Jaký je mechanismus snižování nerovných šancí na vzdělání podle sociálního původu?

Transkript

1 DISKUSE Jký je mechnismus snižování nerovných šncí n vzdělání podle sociálního původu? Petr Mtějů jeho tým Sociologie vzdělání strtifikce v Sociologickém ústvu Akdemie věd České repuliky, v.v.i., ptří k jedněm z nejlepších českých sociologů. Dokzují to nejen reprezentcí nší sociologie n zhrničních konferencích vědeckých setkáních, le tké prvidelnými pulikcemi v Sociologickém čsopise / Czech Sociologicl Review. Jejich výpovědi o české společnosti jsou vědecky ojektivní, empiricky podložené hodnotově neutrální. Text, který české sociologické oci v tomto čísle Sociologického čsopisu předložili, vyočuje z tohoto rámce. Interpretce nlyzovných dt v textu přeshuje změření hodnotově neutrální sociologie přiližuje se ngžovné sociologii. V úvodu závěru to utoři smi zdůrzňují, když rgumentují pro těsnější sepětí mezi sociologickým poznáním optřeními veřejných (sociálních) politik. Anlýz je změřen n holndský český vzdělávcí systém. Autoři ukzují, že nerovnosti v přístupu k vysokoškolskému vzdělání jsou v České repulice vyšší než v Nizozemsku. Oě země se liší způsoem finncování vysokoškolského studi. U nás se z studium nepltí, v Nizozemsku no. V přípdě České repuliky utoři hovoří o nepřímé finnční podpoře vysokoškolsky studujících, v přípdě Nizozemsk o přímé podpoře, jež je výsledkem vysokoškolských reforem z roku V závěru stti čteme: Pokud jde o roli reformy finnční pomoci studentům, nlýz ukázl, že nvzdory postupně rostoucí výši školného, zejmén v roce 1986, trend snižování nerovností v přístupu k terciárnímu vzdělání pokrčovl i u mldších věkových skupin Nizozemců, kteří zhájili vysokoškolské studium po reformách po roce 1986, yli tk touto reformou ovlivněni. Ačkoli zde nelze rgumentovt kuzlitou, je vliv reformy finncování studentů zvedené v roce 1986 v dtech z Nizozemsko zřetelný (s tohoto čísl). Z hledisk rovnosti šncí n vysokoškolské vzdělání je holndský vysokoškolský systém prezentován jko efektivnější než systém český. V závěru k tomu utoři dodávjí, že z tohoto úhlu pohledu y text měl přispět k diskusi o úloze systému finncování finnční pomoci studentům jejich vlivu n nerovnosti v šncích n dosžení vysokoškolského vzdělání v České repulice (s tohoto čísl). V tomto komentáři se neudu zývt typem nlyzovných dt, konkrétními výpočetními technikmi, nlytickými postupy sttistickými opercemi. Změřím se pouze n prezentovné závěry. Podle nich finnční spoluúčst vysokoškoláků n studiu jejich přímá finnční podpor je efektivnější systém než jejich nepřímá podpor, protože snižuje sociální nerovnosti v přístupu ke vzdělání (Nizozemsko versus Česká repulik). To čtu jko hlvní poselství textu. Je-li toto řečeno přijmeme-li, že tomu tkto skutečně je, musí ýt ovšem tké řečeno, jk tkový mechnismus funguje. Proč školné n vysokých školách přímá podpor studujících snižuje sociální strtifikci ve vzdělání? Jk se v tkovém Sociologický ústv AV ČR, v.v.i., Prh

