OXIDACE ORGANICKÉHO DUSÍKU VE STECHIOMETRICKÝCH A BILANČNÍCH VÝPOČTECH SPALOVÁNÍ STABILIZOVANÉHO ČISTÍRENSKÉHO KALU
|
|
- Lucie Pokorná
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Lbortorní přístroje postup OXIDACE ORGANICKÉHO DUSÍKU VE STECHIOMETRICKÝCH A BILANČNÍCH VÝPOČTECH SPALOVÁNÍ STABILIZOVANÉHO ČISTÍRENSKÉHO KALU MILOSLAV HARTMAN, OTAKAR TRNKA MICHAEL POHOŘELÝ Ústv chemických procesů, Akemie vě České republik, Rozvojová 35, Prh 6 hrtmn@icpf.cs.cz Došlo 5..06, přijto Klíčová slov: oxice orgnického usíku, stechiometrické bilnční vzth Obsh. Úvo 2. Vstupní plivo (přesušený, stbilizovný čistírenský kl) vzuch jko oxiční méium 3. Oxice orgnického (plivového) usíku 4. Úhrnná chemická rovnice pro splování vzušným kslíkem 5. Výpočtové vzth pro splování příkl výpočtu. Úvo Čistírenské kl jsou nevhnutelným velmi obtížným opem z mechnicko-biologického čištění komunálních opních vo. Dosu neexistuje žáná univerzálně použitelná technologie k likvici těchto klů. Kl proukovné komunálními ČOV obvkle obshují význmná množství těžkých kovů, které komplikují jejich recklci, tj. jejich plikci o zeměělské či lesnické pů. Jko slibný postup k likvici čistírenských klů se v posleních letech jeví jejich splování npř. ve fluiní vrstvě. Mezi výho této operce ptří řáové zmenšení objemu půvoního opu, jež je tkto zbven veškerých orgnických látek vužití energetického obshu klu. Pro čistírenský kl, jko pro plivo, je chrkteristické, že obshuje vsoké poíl vo, prchvé hořlvin popel ále znčné množství rektivního, orgnick vázného usíku. Ztímco reltivně nízké teplot splování ve fluiní vrstvě (< 950 C) prktick eliminují oxici vzušného usíku, oxici usíku orgnického (plivového) zbránit nelze. Oxice orgnického usíku, tj. tvorb oxiů usíku (NO x ) je zvláště význmná z pomínek nízkých koncentrcí oxiu uhelntého (CO) ve sp- lovcím sstému 3. Je zjevné, že i tento oxiční proces b měl být brán v úvhu ve splovcích výpočtech. Pole nšich zkušeností tkovýto rozšířený přístup v součsných monogrfiích chbí 4,5. Výpočtové vzth prezentovné použité v této práci jsou zložen n prvkovém složení (elementární nlýze) pliv (stbilizovného / vhnilého vsušeného čistírenského klu), n stechiometrii oxičních rekcí n látkových (hmotových) bilncích. Pltnost vzthů není omezen žánými zjenoušujícími přepokl. Vele výše zmíněné oxice orgnick vázného usíku je npř. vzt v úvhu tké změn molového čísl v úhrnné splovcí rekci. Z prktických ůvoů bl jko zákl výpočtů pole prezentovných rovnic vbrán kg klu obshující i jistý poíl vlhkosti (H 2 O). 2. Vstupní plivo (přesušený, stbilizovný čistírenský kl) vzuch jko oxiční méium V průběhu přibližně vou let jsme oebírli vzork stbilizovných (vhnilých) klů proukovných čtřmi komunálními čistírnmi opních vo (Prh, Brno, Plzeň Liberec). Složení vzorků místně, ni čsově příliš nekolísl, proto lze povžovt průměrné výslek osmi prvkových nlýz uveených v tb. I z osttečně reprezenttivní. K převou hmotnostních zlomků jenotlivých prvků z i n jejich stechiometrické koeficient bl použit reltivní tomové hmotnosti prvků uváěné Brinem 6. Stechiometrické koeficient prezentovné tké v tb. I uávjí počet g-tomů ného prvku v kg pliv. Tto hmotnostní jenotk pliv je potom vjářen sumárním empirickým (formálním) vzorcem: (V) C 20,298 H 35,250 N,752 S 0,274 Cl 0,0430 O 0, ,4979 H 2 O. A ke A je množství popel v g n kg pliv (= 474,92). Vzuch obshuje celou řu plnných složek jko jsou usík, kslík, voní pár, rgon j. 7. Pro splovcí výpočt je všk zcel vhovující pohlížet n vzuch jko n směs pouze kslíku (20,95 obj./mol.%) usíku (79,05 obj.%). Poměr objemových koncentrcí usíku kslíku v této suché měsi je potom k = 3,7733 její reltivní molekulové hmotností činí M = 28,848 g mol. Tento poměr uává, že s kžým molem kslíku součsně vstupuje o splovcího sstému 3,7733 molů usíku, tj. 3,3033 kg N 2 /kg O 2. Suchý vzuch o objemu m 3 (n) obshuje 35,268 molů usíku (0,98797 kg N 2 ) 9,3468 molů kslíku (0,29929 kg O 2 ) váží,287 kg. Vzuch obshuje prktick vž jistý poíl vlhkosti (voní pár), která je s ním vnášen o splovcí jenotk. Molární zlomek voní pár ve vzuchu je z normálního tlku án vzthem: * = p ϕ 0,325 () 30
2 Lbortorní přístroje postup Tbulk I Průměrné prvkové složení přesušeného stbilizovného čistírenského klu Složk Reltivní tomová hmotnost (cit. 6 ) Hmotnostní zlomek z i [ ] Počet tomů prvku ve vzorci pliv (V) [g-tom/kg] Uhlík 2,0 0,24286 c = 20,298 Voík, ,03553 h = 35,250 Dusík orgnický 4, ,02464 n =,7592 Sír 32,066 6, s = 0,274 Chlor 35,4527, cl = 0,0430 Kslík 5,9994 0,6856 o = 0,5354 Vlhkost 8,05 0,0450 f = 2,4979 [mol kg ] Popel 0,47492 Uveené honot přestvují průměr nlýz osmi vzorků klů oebírných ve velkých čistírnách komunálních opních vo (Prh, Brno, Plzeň Liberec). Průměrná honot výhřevnosti činí 0,39 MJ kg ke ϕ je reltivní vlhkost vzuchu p * je rovnovážný tlk voní pár v kp určený rov. (2) (cit. 8 ): p * 504,68 = exp 8,304 T Nše louhoobá měření ukzují, že reltivní vlhkost vzuchu v Prze se pohbuje o 0,65 (červenec) o 0,93 (listop), přičemž průměrná