ROZPOČET ČESKÉ TELEVIZE na rok 2016

Transkript

1 ROZPOČET ČESKÉ TELEVIZE na rk 3. prsince

2 OBSAH 1. ÚVOD SHRNUTÍ ROZPOČTU TELEVIZNÍ POPLATKY ROZPOČET VÝNOSŮ ROZPOČET NÁKLADŮ INVESTIČNÍ ROZPOČET PŘEHLED O PENĚŽNÍCH TOCÍCH (CASH FLOW) PŘÍLOHA 1: ROZVAHA PŘÍLOHA 2: VÝVOJ UKAZATELŮ HOSPODAŘENÍ V LETECH

3 1. ÚVOD V suladu s ustanvením 8, dst. 1, písm. b) zákna č. 483/1991 Sb., České televizi, ve znění zákna č. 82/2005 Sb., předkládá generální ředitel České televize Radě České televize ke schválení Návrh rzpčtu České televize na rk. Příprava rzpčtu na rk vycházela z platných legislativních nrem, kterými se řídí vnitřní metdika České televize při zajišťvání naplňvání veřejné služby v blasti televizníh vysílání dané záknem č. 483/1991 Sb., České televizi, v platném znění. Dále je rzpčet zpracván v suladu s dluhdbými plány prgramvéh, technickéh, persnálníh a eknmickéh rzvje České televize na léta , které schválila Rada ČT dne 8. srpna Zákn České televizi stanví zdrje financvání činnstí České televize, kterými jsu televizní pplatky a příjem z vlastní pdnikatelské činnsti. Televizní pplatek pr rk zůstává v nezměněné výši 135 Kč měsíčně, platné d Vedle příjmů z televizních pplatků se Česká televize zaměřuje také na získávání dalších zdrjů na krytí nákladů na svu činnst stanvenu záknem. K těmt aktivitám patří především prdej reklamy a spnzrvání přadů, vydavatelská činnst, prdej práv k přadům a další. na rk umžní České televizi prvádět tyt činnsti: vlastní výrba a nákup přadů pr šest prgramů: ČT1, ČT2, zpravdajský prgram ČT24, sprtvní prgram ČT sprt, dětský prgram ČT :D a kulturní prgram ČT art terestriální a satelitní šíření signálu prgramů satelitní šíření signálu v HD kvalitě dknčení stavby nvé budvy pr Televizní studi v Brně, vybavení studia a přestěhvání ze stávajících prstr pdpra české filmvé tvrby pdpra kulturních, vědeckých, charitativních, sprtvních a splečensky významných prjektů prvzvání teletextu a specializvanéh zpravdajskéh, sprtvníh a dětskéh internetvéh prtálu a dále internetvých stránek prgramů ČT1, ČT2 a ČT art prvzvání internetvéh archivu přadů ivysílání archivace a digitalizace prgramvých fndů investice d nvých televizních technlgií udržení vyskéh standardu výrby a vysílání přadů pravy, údržba a prvz bjektů v Praze, Brně a Ostravě 3

4 2. SHRNUTÍ ROZPOČTU VÝNOSY A NÁKLADY Ukazatel (v tis. Kč) Rzdíl % výnsy z pdnikatelské činnsti % statní výnsy % změna stavu zásb, aktivace (přady) % čerpání fndu televizních pplatků ,4 % VÝNOSY celkem ,1 % mzdy zaměstnanců a záknné pjištění ke mzdám ,5 % dpisy dluhdbéh majetku % externí náklady na výrbu (výrbní úkl) % dpisy cenitelných práv, aktivace (přady) % DPH bez nárku na dpčet % prvzní a režijní náklady ,3 % NÁKLADY celkem ,1 % Pzn.: Detailní přehled výnsů a nákladů je uveden v kapitlách 4 a 5. PŘEHLED O PENĚŽNÍCH TOCÍCH Z BĚŽNÉ ČINNOSTI V ROCE Ukazatel (v tis. Kč) Čistý prvzní peněžní tk před změnami pracvníh kapitálu změna stavu pracvníh kapitálu Čistý prvzní peněžní tk před DPH bez nárku na dpčet přijaté úrky výdaje spjené s nabytím stálých aktiv (dluhdbý majetek a cenitelná práva) Čistý peněžní tk z běžné prvzní a investiční činnsti před DPH bez nárku na dpčet DPH bez nárku na dpčet za běžné činnsti ČISTÁ ZMĚNA PENĚŽNÍCH PROSTŘEDKŮ A EKVIVALENTŮ Z BĚŽNÉ PROVOZNÍ A INVESTIČNÍ ČINNOSTI Pzn.: Detailní přehled peněžních tcích a celý výkaz peněžních tcích je uveden v kapitle

5 V MIL. KČ V MIL. KČ ZÁKLADNÍ UKAZATELE HOSPODAŘENÍ V ROCE na rk umžní splnění základních cílů dluhdbých plánů: vyrvnání příjmů a výdajů a udržení stavu peněžních prstředků. PŘÍJMY A VÝDAJE běžné výdaje jsu vyrvnány s běžnými příjmy STAV PENĚŽNÍCH PROSTŘEDKŮ A EKVIVALETŮ peněžní prstředky neklesnu pd 2 mld. Kč Běžné příjmy Běžné výdaje Dluhdbé plány BĚŽNÉ PŘÍJMY V ROCE BĚŽNÉ VÝDAJE V ROCE 11 mil. Kč Ostatní Investic e 270 mil. Kč 63 mil. Kč Úrky DPH bez nárku na dpčet 468 mil. Kč 376 mil. Kč Reklama, spnzring, PP, prdej práv BĚŽNÉ VÝDAJE = BĚŽNÝM PŘÍJMŮM 6,11 mld. Kč Spr áva a výběr TVP Prv z a režie 132 mil. Kč 863 mil. Kč 5,66 mld. Kč Zaplac ené televizní pplatky Výrba a vysílání 4,38 mld. Kč 5

