Historie pivovarsví v echách

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Historie pivovarsví v echách"

Transkript

1 Historie pivovarsví v echách Jií Skuhrovec Tato práce pojednává o vývoji procesu výroby a distribuce piva na našem území. Obsahuje nejprve dv prezové kapitoly, jež mají tenáe zevrubn seznámit s poátky vaení piva vbec a s základy pípravy tohoto lahodného nápoje. Dále se budeme vnovat vývoji sladovnictví a pivovarství od prvních archeologických nález pšeniného rmutu na našem území až po 90. léta 20. století. Zvláštní draz bude kladen na ekonomické faktory ovlivující podmínky výroby i distribuce, a obrácen na ( asto neprávem podceované ) vlivy eského pivovarství na ekonomiku státu. Pivovarství a sladovnictví patí mezi neetné obory, v nichž náš národ hrál ( a doufejme, že hrát bude ) významnou úlohu i ve svt. Základem našeho úspchu, zejména v devatenáctém století pak nebyly jen píznivé klimatické a pdní podmínky pro pstování chmele, ale také kvalitní lidský kapitál, jehož odbornost byla stejným dílem dána zkušenostmi, pedávanými a obohacovanými desítkami generací, jako i vysokými mítky eských konzument. Navíc je pivo nedílnou souástí naší kultury, kde jeho význam zdaleka pesahuje kategorii oblíbeného nápoje. I proto by tedy alespo základní znalost tématu mla být vlastní každému obyvateli zemí eských. Technologie výroby piva Pivo je slab alkoholický nápoj vyrábný z obilného sladu, vody a chmele. Proces vaení piva zaíná výrobou sladu, který je jeho nejvýznamnjší složkou. Zapotebí je mnoho vody a zvolená obilnina dnes jde v naprosté vtšin o jemen. 1 Ten je po dovezení ze sladovny a oištní ti dny máen, výsledkem je naklíení a uvolnní etných enzym, potebných pro další fáze výroby. Dalších 5-7 dní obilky dokliují na humn. Z humna je budoucí ( zelený ) slad dopraven na hvozd zde probíhá sušení, nebo také hvozdní zeleného sladu. Ten leží na drované lísce, pes kterou prochází horký vzduch. Jeho teplota má velký význam pro typ budoucí mladiny. Zatímco dotahovací teplota svtlých piv by nemla pekroit 85 C, budoucí tmavá piva jsou hvozdna až pi 100C, nebo je jejich navlhený slad pražen pi teplotách tém dvojnásobných. Zde se vyleují také kouová 1 Jako alternativa je nejastji používána pšenice u bavorských weizenbier ale také u eského svrchn kvašeného primátora, dále belgických a anglických piv. V rzných místech svta mžeme dále vidt pivo z ovsa, rýže, kukuice a mnoha dalších produkt.

2 piva 2, jejichž slad je hvozdn pímo nad hoící rašelinou, získávají tak specifickou kouovou chu. V procesu hvozdní se odehrávají chemické pemny, dležité pro chu a kvasitelnost vznikajícího sladu. Ten je následn semlet a stává se tak sladem skladovatelným. Pokud je sladovna od pivovaru oddlena, zde koní práce sladovníka a slad se peváží do pivovarské varny. V pivovaru je slad smíchán s vodou a jeho ást ( vtšinou 1/3 ) je zahívána ( rmutována ) nejprve na teplotu kolem 50C, pi které vykonají svou práci aktivované enzymy, které zanou pevádt škrob a jiné látky na kvasitelné cukry. Doba tohoto vaení uruje, množství alkoholu v budoucím pivu. Následn je totiž rmut zahát na 65C a 75C kdy už jiné enzymy tvoí cukry nekvasitelné, jež jsou však dležité pro budoucí sytost a chu piva. Následn je ona 1/3 vrácena do pvodní smsi a vybrána nová 1/3. Tento proces se opakuje dle úvahy a zkušeností sládka. Teplý rmut je scezován, a vzniká sladina 3. Tuhý odfiltrovaný odpad se nazývá mláto a dnes je prodáván jako krmivo. Sladina je naerpána do varného kotle a vaena. Tento proces odstraní enzymy a zbývající živé organismy. V rzných fázích vaení je pidáván také chmel, jenž není významný jen jako prvek zpsobující typickou hokou chu piva ale i jako úinný pírodní konzervant piva. Vaení probíhá pibližn hodinu a pl, následn je chmel odfiltrován a výsledná tekutina mladina, je pipravena ke kvašení. Nyní je dležité dodržování písných hygienických podmínek, mladina je ped kvašením ideální živnou pdou pro množství bakterií, v dívjších dobách v této fázi vzniká množství kal a zákys, kdy celá várka byla takka znehodnocena. Mladinu je teba rychle zchladit a pidat do ní kvasnice, vznikající alkohol už pivo obstojn ped infekcí chrání. Kvasnic se používají dva druhy svrchní a spodní. Svrchní kvašení je starší metoda, název plyne z faktu, že kvasinky plavou pi hladin. Vyžaduje teploty kolem 15C a probíhá 3-7 dní. Spodní kvašení je náronjší na chlazení vyžaduje teploty pod 10C, trvá až dva týdny. Výsledné mladé pivo má však vtší obsah alkoholu. I v následujícím procesu dozrávání je spodn kvašené pivo náronjší vyžaduje minimáln 4 týdny ležení pi teplotách kolem 2C, asto však leží i celý rok. Dozrálé pivo ( svrchn i spodn kvašené ) je filtrováno kemelinovým filtrem. Jsou odstranny kvasnice a pivo získává,díve tolik cennou dnes již bžnou, jiskru. Kvasnicová 2 U nás jejich výroba neprobíhá, mžeme však jmenovat nmecký Bamberg, a nkteré regiony Skotska a Francie. 3 Práv te se mí stupovitost budoucího piva. Jde o koncentraci uritých látek ve vod. Ne vždy však pímo uruje budoucí koncentraci alkoholu.

3 piva se ponechají v pvodním stavu, daní za vtší výživnost a obsah zdraví prospšných látek je matný zákal a snížená trvanlivost. Pro zvýšení trvanlivosti také dnes vtšina pivovar pivo pasterizuje, etné skupiny konzument však toto považují za kažení piva. Nyní je pivo pipraveno ke stáení do lahví i sud, nebo rozvoz v cisternách. Pvod piva Otázku prvenství mezi národy ve vaení piva zodpovídají rzné materiály rzn. První písemné zmínky o pivu nalezl a rozluštil eský archeolog Bedich Hrozný 4 v Mezopotámii. Dokládají tamní tradici vaení piva již 2400 let p.n.l. V dnešním Bavorsku však byly nalezeny zbytky obilného rmutu v hlinných nádobách již z pozdního neolitu. Na našem území je pak primát pipisován keltskému kmenu bój, ímský cestovatel Polybios se zmiuje o nedobrém vínu z obilí, jež keltové konzumovali v neobyejném množství. Nálezy z keltských oppid dokonce potvrzují existenci šenkýské živnosti. Že vaili slované pivo již ve své staré vlasti potvrzují ve svých spisech shodn etí filosofové a cestovatelé Pýtheas z Massilie i Aristoteles. Slované byli také prvními, kteí poali s chmelením piva, a to chmelem divokým, který k nám byl dovezen z Asie. V tomto umní vynikali zvlášt lotyši a litevci, kteí vaili pivo ze všech dostupných obilnin tedy jemene, pšenice, ovsa i žita. Není proto divu, že když pišli slované do ech, pinesli s sebou jak chmel, tak všechny znalosti potebné k výrob piva. O tom, že se tomu nemuseli uit od sousedních národ ( ba naopak ) svdí vlastní pojmenování dležitého pivovarského náiní a proces jako hvozdní, spilka, humno mláto a podobn. V eské kotlin pak našli kraj nejen oplývající medem a strdím, ale i výborné pírodní podmínky pro pstování chmele a jemene. První zmínka o vaení piva v historii slovanského státoprávního uspoádání na našem území je paradoxn práv zákaz jeho vaení z roku 993. Oním marným mravokárcem byl sám sv. Vojtch, který, vida zhoršující se mravy tehdejšího prostého lidu, pi vysvcení benediktýnského kláštera v Bevnov zakázal tamním mnichm vait pivo. Tento zákaz v Bevnov petrval až do poátk 13. století, kdy papež Inocenc IV. z kláštera zákaz na prosbu Václava I. sal. Že se mravy ech nezlepšily potvrzují zákony k mravní náprav lidu vydané knížetem Betislavem roku 1039, který mj. zakazoval krmám pechovávat ožralce, pod trestem oholení hlavy a rozbití veškerého nádobí. Potvrzuje se tak existence živnosti šenkýské, a až do 13. stol. Byla vtšina domácností odkázána na samovýrobu piva. Tu 4 Vyerpávající popis starobabylónských metod vaení piva podává ve své knize O pivu ve starém Babylón a Egypt, uvádí 16 rzných druh piv a upozoruje na jejich vysokou kvalitu, dokonce nkterá srovnává s pivy vaenými v souasnosti.