celoroční honot činí 0,8. Tto vlhkost potom vee k (20 C) = 0, reltivní molekulové hmotnosti vlhkého vzuchu M = 28,628 g mol. Prktická je veličin [mol H 2 O / mol O 2 ] efinovná rov. (2): ( k) = + vjřující počet molů voní pár vztžený n mol kslíku ve vzuchu. Honot = 0, vee k = 0, mol H 2 O/mol O 2. Tto honot opovíjí hmotnostnímu zlomku vlhkosti v běžném, stnrním vzuchu 0,02777 kg H 2 O/kg vlhkého vzuchu. Při tmosferickém splování (p = 0,325 kp) je možno přepoklát ieální chování plnné fáze, k molární objem plnu V m (0 C) = 22,44 l mol (cit. 6 ) V m (20 C) = 24,055 l mol. Vliv teplot T [K] tlku p [kp] n měrnou hmotnost plnu ρ g [kg m 3 ] lze vjářit ze stvové rovnice ieálního plnu jko: ρg = 0,2027 pm T g (2) (2) (3) Poobně potom: m ρg = 20,27 p T ke ρ m g [mol m 3 ] je měrná molární hmotnost plnu. Z rov. (3) plne, že při 20 C 0,325 kp je měrná hmotnost suchého vzuchu,992 kg m 3, měrná molární hmotnost činí 4,570 mol m Oxice orgnického (plivového) usíku Nše řívější pozntk získné při splování orgnických látek ve fluiním rektoru 9,0 inikují, že konverze (stupeň přeměn) plivového usíku X N n NO x (NO, ) je ovlivňován hlvně koncentrcí kslíku v plnné fázi, obshem orgnického usíku v plivu teplotou splování. Výslená korelce pro teplotu 850 C má tvr: X N = 0,48 z 0,385 N. ( 02 ) 0,64 (5) Smbol z N 02 oznčují hmotnostní zlomek orgnického usíku v plivu objemový zlomek kslíku ve vlhkých splinách. Po oszení z N = 0,02464 z tb. I 02 = 0,08 o rov. (5) ostneme X N = 0,2884. Tto honot vpovíá, že více než čtvrtin (28,84 %) orgnického usíku přítomného v plivu se zoxiuje n NO x. Touto formulí se oznčuje směs oxiu usntého (NO) oxiu usičitého (NO 2 ), který je toxičtější ráživější než NO. Pole nšich zkušeností 9,0 je z prktických splovcích pomínek pouze 9 9,5 % z celkových emisí NO x tvořeno oxiem usičitým. Této směsí (NO + NO x ) potom opovíá formule NO,. (4) ke M g [g mol ] je reltivní molekulová hmotnost plnu. 3
3 Lbortorní přístroje postup 4. Úhrnná chemická rovnice pro splování vzušným kslíkem Úplné spálení (oxici) hmotnostní jenotk vlhkého pliv (klu) v přebtečném vlhkém vzuchu můžeme popst násleujícím celkovým stechiometrickým vzthem: (R) C c H h O o N n S s Cl cl. f H 2 O. A (s) + λ α (O 2 + k N 2 + H 2 O) (g) = kg vlhkého pliv vlhký vzuch = c CO 2 (g) + [(h cl)/2 + f + λ α ] H 2 O (g) + [n/2( X N ) + λ α k ] N 2 (g) + n X N NO, (g) + (λ ) α O 2 (g) + s SO 2 (g) + cl HCl (g) + A (s) Z rovnice (R) je zřejmé, že zhrnuje ílčí oxici plivového usíku n NO,, obsh vlhkosti jk v plivu f, tk tké ve vzuchu. Vzušný usík norgnický poíl v plivu A (popel) prochází splovcím stupněm beze změn. Relce mezi stechiometrickými koeficient c, h, o, n, s cl v rov. (R) složením (prvkovou nlýzou) pliv plnou z tb. I. Smbol α je stechiometrické (teoretické, minimální) množství kslíku nutné pro úplnou oxici (spálení) kg pliv pole rekce (R) [mol O 2 /kg pliv]. Smbol λ je součinitel přebtku vzuchu [ ], vjřuje poměr mezi skutečným množstvím vzuchu stechiometrickým (teoretickým, minimálním) množstvím vzuchu v rekci (R). Je evientní, že všechn reálné splovcí proces musí být provozován s určitým přebtkem vzuchu, tj. λ >. Jinými slov, splné pln opouštějící splovcí jenotku nutně obshují jistý poíl nespotřebovného (nbtečného) kslíku. 5. Výpočtové vzth pro splování příkl výpočtu Záklem splovcích výpočtů je stechiometrie hoření souhrnně popsná rekcí (R). Primární veličinou je stechiometrické (teoretické, minimální) množství kslíku α v molech potřebné k úplnému spálení kg pliv [mol kg ]. Po oszení jenotlivých honot z tb. I ostneme: h-cl o α = c + + s + 0,55 n X 4 2 N (6) α (X N = 0,2884) = 24,2503 mol O 2 /kg pliv. Změn molového čísl rekce (R) pro suché splin n [mol kg ] je án rov. (7): (7) n = n out n in = (h cl)/4 + n (/2 0,05 X N ) + o/2 + cl Pro mokré splin potom rovnicí (8): (8) n = n out n in = (h cl)/4 + n (/2 0,05 X N ) + o/2 + cl + f Smbol n in [mol kg ] znčí součet molů plnných látek vstupujících o rekce (R) smbol n out [mol kg ] oznčuje součet molů plnných látek z rekce (R) vstupujících. Příslušná ritmetik vee k honotám: n (X N = 0,2884) = 2,63672 mol kg n (X N = 0,2884) = 7,46468 mol kg Kontrolní výpočet pole rov. (): n = n + n ( 0, X N ) + o + 2 cl + f (9) potvrzuje správnost relce mezi n n. Z osu vpočtených veličin α, n n zvolené koncentrce kslíku v ocházejících suchých nebo vlhkých splinách O2 nebo O2 můžeme z rov. (0) vpočíst součinitele přebtku vzuchu λ [ ]: n n + O2 + λ = α = ( + k) ( + k + ) O2 α O2 O2 (0) Veličin O2 O2 jsou molární zlomk kslíku v suchých vlhkých splinách, význm osttních smbolů v rov. (0) je vsvětlen v přecházejícím textu. Alterntivně k rov. (0) lze vjářit součinitele přebtku vzuchu λ jko funkci obshu oxiu uhličitého v suchých splinách CO2 : c n (0) CO2 λ = ( + k)α Jestliže zvolíme koncentrci kslíku ve vlhkých splinách 8 obj.% ( O2 = 0,08) osíme-li o rov. (0) prmetr vzuchu k = 3,7733 = 0, ostneme z rov. (0) pro n = 7,46468 mol kg α = 24,2503 mol kg λ =,7336 () Z rov. (0) můžeme vjářit O2 jko: O2 λ = n ( + k)λ + α (2) Po oszení příslušných honot ostneme: O2 = 0, (3) Množství suchého vlhkého splovcího vzuchu n in n in potřebná ke spálení kg pliv jsou án rov. (4) (5): n in = λ α ( + k) = 200,62 mol kg (4) 4,4967 m 3 (n) kg n in = λ α ( + k + ) = 204,778 mol kg (5) 4,5899 m 3 (n) kg Opovíjící reltivní hmotnostní množství činí 5,7875 kg suchého vzuchu / kg 5,8624 kg vlhkého vzuchu / kg. Měrná množství suchých vlhkých splin uávjí rov. (7) (8) 32
