Integrály definované za těchto předpokladů nazýváme vlastní integrály.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Integrály definované za těchto předpokladů nazýváme vlastní integrály."

Transkript

1 Mtemtik II.5. Nevlstní integrály.5. Nevlstní integrály Cíle V této kpitole poněkud rozšíříme definii Riemnnov určitého integrálu i n přípdy, kdy je integrční oor neohrničený (tj. (, >, <, ), přípdně (, ) ) neo je neohrničená integrovná funke. Tyto zoeněné určité integrály se nzývjí nevlstní. Seznámíme se se dvěm typy nevlstníh integrálů. Předpokládné znlosti Předpokládáme, že znáte pojem určitý integrál, předpokldy eistene vlstnosti určitého integrálu, že znáte zákldní metody výpočtu určitého integrálu. Předpokládá se znlost pojmu limit funke postupy výpočtu těhto limit (Mtemtik I, kpitoly...). Výkld V definii Riemnnov určitého integrálu f ( d ) jsme vyházeli ze dvou předpokldů:. Integrční oor je konečný uzvřený intervl <, >.. Integrovná funke f( ) je n tomto intervlu ohrničená (ohrničená zdol i shor viz or...5). Integrály definovné z těhto předpokldů nzýváme vlstní integrály. Jestliže se v určitém integrálu ojeví neohrničený intervl neo neohrničená funke, hovoříme o nevlstníh integráleh. Rozeznáváme dv druhy nevlstníh integrálů:. Je-li intervl, n kterém integrujeme, neohrničený, hovoříme o nevlstním integrálu prvního druhu (nevlstní integrál n neohrničeném intervlu). Jde o integrály typu f ( d ), f ( d ), f ( d ).. Je-li integrovná funke v intervlu <, > neohrničená (tedy nespojitá), hovoříme o nevlstníh integráleh druhého druhu. e Může se vyskytnout i komine uvedenýh dvou typů, npříkld integrál d

2 Mtemtik II.5. Nevlstní integrály Nevlstní integrály. druhu (integrály n neohrničeném intervlu) Uvžujme funki f( ) definovnou n intervlu <, ), R. Předpokládejme, že pro kždé <, ) eistuje určitý integrál f ( d ). Pk můžeme definovt funki F vzthem F () = f() d,. Nyní udeme neomezeně zvětšovt horní mez udeme sledovt, jk se hová veličin F (). Situe je znázorněn n orázku.5.. Or..5.. Definie nevlstního integrálu n neohrničeném intervlu <, ) Zelená ploh předstvuje hodnotu integrálu f ( d ). Při posouvání nás ude zjímt, zd se hodnot tohoto integrálu líží k nějkému konečnému číslu L (tj. zd eistuje konečná limit) neo tto hodnot roste nde všeky meze (limit je hodnot neeistuje (hodnot osiluje). Definie.5.. (Definie nevlstního integrálu. druhu) Je-li funke f( ) spojitá pro všehn čísl, pk integrál tvru f ( d ) neo ), přípdně nzýváme nevlstní integrál prvního druhu (n nekonečném intervlu) přiřzujeme mu hodnotu rovnou limitě f ( d ) = lim f( d ) = L

3 Mtemtik II.5. Nevlstní integrály Je-li L konečné číslo, říkáme, že uvžovný nevlstní integrál konverguje (je konvergentní). V opčném přípdě, tj. když limit je nevlstní ( L = neo L = ) neo neeistuje, říkáme, že nevlstní integrál diverguje (je divergentní). Řešené úlohy Příkld.5.. Vypočtěte integrál d. + Řešení: Budeme postupovt podle definie.5.. Nejprve nlezneme pomonou funki horní meze F () = f() d potom spočítáme její limitu L = lim F ( ). [ ], tkže + F ( ) = d= rtg = rtg rtg = rtg π L= lim F( ) = lim rtg =. Integrál tedy konverguje pltí π d =. + Or..5.. Grf funke f( ) = pro

4 Mtemtik II.5. Nevlstní integrály Příkld.5.. Vypočtěte integrál d. + Řešení: Postupujeme stejně jko v předházejíím příkldu , tkže F() = d = d = ln( + ) = ln( ) L= lim F( ) = lim ln( + ) =. Integrál tedy diverguje. Or..5.. Grf funke f( ) = pro + Příkld.5.. Vypočtěte integrál Řešení: V tomto přípdě je os d. [ ], tkže F () = osd= sin = sin L = lim F ( ) = lim sin neeistuje (hodnoty funke osilují mezi - +. Integrál tudíž rovněž diverguje. - -

5 Mtemtik II Příkld.5.. Pro která p je nevlstní integrál p d, p > konvergentní?.5. Nevlstní integrály Řešení: Nejprve počítejme tento integrál pro p. p+ p p p ( ) F () = d= = + p. p Musíme určit limitu lim. Jedná se o moninnou funki s eponentem s = p. N orázku.5. jsou grfy moninné funke s y =, > pro různá s (viz Mtemtik I, kpitol.5.). Or..5.. Grf funke y =, s R, > s Z grfu.5. vidíme, že pro s = p > (tedy pro p < ) je p ( ) L= lim F( ) = lim =, integrál diverguje. p p lim =, proto Pro s = p< (tedy pro p > ) je p ( ) p lim =, proto L= lim F( ) = lim = =, integrál konverguje. p p p Ještě musíme uvžovt možnost, že p =. V tomto přípdě F( ) = d = [ ln ] = ln ln = ln, pk - -

6 Mtemtik II.5. Nevlstní integrály L= lim F( ) = lim ln =,, integrál diverguje. Shrnutí: konverguje pro p > d p. diverguje pro p Poznámky. Hrnie mezi konvergení divergení je p =.. Stejný výsledek dostneme i pro přípdy, kdy dolní mez integrálu neude, le liovolné číslo d >. Výkld Nprosto nlogiky definujeme nevlstní integrál f ( d ) n intervlu (, >, R. Předpokládejme, pro kždé (, > eistuje určitý integrál f ( d ). Pk můžeme definovt funki G vzthem G () = f() d, vyšetřujeme limitu L = lim G ( ). Terminologie je stejná jko v definii.5.. Or Definie nevlstního integrálu n neohrničeném intervlu (, > Poznámk Je-li funke f( ) spojitá n intervlu (, ) konvergují-li pro liovolné číslo o - -

7 Mtemtik II.5. Nevlstní integrály nevlstní integrály L = f( ) d, L = f( ) d, pk definujeme nevlstí integrál n intervlu (, ) : f ( d ) = L+ L. Příkld.5.5. Vypočtěte integrál e d. Řešení: Funke f ( ) = e je spojitá pro všehn reálná. Nlezněme nejprve primitivní funki k dné funki: sustitue: t t e d= = t = e dt = e = e + C d= dt. G () = e d= e = e, tkže L lim G( ) lim e = = = lim e = =. Integrál tedy konverguje pltí Příkld.5.6. Vypočtěte integrál e d=. d +. Řešení: Integrál rozdělíme n dv nevlstní integrály npř. d = d + d. Pro první integrál pltí G () = d= d= rtg rtg = + +, - -

8 Mtemtik II.5. Nevlstní integrály π π L = lim G( ) = lim ( rtg ) = = (konverguje). Pro druhý integrál dostneme F( ) = d = d = rtg rtg = + + L, π π = lim F( ) = lim ( rtg ) = = (konverguje). Tedy L = L (grf je souměrný podle osy y).. To nás nepřekvpuje, protože integrovná funke f( ) = je sudá + Or Grf funke f( ) = + π π π Proto d = L + L = + = (integrál konverguje). + Poznámk Pomoí nevlstního integrálu. druhu definujeme pro > funki Gm: t Γ ( ) = e t dt, která má řdu zjímvýh vlstností. Npříkld pltí Γ () =, Γ ( n+ ) = n! pro n N. - -