2 Sociologický čsopis/czech Sociologicl Review, 2009, Vol. 45, No. 5 systému snižují socioekonomické nerovnosti v přístupu ke vzdělání? A to v textu chyí. Přitom y to utoři měli říci jsně, zřetelně explicitně, protože v sociálně strtifikčním výzkumu yl ž doposud efekt školného n nerovné šnce n vzdělání popisován spíše odlišně. O co jde? Sociologové prcují s koncepty vzdělnostních nerovností třídních nerovností ve vzdělání. První koncept slouží výzkumníkům k popisu rozdílů mezi jednotlivými vzdělnostními stupni, jichž lidé ve společnostech doshují. Sociologové jej využívjí jko nástroj při explncích sociálních fenoménů. V nlýzách ukzují, jk se vzdělnostní stupně v jednotlivých společnostech odlišují jk se tyto odlišnosti promítjí do kždodenního jednání lidí. Druhý koncept rámuje nerovnosti spojené s rodinou původu, v níž děti vyrůstjí, s ohledem n vzdělání, které získávjí. Jedná se o ekvivlent nerovných šncí n vzdělání vzhledem k sociální třídě původu. Již od 50. let 20. století empirická zjištění ukzují, že ne všichni potomci mjí stejné šnce n dosžení stejného vzdělání. V žádné zemi neyl ztím etlován tkový vzdělávcí systém, y v jeho rámci měli potomci rodičů z různých sociálních tříd stejné šnce n stejné vzdělání. V některých vzdělávcích soustvách jsou tyto šnce vyšší, v jiných nižší, nicméně ve všech zemích nerovné šnce n vzdělání stále existují [Shvit, Blossfeld 1993; Bowles, Gintis, Groves 2005; Shvit, Arum, Gmorn 2007]. Klsickým řešením, jk snížit třídní nerovnosti v doshování vzdělání, je otevírání vzdělávcího systému. Jinými slovy řečeno: dát šnci studovt co největšímu počtu mldých lidí. Od 60. let 20. století je toto řešení plikováno ve většině zemí zápdní Evropy. Počet studujících mldých lidí s dokončenými vyššími stupni vzdělání roste. Neznmená to ovšem, že se tké snižují nerovné šnce n vzdělání podle sociálního původu. V roce 1993 Adrin Rftery Michel Hout pulikovli mezikohortní nlýzu irské společnosti z hledisk vývoje nerovných šncí n vzdělání formulovli teorii mximálně udržovné nerovnosti (Mximlly Mintined Inequlity MMI). 1 Oecnou pointu této teorie ilustruje grf 1. Předstvme si, že n ose X máme čs n ose Y podíl vysokoškoláků ve vyrné zemi. Pokud ychom nezohledňovli sociální původ (sociální třídu rodičů) stále větší podíl mldých lidí y mohl studovt vysokou školu, měli ychom v grfu pouze jednu křivku, která y rostl z jeho levého dolního rohu směrem k jeho prvému hornímu rohu. Když zohledníme sociální původ (rozdělíme npříkld společnost do třech sociálních tříd), dostneme tři rostoucí křivky. Vzdálenosti mezi nimi (prmetry v grfu 1) pk ukzují velikost nerovných šncí n vysokoškolské vzdělání podle sociálního původu potomků. Tyto prmetry jsou empirickým oshem konceptu třídních nerovností ve vzdělání pro výzkum sociální strtifikce sociologie vzdělání jsou mnohem důležitější než smotné křivky růstu neo poklesu podílu vysokoškoláků v populci. Podle teorie MMI smotný růst podílu studujících ještě nemusí vést ke snížení šncí n vzdělání podle sociálního původu. Je-li vzrůstjící podíl studujících stejný vzhle- 1 Argumenty pro širší pltnost této teorie srov. v Shvit, Blossfeld [1993]. 1034

3 Tomáš Ktrňák: Jký je mechnismus snižování nerovných šncí n vzdělání? Grf 1. Stilit třídních nerovností ve vzdělání čs Grf 2. Snižování třídních nerovností ve vzdělání čs Grf 3. Zvyšování třídních nerovností ve vzdělání Zdroj: utor. čs 1035

