OXIDACE ORGANICKÉHO DUSÍKU VE STECHIOMETRICKÝCH A BILANČNÍCH VÝPOČTECH SPALOVÁNÍ STABILIZOVANÉHO ČISTÍRENSKÉHO KALU

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "OXIDACE ORGANICKÉHO DUSÍKU VE STECHIOMETRICKÝCH A BILANČNÍCH VÝPOČTECH SPALOVÁNÍ STABILIZOVANÉHO ČISTÍRENSKÉHO KALU"

Transkript

1 Lbortorní přístroje postup OXIDACE ORGANICKÉHO DUSÍKU VE STECHIOMETRICKÝCH A BILANČNÍCH VÝPOČTECH SPALOVÁNÍ STABILIZOVANÉHO ČISTÍRENSKÉHO KALU MILOSLAV HARTMAN, OTAKAR TRNKA MICHAEL POHOŘELÝ Ústv chemických procesů, Akemie vě České republik, Rozvojová 35, Prh 6 hrtmn@icpf.cs.cz Došlo 5..06, přijto Klíčová slov: oxice orgnického usíku, stechiometrické bilnční vzth Obsh. Úvo 2. Vstupní plivo (přesušený, stbilizovný čistírenský kl) vzuch jko oxiční méium 3. Oxice orgnického (plivového) usíku 4. Úhrnná chemická rovnice pro splování vzušným kslíkem 5. Výpočtové vzth pro splování příkl výpočtu. Úvo Čistírenské kl jsou nevhnutelným velmi obtížným opem z mechnicko-biologického čištění komunálních opních vo. Dosu neexistuje žáná univerzálně použitelná technologie k likvici těchto klů. Kl proukovné komunálními ČOV obvkle obshují význmná množství těžkých kovů, které komplikují jejich recklci, tj. jejich plikci o zeměělské či lesnické pů. Jko slibný postup k likvici čistírenských klů se v posleních letech jeví jejich splování npř. ve fluiní vrstvě. Mezi výho této operce ptří řáové zmenšení objemu půvoního opu, jež je tkto zbven veškerých orgnických látek vužití energetického obshu klu. Pro čistírenský kl, jko pro plivo, je chrkteristické, že obshuje vsoké poíl vo, prchvé hořlvin popel ále znčné množství rektivního, orgnick vázného usíku. Ztímco reltivně nízké teplot splování ve fluiní vrstvě (< 950 C) prktick eliminují oxici vzušného usíku, oxici usíku orgnického (plivového) zbránit nelze. Oxice orgnického usíku, tj. tvorb oxiů usíku (NO x ) je zvláště význmná z pomínek nízkých koncentrcí oxiu uhelntého (CO) ve sp- lovcím sstému 3. Je zjevné, že i tento oxiční proces b měl být brán v úvhu ve splovcích výpočtech. Pole nšich zkušeností tkovýto rozšířený přístup v součsných monogrfiích chbí 4,5. Výpočtové vzth prezentovné použité v této práci jsou zložen n prvkovém složení (elementární nlýze) pliv (stbilizovného / vhnilého vsušeného čistírenského klu), n stechiometrii oxičních rekcí n látkových (hmotových) bilncích. Pltnost vzthů není omezen žánými zjenoušujícími přepokl. Vele výše zmíněné oxice orgnick vázného usíku je npř. vzt v úvhu tké změn molového čísl v úhrnné splovcí rekci. Z prktických ůvoů bl jko zákl výpočtů pole prezentovných rovnic vbrán kg klu obshující i jistý poíl vlhkosti (H 2 O). 2. Vstupní plivo (přesušený, stbilizovný čistírenský kl) vzuch jko oxiční méium V průběhu přibližně vou let jsme oebírli vzork stbilizovných (vhnilých) klů proukovných čtřmi komunálními čistírnmi opních vo (Prh, Brno, Plzeň Liberec). Složení vzorků místně, ni čsově příliš nekolísl, proto lze povžovt průměrné výslek osmi prvkových nlýz uveených v tb. I z osttečně reprezenttivní. K převou hmotnostních zlomků jenotlivých prvků z i n jejich stechiometrické koeficient bl použit reltivní tomové hmotnosti prvků uváěné Brinem 6. Stechiometrické koeficient prezentovné tké v tb. I uávjí počet g-tomů ného prvku v kg pliv. Tto hmotnostní jenotk pliv je potom vjářen sumárním empirickým (formálním) vzorcem: (V) C 20,298 H 35,250 N,752 S 0,274 Cl 0,0430 O 0, ,4979 H 2 O. A ke A je množství popel v g n kg pliv (= 474,92). Vzuch obshuje celou řu plnných složek jko jsou usík, kslík, voní pár, rgon j. 7. Pro splovcí výpočt je všk zcel vhovující pohlížet n vzuch jko n směs pouze kslíku (20,95 obj./mol.%) usíku (79,05 obj.%). Poměr objemových koncentrcí usíku kslíku v této suché měsi je potom k = 3,7733 její reltivní molekulové hmotností činí M = 28,848 g mol. Tento poměr uává, že s kžým molem kslíku součsně vstupuje o splovcího sstému 3,7733 molů usíku, tj. 3,3033 kg N 2 /kg O 2. Suchý vzuch o objemu m 3 (n) obshuje 35,268 molů usíku (0,98797 kg N 2 ) 9,3468 molů kslíku (0,29929 kg O 2 ) váží,287 kg. Vzuch obshuje prktick vž jistý poíl vlhkosti (voní pár), která je s ním vnášen o splovcí jenotk. Molární zlomek voní pár ve vzuchu je z normálního tlku án vzthem: * = p ϕ 0,325 () 30

2 Lbortorní přístroje postup Tbulk I Průměrné prvkové složení přesušeného stbilizovného čistírenského klu Složk Reltivní tomová hmotnost (cit. 6 ) Hmotnostní zlomek z i [ ] Počet tomů prvku ve vzorci pliv (V) [g-tom/kg] Uhlík 2,0 0,24286 c = 20,298 Voík, ,03553 h = 35,250 Dusík orgnický 4, ,02464 n =,7592 Sír 32,066 6, s = 0,274 Chlor 35,4527, cl = 0,0430 Kslík 5,9994 0,6856 o = 0,5354 Vlhkost 8,05 0,0450 f = 2,4979 [mol kg ] Popel 0,47492 Uveené honot přestvují průměr nlýz osmi vzorků klů oebírných ve velkých čistírnách komunálních opních vo (Prh, Brno, Plzeň Liberec). Průměrná honot výhřevnosti činí 0,39 MJ kg ke ϕ je reltivní vlhkost vzuchu p * je rovnovážný tlk voní pár v kp určený rov. (2) (cit. 8 ): p * 504,68 = exp 8,304 T Nše louhoobá měření ukzují, že reltivní vlhkost vzuchu v Prze se pohbuje o 0,65 (červenec) o 0,93 (listop), přičemž průměrná celoroční honot činí 0,8. Tto vlhkost potom vee k (20 C) = 0, reltivní molekulové hmotnosti vlhkého vzuchu M = 28,628 g mol. Prktická je veličin [mol H 2 O / mol O 2 ] efinovná rov. (2): ( k) = + vjřující počet molů voní pár vztžený n mol kslíku ve vzuchu. Honot = 0, vee k = 0, mol H 2 O/mol O 2. Tto honot opovíjí hmotnostnímu zlomku vlhkosti v běžném, stnrním vzuchu 0,02777 kg H 2 O/kg vlhkého vzuchu. Při tmosferickém splování (p = 0,325 kp) je možno přepoklát ieální chování plnné fáze, k molární objem plnu V m (0 C) = 22,44 l mol (cit. 6 ) V m (20 C) = 24,055 l mol. Vliv teplot T [K] tlku p [kp] n měrnou hmotnost plnu ρ g [kg m 3 ] lze vjářit ze stvové rovnice ieálního plnu jko: ρg = 0,2027 pm T g (2) (2) (3) Poobně potom: m ρg = 20,27 p T ke ρ m g [mol m 3 ] je měrná molární hmotnost plnu. Z rov. (3) plne, že při 20 C 0,325 kp je měrná hmotnost suchého vzuchu,992 kg m 3, měrná molární hmotnost činí 4,570 mol m Oxice orgnického (plivového) usíku Nše řívější pozntk získné při splování orgnických látek ve fluiním rektoru 9,0 inikují, že konverze (stupeň přeměn) plivového usíku X N n NO x (NO, ) je ovlivňován hlvně koncentrcí kslíku v plnné fázi, obshem orgnického usíku v plivu teplotou splování. Výslená korelce pro teplotu 850 C má tvr: X N = 0,48 z 0,385 N. ( 02 ) 0,64 (5) Smbol z N 02 oznčují hmotnostní zlomek orgnického usíku v plivu objemový zlomek kslíku ve vlhkých splinách. Po oszení z N = 0,02464 z tb. I 02 = 0,08 o rov. (5) ostneme X N = 0,2884. Tto honot vpovíá, že více než čtvrtin (28,84 %) orgnického usíku přítomného v plivu se zoxiuje n NO x. Touto formulí se oznčuje směs oxiu usntého (NO) oxiu usičitého (NO 2 ), který je toxičtější ráživější než NO. Pole nšich zkušeností 9,0 je z prktických splovcích pomínek pouze 9 9,5 % z celkových emisí NO x tvořeno oxiem usičitým. Této směsí (NO + NO x ) potom opovíá formule NO,. (4) ke M g [g mol ] je reltivní molekulová hmotnost plnu. 3