9 Mtemtik II.5. Nevlstní integrály Nevlstní integrály. druhu (integrály z neohrničené funke) Uvžujme funki f( ) definovnou n intervlu <, ),, R, <. Předpokládejme, že je tto funke spojitá n intervlu <, ) pro kždé <, ) (tedy eistuje určitý integrál vzthem f ( d ) ), ztímo lim f( ) =. Pk můžeme definovt funki F F () = f() d, <. Nyní udeme sledovt, jk se hová veličin zlev. Situe je znázorněn n orázku.5.7. F (), když se horní mez přiližuje k odu Or Definie nevlstního integrálu z neohrničené funke n intervlu <, ) Modrá ploh předstvuje hodnotu integrálu f ( d ). Při posouvání nás ude zjímt, zd se hodnot tohoto integrálu líží k nějkému konečnému číslu L (tj. zd eistuje konečná limit), neo zd se tto hodnot nekonečně zvětšuje (limit je přípdně hodnot neeistuje (hodnot osiluje). Definie.5.. (Definie nevlstního integrálu. druhu) Je-li funke f ( d ) neo ), f( ) spojitá n intervlu <, ), ztímo lim f( ) =, pk integrál tvru nzýváme nevlstní integrál druhého druhu (neohrničené funke) přiřzujeme mu hodnotu rovnou limitě - 5 -

10 Mtemtik II.5. Nevlstní integrály f ( d ) = lim f( d ) = L. Je-li L konečné číslo, říkáme, že uvžovný nevlstní integrál konverguje (je konvergentní). V opčném přípdě, tj. když limit je nevlstní ( L = neo L = ) neo neeistuje, říkáme, že nevlstní integrál diverguje (je divergentní). Řešené úlohy Příkld.5.7. Vypočtěte integrál d. Řešení: Integrovná funke je spojitá n intervlu <, ) v odě =není definován (or..5.8). Protože pltí lim. druhu (z neohrničené funke). + = =, jedná se o nevlstní integrál Or Grf funke f( ) = Nejprve nlezneme pomonou funki F () = f() d, < potom spočítáme její limitu zlev L= lim F( )

11 Mtemtik II.5. Nevlstní integrály sustitue: = t t F () = d= d= dt = dt t = = t d = dt, = =. Vypočteme limitu pro : L= lim F( ) = lim = =. Integrál je tedy konvergentní pltí: d =. Výkld Nprosto nlogiky definujeme nevlstní integrál f ( d ) n intervlu (, >,, R, <. Předpokládejme, že je tto funke spojitá n intervlu (, > pro kždé (, > (tedy eistuje určitý integrál f ( d ) ), ztímo lim f( ) =. Pk + můžeme definovt funki G vzthem G () = f() d, <. Vyšetřujeme limitu pro +. Terminologie oznčení jsou stejné jko v definii

12 Mtemtik II.5. Nevlstní integrály Or Definie nevlstního integrálu z neohrničené funke n intervlu ( >, Poznámk Má-li integrovná funke víe odů, v nihž je funke neohrničená ( lim f( ) = ), rozdělíme intervl integre n tolik dílčíh intervlů, y v kždém z nih yl jediný od v horní neo v dolní mezi, ve kterém je limit nevlstní. Konvergují-li nevlstní integrály ve všeh těhto dílčíh intervleh, pk z jeho hodnotu n elém intervlu povžujeme součet jeho hodnot n dílčíh intervleh. Je-li nevlstní integrál divergentní spoň n jednom dílčím intervlu, povžujeme jej z divergentní n elém intervlu. Řešené úlohy Příkld.5.8. Vypočtěte integrál d. Řešení: Integrovná funke je spojitá n intervlu (, > v odě = není definován. Protože pltí lim = =+, jedná se o nevlstní integrál. druhu (z neohrničené + + funke). Grfem funke je rovnoosá hyperol s symptotmi = y =. Nejprve vypočteme určitý integrál n intervlu (, >, < : G ( ) = d= [ ln ] = ln ln. Nyní vypočteme limitu pro + : - 8 -

13 Mtemtik II.5. Nevlstní integrály + + ( ) L= lim G( ) = lim ln ln = ln ( ) =. Integrál je tedy divergentní. Příkld.5.9. Vypočtěte integrál d. Řešení: Studenti ovykle postupují následujíím způsoem: d = ( ) = + =. Někteří studenti dvkrát podtrhnou výsledek jsou spokojeni, jk to lehe zvládli. Přemýšlivé studenty výsledek zrzí. Vždyť pro integrční oor <, > je integrnd vždy kldný ( >, viz or..5.), tedy hodnot integrálu musí ýt kldná (lze ji interpretovt jko osh plohy pod dnou funkí). Kde je hy? Or..5.. Grf funke f( ) = Je zřejmé, že dná funke je n intervlu <, > neohrničená není definován v odě =. Rozdělíme tento intervl n dílčí intervly, y nevlstní limit yl vždy jen v jednom krjním odě intervlu: d = d + d udeme počítt dv nevlstní integrály. F () = d= = L = lim F( ) = lim = =

14 Mtemtik II.5. Nevlstní integrály Proto d diverguje. Pro druhý integrál vypočteme (podle předházejíí poznámky to není nutné): G () = d= = + L = lim F( ) = lim = + =. + Proto tké d diverguje. Shrnutí: Integrál d je divergentní. Poznámk. Nevlstní integrál prvního druhu (n neohrničeném intervlu) poznáte sndno, neoť v mezíh figuruje symol neo. Prolemtičtější je situe u nevlstníh integrálů druhého druhu, neoť n první pohled nemusí ýt ptrné, že je integrnd neohrničená funke, že se jedná o nevlstní integrál. Pokud ude student postupovt, jko y se jednlo o oyčejný integrál, může dostt nesprávný výsledek.. To, že v některém odě není integrovná funke definován ještě neznmená, že musí jít o nevlstní integrál. Npříkld funke sin tedy funke je ohrničená. Proto integrál není definován pro =, le sin lim =, π sin d není nevlstní, le jedná se o oyčejný integrál. To, že nám ude výpočet tohoto integrálu dělt potíže (viz kpitol.7), je jiný prolém. Bude nutno použít nějkou numerikou metodu. Kontrolní otázky. Zpište definii nevlstního integrálu n intervlu (, >, R (nlogie definie.5.).. Kdy je nevlstní integrál konvergentní kdy je divergentní?. Jký je rozdíl mezi nevlstními integrály prvního druhého druhu? - -

15 Mtemtik II.5. Nevlstní integrály. Zpište definii nevlstního integrálu n intervlu (, >,, R, <, jestliže lim f( ) = (nlogie definie.5.) Je nevlstní integrál π 6. Jsou integrály d konvergentní?. sin d ln d nevlstní? 7. Pro která p je integrál p d konvergentní? (Anlogie příkldu.5..). ) d) g) Úlohy k smosttnému řešení d ) d + e) d h). ) d ) d) e d e) g) rtg d h) d ) d f) d + + i) ln d ) rtg d + f) d i) + d d + + d + e ln e e d d d. ) d) d ) 5 7 d e) 8 d ) ln d d f) ( ) d - -

16 Mtemtik II.5. Nevlstní integrály. ) d) d ) ln d e) π d ) sin os d f) rsin d + π tg d Výsledky úloh k smosttnému řešení π π π. ) diverguje; ) ; ) diverguje; d) ; e) ; f) 8 8 ; g) π 5 5 ; h) π ; i) ln.. ) ; ) diverguje; ) ; d) ; e) 8ln π π π ; f) ; g) ; h) ; i).. ) 5 8 e ; ) ; ) ; d) e) ln ; f) diverguje. 5 ; e) diverguje; f) π.. ) ; ) diverguje; ) diverguje; d) ; Kontrolní test. Rozhodněte, zd nevlstní integrál d + je ). druhu rovná se, ). druhu diverguje, ). druhu rovná se, d). druhu diverguje.. Rozhodněte, zd nevlstní integrál + d je ). druhu rovná se, ). druhu rovná se, ). druhu diverguje, d). druhu diverguje.. Rozhodněte, zd nevlstní integrál d + + je ). druhu diverguje, ). druhu rovná se π, ). druhu rovná se π, d). druhu diverguje. - -

