Rostislav Jedlička Tepelný a pevnostní výpočet výměníku VUT Brno, FSI-ÚE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Rostislav Jedlička Tepelný a pevnostní výpočet výměníku VUT Brno, FSI-ÚE"

Transkript

1 Rostisla Jedlička Teelný a enostní ýočet ýěníku VUT Brno, FSI-ÚE Obsah Úod 5 Teelný ýočet ýěníku 6 Předběžný ýočet 7 Výočet součinitele rostuu tela 8 Výočet součinitele řestuu tela na straně áry 9 Výočet součinitele řestuu tela na straně toné ody 0 Výočet teelných odorů Výočet středního logaritického sádu Výočet řenášeného teelného ýkonu 4 Výočet telosěnné lochy 5 Výočet délky trubkoého sazku Výočet toného ýěníku se zahrnutí chladiče 4 Výočet části chladiče (CH) 5 Výočet části sazku (S) 7 Výočet části sazku (S) a chladiče (CH) 0 4 Výočet části sazku (S) 5 Výočet skutečné délky ýěníku 6 Výočet skutečné elikosti telosěnné lochy 4 Volba rozěrů hrdel 5 Výočet hrdel 5 Výočet rozěrů hrdel toné ody 5 Výočet rozěrů hrdel na straně áry a na straně kondenzátu 6 4 Hydraulický ýočet ýěníku 8 4 Výočet tlakoé ztráty toné ody 8 4 Výočet tlakoé ztráty nezanesené ýěníku 8 4 Výočet tlakoé ztráty tření otrubí 8 4 Výočet tlakoé ztráty zůsobené ístníi odory 9 4 Výočet celkoé tlakoé ztráty 9 4 Výočet tlakoé ztráty zanesené ýěníku 40

2 Rostisla Jedlička Teelný a enostní ýočet ýěníku VUT Brno, FSI-ÚE 4 Výočet tlakoé ztráty tření otrubí ro zanesený sta 40 4 Výočet tlakoé ztráty zůsobené ístníi odory ro zanesený sta 4 4 Výočet celkoé tlakoé ztráty ro zanesený sta 4 5 Nárh konstrukčního řešení 4 6 Penostní ýočet 45 6 Klenutá dna nádob 45 6 Torosférické dno zatíženo nitřní řetlake 46 6 Rozsah latnosti ýočtoých zorců 46 6 Plášť na straně ody 46 6 Hladká álcoá skořeina zatížená nitřní řetlake 47 6 Rozsah latnosti ýočtoých zorců 47 6 Plášť na straně áry (700) 48 6 Hladká álcoá skořeina zatížená nitřní řetlake Hladká álcoá skořeina zatížená nější řetlake 49 6 Rozsah latnosti ýočtoých zorců Plášť na straně áry (00) Hladká álcoá skořeina zatížená nitřní řetlake Hladká álcoá skořeina zatížená nější řetlake Rozsah latnosti ýočtoých zorců Kuželoé části nádoby 5 65 Označení a ýočtoé araetry 5 65 Rozsah a odínky ýočtoých zorců 5 65 Hladká kuželoá skořeina zatížená nitřní řetlake Hladká kuželoá skořeina zatížená nější řetlake 5 66 Trubkonice Podínky latnosti ýočtoých zorců Obecné ýočtoé araetry Výěníky s enýi trubkonicei Hrdlo ro řírubu DN50 PN Hladká álcoá skořeina zatížená nitřní řetlake Rozsah latnosti ýočtoých zorců Hrdlo ro řírubu DN500 PN5 59

3 Rostisla Jedlička Teelný a enostní ýočet ýěníku VUT Brno, FSI-ÚE 68 Hladká álcoá skořeina zatížená nitřní řetlake Rozsah latnosti ýočtoých zorců Hrdlo ro řírubu DN600 PN Hladká álcoá skořeina zatížená nitřní řetlake Rozsah latnosti ýočtoých zorců 6 60 Hrdlo ro řírubu DN800 PN Hladká álcoá skořeina zatížená nitřní řetlake 6 60 Rozsah latnosti ýočtoých zorců 6 7 Průběh tlaku áry řes trubkoý sazek 6 7 Průběh tlaku áry řes sazek S 6 7 Průběh áry řes sazek S 64 7 Výočet střední rychlosti e sazku S 64 7 Tlakoá ztráta e sazku S 65 7 Průběh tlaku áry řes sazek S 67 7 Průběh áry řes sazek S 67 7 Výočet střední rychlosti e sazku S 68 7 Tlakoá ztráta e sazku S 69 8 Záěr 7