4 provozovaly pevážn ženy, muži se tohoto emesla chopili, až, když se ukázalo být výnosným, a schopným uživit rodinu tedy práv po kulturní revoluci 13. stol. První doložená zpráva týkající se pímo pivovarství v pemyslovském stát byla nadaní listina kolegiátního kostela na vyšehrad vydaná r. 1088, kde je výslovn kanovníkm udleno právo vybírat naturální desátek chmele, který byl tehdy pstován nap. i na pražských ostrovech. Do téže doby také spadá založení budoucích opor eského chmelaství tedy chmelnic u Klatov, Žatce, Loun a Úštku. Chmel zde pstovaný si brzy získal vhlas a poal se vyvážet i do Bavorska i Hamburku. Nezanedbatelné píjmy plynoucí do státní kasy z tohoto výnosného obchodu pozdji vedly Karla IV. ( ale i Marii Terezii ) k zákazu vývozu sádí chmele za hranice. Ten samozejm stejn probíhal, ale kvli horším pdním podmínkám a nedostatku zkušeností se až do poátku 20. století nedailo v cizin vypstovat chmel téže kvality. V sladovnictví se zaíná ped ostatními prosazovat jemen dvouadý a pedevším pšenice, jejíž ústup ze slávy ( pes její silné indispozice oproti jemenu ) zaznamenáme až o mnoho pozdji. Slad se pipravuje jednoduchým máením, následuje jeho povaení v pivním hrnci ( který byl tehdy v každé domácnosti ), zbylé tuhé ásti se odstraní pelitím pe slamný vích a následuje kvašení, a už pidáním kvasnic ( svrchních ) a nebo pirozenou cestou. Je jasné, že mnohá várka vinou špatné hygieny zkysla, nebo se jinak zkazila. Na vrub to bylo pipsáno zlým silám, a tak kolem vaení piva bhem staletí vyrostlo ohromné množství povr a špatných návyk, jež reformátoi 18. století jen s velkými obtížemi odstraovali. Další oblíbenou metodou ( již od dob babylónských ) bylo peení pivních chleb tedy chleb, urených výhradn pro pípravu piva. Po upeení se jednoduše nechaly rozmoit, a vzniklý roztok zakvasit. Podle chuti se navíc pidávala rzná koení jako jalovec, benedikt i ernobejl. Podle stupn propeení, použité mouky a koení tak vznikaly nejrznjší druhy piv. Vtšinou to však byla tmavší piva, velice kalná a málo trvanlivá. Nemla píliš vysoký obsah alkoholu, zato však obsahovala vtší množství výživných látek a tak doslova splovala pedstavu výživného tekutého chleba. Kulturní revoluce Významného rozmachu dosáhlo pivovarství u nás v 2. polovin 13. stol, kdy populaní nárst, centralizace do mst a vývoj emesel umožnily specializaci výroby, a následné zvýšení jak objemu, tak kvality výroby. Dekretem krále získávala královská msta právo várené a mílové. Mšané tak byli jako jediní v okolí jedné míle 5 nadáni právem vait a šenkovat pivo. 5 Délka jedné míle se region od regionu dosti liší, pouze orientan uvádím prmr 10 km.

5 Dokonce ani šlechta nesmla v daném území právo poruštit, pokud ovšem netrpla s mstem tj. neplatila dan. Tato práva udílel panovník mstm za všelijaké zásluhy, pedn však pro píjmy z nich plynoucí mšané byli ochotni za výnosné privilegium dobe zaplatit, a už hotov, nebo pozdji formou daní. Tak v prbhu 13. získávala právo msta jako Opava, Hodonín, Olomouc, pozdji pak od Jana Lucemburského v rychlém sledu Písek, Malá strana, áslav, Staré msto Pražské, Klatovy a ada dalších. Na konci 14. století již mla právo várené i mílové prakticky všechna královská msta. Šlechta, vida možnost zisku, za panovníkem nezaostávala, a poddanským mstm udílela táž práva, ovšem si ponechávala pednostní právo do mstských šenk dovážet své vlastní pivo. Vaení piva šlechtou bylo sice považováno za nco pod její úrove, výnosnost podniku však zakrátko veškerou etiku pevážila. Ne každý mšan ml kapitál a vybavení, k sladování, vaení a šenkování piva. V nkterém dom bylo humno, v jiném zase pivovarská pánev a kotel. Domy msta se tak dlily na nákladnické ( s humnem a hvozdem ) a právovárené ( s varnou ). Vzniká tedy následující rozdlení úloh: nákladník 6 doveze slad do mlýna, tam má dle tradic mletí sladu vždy pednost ped mletím obilí. Doveze svj slad v dohodnutý den do právováreného domu, kde je mu pivo za poplatek uvaeno a stoeno do sud. Nákladník uhradí ješt otop a vodu, a pak si celou várku ( asi 10 týnských sud po 124 l nebo 3 svídnické po 496 l, nejastji však 5 sud tyvderních po 226 l ) odveze k sob do sklepa, kde pivo dozrává. Pak je nákladník prodává, nebo rovnou šenkuje. Zatímco hvozd a jiné vybavení nákladnického domu byl záležitostí relativn levnou, výbava varny byla s narstajícími technickými nároky pro vtšinu mšanstva nedostupná. Chudší mšané tak vaili za poplatek u svých majetnjších soused, nebo se sdružovali za úelem založení spoleného pivovaru. asto byl též pivovar postaven z obecních penz. V nm pak mohli vait všichni mšané dle stanoveného poádku. Tyto mstské rathausní pivovary již mly stálý personál pivovarskou chasu. Z tohoto rozdlení výroby plyne vznikající nesoumrnost mezi množstvím nákladnických a právovárených dom. 7 V Praze tak bylo nap. v roce sladoven a pouze 36 pivovar. V mstech s malou koncentrací 6 ten, který nese náklady výroby platí tedy slad,vodu,chmel,otop a pracovní sílu. Následn se stará o odbyt uvaeného piva. Nákladníky byli vtšinou sami sladovníci, není to však pravidlem. I mšan bez práva váreného a sladovního mohl nést náklady varu. 7 Pestože podle dekret udílených králi náleželo právo várené všem domm, zcela bžn si ho usurpovaly ty domy, vybavené varnou ( a vtšinou kontrolované bohatými konšely ). Ostatním domm pak právo piznáváno nebylo. Stejn tak tomu bylo s domy nákladnickými.

6 kapitálu bylo bžnou praxí sthování varné pánve ( nejdražší ásti vybavení pivovaru ) mezi právovárenými domy podle stanoveného poádku. Dlouhé spory se vedly mezi mšanstvem o to, zda je pivovarství a sladovnictví obchodem, i emeslem. Zatímco sladovnictví bylo tradin za emeslo považováno, vaení bylo nazýváno obchodem. Tento rozdíl byl sladovníkm siln proti vli zatímco majitelé právovárených dom mohli vait pivo, a ješt se vnovat jinému emeslu, výroba sladu tuto možnost nepipouštla. Vyvíjeli silný tlak, aby pouze jim bylo pipsáno právo várené, nebyli však vyslyšeni a r Václav IV. potvrdil že vaení piva je obchodem. Toto rozhodnutí bylo navíc potvrzeno soudem r Nejlépe tak dopadli mšané, kteí byli zárove sladovníky i právováreníky. S poátkem 15. století je, v historii pivovarství, nerozlun spjato zakládání sladovnických cech. Ty umožovaly regulovat ceny, lépe organizovat výrobu, ale pedevším se spolen chránit ped dovozem cizích piv. Prvním doloženým sladovnickým ádem na našem území byl cech brnnský založený již V Praze na Starém mst vzniká cech 1407, na Novém mst 1456, v Litomyšli Cechovní regule zpravidla obsahovaly lánky o pijetí do cechu, povinném množství mic obilí na várku piva, i o platu sládka. O dalších zákazech a naízeních v cechu bychom dnes ekli, že mly regulovat hospodáskou soutž. Práv z tchto zákaz je však nejlépe vidt, jaké nekalé praktiky byly tehdejšími nákladníky užívány k potení konkurence. Z výroby a prodeje piva plynuly nákladníkm nemalé dchody, a tak nehledli na výši pokut, a ády pestupovali, kde mohli. Pokutou kopy eských groš se trestalo hanobení piva jiného lena cechu. Chudší nákladníci byli asto donuceni odprodat své poadí vaby v pivovaru svým cechovním bratím. Jak praví Bydžovský ád z r. 1532: Kdož by koli z domácích ládoval a pekupoval všelijaké vobilí, buto po vsech, na pedmstí, i v msta ulicích, má dát obci na opravu msta pt kop groš eských. Bžné byly spekulace se surovinami i peplácení šenkýek k výhradnímu toení jednoho druhu piva. asto se šetilo na surovinách brnnské pravidlo strychu obilí na vrtel bylo dodržováno jen ve výtených ( znakových ) pivovarech, jinde se jemenem i pšenicí šetilo a chmel byl nahrazován všemožnými bylinkami. idší piva brzy zdomácnla a nazývala se edinou i patokem. Jejich výroba byla na vrteli o 3-4 groše levnjší, do sladiny se pro zahuštní tajn pidávalo mláto odfiltrované z jiných várek. Hlavními konzumenty tchto beek byly eládka a mstská spodina. Zákon plošn platný až do dob Rudolfa druhého omezující produkci jednotlivých právováreník zní : Soused smí týdn navait nejvýše várku piva bílého ( pšeniná desítka ) a do roka deset várek piva