17 Mtemtik II.5. Nevlstní integrály. Rozhodněte, zd nevlstní integrál e d je ). druhu diverguje, ). druhu rovná se ). druhu diverguje, d). druhu rovná se 5. Vypočtěte nevlstní integrál ) d +. 6 π, ) 6 π, ) π, 6. Vypočtěte nevlstní integrál ) d., e. e π π, ) diverguje, ), d). 7. Vypočtěte nevlstní integrál e d. ), ), ) diverguje, d). 8. Vypočtěte nevlstní integrál π tg d. π d) diverguje. ), ) ln, ) diverguje, d) ln. 9. Vypočtěte nevlstní integrál e d ln. ), ), ) diverguje, d).. Vypočtěte nevlstní integrál 6 d. ( ) ) 6, ) diverguje, ), d)

18 Mtemtik II.5. Nevlstní integrály Výsledky testu. );. );. );. d); 5. ); 6. ); 7. ); 8. ); 9. d);. ). Průvode studiem Pokud jste správně odpověděli nejméně v 8 přípdeh, pokrčujte dlší kpitolou. V opčném přípdě je tře prostudovt kpitolu.5 znovu. Shrnutí leke Rozlišujeme dv druhy nevlstníh integrálů. Jednk může ýt integrál nevlstní kvůli tomu, že je integrční oor neohrničený (nevlstní integrály prvního druhu) neo není n integrčním ooru ohrničená integrovná funke (nevlstní integrály druhého druhu). Je-li funke f( ) definován n intervlu <, R zprv otevřeném integrovtelná n kždém dílčím uzvřeném intervlu <, >, <, pk definujeme nevlstní integrál prvního druhu f ( d ) = lim f( d ) n intervlu, ) druhého druhu f ( d ) = lim f( d ) <, resp. nevlstní integrál pro funki ( ) neohrničenou pro f. Anlogiky se zvedou nevlstní integrály n zlev otevřeném intervlu <, R. - -

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem objemu rotačního tělesa.

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem objemu rotačního tělesa. .. Ojem rotčního těles Cíle Seznámíte se s dlší plikcí určitého integrálu výpočtem ojemu rotčního těles. Předpokládné znlosti Předpokládáme, že jste si prostudovli zvedení pojmu určitý integrál (kpitol.).

Více

3. APLIKACE URČITÉHO INTEGRÁLU

3. APLIKACE URČITÉHO INTEGRÁLU APLIKACE URČITÉHO INTEGRÁLU APLIKACE URČITÉHO INTEGRÁLU V mtemtice, le zejmén v přírodních technických vědách, eistuje nepřeerné množství prolémů, při jejichž řešení je nutno tím či oním způsoem použít

Více

Riemannův určitý integrál.

Riemannův určitý integrál. Riemnnův určitý integrál. Definice 1. Budiž

Více

2. Funkční řady Studijní text. V předcházející kapitole jsme uvažovali řady, jejichž členy byla reálná čísla. Nyní se budeme zabývat studiem

2. Funkční řady Studijní text. V předcházející kapitole jsme uvažovali řady, jejichž členy byla reálná čísla. Nyní se budeme zabývat studiem 2. Funkční řd Studijní text 2. Funkční řd V předcházející kpitole jsme uvžovli řd, jejichž člen bl reálná čísl. Nní se budeme zbývt studiem obecnějšího přípdu, kd člen řd tvoří reálné funkce. Definice

Více

Výpočet obsahu rovinného obrazce

Výpočet obsahu rovinného obrazce Výpočet oshu rovinného orzce Pro výpočet oshu čtverce, odélník, trojúhelník, kružnice, dlších útvrů, se kterými se můžeme setkt v elementární geometrii, máme k dispozici vzorce Kdchom chtěli vpočítt osh

Více

Obsah rovinného obrazce

Obsah rovinného obrazce Osh rovinného orzce Nejjednodušší plikcí určitého integrálu je výpočet oshu rovinného orzce. Zčneme větou. Vět : Je-li funkce f spojitá nezáporná n n orázku níže roven f ( ) d. ;, je osh rovinného orzce

Více

Při výpočtu obsahu takto omezených rovinných oblastí mohou nastat následující základní případy : , osou x a přímkami. spojitá na intervalu

Při výpočtu obsahu takto omezených rovinných oblastí mohou nastat následující základní případy : , osou x a přímkami. spojitá na intervalu Geometrické plikce určitého integrálu Osh rovinné olsti Je-li ploch ohrničen křivkou f () osou Při výpočtu oshu tkto omezených rovinných olstí mohou nstt následující zákldní přípd : Nechť funkce f () je

Více

4.4.3 Kosinová věta. Předpoklady:

4.4.3 Kosinová věta. Předpoklady: 443 Kosinová vět Předpokldy 44 Př Rozhodni zd dokážeme spočítt zývjíí strny úhly u všeh trojúhelníků zdnýh pomoí trojie prvků (délek strn velikostí úhlů) V sinové větě vystupují dvě dvojie strn-protější

Více

x + F F x F (x, f(x)).

x + F F x F (x, f(x)). I. Funkce dvou více reálných proměnných 8. Implicitně dné funkce. Budeme se zbývt úlohou, kdy funkce není zdná přímo předpisem, který vyjdřuje závislost její hodnoty n hodnotách proměnných. Jeden z možných

Více

4.4.1 Sinová věta. Předpoklady: Trigonometrie: řešení úloh o trojúhelnících.

4.4.1 Sinová věta. Předpoklady: Trigonometrie: řešení úloh o trojúhelnících. 4.4. Sinová vět Předpokldy Trigonometrie řešení úloh o trojúhelnííh. Prktiké využití změřování měření vzdáleností, tringulční síť Tringulční síť je prolém měřit vzdálenosti dvou odů v krjině změříme velmi

Více

2. INTEGRÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ

2. INTEGRÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ . INTEGRÁLNÍ POČET FUNKE JEDNÉ PROMĚNNÉ Při řešení technických prolémů, ve fyzice pod. je velmi čsto tře řešit orácenou úlohu k derivování. K zdné funkci f udeme hledt funkci F tkovou, y pltilo F f. Budeme

Více

7. Integrální počet Primitivní funkce, Neurčitý integrál

7. Integrální počet Primitivní funkce, Neurčitý integrál 7. Integrální počet 7.. Primitivní funkce, Neurčitý integrál Definice 7. Říkáme, že F (x) je v intervlu (, b) (přitom může být tké =, b = + ) primitivní funkcí k finkci f(x), jestliže pro všechn x (, b)

Více

Až dosud jsme se zabývali většinou reálnými posloupnostmi, tedy zobrazeními s definičním

Až dosud jsme se zabývali většinou reálnými posloupnostmi, tedy zobrazeními s definičním Limit funkce. Zákldní pojmy Až dosud jsme se zbývli většinou reálnými posloupnostmi, tedy zobrzeními s definičním oborem N. Nyní obrátíme svou pozornost n širší třídu zobrzení. Definice.. Zobrzení f, jehož

Více

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem obsahu pláště rotačního tělesa.