3 Lbortorní přístroje postup 4. Úhrnná chemická rovnice pro splování vzušným kslíkem Úplné spálení (oxici) hmotnostní jenotk vlhkého pliv (klu) v přebtečném vlhkém vzuchu můžeme popst násleujícím celkovým stechiometrickým vzthem: (R) C c H h O o N n S s Cl cl. f H 2 O. A (s) + λ α (O 2 + k N 2 + H 2 O) (g) = kg vlhkého pliv vlhký vzuch = c CO 2 (g) + [(h cl)/2 + f + λ α ] H 2 O (g) + [n/2( X N ) + λ α k ] N 2 (g) + n X N NO, (g) + (λ ) α O 2 (g) + s SO 2 (g) + cl HCl (g) + A (s) Z rovnice (R) je zřejmé, že zhrnuje ílčí oxici plivového usíku n NO,, obsh vlhkosti jk v plivu f, tk tké ve vzuchu. Vzušný usík norgnický poíl v plivu A (popel) prochází splovcím stupněm beze změn. Relce mezi stechiometrickými koeficient c, h, o, n, s cl v rov. (R) složením (prvkovou nlýzou) pliv plnou z tb. I. Smbol α je stechiometrické (teoretické, minimální) množství kslíku nutné pro úplnou oxici (spálení) kg pliv pole rekce (R) [mol O 2 /kg pliv]. Smbol λ je součinitel přebtku vzuchu [ ], vjřuje poměr mezi skutečným množstvím vzuchu stechiometrickým (teoretickým, minimálním) množstvím vzuchu v rekci (R). Je evientní, že všechn reálné splovcí proces musí být provozován s určitým přebtkem vzuchu, tj. λ >. Jinými slov, splné pln opouštějící splovcí jenotku nutně obshují jistý poíl nespotřebovného (nbtečného) kslíku. 5. Výpočtové vzth pro splování příkl výpočtu Záklem splovcích výpočtů je stechiometrie hoření souhrnně popsná rekcí (R). Primární veličinou je stechiometrické (teoretické, minimální) množství kslíku α v molech potřebné k úplnému spálení kg pliv [mol kg ]. Po oszení jenotlivých honot z tb. I ostneme: h-cl o α = c + + s + 0,55 n X 4 2 N (6) α (X N = 0,2884) = 24,2503 mol O 2 /kg pliv. Změn molového čísl rekce (R) pro suché splin n [mol kg ] je án rov. (7): (7) n = n out n in = (h cl)/4 + n (/2 0,05 X N ) + o/2 + cl Pro mokré splin potom rovnicí (8): (8) n = n out n in = (h cl)/4 + n (/2 0,05 X N ) + o/2 + cl + f Smbol n in [mol kg ] znčí součet molů plnných látek vstupujících o rekce (R) smbol n out [mol kg ] oznčuje součet molů plnných látek z rekce (R) vstupujících. Příslušná ritmetik vee k honotám: n (X N = 0,2884) = 2,63672 mol kg n (X N = 0,2884) = 7,46468 mol kg Kontrolní výpočet pole rov. (): n = n + n ( 0, X N ) + o + 2 cl + f (9) potvrzuje správnost relce mezi n n. Z osu vpočtených veličin α, n n zvolené koncentrce kslíku v ocházejících suchých nebo vlhkých splinách O2 nebo O2 můžeme z rov. (0) vpočíst součinitele přebtku vzuchu λ [ ]: n n + O2 + λ = α = ( + k) ( + k + ) O2 α O2 O2 (0) Veličin O2 O2 jsou molární zlomk kslíku v suchých vlhkých splinách, význm osttních smbolů v rov. (0) je vsvětlen v přecházejícím textu. Alterntivně k rov. (0) lze vjářit součinitele přebtku vzuchu λ jko funkci obshu oxiu uhličitého v suchých splinách CO2 : c n (0) CO2 λ = ( + k)α Jestliže zvolíme koncentrci kslíku ve vlhkých splinách 8 obj.% ( O2 = 0,08) osíme-li o rov. (0) prmetr vzuchu k = 3,7733 = 0, ostneme z rov. (0) pro n = 7,46468 mol kg α = 24,2503 mol kg λ =,7336 () Z rov. (0) můžeme vjářit O2 jko: O2 λ = n ( + k)λ + α (2) Po oszení příslušných honot ostneme: O2 = 0, (3) Množství suchého vlhkého splovcího vzuchu n in n in potřebná ke spálení kg pliv jsou án rov. (4) (5): n in = λ α ( + k) = 200,62 mol kg (4) 4,4967 m 3 (n) kg n in = λ α ( + k + ) = 204,778 mol kg (5) 4,5899 m 3 (n) kg Opovíjící reltivní hmotnostní množství činí 5,7875 kg suchého vzuchu / kg 5,8624 kg vlhkého vzuchu / kg. Měrná množství suchých vlhkých splin uávjí rov. (7) (8) 32

4 Lbortorní přístroje postup Tbulk II Vpočtené molární zlomk složek i v suchých vlhkých splinách ze stbilizovného čistírenského klu, molární hmotnosti M g hustot splin ρ g Složk Molekulová hmotnost [g mol ] Suché splin ( i ) Mokré splin i Suché splin ( i ) 2 CO 2 44,00 0,023 0, ,2756 H 2 O (g) 8,05 0,096 N 2 28,03 0,8049 0,764 0,80760 NO, 3,606 2, , , O 2 3,999 0, ,0800 b 0,0600 c SO 2 64,065, , , HCl 36,46 2, , , Σ i M g, g mol 30, ,742 ρ g, kg m 3 (n),34090,28226 Složení klu je uveeno v tb. I. Součinitel přebtku vzuchu λ činí,7332, zlomková konverze orgnického usíku X N je rovn 0,2884, b zvolená honot, λ =,7332, c zvolená honot, λ 2 =,3922 (6) n out = n in + n = 200,62 2,63672 = 97,983 mol kg 4,4376 m 3 (n) kg (7) n out = n in + n = 204, ,46468 = 222,243 mol kg 4,984 m 3 (n) kg Molární zlomk jenotlivých složek splin i jsou určen rov. (8): i = n i / n out (8) ke veličin n i je počet molů složk i ve splinách ný rekcí (R), veličin n out je án rov. (6) (7). Tkto vpočtená složení suchých vlhkých splin jsou uveen v tb. II. Koncentrce složek v suchých mokrých splných plnech jsou vázán rov. (9): (9) i = (n out / n out ) i = ( ) i = 0,89084 i Nměřené koncentrce jenotlivých polutntů (CO, CO 2, NO x, SO 2, HCl) se čsto přepočítávjí pro splin s požovným (uznčním) obshem kslíku ( O2 ) 2 pomocí vzthu 2 = [ ( + k) ( O2 ) 2 ] / [ (l + k) ( O2 ) ] (20) Pro čsto volenou koncentrci kslíku jko stnrní ( O2 ) 2 = 0,06 ostneme 2 =,24898 (2) Je zřejmé, že rov. (20) (2) nepltí pro usík. Pro přepočet obshu usíku v suchých splinách je vhoná rov. (2) v kombinci s rov. (0): ( ) ( N2 ) ( /2 λα ) λα ( ) ( /2 λα ) λα( ) N2 n k + k + n = n + k 2 + k + n (2) Koncentrce všech uvžovných složek suchých splin přepočtená pro O2 = 0,06 jsou též uveen v tb. II. Jk je známo, koncentrce kslíku oxiu uhličitého ve splných plnech jsou vzájemně závislé. Pro příp suchých splin lze vzth mezi obsh těchto plnů vjářit rov. (22): ( CO2 ) ( )( α ) + k + n n = + c ( + k) c O2 O2 (22) Včíslení této rovnice vee k ientickým koncentrcím oxiu uhličitého jk jsou uveen v příslušných sloupcích v tb. II. 6. Vzth mezi koncentrcí NO x (NO, ) v suchých splinách konverzí orgnického (plivového) usíku n tto oxi Ačkoliv se úloh, jk určit zlomkovou konverzi orgnického usíku obsženého v plivu n NO x (NO, ), vsktuje osti čsto, neexistuje osu v litertuře rigorozní vzth mezi těmito veličinmi. V nší práci se pro tento účel osvěčuje rov. (23): ( + k) α + n (23) X N = n D ke D = ( / NOx + 0,05) [ ( + k) O2 ] ( + k) (0,55 0,05 O2 ) (24) Je nutno zůrznit, že veličin α n v rov. (23), 33