4 Rostisla Jedlička Teelný a enostní ýočet ýěníku VUT Brno, FSI-ÚE 4

5 Rostisla Jedlička Teelný a enostní ýočet ýěníku VUT Brno, FSI-ÚE Úod V noha alikacích se objeuje roces ředáání teelné energie ezi děa roudícíi telonosnýi édii o různých telotách, které býají ětšinou odděleny enou stěnou Zařízení, něž k touto rocesu dochází se nazýá teelný ýěník S teelnýi ýěníky se ůžee setkat, naříklad chladničce, autoobilu, elektrárnách, kliatizačních soustaách, rocesní inženýrstí a noha dalších alikacích Základní rozdělení teelných ýěníku býá odle charakteru roudění (souroudé, rotiroudé, kobinoané roudění), účelu a oužití (ohříáky, chladiče, kondenzátory, ýarníky), raconího ochodu (rekuerační, regenerační, sěšoací), konstrukčního řešení ýhřené lochy (bubnoé, deskoé, trubkoé, sazkoé), odle kobinace telosěnných édií (oda-oda, oda-ára, saliny-ára) V této ráci se z hlediska usořádání budee zabýat trubkoý ýěníke, kde řenos tela ezi arou a tonou odou robíhá řes hustou síť říých trubek Toný ýěník bude horizontálního roedení, doucestný na straně toné ody, s enýi trubkonicei, jednoduchý láště a s integroaný chladiče arozdušné sěsi Rozsah dilooé ráce zahrnuje teelný nárh, kde se určí elikost telosěnné lochy a její hlaní rozěry Vli chladiče arozdušné sěsi na řenos tela teelné ýočtu zanedbáe Dále se budee zabýat tlakoou ztrátou toné ody ři roudění ýěníke Pro zolené konstrukční řešení yberee hodný ateriál a roedee enostní ýočet hlaních koonent odle nory ČSN Poslední roblée, který se budee zabýat je růběh tlaku áry řes trubkoý sazek ro zolený ty sítě 5

6 Rostisla Jedlička Teelný a enostní ýočet ýěníku VUT Brno, FSI-ÚE Teelný ýočet ýěníku Zadání teelného ýočtu: Proeďte teelný nárh toného ýěníku dle zadaných telo-technických dat Toný ýěník narhněte jako horizontální, celosařoaný na straně láště, doucestný na straně ody, s říýi trubkai, s enýi trubkonicei, s integroaný chladiče arozdušné sěsi, bez koenzátoru lášti Telosěnné trubky odélně sařoané o růěru 8x z ateriálu 454+AT Trubky jsou do trubkonice zaálcoány Paraetry: Hotnostní růtok toné ody - jenoitý 5,54 /s - axiální 480 /s Vstuní telota toné ody 55,0 C Výstuní telota toné ody 7, C Proozní tlak toné ody bar (a) Vstuní tlak áry 0,96 bar (a) Entalie áry 405,6 kj/ Telota ystuujícího kondenzátu na ezi sytosti Obr Schéa doucestného ýěníku s náznake roudění obou édií (S a S části telosěnné lochy, CH chladič arozdučné sěsí) Toná oda se na ýstuu z S a CH sísí obratoé kooře 6

7 Rostisla Jedlička Teelný a enostní ýočet ýěníku VUT Brno, FSI-ÚE Předběžný teelný ýočet Výslednou hodnotu, kterou chcee z ředběžného ýočtu určit je elikost telosěnné lochy, resektie její délka V saotné ostuu je očítáno se střední telotou toné ody a zanedbáá se li chladiče arozdušné sěsi Paraetry otřebné ro ýočet: Proozní tlak toné ody: bar ( a), MPa Vstuní tlak áry: in 0,96bar ( a) 0, 096MPa Telota ystuujícího kondenzátu (na ezi sytosti): z arních tabulek [8] in 0,096MPa t out 75, 6 C Hustota oběhoé ody na stuu: z arních tabulek [8] in,mpa, t in 55 C ρ in 990,099 Hustota oběhoé ody na ýstuu: z arních tabulek [8] out, MPa, t out 7, C ρ in 980,9 Hustota oběhoé ody ro střední telotu: ρ in + ρ out 990, ,9 ρ stř 985,46 Průtočný růřez ody jedné cestě: rychlost toné ody olena / s S 480 ax ρ stř 985,46 Vnitřní růěr trubky: d t in d t 8 6 0,44 Počet trubek jedné cestě: S 0,44 nt,556 4 trubek π d t in 6 π Usořádání trubek: Pro toný ýěník a jeho trubkoou síť bylo zoleno trojúhelníkoé usořádání s rcholoý úhle 60 Rozteč ezi trubkai byla zolena 6 ro nější růěr trubek 8 Usořádání trubek na obr 7