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem obsahu pláště rotačního tělesa. .4. Obsh pláště otčního těles.4. Obsh pláště otčního těles Cíle Seznámíte se s dlší plikcí učitého integálu výpočtem obshu pláště otčního těles. Předpokládné znlosti Předpokládáme, že jste si postudovli

Více

Výfučtení: Goniometrické funkce

Výfučtení: Goniometrické funkce Výfučtení: Goniometriké funke Tentokrát se seriál ude zývt spíše mtemtikým než fyzikálním témtem. Pokud počítáte nějkou úlohu, ve které vystupují síly, tk je potřeujete dost čsto rozložit n součet dopočítt

Více

4.2.1 Goniometrické funkce ostrého úhlu

4.2.1 Goniometrické funkce ostrého úhlu .. Goniometriké funke ostrého úhlu Předpokldy: 7 Dnešní látku opkujeme už potřetí (poprvé n zčátku mtemtiky, podruhé ve fyzie) je to oprvdu důležité. C C C C C C Všehny prvoúhlé trojúhelníky s úhlem α

Více

INTEGRACE KOMPLEXNÍ FUNKCE KŘIVKOVÝ INTEGRÁL

INTEGRACE KOMPLEXNÍ FUNKCE KŘIVKOVÝ INTEGRÁL INTEGRAE KOMPLEXNÍ FUNKE KŘIVKOVÝ INTEGRÁL N konci kpitoly o derivci je uveden souvislost existence derivce s potenciálním polem. Existuje dlší chrkterizce potenciálného pole, která nebyl v kpitole o derivci

Více

Podobnosti trojúhelníků, goniometrické funkce

Podobnosti trojúhelníků, goniometrické funkce 1116 Podonosti trojúhelníků, goniometriké funke Předpokldy: 010104, úhel Pedgogiká poznámk: Zčátek zryhlit α γ β K α' l M γ' m k β' L Trojúhelníky KLM n nšem orázku mjí stejný tvr (vypdjí stejně), le liší

Více

KVADRATICKÁ FUNKCE (vlastnosti, grafy)

KVADRATICKÁ FUNKCE (vlastnosti, grafy) KVADRATICKÁ FUNKCE (vlstnosti, gr) Teorie Kvdrtikou unkí se nzývá kždá unke dná předpisem ; R,, R; D( ) je proměnná z příslušného deiničního ooru unke (nejčstěji množin R),, jsou koeiient kvdrtiké unke,

Více

Funkce jedné proměnné

Funkce jedné proměnné Funkce jedné proměnné Lineární funkce f: y = kx + q, D f = R, H f = R, grf je přímk množin odů [x, y], x D f, y = f(x) q úsek n ose y, tj. od [0, q], k směrnice, k = tn φ = 2 2 1 1, A[ 1, 2 ], B[ 1, 2

Více

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU 3. přednášk Vektorová lger Prvoúhlé souřdnice odu v prostoru Poloh odu v prostoru je vzhledem ke třem osám k soě kolmým určen třemi souřdnicemi, které tvoří uspořádnou trojici

Více

LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU

LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU ZDENĚK ŠIBRAVA 1. Obecné řešení lin. dif. rovnice 2.řádu s konstntními koeficienty 1.1. Vrice konstnt. Příkld 1.1. Njděme obecné řešení diferenciální rovnice (1) y

Více

{ } ( ) ( ) 2.5.8 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice. Předpoklady: 2301, 2508, 2507

{ } ( ) ( ) 2.5.8 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice. Předpoklady: 2301, 2508, 2507 58 Vzth mezi kořen koefiient kvdrtiké rovnie Předpokld:, 58, 57 Pedgogiká poznámk: Náplň zřejmě přeshuje možnost jedné vučoví hodin, příkld 8 9 zůstvjí n vičení neo polovinu hodin při píseme + + - zákldní

Více

10 Určitý integrál Riemannův integrál. Definice. Konečnou posloupnost {x j } n j=0 nazýváme dělením intervalu [a,b], jestliže platí

10 Určitý integrál Riemannův integrál. Definice. Konečnou posloupnost {x j } n j=0 nazýváme dělením intervalu [a,b], jestliže platí 10 Určitý integrál 10.1 Riemnnův integrál Definice. Konečnou posloupnost {x j } n j=0 nzýváme dělením intervlu [,b], jestliže pltí = x 0 < x 1 < < x n = b. Body x 0,...,x n nzýváme dělícími body. Normou

Více

26. listopadu a 10.prosince 2016

26. listopadu a 10.prosince 2016 Integrální počet Přednášk 4 5 26. listopdu 10.prosince 2016 Obsh 1 Neurčitý integrál Tbulkové integrály Substituční metod Metod per-prtes 2 Určitý integrál Geometrické plikce Fyzikální plikce K čemu integrální

Více

Seznámíte se s použitím určitého integrálu při výpočtu hmotnosti, statických momentů, souřadnic těžiště a momentů setrvačnosti.

Seznámíte se s použitím určitého integrálu při výpočtu hmotnosti, statických momentů, souřadnic těžiště a momentů setrvačnosti. Mtemtik II 5 Fzikálí plikce 5 Fzikálí plikce Cíle Sezámíte se s použitím určitého itegrálu při výpočtu hmotosti, sttických mometů, souřdic těžiště mometů setrvčosti Předpokládé zlosti Předpokládáme, že

Více

Nevlastní integrál. Úvod. Dosud jsme se zabývali Riemannovým integrálem, který je denován pro ohrani enou funkci

Nevlastní integrál. Úvod. Dosud jsme se zabývali Riemannovým integrálem, který je denován pro ohrani enou funkci Nevlsní inegrál Dosud jsme se zbývli Riemnnovým inegrálem, kerý je denován pro ohrni enou funki f() n uzv eném inervlu, b. Teno ur iý inegrál jsme zpisovli ve vru V omo lánku pon kud roz²í íme pojem Riemnnov

Více

Příklad 22 : Kapacita a rozložení intenzity elektrického pole v deskovém kondenzátoru s jednoduchým dielektrikem

Příklad 22 : Kapacita a rozložení intenzity elektrického pole v deskovém kondenzátoru s jednoduchým dielektrikem Příkld 22 : Kpcit rozložení intenzity elektrického pole v deskovém kondenzátoru s jednoduchým dielektrikem Předpokládné znlosti: Elektrické pole mezi dvěm nbitými rovinmi Příkld 2 Kpcit kondenzátoru je

Více

II. 5. Aplikace integrálního počtu

II. 5. Aplikace integrálního počtu 494 II Integrální počet funkcí jedné proměnné II 5 Aplikce integrálního počtu Geometrické plikce Určitý integrál S b fx) dx lze geometricky interpretovt jko obsh plochy vymezené grfem funkce f v intervlu

Více

Petriho sítě PES 2007/2008. ceska@fit.vutbr.cz. Doc. Ing. Tomáš Vojnar, Ph.D. vojnar@fit.vutbr.cz

Petriho sítě PES 2007/2008. ceska@fit.vutbr.cz. Doc. Ing. Tomáš Vojnar, Ph.D. vojnar@fit.vutbr.cz PES Petriho sítě p. 1/34 Petriho sítě PES 2007/2008 Prof. RNDr. Miln Češk, CS. esk@fit.vutr.z Do. Ing. Tomáš Vojnr, Ph.D. vojnr@fit.vutr.z Sz: Ing. Petr Novosd, Do. Ing. Tomáš Vojnr, Ph.D. (verze 06.04.2010)

Více

( a, { } Intervaly. Předpoklady: , , , Problém zapíšeme snadno i výčtem: { 2;3; 4;5}?