6 V MIL. KČ V MIL. KČ V MIL. KČ ZÁKLADNÍ PARAMETRY ROZPOČTU NÁKLADY A VÝNOSY Na rk jsu plánvány výnsy a náklady ve výši mil. Kč, cž je v prvnání s rzpčtem na rk 4 mil. Kč méně. INKASO TV POPLATKŮ Odhadvaná výše inkasa televizních pplatků, tedy skutečně zaplacených televizních pplatků, se dvíjí d čekávanéh pčtu evidvaných pplatníků a je 15 mil. Kč nižší než v rce, cž dráží trend něklika psledních let, kdy dchází k přirzenému úbytku pplatníků, který není nahrazván ve stejné míře nvě přihlašujícími se dmácnstmi. KOMERČNÍ VÝNOSY 0% 20% 40% 60% 80% 100% reklama spnzring a PP bartervé perace prdej práv statní Vedle výběru televizních pplatků plánuje Česká televize získat ddatečné zdrje k financvání svých činnstí, zejména pak vlastní výrby, z prdejů kmerčních sdělení a televizních práv. Opětvně se chce zaměřit na vyhledávání prjektů, u kterých je mžné využít financvání pmcí bartervých transakcí. 6

7 V MIL. KČ V MIL. KČ MZDOVÉ NÁKLADY Mzdvé náklady a záknné pjištění tvří významnu plžku rzpčtu. Pčet zaměstnanců České televize se phybuje klem 2 900, z th 500 je v televizních studiích v Brně a Ostravě. Většina pzic suvisí přím s výrbu a vysíláním přadů, zpravdajství a sprtu. Pčet zaměstnanců vychází z ptřeby zajistit činnsti nutné k vlastní televizní tvrbě, která tvří 65 % dvysílaných přadů na prgramech ČT (u kmerčních televizí tvří vlastní tvrba bvykle asi 15 % vysílání). ČT24 13% ČT2 6% EXTERNÍ NÁKLADY NA VÝROBU ČT sprt 22% ČT1 27% ČT :D 6% ČT art 3% akvizice 9% distribuční filmy 3% vývj, self, bartery, nealkvané 11% Nejvýznamnější plžku rzpčtu jsu externí náklady na výrbu. Výše nákladů byla stanvena tak, aby byl plně zabezpečen plnění úklů ulžených záknem České televizi a naplněn prgramvé schéma všech šesti prgramů České televize. Prstředky budu vynakládány zejména na půvdní dramaticku tvrbu, sprtvní přady, zpravdajství, publicistiku, přady pdprující vzdělávání a kulturu, dkumentární tvrbu a zábavu. Plánvané náklady na výrbu jsu 1 % vyšší než v rce. Stanvený bjem výrby zhledňuje předvýrbu minulých let a je adekvátní a dstačující pr naplnění všech pvinnstí vůči divákům na jedntlivých prgramech. Jak každý sudý rk si zvýšené prstředky vyžádají velké sprtvní akce, ke kterým má Česká televize práva. V rce se budu knat LOH a ME v kpané. 7

8 V MIL. KČ 92% DPH BEZ NÁROKU NA ODPOČET 8% 570 mil. Kč Pdbně jak v minulých letech bude i v nákladech rku významnu plžku tvřit DPH bez nárku na dpčet, které je plánván ve výši 570 mil. Kč, cž přestavuje 8 % celkvých nákladů České televize. mzdy, VÚ, dpisy, prvz DPH bez nárku na dpčet ZMĚNA PROVOZNÍCH A REŽIJNÍCH NÁKLADŮ MEZI ROKY A -16 Z E F E K T I V N Ě N Í P R O V O Z U 28 P Ř E S T Ě H O V Á N Í A V Y B A V E N Í N O V É T S B -17 N Á K L A D Y K R Y T É V Ý N O S Y A P Ř E S U N Běžné prvzní a režijní náklady budu nižší než v rce. Zárveň bude v rce realizván přestěhvání a vybavení nvé budvy v Brně a djde k přesunu některých činnstí z rku. Zvýšení některých nákladů je pak kmpenzván na straně výnsů (např. náklady na sudní vymáhání a dvd d Státníh fndu kultury z výnsů z reklamy vysílané na ČT2). I přes tyt mimřádné a jednrázvé aktivity, budu celkvé prvzní a režijní náklady 5 mil. nižší než v rce. 8

9 INVESTICE 285 mil. Kč 709 mil. Kč 154 mil. Kč 270 mil. Kč i n v e s t i c e b ě ž n é p ř e v e d e n é i n v e s t i c e z r k u m i m ř á d n é i n v e s t i c e I N V E S T I C E Z investic je v rce plánván dknčení výstavby nvé budvy pr TSB a mimřádné investice si vyžádá také vybavení nvé budvy. Dále bude pkračvat implementace servervé technlgie pr výrbu a vysílání zpravdajství a sprtu. Na rk jsu plánvány další etapy reknstrukce areálu České televize v Praze. Reknstrukce se týká zejména vybavení a řízení, které je p 40 a více letech již na knci své živtnsti a je ptřeba je vyměnit. 9

10 V KS 3. TELEVIZNÍ POPLATKY Systém výběru televizních pplatků se řídí záknem č. 348/2005 Sb., rzhlasvých a televizních pplatcích, který mim jiné upravuje i výši televizníh pplatku na 135 Kč měsíčně, platnu d Zákn umžňuje České televizi pracvat s evidencí pplatníků, dále řeší prblematiku upmínání dlužníků a sudníh vymáhání dlužných televizních pplatků. Televizní pplatky představují hlavní zdrj financvání České televize a tvří více než 90 % jejich příjmů. Pr fungvání televize a financvání služeb pskytvaných veřejnsti je tedy důležité, aby všichni plnili svu záknnu pvinnst platit pravidelně televizní pplatek. Na financvání České televize má negativní dpad skutečnst, že d rku 2010 se pčet evidvaných pplatníků snižuje a tím dchází i každý rk k úbytku finančních prstředků, které má Česká televize k dispzici. ZMĚNA STAVU PŘIJÍMAČŮ V ROCE Česká televize na tent vývj reaguje tím, že v c největší míře využívá mžnsti dané legislativu k tmu, aby identifikvala fyzické a právnické sby, které nejsu k placení televizníh pplatku přihlášeny. Odhad evidvaných televizních přijímačů v rce vychází z trendu psledních let a plánvaných vyhledávacích akcí a je dhadván, že se bude phybvat mezi a tis. přijímačů. Nárůst je čekáván především u pdnikatelů. Napak u dmácnstí djde k mírnému pklesu, prtže přirzený úbytek pplatníků není nahrazván dstatečným mnžstvím nvě přihlášených. Ukazatel (v tis. Kč) Rzdíl % inkas televizních pplatků ,3 % Na základě dhadu stavu pčtu evidvaných televizních přijímačů byl prveden prpčet příjmů z televizních pplatků pr rk v částce mil. Kč. Na inkas má vliv krmě pčtu pplatníků 10

