencích zvolen jeden delegát s hlasem rozhodujícím na III. sjezd OS UNIOS. Pfiedem lze odhadnout, Ïe sjezdu se zúãastní více neï 200 delegátû. Na závûr v konn v bor ustavil pracovní skupiny pro obsahovou a organizaãní pfiípravu svazov ch konferencí a sjezdu a schválil rozpoãty sjezdu i konferencí, jejichï souhrnná v - e ãiní 2 mil. Kã. Skuteãností zûstává, Ïe poãet pracovních úrazû je na celém svûtû stále vysok. Podle oficiálních údajû z jednotliv ch zemí více neï 1,2 milionu lidí roãnû zemfie na následky neudrïiteln ch zpûsobû v roby. Dennû takto umírá takfika 3300 osob. Roãnû tedy dochází následkem pracovních úrazû ke zhruba úmrtí, z toho kolem jsou dûti. Kolem osob zemfie následkem nemoci z povolání, velké mnoïství tûchto nemocí je zpûsobeno nebezpeãn mi látkami, nejãastûji azbestem. Ostatní obûti umírají z nejrûznûj ích nespecifikovan ch pfiíãin. Dal í miliony lidí jsou postiïeny nepfiím mi dûsledky patn ch pracovních podmínek. Mûjme na pamûti tato uvedená ãísla a udûlejme v ichni, co je v na ich silách, abychom dosáhli jejich sníïení. Jako vzpomínkov den na obûti pracovních úrazû a nemocí z povolání a na zranûné pfii práci vyhla uje Mezinárodní konfederace svobodn ch odborû den 28. dubna. Václav âikl Zmûna v placení ãlensk ch pfiíspûvkû od ãervence 2003 ální ãástku podle bodu 1.B. ãl. 17 stanov, budou svazu odesílat: za ãlena-zamûstnance nebo OSVâ 50 Kã mûsíãnû a za ãlena bez pfiíjmu 5Kãmûsíãnû, u individuálních ãlenû v e mûsíãního ãlenského pfiíspûvku ãiní za ãlena-zamûstnance nebo OSVâ 110 Kã a za ãlena bez pfiíjmu 11 Kã. O zpûsobu placení ãlenského pfiíspûvku podle 1.A. nebo 1.B. rozhodují ãlenové podle bodu 2 ãl. 17 stanov do 31. kvûtna pfiíslu ného roku. Tuto skuteãnost je tfieba oznámit kontaktnímu místu svazu. Zmûnu fixních ãástek odsouhlasil v konn v bor OS UNIOS.

2 Bude se uãit? Ke stávkové pohotovosti uãitelû vyzval koncem minulého t dne zhruba 50 kol na Ústeckoorlicku jejich odborov svaz. DÛvodem jsou peníze, které mají koly dostat na osobní ohodnocení uãitelû. Pokud kraj kolám nepfiidá, budou muset podle odboráfiû fieditelé od kvûtna uãitelûm tuto sloïku mzdy sníïit. Kraj tvrdí, Ïe rozdûlil v e, co od ministerstva dostal. Pokud odbory s krajsk mi úfiedníky nedospûjí k dohodû, jsou odboráfii rozhodnuti sáhnout k razantnûj ím formám protestû. (14. 4.) Debata o roz ífiení v EU pfieru ena stávkou Stávka zamûstnancû Evropského parlamentu pfieru ila na pûl hodiny jeho historickou debatu o roz ífiení EU. Dvacet minut po jedenácté zfiízenec diskrétnû upozornil pfiedsedajícího Patricka Coxe, Ïe ho nikdo nesly í - vypadl zvuk, personál obsluhující reïijní studio ode el demonstrovat. Odboráfii se shromáïdili v pfiízemí budovy EP a vyvolávali tam hesla proti reformû statusu zamûstnancû evropsk ch institucí. Místo o roz- ífiení se mezi novináfii diskutovalo o tom, jak úfiedníky, tlumoãníky a dal í zamûstnance ãeká kvûli chystané reformû mírné sníïení dûchodû, protoïe do základu pro jejich v poãet se nemají zapoãítávat v echny pfiíjmy, jimï se dnes tû í. (9. 4.) Doping v kolektivní smlouvû? âtvefiice prestiïních zámofisk ch soutûïí - hokejová NHL, basketbalová NBA, baseballová MBL a liga amerického fotbalu NFL - odmítají pfiijmout mezinárodní dopingov kodex. Zástupci profesionálû tvrdí, Ïe jim staãí jejich vlastní pravidla, Mezinárodní olympijsk v bor se podle nich má starat o své sporty. Zástupci soutûïí v USA se brání tvrzením, Ïe zmûnu pravidel by nejprve musely pfiijmout hráãské odbory. Dopingová politika totiï ve v ech ãtyfiech ligách podléhá kolektivnímu vyjednávání. (5. 4.) Doprava ve Francii opût ochromena Îelezniãní a leteckou dopravu ve Francii ochromila stávka zamûstnancû vefiejného sektoru proti je tû nezvefiejnûn m vládním plánûm penzijní reformy. TûÏce naru ena byla doprava i v pafiíïském metru a uzavfiena zûstala kvûli stávkujícím uãitelûm fiada kol. V Marseille pochodovalo ulicemi kolem zamûstnancû a také v PafiíÏi se protestující shromáïdili pod rud mi vlajkami odborové ústfiedny CGT, kontrolované komunisty. Konkurenãní ústfiedna CFDT se k protestûm pfiipojit odmítla s tím, Ïe si poãká, jaké plány reformy vláda skuteãnû pfiedloïí. (3. 4.) Zamûstnanci âsa bez kolektivní smlouvy Zamûstnanci âesk ch aerolinií budou od dubna bez platné kolektivní smlouvy. Zástupci sedmi odborov ch centrál a vedení firmy se totiï v uplynul ch tfiech mûsících nedokázali dohodnout na spoleãné kolektivní dohodû a poïadují samostatné smlouvy, stejnû jako tomu bylo v minul ch letech, uvedl prezident sdruïení dopravních pilotû Radomil Kratochvíl. Zejména piloti, ale i dal í ãásti personálu âsa podle Kratochvíla na samostatné smlouvû trvají. (31. 3.) 2 ODBOROVÉ AKTUALITY V konn v bor na Vr ovû 16. zasedání VV UNIOS konaného ve dnech dubna 2003 v ARZ Vr ov, Horní Bradlo se zúãastnili nejen ãlenové v konného v boru, pfiedsednictva a revizní komise svazu, ale téï pfiedsedové sekcí a komisí, náhradníci do v ech orgánû a zástupci svazu v regionálních radách odborov ch svazû âmkos. Po ovûfiení zápisu z minulého zasedání se VV seznámil s ãinností pfiedsednictva a revizní komise za období od svého minulého zasedání, zkontroloval, jak byla naplnûna usnesení. Poté projednával v sledky hospodafiení svazu za rok Dále projednal zprávy o ãinnosti sekcí a komisí VV, vzdûlávací a v chovné ãinnosti a mezinárodní ãinnosti svazu v roce Velkou pozornost vûnoval zprávû o poskytování právní pomoci a dlouze diskutoval nad zprávou o ãinnosti SIBP v roce Svolal III. sjezd Odborového svazu UNIOS. Jako kaïdoroãnû pak schválil zásady pro placení ãlensk ch pfiíspûvkû v období 7/2003-6/2004. V rámci bodu aktuální situace v odborech a ve svazu se obsáhle zab val v sledky ãinnosti pracovní skupiny pro profesionalizaci v konu funkce v orgánech ZO/MO, hodnocením ãinnosti RROS âmkos za rok Dlouhou diskusi vedl VV k v voji poãtu ãlenû svazu, k aktivitám vyvíjen m svazem k získávání dal ích ãlenû a v té souvislosti i k námûtûm âmkos a odborov ch svazû sdruïen ch v âmkos na podporu získávání nov ch ãlenû, k nimï pak pfiijal stanovisko. Také se zab val situací v plynárenství po vstupu nového vlastníka do tohoto oboru ãinnosti, pfiedev ím v souvislosti s vyãleàováním cel ch ãinností mimo distribuãní spoleãnosti. V závûru svého jednání se seznámil se zprávami z mezinárodních cest a pfiijal informaci o vybran ch nov ch právních pfiedpisech. Ze zasedání pfiedsednictva Tradiãnû v Parkhotelu âesk ternberk se ve dnech 25. a 26. bfiezna 2003 konalo 61. zasedání P-OS UNIOS. Tradiãnû také zaãalo ovûfiením zápisu z minulého zasedání a kontrolou plnûní usnesení. Poté pfiedsednictvo po vyslechnutí stanoviska revizní komise svazu projednalo a schválilo úãetní závûrku svazu za rok 2002 vãetnû pfiílohy, návrh zmûny rozpoãtu svazu na rok 2003 a novou smûrnici pro úãetnictví OS UNIOS. Po vyslechnutí ústní informace zástupce âeské poji Èovny âp INVEST o moïnostech nákupu podílov ch listû âpi rozhodlo o svolání mimofiádné schûze pfiedsednictva OS na v této vûci. Pak schválilo poskytnutí dvou podpor v tíïivé sociální situaci i obsahy ãtyfi likvidaãních protokolû zanikl ch ZO/MO. Dále se zab valo návrhem na svolání III. sjezdu OS UNIOS, kter bude pfiedloïen ke schválení dubnovému zasedání v konného v boru. V aktuálních informacích z odborû a ze svazu projednalo informaci o mimofiádném zasedání Rady âmkos, zab vající se moïnostmi získávání nov ch ãlenû, zprávu o ãinnosti OS UNIOS od 60. zasedání P-OS, hodnocení ãinnosti sekcí a komisí OS UNIOS za rok 2002, informaci o nav ení ãlenského pfiíspûvku odborov ch svazû na práci MAUZ v roce 2003, nabídku na zapojení do vznikajícího SdruÏení dobrovolného hodnocení osobních ochrann ch pracovních prostfiedkû a nabídku OS TOK na moïnost za úhradu vyuïívat jejich regionálních pracovi È, v obou pfiípadech s nesouhlasn m stanoviskem, a informaci o odcizení sluïebního vozidla. Na závûr pak v mezinárodním bloku vzalo na