7 starého ( ležák ). Snad skoro není nutno dodávat, že ani toto naízení se píliš nedodržovalo, sousedé se vždy njak domluvili a o výnosy z várek nad rámec se rozdlili. O odbytištích se však více, než na poli svobodné konkurence rozhodovalo na radnicích a snmech. Šlo o veliké peníze a úplatky na úadech byly naprosto bžné. Mimo bžných daní jako byl ungelt 8, se tak postupn zavedla da patnáctého sudu, jenž celý patil vrchnosti. O tom, že tato da se vyvinula z nkdejšího úplatku není pochyb 9. Odmnou nákladníkm byly etné ochranné patenty a výsady. Napíklad pražští si na své vrchnosti vymohli již v roce 1330 zákaz dovážení cizích piv, zejména bezák 10. Tento zákon se nikdy opravdu nedodržoval, voda v Praze byla špatná, venkovské pivovary navíc nemusely dovážet suroviny, a tak pražané lanili po kvalitních pivech dovážených. Zejména z Rakovníka bylo pivo dováženo ve velkém a epováno pražskými nákladníky jako výtené pražské. Ve všelijakých omezeních a clech vynikala pražská Malá strana, ta si na svých konšelích dokonce vymohla zákaz dovozu piv z jiných mst pražských. Brzy po tomto nepirozeném zaštítní od konkurence se Malostranská piva stala vyhlášenými bekami a erný dovoz bujel všemi možnými cestami, k velké radosti Malostranských špitál a škol, jimž veškeré zabavené pašované pivo pipadlo. Velikých zisk v Praze docházely rzné ády a instituce s právem dovozu piva nap. pražské biskupství, nebo ád Maltézských rytí. Práv ti byli trnem v oku Malostranským ( a píinou etných rozepí ), když ve svém poddanském šenku 11 epovali výtené rakovnické. Nástup šlechty do pivovarnictví Podle rytíského ádu bylo emeslo panského stavu nehodno a navíc šlecht právo várené nikdy udleno nebylo ( ledaže vlastnila dm ve mst ). Pesto již ve 14. století mžeme pozorovat ojedinlé pokusy šlechty vait pivo pro své podané. Pestože tyto pokusy dopadly vtšinou neslavn, panských pivovar pibývalo. Šlechtic snadno nacházel odbytišt pro sebevtší patoky ve svých poddanských vesnicích a mstech, a tak pivovar vynášel víc než rybník i popluží. V 16. století už mlo svj pivovar tém každé panství a díky kvalitním surovinám a levné pracovní síle tyto pivovary smle konkurovaly pivovarm mstským. 8 Posudné = groš z každého uvaeného sudu k moení státního dluhu urený 9 Výborn nazval naturální uplácení Z.Winter bojem pivo proti pivu ( Djiny emesel a obchodu v echách, s. Akademie Praha 1906 ) 10 Bezák = Speciální typ piva, vaený v beznu, pivo muselo být silné, aby vydrželo až do podzima. Umožovala to i nízká teplota pi prvotním kvašení. Bezáky tedy byly silná, dosti chmelená,14-ti a více stupová piva. 11 dnešní hotel Regent - C.Merhout Malá strana za starodávna ( tisk spol. Praha 1938 )

8 Již od poátku msta proti ziskuchtivé šlecht brojila a poukazovala na svá práva várená i mílová, jichž se šlecht nedostávalo. Mnoho poddanských vesnic leželo do jedné míle od mstských hradeb, pesto na rozkaz pána v nich pivo vaili. Mšané pišli nejprve o venkovský odbyt pro svá piva, následn poali dokonce piva dovážet do mst, což byla pro mnohé mšany povstná poslední kapka. Množily se šarvátky, mnoho voz s pivem bylo pevrženo, šenk rozbito i zapáleno. Mšané zpísnili kontrolu dovážených piv, šlechta zase zakázala podaným prodávat obilí do mst. Roku 1484 se rozmnožily stížnosti na zemském snmu a problém byl pedložen králi. Msta vyslala posly se starobylými listinami o udlení práv, šlechta si stžovala na nekvalitní a drahá piva z mst, která jí vedla k vaení vlastních. Král Vladislav se piklánl na stranu mst, s rozsudkem však dlouho váhal ( a královská pokladna se plnila úplatky ), roku 1502 mu však šlechta pomohla pi tažení do Uher, a tak následn shledal argumenty šlechty závažnjšími. Nejen, že povolil šlecht vait na svých zámcích a v poddanských vsích, zakázal navíc mšanm stavt pivovary a šenky mimo msto. Tento verdikt nepinesl ani zdání narovnání práv, a tak spor hrozil perst v otevený konflikt mezi stavy. Král proto verdikt okamžit stáhl a až do své smrti roku 1516 udržoval status quo. Toho roku spor nabral nové obrátky a jeden stav druhému poal statky pleniti a páliti 12. Na následném zemském snmu pak byla v úterý po sv. Václavu v roce 1517 za pomoci nového krále Ludvíka sjednána smlouva svatováclavská. Ta sice nepotvrdila argumenty mst, byla však oboustrann pijatelným kompromisem omezovala dovoz panského piva do mst a naopak zakazovala šlecht bránit mstskému vývozu do poddanských vesnic. O závažnosti výsledku celé vci svdí i fakt, že hned následující nedli se v eských kostelích sloužila zvláštní mše k požehnání této smlouv. Spor tak byl zdárn ukonen po devatenácti zemských snmech smírem. Vzestup a pád Když odhlédneme od vnitních spor, zažívalo eské pivovarství, chmelasví i sladovnictví v stol. první éru své slávy. eský chmel byl celoevropsky uznáván jako zboží nejvyšší jakosti, zejména pak od Žatce, Loun i Klatov. Rakovnické bezáky a Úštcká marcovní piva smle konkurovaly tmavým bavorským kvasm a anglickým pivm typ ale a stout 13. Mimo Rakouska a Slovenska se ve velkém vyváželo i do Hamburku, severní Itálie, 12 F. Chodounský Pivovarství ( Praha 1905 ) 13 Velmi silná, kouová, asto koenná tmavá piva pvodem z britských ostrov.

9 Francie a Nmecka. Do této doby také spadá asi první výroba spodn kvašeného piva 14 byl jím žatecký Samec. Chybn bývá prvenství v tomto smru pipisováno bavorským ležákm z konce 16. století, první várky Samce se datují již do 2. poloviny století 15. Je to však pokus na svou dobu osamocený výrobní náklady spodních piv jsou totiž o ád vyšší než u svrchních ( poteba chlazení, hygieny, delší zrání ). Pivovary již v této dob vyrábly jiná piva k exportu a jiná pro trh domácí. 15 Málokterý nákladník byl s to vybudovat si znaku v echách. Píinou byly nízké výrobní kapacity ( limitované technickými možnostmi ). Domácí trh spoteboval veliká množství slabších piv, v šencích se proto jen zídka toilo pivo od téhož nákladníka. Znaková piva tak mohla dobývat píze zákazník pouze z šenk pímo spojených s pivovarem a sladovnou 16 a takových nebylo mnoho. Naproti tomu v zahranií prahnuli po silnjších pivech, která byla i trvanlivjší, a lépe se k vývozu hodila. Zákazník jich však spoteboval menší množství, a tak mohly být zahraniní šenky o mnoho snáze zásobovány z jednoho pivovaru. Koncem 16. století konen poíná pevažovat jako základní surovina k výrob sladu jemen nad pšenicí. Zejména jeho dvouadá odrda má mnohem lepší chemické vlastnosti 17. Pšenice byla již v Babylon považována za lepší surovinu, stejného názoru byli i Egypané a Slované. Pro primitivní výroby piva s jednoduchým rmutováním a svrchním kvašením to ješt mohla být pravda. Tuto doktrínu s sebou pinesli Slované i na naše území, s postupujícími inovacemi a zvyšováním objemu výroby se však zaala pozitiva jemene pevažovat. V 17. století již vtšina piva u nás pochází z jemene. Poslední legislativní zábranu objemu výroby odstranil Rudolf II., který správn vytušil, že na erných varech mu pouze více uchází na daních, když nejprve roku 1589 zmírnil omezení vaby starého piva na 20 sud ron, a posléze v roce 1604 zákon zrušil úpln. Tím teprve dostali bohatí nákladníci píležitost chovat se na trhu opravdu drav. Došlo k poklesu množství nákladník, objem výroby se však rozhodn neztenil. Nkteí nákladníci rázem vlastnili až 20 šenk a ped nimi se rýsovala budoucnost vaení piva opravdu ve velkém. 14 V žádném materiálu jsem nenašel starší údaj tento pochází z Hlaváek,Basaová eské pivo ( NUGA Pacov 1998 ). 15 Nelze pirovnávat k chování podle starého písloví Navrch huj a vespod fuj, eský trh byl, a dodnes je, trhem spíše pro slabší, siln chmelená, piva s chlebnatou chutí, která slouží jako bžný doplnk stravy. Viz i dnešní export piva zatímco v domácí spoteb jednoznan kraluje pivo 10, pro zahraniní trhy vyvážíme spíše 12 a rzná speciální piva. 16 Záným píkladem mže být hostinec U Flek, který si vaí vlastní pivo již od 15. století. 17 Zájemcm doporuuji J.Dyr, I.Hauzar - Chemie a technologie sladu a piva ( skriptum VŠCHT - SNTL Praha 1965 )