4 Lbortorní přístroje postup Tbulk II Vpočtené molární zlomk složek i v suchých vlhkých splinách ze stbilizovného čistírenského klu, molární hmotnosti M g hustot splin ρ g Složk Molekulová hmotnost [g mol ] Suché splin ( i ) Mokré splin i Suché splin ( i ) 2 CO 2 44,00 0,023 0, ,2756 H 2 O (g) 8,05 0,096 N 2 28,03 0,8049 0,764 0,80760 NO, 3,606 2, , , O 2 3,999 0, ,0800 b 0,0600 c SO 2 64,065, , , HCl 36,46 2, , , Σ i M g, g mol 30, ,742 ρ g, kg m 3 (n),34090,28226 Složení klu je uveeno v tb. I. Součinitel přebtku vzuchu λ činí,7332, zlomková konverze orgnického usíku X N je rovn 0,2884, b zvolená honot, λ =,7332, c zvolená honot, λ 2 =,3922 (6) n out = n in + n = 200,62 2,63672 = 97,983 mol kg 4,4376 m 3 (n) kg (7) n out = n in + n = 204, ,46468 = 222,243 mol kg 4,984 m 3 (n) kg Molární zlomk jenotlivých složek splin i jsou určen rov. (8): i = n i / n out (8) ke veličin n i je počet molů složk i ve splinách ný rekcí (R), veličin n out je án rov. (6) (7). Tkto vpočtená složení suchých vlhkých splin jsou uveen v tb. II. Koncentrce složek v suchých mokrých splných plnech jsou vázán rov. (9): (9) i = (n out / n out ) i = ( ) i = 0,89084 i Nměřené koncentrce jenotlivých polutntů (CO, CO 2, NO x, SO 2, HCl) se čsto přepočítávjí pro splin s požovným (uznčním) obshem kslíku ( O2 ) 2 pomocí vzthu 2 = [ ( + k) ( O2 ) 2 ] / [ (l + k) ( O2 ) ] (20) Pro čsto volenou koncentrci kslíku jko stnrní ( O2 ) 2 = 0,06 ostneme 2 =,24898 (2) Je zřejmé, že rov. (20) (2) nepltí pro usík. Pro přepočet obshu usíku v suchých splinách je vhoná rov. (2) v kombinci s rov. (0): ( ) ( N2 ) ( /2 λα ) λα ( ) ( /2 λα ) λα( ) N2 n k + k + n = n + k 2 + k + n (2) Koncentrce všech uvžovných složek suchých splin přepočtená pro O2 = 0,06 jsou též uveen v tb. II. Jk je známo, koncentrce kslíku oxiu uhličitého ve splných plnech jsou vzájemně závislé. Pro příp suchých splin lze vzth mezi obsh těchto plnů vjářit rov. (22): ( CO2 ) ( )( α ) + k + n n = + c ( + k) c O2 O2 (22) Včíslení této rovnice vee k ientickým koncentrcím oxiu uhličitého jk jsou uveen v příslušných sloupcích v tb. II. 6. Vzth mezi koncentrcí NO x (NO, ) v suchých splinách konverzí orgnického (plivového) usíku n tto oxi Ačkoliv se úloh, jk určit zlomkovou konverzi orgnického usíku obsženého v plivu n NO x (NO, ), vsktuje osti čsto, neexistuje osu v litertuře rigorozní vzth mezi těmito veličinmi. V nší práci se pro tento účel osvěčuje rov. (23): ( + k) α + n (23) X N = n D ke D = ( / NOx + 0,05) [ ( + k) O2 ] ( + k) (0,55 0,05 O2 ) (24) Je nutno zůrznit, že veličin α n v rov. (23), 33
5 Lbortorní přístroje postup které jsou efinován rov. (6) (7), opovíjí situci, k X N = 0. Tto konstrukce eliminuje nutnost itertivního řešení rov. (23) (24). Po včíslení ostneme pro α (X N = 0) = 23,972 mol kg n (X N = 0) = 2,635 mol kg. Dosíme-li o rov. (23) ále vojice honot z tb. II O2 = 0, NO, = 2, , nebo O2 = 0,0600 NO, = 3, pro konverzi orgnického usíku n NO,, obržíme v obou přípech honotu X N = 0,2884 (25) To je honot určená z empirické korelce (5) použitá již n zčátku nšeho výpočtu. 7. Závěr Prezentovné výpočetní vzth vcházejí z prvkového složení pliv jsou zložen n stechiometrii oxičních rovnic. Při ovození rovnic nebl učiněn žáné zjenoušující přepokl pltí te rigorozně. LITERATURA. Hrtmn M., Svobo K., Veselý V., Trnk O., Chour J.: Chem. List 97, 976 (2003). 2. Pohořelý M., Svobo K., Hrtmn M.: Poer Technol. 42, (2004). 3. Hrtmn M., Svobo K., Pohořelý M., Trnk O.: Ing. Eng. Chem. Res. 44, 3432 (2005). 4. Flgn R. C., Seinfel J. H.: Funmentls of Air Pollution Engineering. Prentice-Hll, Engleoo Cliffs, N.Y Bsu P., Frzer S. A.: Circulting Fluiize Be Boilers. Butterorth-Heinemnn, Boston Brin I.: Thermochemicl Dt of Pure Substnces, 2. v. VCH, Weinheim Rbinovitz V. A., Chvin Z. J.: Chemická příručk. SNTL, Prh Hrtmn M., Veselý V., Svobo K., Trnk O., Bern Z.: AIChE J. 47, 2332 (200). 9. Svobo K., Hrtmn M.: Fuel 70, 865 (99). 0. Svobo K., Hrtmn M., Čárský M.: Ochrn ovzuší 5(23), 32 (99). Tto stuie vznikl při řešení grntového projektu č. A poporovného Grntovou genturou Akemie vě ČR. M. Hrtmn, O. Trnk, n M. Pohořelý (Institute of Chemicl Process Funmentls, Acem of Sciences of the Czech Republic, Prgue): Oxition of Orgnic Nitrogen in Stoichiometric n Blnce Clcultions of the Combustion of Stbilize Sege Sluge One of the importnt fetures of sege sluge is its high content of orgnic nitrogen. This rective nitrogen unergoes oxition in the combustion. This essentil fct must be tken into ccount in the stoichiometric n the blnce reltions governing the process of incinertion. 34