5 Lbortorní přístroje postup které jsou efinován rov. (6) (7), opovíjí situci, k X N = 0. Tto konstrukce eliminuje nutnost itertivního řešení rov. (23) (24). Po včíslení ostneme pro α (X N = 0) = 23,972 mol kg n (X N = 0) = 2,635 mol kg. Dosíme-li o rov. (23) ále vojice honot z tb. II O2 = 0, NO, = 2, , nebo O2 = 0,0600 NO, = 3, pro konverzi orgnického usíku n NO,, obržíme v obou přípech honotu X N = 0,2884 (25) To je honot určená z empirické korelce (5) použitá již n zčátku nšeho výpočtu. 7. Závěr Prezentovné výpočetní vzth vcházejí z prvkového složení pliv jsou zložen n stechiometrii oxičních rovnic. Při ovození rovnic nebl učiněn žáné zjenoušující přepokl pltí te rigorozně. LITERATURA. Hrtmn M., Svobo K., Veselý V., Trnk O., Chour J.: Chem. List 97, 976 (2003). 2. Pohořelý M., Svobo K., Hrtmn M.: Poer Technol. 42, (2004). 3. Hrtmn M., Svobo K., Pohořelý M., Trnk O.: Ing. Eng. Chem. Res. 44, 3432 (2005). 4. Flgn R. C., Seinfel J. H.: Funmentls of Air Pollution Engineering. Prentice-Hll, Engleoo Cliffs, N.Y Bsu P., Frzer S. A.: Circulting Fluiize Be Boilers. Butterorth-Heinemnn, Boston Brin I.: Thermochemicl Dt of Pure Substnces, 2. v. VCH, Weinheim Rbinovitz V. A., Chvin Z. J.: Chemická příručk. SNTL, Prh Hrtmn M., Veselý V., Svobo K., Trnk O., Bern Z.: AIChE J. 47, 2332 (200). 9. Svobo K., Hrtmn M.: Fuel 70, 865 (99). 0. Svobo K., Hrtmn M., Čárský M.: Ochrn ovzuší 5(23), 32 (99). Tto stuie vznikl při řešení grntového projektu č. A poporovného Grntovou genturou Akemie vě ČR. M. Hrtmn, O. Trnk, n M. Pohořelý (Institute of Chemicl Process Funmentls, Acem of Sciences of the Czech Republic, Prgue): Oxition of Orgnic Nitrogen in Stoichiometric n Blnce Clcultions of the Combustion of Stbilize Sege Sluge One of the importnt fetures of sege sluge is its high content of orgnic nitrogen. This rective nitrogen unergoes oxition in the combustion. This essentil fct must be tken into ccount in the stoichiometric n the blnce reltions governing the process of incinertion. 34

Metodický pokyn odboru ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí

Metodický pokyn odboru ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí Metodický pokn odboru ochran ovzduší Ministerstva životního prostředí ke způsobu stanovení specifických emisních limitů pro stacionární zdroje tepelně zpracovávající společně s palivem, jiné než spalovn

Více

1 i= VLIV ZMĚN FYZIKÁLNÍCH PARAMETRŮ FLUIDNÍCH VRSTEV NA CHARAKTERISTIKY TLAKOVÝCH FLUKTUACÍ. OTAKAR TRNKA a MILOSLAV HARTMAN. i M

1 i= VLIV ZMĚN FYZIKÁLNÍCH PARAMETRŮ FLUIDNÍCH VRSTEV NA CHARAKTERISTIKY TLAKOVÝCH FLUKTUACÍ. OTAKAR TRNKA a MILOSLAV HARTMAN. i M Chem. Listy, 55 53 (7) VLIV ZMĚN FYZIKÁLNÍCH PARAMETRŮ FLUIDNÍCH VRSTEV NA CHARAKTERISTIKY TLAKOVÝCH FLUKTUACÍ OTAKAR TRNKA MILOSLAV HARTMAN Ústv chemických procesů, AV ČR, Rozvojová 35, 65 Prh 6 trnk@icpf.cs.cz

Více

SÍRA PŘI ZPLYŇOVÁNÍ UHLÍ

SÍRA PŘI ZPLYŇOVÁNÍ UHLÍ SÍRA PŘI ZPLYŇOVÁNÍ UHLÍ MILOSLAV HARTMAN, KAREL SVOBODA, OTAKAR TRNKA VÁCLAV VESELÝ Ustv chemických procesů, Akdemie věd České republiky, Rozvojová 135, 165 02 Prh 6-Suchdol Došlo dne 22.VII.1998 Klíčová

Více

Dynamický výpočet vačkového hřídele Frotoru

Dynamický výpočet vačkového hřídele Frotoru Zápočeská univerzit v Plzni Fkult plikovných vě Kter mechniky ynmický výpočet včkového hříele Frotoru Výzkumná zpráv č. 5//7 Řešitel: oc. r. Ing. Jn upl Plzeň, únor 7 Úvo: Cílem přeložené zprávy je vyšetření

Více

Petr Šašek, Pavel Schmidt, Jiří Mann S 7 DLOUHODOBÝ MONITORING STAVEBNĚ REKULTIVAČNÍCH SMĚSÍ

Petr Šašek, Pavel Schmidt, Jiří Mann S 7 DLOUHODOBÝ MONITORING STAVEBNĚ REKULTIVAČNÍCH SMĚSÍ Petr Ššek, Pvel Schmidt, Jiří Mnn S 7 Výzkumný ústv pro hnědé uhlí.s., Budovtelů 2830, Most,ssek@vuhu.cz DLOUHODOBÝ MONITORING STAVEBNĚ REKULTIVAČNÍCH SMĚSÍ Abstrkt Cílem dlouhodobého monitoringu stvebně

Více

Oxidačně-redukční reakce (Redoxní reakce)

Oxidačně-redukční reakce (Redoxní reakce) Seminář z nlytické chemie idčně-redukční rekce (Redoxní rekce) RNDr. R. Čbl, Dr. Univerzit Krlov v Prze Přírodovědecká fkult Ktedr nlytické chemie Definice pojmů idce částice (tom, molekul, ion) ztrácí

Více

Laboratorní práce č. 6 Úloha č. 5. Měření odporu, indukčnosti a vzájemné indukčnosti můstkovými metodami:

Laboratorní práce č. 6 Úloha č. 5. Měření odporu, indukčnosti a vzájemné indukčnosti můstkovými metodami: Truhlář Michl 3 005 Lbortorní práce č 6 Úloh č 5 p 99,8kP Měření odporu, indukčnosti vzájemné indukčnosti můstkovými metodmi: Úkol: Whetstoneovým mostem změřte hodnoty odporů dvou rezistorů, jejich sériového