11 V MLD. KČ i pčet a úspěšnst upmínání a vymáhání dlužných pplatků. Prt se bude i v rce Česká televize věnvat upmínání a vymáhání pplatků a dále vyhledávání pplatníků, kteří neplní svu pvinnst platit televizní pplatek daný záknem. Výše televizníh pplatku 135 Kč měsíčně je nezměněná d začátku rku Mezi rky 2008 až však dcházel k pstupnému růstu cenvé hladiny (inflaci), a tedy zdražily ceny služeb a zbží, které vstupují d výrby přadů. Vzhledem k tmu, že výše pplatku není navázaná na změny cen v eknmice, jeh reálná kupní síla klesá. Při zhlednění inflace bude reálná hdnta příjmů z televizních pplatků v rce asi 900 mil. Kč menší, než byla v rce 2008, cž znamená, že reálná výše televizníh pplatku v rce bude při tmt zhlednění činit puze 114 Kč. Následující graf ukazuje, jak se d rku 2008 zvětšuje rzdíl mezi nminální a reálnu hdntu televizníh pplatku. NOMINÁLNÍ A REÁLNÁ HODNOTA INKASA TVP Nminální hdnta pplatku: 135 Kč 5,8 5,8 5,8 5,8 5,8 5,7 5,7 5,7 5,7 5,8 5,5 5,4 5,3 5,2 5,0 4,9 4,8 4,8 Reálná hdnta pplatku: 114 Kč nminální hdnta inkasa reálná hdnta inkasa 11

12 4. ROZPOČET VÝNOSŮ Výnsy z pdnikatelské činnsti Ukazatel (v tis. Kč) Rzdíl % reklama (1) % spnzring a PP (mim bartery) (2) % bartervé perace (spnzring, PP, vklady d výrby) (3) % prdej práv (4) % statní (5) % VÝNOSY Z PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI celkem % Česká televize si zajišťuje prdej reklamy a dalších bchdních sdělení vlastními silami bez využití zprstředkvatelské agentury. T umžňuje navázání příméh vztahu s reklamními zadavateli a také účinnější řízení dispnibility reklamníh prstru. Na druhu stranu tent způsb prdeje klade na Česku televizi vyšší pžadavky v pdbě vyjednávání bchdních pdmínek a administrace celéh prcesu prdeje. (1) Pr rk jsu plánvány vyšší výnsy z prdeje reklamy vysílané na prgramech ČT2 a ČT sprt, cž má suvislst především s přádáním velkých sprtvních akcí v tmt rce (v rce se uskuteční tři velké akce prti jedné v rce ), ale i zvýšením pptávky kmerčních zadavatelů umístění klasické reklamy na brazvku České televize. Česká televize je mezena v mžnstech získání výnsů z prdeje reklamy a jejich následnéh pužití záknem České televizi následvně: na ČT2 a ČT sprt nesmí reklamní čas přesáhnut 0,5 % denníh vysílacíh času na každém z těcht prgramů (tj. max. 7 min a 12 sec za den), přičemž vysílání reklam nesmí v dbě d 19 d 22 hdin překrčit 6 minut v průběhu jedné vysílací hdiny na každém z těcht prgramů. na prgramech ČT1 a ČT24 nesmí být reklama zařazena d vysílání vůbec s výjimku reklamy zařazené d vysílání prgramu, který je v přímém spjení s vysíláním kulturní či sprtvní událsti, je-li vysílání takvé reklamy nezbytnu pdmínku získání práv k televiznímu vysílání kulturní či sprtvní událsti. Pkud k zařazení reklamy djde, je reklamní čas mezen stejně jak na prgramech ČT2 a ČT sprt (tj. na 7 min a 12 sec za den). Vybrané prstředky z reklamy musí Česká televize pužít přesně a účelvě rvněž dle zákna č. 302/2011 Sb.: Česká televize čtvrtletně převádí výns z reklamy vysílané na prgramu ČT2 Státnímu fndu kultury České republiky. Z výnsu na tmt prgramu si Česká televize dečte prkázané účelně vynalžené náklady spjené s prdejem reklamy. 12

13 Výnsy z reklamy vysílané na prgramu ČT sprt pužije Česká televize na výrbu a vysílání přadů se sprtvní tematiku. (2) Vedle prdeje reklamy budu i v rce důležitým zdrjem příjmů výnsy z prdejů spnzringu a prduct placementu (PP). Vyšší plán prdeje spnzringu a PP dráží zvýšený zájem kmerční sdělení na prgramech České televize. Při prdeji kmerčních sdělení plánuje Česká televize využít také zvýšenéh zájmu při přádání významných sprtvní akcí, kterými jsu LOH v Riu, ME ve ftbale a MS v ledním hkeji. (3) V plánu výnsů rku jsu zahrnuty výnsy ve výši 246 mil. Kč, které přím kryjí stejný bjem nákladů ve výrbě a režijních nákladech (tzv. bartervé transakce). Výnsy z vkladů d výrby představují převážně vklady partnerů d výrby přadů vyráběných Česku televizí. Výše těcht výnsů závisí na knkrétních typech přadů vyráběných a vysílaných v daném rce, a prt se rk d rku liší. O stejnu částku se pak liší i na straně nákladů. (4) Prdej práv zahrnuje prdej práv k televizním přadům a dalším prduktům ČT, jak jsu CD a DVD nsiče, knihy a merchandisingvé prdukty. (5) D plžky statní výnsy z pdnikatelských činnstí jsu zahrnuty především výnsy z prdeje služeb, prnájmů, vysílání lterijních přadů, výnsy z internetu, tržby z vydavatelské činnsti (Edice ČT) a prdeje zbží (prdejna ČT). Ostatní výnsy Ukazatel (v tis. Kč) Rzdíl % vymáhání televizních pplatků (1) % úrky (2) % jiné (3) % OSTATNÍ VÝNOSY celkem % (1) Výnsy z vymáhání televizních pplatků tvří náhrady právníh zastupvání při sudním vymáhání dlužných televizních pplatků, vymžené neb vrácené sudní pplatky, přijaté úrky z výzev a žalb a přirážky k televizním přijímačům. Nárůst prti rku je dán dhadvaným bjemem uknčených sudních žalb v daném rce bez hledu na t, kdy byly pdány. (2) Důležitu výnsvu plžku jsu bankvní úrky ze státních spřicích dluhpisů a běžných účtů České televize, které jsu pr rk čekávány ve výši 52 mil. Kč. V letech 2012 až 2014 převedla Česká televize část svých peněžních prstředků d státních spřicích dluhpisů. Průměrná rční výnsvá míra jedntlivých tranší dluhpisů se phybuje v rzmezí d 2,46 % d 3,41 %, cž je více než běžná úrkvá míra či úrkvá míra termínvaných vkladů u bank. Výns z dluhpisů je však rzprstřen nervnměrně d jedntlivých let a pstupně rste z 0,5 % až p 7,5 %. Spřicí státní dluhpisy vydává Ministerstv financí a patří mezi nejbezpečnější, knzervativní způsby spření, nebť představují nástrj s garantvaným výnsem a garancí splacení dlužné částky. Výns z prémivéh a reinvestičníh spřicíh dluhpisu je určen pevnu úrkvu sazbu a výns z prti-inflačníh dluhpisu je pak dán prcentní změnu indexu 13