Metodický pokyn odboru ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí
Metodický pokn odboru ochran ovzduší Ministerstva životního prostředí ke způsobu stanovení specifických emisních limitů pro stacionární zdroje tepelně zpracovávající společně s palivem, jiné než spalovn
Více1 i= VLIV ZMĚN FYZIKÁLNÍCH PARAMETRŮ FLUIDNÍCH VRSTEV NA CHARAKTERISTIKY TLAKOVÝCH FLUKTUACÍ. OTAKAR TRNKA a MILOSLAV HARTMAN. i M
Chem. Listy, 55 53 (7) VLIV ZMĚN FYZIKÁLNÍCH PARAMETRŮ FLUIDNÍCH VRSTEV NA CHARAKTERISTIKY TLAKOVÝCH FLUKTUACÍ OTAKAR TRNKA MILOSLAV HARTMAN Ústv chemických procesů, AV ČR, Rozvojová 35, 65 Prh 6 trnk@icpf.cs.cz
VíceSÍRA PŘI ZPLYŇOVÁNÍ UHLÍ
SÍRA PŘI ZPLYŇOVÁNÍ UHLÍ MILOSLAV HARTMAN, KAREL SVOBODA, OTAKAR TRNKA VÁCLAV VESELÝ Ustv chemických procesů, Akdemie věd České republiky, Rozvojová 135, 165 02 Prh 6-Suchdol Došlo dne 22.VII.1998 Klíčová
VíceDynamický výpočet vačkového hřídele Frotoru
Zápočeská univerzit v Plzni Fkult plikovných vě Kter mechniky ynmický výpočet včkového hříele Frotoru Výzkumná zpráv č. 5//7 Řešitel: oc. r. Ing. Jn upl Plzeň, únor 7 Úvo: Cílem přeložené zprávy je vyšetření
VícePetr Šašek, Pavel Schmidt, Jiří Mann S 7 DLOUHODOBÝ MONITORING STAVEBNĚ REKULTIVAČNÍCH SMĚSÍ
Petr Ššek, Pvel Schmidt, Jiří Mnn S 7 Výzkumný ústv pro hnědé uhlí.s., Budovtelů 2830, Most,ssek@vuhu.cz DLOUHODOBÝ MONITORING STAVEBNĚ REKULTIVAČNÍCH SMĚSÍ Abstrkt Cílem dlouhodobého monitoringu stvebně
VíceOxidačně-redukční reakce (Redoxní reakce)
Seminář z nlytické chemie idčně-redukční rekce (Redoxní rekce) RNDr. R. Čbl, Dr. Univerzit Krlov v Prze Přírodovědecká fkult Ktedr nlytické chemie Definice pojmů idce částice (tom, molekul, ion) ztrácí
VíceLaboratorní práce č. 6 Úloha č. 5. Měření odporu, indukčnosti a vzájemné indukčnosti můstkovými metodami:
Truhlář Michl 3 005 Lbortorní práce č 6 Úloh č 5 p 99,8kP Měření odporu, indukčnosti vzájemné indukčnosti můstkovými metodmi: Úkol: Whetstoneovým mostem změřte hodnoty odporů dvou rezistorů, jejich sériového
VíceE ŘEŠENÍ KONTROLNÍHO TESTU ŠKOLNÍHO KOLA
Ústřední komise Chemické olympiády 49. ročník 2012/201 ŠKLNÍ KL ktegorie A ŘŠNÍ KNTRLNÍH TSTU ŠKLNÍH KLA Řešení kontrolního testu školního kol Ch kt. A 2012/201 KNTRLNÍ TST ŠKLNÍH KLA (60 BDŮ) ANRGANICKÁ
Více9 Aeroelastické jevy {E}
9 Aeroelstické jevy {E} 9.1 Otrhávání vírů {E.1} Při otékání konstrukce ve tvru štíhlého válce ochází z určitých pomínek k prvielnému otrhávání vírů o průřezu střívě n opčných strnách konstrukce. Konstrukce
VíceVYUŽITÍ BIOMASY JAKO OBNOVITELNÉHO ZDROJE ENERGIE
VYUŽITÍ BIOMASY JAKO OBNOVITELNÉHO ZDROJE ENERGIE SIARHEI SKOBLIA, DANIEL TENKRÁT, MARTIN VOSECKÝ,b, MICHAEL POHOŘELÝ b, MARTIN LISÝ c, MAREK BALAŠ c, ONDŘEJ PROKEŠ Vysoká škol chemicko-technologická v
VíceAPLIKACE METODY RIPRAN V SOFTWAROVÉM INŽENÝRSTVÍ
APLIKACE METODY RIPRAN V SOFTWAROVÉM INŽENÝRSTVÍ Brnislv Lcko VUT v Brně, Fkult strojního inženýrství, Ústv utomtizce informtiky, Technická 2, 616 69 Brno, lcko@ui.fme.vutbr.cz Abstrkt Příspěvek podává
VíceModel dokonalého spalování pevných a kapalných paliv Teoretické základy spalování. Teoretické základy spalování
Spalování je fyzikálně chemický pochod, při kterém probíhá organizovaná příprava hořlavé směsi paliva s okysličovadlem a jejich slučování (hoření) za intenzivního uvolňování tepla, což způsobuje prudké
VíceÚloha č. 1 pomůcky Šíření tepla v ustáleném stavu základní vztahy
Úloha č. pomůcky Šíření tepla v ustáleném stavu záklaní vztahy Veení Fourriérův zákon veení tepla, D: Hustota tepelného toku je úměrná změně teploty ve směru šíření tepla, konstantou úměrnosti je součinitel
VíceN A = 6,023 10 23 mol -1
Pro vyjadřování množství látky se v chemii zavádí veličina látkové množství. Značí se n, jednotkou je 1 mol. Látkové množství je jednou ze základních veličin soustavy SI. Jeden mol je takové množství látky,
VíceBiochemický ústav LF MU (V.P.) 2010
1 * Biochemický ústav LF MU (V.P.) 2010 2 1. seminář LC Biochemický ústav LF MU (V.P.) 2010 3 Mol : jednotka látkového množství (látkové množství je veličina úměrná počtu látkových částic) 4 Mol : jednotka
VícePřijímací řízení akademický rok 2015/2016 Bc. studium Kompletní znění testových otázek matematika
Přijímcí řízení kemický rok 0/06 Bc. stuium Kompletní znění testových otázek mtemtik Koš Znění otázk Opověď ) Opověď ) Opověď c) Opověď ) Správná opověď. Které číslo oplníte místo otzníku? 7 6 8 6?. Které
VícePRAVIDELNÉ MNOHOSTĚNY
PRVIDELNÉ MNOHOĚNY Vlst Chmelíková, Luboš Morvec MFF UK 007 1 Úvod ento text byl vytvořen s cílem inspirovt učitele středních škol k zčlenění témtu prvidelné mnohostěny do hodin mtemtiky, neboť při výuce
VíceMĚŘENÍ EMISÍ A VÝPOČET TEPELNÉHO VÝMĚNÍKU
MĚŘENÍ EMISÍ A VÝPOČET TEPELNÉHO VÝMĚNÍKU. Cíl práce: Roštový kotel o jmenovitém výkonu 00 kw, vybavený automatickým podáváním paliva, je určen pro spalování dřevní štěpky. Teplo z topného okruhu je předáváno
VíceCHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL.
CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL. Látkové množství Značka: n Jednotka: mol Definice: Jeden mol je množina, která má stejný počet prvků, jako je atomů ve 12 g nuklidu
VíceHydrochemie koncentrace látek (výpočty)
1 Atomová hmotnostní konstanta/jednotka m u Relativní atomová hmotnost Relativní molekulová hmotnost Látkové množství (mol) 1 mol je takové množství látky, které obsahuje tolik částic, kolik je atomů ve
Více5. Jaká bude koncentrace roztoku hydroxidu sodného připraveného rozpuštěním 0,1 molu látky v baňce o objemu 500 ml. Vyber správný výsledek:
ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ VÝPOČTY II. autoři a obrázky: Mgr. Hana a Radovan Sloupovi 1. Ve třech válcích byly plyny, prvky. Válce měly obsah 3 litry. Za normálních podmínek obsahoval první válec bezbarvý plyn
VíceLÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý
Autor: Mgr. Stanislava Bubíková LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ Datum (období) tvorby: 28. 11. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Částicové složení látek a chemické prvky 1 Anotace: Žáci
Více( 5 ) 6 ( ) 6 ( ) Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - matematický přehled
řijímcí řízení k. r. / Kompletní znění testových otázek - mtemtický přehled Koš Znění otázky Odpověď ) Odpověď b) Odpověď c) Odpověď d) Správná odpověď. Které číslo doplníte místo otzníku? 8?. Které číslo
Více( ) ( ) ( ) Vzdálenost bodu od přímky II. Předpoklady: 7312
.. Vzálenost bou o přímk II Přepokl: Pegogiká poznámk: Průběh hoin honě závisí n tom, jk oolní jsou stuenti v oszování o vzorů, které je nejtěžší částí hoin. Dlším problémem pk mohou být rovnie s bsolutní
VíceA. Výpočty z chemických vzorců B. Určení vzorce sloučeniny. Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 0,5 + 2 hodiny (teorie + řešení úloh)
III. Chemické vzorce 1 1.CHEMICKÉ VZORCE A. Výpočty z chemických vzorců B. Určení vzorce sloučeniny Klíčová slova této kapitoly: Chemický vzorec, hmotnostní zlomek w, hmotnostní procento p m, stechiometrické
VíceHydrochemie koncentrace látek (výpočty)
Atomová hmotnostní konstanta/jednotka m u Relativní atomová hmotnost Relativní molekulová hmotnost Látkové množství (mol) mol je takové množství látky, které obsahuje tolik částic, kolik je atomů ve 2
VíceURČITÝ INTEGRÁL FUNKCE
URČITÝ INTEGRÁL FUNKCE Formulce: Nším cílem je určit přibližnou hodnotu určitého integrálu I() = () d, kde předpokládáme, že unkce je n intervlu, b integrovtelná. Poznámk: Geometrický význm integrálu I()
VíceÚvod do teorie spalování tuhých paliv. Ing. Jirka Horák, Ph.D. jirka.horak@vsb.cz http://vec.vsb.cz/cz/
Úvod do teorie spalování tuhých paliv Ing. Jirka Horák, Ph.D. jirka.horak@vsb.cz http://vec.vsb.cz/cz/ Zkušebna Výzkumného energetického centra Web: http://vec.vsb.cz/zkusebna Základy spalování tuhých
VíceDERIVACE A INTEGRÁLY VE FYZICE
DOPLŇKOVÉ TEXTY BB0 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ DERIVACE A INTEGRÁLY VE FYZICE Obsh Derivce... Definice derivce... Prciální derivce... Derivce vektorů... Výpočt derivcí... 3 Algebrická
Více3. ROVNICE A NEROVNICE 85. 3.1. Lineární rovnice 85. 3.2. Kvadratické rovnice 86. 3.3. Rovnice s absolutní hodnotou 88. 3.4. Iracionální rovnice 90
ROVNICE A NEROVNICE 8 Lineární rovnice 8 Kvdrtické rovnice 8 Rovnice s bsolutní hodnotou 88 Ircionální rovnice 90 Eponenciální rovnice 9 Logritmické rovnice 9 7 Goniometrické rovnice 98 8 Nerovnice 0 Úlohy
VíceVzorová řešení čtvrté série úloh
FYZIKÁLNÍ SEKCE Přírodovědecká fkult Msrykovy univerzity v Brně KORESPONDENČNÍ SEMINÁŘ Z FYZIKY 8. ročník 001/00 Vzorová řešení čtvrté série úloh (5 bodů) Vzorové řešení úlohy č. 1 (8 bodů) Volný pád Měsíce
Více26. listopadu a 10.prosince 2016
Integrální počet Přednášk 4 5 26. listopdu 10.prosince 2016 Obsh 1 Neurčitý integrál Tbulkové integrály Substituční metod Metod per-prtes 2 Určitý integrál Geometrické plikce Fyzikální plikce K čemu integrální
VíceZáklady teorie matic
Zákldy teorie mtic 1. Pojem mtice nd číselným tělesem In: Otkr Borůvk (uthor): Zákldy teorie mtic. (Czech). Prh: Acdemi, 1971. pp. 9--12. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/401328 Terms of use: Akdemie
VíceNadměrné daňové břemeno
Nměrné ňové břemeno Nměrné ňové břemeno je efinováno jko ztrát přebytku spotřebitele přebytku výrobe, ke kterému ohází v ůsleku znění. Něky se tož nzývá jko ztrát mrtvé váhy. Připomenutí: Přebytek spotřebitele:
VíceZATĚŽOVACÍ ZKOUŠKY. Obr. 1. Statická zatěžovací zkouška; zatížení (N) zatlačení (cm)
ZATĚŽOVACÍ ZKOUŠKY ZATĚŽOVACÍ ZKOUŠKY Sttiká ztěžoví zkoušk položí poklníh vrstev Zřízení - ztěžoví (nákl. uto, ztěžoví most) - kruh. ztěžoví esk (mlá, velká) - kulový kloub - ynmometr - průhyboměr - tuhý
VícePOHYB SPLAVENIN. 8 Přednáška
POHYB SPLAVENIN 8 Přenáška Obsah: 1. Úvo 2. Vlastnosti splavenin 2.1. Hustota splavenin a relativní hustota 2.2. Zrnitost 2.3. Efektivní zrno 3. Tangenciální napětí a třecí rychlost 4. Počátek eroze 5.
Více2002 Katedra obecné elektrotechniky FEI VŠB-TU Ostrava Ing.Stanislav Kocman
STEJNOSĚRNÉ STROJE 1. Princip činnosti stejnosměrného stroje 2. Rekce kotvy komutce stejnosměrných strojů 3. Rozdělení stejnosměrných strojů 4. Stejnosměrné generátory 5. Stejnosměrné motory 2002 Ktedr
VíceCHEMICKÉ REAKCE A HMOTNOSTI A OBJEMY REAGUJÍCÍCH LÁTEK
CHEMICKÉ REAKCE A HMOTNOSTI A OBJEMY REAGUJÍCÍCH LÁTEK Význam stechiometrických koeficientů 2 H 2 (g) + O 2 (g) 2 H 2 O(l) Počet reagujících částic 2 molekuly vodíku reagují s 1 molekulou kyslíku za vzniku
VíceSouhrn základních výpočetních postupů v Excelu probíraných v AVT 04-05 listopad 2004. r r. . b = A
Souhrn zákldních výpočetních postupů v Ecelu probírných v AVT 04-05 listopd 2004. Řešení soustv lineárních rovnic Soustv lineárních rovnic ve tvru r r A. = b tj. npř. pro 3 rovnice o 3 neznámých 2 3 Hodnoty
VícePříklad 33 : Energie elektrického pole deskového kondenzátoru. Ověření vztahu mezi energií, kapacitou a veličinami pole.