vûdomí zprávy ze zasedání Stfiedoevropského volebního obvodu PSI v Sarajevu a ze setkání zástupcû plynárenské sekce OS UNIOS se zástupci RWE a schválilo vyslání pfiedsedy a místopfiedsedy svazu na 4. sjezd Slovenského odborového svazu sluïeb do Pie Èan. Zasedání roz ífiené sekce plynárenství Ve dnech 12. aï 13. bfiezna 2003 probûhlo v Horním Bradle zasedání roz ífiené sekce plynárenství OS UNIOS jehoï hosty byli zástupci podnikové rady RWE Gas, vedení RWE Gas a svazu zamûstnavatelû âpu (âeská plynárenská unie). Na programu jednání bylo pfiipomenutí prohlá ení sv. AneÏky âeské patronkou plynárenství pfied dvanácti lety Franti kem kardinálem Tomá kem arcibiskupem praïsk m, vyhodnocení vy í kolektivní smlouvy za rok 2002, informace o prûbûhu vyjednávání kolektivní smlouvy s âpu na rok 2003 aï 2004 a postup sjednávání podnikov ch kolektivních smluv, informace o RWE Gas a zámûrech nûmeckého vlastníka v ãeském plynárenství, diskuse se zástupci RWE Gas a zhodnocení ãinnosti sekce v uplynulém období. Za podnikovou radu RWE Gas vystoupil b val pfiedseda Willi Clemens a jeho nov nástupce Reiner Böhle. Se vstupem âeské republiky do EU pfiibude dal í povinnost zástupcûm sekce plynárenství OS UNIOS, a to zabezpeãit zástupce do evropské podnikové rady RWE Gas za spoleãnosti, ve kter ch má tato nûmecká firma podstatn vliv. Tato rada by mûla b t ustavena v záfií leto ního roku a od pfií tího roku podle v sledkû hlasování o vstupu do EU by mûla b t doplnûna o zástupce z âeské republiky a Maìarska. Jednání se zástupci vedení RWE Gas a âpu se zab vala zámûrem nového vlastníka vyãlenit nûkteré ãinnosti z distribuãních spoleãností, vãetnû zamûstnancû ktefií doposud tuto ãinnost vykonávají. Tento zámûr se bude v leto ním roce zku ebnû realizovat v Severoãeské plynárenské, a.s. Odbory by nemûly tuto akci podceàovat, neboè mûïe dojít k velkému úbytku zamûstnancû a tím i ãlenû v jednotliv ch spoleãnostech. Pfii tûchto zmûnách máme právo na projednání a mûly bychom chránit zamûstnance pfied ztrátou zamûstnání ãi jen zamûstnaneck ch v hod dan ch kolektivními smlouvami. Je tfieba peãlivû kontrolovat za jak ch podmínek zamûstnanci pfiecházejí a zda je v e právnû upraveno tak, aby u nového zamûstnavatele nedocházelo k nefie iteln m problémûm. Je tfieba se iniciativnû zapojovat do diskuse jaké ãinnosti a jak m zpûsobem budou vyãlenûny. Tento zpûsob musí b t iniciován jak svazem vûãi âpu a RWE Gas, tak i zástupci závodních v borû vûãi vedení jednotliv ch spoleãností. Proto bychom byli rádi informováni o v ech tûchto zámûrech a jednáních ve spoleãnostech, k tomu mûïete pouïít ovou adresu unios@cmkos.cz nebo napsat na adresu OS UNIOS do Prahy. Petr Pech, místopfiedseda svazu

3 PRO REGIONY A ZÁKLADNÍ ORGANIZACE Rozsáhl ãlánek autorky bohuïel opomíjí podstatné problémy, mûl by b t krat í, protoïe je del í. Pokusme se jej ponûkud roz ífiit, a tím zúïit na podstatné. Autorka naprosto správnû argumentuje, Ïe MDÎ nelze nahradit ani sv. Valent nem, ani Dnem matek. MDÎ má zcela jin smysl. Mûl by b t právem dnem, jak m jej charakterizovala Klára Zetkinová, nebo Rosa Luxemburgová. Jeho rozdíl bychom mohli v na ich dûjinách vidût na rozdílu Babiãky BoÏeny Nûmcové (pfiekrásné pohádce o lidství) a Fuãíkovû BoÏenû Nûmcové bojující o skuteãné lidství. V tom se s autorkou nepochybnû shodneme. JenÏe potom zaãíná spor. Kdo zásadnû zavinil nepochopení skuteãného obsahu MDÎ? Povrchní pisálci? Nebo vládnoucí komunistické strany, které z nûj udûlaly svátek oïral ch mu- ÏÛ, nechè mi autorka promine, ktefií jej zprznili, nemám-li pouïít pfiímo v razu ze Zvonokos - oni jej nejen postfielili, ale je tû zkurvili. Zná autorka nûkter 8. bfiezen v dobû totality, kdy by Ïeny v ulicích bojovaly za svá práva, vefiejnû vyjadfiovaly svá stanoviska k politice i svoji radost z toho, ãeho dosáhly? Dovede si pfiedstavit, Ïe by Ïeny na ulicích ãesk ch mûst poïadovaly - ne osvobození - ale alespoà právo na spravedliv proces s Miladou Horákovou? Co mûl tehdy MDÎ spoleãného s Klárou Zetkinovou? Právo v regionech MDÎ o co jde UÏ více neï deset let poskytuje Regionální právní poradenství âmkos právní poradenství základním a místním organizacím a jednotliv m ãlenûm odborov ch svazû v ní sdruïen ch. Poradenství obsahuje úkony právní pomoci zejména v oblastech pracovního práva a práv zákonem chránûn ch zájmû odborov ch organizací. Jedná se napfi. o právní porady ústní, sepsání listiny o právním úkonu, sepsání právního rozboru vûci, jednání s protistranou, písemné podání u soudu ãi jiného orgánu, zastupování pfied soudem. V minulém roce poskytlo 18 právníkû pûsobících na 39 místech republiky celkem porad a 338 zastupování pfied soudem. Z tûchto 338 soudû bylo v roce 2002 ukonãeno 130, z nich 83 úspû nû, v 9 ãásteãnû úspû nû a v 16 neúspû nû. Ve 22 pfiípadech byly spory ukonãeny jin m zpûsobem. Nejvíce právních porad bylo poskytnuto v Moravskoslezkém kraji, a to 2971, z odborov ch svazû se nejvíce rad dostalo Odborovému svazu obchodu, a to ve 7529 pfiípadech. âlenové na eho odborového svazu se pfii li poradit ve 204 pfiípadech. PfiestoÏe se obecnû tvrdí, Ïe právní poradenství âmkos je zdarma, je nutno zmínit se zde i o tom, Ïe celkové náklady na provoz této poradenské sluïby v roce 2002 ãinily cca Kã. I proto je od roku 2001 právní poradenství poskytováno pouze po pfiedloïení ãlenského prûkazu pfiíslu ného odborového svazu a potvrzení o ãlenství vydaného závodním v borem. Názory ãtenáfiû Druhá smutná vûc, spjatá s MDÎ v dobû totality. Od dob star ch ekû pfies ím, osvícená království po obecní snûmy v carsk ch kantonû, na fieckou agoru smûli vystoupit jen svobodní lidé. Îádn otrok a dlouho v dûjinách Ïádná Ïena. Otrokáfiské my lení v nás Ïije: pfied rokem 1989 u nás nemusely se stejnou intenzitou jako nyní bojovat o svá práva, vût inu z nich jim zaji Èoval pfiedlistopadov re- Ïim. Îeny svobodn ch obãanû ano. Îeny otrokynû, Ïeny otrokû? Ale ty pfiece nepatfií na agoru, promiàte, do spoleãnosti. TakÏe pravda je taková - svobodné (vládnoucí) Ïeny nemusely, nesvobodné nesmûly. A nakonec. Rád se s autorkou dohodnu, Ïe zahájíme kampaà za MDÎ a budeme Ïádat, aby jak v Praze na Václaváku, tak v Havanû na námûstí Svobody, ve Washingtonu, v Pekingu na námûstí Tien Min, v Lond nû v Hyde Parku, v Bagdádu mohly Ïeny celého svûta svobodnû vyjádfiit svoji vûli. Tfieba na právo odejít ze své zemû a Ïít kdekoliv na svûtû. Nebo bojovat proti trestu smrti, za právo na stejnou mzdu atd. Domnívám se, Ïe jako svobodnému obãanu svobodné zemû mi v tom nic nebrání, ale obávám se, Ïe autorka neuspûje u ÚV své strany a oba pak u nûkter ch vlád - netfieba jmenovat. PhDr. Jan Ka par, CSc. Pfiedstavujeme vám... Stavební bytové druïstvo DruÏba Pardubice SBD DruÏba Pardubice je vedle bytového druïstva v Hradci Králové nejvût ím bytov m druïstvem ve v chodoãeském kraji. DruÏstvo vzniklo v roce 1959 a od roku 1973 aï do roku 1981 se rozrostlo díky slouãení v ech mal ch druïstev pûsobících v regionu Pardubice do jednoho velkého komplexu bytového druïstevnictví. Od svého poãátku druïstvo postavilo celkem pfies 12 tisíc bytû, a to jak svépomocnou, tak dodavatelskou v stavbou. Na konci osmdesát ch let tu pracovalo 210 zamûstnancû, ktefií se vedle v stavby a správy bytového fondu zab vali i tzv. jinou hospodáfiskou ãinností t kající se externí dopravy, prodejem fieziva, v robu a prodejem le eàov ch podláïek a rozsáhl mi opravami vad panelové technologie zaji Èované vlastními kapacitami. Po roce devadesát v stavba kvûli zru ení dotací ze státního rozpoãtu a zmûnou úvûrové politiky t kající se druïstevní v stavby postupnû konãila. Spoleãnû s touto zmûnou konãila i jiná hospodáfiská ãinnost druïstva. Uvedené skuteãnosti mûly za následek znaãné personální zmûny a celkové sníïení zamûstnancû na 90 osob, z nichï jednu tfietinu tvofií dûlnické profese. V souãasné dobû je hlavní ãinností druïstva správa a údrïba bytov ch a nebytov ch prostor. V návaznosti na pfiijetí zákona ã. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytû, pfievádí druïstvo zájemcûm, samozfiejmû pouze vlastním ãlenûm, byty do osobního vlastnictví. Ke konci roku 2002 pfievedlo druïstvo celkem 1787 bytû do osobního vlastnictví a bytû zûstalo dál v majetku druïstva. DruÏstvo zaji Èuje správu u nájemních bytû a vïdy u tûch bytû, které jsou sice ve vlastnictví, ale jejich poãet v domech nedosahuje 75 % z celkového poãtu bytov ch jednotek. Pfii splnûní hranice 75 % vzniká ze zákona právnická osoba SVJ a to ve své správû rozhoduje samo, kdo ji bude zaji Èovat. V souãasnosti v druïstvu ve keré ãinnosti zaji Èuje 83 zamûstnancû, z toho je 21 dûlnick ch profesí. Vedení druïstva vïdy mûlo pochopení pro odborovou organizaci, která v druïstvu vïdy existovala a jejíï nûktefií ãlenové zaji Èovali funkce pfiímo pro svaz, a to jak souãasn UNIOS, tak pro minul svaz pracovníkû sluïeb. Z 83 zamûstnancû je odborovû registrováno 77 ãlenû UNIOS. KM Olomouc Od prvního ledna leto ního roku bylo novû zfiízeno kontaktní místo Olomouc vyãlenûním ãásti organizací z pûsobnosti kontaktního místa Ostrava. Toto pracovi tû je obsazeno jedním zamûstnancem, kter vykonává funkci svazového inspektora bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci a plní povinnosti pracovníka kontaktního místa pro základní organizace TS Bruntál, s.r.o., Technické sluïby Krnov, Technické sluïby Vrbno, Mûstské sluïby R mafiov, Teplo Bruntál, a.s., DAKON-NOVA, s.r.o., GRIOS, s.r.o., Prostûjov, OLTERM, Technické sluïby Olomouc, Technické sluïby Uniãov, SBD Olomouc, OSBD Uniãov, V stavi tû Flora Olomouc, V tahy Olomouc, Severomoravská plynárenská, a.s., Olomouc, Jesan, a.s., Místní organizace umperk, TALORM, a.s., SATEZA, a.s., Technické sluïby, a.s., SBD umperk a SMP, a.s., umperk. Pracovník KM Olomouc v rámci své ãinnosti zabezpeãuje pomoc základním organizacím pfii kolektivním vyjednávání, pfii vedení ekonomické a ostatní agendy související s ãinností ZO. Adresa KM: Václav âikl, OS UNIOS, tûpánov-bfiezce 715, PSâ , tel.: , Krácení mzdy pro nepfiítomnost v práci V poslední dobû se setkáváme s tím, Ïe zamûstnavatelé poskytují zamûstnancûm odmûny nebo tzv. bonusy za vyuïívání pracovní doby. Odmûny krátí z dûvodu nemoci nebo pfiekáïek na stranû zamûstnance. K posouzení, zda je tento postup zamûstnavatele správn, jsme si vyïádali stanovisko MPSV. V souladu se stanoviskem uvádíme, Ïe v tomto pfiípadû musíme vycházet pfiedev ím z ustanovení 4 a 4a zákona ã. 1/1992 Sb., o mzdû, prûmûrném v dûlku a odmûnû za pracovní pohotovost, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. Pfii stanovení podmínek odmûàování tak, aby poskytovaná plnûní byla povaïována za mzdová plnûní, je moïné brát v úvahu pouze hlediska související s vykonávanou prací. Jsou jimi slo- Ïitost, odpovûdnost a namáhavost práce, obtíïnost pracovních podmínek, pracovní v konnost a dosahované pracovní v sledky. Mzdu nelze diferencovat podle hledisek, která s prací nesouvisí, napfi. nepfiítomnost v práci z dûvodu nemoci nebo pfiekáïek v práci na stranû zamûstnance. Tato skuteãnost je vyjádfiena i v ustanovení 1 odst. 4 zákoníku práce, kter zakazuje v pracovnûprávních vztazích jakoukoliv diskriminaci zamûstnancû. Mezi zákonn mi dûvody je rovnûï zdravotní stav, rodinn stav nebo povinnosti k rodinû. Z uvedeného lze vyvodit, Ïe sniïování mzdy z dûvodû nepfiítomnosti v práci pro nemoc a jiné pfiekáïky v práci na stranû zamûstnavatele (napfi. péãe o ãlena rodiny) je nepfiípustné. BûÏnou souãástí mzdové praxe je v ak postup, kdy zamûstnanec, kter se plnû nepodílí na plnûní úkolû souvisejících s obdobím, které pfiíslu í poskytování nûkteré sloïky mzdy, tuto ãást mzdy neobdrïí, aè jsou dûvody jeho nepfiítomnosti jakékoliv. DÛvodem tohoto krácení v ak není jeho zdravotní stav nebo rodinná situace, ale míra plnûní pracovních úkolû. Takov to postup je v souladu s právním pfiedpisem. Ing. Anna Kodlová 3

4 Zákon ã. 155/1995 Sb., o dûchodovém poji tûní, rozli- uje dva druhy tzv. pfiedãasného starobního dûchodu - starobní dûchod podle 30 a starobní dûchod podle 31. Poji tûnec má nárok na starobní dûchod podle 30 zákona o dûchodovém poji tûní pfied dosaïením dûchodového vûku, jestliïe: získal dobu poji tûní nejménû 25 let, byl veden nepfietrïitû po dobu nejménû 180 kalendáfiních dnû v evidenci uchazeãû o zamûstnání u úfiadu práce, do doby dovr ení dûchodového vûku mu chybí nejv e dva roky (aï pût let za zvlá tních podmínek v zákonû stanoven ch). Tento starobní dûchod se sniïuje o 1,3 % za kaïd ch (i zapoãat ch) 90 dnû dfiívûj ího pfiiznání. Pfii pfiiznání tohoto starobního dûchodu dva roky pfied dosaïením dûchodového vûku, tj. o 730 dnû dfiíve, ãiní sníïení 9 krát 1,3 %, tj. 11,7 % v poãtového základu (730:90 = dnû zapoãat ch). V praxi se vyskytly otázky související s poskytováním pfiestávek na jídlo a oddech a bezpeãnostních pfiestávek fiidiãûm silniãních vozidel. Legislativní rada âeskomoravské konfederace odborov ch svazû se proto touto problematikou na svém zasedání dne t. r. zab vala, a protoïe její závûry mohou b t aktuální i pro na e ãleny, povaïuji za vhodné je s jejich obsahem seznámit. Pfiedev ím nutno uvést, Ïe zákoník práce v ustanovení 134e odst. 1 písm. a) stanoví, Ïe bezpeãnostní pfiestávky jsou v konem práce, tzn. Ïe se zapoãítávají do pracovní doby a zamûstnanci za dobu bezpeãnostní pfiestávky pfiíslu í mzda. V pfiípadû pfiestávky na jídlo a oddech je zamûstnavatel povinen tuto pfiestávku poskytnout zamûstnanci nejdéle po 4,5 hodinách nepfietrïité práce v trvání nejménû 30 minut. Podle v slovné úpravy ustanovení 89 odst. 5 zákoníku práce se doba poskytnuté pfiestávky v práci na jídlo a oddech nezapoãítává do pracovní doby; tato pfiestávka je neplacená. Pfii fie ení otázky, jak má b t správnû postupováno, kdyï se bezpeãnostní pfiestávka kryje s pfiestávkou v práci na jídlo a oddech, je tfieba vycházet z úãelu bezpeãnostní pfiestávky a konstatovat, Ïe tato pfiestávka má pfiednost. I kdyï se touto pfiestávkou sledují hlediska zaji tûní bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci, mûïe zamûstnanec vyuïít takovou pfiestávku vedle odpoãinku rovnûï k jídlu. JestliÏe byla v dobû, kdy má b t poskytnuta pfiestávka v práci na jídlo a oddech, ãerpána bezpeãnostní pfiestávka, tak se zamûstnanci jiï dal í pfiestávka neposkytuje. Doba pfiestávky na jídlo a oddech je tak prakticky konzumována dobou bezpeãnostní pfiestávky. Tento názor lze dovodit nejen ze smyslu a úãelu bezpeãnostní pfiestávky, ale i ze Smûrnice Rady ã. 93/104/EEC o urãit ch aspektech stanovení pracovní doby, která byla do zákoníku práce transportována novelou provedenou zákonem ã. 155/2000 Sb. a která se ihned Tento typ dûchodu je sníïen doãasnû, od dovr ení dûchodového vûku je na Ïádost pfiiznán fiádn starobní dûchod, kter jiï shora uvedené procentní sníïení neobsahuje. Pfiedãasn starobní dûchod podle 31 zákona o dûchodovém poji tûní náleïí poji tûnci: jestliïe získal nejménû 25 rokû poji tûní, jestliïe do dosaïení dûchodového vûku mu chybí nejv e tfii roky. Tento starobní dûchod se sniïuje o 0,9 % za kaïd ch 90 dní dfiívûj ího pfiiznání, tzn. je-li tento dûchod pfiiznán plné tfii roky dfiíve pfied dovr ením dûchodového vûku, tj. o 1095 dnû dfiíve, ãiní sníïení 13 krát 0,9 %, tj. 11,7 % v poãtového základu (1095 : 90 = dnû zapoãat ch). Jeli tento typ starobního dûchodu pfiiznáván dva roky pfied dovr ením dûchodového vûku (o 730 dnû dfiíve), ãiní sníïení 9 krát 0,9 %, tj. 8,1 %. Toto sníïení je trvalé, po dovr ení dûchodového vûku jiï nelze pfiiznat takzvan fiádn starobní dûchod. U obou typû pfiedãasného dûchodu nelze vykonávat v dûleãnou ãinnost, a to aï do dovr ení dûchodového vûku. JUDr. Jitka Kocianová K otázce soubûhu pfiestávek na jídlo a na oddech a bezpeãnostních pfiestávek fiidiãû silniãních vozidel 4 CO VÁS ZAJÍMÁ Pfiedãasn dûchod v