14 sptřebitelských cen. Výnsy z dluhpisů tedy nejsu navázány na změny úrkvých sazeb v eknmice. Celkvě má Česká televize ulžen mil. Kč (stav k ). (3) Jiné výnsy představují zejména tržby z prdeje dluhdbéh majetku a materiálu, výnsy suvisející s pskytvanými sciálními benefity a další drbné výnsy. Změna stavu zásb, aktivace (přady ) Tat plžka byla stanvena ve vazbě na plánvané vysílací schéma a výrbní úkl na rk. Čerpání fndu televizních pplatků Tvrba a čerpání fndu televizních pplatků jsu účetní perace, které nepředstavují změnu finančních prstředků. Mezi čerpáním fndu a pužitím finančních prstředků je časvý nesulad, který může dsahvat až něklika let v závislsti na vývji dknčvání a dvysílání vlastní výrby a přizvání investic. 14

15 5. ROZPOČET NÁKLADŮ Mzdy zaměstnanců a záknné pjištění ke mzdám Mzdvé náklady a záknné pjištění tvří významnu plžku rzpčtu. Pčet zaměstnanců České televize se phybuje klem 2 900, z th 500 je v televizních studiích v Brně a Ostravě. Většina pzic suvisí přím s výrbu a vysíláním přadů, zpravdajství a sprtu. Pčet zaměstnanců vychází z ptřeby zajistit činnsti nutné k vlastní televizní tvrbě, která tvří 65 % dvysílaných přadů na prgramech ČT (u kmerčních televizí tvří vlastní tvrba bvykle asi 15 % vysílání). Vedle velkéh bjemu vlastní televizní tvrby vlivňuje pčet zaměstnanců také rzsáhlý kmplex studií a dalšíh televizníh zázemí, které se k výrbě přadů využívá. Průměrný pčet zaměstnanců v rce je plánván na pdbné úrvni jak v rce. K mírnému nárůstu djde mim jiné z důvdu, že některé činnsti, dpsud ddávané externě, začali v průběhu rku vykvávat zaměstnanci ČT a v rce se tat změna prjeví v pčtu sb p dbu všech 12 měsíců. Externí náklady na výrbu (výrbní úkl) Externí náklady na výrbu představují bjem finančních prstředků, které Česká televize pužívá k nákupu specifických prduktů a služeb suvisejících s výrbu přadů. Příjemci jsu tedy autři, scénáristé, herci, režiséři, majitelé práv, distribuční firmy i jedntlivé speciální štábní prfese, či prducentské firmy v případě externí výrby. Celkvý výrbní úkl na rk plně zabezpečuje plnění úklů ulžených záknem České televizi včetně předvýrby přadů pr rk 2017 a rzpracvání dluhdbých prjektů, především pak seriálů. Prstředky jsu vynakládány hlavně na půvdní dramaticku tvrbu, zpravdajství, publicistiku, přady pdprující vzdělávání a kulturu, dkumentární tvrbu, sprtvní přady a zábavu. Rzdělení prstředků mezi jedntlivé prgramy a žánry závisí na pžadavcích a pvinnstech prgramu v daném rce, na přadech vyrbených v minulých letech, na bjemu rzpracvaných prjektů, na práci s archivem a akvizicí, a rvněž na tm, zda se v daném rce uskuteční velké neb mimřádné událsti (jak je například knání vleb neb velkých sprtvních akcí). Externí prstředky vynakládané na výrbu jsu plánvány 1 % vyšší než v rce. K nárůstu v prvnání s rkem djde především u sprtvních přadů, cž suvisí s knáním velkých celsvětvých sprtvních událstí, jak jsu Letní lympijské hry a ME ve ftbale. Prstředky vynakládané na výrbu jsu také vlivněné neustálu snahu c nejefektivnější výrbu a vyhledávání takvých úspr, které zárveň nehrzí kvalitu přadů. Díky tmu se daří vyrábět větší pčet kvalitních přadů i při nižším bjemu prstředků. Česká televize bude i nadále pdprvat česku kinematgrafii a v rámci rzpčtu jsu plánvány prstředky pr kprdukční distribuční prjekty. Nárůst nákladů na nákup přadů (akvizici) v rce suvisí s pklesem těcht nákladů v rce, který byl umžněn díky přízení dstatečnéh mnžství titulů v letech 2013 a Výše nákladů pr rk dráží ptřebu nákupů přadů v takvém bjemu, aby mhla Česká televize na svých prgramech přinášet divákům ve světě nvě vznikající filmy, seriály a dkumenty. 15