4 Sociologický čsopis/czech Sociologicl Review, 2009, Vol. 45, No. 5 dem ke všem sociálním třídám, reltivní šnce n dosžení stejného vzdělání se mezi nimi v čse nemění (velikost prmetrů i zůstává stejná). Nerovné šnce n vzdělání se sníží ž tehdy, kdy je počet studujících z nejvyšších sociálních tříd kompletní (téměř všichni potomci z těchto tříd doshují těch nejvyšších stupňů vzdělání) ve vzdělávcích stupních je stále volná kpcit [Rftery, Hout 1993]. Jk lze tedy snížit nerovnost v šncích n vzdělání podle sociálního původu, když expnze vzdělávcího systému k tomu nemusí nutně vést? Pokud vyjdeme z předpokldu, že rozdíly mezi sociálními třídmi jsou především v ekonomické rovině, řešením je redukce těchto rozdílů. Roert Erikson [1996] n příkldu Švédsk nedávno ukázl, že oslování ekonomických třídních diferencí osluje nerovné šnce n vzdělání podle sociálního původu. V letech 20. století se ekonomické třídní diference ve švédské společnosti snižovly díky progresivnímu zdnění redistriucím v rámci sociálního státu (přídvky n děti, nejrůznější peněžní dávky mteriální pomoc rodinám nižších sociálních tříd). Cílem ylo vyrovnt ekonomické podmínky dětí z rozdílných sociálních prostředí. Společně s tím yly zrušeny veškeré popltky spojené se středním vysokoškolským studiem. Strvu ve školách zdrvotní péči pro žáky zčl hrdit švédský stát. Učenice výukové mteriály pro žáky zákldních střední škol zčly ýt dostupné zdrm. Zkrátk v posledních desetiletích 20. století yl ve švédské společnosti zveden tková optření, jejichž cílem ylo rozpojit vzu mezi vzdělnostními šncemi potomků ekonomickými zdroji jejich rodin původu [Breen 1997]. Tím se nejen snížily nerovné šnce n vzdělání podle sociálního původu, jk ukzuje grf 2 (prmetry se snížily křivky se k soě v čse přiližují), le tké vzrostl sociální fluidit švédské společnosti [k tomu srov. Jonsson 2004; Breen, Jonsson 2007]. Oslil vz mezi sociálním původem (sociální třídou rodičů) změstnneckou pozicí potomk (jeho/její sociální třídou). Švédská společnost se stl rovnostářštější, sprvedlivější s ohledem n sociální původ méně sociálně determinující než jiné zápdoevropské země. Řešení, které nvrhují utoři pulikovné stti ke snížení nerovných šncí n vzdělání podle sociálního původu, je zcel opčné než řešení plikovné ve švédské společnosti. Zvedením školného n vysokých školách v České repulice (ť už v jkékoliv podoě) ychom podle švédského řešení posílili vzu mezi výchozím sociálním prostředím šncemi n vysokoškolské vzdělání. Vzdělnostní šnce potomků y se stly závislejšími n ekonomických zdrojích rodin původu sociální třídě rodičů. Efektem tohoto kroku y yl růst nerovných šncí n vzdělání (grf 3). Tím neříkám, že y český vysokoškolský systém neměl ýt reformován, ť už směrem k vyšší, neo nižší přímé finnční účsti studujících. Pouze konsttuji, že ve světle švédského řešení není jsné, jk zvedení školného přímé finnční podpory studujících ude oslovt nerovnosti v šncích n vysokoškolské vzdělání v České repulice. Nemám důvod nevěřit předloženému tvrzení utorů stti, že tomu tk ude. Nerozumím všk mechnismu tohoto řešení. Domnívám se, že je potře jej ojsnit. Doufám tedy, že způso oslování nerovných šncí n vzdělání podle sociálního původu ude pro tento dtelský 1036

5 Tomáš Ktrňák: Jký je mechnismus snižování nerovných šncí n vzdělání? tým výzvou i v dlších letech. Doufám tké, že ude připrven stť, ť už teoreticky, neo empiricky orientovná, v níž se tito utoři (neo kdokoliv jiný) změří n mechnismus snižování šncí n vysokoškolské vzdělání pomocí finnční spoluúčsti studujících ojsní jej. Byl-li totiž popsán empirická fkt ukázáno, že školné přímá podpor studujících n vysokých školách v Nizozemsku snižuje nerovné šnce n vzdělání podle sociálního původu, je nezytné ojsnit, jk y se zvedením tkového systému snížily nerovné šnce n vzdělání v České repulice. Tuto explnci v předložení stti postrádám. A do té doy, než ude hotov, ude pro mě přesvědčivější švédský způso snižování nerovných šncí n vzdělání podle sociálního původu. Tomáš Ktrňák Litertur Bowles, S., H. Gintis, M. O. Groves (ed.) Unequl Chnces: Fmily Bckgroud nd Economic Success. Princeton, N.J.: Princeton University Press. Breen, R Inequlity, Economic Growth nd Socil Moility. British Journl of Sociology 48 (3): Breen, R., J. O. Jonsson Explining Chnge in Socil Fluidity: Eductionl Equliztion nd Eductionl Expnsion in Twentieth-Century Sweden. Americn Journl of Sociology 112 (6): Erikson, R Explining Chnge in Eductionl Inequlity: Economic Security nd School Reforms. Pp in R. Erikson, J. O. Jonsson (eds.). Cn Eduction Be Equlized? Boulder, CO: Westview Press. Jonsson, J. O Equlity t Hlf? Socil Moility in Sweden, Pp in R. Breen, R. Luijkx (eds.). Socil Moility in Europe. Oxford: Oxford University Press. Rftery, A. E., M. Hout Mximlly Mintined Inequlity: Expnsion, Reform, nd Opportunity in Irish Eduction, Sociology of Eduction 66 (1): Shvit, Y., H. P. Blossfeld Persistent Inequlity. Chnging Eductionl Attinment in Thirteen Countries. Boulder, CO, Sn Frncisco, Oxford: Westview Press. Shvit, Y., R. Arum, A. Gmorn Strtifiction in Higher Eduction: A Comprtive Study. Stnford: Stnford University Press. 1037