úvodních ustanoveních odvolává na Smûrnici Rady ã. 89/391/EEC o zavádûní opatfiení ke zvy ování bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci, neboè ve kerá opatfiení, která zamûstnavatel ãiní v oblasti pracovní doby, mají b t ãinûna se zfietelem na zaji tûní bezpeãnosti a ochrany zdraví zamûstnancû pfii práci. Vzhledem k tomu, Ïe byla zru ena vyhlá - ka ã. 213/1991 Sb., která byla od nepfiímo dotãena zákonem ã. 475/2001 Sb., o pracovní dobû a dobû odpoãinku zamûstnancû s nerovnomûrnû rozvrïenou pracovní dobou v dopravû, nemûlo by v praxi ãinit problém, zda má b t poskytována pfiestávka na jídlo a oddech nebo bezpeãnostní pfiestávka. Vzhledem k tomu, Ïe bezpeãnostní pfiestávka má zásadnû pfiednost a Ïe je del í neï pfiestávka na jídlo a oddech, musí mít prioritu. Její v hodou je i skuteãnost, Ïe ji lze rozdûlit. Zjednodu enû fieãeno, zamûstnavatel fiidiãi, kter skuteãnû fiídí, nemusí nafiizovat pfiestávku na jídlo a oddech ve smyslu ustanovení 89 zákoníku práce, neboè je konzumována bezpeãnostní pfiestávkou. Navíc, jak ustanovení 4 zákona ã. 475/2001 Sb., tak ustanovení 89 zákoníku práce t kající se pfiestávky na jídlo a oddech zdûrazàuje, Ïe pfiestávka se poskytuje nejpozdûji po 4,5 hodinách nepfietrïité práce, z ãehoï vypl vá, Ïe zamûstnavatel nemusí poãítat pfiesnû minuty od 6:00 hodin do 10:30 hod., kdy má zamûstnanci poskytnout jednu ãi druhou pfiestávku. Uplynutí 4,5 hodiny od zapoãetí v konu práce je skuteãnû nejzaz í mez pro zaãátek pfiestávky. Pokud napfiíklad zamûstnanec bûhem pûti a ãtvrt hodiny od zaãátku v konu práce fiidiãe vyãerpal tfii patnáctiminutové bezpeãnostní pfiestávky, pak je v e v pofiádku. Ustanovení 3 zákona ã. 475/2001 Sb. správnû právû ve vztahu k ustanovení 4 o bezpeãnostních pfiestávkách zdûrazàuje, Ïe doba pfieru ení krat í 15 minut (tedy 14 minut a ménû) se povaïuje za dobu fiízení. Tím vlastnû dává návod, Ïe bezpeãnostní pfiestávku v praxi nelze ãlenit na úseky krat í 15 minut. Bezpeãnostní pfiestávka má tedy v kaïdém pfiípadû pfiednost pfied pfiestávkou na jídlo a oddech, zapoãítává se do pracovní doby a musí b t zamûstnancûm proplácena. JUDr. Karel Horn ODPOVÍ DÁME DOTAZ: Jsem ãlenkou závodního v boru jedné základní organizace, která je v OS UNIOS. Vzhledem k tomu, Ïe máme na jeden právní problém jin názor neï zamûstnavatel, obracíme se na vás s Ïádostí o jeho vysvûtlení. Zamûstnavatel nám tvrdí, Ïe kdyï chce dátzamûstnanci v povûì z dûvodu absence, nemusí mítk tomu ná souhlas, postaãí pouze projednání této v povûdi v závodním v boru. Je to pravda? R. V., Brnûnsko ODPOVùë: Zamûstnavatel nemá pravdu. JestliÏe je dûvodem v povûdi z pracovního pomûru neomluvené zame kání práce, musí k tomu podle 40 odst. 5 nafi. vlády ã. 108/1994 Sb. vá závodní v bor dát souhlas, jinak by v povûì byla neplatná. Neomluven m zame káním práce je nepfiítomnost zamûstnance v práci jen tehdy, jestliïe ji zamûstnavatel kvalifikoval jako neomluvenou a jestliïe s jeho stanoviskem vyslovil pfiíslu n odborov orgán souhlas (to samozfiejmû neplatí pouze tehdy, jestliïe u zamûstnavatele nepûsobí odborová organizace). T ká se to nejen krácení dovolené, ale v ech pfiípadû, v nichï jde mezi úãastníky pracovnûprávního vztahu o to, zda nepfiítomnost zamûstnance v práci je neomluven m, ãi omluven m zame káním práce. V nepfiítomnosti zamûstnance v práci, která nebyla v e uveden m postupem oznaãena za neomluvenou, nelze spatfiovat poru ení pracovní káznû. Z toho, Ïe zamûstnavatel se závodním v borem projedná v povûì, nelze usuzovat, Ïe tím byla splnûna i podmínka souhlasu závodního v boru s absencí. Samo pfiedchozí projednání v povûdi pfiíslu n m odborov m orgánem nezahrnuje stanovisko tohoto orgánu k rozhodnutí zamûstnavatele o tom, zda nepfiítomnost zamûstnance v práci je neomluven m zame káním práce. V tomto smyslu rozhodují i soudy. DOTAZ: Jsem zamûstnán v jednom soukromém podniku, majitelem jsou cizinci. Zfiejmû na základû jejich poïadavku se zde za poru ení zákazu koufiení a pozitivní dechové zkou ky zamûstnancûm ukládají pokuty ve v i 500 Kã. Podle mého názoru zamûstnavatel pokuty ukládat nemûïe. Prosím o vysvûtlení tohoto právního problému. R. K., Náchodsko ODPOVùë: Zamûstnavatel je oprávnûn stanovit zákaz koufiení ve v ech prostorách, i kdyï zákaz koufiení nevypl vá z právních pfiedpisû. V Ïádném pfiípadû se nejedná o diskriminaci kufiákû. Zamûstnavatelé by v ak mûli peãlivû zváïit úãelnost tohoto rozhodnutí, pfiedev ím proto, Ïe absolutní zákaz koufiení je ve vût inû pfiípadû stejnû kufiáky poru ován, a to ãasto v rûzn ch prostorách, kde je koufiení zcela nevhodné. âasto tak v praxi absolutní zákaz koufiení pûsobí váïné problémy. Podle platn ch právních pfiedpisû zamûstnavatel není povinen zfiizovat kufiárny, a to ani v tûch pfiípadech, kde je zákaz koufiení z dûvodû bezpeãnostních, hygienick ch. Povinnost zfiizovat kufiárny byla stanovena v 50 Smûrnice ministerstva zdravotnictví ã. 46/1978. Tato smûrnice v ak byla od zru ena vyhl. ã. 89/2001 Sb. a v nové právní úpravû tato povinnost není obsaïena. Máte pravdu, souãasné platné právní pfiedpisy neumoïàují zamûstnavatelûm ukládat zamûstnancûm za poru ení pracovní káznû pokuty. Postup va eho zamûstnavatele je tedy nezákonn. Doporuãujeme vám poïádat o pomoc odborovou organizaci nebo máte moïnost se obrátit s Ïádostí o pomoc na úfiad práce. Pokud by se zamûstnanec, kterému byla uloïena pokuta, obrátil na soud, nepochybnû by zde uspûl. (Zr)

5 jednorázov penûïit pfiíspûvek nebo vûcná dávka, pfii odchodu z ústavû pro tûlesnû postiïenou mládeï nebo absolvování pfiípravy pro pracovní uplatnûní obãany se zmûnûnou pracovní schopností - 41 vyhl. ã. 182/1991 Sb. Obce mohou poskytnout penûïit pfiíspûvek nebo vûcnou dávku do v e aï 7000 Kã v jimeãnû aï Kã. pfiíspûvek na spoleãné stravování - 48 vyhl. ã. 182/1991 Sb. Sociálnû potfiebn m tûïce zdravotnû postiïen m obãanûm a sociálnû potfiebn m star m obãanûm mohou obce poskytovat pfiíspûvek na spoleãné stravování aï do v e 12 Kã na jeden obûd. V mimofiádn ch pfiípadech mûïe b t pfiíspûvek zv en aï o 15 %. pfiíspûvek úplnû nebo prakticky nevidom m obãanûm na krmivo pro vodícího psa - 46 vyhl. ã. 182/1991 Sb. Úplnû nebo prakticky nevidomému vlastníku vodícího psa mûïe povûfien obecn úfiad poskytnou pfiíspûvek na krmivo pro tohoto psa, a to ve v i 800 Kã mûsíãnû. pfiíspûvek úplnû nebo prakticky nevidom m obãanûm na v daje spojené s v cvikem a odevzdáním vodícího psa - 33 odst. 9 vyhl. ã. 182/1991 Sb. V daje lze hradit aï do v e obvykl ch nákladû, tj Kã. (úãinnost: ) pfiíspûvek v pfiípadû mimofiádnû obtíïn ch podmínek z dûvodu Ïivelní pohromy nebo poïáru - 51 vyhl. ã. 182/1991 Sb. Povûfiené obecní úfiady mohou poskytnout se zfietelem na majetkové pomûry obãana a jeho rodiny penûïitou dávku aï do v e Kã; podmínka sociální potfiebnosti se v tomto pfiípadû nezkoumá. Pfiíspûvky byly ve velkém rozsahu vypláceny pfii povodních v srpnu Nyní shrnutí dávek sociální péãe v textu uveden ch dle jednotliv ch právních pfiedpisû: Zákon ã. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpeãení, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû: zv ení dûchodu pro bezmocnost - 70 pfiíspûvek pfii péãi o osobu blízkou nebo jinou - 80 Vyhl. ã. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpeãení a zákon ânr o pûsobnosti orgánû âeské republiky v sociálním zabezpeãení peãovatelská sluïba (pro dûti ) - 20 penûïité a vûcné dávky rodiãûm nezaopatfien ch dûtí, tûhotn m Ïenám a nezaopatfien m dûtem - 23 pfiíspûvek na pofiízení základního vybavení dítûte a pfiíspûvek pfii uzavfiení manïelství - 26 penûïit pfiíspûvek na úhradu za uïívání bytu nezaopatfieného osifielého dítûte - 27 pfiíspûvek na rekreaci dûtí dûchodce - 28 mimofiádné v hody pro tûïce zdravotnû postiïené obãany (prûkazky TP, ZTP, ZTP/P ) - 31 jednorázové penûïité a vûcné dávky - 32 jednorázové pfiíspûvky na opatfiení zvlá tních pomûcek - 33 pfiíspûvek na úpravu bytu - 34 pfiíspûvek na zakoupení, celkovou opravu a zvlá tní úpravu motorového vozidla - 35 pfiíspûvek na provoz motorového vozidla - 36 pfiíspûvek na individuální dopravu - 37 pfiíspûvek na rekreaci a lázeàskou péãi - 38 pfiíspûvek na topnou naftu a zakoupení topn ch tûles a dal ích spotfiebiãû - 39 pfiíspûvek na zfiízení a zmûnu pfiipojení telefonní úãastnické stanice - 40 pfiíspûvek na zv ené Ïivotní náklady - 42 pfiíspûvek na provoz telefonní úãastnické stanice - 43 pfiíspûvek na úhradu za uïívání bezbariérového bytu a garáïe - 45 pfiíspûvek úplnû nebo prakticky nevidom m obãanûm - 46 pfiíspûvek na spoleãné stravování - 48 peãovatelská sluïba - 49, 59, 60 péãe o obãany, ktefií potfiebují zvlá tní pomoc - 51 péãe o obãany spoleãensky nepfiizpûsobivé bezúroãné pûjãky - 57, 58 Zákon ã. 482/1991 Sb., o sociální potfiebnosti, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû jednorázové nebo mûsíãnû se opakující penûïité nebo vûcné dávky - 4 pfiíspûvek na v Ïivu dítûte - 5 dávky sociální péãe v mimofiádn ch pfiípadech - 8a Tato pfiíloha obsah jednotliv ch dávek pouze struãnû naznaãuje, podrobnûji se nûkter mi dávkami sociální péãe budeme zab vat na stránkách na eho ãasopisu. Va e konkrétní dotazy vám rádi zodpovíme. JUDr. Jitka Kocianová SERVIS RADÍ POMÁHÁ INFORMUJE Dávky sociální péãe Sociální péãe Sociální péãí zaji Èuje stát pomoc obãanûm, jejichï Ïivotní potfieby nejsou dostateãnû zabezpeãeny pfiíjmy z pracovní ãinnosti, dávkami dûchodového nebo nemocenského zabezpeãení, popfiípadû jin mi pfiíjmy, a obãanûm, ktefií ji potfiebují vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo vûku, anebo ktefií bez pomoci spoleãnosti nemohou pfiekonat obtíïnou Ïivotní situaci nebo nepfiíznivé Ïivotní pomûry. Îivotní minimum je jeden ze základních pojmû v sociálnûprávní oblasti. Jako právní institut je v chodiskem pro posuzování sociální potfiebnosti obãana. Pro úplnost znovu uvádíme ãástky Ïivotního minima. V e Ïivotního minima od dosud Zákon stanoví Ïivotní minimum jako spoleãensky uznanou minimální hranici pfiíjmû obãana, pod níï nastává stav jeho hmotné nouze. Îivotní potfieby obãanû jsou uspokojovány pfiedev ím pfiíjmy z v dûleãné ãinnosti, v nosy z majetku a dávkami nemocenského a dûchodového zabezpeãení nebo jin mi státními dávkami. ObãanÛm, jejichï pfiíjmy nedosahují Ïivotního minima a ktefií si nemohou tyto pfiíjmy zv it vzhledem ke svému vûku, zdravotnímu stavu nebo z jin ch váïn ch dûvodû vlastním pfiiãinûním, zejména vlastní prací, se poskytuje pomoc; zpûsob a formu poskytování, dal í podmínky a úroveà pomoci stanoví zvlá tní pfiedpisy. Za ãástku potfiebnou k zaji tûní v Ïivy a ostatních základních osobních potfieb obãana se povaïuje: 1690 Kã mûsíãnû, jde-li o dítû do 6 let vûku 1890 Kã mûsíãnû, jde-li o dítû od 6 let do 10 let vûku 2230 Kã mûsíãnû, jde-li o dítû od 10 let do 15 let vûku 2450 Kã mûsíãnû, jde-li o nezaopatfiené dítû od 15 do 26 let vûku 2320 Kã mûsíãnû u ostatních obãanû Za ãástku potfiebnou k zaji tûní nezbytn ch nákladû na domácnost se povaïuje: 1780 Kã mûsíãnû, jde-li o jednotlivce 2320 Kã mûsíãnû, Ïijí-li v domácnosti dvû osoby 2880 Kã mûsíãnû, Ïijí-li v domácnosti tfii nebo ãtyfii osoby 3230 Kã mûsíãnû, Ïije-li v domácnosti pût a více osob Sociální potfiebnost Na rozdíl od Ïivotního minima, které je jednotné pro v echny obãany bez ohledu na jakékoli dal- í skuteãnosti, je sociální potfiebnost diferencovanûj í. Podle zákona ã. 482/1991 Sb., o sociální potfiebnosti, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, se obãan povaïuje za sociálnû potfiebného, jestliïe jeho pfiíjem (posledních est mûsícû pfied podáním Ïádosti o dávku) nedosahuje ãástek Ïivotního minima a nemûïe si tento pfiíjem zv it vzhledem ke svému vûku, zdravotnímu stavu nebo z jin ch váïn ch dûvodû vlastním pfiiãinûním, zejména vlastní prací. Zkoumají se také majetkové pomûry Ïadatele. Samotn fakt, Ïe pfiíjmy rodiny jsou niï í neï Ïivotní minimum, nezakládá automaticky nárok na sociální dávku ve v i doplatku do Ïivotního minima. Aby rodinû vznikl nárok na tuto dávku, musí b t uznána za sociálnû potfiebnou. Av ak u osob odkázan ch na dietní stravování a obãanû, jimï byly pfiiznány mimofiádné v hody II. stupnû (prûkaz ZTP/P), se hranice sociální potfiebnosti zvy uje o ãástku 600 Kã. U dietního stravování se zvy uje o tuto ãástku ãástka na v Ïivu, u prûkazû ZTP/P ãástka na domácnost. MoÏná je i kumulace obou zv ení. Pokud jde o zv ení hranice sociální potfiebnosti o 600 Kã z titulu dietního stravování, zvy uje se ãástka individuálnû u kaïdého pfiíslu níka domácnosti, kter je na dietní stravování odkázán. U zv ení hranice v pfiípadû ZTP/P se zapoãítává zv ení o 600 Kã nejv e dvakrát, i kdyï mimofiádné v hody III. stupnû byly pfiiznány více osobám. Zákon o sociální potfiebnosti také stanoví, kdy se obãan nepovaïuje za sociálnû potfiebného, i kdyï jeho pfiíjem nedosahuje ãástek Ïivotního minima. Jedná se o pfiípad, kdy celkové sociální a majetkové pomûry obãana jsou takové, Ïe mu mohou plnû zaruãit dostateãné zaji - tûní jeho v Ïivy a ostatních základních potfieb a nezbytn ch nákladû na domácnost a toto zaji - tûní vlastním pfiiãinûním lze na obãanu spravedlivû Ïádat; na obãanu v ak nelze poïadovat prodej nebo pronájem nemovitosti nebo bytu, které uïívá k pfiimûfienému trvalému bydlení.

6 O dávkách sociální péãe rozhodují vûcnû a místnû pfiíslu né sociální referáty obcí se samostatnou pûsobností, obcí povûfien ch obecních úfiadû a obecních úfiadû obce z roz ífienou pûsobností (od namísto zru en ch okresních úfiadû). Seznam obcí s roz ífienou pûsobností (205 obcí) je uveden v zákonû ã. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s povûfien m obecním úfiadem a stanovení obcí s roz ífienou pûsobností. K jednotliv m dávkám sociální péãe: A. Dávky, které od vyplácí obce s roz ífienou pûsobností namísto zru en ch okresních úfiadû pfiíspûvek na v Ïivu dítûte - 5 zákona ã. 482/1991 Sb. V e této dávky je dána v í stanoveného v Ïivného, nejv e v ak ve v i rozdílu mezi pfiíjmem dítûte a jeho Ïivotním minimem. pfiíspûvek na pofiízení základního vybavení dítûte - 26 odst. 1 vyhl. ã. 182/1991 Sb. V e dávky se stanoví podle vûku dítûte aï do v e 6000 Kã pfii pfievzetí dítûte do pûstounské péãe. pfiíspûvek pfii uzavfiení manïelství - 26 odst. 2 vyhl. ã. 182/1991 Sb. Dávka je urãena dítûti, které pfied uzavfiením manïelství Ïilo v pûstounské péãi, v e dávky je fakultativní aï do v e Kã. penûïit pfiíspûvek na úhradu za uïívání bytu nezaopatfieného osifielého dítûte - 27 vyhl. ã. 182/1991 Sb. V e dávky se stanoví individuálnû, mûïe b t poskytnuta do v e úhrady za uïívání bytu vãetnû sluïeb, sníïená o ãástku, o kterou pfiesahuje pfiíjem dítûte ãástku Ïivotního minima na zaji tûní v Ïivy a podíl spoleãn ch nákladû na domácnost. jednorázové pfiíspûvky na opatfiení zvlá tních pomûcek - 33 vyhl. ã. 182/1991 Sb. PenûÏité pfiíspûvky na opatfiení pomûcek k odstranûní nebo zmírnûní nebo pfiekonání následkû postiïení. V e dávky je fakultativní: ve v i ceny základního provedení pomûcky a souãasnû s procentním omezením z ceny pomûcky. pfiíspûvek na úpravu bytu - 34 vyhl. ã. 182/1991 Sb. Dávka je nároková. Pfiíspûvek na úpravu bytu zdravotnû postiïenému, pfiiãemï v e dávky se stanoví s ohledem na pfiíjmové a majetkové pomûry obãana a jeho rodiny, a to aï do v e prokázan ch nákladû, maximálnû v ak do Kã, resp. do Kã v pfiípadû pfiíspûvku na úpravy spojené s instalací v tahu. pfiíspûvek na zakoupení, celkovou opravu a zvlá tní úpravu motorového vozidla - 35 vyhl. ã. 182/1991 Sb. Dávka je nároková, v e dávky se stanoví s ohledem na zdravotní postiïení, na pfiíjmové a majetkové pomûry obãana a jeho rodiny maximálnû do v e Kã na zakoupení nového vozidla, resp. do v e Kã na celkovou opravu vozidla. Podle 35 odst. 6 se poskytuje obligatorní dávka pfiíspûvek na zvlá tní úpravu motorového vozidla; dávka