16 Část prstředků není ještě alkvána na žádný prgram ani žánr. O využití těcht prstředků na knkrétní účel se bude rzhdvat během rku, pdle th jak budu schvalvány prjekty v daných žánrech na Prgramvých radách a které jsu nyní ještě ve stádiu vývje. Část prjektů bude pak financvána v rámci bartervých dhd. Výše uvedené platí také pr rzdělení prstředků mezi jedntlivá studia ČT. Z nerzdělených prstředků budu finance přerzdělvány průběžně, pdle jednání prgramvých rad, mezi všechna studia ČT. Z plánvaných celkvých externích výrbních nákladů připadne v rce na nákup licencí 627 mil. Kč. Z th nejvíce bude vynalžen na sprtvní práva (363 mil. Kč) a práva k akvizicím (178 mil. Kč). V rce plánuje Česká televize prvzvat 6 prgramvých kruhů: ČT1, ČT2, ČT24, ČT sprt, ČT :D a ČT art a t v celdenním režimu vysílání u ČT1, ČT2, ČT24 a ČT sprt. U prgramů ČT :D a ČT art je pčítán s 14 hdinvu, resp. více než 8 hdinvu vysílací dbu. V úhrnu vysílací dba všech prgramů České televize dsáhne hdin. Struktura nákladů na výrbu pdle prgramv ýc h kruhů SMĚŘOVÁNÍ PROGRAMU (v tis. Kč) Rzdíl % ČT % ČT % ČT % ČT sprt (1) % ČT :D (2) % ČT art (3) % akvizice % distribuční filmy % vývj (TPS) % archiv % self % nealkvané bartervé rezervy (4) % nealkvané prstředky (5) % EXTERNÍ NÁKLADY NA VÝROBU (výrbní úkl) % 16

17 Struktura nákladů na výrbu p dle žánrů ŽÁNR (v tis. Kč) Rzdíl % dramatika seriálvá (6) % dramatika sliterní (6) % zpravdajství % publicistika % dkument % sprtvní přens, záznam (1) % zábava % divadl, hudba, event (7) % self % vývj % akvizice % statní % nealkvané bartervé rezervy (4) % nealkvané prstředky (5) % EXTERNÍ NÁKLADY NA VÝROBU (výrbní úkl) % (1) Objem nákladů na sprtvní přady je vlivněn knáním dvu velkých sprtvních akcí v rce (LOH v Riu a ftbalvé EURO). (2) Česká televize pkračuje v pdpře dětské tvrby a dětskéh prgramu ČT :D. V rce djde k navýšení rzpčtu, kdy ddatečné prstředky budu pužity zejména na půvdní dramaticku tvrbu. (3) Snížení výrbních nákladů na prgramu ČT art suvisí s tím, že v rce přádala Česká televize ve splupráci s EBU (Evrpská vysílací unie) Eurvizní sutěž mladých tanečníků, ze které také dvysílala na prgramu ČT art velký finálvý večer. Eurvizní sutěž mladých tanečníků přádá Evrpská vysílací unie jak bienále již d rku 1985 a v rce se knala v Plzni Evrpském městě kultury. P zhlednění tent mimřádný prjekt, zůstává rzpčet prgramu ČT art na úrvni rku. (4) Bartervé transakce, kdy jsu náklady kryty stejnu částku ve výnsech, umžňují České televizi získat ddatečné zdrje k financvání výrby přadů. Objem těcht transakcí závisí na knkrétních typech přadů vyráběných a vysílaných v daném rce, a prt se rk d rku liší. O stejnu částku se pak liší i na straně výnsů. Alkace bartervých rezerv na knkrétní přad bude prvedena, až bude znám knkrétní bchdní partner. V rámci rzpčtu jsu prstředky kalkulvány na základě zkušensti z předchzích let, pdle vývje trhu a předběžných diskusí s ptencinálními partnery. (5) Nižší bjem dpsud nealkvaných prstředků je dán mnžstvím již schválených prjektů během rku. Od rku 2012 dchází ke snižvání nealkvaných prstředků z důvdu zavedenéh dluhdbéh plánváni zejména dramatické tvrby. 17

18 (6) Půvdní televizní dramatická tvrba zůstává i v rce pilířem vlastní tvrby České televize. Cyklus vývje a výrby dramatických přadů přesahuje bvykle 12 měsíců. na daný rk tedy závisí na bjemu předvýrby a rzpracvansti jedntlivých přadů. (7) V rce nejsu plánvány některé jedinělé přady žánru divadl, hudba, event, které se uskutečnily v rce a byly z části financvány pmcí bartervých transakcí. Jedná se například přad Zpívá celá rdina neb již zmíněnu Eurvizní sutěž mladých tanečníků. Tyt přady nepatří d základníh schématu ČT art a jsu na pmezí zábavných a hudebních přadů. ČT art pr rk není tímt nijak dtčen. Prvzní a režijní náklady Prvzní a režijní náklady zahrnují zejména náklady spjené s distribucí signálu (náklady na vysílací síť a přensy), s prgramem (klektivní správa autrů, prvzvací hnráře, hnráře autrů a práva) a s výběrem televizních pplatků, které tvří dhrmady asi 45 % prvzních nákladů. Významnými plžkami jsu dále náklady na pravy a udržvání, náklady na energie a statní sbní náklady a sciální náklady. Významné druhy režijních nákladů jsu uvedeny v následující tabulce. Ukazatel (v tis. Kč) Rzdíl % náklady na vysílací síť a přensy (1) % klektivní správa autrů, prvzvací hnráře a hnráře autrů, práva (vysílání) (2) náklady spjené se správu a výběrem TV pplatků (3) ,5 % % statní sbní náklady a sciální náklady (4) % energie (5) % bartery - prpagace, reklama přadů ČT a jiné (6) % pravy a udržvání (7) % pdpra technických systémů (8) % správa budv, straha, úklid, vdné a stčné (9) % dvdy Státnímu fndu kultury ČR (10) % pdpra IT systémů (11) % výzkum sledvansti a hdncení naplňvání veřejné služby (12) % dpis nevymžených TVP a jiných phledávek (13) % klektivní správa autrů, prvzvací hnráře a hnráře autrů, práva (prdej práv) (14) % výdaje spjené s vybavením a přestěhváním d nvé budvy TSB (15) drbný majetek a civilní kstýmy (16) % nájemné a půjčvné % právní činnst při vymáhání TVP (17) % 18