10 Bohužel s blohorskou porobou a etnými válkami ( zejména ticetiletou ) dochází k hospodáskému úpadku eských zemí. Hrozící hladomory vždy vedly panovníky k omezení ( nebo dokonce zákazu ) vaení piva z pšenice i žita. Nkolik takových doasných zákaz stailo k tomu, aby kvalita domácího piva výrazn poklesla, a navíc abychom ztratili odbytišt v zahranií. Zvýšené ceny všech surovin ( i chmele, deva.. ) vedly sládky k hledání rzných náhražek, vaení ídkých a nechutných piv. Vailo se z ovsa i žita 18, a výsledná piva, která by ješt ped nkolika desítkami let byla vylita jako odporná, byla na rázem nedostatkovém trhu s povdkem pijímána. Místo chmele bylo používáno všelijakých bylin a zaíkání, jistže s nevalnými výsledky, a když už byl chmel použit, vailo se ho malé množství nemístn dlouho, uvolovala se tak mimo silic i tíslovina pivo bylo zdravé a cepenl po nm jazyk. Sládci putovali od msta k mstu, nebo vait za takových podmínek dobré pivo bylo více než umní. Jen ti nejlepší uvaili ve mst více než pár várek, a nebyli pitom vyhnáni. Zhoršená situace mst, která mla písun až druhoadých surovin z venkova tžce doléhala na tamní pivovary. Proto císa Josef I. roku 1705 zakázal do mst dovážet panské pivo, šlechta si nesmla pivo dovážet ani pro vlastní spotebu. Udleno, a následn v plné míe využito, bylo jen nkolik výjimek. Arcibiskup pražský mohl pro svou osobní spotebu dovézt ron 200 sud, jezuitská kolej na Starém mst 600 sud apod. Obyvatelstvo mst se však hlasit dožadovalo levnjších, a asto o mnoho lepších piv z venkova. Byli vyslyšeni toliko erným trhem, který zaal bujet ihned po zákazu v stejné míe, jako ped svatováclavskou smlouvou. Piva se všemožn edila, a to jak pímo sládkem tak v šenku 19. Dolívka byla aktem naprosto tradiním, již díve se v pivovaru vaila silnjší piva, ta se pak mírn edila pímo v šenku. Dvod byl trojí nižší da ze sudu ( posudné 1 sud 1 groš ), snazší transport a zvýšená trvanlivost. Vzhledem k tíživé hospodáské situaci však k velké nespokojenosti host používali nkteí hostinští dolívky pes míru. K vtšímu rozmachu se konen dostávají rzné koalky a pálenky, které ješt pilévají do ohn tžké situaci bžných šenk. Alkohol se nedestiluje jen z ovocných kvas, ale i ze zkaženého vína i piva, a tyto dryáky poínají tvrd konkurovat pivu jako alkoholickému nápoji. Práv zde se však pivo opírá o svou prapvodní podstatu tedy tekutého chleba prostého lidu, a jako takové zdárn pežívá a eká na svj druhý vzestup k zenitu. 18 Stále jsme neklesli tak hluboko jako Francouzi, kteí prý v tžkých dobách vaili pivo i z oky. 19 V tomto tžkém období se k nám rozšíilo z Bavorska tzv. zkoušení piva jelenicemi rychtá a ustanovení úedníci si do nov uvaeného piva, rozlitého na lavici sedli v kalhotách z jelenice, a urený as pivo koštovali. Když potom všichni vstali, a lavice vstala s nimi bylo pivo uznáno dostaten husté k pití.

11 Prmyslová revoluce v pivovarství Kapitolu zavádní moderních vdeckých metod do vaení piva nemžeme zaít u nikoho jiného, než u snad nejvýznamnjší postavy oboru v celé jeho historii Františka Ondeje Poupte. Žil v 2. polovin 18. století a bhem svého života psobil jako sládek ve více než dvaceti pivovarech. Navrhl a propracoval mnohé standardy, a to nejen pímo pi vaení piva, ale i ve stavb pivovaru, nebo jeho logistiky. Mezi prvními uveme nárty ideální struktury pivovaru se sklepy na plnoní stran, aby byla teplota pro zrání co nejnižší. Vtšinu praktických rad však smuje k lenm svého oboru kolegm sládkm. Až na jeho popud se zaíná v pivovarech rozšiovat používání teplomru nebo: Sládek bez teplomru jest jako námoník bez kompasu. 20 Naprosto odmítá jakékoliv povry pi vaení piva, drazn se staví proti pímsím a koením vkládaným do piva, tvrdí že slad, voda a chmel pln dostaují k uvaení dobrého piva. Pod heslem pšenice na koláe, jen jemen na pivo, zapíiuje soumrak pšeniných piv u nás 21. Konstruuje první pivní váhu pístroj na mení koncentrace sladiny a tedy síly budoucího piva. Zakládá v Brn školu pro sládky a poíná tak perod kvasných technologií od alchymie k vdecké disciplín. Na základ dl Poupte i mnoha dalších reformátor poíná první vlna pestaveb a modernizací eských pivovar, které se poínají z takka domácích varen pemovat ve vtší provozovny schopné teba i jednoho varu denn. Vtší pozornost je vnována hygien, a poíná se s šlechtním prvních kultur kvasnic. První istá kultura pivních kvasinek však byla izolována až tsn ped první svtovou válkou. Roku 1850 v kláštee kižovník poíná v echách jev dosud nebývalý stáení piva do lahví. Rychle následoval pivovar u Sv. Tomáše a mnoho dalších, nebo poptávka po lahvovém pivu byla znaná. Pivo bylo levné a všude dostupné, a ihned si získalo velikou popularitu. Navíc pivovary vítaly možnost být v odbytu nezávislé na hostincích a nový trend velmi podporovaly. Lahvové se objevilo na pultech hokyná kramá a peka a existenn ohrožovalo malé, zvlášt vesnické hostince. Hostinští se jali velice protestovat, ale marn. Dosáhli pouze zákazu konzumace lahvového pímo v obchodech. Vznikaly mnohé výepy s pivem za levný peníz. Brzy se však tento výstelek zavedl, nkolik hostinských zkrachovalo, ale nakonec se vtšina štamgast vrátila do hospod, které tehdy nebyly pouhými výepy, ale už od národního obrození ( ale i díve ) hrály významnou úlohu v eské kultue. Lahvové pivo 20 F.O.Poup Kunst des Bierbrauerns ( 1794 ), v tomto díle autor shrnuje své celoživotní zkušenosti a pináší velké zmny v pivovarnictví nejen u nás. Jeho kniha udávala smr a významn se zasloužila o následný dynamický rozvoj pivovarství u nás. 21 s výjimkou nkolika nízkovýstavových piv podle nmeckých weizenbier

12 se rychle stalo bžnou souástí života a do I. války jeho spoteba stoupla až na 30% celkové konzumace( dnes se táž míra pohybuje kolem 50% ). Plzeský Prazdroj a následovníci Nejkrásnjší píbh eského pivovarství poíná v roce 1838, kdy plzeští vyvalili na námstí 39 sud piva, které nebylo shledáno k pití, a vylili je. Taková vc tehdy nebyla niím až tak neobvyklým, menší pivovary totiž, aby byly schopny elit nastupující velkovýrob kazily a šetily piva více než kdy díve. Toto vylití však podnítilo plzeské mšany v ele s purkmistrem Martinem Kopeckým k sbírce a následnému založení spoleného mšanského pivovaru, který podpoí rst a zvelebí blahobyt msta. Tak se stalo, a roku 1842 byl pivovar opravdu dostaven 22. Že z Bavor do Plzn nebylo daleko, a nmecké piva tam mla slušné jméno, rozhodli mšané, že v novém pivovaru budou vait pivo po Bavorském zpsobu tedy silný, svtlý, spodn kvašený ležák. Za tímto úelem pizvali do Plzn nmeckého sládka Josefa Grolla. Ten vail podle tradiních bavorských recept, avšak s použitím plzeské vody 23 a bavorského chmele ( až následujícího jara poali v Plzni používat chmel žatecký ) uvail pivo zcela jedinené irý svtlý ležák s velmi výraznou chutí. První pokusné várky sklidily ohromný ohlas a bhem následujících pti let byl Plzeský ležák znám od Bavor až po Prahu. V roce 1853 se již v Praze toilo plzeské v 35 hospodách. Navíc bylo vyváženo do blízkých Mariánských lázní a Karlových Var, kde si získávalo milovníky mezi zahraniními hosty, a Plzeskému ležáku se otevela cesta do Vídn, následn roku 1856 do Paíže a o dalších deset let pozdji až do USA. Již od prvopoátku své existence dbal mšanský pivovar v Plzni na dobrou znaku. Povoloval epování svého produktu jen v dobrých hospodách, kde o nj bylo dobe peováno. V mnoha evropských mstech zakládal své vlastní exportní hostince a roku 1873 se množství plzeských hospod blížilo tisícovce 24. Velkým problémem byla už tehdy ochrana znaky. Jak jiné menší plzeské pivovary, tak i mnoho ostatních zaalo vyvážet svá piva jako zaruen pravé plzeské. Proto si roku 1859 pivovar zaregistroval ochranou známku plzeské pivo. Dál se však vedly spory o to, zda jde o oznaení typu piva, nebo konkrétního výrobce 25. Definitivn bylo rozhodnuto v roce 1898 a pivo se poalo nazývat podle nové známky Plzeský Prazdroj - Pilsner Urquell. 22 Celá stavba stála msto zlatých, trvala ti roky a bylo použito nejmodernjších postup a vybavení hvozd s vyhíváním pomocí tepla odvádného z varny, vodou hnaný železný šrotovník atp. 23 Voda pro vaení piva se dodnes dlí na ti druhy Dortmundskou, Mnichovskou a Plzeskou 24 Takové byly nap. v Londýn, Štrasburku, Mohui, Terstu, Lvov 25 V Nmecku se pro svtlý, siln chmelený typ piva z mkké vody rychle vžily názvy Pils,Pilsner a Pilsener.