se poskytuje v plné v i ceny úpravy. Od dubna 2000 je u automobilu zakoupeného v tuzemsku, kter je urãen k dopravû zdravotnû postiïené osoby, umoïnûno vrátit daà z pfiidané hodnoty. pfiíspûvek na provoz motorového vozidla - 36 vyhl. ã. 182/1991 Sb. Dávka je nároková po splnûní podmínek zdravotního charakteru, jeho v e je stanovena podle stupnû zdravotního postiïení a druhu motorového vozidla, eventuálnû podle poãtu kilometrû ujet ch za rok. penûïité a vûcné dávky obãanûm spoleãensky nepfiizpûsobiv m - dávky jsou dle 54 vyhl. ã. 182/1991 Sb. V e dávky je individuální, mûïe b t poskytnuta do v e 1000 Kã k zabezpeãení Ïivotních potfieb v pfiípadû, Ïe obãan splàuje podmínky sociální potfiebnosti. penûïité dávky sociálnû potfiebn m obãanûm, kter m je poskytována sociální péãe ve zdravotnickém zafiízení - vyhl. ã. 182/1991 Sb. PouÏijí se jednotlivé dávky, tak, jak je uvedeno v celém textu tohoto ãlánku. Napfi. pfiíspûvek na kompenzaãní pomûcky. bezúroãné pûjãky - 57, 58 vyhl. ã. 182/1991 Sb. PÛjãka mûïe b t poskytnuta obãanûm, ktefií se ocitli v nelehké Ïivotní situaci a kterou mohou pomocí pûjãky pfiekonat a nemohou pûjãku získat jinak. PÛjãka hotovosti nebo úãelovû vázaná mûïe b t obãanu poskytnuta nejv do Kã za podmínky, Ïe se ve smlouvû zaváïe splatit ji nejpozdûji do pûti let od jejího poskytnutí. ObãanÛm s tûïk mi vadami nosného nebo pohybového ústrojí mûïe b t poskytnuta pûjãka na zakoupení motorového vozidla aï do v e Kã. B. Dávky, které vyplácí povûfiená obec jednorázové nebo opakující se penûïité nebo vûcné dávky - 4 zákona ã. 482/1991 Sb. V pfiípadû splnûní podmínky sociální potfiebnosti jde o nárokové dávky sociální péãe. Pfii rozhodování o v i dávky se pfiihlíïí k ãástkám Ïivotního minima, k pfiíjmûm, ke skuteãn m odûvodnûn m nákladûm na zabezpeãení v Ïivy a ostatních základních osobních potfieb a nezbytn ch nákladû na domácnost, majetkov m pomûrûm, popfi. k tomu, zda obãan uplatnil nároky na dávky státní sociální podpory, v Ïivné apod. fakultativní (nenárokové) dávky sociální péãe v mimofiádn ch pfiípadech - 8a zákona ã. 482/1991 Sb. V e dávky se stanoví individuálnû, pomoc v nezbytném rozsahu. pfiíspûvek pfii péãi o blízkou nebo jinou osobu - 80 zákona ã. 100/1988 Sb. Obligatorní (nároková) dávka. V e dávky ãiní 1,6násobek ãástky na osobní potfieby podle zákona o Ïivotním minimu, resp. 2,75násobek této ãástky v pfiípadû péãe o dvû a více osob. V - e pfiíspûvku je korigována v í pfiípadného dûchodu nebo pfiíjmu peãující osoby. Pfiíspûvek pfii péãi o osobu blízkou náleïí obãanovi peãujícímu osobnû, celodennû a fiádnû o blízkou osobu, která je pfieváïnû nebo úplnû bezmocná, star í 80 let a je ãásteãnû nemocná, nebo star í 80 let a podle vyjádfiení o etfiujícího lékafie potfiebuje péãi osoby blízké. (Obdobnû je upravena péãe o dítû star í jednoho roku, které je podle zvlá tního pfiedpisu dlouhodobû tûïce zdravotnû postiïené vyïadující mimofiádnou péãi - 81 zák. ã. 100/1988 Sb.). penûïité a vûcné dávky rodiãûm nezaopatfien ch dûtí, tûhotn m Ïenám a nezaopatfien m dûtem - 23 vyhl. ã. 182/1991 Sb. Jednorázová fakultativní dávka, v e dávky se stanoví individuálnû, mohou b t stanoveny aï do v e Kã, na úhradu mimofiádn ch v dajû (napfi. povodnû srpen 2002). pfiíspûvek na rekreaci dûtí dûchodce - 28 vyhl. ã. 182/1991 Sb. Jednorázová fakultativní dávka, v e dávky je individuální, mûïe b t poskytnuta do v e 80 % nákladû na rekreaci dítûte, v jimeãnû aï do plné v e celkov ch nákladû na rekreaci dítûte. pfiíspûvek na rekreaci a lázeàskou péãi dûchodce - 38 vyhl. ã. 182/1991 Sb. V e dávky je individuální, mûïe b t poskytnuta na úhradu nákladû na rekreaci nepracujícím dûchodcûm do v e plné ceny poukazu nebo 60 % ceny poukazu v závislosti na v i dûchodu. Sociálnû potfiebn m obãanûm mûïe b t pfiiznán pfiíspûvek na dopravu hromadn mi dopravními prostfiedky aï do v e skuteãn ch nákladû. pfiíspûvek na zv ené Ïivotní náklady - 42 odst. 4 a 5 vyhl. ã. 182/1991 Sb. Fakultativní, opakující se dávka pro obãany, kter m v souvislosti s pouïíváním pomûcek (ortopedické, kompenzaãní nebo jiné pomûcky, nevidomí obãané) vznikají zv ené v daje aï do v e 200 Kã mûsíãnû. pfiíspûvek na provoz telefonní úãastnické stanice - 43 vyhl. ã. 182/1991 Sb. Sociálnû potfiebn m tûïce zdravotnû postiïen m obãanûm nebo obãanûm star ím 70 let, ktefií Ïijí osamûle, je moïné poskytnout pfiíspûvek aï do v e plné úhrady základní mûsíãní sazby za pouïívání telefonní stanice. pfiíspûvek na úhradu a uïívání bezbariérového bytu a garáïe - 45 vyhl. ã. 182/1991 Sb. Opakující se dávka tûïce zdravotnû postiïen m obãanûm (pohybové ústrojí, nevidomí) na úhradu za uïívání bezbariérového bytu ve v i 400 Kã a garáïe ve v i 200 Kã. pfiíspûvek na individuální dopravu - 37 vyhl. ã. 182/1991 Sb. Dávka je nároková po splnûní podmínek vyhlá ky, tj. zdravotní postiïení obãana (tûïká vada nosného nebo pohybového ústrojí; úplnû nebo prakticky nevidom ; rodiã tûïce zdravotnû postiïeného dítûte), drïitele motorového vozidla nebo je-li dopravován tímto motorov m vozidlem. V e dávky ãiní aï 6000 Kã v kalendáfiním roce. pfiíspûvek na topnou naftu a zakoupení topn ch tûles a dal ích spotfiebiãû - 39 vyhl. ã. 182/1991 Sb. TûÏce zdravotnû postiïen m obãanûm a star m obãanûm, ktefií jsou sociálnû potfiební, mû- Ïe obec poskytnout pfiíspûvek na nákup topné nafty do v e 3000 Kã a na zakoupení topn ch tûles do v e 2500 Kã. pfiíspûvek na zfiízení a zmûnu pfiipojení telefonní úãastnické stanice - 40 vyhl. ã. 182/1991 Sb. Sociálnû potfiebn m tûïce zdravotnû postiïen m obãanûm (mimofiádné v hody III. stupnû - prûkazka ZTP/P) nebo obãanûm, ktefií jsou poïivateli dûchodu zv eného pro bezmocnost, mûïe obec poskytnout pfiíspûvek na zfiízení a zmûnu pfiipojení telefonní úãastnické stanice, obojí aï do v e 1000 Kã. 2 3

7 PRO KAÎDÉHO NùCO KSâM problém identity a problém pracujících Nûkolik m tû o pfiíãinách nezamûstnanosti Tvrzení první: Je pfiíli mnoho lidí na práci, kterou je tfieba vykonávat, je naprosto nesmyslné jiï na první pohled. Staãí se toho, kdo toto tvrdí, zeptat, jak vysvûtlí skuteãnost, Ïe zatímco na úfiadech práce stojí stále rostoucí fronty uchazeãû o zamûstnání, zamûstnaná ãást pracujících trpí stále rostoucím stresem z tlaku zamûstnavatelû na rûst intenzity práce. Z hlediska zdravého lidského rozumu by jistû bylo lep í sníïit intenzitu práce na zdravotnû únosnou mez a zamûstnat dal í pracovníky. Tvrzení druhé: Vysoká produktivita práce zaji Èuje, Ïe potfiebnou práci vykoná men í poãet pracovníkû a ostatní jsou pfiespoãetní, protoïe jejich práci nikdo nepotfiebuje. Tvrdit nûco takového v situaci, kdy chybí lidé pro péãi o nemocné, staré a jinak postiïené osoby, kdy Ïivotní prostfiedí má stále daleko k dokonalosti, kdy okolo nás chátrají domy a stále více silnic je prakticky nesjízdn ch, je také na první pohled nesmyslné, i kdyï toto tvrzení pronese nezávisl ekonom. Tvrzení tfietí: Lidé jsou líní a nechtûjí pracovat, protoïe máme pfiíli tûdrou sociální síè, na první pohled, snad aï do v e tfiíprocentní nezamûstnanosti, vypadá rozumnû. Na druh pohled, kter zjistí, Ïe Ïádn z tûch, kdo takovéto vûty proná í, si urãitû nevyzkou el skvûl Ïivot na sociálních podporách, ani nestál ve frontû na karvinském úfiadu práce, uï tak pfiesvûdãivé není. Zasedání Stfiedoevropského volebního obvodu PSI Ve dnech 16. aï 18. bfiezna 2003 probûhlo v hlavním mûstû Bosny a Hercegoviny Sarajevu v konferenãním sále hotelu Saraj zasedání Stfiedoevropského volebního obvodu PSI. Do volebního obvodu patfií po kanadském kongresu PSI odborové svazy vefiejn ch sluïeb z âeské republiky, Slovenska, Slovinska, Maìarska, Bosny a Hercegoviny, Chorvatska a Srbska. Zasedání se zúãastnili zástupci sedmi zemí a 29 odborov ch svazû. Na programu bylo vyhodnocení ãinnosti v roce 2002, volba nov ch zástupcû do v borû a komisí po uvolnûní míst po zástupcích z Rakouska, pfiijetí svazû z âerné Hory a Makedonie, plán