19 Ukazatel (v tis. Kč) Rzdíl % vidensiče, audinsiče a zálhvé nsiče % materiál ,1 % pjistné (úrazvé, majetku a dpvědnsti) % právní a pradenská činnst % pplatky ČTÚ za kmitčty % náklady na činnst Rady ČT % členské příspěvky (EBU, Eurnews atd.) % marketing a reklama % jiné náklady (18) % PROVOZNÍ A REŽIJNÍ NÁKLADY celkem ,3 % (1) Náklady na vysílací síť a přensy jsu plánvány ve výši 429 mil. Kč. V rce jsu čekávány nižší náklady z důvdu plánvanéh uskutečnění veřejné zakázky na satelitní distribuci. Na druhé straně dchází k pravidelnému zvyšvání ceny za využívání multiplexu (MUX1) danéh smluvu. (2) Náklady na klektivní správu autrů, prvzvací hnráře, hnráře autrů a práva (vysílání) ve výši 234 mil. Kč zahrnují především dměny autrům a výknným umělcům spravvané rganizacemi pr klektivní správu (OSA, Intergram a DILIA) a dměny za dvysílání přadů vyplácené přím Česku televizí. (3) Náklady spjené se správu a výběrem televizních pplatků jsu plánvány ve výši 132 mil. Kč a zahrnují především dměnu České pště za inkas televizních pplatků d pplatníků platících přes SIPO a vedení evidence kmenu pplatníků televizních pplatků, náklady na mimsudní vymáhání dlužných televizních pplatků a sudní pplatky. (4) Ostatní sbní a sciální náklady jsu plánvány v částce 132 mil. Kč a představují především zaměstnanecké benefity (příspěvek zaměstnancům na penzijní připjištění, sbní knta, příspěvek zaměstnancům na stravvání), náklady na vzdělávání, dstupné uvlňvaným zaměstnancům a dhdy prvedení práce a činnsti. (5) Náklady na sptřebu energie v částce 93 mil. Kč zahrnují elektricku energii, tepl a plyn. (6) Bartervé náklady na prpagaci a reklamu přadů České televize, jejichž plnění se předpkládá ve výši 65 mil. Kč, jsu plžku rzpčtvě neutrální, tj. ve stejné výši jsu plánvány i na výnsvé straně rzpčtu. (7) Na pravy a udržvání majetku je určen celkem 56 mil. Kč. Tat plžka zahrnuje běžnu údržbu jedntlivých bjektů, stavební práce, pravy pdlahvých krytin, pravy pdhledů a světlení, revize a servis výtahů, pravy vdvdníh řadu a další. Výše nákladů se dvíjí d plánu prav v daném rce. (8) Pdpra technických systémů ve výši 38 mil. Kč představuje servisní pdpru na zajištění prvzu technických zařízení. Servisní pdpra je pvinná platba ddavateli technlgie, v rámci které ddavatel zajišťuje pravidelnu pdpru pužívaným systémům (jak HW, tak SW). K navýšení dchází v důsledku nvé servisní pdpry na Servervu technlgii pr výrbu a vysílání 19

20 zpravdajství, sprtu a publicistiky (DNPS II), jejíž první etapa implementace bude dknčena během rku. (9) Náklady na správu budv jsu plánvány na rk v částce 36 mil. Kč. Důvdem snížení rzpčtu je skutečnst, že v průběhu rku si Česká televize začala zajišťvat sama některé činnsti suvisející se správu budv (facility managment), které dříve prváděla externí firma. (10) Česká televize má pvinnst dvádět výnsy z reklamy vysílané na prgramu ČT2 (p dečtení účelně vynalžených nákladů) d Státníh fndu kultury ČR. Z důvdu vyššíh plánu výnsů z reklamy na ČT2 je plánván i dvd ve vyšším bjemu. (11) Pdpra IT systémů je pr rk plánvaná v částce 33 mil. Kč a představuje servisní pdpru na zajištění prvzu infrmačních technlgií a digitalizaci archivu a prgramvých fndů. Servisní pdpra je pvinná platba ddavateli technlgie, v rámci které ddavatel zajišťuje pravidelnu pdpru pužívaným systémům (jak HW, tak SW). K pklesu nákladů dchází díky změně kncepce fungvání některých prcesů, které umžnily snížit d buducna náklady vynakládané na infrmační technlgie. (12) Výzkum sledvansti přadů ČT a s ním spjené náklady jsu plánvány v částce 32 mil. Kč. Navýšení těcht nákladů vlivňují knané vlby v rce. Výsledky výzkumů jsu využívány pr hdncení úrvně a míry naplňvání veřejné služby, pr hdncení přadů, jejich zařazvání d vysílání, k prdeji reklamníh času a k dalším činnstem. (13) Plžka dpis nevymžených TVP a statních phledávek je plánvaná ve výši 30 mil. Kč a zahrnuje především dpis předepsaných, ale nezaplacených televizních pplatků. Česká televize neúčtuje puze úhradě televizních pplatků, ale i jejich předpisu. V případě neuhrazení jsu pplatky následně vymáhány. Nevymžitelné dluhy p uplynutí prmlčecí lhůty jsu následně depisvány. (14) Náklady na klektivní správu autrů, prvzvací hnráře, hnráře autrů a práva (prdej práv) ve výši 29 mil. Kč zahrnují ptřebná právnění k realizaci prdeje práv, prduktů ČT a merchandisingu. (15) Plžka výdaje spjené s vybavením a přestěhváním d nvé budvy TSB ve výši 28 mil. Kč zahrnuje vybavení kanceláří, servisních prstr a náklady spjené se stěhváním d nvé budvy. (16) Náklady na drbný majetek a civilní kstýmy ve výši 27 mil. Kč zahrnují výpčetní techniku, blečení pr mderátry, pracvní děvy a chranné pmůcky, telefny, kancelářský nábytek, bnvu technlgickéh zařízení techniky a jiné. (17) Právní činnst při vymáhání TVP je rzpčtvána pr rk v částce 25 mil. Kč a představuje náklady na právní zastupení při sudním vymáhání dlužných televizních pplatků. Tyt náklady jsu kmpenzvány na straně výnsů. Nárůst prti rku je dán dhadvaným bjemem uskutečněných sudních žalb v daném rce a navýšen byl i rzpčet na straně výnsů. (18) Plžka jiné náklady v sbě zahrnuje náklady na telefnní služby, zahraniční a tuzemské cestvné, náklady na reprezentaci, náklady na prvz útvaru nvých médií, infrmačních technlgií, útvarů techniky, kmunikace a vnějších vztahů, lidských zdrjů, eknmickéh, právníh, prgramvéh, vývjvéh, bchdníh a dalších útvarů. 20