Pro použít mléné bakterie?

Pro použít mléné bakterie? Pedstavujeme Vám novou generaci startovacích kultur FloraPan, urenou pro prmyslovou výrobu kvasových druh chleba. Tyto dv nové kultury obsahují vysoce koncentrované bakterie kyseliny mléné, pinášející

Více

Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou:

Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou: 2 Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou: dopad dan, vztah plátce a poplatníka, subjekt dan, objekt dan, šíe zachycení objektu dan,

Více

VINOTÉKA na Krátké, Ostopovice Nabídka sudového piva.

VINOTÉKA na Krátké, Ostopovice Nabídka sudového piva. číslo katalogové číslo: VINOTÉKA na Krátké, Ostopovice Nabídka sudového piva. Vratná cena celkem popis KEG specifikace zálohamnožství s DPH 21% 1 11407 STAROBRNO ležák 12, plochá 30L Tento symbol českého

Více

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk Vimperk, 11. ledna 2011 Za hlavní problém považují obané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo msto Vimperk Obecn prospšná spolenost Jihoeská rozvojová, ve spolupráci s partnery mstem Vimperk a Centrem

Více

HOSPODÁSKÁ POLITIKA STÁTU. Oekávané výstupy dle RVP GV: žák objasní základní principy fungování systému píjm a výdaj státní ekonomiky

HOSPODÁSKÁ POLITIKA STÁTU. Oekávané výstupy dle RVP GV: žák objasní základní principy fungování systému píjm a výdaj státní ekonomiky HOSPODÁSKÁ POLITIKA STÁTU Oekávané výstupy dle RVP GV: žák objasní základní principy fungování systému píjm a výdaj státní ekonomiky Uivo (dle RVP): fiskální politika státní rozpoet, daová soustava monetární

Více

Název vzdlávacího materiálu: Stední Evropa Polsko, Slovensko, Maarsko

Název vzdlávacího materiálu: Stední Evropa Polsko, Slovensko, Maarsko Název vzdlávacího materiálu: Stední Evropa Polsko, Slovensko, Maarsko Autor: Mgr. Martin Kovaka VY_32_INOVACE_Z1.14 Pedmt: Zempis Roník: 9. Tematický celek: Geografie svtadíl Evropa. Struný popis aktivity:

Více

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5:

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5: METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU Obchodní zákoník 5: soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží vci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patí podnikateli

Více

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Studie. 5 : Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích

Více

Aditivní barevný model RGB pidává na erné stínítko svtla 3 barev a tak skládá veškeré barvy. Pi použití všech svtel souasn tak vytvoí bílou.

Aditivní barevný model RGB pidává na erné stínítko svtla 3 barev a tak skládá veškeré barvy. Pi použití všech svtel souasn tak vytvoí bílou. Model CMYK V praxi se nejastji používají 4 barvy inkoust a sice CMYK (Cyan Azurová, Magenta Purpurová, Yellow - Žlutá a Black - erná). ist teoreticky by staily inkousty ti (Cyan, Magenta a Yellow) ale

Více

Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad

Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad Tomáš Ferdan, Martin Pavlas Vysoké uení technické v Brn, Fakulta strojního inženýrství, Ústav procesního a ekologického inženýrství, Technická

Více

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví 2. ze tí opakovaných odborných posudk Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013

Více

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA )

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) PRACOVNÍ PEKLAD PRO POTEBY BA 01/08/2005 EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) Tato Úmluva byla sjednána mezi Evropskými

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znní pozdjších pedpis. Zákon. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

Více

HODNOCENÍ NÁRODNÍHO HOSPODÁSTVÍ

HODNOCENÍ NÁRODNÍHO HOSPODÁSTVÍ HODNOCENÍ NÁRODNÍHO HOSPODÁSTVÍ Oekávané výstupy dle RVP GV: žák na základ aktuálních mediálních informací posoudí vliv nejdležitjších ekonomických ukazatel (inflace, úrove HDP, míra nezamstnanosti) na

Více

Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová

Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Akoli transformace ekonomiky, politiky a spolenosti probíhá již více než patnáct let, sídelní systém a prostorová redistribuce obyvatelstva

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje. Václav Novák

Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje. Václav Novák Miscellanea Geographica 14 Katedra geografie, ZU v Plzni, 2008 s. 137-142 Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje Václav Novák novak.v@kr-vysocina.cz Krajský úad kraje

Více

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE Projekt finanního vzdlávání bankovních klient 13. bezna 2006 Obsah 11 2 3 Co ukázal przkum finanní vzdlanosti problémy eských rodinných financí Jak pomoci eským rodinným financím?

Více

Zasedání zastupitelstva obce Skrchov

Zasedání zastupitelstva obce Skrchov Zápis byl upraven pro poteby vyvšení na elektronické úední desce z dvodu ochrany osobních údaj Zasedání zastupitelstva obce Skrchov. 26 konaná dne 2. 9. 2008 Schze se konala v budov obecního úadu, zahájena

Více

Management rychlosti na dálnicích ve vybraných zemích EU

Management rychlosti na dálnicích ve vybraných zemích EU Management rychlosti na dálnicích ve vybraných zemích EU Ing. Jaroslav Heinrich, Ing. Tatiana Blanárová, Ing. Michal Poláek HBH Projekt spol. s r.o., HBH Projekt spol s r.o. organizaná složka Slovensko

Více

Pedpisy upravující oblast hospodaení

Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedmtem tohoto metodického je poskytnout tenái pehled základních právních a vnitních skautských pedpis upravujících oblast hospodaení, vetn úetnictví. Všechny pedpisy

Více

29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive)

29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive) 29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive) Ve dnech 24.-27. dubna 2008 byl v Káhie poádán již 29. Kongres CIPS. Na posledním zasedání v Praze byla schválena

Více

Semestrální projekt Podnikatelský zámr: Prodejní stánek na Hlavním nádraží v Praze

Semestrální projekt Podnikatelský zámr: Prodejní stánek na Hlavním nádraží v Praze FEL, VUT X16EPD Ekonomika Podnikání vypracoval Tomáš Jukl Semestrální projekt Podnikatelský zámr: Prodejní stánek na Hlavním nádraží v Praze 1. Profil firmy Ve stánku se bude prodávat rychlé oberstvení

Více

#$!%%%&'.,/ -01.2 0,-

#$!%%%&'.,/ -01.2 0,- !" #$!%%%&' Ro ník ()* $+#$, ()* $+#-.,/ -01.2 0,-,*/33/ PRAVLAST A EXPANZE KELT http://cs.wikipedia.org/wiki/keltov%c3%a9 Úkol: Vyhledej interaktivní mapu keltské a ímské expanze - http://resourcesforhistory.com/map.htm

Více

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

ORGÁNY SPOLENOSTI. - Pedstavenstvo. - Dozorí rada. - Management

ORGÁNY SPOLENOSTI. - Pedstavenstvo. - Dozorí rada. - Management VÝRONÍ ZPRÁVA SPOLENOSTI KM-PRONA, A.S. ZA ROK 2004 PROFIL SPOLENOSTI Akciová spolenost KM-PRONA, a.s. byla založena zakladatelskou smlouvou dne 23.7.2003 rozhodnutím jediného akcionáe pana Vladimíra Minaíka

Více

seminá pro školský management jaro 2010

seminá pro školský management jaro 2010 Manažerské dovednosti v práci editele školy seminá pro školský management jaro 2010 1. Stanovení osobní vize koncepce je jasná, konkrétní, psobivá a aktivující pedstava budoucího asu, dosažených výsledk,

Více

HYDROIZOLACE STECH. Úvod: o výrobním závodu KRKONOŠSKÉ PAPÍRNY a.s., Dechtochema Svoboda nad Úpou

HYDROIZOLACE STECH. Úvod: o výrobním závodu KRKONOŠSKÉ PAPÍRNY a.s., Dechtochema Svoboda nad Úpou HYDROIZOLACE STECH OBSAH stránka Úvod: o výrobním závodu KRKONOŠSKÉ PAPÍRNY a.s., Dechtochema Svoboda nad Úpou 2 Popis technických podmínek zpracování asfaltových hydroizolaních pás 2 Skladby stešních

Více

NIŽŠÍ POŠTOVNÍ JEDNOTKY - POŠT. STEDISKA, POŠTOVNY apod.