Více

E ŘEŠENÍ KONTROLNÍHO TESTU ŠKOLNÍHO KOLA

E ŘEŠENÍ KONTROLNÍHO TESTU ŠKOLNÍHO KOLA Ústřední komise Chemické olympiády 49. ročník 2012/201 ŠKLNÍ KL ktegorie A ŘŠNÍ KNTRLNÍH TSTU ŠKLNÍH KLA Řešení kontrolního testu školního kol Ch kt. A 2012/201 KNTRLNÍ TST ŠKLNÍH KLA (60 BDŮ) ANRGANICKÁ

Více

9 Aeroelastické jevy {E}

9 Aeroelastické jevy {E} 9 Aeroelstické jevy {E} 9.1 Otrhávání vírů {E.1} Při otékání konstrukce ve tvru štíhlého válce ochází z určitých pomínek k prvielnému otrhávání vírů o průřezu střívě n opčných strnách konstrukce. Konstrukce

Více

VYUŽITÍ BIOMASY JAKO OBNOVITELNÉHO ZDROJE ENERGIE

VYUŽITÍ BIOMASY JAKO OBNOVITELNÉHO ZDROJE ENERGIE VYUŽITÍ BIOMASY JAKO OBNOVITELNÉHO ZDROJE ENERGIE SIARHEI SKOBLIA, DANIEL TENKRÁT, MARTIN VOSECKÝ,b, MICHAEL POHOŘELÝ b, MARTIN LISÝ c, MAREK BALAŠ c, ONDŘEJ PROKEŠ Vysoká škol chemicko-technologická v

Více

APLIKACE METODY RIPRAN V SOFTWAROVÉM INŽENÝRSTVÍ

APLIKACE METODY RIPRAN V SOFTWAROVÉM INŽENÝRSTVÍ APLIKACE METODY RIPRAN V SOFTWAROVÉM INŽENÝRSTVÍ Brnislv Lcko VUT v Brně, Fkult strojního inženýrství, Ústv utomtizce informtiky, Technická 2, 616 69 Brno, lcko@ui.fme.vutbr.cz Abstrkt Příspěvek podává

Více

Model dokonalého spalování pevných a kapalných paliv Teoretické základy spalování. Teoretické základy spalování

Model dokonalého spalování pevných a kapalných paliv Teoretické základy spalování. Teoretické základy spalování Spalování je fyzikálně chemický pochod, při kterém probíhá organizovaná příprava hořlavé směsi paliva s okysličovadlem a jejich slučování (hoření) za intenzivního uvolňování tepla, což způsobuje prudké

Více

Úloha č. 1 pomůcky Šíření tepla v ustáleném stavu základní vztahy

Úloha č. 1 pomůcky Šíření tepla v ustáleném stavu základní vztahy Úloha č. pomůcky Šíření tepla v ustáleném stavu záklaní vztahy Veení Fourriérův zákon veení tepla, D: Hustota tepelného toku je úměrná změně teploty ve směru šíření tepla, konstantou úměrnosti je součinitel

Více

N A = 6,023 10 23 mol -1

N A = 6,023 10 23 mol -1 Pro vyjadřování množství látky se v chemii zavádí veličina látkové množství. Značí se n, jednotkou je 1 mol. Látkové množství je jednou ze základních veličin soustavy SI. Jeden mol je takové množství látky,

Více

Biochemický ústav LF MU (V.P.) 2010

Biochemický ústav LF MU (V.P.) 2010 1 * Biochemický ústav LF MU (V.P.) 2010 2 1. seminář LC Biochemický ústav LF MU (V.P.) 2010 3 Mol : jednotka látkového množství (látkové množství je veličina úměrná počtu látkových částic) 4 Mol : jednotka

Více

Přijímací řízení akademický rok 2015/2016 Bc. studium Kompletní znění testových otázek matematika

Přijímací řízení akademický rok 2015/2016 Bc. studium Kompletní znění testových otázek matematika Přijímcí řízení kemický rok 0/06 Bc. stuium Kompletní znění testových otázek mtemtik Koš Znění otázk Opověď ) Opověď ) Opověď c) Opověď ) Správná opověď. Které číslo oplníte místo otzníku? 7 6 8 6?. Které

Více

PRAVIDELNÉ MNOHOSTĚNY

PRAVIDELNÉ MNOHOSTĚNY PRVIDELNÉ MNOHOĚNY Vlst Chmelíková, Luboš Morvec MFF UK 007 1 Úvod ento text byl vytvořen s cílem inspirovt učitele středních škol k zčlenění témtu prvidelné mnohostěny do hodin mtemtiky, neboť při výuce

Více

MĚŘENÍ EMISÍ A VÝPOČET TEPELNÉHO VÝMĚNÍKU

MĚŘENÍ EMISÍ A VÝPOČET TEPELNÉHO VÝMĚNÍKU MĚŘENÍ EMISÍ A VÝPOČET TEPELNÉHO VÝMĚNÍKU. Cíl práce: Roštový kotel o jmenovitém výkonu 00 kw, vybavený automatickým podáváním paliva, je určen pro spalování dřevní štěpky. Teplo z topného okruhu je předáváno

Více

CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL.

CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL. CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL. Látkové množství Značka: n Jednotka: mol Definice: Jeden mol je množina, která má stejný počet prvků, jako je atomů ve 12 g nuklidu

Více

Hydrochemie koncentrace látek (výpočty)

Hydrochemie koncentrace látek (výpočty) 1 Atomová hmotnostní konstanta/jednotka m u Relativní atomová hmotnost Relativní molekulová hmotnost Látkové množství (mol) 1 mol je takové množství látky, které obsahuje tolik částic, kolik je atomů ve

Více

5. Jaká bude koncentrace roztoku hydroxidu sodného připraveného rozpuštěním 0,1 molu látky v baňce o objemu 500 ml. Vyber správný výsledek:

5. Jaká bude koncentrace roztoku hydroxidu sodného připraveného rozpuštěním 0,1 molu látky v baňce o objemu 500 ml. Vyber správný výsledek: ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ VÝPOČTY II. autoři a obrázky: Mgr. Hana a Radovan Sloupovi 1. Ve třech válcích byly plyny, prvky. Válce měly obsah 3 litry. Za normálních podmínek obsahoval první válec bezbarvý plyn

Více

LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý

LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý Autor: Mgr. Stanislava Bubíková LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ Datum (období) tvorby: 28. 11. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Částicové složení látek a chemické prvky 1 Anotace: Žáci

Více

( 5 ) 6 ( ) 6 ( ) Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - matematický přehled

( 5 ) 6 ( ) 6 ( ) Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - matematický přehled řijímcí řízení k. r. / Kompletní znění testových otázek - mtemtický přehled Koš Znění otázky Odpověď ) Odpověď b) Odpověď c) Odpověď d) Správná odpověď. Které číslo doplníte místo otzníku? 8?. Které číslo

Více

( ) ( ) ( ) Vzdálenost bodu od přímky II. Předpoklady: 7312

( ) ( ) ( ) Vzdálenost bodu od přímky II. Předpoklady: 7312 .. Vzálenost bou o přímk II Přepokl: Pegogiká poznámk: Průběh hoin honě závisí n tom, jk oolní jsou stuenti v oszování o vzorů, které je nejtěžší částí hoin. Dlším problémem pk mohou být rovnie s bsolutní

Více

A. Výpočty z chemických vzorců B. Určení vzorce sloučeniny. Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 0,5 + 2 hodiny (teorie + řešení úloh)

A. Výpočty z chemických vzorců B. Určení vzorce sloučeniny. Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 0,5 + 2 hodiny (teorie + řešení úloh) III. Chemické vzorce 1 1.CHEMICKÉ VZORCE A. Výpočty z chemických vzorců B. Určení vzorce sloučeniny Klíčová slova této kapitoly: Chemický vzorec, hmotnostní zlomek w, hmotnostní procento p m, stechiometrické

Více

Hydrochemie koncentrace látek (výpočty)

Hydrochemie koncentrace látek (výpočty) Atomová hmotnostní konstanta/jednotka m u Relativní atomová hmotnost Relativní molekulová hmotnost Látkové množství (mol) mol je takové množství látky, které obsahuje tolik částic, kolik je atomů ve 2

Více

URČITÝ INTEGRÁL FUNKCE

URČITÝ INTEGRÁL FUNKCE URČITÝ INTEGRÁL FUNKCE Formulce: Nším cílem je určit přibližnou hodnotu určitého integrálu I() = () d, kde předpokládáme, že unkce je n intervlu, b integrovtelná. Poznámk: Geometrický význm integrálu I()