( a, { } Intervaly. Předpoklady: , , , Problém zapíšeme snadno i výčtem: { 2;3; 4;5}? 1.3.8 Intervly Předpokldy: 010210, 010301, 010302, 010303 Problém Množinu A = { x Z;2 x 5} zpíšeme sndno i výčtem: { 2;3; 4;5} Jk zpst množinu B = { x R;2 x 5}? A =. Jde o nekonečně mnoho čísel (2, 5 všechno

Více

Přehled základních vzorců pro Matematiku 2 1

Přehled základních vzorců pro Matematiku 2 1 Přehled zákldních vzorců pro Mtemtiku 1 1. Limity funkcí definice Vlstní it v bodě = : f() = ɛ > 0, δ > 0 tk, že pro : ( δ, δ), pltí f() ( ɛ, ɛ) Vlstní it v bodě = : f() = ɛ > 0, c > 0 tk, že pro : > c,

Více

Matematika II: Testy

Matematika II: Testy Mtemtik II: Testy Petr Schreiberová Ktedr mtemtiky deskriptivní geometrie VŠB - Technická univerzit Ostrv Mtemtik II - testy 69. Řy 9 - Test Ktedr mtemtiky deskriptivní geometrie, VŠB - Technická univerzit

Více

Studijní materiály ke 4. cvičení z předmětu IZSE

Studijní materiály ke 4. cvičení z předmětu IZSE ZSE 8/9 Studijní mteriály ke 4 vičení z předmětu ZSE Předkládný studijní mteriál je určen primárně studentům kterým odpdlo vičení dne 4 9 (velikonoční pondělí) Ke studiu jej smozřejmě mohou využít i studenti

Více

Výfučtení: Geometrické útvary a zobrazení

Výfučtení: Geometrické útvary a zobrazení Výfučtení: Geometrické útvry zorzení V geometrii očs nrzíme n to, že některé geometrické orzce vykzují jistou symetrii. Popřípdě můžeme slyšet, že nějké dv útvry jsou si podoné. V tomto Výfučtení udeme

Více

Konstrukce na základě výpočtu I

Konstrukce na základě výpočtu I .4.11 Konstruke n zákldě výpočtu I Předpokldy: Pedgogiká poznámk: Je důležité si uvědomit, že následujíí sled příkldů neslouží k tomu, y si žái upevnili mehniký postup n dělení úseček. Jediné, o y si měli

Více

I Diferenciální a integrální počet funkcí jedné proměnné 3

I Diferenciální a integrální počet funkcí jedné proměnné 3 Obsh I Diferenciální integrální počet funkcí jedné proměnné 3 Preklkulus 5. Reálná čísl................................................ 5. Funkce jejich zákldní vlstnosti....................................3

Více

Střední průmyslová škola sdělovací techniky Panská 3 Praha 1 Jaroslav Reichl

Střední průmyslová škola sdělovací techniky Panská 3 Praha 1 Jaroslav Reichl Střední průmyslová škol sdělovcí techniky Pnská 3 Prh Jroslv Reichl, 00 Jroslv Reichl OBSAH Diferenciální integrální počet, Jroslv Reichl, 00 Diferenciální počet 4 Elementární funkce 4 Limit funkce 5 Zákldní

Více

13. Exponenciální a logaritmická funkce

13. Exponenciální a logaritmická funkce @11 1. Eponenciální logritmická funkce Mocninná funkce je pro r libovolné nenulové reálné číslo dán předpisem f: y = r, r R, >0 Eponent r je konstnt je nezávisle proměnná. Definičním oborem jsou pouze

Více

1.2 Množina komplexních čísel... 10

1.2 Množina komplexních čísel... 10 Obsh Číselné množiny reálné funkce 5. Množin reálných čísel...................................... 5. Množin kompleních čísel.....................................3 Reálné funkce jedné reálné proměnné..............................

Více

4.3.9 Sinus ostrého úhlu I. α Předpoklady: Správně vyplněné hodnoty funkce a c. z minulé hodiny.

4.3.9 Sinus ostrého úhlu I. α Předpoklady: Správně vyplněné hodnoty funkce a c. z minulé hodiny. 4.3.9 Sinus ostrého úhlu I Předpokldy: 040308 Správně vyplněné hodnoty funke z minulé hodiny. α 10 20 30 40 50 60 70 80 poměr 0,17 0,34 0,50 0,64 0,77 0,87 0,94 0,98 Funke poměr se nzývá sinus x (zkráeně

Více

3. ROVNICE A NEROVNICE 85. 3.1. Lineární rovnice 85. 3.2. Kvadratické rovnice 86. 3.3. Rovnice s absolutní hodnotou 88. 3.4. Iracionální rovnice 90

3. ROVNICE A NEROVNICE 85. 3.1. Lineární rovnice 85. 3.2. Kvadratické rovnice 86. 3.3. Rovnice s absolutní hodnotou 88. 3.4. Iracionální rovnice 90 ROVNICE A NEROVNICE 8 Lineární rovnice 8 Kvdrtické rovnice 8 Rovnice s bsolutní hodnotou 88 Ircionální rovnice 90 Eponenciální rovnice 9 Logritmické rovnice 9 7 Goniometrické rovnice 98 8 Nerovnice 0 Úlohy

Více

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Integrální počet a jeho využití v ekonomii UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Integrální počet a jeho využití v ekonomii UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA MATEMATICKÉ ANALÝZY A APLIKACÍ MATEMATIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Integrální počet jeho využití v ekonomii Vedoucí diplomové práce: RNDr. Mrtin Pvlčková,

Více

5.2. Určitý integrál Definice a vlastnosti

5.2. Určitý integrál Definice a vlastnosti Určitý intgrál Dfinic vlstnosti Má-li spojitá funkc f() n otvřném intrvlu I primitivní funkci F(), pk pro čísl, I j dfinován určitý intgrál funkc f() od do vzthm [,, 7: [ F( ) = F( ) F( ) f ( ) d = (6)

Více

Integrál jako funkce meze

Integrál jako funkce meze Část prcovní verze odstvců o následujících témtech z připrvovných skript o integrálním počtu (utoři P.Ř. V.Ž.): Integrál jko funkce meze První druhá zákldní vět integrálního počtu Výpočetní techniky pro

Více

1.1 Numerické integrování

1.1 Numerické integrování 1.1 Numerické integrování 1.1.1 Úvodní úvhy Nším cílem bude přibližný numerický výpočet určitého integrálu I = f(x)dx. (1.1) Je-li znám k integrovné funkci f primitivní funkce F (F (x) = f(x)), můžeme

Více

Matematická analýza I (pro učitelské obory) Stanislav Trávníček Pavel Calábek Jaroslav Švrček

Matematická analýza I (pro učitelské obory) Stanislav Trávníček Pavel Calábek Jaroslav Švrček Mtemtická nlýz I (pro učitelské obory) Stnislv Trávníček Pvel Clábek Jroslv Švrček Mtemtická nlýz I (pro učitelské obory) Stnislv Trávníček Pvel Clábek Jroslv Švrček Obsh Úvod.........................................

Více

2.2.9 Grafické řešení rovnic a nerovnic

2.2.9 Grafické řešení rovnic a nerovnic ..9 Grfické řešení rovnic nerovnic Předpokldy: 0, 06 Př. : Řeš početně i grficky rovnici x + = x. Početně: Už umíme. x + = x x = x = K = { } Grficky: Kždá ze strn rovnice je výrzem pro lineární funkci

Více

Věta (princip vnořených intervalů). Jestliže pro uzavřené intervaly I n (n N) platí I 1 I 2 I 3, pak

Věta (princip vnořených intervalů). Jestliže pro uzavřené intervaly I n (n N) platí I 1 I 2 I 3, pak Reálná čísl N přirozená čísl: {,, 3, } Z celá čísl: {, ±, ±, ±3, } Q rcionální čísl: { b : Z, b N} R reálná čísl C komplení čísl: { + jy :, y R}, j R \ Q ircionální čísl, π, e, ) Tvrzení Mezi kždými dvěm

Více

ZÁKLADNÍ POZNATKY. p, kde ČÍSELNÉ MNOŽINY (OBORY) N... množina všech přirozených čísel: 1, 2, 3,, n,

ZÁKLADNÍ POZNATKY. p, kde ČÍSELNÉ MNOŽINY (OBORY) N... množina všech přirozených čísel: 1, 2, 3,, n, ZÁKLADNÍ POZNATKY ČÍSELNÉ MNOŽINY (OBORY) N... množin všech přirozených čísel: 1, 2, 3,, n, N0... množin všech celých nezáporných čísel (přirozených čísel s nulou: 0,1, 2, 3,, n, Z... množin všech celých