NIŽŠÍ POŠTOVNÍ JEDNOTKY - POŠT. STEDISKA, POŠTOVNY apod. Jaroslav Punochá - Brnnské poštovní úady v bhu asu 2009 83 A NIŽŠÍ POŠTOVNÍ JEDNOTKY - POŠT. STEDISKA, POŠTOVNY apod. Poštovna Sobšice podízena p.ú. B12-Královo Pole A1 1901/10/1-22/6/10??? Veejná telefonní

Více

Ad 1: Jednotky hořkosti piva (EBU)

Ad 1: Jednotky hořkosti piva (EBU) 4 6 Berliner Weisse (berlínské bílé) 6 12 Biere blanche (witbier) 6 18 Weissbier Ad 1: Jednotky hořkosti piva (EBU) Weissbier 8 16 American lager 12 24 Trapistická piva 16 24 Ležák 16 35 Kölsch 18 24 Tmavé

Více

SPECIFIKACE KATEGORIÍ PIV

SPECIFIKACE KATEGORIÍ PIV SPECIFIKACE KATEGORIÍ PIV 1. Světlé pivo výčepní Světlé pivo výčepní má nižší až střední plnost, světlou až mírně jantarovou barvu. je nižší až střední, vůně může být mírně esterová, chmelová a sladová.

Více

PIVOVAR LITOVEL a.s.

PIVOVAR LITOVEL a.s. PIVOVAR LITOVEL a.s. Pivovar Litovel byl založen r. 1893 jako Rolnický akciový pivovar se sladovnou v Litovli. Ve svém podtextu měl ještě přívlastek ryze český vlastenecký. Je pokračovatelem tradic vaření

Více

je o 27,8 %. Nárst náklad vynaložených na prodané zboží byl nižší a vzrostl o 947,3 mil K to je o 26,98 %.

je o 27,8 %. Nárst náklad vynaložených na prodané zboží byl nižší a vzrostl o 947,3 mil K to je o 26,98 %. VÝRONÍ ZPRÁVA SPOLENOSTI KM-PRONA, A.S. ZA ROK 2006 PROFIL SPOLENOSTI Akciová spolenost KM-PRONA, a.s. byla založena zakladatelskou smlouvou dne 23.7.2003 rozhodnutím jediného akcionáe pana Vladimíra Minaíka

Více

WWW poštovní klient s úložištm v MySQL databázi

WWW poštovní klient s úložištm v MySQL databázi eské vysoké uení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Bakaláské práce WWW poštovní klient s úložištm v MySQL databázi Jií Švadlenka Vedoucí práce: Ing. Ivan Halaška Studijní program: Elektrotechnika

Více

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS ENVIRONMENTAL LAW SERVICE Financováno ze zdroj EU - program Transition Facility Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy

Více

Nejstarší formy komunikace Epocha znamení a signál Epocha mluvení a jazyka Epocha psaní, knihtisku Epocha masových médií

Nejstarší formy komunikace Epocha znamení a signál Epocha mluvení a jazyka Epocha psaní, knihtisku Epocha masových médií Nejstarší formy komunikace Epocha znamení a signál Epocha mluvení a jazyka Epocha psaní, knihtisku Epocha masových médií Masová komunikace je dnes považována za samozejmost! Dnes pedávání a doruování informací

Více

Firmy hledají hvzdy. Ale ne za každou cenu

Firmy hledají hvzdy. Ale ne za každou cenu HN.IHNED.CZ 17. 1. 2011 Firmy hledají hvzdy. Ale ne za každou cenu Fokus Top 10 profesí roku 2011. Firmy si mnohem pelivji vybírají a žádají hotové specialisty. Na zauování není as Ekonomika ožívá a s

Více

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Finanní vzdlanost eská bankovní asociace 6. bezna 2006 Executive Summary Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Fakta na dosah 1 Metodika Výzkum byl realizován formou osobních ízených rozhovor. Dotazování

Více

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min)

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min) 1/9 PRACTICE DICTATION 1) For section C (speech 154 syll/min) Celkový rst evropské produktivity se výrazn zpomalil, a výkonnost jednotlivých lenských stát byla déle než de/kádu rozmanitá. Pehled klíových

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Dti z uprchlických rodin

Více

!!!!!! "#$%&'!(#)*%'!('+,)-$.!/0102! +,&3)'!'45*56)74895!35:$3&!!!!"#$%&#'$%()*)+,%,,./012%34$5$% 67/"/897%98:,7(% % % % % %

!!!!!! #$%&'!(#)*%'!('+,)-$.!/0102! +,&3)'!'45*56)74895!35:$3&!!!!#$%&#'$%()*)+,%,,./012%34$5$% 67//897%98:,7(% % % % % % !!!!!!!! "#$&'!(#)*'!('+,)-$.!/0102! +,&3)'!'45*56)74895!35:$3&!!!!"#$&#'$()*)+,,,./01234$5$ 67/"/89798:,7( ;;;$)

Více

Standardy bankovních aktivit

Standardy bankovních aktivit ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE CZECH BANKING ASSOCIATION UPOZORNNÍ Standardy BA mají metodický charakter Standardy bankovních aktivit. 19 / 2005 Kodex chování mezi bankami a klienty - 1 - OBSAH Preambule 3 ást

Více

RADY A TIPY K PEDCHÁZENÍ VZNIKU KONDENZÁTU

RADY A TIPY K PEDCHÁZENÍ VZNIKU KONDENZÁTU RADY A TIPY K PEDCHÁZENÍ VZNIKU KONDENZÁTU RADY A TIPY K PEDCHÁZENÍ VZNIKU KONDENZÁTU... 1 1 Jak se vyvarovat kondenzaci vlhkosti na zasklení... 3 2 Co to je kondenzace?... 3 3 Pro nejastji dochází ke

Více

Historie zakladatele Taekwon-Do, generála Choi Hong Hi

Historie zakladatele Taekwon-Do, generála Choi Hong Hi Historie zakladatele Taekwon-Do, generála Choi Hong Hi Proto jsme se rozhodli Vám zde o nm publikovat nkolik zajímavých informací z jeho života. Víme, že na generála a jeho odkaz budete vždy pamatovat.

Více

Kodex reklamy šermíe. Srpen 2008

Kodex reklamy šermíe. Srpen 2008 1 2 Všeobecné zásady p.1 p.2 p.3 Pro všechny ped-olympijské a olympijské soutže platí pravidla olympijské charty, zvlášt lánky 26 a 53 a pipojené texty. Pedložený kodex bude používán v souladu s pravidly

Více

+ + Návrh vcného zámru zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování

+ + Návrh vcného zámru zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování Telefony ústedna: 267204300 267204306 Fax (02) 22718211 E-mail osz_cr@cmkos.cz Vážený pan MUDr. Tomáš J u l í n e k, M B A ministr zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví Palackého nám.. 4 128 00 Praha

Více

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 1. ngelova kivka x poptávka po statku, M- dchod x luxusní komodita ( w >1) standardní komodita (0< w 1) podadná komodita ( w < 0) 2. Dchodový a substituní

Více

Hledání ženské vize. Kulatý stl pro ženy ve vku 48-60. uskutenný v rámci projektu Quo vadis, femina? 14.2.2006 v kavárn Pod Vesuvem, Praha 8

Hledání ženské vize. Kulatý stl pro ženy ve vku 48-60. uskutenný v rámci projektu Quo vadis, femina? 14.2.2006 v kavárn Pod Vesuvem, Praha 8 Hledání ženské vize Kulatý stl pro ženy ve vku 48-60 uskutenný v rámci projektu Quo vadis, femina? 14.2.2006 v kavárn Pod Vesuvem, Praha 8 Na prvním z dvanácti plánovaných kulatých stol poádaném v rámci

Více

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Výuka fotogrammetrie v eské republice GEOS 2007 VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Ing. Jindich Hoda, Ph.D. Faculty of Civil Engineering, CTU in Prague 166 29 Thákurova 7, Praha 6, Czech Republic e-mail:

Více

PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY

PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY YAMACO SOFTWARE 2006 1. ÚVODEM Nové verze produkt spolenosti YAMACO Software pinášejí mimo jiné ujednocený pístup k použití urité množiny funkcí, která

Více

Revamp jednotek ve zpracování ropy

Revamp jednotek ve zpracování ropy 165 0. Souhrn Revamp jednotek ve zpracování ropy Revamp Milan jednotek Vitvar, eská ve zpracování rafinérská ropy Milan Vitvar, eská rafinérská Revamp jednotek ve zpracování ropy pedstavuje jeden z nejpoužívanjších

Více

OECD Regions at a Glance. Translated title. Prvodce tenáe. Summary in Czech. Pehled v eském jazyce. Pro Struný pohled na regiony OECD?