aktivit na rok 2003 a Co takhle argument, Ïe nezamûstnanost zpûsobuje v zásadû to, Ïe v kapitalistick ch podmínkách najde uplatnûní jen taková pracovní síla, jejímï vyuïitím vlastník kapitálu získá hodnotu odpovídající náhradû spotfiebovan ch nebo opotfiebovan ch v robních prostfiedkû, mzdû této pracovní síly a zisk. Hlavním dûvodem, proã je tak velké mnoïství lidí bez práce, i kdyï je kolem tolik spoleãensky potfiebné práce, je to, Ïe tyto práce nejsou dostateãnû ziskové. A tyto práce nejsou dostateãnû ziskové také proto, Ïe poïadavky na v i ãistého zisku z kapitálu se stále zvy ují. Aby se zisk zvût oval, je tfieba zvy ovat produktivitu práce rychleji neï objem mezd. Aby se produktivita práce zvy ovala rychleji neï objem mezd, je tfieba zv it objem práce, kter vykoná jeden zamûstnanec, coï vede k tomu, Ïe cena pouïívané techniky roste rychleji neï objem vyplácen ch mezd, ãímï dochází k tomu, Ïe na vytvofiení nového pracovního místa je potfieba daleko více penûz neï dfiíve a souãasnû je z nich poïadován daleko vût í zisk neï dfiíve. Jak z tohoto bludného kruhu ven? Jednodu e. Staãí nahradit dne ní systém zamûfien na hromadûní kapitálu za kaïdou cenu systémem nov m, zamûfien m na uspokojování lidsk ch potfieb. A pro zaãátek by staãilo zmírnit tlak na v i ãistého zisku. Karel Sladkovsk Byl pfiijat zpûsob aktivit podle profesí a omezení spoleãn ch setkávání. Do budoucna je na ím cílem pfienést aktivity ze svûtové organizace na EPSU. PSI smûfiuje svûj zájem na pomoc tûm, co je tû nejsou na úrovni vyjednávání srovnatelní se západní Evropou. Pro rok 2003 musíme zabezpeãit úãast na plynárenské konferenci ve Slovinsku a spolupodílet se na semináfii komunálních sluïeb v privátním sektoru, jehoï tématem bude zabezpeãení vlivu odborû po privatizaci sluïeb a ztrátû vlivu státu na zamûstnavatele pracovníkû komunálních sluïeb, pfiedev ím v oblasti úklidu mûsta, zpracování odpadu, správy domovního fondu apod. Po oku z rozhodnutí KSâM ve volbû prezidenta republiky musí nyní zaãít stfiízlivá anal za toho, co se skuteãnû stalo a jak je vlastnû smysl událostí. Snad nejpozoruhodnûj ím v chodiskem je postoj samotné strany a jejích orgánû, kdyï sama sebe pfiesvûdãovala, Ïe dûsledky své volby pfied lidmi ustojí! Z tohoto hlediska se nedomnívám, Ïe lo o jak si k eft, o sliby nûco za nûco. Domnívám se, Ïe KSâM fiádnû a ãestnû splácela velik dluh, kter vûãi Václavu Klausovi mûla, a Ïe jej splatila ekvivalentnû. Je pfiece skuteãností, Ïe to, co udûlal pro KSâM v posledním desetiletí, by pro ni neudûlal nikdo na svûtû. Proto pocta úfiadu prezidenta republiky. Bylo nejv spravedlivé, Ïe KSâM zaplatila svûj dûjinn úãet. Promarnûná ance dûjinné pfiestavby na í zemû, zpackaná privatizace, miliardové dluhy, korupce, slabost zákonû, to v e KSâM potfiebovala, aby se vzpamatovala z dûjinného pádu svûtového komunismu. Navíc, aby se stala, alespoà na pohled, rozhodující silou na í, byè jen malé zemû. ProtoÏe v roce 1989 nedo lo k násilné revoluci, nikdo nedoceàuje hloubku a dûsivost pádu komunismu. Nechceme vidût, Ïe tento systém ovládal témûfi polovinu lidstva, tfietinu planety, disponoval nevyãíslen m pûdním fondem a nevyãísliteln m prûmyslov m, nerostn m bohatstvím, mûl nejvût í armády svûta, jednu z nejlep ích zpravodajsk ch sluïeb, obrovsk mocensk aparát s nejkrutûj ími metodami ovládání (napfi. v Rumunsku mûl agenta témûfi v kaïdé rodinû), ovládal rozhlas, televizi, tisk, fiídil svûtovou odborovou mládeïnickou organizaci, organizaci Ïen, mírové hnutí, doma mûl v kaïdé základní organizaci ãehokoliv ne-li pfiedsedu, alespoà rozhodujícího ãlena v boru. Pfies to v echno staãil v Moskvû nûjak Gorbaãov, kter pochopil, Ïe komunistická politika je jiï jen politikou zahnívání, v Praze a jinde nûjak Havel s jeho pravdou a láskou, beze zbraní a bez v stfielu, aby tato dûsivá moc leïela v blátû na ulici a propadla se do dûjin. Myslím, Ïe si dosud zcela neuvûdomujeme, o jak dûjinn pád tu lo. Zvlá È si toho není vûdom pan Grebeníãek, kter zdá se není schopen pochopit, Ïe jeho strana spor s dûjinami prohrála, myslí si, Ïe zvítûzila. Skuteãnost, Ïe komunismus byl fenoménem XIX. a XX. století, ale není fenoménem XXI. století, není schopen domyslit, jinak by neradil jin m, jak se má chovat chlap. Chlap a voják své armády pfii takovéto prohfie má jen jedno fie ení. Po tomto dûjinném krachu se v ak v âechách stal zázrak. KSâM utû enû roste a sílí. DÛvod? Pokusme se uvést jen jednu skuteãnost. Scénáfi ekonomické reformy schválen FNS v roce 1990 stanovil, Ïe kupní síla dûchodcû bude udrïena a dûchody se budou vyvíjet ve vazbû na rûst mezd a Ïivotních nákladû dûchodcû. V roce 1992 v ak vláda per rollam (!!!) pfiijala usnesení, Ïe vazba dûchodû na rûst mezd se ru í. V roce 1993 a 1994 se sniïuje kupní síla dûchodcû na 76 % úrovnû roku V ichni dûchodci jsou oznaãeni za staré struktury, pokud stavûli metro, pak ne proto, aby PraÏané mûli lep í MHD, ale jen pro slávu KSâ a jejích vûdcû, a za to musí platit. Do dne ního dne se tento propad nepodafiilo odstranit, ale nyní za nûj pykají vlády, které jej nevyvolaly. Dva miliony dûchodcû zjistilo, Ïe za komunismu se dûchodci mûli líp, Ïe se socialistick stát k nim choval dûstojnûji, mûl vût í úctu ke stáfií, a mnozí si pfiirozenû fiekli, budeme volit komunisty, ono se to vrátí. Takov ch pfiípadû z fiad tisícû DIK, kampeliãkáfiû, stavebníkû, nezamûstnan ch by byl nespoãet. Co si KSâM mohla pfiát více? Lze pochybovat, Ïe KSâM má za co b t vdûãná, a je slu né, Ïe se revan ovala? Lze se divit, Ïe pan prezident doporuãuje odsunout minulost do dûjin a myslet jen na Èastnou budoucnost? PhDr. Jan Ka par, CSc. Pozor, neuspûchat! Vstupem do Evropské hospodáfiské a mûnové unie pfiijme âr i povinnost budoucího pfiijetí spoleãné mûny. ZáleÏí v ak jen na âr, kdy se pro tento krok rozhodne. Jako na v e i na otázku, kdy pfiijmout euro, existují v âesku dvû zcela protichûdné odpovûdi. První zní: ãím dfiíve, tím lépe, druhá naopak: pozor, nespûchat. První argumentuje v hodami, které úãast na spoleãné mûnû pfiinese: Je to pfiedev ím sníïení rizika mûnov ch krizí a kolísání mûnového kurzu, a dále sníïení nákladû spojen ch se smûnou mûny a moïná i sníïení úrokové míry. Pomíjí v ak fakt, Ïe v ekonomice není nic zadarmo. Maastrichtská kritéria pfiedepsané míry inflace a rovnováhy vefiejn ch rozpoãtû jsou mnohem pfiísnûj í, neï odpovídá dosavadní praxi kandidátsk ch zemí, a mohla by b t dosaïena jen za cenu finanãní restrikce domácí poptávky s pravdûpodobn mi dûsledky na pfiibrzdûní rûstu i restrukturalizace ekonomiky. Pfiitom právû rûst ekonomiky je podmínkou pfiekonání dosavadního zaostávání kandidátsk ch zemí za EU, a musí proto b t nejvy í prioritou jejich hospodáfiské politiky. Pfiijetím spoleãné mûny kandidátské zemû pfiedãasnû ztratí jeden z hlavních adaptaãních mechanismû pfiizpûsobování své konkurenceschopnosti pfii dohánûní úrovnû vyspûlej- ích zemí. Ztratí svou mûnu a s ní i kursov pol táfi, kter m chrání své ceny a mzdy. Jednodu e fieãeno - kolísání kursu se zbaví tím, Ïe pfiijdou i o kurs samotn. Náhradními adaptaãními mechanismy bude vysoká pruïnost pfiedev ím mezd (i smûrem dolû ) a mobilita pracovních sil (i smûrem z práce ven ), pfiiãemï pruïnost cen bude omezena paktem stability. Pfii sbliïování cenov ch hladin se pfietrvávající rozdíly produktivity budou stále více otevfienû demonstrovat rozdílem mzdov ch hladin, nebo ztrátou konkurenceschopnosti práce nebo práce samotné. Proto i odbory na otázku z úvodu tohoto ãlánku fiíkají pozor, neuspûchat. 7