Více

URČITÝ INTEGRÁL FUNKCE

URČITÝ INTEGRÁL FUNKCE URČITÝ INTEGRÁL FUNKCE Formulce: Nším cílem je určit přibližnou hodnotu určitého integrálu I() = () d, kde předpokládáme, že unkce je n intervlu, b integrovtelná. Poznámk: Geometrický význm integrálu I()

Více

Souhrn základních výpočetních postupů v Excelu probíraných v AVT 04-05 listopad 2004. r r. . b = A

Souhrn základních výpočetních postupů v Excelu probíraných v AVT 04-05 listopad 2004. r r. . b = A Souhrn zákldních výpočetních postupů v Ecelu probírných v AVT 04-05 listopd 2004. Řešení soustv lineárních rovnic Soustv lineárních rovnic ve tvru r r A. = b tj. npř. pro 3 rovnice o 3 neznámých 2 3 Hodnoty

Více

Komplexní čísla tedy násobíme jako dvojčleny s tím, že použijeme vztah i 2 = 1. = (a 1 + ia 2 )(b 1 ib 2 ) b 2 1 + b2 2.

Komplexní čísla tedy násobíme jako dvojčleny s tím, že použijeme vztah i 2 = 1. = (a 1 + ia 2 )(b 1 ib 2 ) b 2 1 + b2 2. 7 Komplexní čísl 71 Komplexní číslo je uspořádná dvojice reálných čísel Komplexní číslo = 1, ) zprvidl zpisujeme v tzv lgebrickém tvru = 1 + i, kde i je imginární jednotk, pro kterou pltí i = 1 Číslo 1

Více

f k nazýváme funkční řadou v M.

f k nazýváme funkční řadou v M. 6. Funční řdy posloupnosti. Bodová stejnoměrná onvergence. Nechť pro N jsou f omplení či reálné funce omplení či reálné proměnné, teré mjí společný definiční obor M. Posloupnost {f ; N} nzýváme funční

Více

Úvod do Teoretické Informatiky (456-511 UTI)

Úvod do Teoretické Informatiky (456-511 UTI) Úvod do Teoretické Informtiky (456-511 UTI) Doc. RNDr. Petr Hliněný, Ph.D. petr.hlineny@vs.cz 25. ledn 2006 Verze 1.02. Copyright c 2004 2006 Petr Hliněný. (S využitím části mteriálů c Petr Jnčr.) Osh

Více

Repetitorium z matematiky

Repetitorium z matematiky Rovnie, nerovnie jejih soustvy (lineární, kvdrtiké, irionální) Reetitorium z mtemtiky Podzim Ivn Vulová A) Rovnie jejih řešení Mnoho fyzikálníh, tehnikýh jinýh úloh lze mtemtiky formulovt jko úlohu tyu:

Více

Jsou to rovnice, které obsahují neznámou nebo výraz s neznámou jako argument logaritmické funkce.

Jsou to rovnice, které obsahují neznámou nebo výraz s neznámou jako argument logaritmické funkce. Logritmické rovnice Jsou to rovnice, které oshují neznámou neo výrz s neznámou jko rgument ritmické funkce. Zákldní rovnice, 0 řešíme pomocí vzthu. Složitější uprvit n f g potom f g (protože ritmická funkce

Více

MATEMATIKA I. prof. RNDr. Gejza Dohnal, CSc. IV. Základy integrálního počtu

MATEMATIKA I. prof. RNDr. Gejza Dohnal, CSc. IV. Základy integrálního počtu MATEMATIKA I. prof. RNDr. Gejz Dohnl, CSc. IV. ákldy integrálního počtu 1 Mtemtik I. I. Lineární lgebr II. ákldy mtemtické nlýzy III. Diferenciální počet IV. Integrální počet 2 Mtemtik I. IV. Integrální

Více

Nerovnosti a nerovnice

Nerovnosti a nerovnice Nerovnosti nerovnice Doc. RNDr. Leo Boček, CSc. Kurz vznikl v rámci projektu Rozvoj systému vzdělávcích příležitostí pro ndné žáky studenty v přírodních vědách mtemtice s využitím online prostředí, Operční

Více

Komplexní čísla. Pojem komplexní číslo zavedeme při řešení rovnice: x 2 + 1 = 0

Komplexní čísla. Pojem komplexní číslo zavedeme při řešení rovnice: x 2 + 1 = 0 Komplexní čísl Pojem komplexní číslo zvedeme př řešení rovnce: x 0 x 0 x - x Odmocnn ze záporného čísl reálně neexstuje. Z toho důvodu se oor reálných čísel rozšíří o dlší číslo : Všechny dlší odmocnny

Více

Geometrie. Mgr. Jarmila Zelená. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Geometrie. Mgr. Jarmila Zelená. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Geometrie Mgr. Jrmil Zelená Gymnázium, SOŠ VOŠ Ledeč nd Sázvou Výpočty v prvoúhlém trojúhelníku VY_3_INOVACE_05_3_1_M Gymnázium, SOŠ VOŠ Ledeč nd Sázvou PRAVOÚHLÝ TROJÚHELNÍK 1 Pojmy oznčení:,.odvěsny

Více

Okruhy a doporučená literatura písemné přijímací zkoušky - obor Přístroje a metody pro biomedicínu specifická část testu

Okruhy a doporučená literatura písemné přijímací zkoušky - obor Přístroje a metody pro biomedicínu specifická část testu Okruhy oporučená litertur písemné přijímí zkoušky - oor Přístroje metoy pro iomeiínu speiiká část testu Mtemtik v rozshu klářského stui ooru Biomeiínský tehnik (BMT) n FBMI: A Diereniální počet unkí jené

Více

Kapitola Křivkový integrál 1. druhu Délka oblouku

Kapitola Křivkový integrál 1. druhu Délka oblouku x 5 x 6 x 7 x 8 pitol 3 řivkové integrály 3. řivkový integrál. druhu líčová slov: délk oblouku, délk křivky, křivkový integrál. druhu po oblouku, křivkový integrál. druhu po křivce, neorientovný křivkový

Více

Matice. a B =...,...,...,...,..., prvků z tělesa T (tímto. Definice: Soubor A = ( a. ...,..., ra

Matice. a B =...,...,...,...,..., prvků z tělesa T (tímto. Definice: Soubor A = ( a. ...,..., ra Definice: Soubor A ( i j ) Mtice 11 12 1n 21 22 2n m 1 m2 prvků z těles T (tímto tělesem T bude v nší prxi nejčstěji těleso reálných čísel R resp těleso rcionálních čísel Q či těleso komplexních čísel

Více

3 Algebraické výrazy. 3.1 Mnohočleny Mnohočleny jsou zvláštním případem výrazů. Mnohočlen (polynom) proměnné je výraz tvaru

3 Algebraické výrazy. 3.1 Mnohočleny Mnohočleny jsou zvláštním případem výrazů. Mnohočlen (polynom) proměnné je výraz tvaru Algerické výrz V knize přírod může číst jen ten, kdo zná jzk, ve kterém je npsán. Jejím jzkem je mtemtik jejím písmem jsou mtemtické vzorce. (Glileo Glilei) Algerickým výrzem rozumíme zápis, ve kterém

Více

Definice limit I

Definice limit I 08 Definice limit I Předpokld: 006 Pedgogická poznámk: N úvod je třeb upozornit, že tto hodin je ze strn studentů snd nejvíce sbotovnou látkou z celé studium (podle rekcí 4B009) Jejich ochot brát n vědomí

Více

Střední škola obchodu, řemesel, služeb a Základní škola, Ústí nad Labem, příspěvková organizace Vzdělávací středisko Trmice