Více

Úvod do teorie spalování tuhých paliv. Ing. Jirka Horák, Ph.D. jirka.horak@vsb.cz http://vec.vsb.cz/cz/

Úvod do teorie spalování tuhých paliv. Ing. Jirka Horák, Ph.D. jirka.horak@vsb.cz http://vec.vsb.cz/cz/ Úvod do teorie spalování tuhých paliv Ing. Jirka Horák, Ph.D. jirka.horak@vsb.cz http://vec.vsb.cz/cz/ Zkušebna Výzkumného energetického centra Web: http://vec.vsb.cz/zkusebna Základy spalování tuhých

Více

DERIVACE A INTEGRÁLY VE FYZICE

DERIVACE A INTEGRÁLY VE FYZICE DOPLŇKOVÉ TEXTY BB0 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ DERIVACE A INTEGRÁLY VE FYZICE Obsh Derivce... Definice derivce... Prciální derivce... Derivce vektorů... Výpočt derivcí... 3 Algebrická

Více

3. ROVNICE A NEROVNICE 85. 3.1. Lineární rovnice 85. 3.2. Kvadratické rovnice 86. 3.3. Rovnice s absolutní hodnotou 88. 3.4. Iracionální rovnice 90

3. ROVNICE A NEROVNICE 85. 3.1. Lineární rovnice 85. 3.2. Kvadratické rovnice 86. 3.3. Rovnice s absolutní hodnotou 88. 3.4. Iracionální rovnice 90 ROVNICE A NEROVNICE 8 Lineární rovnice 8 Kvdrtické rovnice 8 Rovnice s bsolutní hodnotou 88 Ircionální rovnice 90 Eponenciální rovnice 9 Logritmické rovnice 9 7 Goniometrické rovnice 98 8 Nerovnice 0 Úlohy

Více

Vzorová řešení čtvrté série úloh

Vzorová řešení čtvrté série úloh FYZIKÁLNÍ SEKCE Přírodovědecká fkult Msrykovy univerzity v Brně KORESPONDENČNÍ SEMINÁŘ Z FYZIKY 8. ročník 001/00 Vzorová řešení čtvrté série úloh (5 bodů) Vzorové řešení úlohy č. 1 (8 bodů) Volný pád Měsíce

Více

26. listopadu a 10.prosince 2016

26. listopadu a 10.prosince 2016 Integrální počet Přednášk 4 5 26. listopdu 10.prosince 2016 Obsh 1 Neurčitý integrál Tbulkové integrály Substituční metod Metod per-prtes 2 Určitý integrál Geometrické plikce Fyzikální plikce K čemu integrální

Více

Základy teorie matic

Základy teorie matic Zákldy teorie mtic 1. Pojem mtice nd číselným tělesem In: Otkr Borůvk (uthor): Zákldy teorie mtic. (Czech). Prh: Acdemi, 1971. pp. 9--12. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/401328 Terms of use: Akdemie

Více

Nadměrné daňové břemeno

Nadměrné daňové břemeno Nměrné ňové břemeno Nměrné ňové břemeno je efinováno jko ztrát přebytku spotřebitele přebytku výrobe, ke kterému ohází v ůsleku znění. Něky se tož nzývá jko ztrát mrtvé váhy. Připomenutí: Přebytek spotřebitele:

Více

ZATĚŽOVACÍ ZKOUŠKY. Obr. 1. Statická zatěžovací zkouška; zatížení (N) zatlačení (cm)

ZATĚŽOVACÍ ZKOUŠKY. Obr. 1. Statická zatěžovací zkouška; zatížení (N) zatlačení (cm) ZATĚŽOVACÍ ZKOUŠKY ZATĚŽOVACÍ ZKOUŠKY Sttiká ztěžoví zkoušk položí poklníh vrstev Zřízení - ztěžoví (nákl. uto, ztěžoví most) - kruh. ztěžoví esk (mlá, velká) - kulový kloub - ynmometr - průhyboměr - tuhý

Více

POHYB SPLAVENIN. 8 Přednáška

POHYB SPLAVENIN. 8 Přednáška POHYB SPLAVENIN 8 Přenáška Obsah: 1. Úvo 2. Vlastnosti splavenin 2.1. Hustota splavenin a relativní hustota 2.2. Zrnitost 2.3. Efektivní zrno 3. Tangenciální napětí a třecí rychlost 4. Počátek eroze 5.

Více

2002 Katedra obecné elektrotechniky FEI VŠB-TU Ostrava Ing.Stanislav Kocman

2002 Katedra obecné elektrotechniky FEI VŠB-TU Ostrava Ing.Stanislav Kocman STEJNOSĚRNÉ STROJE 1. Princip činnosti stejnosměrného stroje 2. Rekce kotvy komutce stejnosměrných strojů 3. Rozdělení stejnosměrných strojů 4. Stejnosměrné generátory 5. Stejnosměrné motory 2002 Ktedr

Více

CHEMICKÉ REAKCE A HMOTNOSTI A OBJEMY REAGUJÍCÍCH LÁTEK

CHEMICKÉ REAKCE A HMOTNOSTI A OBJEMY REAGUJÍCÍCH LÁTEK CHEMICKÉ REAKCE A HMOTNOSTI A OBJEMY REAGUJÍCÍCH LÁTEK Význam stechiometrických koeficientů 2 H 2 (g) + O 2 (g) 2 H 2 O(l) Počet reagujících částic 2 molekuly vodíku reagují s 1 molekulou kyslíku za vzniku

Více

Souhrn základních výpočetních postupů v Excelu probíraných v AVT 04-05 listopad 2004. r r. . b = A

Souhrn základních výpočetních postupů v Excelu probíraných v AVT 04-05 listopad 2004. r r. . b = A Souhrn zákldních výpočetních postupů v Ecelu probírných v AVT 04-05 listopd 2004. Řešení soustv lineárních rovnic Soustv lineárních rovnic ve tvru r r A. = b tj. npř. pro 3 rovnice o 3 neznámých 2 3 Hodnoty

Více

Příklad 33 : Energie elektrického pole deskového kondenzátoru. Ověření vztahu mezi energií, kapacitou a veličinami pole.

Příklad 33 : Energie elektrického pole deskového kondenzátoru. Ověření vztahu mezi energií, kapacitou a veličinami pole. Přík 33 : Energie eektrického poe eskového konenzátoru. Ověření vzthu mezi energií, kpcitou veičinmi poe. Přepokáné znosti: Eektrické poe kpcit eskového konenzátoru Přík V eskovém konenzátoru je eektrické

Více

Stanovení disociační konstanty acidobazického indikátoru. = a

Stanovení disociační konstanty acidobazického indikátoru. = a Stnovení disociční konstnty cidobzického indikátoru Teorie: Slbé kyseliny nebo báze disociují ve vodných roztocích jen omezeně; kvntittivní mírou je hodnot disociční konstnty. Disociční rekci příslušející

Více

Fyzikální kabinet GymKT Gymnázium J. Vrchlického, Klatovy

Fyzikální kabinet GymKT Gymnázium J. Vrchlického, Klatovy Fzikální kbinet GmKT Gmnázium J. Vrchlického, Kltov stženo z http:kbinet.zik.net Optické přístroje Subjektivní optické přístroje - vtvářejí zánlivý (neskutečný) obrz, který pozorujeme okem (subjektivně)

Více

Matice. a B =...,...,...,...,..., prvků z tělesa T (tímto. Definice: Soubor A = ( a. ...,..., ra

Matice. a B =...,...,...,...,..., prvků z tělesa T (tímto. Definice: Soubor A = ( a. ...,..., ra Definice: Soubor A ( i j ) Mtice 11 12 1n 21 22 2n m 1 m2 prvků z těles T (tímto tělesem T bude v nší prxi nejčstěji těleso reálných čísel R resp těleso rcionálních čísel Q či těleso komplexních čísel

Více

Hmotově energetická bilance anaerobního rozkladu

Hmotově energetická bilance anaerobního rozkladu Hmotově energetická bilance anaerobního rokladu stupeň redukovatelnosti uhlíkového atomu: γ průměrné oidační číslo uhlíkového atomu: POXČ teoretická výtěžnost metanu dané látk ( skutečná) vliv denitrifikace