OECD Regions at a Glance. Translated title. Prvodce tenáe. Summary in Czech. Pehled v eském jazyce. Pro Struný pohled na regiony OECD? OECD Regions at a Glance Summary in Czech Translated title Pehled v eském jazyce Pro Struný pohled na regiony OECD? Prvodce tenáe V posledních letech se do politického programu mnoha zemí OECD vrátila

Více

VÝRONÍ ZPRÁVA ZA ROK 2006: CENY DROG KLESAJÍ, POET ZÁCHYT STOUPÁ Drogy v Evrop jsou nyní levnjší než kdy pedtím

VÝRONÍ ZPRÁVA ZA ROK 2006: CENY DROG KLESAJÍ, POET ZÁCHYT STOUPÁ Drogy v Evrop jsou nyní levnjší než kdy pedtím VÝRONÍ ZPRÁVA ZA ROK 2006: CENY DROG KLESAJÍ, POET ZÁCHYT STOUPÁ Drogy v Evrop jsou nyní levnjší než kdy pedtím (23.11.2006, LISABON) Ceny nelegálních drog prodávaných na evropských ulicích v posledních

Více

EXPORT DAT TABULEK V MÍŽKÁCH HROMADNÉHO PROHLÍŽENÍ

EXPORT DAT TABULEK V MÍŽKÁCH HROMADNÉHO PROHLÍŽENÍ EXPORT DAT TABULEK V MÍŽKÁCH HROMADNÉHO PROHLÍŽENÍ V PRODUKTECH YAMACO SOFTWARE PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - EXPORTU DAT DO EXTERNÍCH FORMÁT YAMACO SOFTWARE 2005 1. ÚVODEM Všechny produkty spolenosti YAMACO

Více

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace UDS Fakturace Modul fakturace výrazn posiluje funknost informaního systému UDS a umožuje bilancování jednotlivých zakázek s ohledem na hodnotu skutených náklad. Navíc optimalizuje vlastní proces fakturace

Více

Zápis. konané dne 20.kvtna 2005 v 10:00 hodin

Zápis. konané dne 20.kvtna 2005 v 10:00 hodin Zápis z ádné valné hromady akciové spolenosti PAVUS, a.s. se sídlem Prosecká 412/74, 190 00 Praha 9 Prosek, I:60193174 zapsané v obchodním rejstíku, vedeném Mstským soudem v Praze oddíl B, vložka 2309

Více

Vitruvius : Deset knih o architektue

Vitruvius : Deset knih o architektue Vitruvius : Deset knih o architektue Marcus Vitruvius Pollio, ímský architekt a inženýr, žil v 1. století ped n.l. Narodil se asi mezi roky 80 a 70 ve mst Formiae v Kampanii, zemel kolem roku 20 ped n.l.

Více

85 LET KLUBU FILATELIST ALFONSE MUCHY V BRN

85 LET KLUBU FILATELIST ALFONSE MUCHY V BRN ZPRAVODAJ (p.. 50) Redakce: J.Punochá Náklad: 100 ks íslo 1/2007 bezen Vydává Klub filatelist Alfonse Muchy v Brn, Orlí 30, 602 00 Brno, Tel.: 542 151 913 E-mail: jpuncochar@fides.cz; internet: http://www.filabrno.net/kfam.htm

Více

Zpracoval: Josef Ševc, jednatel SDH

Zpracoval: Josef Ševc, jednatel SDH Zpracoval: Josef Ševc, jednatel SDH Mnozí z Vás jste nedávno dle svých pedstav oslavili nástup nového tisíciletí a páli jste si navzájem vše nejlepší do nového roku i let píštích. To samé Vám peji i já

Více

asté otázky a odpov di k zákonu. 406/2000 Sb.

asté otázky a odpov di k zákonu. 406/2000 Sb. MPO Energetická úinnost asté otázky a odpovdi k zákonu. 406/2000 Sb. Stránka. 1 z 6 Ministerstvo prmyslu a obchodu asté otázky a odpovdi k zákonu. 406/2000 Sb. Publikováno: 23.2.2009 Autor: odbor 05200

Více

Zápis ze tetího zasedání Zastupitelstva msta Vimperk, konaného dne 29.01.2007 od 15.00 hod. v sále MKS Vimperk

Zápis ze tetího zasedání Zastupitelstva msta Vimperk, konaného dne 29.01.2007 od 15.00 hod. v sále MKS Vimperk Zápis ze tetího zasedání Zastupitelstva msta Vimperk, konaného dne 29.01.2007 od 15.00 hod. v sále MKS Vimperk Usnesení. 35 Zastupitelstvo msta bere na vdomí pehled plnní usnesení ze dne 11.12.2006 a bere

Více

U apka je dopis dtem souástí textu pohádky, ilustrace s motivem

U apka je dopis dtem souástí textu pohádky, ilustrace s motivem UPRAVENÝ APEK U zaínajících neslyšících tená je nutno brát ohled na uritá specifika, jako jsou napíklad rznorodost jazykových kompetencí v eském i eském znakovém jazyce i dosavadních zkušeností s reálným

Více

Podklady pro ICT plán

Podklady pro ICT plán Podklady pro ICT plán Škola: SEPSSTUD2011 - Hodnocení: Vstupní hodnocení Indikátor Aktuální stav k 1.9.2011 Plánovaný stav 1. ízení a plánování Na vizi zapojení ICT do výuky pracuje jen omezená skupina

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Projekt: Reg.č.: Operač í progra : Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělává í pro ko kure es hop ost Hotelová škola, V šší od

Více

ÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ. l. 1 Pedmt a psobnost vyhlášky

ÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ. l. 1 Pedmt a psobnost vyhlášky MSTO VIZOVICE Masarykovo nám. 1007 763 12 VIZOVICE OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA MSTA VIZOVICE. 5/2001, O STANOVENÍ SYSTÉMU SHROMAŽOVÁNÍ, SBRU, PEPRAVY, TÍDNÍ, VYUŽÍVÁNÍ A ODSTRAOVÁNÍ KOMUNÁLNÍCH ODPAD VZNIKAJÍCÍCH

Více

STAVBA SLOVA V UEBNICÍCH ESKÉHO JAZYKA PRO ZŠ PRO NESLYŠÍCÍ A ZŠ

STAVBA SLOVA V UEBNICÍCH ESKÉHO JAZYKA PRO ZŠ PRO NESLYŠÍCÍ A ZŠ STAVBA SLOVA V UEBNICÍCH ESKÉHO JAZYKA PRO ZŠ PRO NESLYŠÍCÍ A ZŠ PRO ŽÁKY SE ZBYTKY SLUCHU Jedním z aktuálních problém vzdlávání neslyšících 1 dtí u nás je problém zvládnutí eštiny. Zatímco eština mluvená

Více

Oddíl I. l. 1- základní ustanovení. l. 2 správa poplatk

Oddíl I. l. 1- základní ustanovení. l. 2 správa poplatk Obecn závazná vyhláška obce Pernink, o místním poplatku ze ps, místním poplatku za lázeský nebo rekreaní pobyt, místním poplatku za užívání veejného prostranství, místním poplatku ze vstupného a místním

Více

Finální verze žádosti (LZZ-GP)

Finální verze žádosti (LZZ-GP) 8. Klíové aktivity!íslo aktivity: 01 Školení nových technologií a novinek v sortimentu TZB (technická zaízení budov) Pedm!tem KA_1 je realizace školení zam!ené na nové technologie a novinky v sortimentu

Více

Obecn závazná vyhláška Obce Moovice. 1/03 o místních poplatcích

Obecn závazná vyhláška Obce Moovice. 1/03 o místních poplatcích Obecn závazná vyhláška Obce Moovice. 1/03 o místních poplatcích Zastupitelstvo obce Moovice se usneslo dne 15. íjna 2003 dle ustanovení 14 odst. 2 zákona. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znní pozdjších

Více

Pístupný web. Základy pístupnosti. Definice pístupné stránky. Pístupnost (accessibility) Tim Berners-Lee, zakladatel technologie www

Pístupný web. Základy pístupnosti. Definice pístupné stránky. Pístupnost (accessibility) Tim Berners-Lee, zakladatel technologie www Pístupný web Základy pístupnosti Tim Berners-Lee, zakladatel technologie www Kristýna Knapová kristynka.k@centrum.cz Síla webu je v jeho univerzalit. Pístup pro každého nezávisle na schopnostech je jeho

Více

Nelegální práce v odvtví stavebnictví

Nelegální práce v odvtví stavebnictví Studie. 4 : Nelegální práce v odvtví stavebnictví Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích Objednatel: Konfederace zamstnavatelských

Více

O em si budeme povídat

O em si budeme povídat O em si budeme povídat jak to u nás všechno zaalo pro se zdravotní systémy reformují a jakým smrem co nabízí soukromé (dobrovolné) zdravotní pojištní v em se liší veejné a soukromé zdravotní pojištní co

Více

Zpráva o stavu českého pivovarství a sladařství za rok 2012, hospodářské přínosy a F. O. Poupě

Zpráva o stavu českého pivovarství a sladařství za rok 2012, hospodářské přínosy a F. O. Poupě Zpráva o stavu českého pivovarství a sladařství za rok 2012, hospodářské přínosy a F. O. Poupě Ing. František Šámal, Ing. Jan Veselý, Ing. Richard Paulů České pivovarství základní fakta o celkové produkci

Více

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Strategický cíl: 3.C1 Opatení: 3.C1.1 Popis Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Služby pro obany jsou významným faktorem úrovn životního standartu, zdrojem pracovních

Více

101 let tavených sýr

101 let tavených sýr Publicita projektu OPVK Komplexní vzdlávání lidských zdroj v mlékaství CZ.1.07/2.3.00/09.0081. Výstava sýrových etiket - 101 let tavených sýr Vernisáž výstavy: 28. února 2012 ve 14 hodin 28. 2. - 22. 3.

Více

Zpracoval: Josef Ševc, jednatel SDH

Zpracoval: Josef Ševc, jednatel SDH Zpracoval: Josef Ševc, jednatel SDH Opt uplynul rok a my se zde scházíme na Valné hromad, abychom zhodnotili innost našeho sboru za rok 2001. Díve mi však dovolte, abych Vám do nového roku popál vše nejlepší,

Více

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 02.04.2007

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 02.04.2007 Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 02.04.2007 Usnesení. 332 Rada msta bere na vdomí kontrolu usnesení ze dne 26. 3. 2007. Usnesení. 333 Rada msta rozhodla zveejnit zámr pronájmu vleky Brloh sestávající

Více

Vyvšeno dne: 21. 9. 2009. Mgr. Jarmila Švehová, v.r.