Střední škola obchodu, řemesel, služeb a Základní škola, Ústí nad Labem, příspěvková organizace Vzdělávací středisko Trmice Střední škol ohodu, řemesel, služe Zákldní škol, Ústí nd Lem, příspěvková orgnize Vzděláví středisko Trmie MATURITNÍ TÉMATA Předmět: Mtemtik Oor vzdělání: Ekonomik podnikání Školní rok: 0/06 Tříd: EKP

Více

Cílem tohoto textu je shrnout teorii do jediného celku. Text také nabízí oporu v oblastech, které jsou

Cílem tohoto textu je shrnout teorii do jediného celku. Text také nabízí oporu v oblastech, které jsou MATMATIKA (NJN) PRO KRAJINÁŘ A NÁBYTKÁŘ Robert Mřík 26. říjn 2012 KAT. MATMATIKY FAKULTA LSNICKÁ A DŘVAŘSKÁ MNDLOVA UNIVRZITA V BRNĚ -mil ddress: mrik@mendelu.cz URL: user.mendelu.cz/mrik ABSTRAKT. Předkládný

Více

18. x x 5 dx subst. t = 2 + x x 1 + e2x x subst. t = e x ln 2 x. x ln 2 x dx 34.

18. x x 5 dx subst. t = 2 + x x 1 + e2x x subst. t = e x ln 2 x. x ln 2 x dx 34. I. Určete integrály proved te zkoušku. Určete intervl(y), kde integrál eistuje... 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 0... 3. 4. 5. 6. 7. e d substituce t = ln ln(ln ) d substituce t = ln(ln ), dt = ln 3 e 4 d substituce

Více

ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS Řešené úlohy a postupy: Kapacita a uložená energie

ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS Řešené úlohy a postupy: Kapacita a uložená energie ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS Řešené úlohy postupy: Kpcit uložená energie Peter Dourmshkin MIT 6, překld: Jn Pcák (7) Osh 4. KAPACITA A ULOŽENÁ ENERGIE 4.1 ÚKOLY 4. ALGORITMUS PRO ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ ÚLOHA 1: VÁLCOVÝ

Více

2.3. DETERMINANTY MATIC

2.3. DETERMINANTY MATIC 2.3. DETERMINANTY MATIC V této kpitole se dozvíte: definici determinntu čtvercové mtice; co je to subdeterminnt nebo-li minor; zákldní vlstnosti determinntů, používné v mnoh prktických úlohách; výpočetní

Více

POUŽITÍ RIEMANNOVA INTEGRÁLU K VÝPOČTU MATEMATICKO-FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

POUŽITÍ RIEMANNOVA INTEGRÁLU K VÝPOČTU MATEMATICKO-FYZIKÁLNÍCH ÚLOH JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ktedr mtemtik POUŽITÍ RIEMANNOVA INTEGRÁLU K VÝPOČTU MATEMATICKO-FYZIKÁLNÍCH ÚLOH Ondřej MAREČEK České Budějovice, duen 8 PROHLÁŠENÍ Prohlšuji,

Více

Primitivní funkce. Definice a vlastnosti primitivní funkce

Primitivní funkce. Definice a vlastnosti primitivní funkce Obsh PŘEDMLUVA OBSAH 5 I. PRIMITIVNÍ FUNKCE 7 Definice vlstnosti primitivní funkce............ 7 Metody výpočtu primitivních funkcí............. Rcionální funkce................... 7 Ircionální funkce...................

Více

3.2.5 Pythagorova věta, Euklidovy věty I. α = = Předpoklady: 1107, 3204

3.2.5 Pythagorova věta, Euklidovy věty I. α = = Předpoklady: 1107, 3204 3..5 ythgoro ět, Euklidoy ěty I ředpokldy: 1107, 304 roúhlý trojúhelník = trojúhelník s nitřním úhlem 90 (s prým nitřním úhlem) prý úhel je z nitřníh úhlů nejětší (zýjíí d musí dát dohromdy tké 90 ) strn

Více

Tangens a kotangens

Tangens a kotangens 4.3.12 Tngens kotngens Předpokldy: 040311 Př. 1: Úhel, pod kterým je možné ze pozorovt vrhol věže ze vzdálenosti 19 m od její pty, yl změřen n 53 od vodorovné roviny. Jk je věž vysoká? h 53 19 m Z orázku

Více

3 NÁHODNÁ VELIČINA. Čas ke studiu kapitoly: 80 minut. Cíl: Po prostudování tohoto odstavce budete umět

3 NÁHODNÁ VELIČINA. Čas ke studiu kapitoly: 80 minut. Cíl: Po prostudování tohoto odstavce budete umět NÁHODNÁ VELIČINA Čs ke studiu kpitol: 8 minut Cíl: o studování tohoto odstvce udete umět oecně popst náhodnou veličinu pomocí distriuční funkce chrkterizovt diskrétní i spojitou náhodnou veličinu porozumět

Více

Křivka a její délka. Kapitola 5. 1 Motivace a základní pojmy

Křivka a její délka. Kapitola 5. 1 Motivace a základní pojmy Kpitol 5 Křivk její délk 1 Motivce zákldní pojmy Křivk je pojem, který je v mtemtice zkoumán již od ntického strověku. Intuitivně vždy vyjdřovl objekt, který vznikne spojitou deformcí intervlu n reálné

Více

Poznámka. Využití: věty o limitách, popisy intervalů: (, 0) = {x R : < x < 0} = {x R : x < 0}, (, + ) = R (otevřené i s ± ).

Poznámka. Využití: věty o limitách, popisy intervalů: (, 0) = {x R : < x < 0} = {x R : x < 0}, (, + ) = R (otevřené i s ± ). Reálná čísl N přirozená čísl: {,, 3, } Z celá čísl: {, ±, ±, ±3, } Q rcionální čísl: { b : Z, b N} R reálná č: délky úseček, doplnění limit, suprem, infim, des rozvoj:,, Z, n {,, 9} pro n N R \ Q ircionální

Více

Cílem kapitoly je zavedení význačných pojmů pro matice, jejichž znalost je nutná, mimo jiné, pro řešení soustav lineárních rovnic.

Cílem kapitoly je zavedení význačných pojmů pro matice, jejichž znalost je nutná, mimo jiné, pro řešení soustav lineárních rovnic. Mtemtik I část I Cíle Cílem kpitoly je zvedeí výzčýh pojmů pro mtie jejihž zlost je utá mimo jié pro řešeí soustv lieáríh rovi Předpokládé zlosti Předpokldem dorého zvládutí látky je zejmé zlost opere

Více

( ) ( ) Pythagorova věta, Euklidovy věty II. γ = 90, je-li dáno: c = 10, c = 6. Předpoklady: 3205

( ) ( ) Pythagorova věta, Euklidovy věty II. γ = 90, je-li dáno: c = 10, c = 6. Předpoklady: 3205 3..6 Pythgoro ět, Euklidoy ěty II Předpokldy: 305 V kždém proúhlém trojúhelníku s oděsnmi, přeponou pltí: =, =, =, kde je ýšk n přeponu, jsou úseky přepony přilehlé ke strnám,. Kždou z předhozíh ět je

Více

8 Mongeovo promítání

8 Mongeovo promítání 8 Mongeovo promítání Pomocí metod uvedených v kpitolách 3. 4., 3. 6. bychom mohli promítnout do roviny 3 libovolný útvr U E. V prxi všk většinou nestčí sestrojit jeden průmět. Z průmětu útvru U je většinou

Více

Technická dokumentace Ing. Lukáš Procházka

Technická dokumentace Ing. Lukáš Procházka Tehniká dokumente ng Lukáš Proházk Tém: hlvní část dokumentu, orázky, tulky grfy 1) Osh hlvní části dokumentu ) Orázky, tulky grfy ) Vzore rovnie Hlvní část dokumentu Hlvní část dokumentu je řzen v následujíím