Více

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škol Vyšší odborná škol technická rno, Sokolská Šblon: Název: Tém: Autor: Inovce zkvlitnění výuky prostřednictvím ICT Součásti točivého přímočrého pohybu otoučové brzdy Ing. gdlen Svobodová

Více

( a) Okolí bodu

( a) Okolí bodu 0..5 Okolí bodu Předpokldy: 40 Pedgogická poznámk: Hodin zjevně překrčuje možnosti většiny studentů v 45 minutách. Myslím, že nemá cenu přethovt do dlší hodiny, příkldy s redukovnými okolími nejsou nutné,

Více

Značí se A r Určí se z periodické tabulky. Jednotkou je 1/12 hmotnosti atomu uhlíku. A r (H) = 1 A r (O) = 16

Značí se A r Určí se z periodické tabulky. Jednotkou je 1/12 hmotnosti atomu uhlíku. A r (H) = 1 A r (O) = 16 CHEMICKÉ VÝPOČTY Značí se A r Určí se z periodické tabulky. Jednotkou je 1/12 hmotnosti atomu uhlíku. A r (H) = 1 A r (O) = 16 12 6 C Značí se M r Vypočítá se jako součet relativních atomových hmotností

Více

Konstrukční uspořádání koleje

Konstrukční uspořádání koleje Konstrukční uspořádání koleje Otto Plášek, doc. Ing. Ph.. Ústv železničních konstrukcí stveb Tto prezentce byl vytvořen pro studijní účely studentů. ročníku mgisterského studi oboru Geodézie krtogrfie

Více

Vícebytová celočíselná aritmetika

Vícebytová celočíselná aritmetika IMTEE 7 / 8 Přednášk č. 7 Vícebytová celočíselná ritmetik = bitová šířk zprcovávných dt > než šířk slov PU npř.: 8 b PU zprcovává b dt dále teoretické příkldy: b PU zprcovává 6 b slov Uložení dt v pměti

Více

Chemické veličiny, vztahy mezi nimi a chemické výpočty

Chemické veličiny, vztahy mezi nimi a chemické výpočty SBÍRKA ŘEŠENÝCH PŘÍKLADŮ PRO PROJEKT PŘÍRODNÍ VĚDY AKTIVNĚ A INTERAKTIVNĚ CZ.1.07/1.1.24/01.0040 Chemické veličiny, vztahy mezi nimi a chemické výpočty Mgr. Jana Žůrková, 2013, 20 stran Obsah 1. Veličiny

Více

Bilan a ce c zák á l k ad a ní pojm j y m aplikace zákonů o zachování čehokoli 10.10.2008 3

Bilan a ce c zák á l k ad a ní pojm j y m aplikace zákonů o zachování čehokoli 10.10.2008 3 Výpočtový seminář z Procesního inženýrství podzim 2008 Bilance Materiálové a látkové 10.10.2008 1 Tématické okruhy bilance - základní pojmy bilanční schéma způsoby vyjadřování koncentrací a přepočtové

Více

Kolik energie by se uvolnilo, kdyby spalování ethanolu probíhalo při teplotě o 20 vyšší? Je tato energie menší nebo větší než při teplotě 37 C?

Kolik energie by se uvolnilo, kdyby spalování ethanolu probíhalo při teplotě o 20 vyšší? Je tato energie menší nebo větší než při teplotě 37 C? TERMOCHEMIE Reakční entalpie při izotermním průběhu reakce, rozsah reakce 1 Kolik tepla se uvolní (nebo spotřebuje) při výrobě 2,2 kg acetaldehydu C 2 H 5 OH(g) = CH 3 CHO(g) + H 2 (g) (a) při teplotě

Více

Základní principy fyziky semestrální projekt. Studium dynamiky kladky, závaží a vozíku

Základní principy fyziky semestrální projekt. Studium dynamiky kladky, závaží a vozíku Zákldní principy fyziky seestrální projekt Studiu dyniky kldky, závží vozíku Petr Luzr I/4 008/009 Zákldní principy fyziky Seestrální projekt Projekt zdl: Projekt vyprcovl: prof. In. rntišek Schuer, DrSc.

Více

Obrázková matematika D. Šafránek Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, Břehová 7, Praha 1

Obrázková matematika D. Šafránek Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, Břehová 7, Praha 1 Orázková mtemtik D. Šfránek Fkult jerná fyzikálně inženýrská řehová 7 115 19 Prh 1.sfrnek@seznm.z strkt Názorná ovození záklníh geometrikýh vět známýh ze stření školy. 1 Úvo N stření škole se mehniky používjí

Více

(Text s významem pro EHP)

(Text s významem pro EHP) L 68/4 15.3.2016 NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2016/364 ze dne 1. července 2015 o klsifikci rekce stvebních výrobků n oheň podle nřízení Evropského prlmentu Rdy (EU) č. 305/2011 (Text s význmem

Více

2.3. DETERMINANTY MATIC

2.3. DETERMINANTY MATIC 2.3. DETERMINANTY MATIC V této kpitole se dozvíte: definici determinntu čtvercové mtice; co je to subdeterminnt nebo-li minor; zákldní vlstnosti determinntů, používné v mnoh prktických úlohách; výpočetní

Více

Hmotnost atomů a molekul 6 Látkové množství 11. Rozdělení směsí 16 Separační metody 20. Hustota, hmotnostní a objemový zlomek 25.

Hmotnost atomů a molekul 6 Látkové množství 11. Rozdělení směsí 16 Separační metody 20. Hustota, hmotnostní a objemový zlomek 25. Obsah Obecná chemie II. 1. Látkové množství Hmotnost atomů a molekul 6 Látkové množství 11 2. Směsi Rozdělení směsí 16 Separační metody 20 3. Chemické výpočty Hustota, hmotnostní a objemový zlomek 25 Koncentrace

Více

8. Elementární funkce

8. Elementární funkce Historie přírodních věd potvrzuje, že většinu reálně eistujících dějů lze reprezentovt mtemtickými model, které jsou popsán tzv. elementárními funkcemi. Elementární funkce je kždá funkce, která vznikne

Více

Tepelné zpracování odpadu

Tepelné zpracování odpadu Seminář KONEKO: Prováděcí vyhláška 415/2012 Sb., metodické pokyny a stanoviska MŽP k zákonu o ovzduší Tepelné zpracování odpadu Mgr. Pavel Gadas odbor ochrany ovzduší, MŽP Obecný legislativní rámec Národní

Více

VIESMANN. VITOMAX 200-HW Horkovodní kotel pro přípustnou výstupní teplotu vyšší než 120 C Třítahový kotel Topný výkon 0,52 až 2,84 MW

VIESMANN. VITOMAX 200-HW Horkovodní kotel pro přípustnou výstupní teplotu vyšší než 120 C Třítahový kotel Topný výkon 0,52 až 2,84 MW VIESMANN VITOMAX 200-HW Horkovodní kotel pro přípustnou výstupní teplotu vyšší než 120 C Tříthový kotel Topný výkon 0,52 ž 2,84 MW List technických údjů Obj. č. ceny n poptávku Nepltí k dimenzování kotle.