Vyvšeno dne: 21. 9. 2009. Mgr. Jarmila Švehová, v.r. V souladu s lánkem 6 odst. 1 písmeno a) Statutu Rašínovy vysoké školy s.r.o. v platném znní (dále jen Statut) se vydává Knihovní ád knihovny Rašínovy vysoké školy s.r.o. Vyvšeno dne: 21. 9. 2009 Mgr. Jarmila

Více

Pivovar Budějovický Budvar

Pivovar Budějovický Budvar Pivovar Budějovický Budvar Pivovar Budějovický Budvar byl založen roku 1895, ale co je na něm zajímavé, že jeho statut je stále národní podnik. Roční výstav neboli roční produkce piva činí 1,3 milionu

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Co je to HoSt? nestátní

Více

O spole nosti OSAM TRADE s.r.o.

O spole nosti OSAM TRADE s.r.o. O spolenosti OSAM TRADE s.r.o. Kontakty OSAM TRADE s.r.o. U Jeslí 619 370 01 eské Budjovice +420 602 428 817 Velkoobchod: +420 728 815 256 Technická podpora: +420 774 774 209 www.osamtrade.cz info@osamtrade.cz

Více

Stanovení osobní vize Stanovení priorit Organizace vlastního asu a práce Vyhledávání a výbr spolupracovník Dosahování týmové efektivity Upevnní týmu

Stanovení osobní vize Stanovení priorit Organizace vlastního asu a práce Vyhledávání a výbr spolupracovník Dosahování týmové efektivity Upevnní týmu ! Stanovení osobní vize Stanovení priorit Organizace vlastního asu a práce Vyhledávání a výbr spolupracovník Dosahování týmové efektivity Upevnní týmu Odhalování a využití lidského potenciálu Motivování

Více

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Pokyny pro obsahové a grafické zpracování píspvk Strana 1 z 5 Obsah dokumentu: 1. ÚVODNÍ INFORMACE... 3 2. POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ REFERÁTU... 3 2.1. OBSAHOVÉ

Více

Exkurze v Mikrobiologickém ústavu akademie věd Třeboň a v Pivovaru Regent Třeboň

Exkurze v Mikrobiologickém ústavu akademie věd Třeboň a v Pivovaru Regent Třeboň Exkurze v Mikrobiologickém ústavu akademie věd Třeboň a v Pivovaru Regent Třeboň Termín: 23.4.2012 Trasa: Veselí nad Lužnicí Třeboň Účastníci: třída 2.A, třída 2.AT, dozor: Ing. Milena Hlásková, Pharm.

Více

Zkušební digitální vysílání z vysíla Praha-Msto a Praha-Cukrák

Zkušební digitální vysílání z vysíla Praha-Msto a Praha-Cukrák Vyšší odborná škola publicistiky, Praha Zkušební digitální vysílání z vysíla Praha-Msto a Praha-Cukrák zdrojová rešerše Josef Mašek Kontakt: josef@jmasek.com, 602 489 538 I. roník VOŠP, Informatika a výpoetní

Více

Skupina Sodexo oznámila rst výnos i provozního zisku za úetní rok 2009

Skupina Sodexo oznámila rst výnos i provozního zisku za úetní rok 2009 Tisková zpráva Skupina Sodexo oznámila rst výnos i provozního zisku za úetní rok 2009 Výnosy vzrostly o 7,9 %, vetn 2,5 % organického rstu Provozní zisk ve výši 746 milion euro, nárst o 8,1 % Nárst istého

Více

VYHODNOCENÍ ODCHYLEK A CLEARING TDD V CS OTE JAROSLAV HODÁNEK, OTE A.S.

VYHODNOCENÍ ODCHYLEK A CLEARING TDD V CS OTE JAROSLAV HODÁNEK, OTE A.S. OTE, a.s. VYHODNOCENÍ ODCHYLEK A CLEARING TDD V CS OTE JAROSLAV HODÁNEK, OTE A.S. 16.-17.4.2014 Trendy elektroenergetiky v evropském kontextu, Špindlerv Mlýn Základní innosti OTE 2 Organizování krátkodobého

Více

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání A. Text projektu 1. Cíl projektu Cílem projektu je zlepšení životních šancí dtí z DD Žichovec a zlepšení jejich schopnosti integrace do

Více

4 - Architektura poítae a základní principy jeho innosti

4 - Architektura poítae a základní principy jeho innosti 4 - Architektura poítae a základní principy jeho innosti Z koncepního hlediska je mikropoíta takové uspoádání logických obvod umožující provádní logických i aritmetických operací podle posloupnosti povel

Více

Veejné zdravotnictví z pohledu historie. PhDr. Helena Hnilicová, Ph.D. ŠVZ IPVZ Praha

Veejné zdravotnictví z pohledu historie. PhDr. Helena Hnilicová, Ph.D. ŠVZ IPVZ Praha Veejné zdravotnictví z pohledu historie PhDr. Helena Hnilicová, Ph.D. ŠVZ IPVZ Praha Obsah prezentace Myšlenkové zdroje a vývojové etapy VZ v našich zemích Struná charakteristika jednotlivých etap VZ po

Více

Public relations a sponzoring Vysv tlení pojmu PR PR jsou formou komunikace

Public relations a sponzoring Vysv tlení pojmu PR PR jsou formou komunikace Public relations a sponzoring Vysvtlení pojmu PR Nástroje PR Vysvtlení pojmu sponzoring Sociální sponzoring Cíle a druhy PR a sponzoringu Píklady Vysvtlení pojmu PR PUBLIC RELATIONS (PR) = práce s veejností

Více

Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika 1. Inkluzivní vzdlávání / Vanda Hájková, Iva Strnadová Praha : Grada, 2010 -- 217 s. -- eština. ISBN 978-80-247-3070-7 (brož.) Sign.: II 107730V1 integrace žáka ; speciální

Více

FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY. razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R

FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY. razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R I. Úvodní ustanovení OBECNÁ PRAVIDLA HOSPODAENÍ (1) SRLA R v souladu se Stanovami

Více

Zpráva obanského sdružení eské myelomové skupiny za rok 2006

Zpráva obanského sdružení eské myelomové skupiny za rok 2006 Zpráva obanského sdružení eské myelomové skupiny za rok 2006 eská myelomová skupina je sdružení léka a dalších vdeckých a odborných pracovník, jejichž cílem je výzkum, diagnostika a terapie nemoci zvané

Více

ZPRÁVA O HOSPODAENÍ PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE ZA ROK 2007. Gymnázium J. A. Komenského a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky

ZPRÁVA O HOSPODAENÍ PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE ZA ROK 2007. Gymnázium J. A. Komenského a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky ZPRÁVA O HOSPODAENÍ PÍSPVKOVÉ ORGANIZACE ZA ROK 2007 Gymnázium J. A. Komenského a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Adresa organizace: Komenského.p. 169 I: 603 717 57 Uherský Brod, PS 688

Více

Známí špi?koví zlepšovatelé

Známí špi?koví zlepšovatelé Díky senza?nímu nástupu na sebe strhl obrovskou pozornost Waterberg?v syn Wagut. Poté co se již p?i dubnových výpo?tech plemenných hodnot dostal do TOP 50 nejlepších fleckvieh býk? v N?mecku a Rakousku,

Více

Závrená zpráva o erpání grantu na projekt OS Studánka, Ke Kamýku 686, Praha 4. Les je mj i tvj.

Závrená zpráva o erpání grantu na projekt OS Studánka, Ke Kamýku 686, Praha 4. Les je mj i tvj. Magistrát hl. m. Prahy Ing. Václav Saifrt odbor ochrany prostedí odd. mstských organizací Jungmannova P r a h a 1 Závrená zpráva o erpání grantu na projekt OS Studánka, Ke Kamýku 686, Praha 4 Les je mj

Více

e s k á g y m n a s t i c k á f e d e r a c e KVALIFIKA NÍ ÁD

e s k á g y m n a s t i c k á f e d e r a c e KVALIFIKA NÍ ÁD e s k á g y m n a s t i c k á f e d e r a c e 160 17 Praha 6, Atletická 100/2, P.O. BOX 40 tel./fax 257 210 811 e-mail: cgf@cstv.cz tel. 233 017 434 http://gymnastika.cstv.cz KVALIFIKANÍ ÁD Praha, prosinec

Více

Výsledky workshopu Meziregionální mládež na cest k evropským volbám! 1. Dv nejzávažnjší reformy posledních let v Nmecku

Výsledky workshopu Meziregionální mládež na cest k evropským volbám! 1. Dv nejzávažnjší reformy posledních let v Nmecku Výsledky workshopu Meziregionální mládež na cest k evropským volbám! 1. Dv nejzávažnjší reformy posledních let v Nmecku Reforma zákonného dchodového pojištní Zásadní reformy dchodového systému byly realizovány

Více

ARA (Asociace eských reklamních agentur)

ARA (Asociace eských reklamních agentur) Vznik profesních organizací v oblasti marketingové komunikace Komunikaní agentury (historie) Pehled komunikaních agentur, ásti reklamní agentury Pehled a funkce jednotlivých asociací Soutže a udlované

Více