Více

11. Projektivní prostor

11. Projektivní prostor 11. Projektivní prostor Definice 11.1. Nechť V je vektorový prostor dimenze n. Projektivním prostorem P(V) dimenze n 1rozumímemnožinusměrůve V,neoli P(V)={ v v V, v o}, dim(p(v))=dim(v) 1. Říkáme,žeprojektivníprostor

Více

INTEGRÁLNÍ POČET FUNKCÍ VÍCE PROMĚNNÝCH

INTEGRÁLNÍ POČET FUNKCÍ VÍCE PROMĚNNÝCH INTEGRÁLNÍ POČET FUNKCÍ VÍCE PROĚNNÝCH Petr Vodstrčil Jiří Bouchl Tet bl vtvořen v rámci relizce projektu temtik pro inženýr. století (reg. č. CZ..7/../7.), n kterém se společně podílel Vsoká škol báňská

Více

f dx S(f, E) M(b a), kde D a E jsou

f dx S(f, E) M(b a), kde D a E jsou Přehled probrné látky z MAII, LS 2004/05 1. přednášk 21.2.2005. Opkování látky o primitivních funkcích ze závěru zimního semestru (23.-25. přednášk). Rozkld rcionální funkce n prciální zlomky. Popis hledání

Více

Hlavní body - magnetismus

Hlavní body - magnetismus Mgnetismus Hlvní body - mgnetismus Projevy mgt. pole Zdroje mgnetického pole Zákldní veličiny popisující mgt. pole Mgnetické pole proudovodiče - Biotův Svrtův zákon Mgnetické vlstnosti látek Projevy mgnetického

Více

1.3.8 Množiny - shrnutí

1.3.8 Množiny - shrnutí 1.3.8 Množiny - shrnutí Předpokldy: 010307 Pedgogická poznámk: Kpitol o množinách spolu s následujícími dvěm kpitolmi (výroky dělitelnost) slouží k nácviku učení. Součástí učení je tké příprv n písemky

Více

Logaritmická funkce teorie

Logaritmická funkce teorie Výukový mteriál pro předmět: MATEMATIKA reg. č. projektu CZ..07/..0/0.0007 Logritmická funkce teorie Eponenciální funkce je funkce prostá, proto k ní eistuje inverzní funkce. Tto inverzní funkce se nzývá

Více

FAKULTA STAVEBNÍ MATEMATIKA I MODUL 8 STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

FAKULTA STAVEBNÍ MATEMATIKA I MODUL 8 STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ MATEMATIKA I MODUL 8 URČITÝ INTEGRÁL STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Typeset by L A TEX ε c Josef Dněček, Oldřich Dlouhý,

Více

Matematika II: Listy k přednáškám

Matematika II: Listy k přednáškám Mtemtik II: Listy k přednáškám Rdomír Pláček, Petr Schreiberová, Petr Volný Ktedr mtemtiky deskriptivní geometrie VŠB - Technická univerzit Ostrv Kpitol 1 Integrální počet funkcí jedné proměnné 1.Řy 11

Více

Odraz na kulové ploše Duté zrcadlo

Odraz na kulové ploše Duté zrcadlo Odz n kulové ploše Duté zcdlo o.. os zcdl V.. vchol zcdl S.. střed zcdl (kul. ploch).. polomě zcdl (kul. ploch) Ppsek vchází z odu A n ose zcdl po odzu n zcdle dopdá do nějkého odu B n ose. Podle oázku

Více

. V trojúhelníku ABC platí 180. Součet libovolného vnitřního úhlu a jemu odpovídajícího vnějšího úhlu je úhel přímý. /

. V trojúhelníku ABC platí 180. Součet libovolného vnitřního úhlu a jemu odpovídajícího vnějšího úhlu je úhel přímý. / TROJÚHELNÍK Trojúhelník, vlstnosti trojúhelníků Trojúhelník ABC je průnik polorovin ABC, BCA, CAB; přitom ody A, B, C jsou různé neleží v jedné příme. Trojúhelník ABC zpisujeme symoliky ABC. Symoliky píšeme:

Více

1.7.4 Výšky v trojúhelníku II

1.7.4 Výšky v trojúhelníku II 1.7.4 Výšky v trojúhelníku II Předpokldy: 010703 Opkování z minulé hodiny Výšk trojúhelníku: úsečk, která spojuje vrhol trojúhelníku s ptou kolmie n protější strnu. 0 0 v v 0 Př. 1: Nrýsuj trojúhelník

Více

m n. Matice typu m n má

m n. Matice typu m n má MATE ZS KONZ B Mtice, hodnost mtice, Gussův tvr Mtice uspořádné schém reálných čísel: m m n n mn Toto schém se nzývá mtice typu m řádků n sloupců. m n. Mtice typu m n má Oznčujeme ji A, B,někdy používáme

Více

M - Příprava na 3. zápočtový test pro třídu 2D

M - Příprava na 3. zápočtový test pro třídu 2D M - Příprv n. ápočtový test pro třídu D Autor: Mgr. Jromír JUŘEK Kopírování jkékoliv dlší využití výukového mteriálu je povoleno poue s uvedením odku n www.jrjurek.c. VARIACE 1 Tento dokument byl kompletně

Více

Základy teorie matic

Základy teorie matic Zákldy teorie mtic 1. Pojem mtice nd číselným tělesem In: Otkr Borůvk (uthor): Zákldy teorie mtic. (Czech). Prh: Acdemi, 1971. pp. 9--12. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/401328 Terms of use: Akdemie

Více

ŘEŠENÍ SOUTĚŽNÍ ÚLOHY JAKO PROSTŘEDEK ROZVOJE OSOBNOSTI ŽÁKA S NADÁNÍM PRO MATEMATIKU. Vladimír VANĚK- Bohumil NOVÁK

ŘEŠENÍ SOUTĚŽNÍ ÚLOHY JAKO PROSTŘEDEK ROZVOJE OSOBNOSTI ŽÁKA S NADÁNÍM PRO MATEMATIKU. Vladimír VANĚK- Bohumil NOVÁK The Mthemtis Edution into the 1 st Century Projet Proeedings of the Interntionl Conferene The Deidle nd the Undeidle in Mthemtis Edution Brno, Czeh Repuli, Septemer 3 ŘEŠENÍ SOUTĚŽNÍ ÚLOHY JAKO PROSTŘEDEK

Více

a i,n+1 Maticový počet základní pojmy Matice je obdélníkové schéma tvaru a 11

a i,n+1 Maticový počet základní pojmy Matice je obdélníkové schéma tvaru a 11 Mticový počet zákldní pojmy Mtice je obdélníkové schém tvru 2...... n 2 22. 2n A =, kde ij R ( i =,,m, j =,,n ) m m2. mn ij R se nzývjí prvky mtice o mtici o m řádcích n sloupcích říkáme, že je typu m/n

Více

Vzorová řešení čtvrté série úloh

Vzorová řešení čtvrté série úloh FYZIKÁLNÍ SEKCE Přírodovědecká fkult Msrykovy univerzity v Brně KORESPONDENČNÍ SEMINÁŘ Z FYZIKY 8. ročník 001/00 Vzorová řešení čtvrté série úloh (5 bodů) Vzorové řešení úlohy č. 1 (8 bodů) Volný pád Měsíce

Více

5. Konstrukce trojúhelníků Konstrukce trojúhelníků podle vět sss, sus, usu, Ssu (ssu):

5. Konstrukce trojúhelníků Konstrukce trojúhelníků podle vět sss, sus, usu, Ssu (ssu): 5. Konstruke trojúhelníků Konstruke trojúhelníků podle vět sss, sus, usu, Ssu (ssu): 1. Nrýsuj trojúhelník ABC, je-li dáno: AB = 7,6 m, BC = 4,2 m, AC = 5,6 m Řešení: Pro strny trojúhelníku musí pltit

Více