Více

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodná proměnná Vybraná spojitá rozdělení

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodná proměnná Vybraná spojitá rozdělení PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA Náhodná proměnná Vybrná spojitá rozdělení Zákldní soubor u spojité náhodné proměnné je nespočetná množin. Z je tedy podmnožin množiny reálných čísel (R). Distribuční funkce

Více

SMR 2. Pavel Padevět

SMR 2. Pavel Padevět SR 2 Pvel Pevět PRINCIP VIRTUÁLNÍCH PRACÍ Silová meto Rámová konstruke, symetriké konstruke Prinipy pro symetriké konstruke ztížené oeným ztížením. Symetriká konstruke ntimetriké ztížení. Os symetrie

Více

E = 1,1872 V ( = E Cu. (γ ± = 0, ,001 < I < 0,1 rozšířený D-H vztah)

E = 1,1872 V ( = E Cu. (γ ± = 0, ,001 < I < 0,1 rozšířený D-H vztah) GALVANICKÉ ČLÁNKY E = E red,rvý E red,levý E D = E red,rvý E ox,levý E D G = z E E E S = z = z T E T T Q= T S [] G = z E rg E E rs = = z, r rg T rs z = = T E T T T E E T T ν i E = E ln i z i mimo rovnováhu

Více

Základní chemické výpočty I

Základní chemické výpočty I Základní chemické výpočty I Tomáš Kučera tomas.kucera@lfmotol.cuni.cz Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 2. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Fakultní nemocnice v Motole 2017 Relativní

Více

Pístový efekt výtahů ve stavebních objektech

Pístový efekt výtahů ve stavebních objektech Pístový efekt výthů ve stvebních objektech Ing. Jiří Pokorný, Ph.D. Hsičský záchrnný sbor Morvskoslezského krje úzení odbor Opv Těšínská 39, 746 01 Opv e-il: jiripokorny@ujil.cz Klíčová slov Pístový efekt,

Více

Příklad 1 (25 bodů) řešení Pro adiabatický děj platí vztah (3 body) pv konstanta, (1)

Příklad 1 (25 bodů) řešení Pro adiabatický děj platí vztah (3 body) pv konstanta, (1) Přijímcí zkoušk n nvzující mgisteské stuium - 14 Stuijní pogm Fyzik - všechny oboy komě Učitelství fyziky mtemtiky po stření školy Vint A Příkl 1 (5 boů) Zjenoušený moel výstřelu ze vzuchovky si přestvme

Více

Hlavní body - magnetismus

Hlavní body - magnetismus Mgnetismus Hlvní body - mgnetismus Projevy mgt. pole Zdroje mgnetického pole Zákldní veličiny popisující mgt. pole Mgnetické pole proudovodiče - Biotův Svrtův zákon Mgnetické vlstnosti látek Projevy mgnetického

Více

25. KONFERENCE O GEOMETRII A POČÍTAČOVÉ GRAFICE

25. KONFERENCE O GEOMETRII A POČÍTAČOVÉ GRAFICE 5 KONFERENCE O GEOMETRII A POČÍTAČOVÉ GRAFICE KRITÉRIA TĚTIVOVÉHO ČTYŘÚHELNÍKU Abstrkt Konvení čtřúhelník ABCD je tětivový právě tehd kdž pltí AB CD BC AD AC BD ptolemiovské kritérium Jiná s touto větou

Více

Tenzor malé deformace

Tenzor malé deformace Moerní technologe ve stuu plkovné fk CZ..7/../7.8 Tenor mlé eformce stuní opor k přenášce SLO/EXTM Anlý stvu eformce těles e ž po řu esetletí enou nečetněších úloh mechnk. Účelem tohoto krátkého stuního

Více

Chemie lambda příklady na procvičování výpočtů z rovnic

Chemie lambda příklady na procvičování výpočtů z rovnic Chemie lambda příklady na procvičování výpočtů z rovnic Příklady počítejte podle postupu, který vám lépe vyhovuje (vždy je více cest k výsledku, přes poměry, přes výpočty hmotností apod. V učebnici v kapitole

Více

ŘEŠENÍ OBVODŮ S TRANSIMPEDANČNÍMI OPERAČNÍMI ZESILOVAČI POMOCÍ GRAFŮ SIGNÁLOVÝCH TOKŮ

ŘEŠENÍ OBVODŮ S TRANSIMPEDANČNÍMI OPERAČNÍMI ZESILOVAČI POMOCÍ GRAFŮ SIGNÁLOVÝCH TOKŮ ŘEŠENÍ OBVODŮ S ANSMPEDANČNÍM OPEAČNÍM ESLOVAČ POMOÍ AFŮ SNÁLOVÝH OŮ ÚVOD Dlior Biolek, VA Brno rnsimpenční operční zesilovče (O) jsou perspektivní tegrovné ovoy, které jsou svými přenosovými vlstnostmi

Více

Zavedení a vlastnosti reálných čísel PŘIROZENÁ, CELÁ A RACIONÁLNÍ ČÍSLA

Zavedení a vlastnosti reálných čísel PŘIROZENÁ, CELÁ A RACIONÁLNÍ ČÍSLA Zvedení vlstnosti reálných čísel Reálná čísl jsou zákldním kmenem mtemtické nlýzy. Konstrukce reálných čísel sice není náplní mtemtické nlýzy, le množin reálných čísel R je pro mtemtickou nlýzu zákldním

Více

ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ VÝPOČTY

ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ VÝPOČTY ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ VÝPOČTY Látkové množství - vyjadřování množství: jablka pivo chleba uhlí - (téměř každá míra má svojí jednotku) v chemii existuje univerzální veličina pro vyjádření množství látky LÁTKOVÉ

Více

II. INTEGRÁL V R n. Obr. 9.1 Obr. 9.2 Integrál v R 2. z = f(x, y)

II. INTEGRÁL V R n. Obr. 9.1 Obr. 9.2 Integrál v R 2. z = f(x, y) . NTEGRÁL V R n Úvod Určitý integrál v intervlu, b Pro funki f :, b R jsme definovli určitý integrál jko číslo, jehož hodnot je obshem obrze znázorněného n obrázíh. Pro funki f : R n R budeme zvádět integrál

Více

Stanovení územně specifických emisních faktorů ze spalování rafinérského plynu a propan butanu

Stanovení územně specifických emisních faktorů ze spalování rafinérského plynu a propan butanu Stanovení územně specifických emisních faktorů ze spalování rafinérského plynu a propan butanu Eva Krtková Sektorový expert IPPU Národní inventarizační systém skleníkových plynů Národní inventarizační

Více

Návrh základních kombinačních obvodů: dekodér, enkodér, multiplexor, demultiplexor

Návrh základních kombinačních obvodů: dekodér, enkodér, multiplexor, demultiplexor Předmět Ústv Úloh č. 2 BDIO - Digitální obvody Ústv mikroelektroniky Návrh zákldních kombinčních obvodů: dekodér, enkodér, multiplexor, demultiplexor Student Cíle Porozumění logickým obvodům typu dekodér,

Více

Složení soustav (roztoky, koncentrace látkového množství)

Složení soustav (roztoky, koncentrace látkového množství) VZOROVÉ PŘÍKLADY Z CHEMIE A DOPORUČENÁ LITERATURA pro přípravu k přijímací zkoušce studijnímu oboru Nanotechnologie na VŠB TU Ostrava Doporučená literatura z chemie: Prakticky jakákoliv celostátní učebnice

Více

Komuniké. předsedy Nejvyššího kontrolního úřadu Slovenské republiky. prezidenta Účetního dvora Slovinské republiky

Komuniké. předsedy Nejvyššího kontrolního úřadu Slovenské republiky. prezidenta Účetního dvora Slovinské republiky Komuniké předsedy Nejvyššího kontrolního úřdu Slovenské republiky prezident Účetního dvor Slovinské republiky prezident Nejvyššího kontrolního úřdu, Česká republik prezident rkouského Účetního dvor o výsledcích

Více

(1) přičemž všechny veličiny uvažujeme absolutně. Její úpravou získáme vztah + =, (2) Přímé zvětšení Z je dáno vztahem Z = =, a a

(1) přičemž všechny veličiny uvažujeme absolutně. Její úpravou získáme vztah + =, (2) Přímé zvětšení Z je dáno vztahem Z = =, a a Úloh č. 3 Měření ohniskové vzdálenosti tenkých čoček 1) Pomůcky: optická lvice, předmět s průhledným milimetrovým měřítkem, milimetrové měřítko, stínítko, tenká spojk, tenká rozptylk, zdroj světl. ) Teorie:

Více

a i,n+1 Maticový počet základní pojmy Matice je obdélníkové schéma tvaru a 11

a i,n+1 Maticový počet základní pojmy Matice je obdélníkové schéma tvaru a 11 Mticový počet zákldní pojmy Mtice je obdélníkové schém tvru 2...... n 2 22. 2n A =, kde ij R ( i =,,m, j =,,n ) m m2. mn ij R se nzývjí prvky mtice o mtici o m řádcích n sloupcích říkáme, že je typu m/n

Více

Zn + 2HCl ZnCl 2 + H 2

Zn + 2HCl ZnCl 2 + H 2 ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ VÝPOČTY autoři, obrázky: Mgr. Hana a Radovan Sloupovi 1. Kluci z chemického kroužku chystají ke dni otevřených dveří balón, který má obsah 10 litrů. Potřebují jej naplnit vodíkem, který