21 DPH bez nárku na dpčet DPH bez nárku na dpčet představuje DPH, které musí Česká televize zaplatit svým ddavatelům, ale nemůže si h nárkvat zpět v plné výši. DPH bez nárku na dpčet tak zdražuje České televizi nákupy služeb, materiálu, zbží i dluhdbéh majetku. Pr rzpčet České televize představuje pdstatnu mandatrní plžku, která se phybuje klem 8 % celkvých nákladů. Od rku 2009 se tyt náklady zvyšvaly v návaznsti na t, jak České televizi klesaly výnsy z pdnikatelské činnsti, tedy zdanitelné příjmy. Výše DPH bez nárku na dpčet je dána bjemem všech uskutečněných nákupů (tedy výrbních a prvzních nákladů a investic) v daném rce. Snížení prti rku je dán především menším bjemem plánvaných investic v rce. Na rk je DPH bez nárku na dpčet dhadván ve výši 570 mil. Kč. Odpisy dluhdbéh majetku, dpisy cenitelných p ráv a aktivace Účetní dpisy dluhdbéh hmtnéh a nehmtnéh majetku jsu prpčteny pr stávající stav depisvanéh majetku České televize se zhledněním ddepsání majetku a plánvanéh přízení nvéh majetku. Výše dpisů pak bude vlivněna skutečným zařazváním majetku d užívání. Vzhledem k tmu, že dluhdbý majetek je nakupván přes veřejné zakázky, u kterých může dcházet k psunům v realizaci, může se skutečná výše dpisů d plánvané lišit, tat skutečnst však nemá vliv na finanční situaci České televize, prtže dpisy nepředstavují výdaj finančních prstředků. Odpisy cenitelných práv a aktivace nákladů na přízení a výrbu krátkdbéh a dluhdbéh nehmtnéh majetku byly prpčítány ve vazbě na výrbní úkl a plánvané vysílací schéma. V případě změn v pstupu výrby a dvysílání přadů se může bjem dpisů a aktivací lišit. Stejně jak u dluhdbéh majetku tat skutečnst nemá vliv na finanční situaci České televize, prtže se nejedná výdaj finančních prstředků. 21

22 6. INVESTIČNÍ ROZPOČET I. Běžné inv estice Na rk jsu plánvány běžné investice ve výši 270 mil. Kč, které jsu financvány z příjmů rku. Ukazatel (v tis. Kč) televizní technika a technlgie infrmační technlgie a spje digitální archiv správa areálu vzvý park statní INVESTICE BĚŽNÉ Nejvýznamnější běžné investic e Plán běžných investic na rk je sestaven tak, aby Česká televize byla schpná pskytvat veřejnsti služby dané záknem, a aby dcházel k bměně televizní techniky a dalšíh dluhdbéh majetku. Zárveň je při plánvání nvých nákupů zvažvána využitelnst a ptřebnst pr činnsti České televize. Na rk je například plánván: reknstrukce RK1 v TS Ostrava: v sučasné dbě funguje celý kmplex v SD rzlišení, ale pr plánvané živé vysílání přadů a v rámci zachvání kntinuity je nutné studi mdernizvat d HD. mixážní stůl v hudebním studiu: výměna mixážníh stlu přízenéh v rce Výkn již nepstačuje dnešním pžadavkům výrby, údržba je stále kmplikvanější, nebť stůl je již za hranicí živtnsti a nejsu dstupné náhradní díly. výměna dbavvacíh serveru: stávající dbavvací server byl instalván v rce 2004 a je tedy již dalek za hranicí živtnsti. Výměna agregátů chlazení pr bjekty v TS Ostrava: jedná se výměnu 2 kusů stávajících agregátů chlazení přízených v rce 1998 a služících převážně pr chlazení TV technlgií. II. Mimřádné investic e Dále je na rk plánván něklik mimřádných investic: Nvá budva pr TS Brn: bude dknčena výstavba nvé budvy, která zapčala v listpadu Nvá budva nahradí sučasné a již nevyhvující prstry pužívané pr činnst studia v Brně. Dále bude přízen nezbytné vybavení budvy, které zahrnuje především televizní techniku ptřebnu pr výrbu přadů. 22

23 Servervá technlgie pr výrbu zpravdajství a sprtu (DNPS II): bude dknčena I. etapa implementace, která byla zahájena v rce a zapčne se s realizací II. etapy, která bude dknčena v rce Reknstrukce areálu ČT na Kavčích hrách v Praze: areál České televize v Praze byl pstaven v 60. a 70. letech 20. stletí a některé technlgie, které zajištují chd areálu (elektřina, vda, chlazení, tpení, pžární bezpečnst apd.) a vybavení pr výrbu přadů (světlvací ršty televizních studií) jsu stále půvdní a mnhdy dnes již za hranicí živtnsti a je ptřeba je pstupně bměnit. Celkvá bměna bude prbíhat něklik let. Ukazatel (v tis. Kč) výstavba nvéh studia v Brně servervá technlgie DNPS technika nvéh studia v Brně reknstrukce areálu v Praze INVESTICE MIMOŘÁDNÉ Všechny mimřádné investice budu financvány buď z prstředků na tyt akce plánvané, ale nepužité v rce neb z prstředků uspřených v letech 2012 až III. Převdy z rku D rku jsu také převáděny prstředky půvdně plánvané na rk ve výši 154 mil. Kč. Jedná se investice, u kterých byly zapčaty činnsti suvisející s výběrem ddavatele v rce, ale nedšl ještě k úplnému plnění, neb samtná realizace díla je slžitá a tak bude prbíhat až d rku. Odhad převáděných investic vychází z čekávání v dbě sestavvání rzpčtu. D knce rku se může situace ještě změnit a v případě neplánvanéh zpždění v realizaci, djde k převedení i dalších investic. Stále se ale bude jednat investice již schválené v rámci rzpčtu na rk. Všechny investice jsu přizvány v suladu se záknem veřejných zakázkách a s vnitřními předpisy České televize. 23