Přík 33 : Energie eektrického poe eskového konenzátoru. Ověření vzthu mezi energií, kpcitou veičinmi poe. Přepokáné znosti: Eektrické poe kpcit eskového konenzátoru Přík V eskovém konenzátoru je eektrické
VíceStanovení disociační konstanty acidobazického indikátoru. = a
Stnovení disociční konstnty cidobzického indikátoru Teorie: Slbé kyseliny nebo báze disociují ve vodných roztocích jen omezeně; kvntittivní mírou je hodnot disociční konstnty. Disociční rekci příslušející
VíceFyzikální kabinet GymKT Gymnázium J. Vrchlického, Klatovy
Fzikální kbinet GmKT Gmnázium J. Vrchlického, Kltov stženo z http:kbinet.zik.net Optické přístroje Subjektivní optické přístroje - vtvářejí zánlivý (neskutečný) obrz, který pozorujeme okem (subjektivně)
VíceMatice. a B =...,...,...,...,..., prvků z tělesa T (tímto. Definice: Soubor A = ( a. ...,..., ra
Definice: Soubor A ( i j ) Mtice 11 12 1n 21 22 2n m 1 m2 prvků z těles T (tímto tělesem T bude v nší prxi nejčstěji těleso reálných čísel R resp těleso rcionálních čísel Q či těleso komplexních čísel
VíceHmotově energetická bilance anaerobního rozkladu
Hmotově energetická bilance anaerobního rokladu stupeň redukovatelnosti uhlíkového atomu: γ průměrné oidační číslo uhlíkového atomu: POXČ teoretická výtěžnost metanu dané látk ( skutečná) vliv denitrifikace
VíceStřední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1
Střední průmyslová škol Vyšší odborná škol technická rno, Sokolská Šblon: Název: Tém: Autor: Inovce zkvlitnění výuky prostřednictvím ICT Součásti točivého přímočrého pohybu otoučové brzdy Ing. gdlen Svobodová
Více( a) Okolí bodu
0..5 Okolí bodu Předpokldy: 40 Pedgogická poznámk: Hodin zjevně překrčuje možnosti většiny studentů v 45 minutách. Myslím, že nemá cenu přethovt do dlší hodiny, příkldy s redukovnými okolími nejsou nutné,
VíceZnačí se A r Určí se z periodické tabulky. Jednotkou je 1/12 hmotnosti atomu uhlíku. A r (H) = 1 A r (O) = 16
CHEMICKÉ VÝPOČTY Značí se A r Určí se z periodické tabulky. Jednotkou je 1/12 hmotnosti atomu uhlíku. A r (H) = 1 A r (O) = 16 12 6 C Značí se M r Vypočítá se jako součet relativních atomových hmotností
VíceKonstrukční uspořádání koleje
Konstrukční uspořádání koleje Otto Plášek, doc. Ing. Ph.. Ústv železničních konstrukcí stveb Tto prezentce byl vytvořen pro studijní účely studentů. ročníku mgisterského studi oboru Geodézie krtogrfie
VíceVícebytová celočíselná aritmetika
IMTEE 7 / 8 Přednášk č. 7 Vícebytová celočíselná ritmetik = bitová šířk zprcovávných dt > než šířk slov PU npř.: 8 b PU zprcovává b dt dále teoretické příkldy: b PU zprcovává 6 b slov Uložení dt v pměti
VíceChemické veličiny, vztahy mezi nimi a chemické výpočty
SBÍRKA ŘEŠENÝCH PŘÍKLADŮ PRO PROJEKT PŘÍRODNÍ VĚDY AKTIVNĚ A INTERAKTIVNĚ CZ.1.07/1.1.24/01.0040 Chemické veličiny, vztahy mezi nimi a chemické výpočty Mgr. Jana Žůrková, 2013, 20 stran Obsah 1. Veličiny
VíceBilan a ce c zák á l k ad a ní pojm j y m aplikace zákonů o zachování čehokoli 10.10.2008 3
Výpočtový seminář z Procesního inženýrství podzim 2008 Bilance Materiálové a látkové 10.10.2008 1 Tématické okruhy bilance - základní pojmy bilanční schéma způsoby vyjadřování koncentrací a přepočtové
VíceKolik energie by se uvolnilo, kdyby spalování ethanolu probíhalo při teplotě o 20 vyšší? Je tato energie menší nebo větší než při teplotě 37 C?
TERMOCHEMIE Reakční entalpie při izotermním průběhu reakce, rozsah reakce 1 Kolik tepla se uvolní (nebo spotřebuje) při výrobě 2,2 kg acetaldehydu C 2 H 5 OH(g) = CH 3 CHO(g) + H 2 (g) (a) při teplotě
VíceZákladní principy fyziky semestrální projekt. Studium dynamiky kladky, závaží a vozíku
Zákldní principy fyziky seestrální projekt Studiu dyniky kldky, závží vozíku Petr Luzr I/4 008/009 Zákldní principy fyziky Seestrální projekt Projekt zdl: Projekt vyprcovl: prof. In. rntišek Schuer, DrSc.
VíceObrázková matematika D. Šafránek Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, Břehová 7, Praha 1
Orázková mtemtik D. Šfránek Fkult jerná fyzikálně inženýrská řehová 7 115 19 Prh 1.sfrnek@seznm.z strkt Názorná ovození záklníh geometrikýh vět známýh ze stření školy. 1 Úvo N stření škole se mehniky používjí
Více(Text s významem pro EHP)
L 68/4 15.3.2016 NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2016/364 ze dne 1. července 2015 o klsifikci rekce stvebních výrobků n oheň podle nřízení Evropského prlmentu Rdy (EU) č. 305/2011 (Text s význmem
Více2.3. DETERMINANTY MATIC
2.3. DETERMINANTY MATIC V této kpitole se dozvíte: definici determinntu čtvercové mtice; co je to subdeterminnt nebo-li minor; zákldní vlstnosti determinntů, používné v mnoh prktických úlohách; výpočetní
VíceHmotnost atomů a molekul 6 Látkové množství 11. Rozdělení směsí 16 Separační metody 20. Hustota, hmotnostní a objemový zlomek 25.
Obsah Obecná chemie II. 1. Látkové množství Hmotnost atomů a molekul 6 Látkové množství 11 2. Směsi Rozdělení směsí 16 Separační metody 20 3. Chemické výpočty Hustota, hmotnostní a objemový zlomek 25 Koncentrace
Více8. Elementární funkce
Historie přírodních věd potvrzuje, že většinu reálně eistujících dějů lze reprezentovt mtemtickými model, které jsou popsán tzv. elementárními funkcemi. Elementární funkce je kždá funkce, která vznikne
VíceTepelné zpracování odpadu
Seminář KONEKO: Prováděcí vyhláška 415/2012 Sb., metodické pokyny a stanoviska MŽP k zákonu o ovzduší Tepelné zpracování odpadu Mgr. Pavel Gadas odbor ochrany ovzduší, MŽP Obecný legislativní rámec Národní
VíceVIESMANN. VITOMAX 200-HW Horkovodní kotel pro přípustnou výstupní teplotu vyšší než 120 C Třítahový kotel Topný výkon 0,52 až 2,84 MW
VIESMANN VITOMAX 200-HW Horkovodní kotel pro přípustnou výstupní teplotu vyšší než 120 C Tříthový kotel Topný výkon 0,52 ž 2,84 MW List technických údjů Obj. č. ceny n poptávku Nepltí k dimenzování kotle.
VícePRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodná proměnná Vybraná spojitá rozdělení
PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA Náhodná proměnná Vybrná spojitá rozdělení Zákldní soubor u spojité náhodné proměnné je nespočetná množin. Z je tedy podmnožin množiny reálných čísel (R). Distribuční funkce
VíceSMR 2. Pavel Padevět
SR 2 Pvel Pevět PRINCIP VIRTUÁLNÍCH PRACÍ Silová meto Rámová konstruke, symetriké konstruke Prinipy pro symetriké konstruke ztížené oeným ztížením. Symetriká konstruke ntimetriké ztížení. Os symetrie
VíceE = 1,1872 V ( = E Cu. (γ ± = 0, ,001 < I < 0,1 rozšířený D-H vztah)
GALVANICKÉ ČLÁNKY E = E red,rvý E red,levý E D = E red,rvý E ox,levý E D G = z E E E S = z = z T E T T Q= T S [] G = z E rg E E rs = = z, r rg T rs z = = T E T T T E E T T ν i E = E ln i z i mimo rovnováhu
VíceZákladní chemické výpočty I
Základní chemické výpočty I Tomáš Kučera tomas.kucera@lfmotol.cuni.cz Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 2. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Fakultní nemocnice v Motole 2017 Relativní
VícePístový efekt výtahů ve stavebních objektech
Pístový efekt výthů ve stvebních objektech Ing. Jiří Pokorný, Ph.D. Hsičský záchrnný sbor Morvskoslezského krje úzení odbor Opv Těšínská 39, 746 01 Opv e-il: jiripokorny@ujil.cz Klíčová slov Pístový efekt,
VícePříklad 1 (25 bodů) řešení Pro adiabatický děj platí vztah (3 body) pv konstanta, (1)
Přijímcí zkoušk n nvzující mgisteské stuium - 14 Stuijní pogm Fyzik - všechny oboy komě Učitelství fyziky mtemtiky po stření školy Vint A Příkl 1 (5 boů) Zjenoušený moel výstřelu ze vzuchovky si přestvme
VíceHlavní body - magnetismus
Mgnetismus Hlvní body - mgnetismus Projevy mgt. pole Zdroje mgnetického pole Zákldní veličiny popisující mgt. pole Mgnetické pole proudovodiče - Biotův Svrtův zákon Mgnetické vlstnosti látek Projevy mgnetického
Více25. KONFERENCE O GEOMETRII A POČÍTAČOVÉ GRAFICE
5 KONFERENCE O GEOMETRII A POČÍTAČOVÉ GRAFICE KRITÉRIA TĚTIVOVÉHO ČTYŘÚHELNÍKU Abstrkt Konvení čtřúhelník ABCD je tětivový právě tehd kdž pltí AB CD BC AD AC BD ptolemiovské kritérium Jiná s touto větou
VíceTenzor malé deformace
Moerní technologe ve stuu plkovné fk CZ..7/../7.8 Tenor mlé eformce stuní opor k přenášce SLO/EXTM Anlý stvu eformce těles e ž po řu esetletí enou nečetněších úloh mechnk. Účelem tohoto krátkého stuního
VíceChemie lambda příklady na procvičování výpočtů z rovnic
Chemie lambda příklady na procvičování výpočtů z rovnic Příklady počítejte podle postupu, který vám lépe vyhovuje (vždy je více cest k výsledku, přes poměry, přes výpočty hmotností apod. V učebnici v kapitole
VíceŘEŠENÍ OBVODŮ S TRANSIMPEDANČNÍMI OPERAČNÍMI ZESILOVAČI POMOCÍ GRAFŮ SIGNÁLOVÝCH TOKŮ
ŘEŠENÍ OBVODŮ S ANSMPEDANČNÍM OPEAČNÍM ESLOVAČ POMOÍ AFŮ SNÁLOVÝH OŮ ÚVOD Dlior Biolek, VA Brno rnsimpenční operční zesilovče (O) jsou perspektivní tegrovné ovoy, které jsou svými přenosovými vlstnostmi
VíceZavedení a vlastnosti reálných čísel PŘIROZENÁ, CELÁ A RACIONÁLNÍ ČÍSLA
Zvedení vlstnosti reálných čísel Reálná čísl jsou zákldním kmenem mtemtické nlýzy. Konstrukce reálných čísel sice není náplní mtemtické nlýzy, le množin reálných čísel R je pro mtemtickou nlýzu zákldním
VíceZÁKLADNÍ CHEMICKÉ VÝPOČTY
ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ VÝPOČTY Látkové množství - vyjadřování množství: jablka pivo chleba uhlí - (téměř každá míra má svojí jednotku) v chemii existuje univerzální veličina pro vyjádření množství látky LÁTKOVÉ
VíceII. INTEGRÁL V R n. Obr. 9.1 Obr. 9.2 Integrál v R 2. z = f(x, y)
. NTEGRÁL V R n Úvod Určitý integrál v intervlu, b Pro funki f :, b R jsme definovli určitý integrál jko číslo, jehož hodnot je obshem obrze znázorněného n obrázíh. Pro funki f : R n R budeme zvádět integrál
VíceStanovení územně specifických emisních faktorů ze spalování rafinérského plynu a propan butanu
Stanovení územně specifických emisních faktorů ze spalování rafinérského plynu a propan butanu Eva Krtková Sektorový expert IPPU Národní inventarizační systém skleníkových plynů Národní inventarizační
VíceNávrh základních kombinačních obvodů: dekodér, enkodér, multiplexor, demultiplexor
Předmět Ústv Úloh č. 2 BDIO - Digitální obvody Ústv mikroelektroniky Návrh zákldních kombinčních obvodů: dekodér, enkodér, multiplexor, demultiplexor Student Cíle Porozumění logickým obvodům typu dekodér,
VíceSložení soustav (roztoky, koncentrace látkového množství)
VZOROVÉ PŘÍKLADY Z CHEMIE A DOPORUČENÁ LITERATURA pro přípravu k přijímací zkoušce studijnímu oboru Nanotechnologie na VŠB TU Ostrava Doporučená literatura z chemie: Prakticky jakákoliv celostátní učebnice
VíceKomuniké. předsedy Nejvyššího kontrolního úřadu Slovenské republiky. prezidenta Účetního dvora Slovinské republiky
Komuniké předsedy Nejvyššího kontrolního úřdu Slovenské republiky prezident Účetního dvor Slovinské republiky prezident Nejvyššího kontrolního úřdu, Česká republik prezident rkouského Účetního dvor o výsledcích
Více(1) přičemž všechny veličiny uvažujeme absolutně. Její úpravou získáme vztah + =, (2) Přímé zvětšení Z je dáno vztahem Z = =, a a
Úloh č. 3 Měření ohniskové vzdálenosti tenkých čoček 1) Pomůcky: optická lvice, předmět s průhledným milimetrovým měřítkem, milimetrové měřítko, stínítko, tenká spojk, tenká rozptylk, zdroj světl. ) Teorie:
Vícea i,n+1 Maticový počet základní pojmy Matice je obdélníkové schéma tvaru a 11
Mticový počet zákldní pojmy Mtice je obdélníkové schém tvru 2...... n 2 22. 2n A =, kde ij R ( i =,,m, j =,,n ) m m2. mn ij R se nzývjí prvky mtice o mtici o m řádcích n sloupcích říkáme, že je typu m/n
VíceZn + 2HCl ZnCl 2 + H 2
ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ VÝPOČTY autoři, obrázky: Mgr. Hana a Radovan Sloupovi 1. Kluci z chemického kroužku chystají ke dni otevřených dveří balón, který má obsah 10 litrů. Potřebují jej naplnit vodíkem, který
Vícestechiometrický vzorec, platné číslice 1 / 10
Základní chemické zákony Chemické zákony, látkové množství, atomová a molekulová hmotnost, stechiometrický vzorec, platné číslice http://z-moravec.net 1 / 10 Zákony zachování Zákon zachování hmoty Lavoisier,
VíceSPOLUSPALOVÁNÍ TUHÉHO ALTERNATIVNÍHO PALIVA VE STANDARDNÍCH ENERGETICKÝCH JEDNOTKÁCH
SPOLUSPALOVÁNÍ TUHÉHO ALTERNATIVNÍHO PALIVA VE STANDARDNÍCH ENERGETICKÝCH JEDNOTKÁCH Teplárenské dny 2015 Hradec Králové J. Hyžík STEO, Praha, E.I.C. spol. s r.o., Praha, EIC AG, Baden (CH), TU v Liberci,
VíceÚstřední komise Chemické olympiády. 55. ročník 2018/2019 TEST ŠKOLNÍHO KOLA. Kategorie E ŘEŠENÍ
Ústřední komise Chemické olympiády 55. ročník 2018/2019 TEST ŠKOLNÍHO KOLA Kategorie E ŘEŠENÍ ANORGANICKÁ CHEMIE 16 BODŮ Úloha 1 Vlastnosti sloučenin manganu a chromu 8 bodů 1) Elektronová konfigurace:
Více2. Funkční řady Studijní text. V předcházející kapitole jsme uvažovali řady, jejichž členy byla reálná čísla. Nyní se budeme zabývat studiem
2. Funkční řd Studijní text 2. Funkční řd V předcházející kpitole jsme uvžovli řd, jejichž člen bl reálná čísl. Nní se budeme zbývt studiem obecnějšího přípdu, kd člen řd tvoří reálné funkce. Definice
VícePROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 3, 4
UNIVERZITA TOMÁŠE ATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESY V TECHNICE UDOV cvičení 3, 4 část Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského
VíceCHOVÁNÍ ARZENU A SÍRY V PROCESU PYROLÝZY HNĚDÉHO UHLÍ
CHOVÁNÍ ARZENU A SÍRY V PROCESU PYROLÝZY HNĚDÉHO UHLÍ Marcela Šafářová a, Jaroslav Kusý a, Lukáš Aněl a, Karel Ciahotný b a Výzkumný ústav pro hněé uhlí a.s., Buovatelů 2830, Most safarova@vuhu.cz, kusy@vuhu.cz,
VíceRYCHLÉ ELEKTROFORETICKÉ STANOVENÍ MOČOVÉ KYSELINY V ALANTOICKÉ TEKUTINĚ S DÁVKOVÁNÍM Z KRÁTKÉHO KONCE KAPILÁRY. PETR TŮMA a EVA SAMCOVÁ.
RYCHLÉ ELEKTROFORETICKÉ STANOVENÍ MOČOVÉ KYSELINY V ALANTOICKÉ TEKUTINĚ S DÁVKOVÁNÍM Z KRÁTKÉHO KONCE KAPILÁRY PETR TŮMA EVA SAMCOVÁ Ústv biochemie, molekulární buněčné biologie, 3. lékřská fkult, Univerzit
VíceMatematika II: Testy
Mtemtik II: Testy Petr Schreiberová Ktedr mtemtiky deskriptivní geometrie VŠB - Technická univerzit Ostrv Mtemtik II - testy 69. Řy 9 - Test Ktedr mtemtiky deskriptivní geometrie, VŠB - Technická univerzit
VíceGrafické řešení úloh LP se dvěma neznámými
. přenáška Grafické řešení úloh LP se věma nenámými Moel úlohy lineárního programování, který obsahuje poue vě nenámé, le řešit graficky v rovině pravoúhlých souřaných os. V této rovině se nejprve obraí
VíceP2 Číselné soustavy, jejich převody a operace v čís. soustavách
P Číselné soustvy, jejich převody operce v čís. soustvách. Zobrzení čísl v libovolné číselné soustvě Lidé využívjí ve svém životě pro zápis čísel desítkovou soustvu. V této soustvě máme pro zápis čísel
VíceSoustava kapalina + tuhá látka Izobarický fázový diagram pro soustavu obsahující vodu a chlorid sodný
Soustv kpl + tuhá látk Izobrcký fázový dgrm pro soustvu obshující vodu chlord sodý t / o C H 2 O (s) + esyceý roztok 30 20 10 0-10 -20 t I t II esyceý roztok 2 1 p o NCl (s) + syceý roztok eutektcký bod
VíceKolmost rovin a přímek
Kolmost rovin a přímek 1.Napište obecnou rovnici roviny, která prochází boem A[ 7; ;3] a je kolmá k přímce s parametrickým vyjářením x = + 3 t, y = t, z = 7 t, t R. Řešení: Hleanou rovinu si označíme α:
Více1. ÚPRAVY ALGEBRAICKÝCH VÝRAZŮ V REÁLNÉM OBORU 1.1. ZLOMKY A ABSOLUTNÍ HODNOTA
1. ÚPRAVY ALGEBRAICKÝCH VÝRAZŮ V REÁLNÉM OBORU 1.1. ZLOMKY A ABSOLUTNÍ HODNOTA V této kpitole se ozvíte: co rozumíme lgebrickým výrzem; jk jsou efinovány zlomky jké záklní operce s nimi prováíme; jk je
VíceChemické výpočty 11. Stechiometrické výpočty (včetně reakcí s ideálními plyny); reakce s přebytkem výchozí látky
Chemické výpočty 11 Stechiometrické výpočty (včetně reakcí s ideálními plyny); reakce s přebytkem výchozí látky Ing. Martin Pižl Skupina koordinační chemie místnost A213 E-mail: martin.pizl@vscht.cz Web:
VíceEXPERIMENTÁLNÍ METODY I. 2. Zpracování měření
FSI VUT v Brně, Energetický ústav Odbor termomechanik a technik prostředí prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. EXPERIMENTÁLNÍ METODY I OSNOVA. KAPITOLY. Zpracování měření Zpracování výsledků měření (nezávislých
VíceLineární nerovnice a jejich soustavy
teorie řešené úlohy cvičení tipy k mturitě výsledky Lineární nerovnice jejich soustvy Víš, že pojem nerovnice není opkem pojmu rovnice? lineární rovnice má většinou jediné řešení, kdežto lineární nerovnice
VíceTřídění látek. Chemie 1.KŠPA
Třídění látek Chemie 1.KŠPA Systém (soustava) Vymezím si kus prostoru, látky v něm obsažené nazýváme systém soustava okolí svět Stěny soustavy Soustava může být: Izolovaná = stěny nedovolí výměnu částic
Více