Více

stechiometrický vzorec, platné číslice 1 / 10

stechiometrický vzorec, platné číslice  1 / 10 Základní chemické zákony Chemické zákony, látkové množství, atomová a molekulová hmotnost, stechiometrický vzorec, platné číslice http://z-moravec.net 1 / 10 Zákony zachování Zákon zachování hmoty Lavoisier,

Více

SPOLUSPALOVÁNÍ TUHÉHO ALTERNATIVNÍHO PALIVA VE STANDARDNÍCH ENERGETICKÝCH JEDNOTKÁCH

SPOLUSPALOVÁNÍ TUHÉHO ALTERNATIVNÍHO PALIVA VE STANDARDNÍCH ENERGETICKÝCH JEDNOTKÁCH SPOLUSPALOVÁNÍ TUHÉHO ALTERNATIVNÍHO PALIVA VE STANDARDNÍCH ENERGETICKÝCH JEDNOTKÁCH Teplárenské dny 2015 Hradec Králové J. Hyžík STEO, Praha, E.I.C. spol. s r.o., Praha, EIC AG, Baden (CH), TU v Liberci,

Více

Ústřední komise Chemické olympiády. 55. ročník 2018/2019 TEST ŠKOLNÍHO KOLA. Kategorie E ŘEŠENÍ

Ústřední komise Chemické olympiády. 55. ročník 2018/2019 TEST ŠKOLNÍHO KOLA. Kategorie E ŘEŠENÍ Ústřední komise Chemické olympiády 55. ročník 2018/2019 TEST ŠKOLNÍHO KOLA Kategorie E ŘEŠENÍ ANORGANICKÁ CHEMIE 16 BODŮ Úloha 1 Vlastnosti sloučenin manganu a chromu 8 bodů 1) Elektronová konfigurace:

Více

2. Funkční řady Studijní text. V předcházející kapitole jsme uvažovali řady, jejichž členy byla reálná čísla. Nyní se budeme zabývat studiem

2. Funkční řady Studijní text. V předcházející kapitole jsme uvažovali řady, jejichž členy byla reálná čísla. Nyní se budeme zabývat studiem 2. Funkční řd Studijní text 2. Funkční řd V předcházející kpitole jsme uvžovli řd, jejichž člen bl reálná čísl. Nní se budeme zbývt studiem obecnějšího přípdu, kd člen řd tvoří reálné funkce. Definice

Více

PROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 3, 4

PROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 3, 4 UNIVERZITA TOMÁŠE ATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESY V TECHNICE UDOV cvičení 3, 4 část Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského

Více

CHOVÁNÍ ARZENU A SÍRY V PROCESU PYROLÝZY HNĚDÉHO UHLÍ

CHOVÁNÍ ARZENU A SÍRY V PROCESU PYROLÝZY HNĚDÉHO UHLÍ CHOVÁNÍ ARZENU A SÍRY V PROCESU PYROLÝZY HNĚDÉHO UHLÍ Marcela Šafářová a, Jaroslav Kusý a, Lukáš Aněl a, Karel Ciahotný b a Výzkumný ústav pro hněé uhlí a.s., Buovatelů 2830, Most safarova@vuhu.cz, kusy@vuhu.cz,

Více

RYCHLÉ ELEKTROFORETICKÉ STANOVENÍ MOČOVÉ KYSELINY V ALANTOICKÉ TEKUTINĚ S DÁVKOVÁNÍM Z KRÁTKÉHO KONCE KAPILÁRY. PETR TŮMA a EVA SAMCOVÁ.

RYCHLÉ ELEKTROFORETICKÉ STANOVENÍ MOČOVÉ KYSELINY V ALANTOICKÉ TEKUTINĚ S DÁVKOVÁNÍM Z KRÁTKÉHO KONCE KAPILÁRY. PETR TŮMA a EVA SAMCOVÁ. RYCHLÉ ELEKTROFORETICKÉ STANOVENÍ MOČOVÉ KYSELINY V ALANTOICKÉ TEKUTINĚ S DÁVKOVÁNÍM Z KRÁTKÉHO KONCE KAPILÁRY PETR TŮMA EVA SAMCOVÁ Ústv biochemie, molekulární buněčné biologie, 3. lékřská fkult, Univerzit

Více

Matematika II: Testy

Matematika II: Testy Mtemtik II: Testy Petr Schreiberová Ktedr mtemtiky deskriptivní geometrie VŠB - Technická univerzit Ostrv Mtemtik II - testy 69. Řy 9 - Test Ktedr mtemtiky deskriptivní geometrie, VŠB - Technická univerzit

Více

Grafické řešení úloh LP se dvěma neznámými

Grafické řešení úloh LP se dvěma neznámými . přenáška Grafické řešení úloh LP se věma nenámými Moel úlohy lineárního programování, který obsahuje poue vě nenámé, le řešit graficky v rovině pravoúhlých souřaných os. V této rovině se nejprve obraí

Více

P2 Číselné soustavy, jejich převody a operace v čís. soustavách

P2 Číselné soustavy, jejich převody a operace v čís. soustavách P Číselné soustvy, jejich převody operce v čís. soustvách. Zobrzení čísl v libovolné číselné soustvě Lidé využívjí ve svém životě pro zápis čísel desítkovou soustvu. V této soustvě máme pro zápis čísel

Více

Soustava kapalina + tuhá látka Izobarický fázový diagram pro soustavu obsahující vodu a chlorid sodný

Soustava kapalina + tuhá látka Izobarický fázový diagram pro soustavu obsahující vodu a chlorid sodný Soustv kpl + tuhá látk Izobrcký fázový dgrm pro soustvu obshující vodu chlord sodý t / o C H 2 O (s) + esyceý roztok 30 20 10 0-10 -20 t I t II esyceý roztok 2 1 p o NCl (s) + syceý roztok eutektcký bod

Více

Kolmost rovin a přímek

Kolmost rovin a přímek Kolmost rovin a přímek 1.Napište obecnou rovnici roviny, která prochází boem A[ 7; ;3] a je kolmá k přímce s parametrickým vyjářením x = + 3 t, y = t, z = 7 t, t R. Řešení: Hleanou rovinu si označíme α:

Více

1. ÚPRAVY ALGEBRAICKÝCH VÝRAZŮ V REÁLNÉM OBORU 1.1. ZLOMKY A ABSOLUTNÍ HODNOTA

1. ÚPRAVY ALGEBRAICKÝCH VÝRAZŮ V REÁLNÉM OBORU 1.1. ZLOMKY A ABSOLUTNÍ HODNOTA 1. ÚPRAVY ALGEBRAICKÝCH VÝRAZŮ V REÁLNÉM OBORU 1.1. ZLOMKY A ABSOLUTNÍ HODNOTA V této kpitole se ozvíte: co rozumíme lgebrickým výrzem; jk jsou efinovány zlomky jké záklní operce s nimi prováíme; jk je

Více

Chemické výpočty 11. Stechiometrické výpočty (včetně reakcí s ideálními plyny); reakce s přebytkem výchozí látky

Chemické výpočty 11. Stechiometrické výpočty (včetně reakcí s ideálními plyny); reakce s přebytkem výchozí látky Chemické výpočty 11 Stechiometrické výpočty (včetně reakcí s ideálními plyny); reakce s přebytkem výchozí látky Ing. Martin Pižl Skupina koordinační chemie místnost A213 E-mail: martin.pizl@vscht.cz Web:

Více

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I. 2. Zpracování měření

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I. 2. Zpracování měření FSI VUT v Brně, Energetický ústav Odbor termomechanik a technik prostředí prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. EXPERIMENTÁLNÍ METODY I OSNOVA. KAPITOLY. Zpracování měření Zpracování výsledků měření (nezávislých

Více

Lineární nerovnice a jejich soustavy

Lineární nerovnice a jejich soustavy teorie řešené úlohy cvičení tipy k mturitě výsledky Lineární nerovnice jejich soustvy Víš, že pojem nerovnice není opkem pojmu rovnice? lineární rovnice má většinou jediné řešení, kdežto lineární nerovnice

Více

Třídění látek. Chemie 1.KŠPA

Třídění látek. Chemie 1.KŠPA Třídění látek Chemie 1.KŠPA Systém (soustava) Vymezím si kus prostoru, látky v něm obsažené nazýváme systém soustava okolí svět Stěny soustavy Soustava může být: Izolovaná = stěny nedovolí výměnu částic

Více