24 7. PŘEHLED O PENĚŽNÍCH TOCÍCH (CASH FLOW) Krmě výnsů a nákladů je pr finanční řízení České televize důležité sledvat finanční tky, tedy příjmy a výdaje peněžních prstředků a změny v zůstatku finančních prstředků. Pr rk je plánvané vyrvnání příjmů a výdajů za běžné činnsti, cž je v suladu s dluhdbými plány na rky 2012 až 2017 schválené Radu ČT v rce Ukazatel (v tis. Kč) Odhad Výnsy celkem Náklady celkem před DPH bez nárku na dpčet Výsledek hspdaření před DPH bez nárku na dpčet úpravy nepeněžní perace a mimřádné plžky Čistý prvzní peněžní tk před změnami pracvníh kapitálu změna stavu pracvníh kapitálu Čistý prvzní peněžní tk před DPH bez nárku na dpčet přijaté úrky výdaje spjené s nabytím stálých aktiv (dluhdbý majetek a cenitelná práva) Čistý peněžní tk z běžné prvzní a investiční činnsti před DPH bez nárku na dpčet DPH bez nárku na dpčet k běžný činnstem ČISTÁ ZMĚNA PENĚŽNÍCH PROSTŘEDKŮ A EKVIVALENTŮ Z BĚŽNÉ PROVOZNÍ A INVESTIČNÍ ČINNOSTI Mimřádné a převedené prjekty Pčáteční stav peněžních prstředků a peněžních ekvivalentů čistá změna peněžních prstředků a peněžních ekvivalentů za bdbí Knečný stav peněžních prstředků a peněžních ekvivalentů V rce nedjde k pužití všech půvdně plánvaných prstředků, prtže u některých prjektů a činnstí dchází k časvému psunu v realizaci. Vedle th má Česká televize k dispzici finanční 24

25 prstředky ušetřené v letech 2012 až Všechny tyt zatím nepužité prstředky budu na knci rku na účtech ČT a budu pužity v rce na mimřádné a převedené prjekty. Ukazatel (v tis. Kč) půvdně plánvaný pkles finančních prstředků v rce skutečný pkles finančních prstředků v rce Nepužité finanční prstředky z rzpčtu úspry z let Nepužité finanční prstředky k Tyt nepužité finanční prstředky budu v rce pužity následvně: Ukazatel (v tis. Kč) výdaje spjené s mimřádnými investicemi výdaje spjené s převedenými investicemi výdaje spjené s vybavením a stěhváním d nvé budvy TSB výdaje spjené s převedenými činnstmi v prvzní a výrbní blasti DPH bez nárku na dpčet k mimřádným a převedeným plžkám Celkem Přehled peněžních tcích na rky až vychází z infrmací známých v kamžiku jeh sestavvání (listpad ). Skutečná pdba peněžních tků bude vlivněna přesným dknčváním výrby přadů, investic a jiných dluhdbějších prjektů, dhdnutými splátkami ddavatelům (zejména sprtvních práv placených dpředu), skutečně přijatými platbami d dběratelů atd. Tyt faktry mají vliv na psun příjmů a výdajů v čase a skutečná výše stavu finančních prstředků v jedntlivých letech se tedy může lišit. Nedjde však k pklesu finančních prstředků pd 2 mld. Kč, jak je stanven v dluhdbých plánech. 25

26 PŘÍLOHA 1: ROZVAHA UKAZATEL (v tis. Kč) Odhad dluhdbý hmtný a nehmtný majetek licence k přadům zásby phledávky finanční majetek statní krátkdbá aktiva AKTIVA celkem fnd TVP vlastní jmění a sciální fnd závazky statní krátkdbé závazky PASIVA celkem

27 PŘÍLOHA 2: VÝVOJ UKAZATELŮ HOSPODAŘENÍ V LETECH UKAZATEL (v tis. Kč) Skutečnst 2013 Skutečnst 2014 Odhad výnsy z pdnikatelské činnsti statní výnsy změna stavu zásb, aktivace (přady) čerpání fndu televizních pplatků VÝNOSY celkem mzdy zaměstnanců a záknné pjištění ke mzdám dpisy dluhdbéh majetku externí náklady na výrbu (výrbní úkl) dpisy cenitelných práv, aktivace (přady) DPH bez nárku na dpčet prvzní a režijní náklady NÁKLADY celkem HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK INVESTICE (v tis. Kč) Skutečnst 2013 Skutečnst 2014 Odhad investiční výdaje ZAMĚSTNANOST pčet zaměstnanců (průměrný přepčtený) 2013 skutečnst 2014 skutečnst čekávání plán EVIDOVANÉ TV PŘIJÍMAČE A INKASO TV POPLATKŮ 2013 skutečnst 2014 skutečnst čekávání plán pčet evidvaných tv přijímačů k (ks) inkas tv pplatků (v tis. Kč)

28 V TIS. KČ V TIS. KČ NÁKLADY A VÝNOSY S K U T E Č N O S T S K U T E Č N O S T R O Z P O Č E T O D H A D R O Z P O Č E T VÝNOSY Z PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI S K U T E Č N O S T S K U T E Č N O S T R O Z P O Č E T O D H A D R O Z P O Č E T

29 V TIS. KČ V TIS. KČ DPH BEZ NÁROKU NA ODPOČET S K U T E Č N O S T S K U T E Č N O S T R O Z P O Č E T O D H A D R O Z P O Č E T EXTERNÍ NÁKLADY NA VÝROBU (VÝROBNÍ ÚKOL) S K U T E Č N O S T S K U T E Č N O S T R O Z P O Č E T O D H A D R O Z P O Č E T

30 PRŮMĚRNÝ PŘEPOČETENÝ V TIS. KČ INVESTICE investiční výdaje převd a mimřádné investice S K U T E Č N O S T S K U T E Č N O S T O D H A D R O Z P O Č E T POČET ZAMĚSTNANCŮ S K U T E Č N O S T S K U T E Č N O S T O Č E K Á V Á N Í P L Á N 30

31 V TIS. KČ V TIS. KČ MZDY ZAMĚSTNANCŮ A ZÁKONNÉ POJIŠTĚNÍ KE MZDÁM S K U T E Č N O S T S K U T E Č N O S T R O Z P O Č E T O D H A D R O Z P O Č E T INKASO TV POPLATKŮ S K U T E Č N O S T S K U T E Č N O S T O Č E K Á V Á N Í P L Á N 31

32 V TIS. KČ / HOD. V HOD. ODVYSÍLANÉ POŘADY A VÝROBA POŘADŮ dvysílané přady výrba přadů S K U T E Č N O S T S K U T E Č N O S T R O Z P O Č E T R O Z P O Č E T NÁKLADY NA 1 HOD. ODVYSÍLANÝCH POŘADŮ A NA 1 HOD. VÝROBU POŘADŮ náklady / dvysílané přady náklady / výrba přadů 388,1 374,3 380,1 379,9 177,3 160,0 159,4 159,3 S K U T E Č N O S T S K U T E Č N O S T R O Z P O Č E T R O Z P O Č E T