8 PRO VOLNOU CHVILKU Skládaãka panûlsko panûlsko se rozprostírá v jihozápadní Evropû. Oficiální název zní panûlské království. Administrativnû se ãlení na 17 autonomních oblastí s 52 provinciemi. Ke panûlsku patfií také známé Baleárské a Kanárské ostrovy. Na rozloze km 2 Ïije 39 milionû obyvatel. Hlavním mûstem je Madrid. Nejvy í hora Pico de Teide (na ostrovû Tenerife) 3718 m. Podnebí je zde rûznorodé, pfies oceánské na pobfieïí Atlantiku, kontinentální v centrálním panûlsku aï ke stfiedomofiskému na jihu. panûlsko je tfietím nejvût ím producentem vinné révy na svûtû. V letech zufiila krvavá obãanská válka. Na dlouhou dobu rozdûlila zemi na dva hluboce znepfiátelené politické tábory. S podporou fa istické Itálie a nacistického Nûmecka vynesla k moci autoritáfisk reïim nacionalistû, v jehoï ãele stál aï do roku 1975 generál Francisco Franco. Po konci druhé svûtové války byl panûlsk re- Ïim vnitfinû natolik upevnûn a siln, aby se mohl Franco udrïet u moci. Na mezinárodním poli v ak vítûzné mocnosti panûlsko nadále bojkotovaly. Organizace spojen ch národû (OSN) odmítala pfiijmout panûlsko za ãlena a mnoho zemí pfieru ilo s frankistick m reïimem diplomatické a obchodní styky. V USA sice nadále trval odpor vûãi panûlské snaze stát se ãlenem NATO, v listopadu 1950 v ak Organizace spojen ch národû upustila od pfiedchozích tvrd ch opatfiení, vût ina zemí obnovila diplomatické styky a papeï uznal právoplatnost Frankova reïimu. V roce 1955 bylo pak panûlsko pfiijato za právoplatného ãlena OSN. V roce 1962 podalo panûlsko Ïádost o ãlenství v EHS. Îádost byla ov em zamítnuta s odkazem na nedemokratick charakter Frankova reïimu. DÛleÏit m mezníkem dlouhé Frankovy vlády byly kroky, jimiï se napomohlo demokratizaci zemû po jeho smrti. Vzhledem k tomu, Ïe moc byla pevnû soustfiedûna do generálov ch rukou, hrozilo, Ïe po jeho smrti nastane mocenské vakuum. Správné odpovûdi: 1. název státu - panûlské království 2. hlavní mûsto - Madrid 3. jméno souãasného krále - Juan Carlos I. Nejlépe odpovûdûli: Franti ek Bumba, Lecotex Tábor Lenka Fojtíková, SBD umperk Ludmila Haldovská, SBD Chomutov Jana Hamtilová, TS Lomnice n. P. Anna Kratochvílová, MO Brno Kvûta Krejãíková, AMBA Malín Hana Mocová, TS Náchod Vlastimil koràa, TS Vizovice Eva Táborská, MP Brno Jana Zajícová, Lecotex Tábor Kupon 04/ Jméno a pfiíjmení: Adresa: ZO/MO: Slosovány budou odpovûdi do lé do 16. kvûtna Jména v hercû a správná odpovûì budou uvefiejnûny v pfií tím ãísle. Franco ve snaze zachovat kontinuitu moci a v duchu svého celoïivotního monarchistického pfiesvûdãení pfiedloïil v roce 1969 dlouho oãekávan zákon o nástupnictví. Za panovníka do jiï dfiíve ustanovené monarchie byl oficiálnû urãen Juan Carlos de Bourbon, vnuk posledního panûlského krále Alfonse XII. (abdikoval v roce 1931). Po smrti Franka v roce 1975 nastoupil na trûn mlad král Juan Carlos I. a dokázal zabezpeãit pomûrnû hladk pfiechod k demokracii. V roce 1977 se uskuteãnily první svobodné volby. V roce 1978 nechal král Juan Carlos I. v referendu schválit novou ústavu. panûlsko se stalo demokratick m státem, ústavní monarchií, zaruãující politick m stranám svobodu a regionûm a národnostem autonomii. Ústava dala králi právo jmenovat premiéra, rozpustit parlament a vyhlásit nové volby. Král se rovnûï stal vrchním velitelem ozbrojen ch sil. Baskové Ïádali pro sebe politickou nezávislost a jejich organizace ETA bojuje za svá práva i formou terorismu dodnes. V roce 1986 se konalo referendum o tom, zda panûlsko má zûstat ãlenem NATO, do kterého vstoupilo v roce Mûlo kladn v sledek. panûlsko vstoupilo po dlouh ch jednáních do Evropského spoleãenství (podalo Ïádost ), spoleãnû s Portugalskem. Devadesátá léta byla pro panûlsko obdobím ekonomického rûstu a zvy ující se Ïivotní úrovnû, etablovala se stfiední vrstva, která pfiedtím v radikálnû polarizované zemi chybûla. Materiální zabezpeãení postupnû zatlaãovalo do pozadí politick radikalismus. Ze panûlska se tak relativnû rychle a bezbolestnû stala demokratická západoevropská zemû. Velkou událostí bylo konání letních olympijsk ch her 1992 v Barcelonû, ve stejném roce probûhla v Seville celosvûtová v stava pfiipomínající 500. v roãí první v pravy Kry tofa Kolumba do Ameriky. V roce 1996 se konaly pfiedãasné volby. Ve volbách zvítûzila pravice. Podafiilo se hlavnû uskuteãnit efektivní zásahy v ekonomice, které umoïnily splnit Maastrichtská kritéria a zavést k jednotnou mûnu euro.? Zemû, na jejíï název se dnes ptáme, leïí v západní Evropû a má v sostné postavení v Evropské unii i v NATO. Její bfiehy om vají tfii mofie a oceán. Sv m tvarem pfiipomíná estiúhelník. Stát, s rozlohou km 2 a s 58 miliony obyvatel, je republikou. Zemû je nejvût ím producentem vína a s rû a nejoblíbenûj ím cílem turistû z celého svûta. Sídlí zde Rada Evropy i soud pro lidská práva. Zemû dodnes vlastní nûkolik zámofisk ch území (napfi. Nová Kaledonie). Otázky: 1. název státu, 2. jméno souãasného prezidenta, 3. nejvy íhora Vydává Odborov svaz UNIOS. Vychází 10x roãnû. Odpovûdn redaktor: Michal Votava. Adresa redakce: nám. W. Churchilla 2, Praha 3, telefon , unios@cmkos.cz. Typografické zpracování: VAPO-Futura, a. s., Politick ch vûzàû 9, Praha 1, telefon: Roz ifiuje Ferda, âeská reklamní poãta, Dvorská 648, Hradec Králové, telefon Podávání novinov ch zásilek povoleno âeskou po tou, s. p., od tûpn m závodem stfiední âechy v Praze, ã. j. 2502/96-P ze dne ISSN MK âr E 5057 tûstí je jako hodiny: ãím jsou jednodu í, tím ménû se kazí. Chamfort Tip do kina Taxi 3 Daniel a jeho rychl Peugeot potfietí. Po fenomenálním úspûchu Taxi a Taxi Taxi vyladili servismeni z produkãní stáje Luca Bessona dobfie známou vymakanou bílou ãtyfiista estku a vyslali ji na tfietí explozivní ryto do marseillesk ch ulic. Znovu uvidíte taxikáfie Daniela (Samy Naceri) se speciální károu, kterou si jako bokovku mohl klidnû vystfiihnout bondovsk designér Mistra Q, policajta Emiliena (Frederic Diefenthal), jenï minule pfiidusil svou plachost a prodychtil se kolegyni Petfie (Emma Sjöberg) aï na její karatistické tûlo, ale samozfiejmû i hromadu rafinovan ch zloãincû, ktefií musí na konci polykat prach, zvífien michelinkami Danielova Ïihadla. I kdyï ani první pfiíbûh nijak nevynikal vynalézav m scénáfiem a dvojka - jako ov em vût ina pokraãování - za ním je tû kulhala, úspûch se dostavil, a tak si bleskurychl taxík obhájil právo na Ïivot i napotfietí. Sam Naceri je nakonec sympaèák, jeho taxíku nelze odolat a tentokrát se k úspû nému t mu navíc pfiipojí v roli piona i Sylvester Stallone. Francie, Akãní komedie, 87 minut ReÏie: Gérard Krawczyk Recept pro vás âokoládovo - jogurtové dortíky 100 g tmavé zavafieniny (napfi. rybízové), 60 g ãokolády na vafiení, 2 kompotované broskve, 2 lïíce medu, 6 plátkû Ïelatiny, 350 ml lehaãky, 100 g jogurtu, 1 vanilkov lusk, 200 ml mléka, 4 Ïloutky, 80 g cukru, 30 g ãokolády 1. Zavafieninu a ãokoládu dáme do misky a necháme rozpustit v horké vodní lázni. Na pracovní plochu rozprostfieme peãicí papír. Na nûj poloïíme 4 pásy (4,5 x 2,5 cm) silného alobalu. Tence je pomocí pachtle potfieme ãokoládovou smûsí. Necháme 10 min. zasychat, ale ne zcela ztuhnout. 2. Pásy alobalu sejmeme z peãicího papíru a opatrnû je stoãíme do krouïkû. Konce spojíme a pfiitlaãíme k sobû. âokoládové prstence rozmístíme na plech vyloïen peãicím papírem a necháme úplnû ztuhnout. 3. Kompotované broskve slijeme a necháme okapat. Rozmixujeme je na pyré. Namoãíme Ïelatinu a vymaãkáme ji. Med zahfiejeme a Ïelatinu v nûm rozpustíme. Smûs smícháme s broskvov m pyré a dáme zchladnout. 4. Ze 150 ml sladké smetany vy leháme tuhou lehaãku. Do broskvové smûsi zapracujeme nejdfiíve jogurt a pak i lehaãku. 5. Z ãokoládov ch prstencû sejmeme alobal a dáme je na talífiky. Sáãek na zdobení naplníme broskvov m krémem a nastfiíkáme jej do prstencû. Povrch uhladíme a dáme na 4 hod. do chladniãky. 6. Vanilkov lusk rozkrojíme a duïinu vy krábneme. Svafiíme ji s mlékem a zbylou lehaãkou. Îloutky s cukrem vy leháme do pûny a za stálého míchání k ní vlijeme horkou smûs mléka, smetany a vanilky. V e je tû jednou krátce povafiíme a necháme vychladnout. Chvílemi krém promícháme, aby se neutvofiil kraloup. 7. Krém nalijeme kolem prstencû, pokapeme jej rozehfiátou ãokoládou. ( el)