8 Rostisla Jedlička Teelný a enostní ýočet ýěníku VUT Brno, FSI-ÚE Vlastní usořádání trubkoého sazku: Obr Schéa usořádání trubek Trubkoý sazek bude naržen s ohlede na ožadaky zadání Toný ýěník bude doucestný s integroaný chladiče arozdušné sěsi Další araetre je trojúhelníkoé usořádání trubek, které á ro šechny trubky danou rozteč a rcholoý úhel Síť trubkoého sazku byla naržena rograu AutoCAD Obr Schéa rozložení trubek trubkoé sazku Výočet součinitele rostuu tela Pokud áe na ysli řenos tela z jedné tekutiny do druhé řes nějakou enou řeážku ( toto říadě řes stěnu trubky), ak hooříe o rostuu tela Horká tekutina (ára) je oddělena od studené tekutiny (toné ody) enou stěnou trubky Teelný tok je řenášen ostuně konekcí ezi árou a stěnou, ak edení stěnou a oět konekcí z druhého orchu stěny a toné ody [0] Pro ýslednou hodnotu součinitele rostuu tela je třeba určit součinitele řestuu tela na straně áry, součinitele řestuu tela na straně toné ody a jednotlié teelné odory 8

9 Rostisla Jedlička Teelný a enostní ýočet ýěníku VUT Brno, FSI-ÚE Obr 4 Průběh teloty a teelného toku ři rostuu tela álcoou stěnou Výočet součinitele řestuu tela na straně áry Součinitel řestuu tela na straně áry nabírá různých hodnot různých ístech trubkoého sazku Dochází ke kondenzaci áry a na trubkách se ytáří rsta kondenzátu, která stéká řes trubkoý sazek lie graitace Z toho ylýá, že horní části bude hodnota součinitele řestuu tela yšší, než části dolní Proto hledáe takoou hodnotu, která by rerezentoala celý trubkoý sazek Naleznee trubku uístěnou řadě s růěrný očte řad trubek uístěných od sebou a ro tuto trubku řeočítáe součinitel řestuu tela a získáe tak hodnotu rerezentující celý trubkoý sazek Obr 5 Schéa snižoání součinitele řestuu tela Paraetry otřebné ro ýočet:,, kj Entalie áry: dle zadání i 405, 6 Entalie kondenzátu: z arních tabulek [8] ro tlak, kj 0,096MPa i 7, 566 Telota na nější stěně trubky: hodnota ředběžně zolená Graitační zrychlení: g 9,807 s t řředběžn 7 C 9

10 Rostisla Jedlička Teelný a enostní ýočet ýěníku VUT Brno, FSI-ÚE Dynaická iskozita: z arních tabulek [8] ro hodnoty, 6 0,096MPa, t out 75,6 C η 74,77 0 s Teelná odiost kondenzátu: z arních tabulek [8] ro hodnoty, W 0,096MPa, t out 75,6 C λ, kond 0, 664 K Latentní telo:,,, kj l i i 405,6 7, , 04 Hustota áry: z arních tabulek [8],, 0,096MPa ρ 0,48 Hustota kondenzátu: z arních tabulek [8], 0,096MPa ρ 970,874 Součinitel řestuu tela ro rchní trubku na straně áry: odle [0] a [] Pro ýočet součinitele řestuu tela na rchní trubce se oužíá zorec odle Nusselta, který byl určen ro kondenzaci syté áry ro trubku uístěnou horizontálně, λkond α 0,78, η 0,664 0,78,,,, ρ ( ρ ρ ) ( t t ) out 970,874 74,77 řředběžn g l d Průěrný očet trubek řazených od sebou: N Počet trubek rerezentující celý trubkoý sazek: N tr N tr růrůěr 6 4 trubek 4 ( 970,874 0,48) 9, W 40, ( 75,6 7) K 000 tr růrůěr 6 Průěrná hodnota součinitele řestuu tela na straně áry: 4 trubek Součinitel řestuu tela ro rchní trubku byl řeočítán na růěrnou hodnotu součinitele řestuu tela na straně áry ro trubku rerezentující celý trubkoý sazek W 4 α růrů α,4 N 4 tr 40,78,4 4 80,7 K Výočet součinitele řestuu tela na straně toné ody Pro určení součinitele řestuu tela na straně ody je třeba znát odobnostní čísla (Reynoldsoo, Prandtloo, Nusseltoo) Pro střední telotu toné ody naleznee součinitel teelné odiosti a ro daný růěr trubky stanoíe hodnotu součinitele řestuu tela 0

11 Rostisla Jedlička Teelný a enostní ýočet ýěníku VUT Brno, FSI-ÚE Paraetry otřebné ro ýočet: Střední telota toné ody: t in + t out , t stř 6, 65 C Dynaická iskozita toné ody: 6,MPa, t stř 6,65 C η 44,84 0 s Hustota toné ody: byla stanoena ředchozí ýočtu ρ stř 985,46 Kineatická iskozita toné ody: 6 η 44, ν 4,488 0 ρ stř 985,46 s Měrná teelná kaacita toné ody: z arních tabulek [8] ro hodnoty J,MPa, t stř 6,65 C c 48 K Součinitel teelné odiosti ody: z arních tabulek [8] ro hodnoty W, MPa, t stř 6,65 C λ 0, 655 K Součinitel telotní odiosti ody: λ 0,655 7 a,589 0 c ρ ,46 s stř Rychlost roudění oběhoé ody: olena s Vnitřní růěr trubky: z ředchozího ýočtu d t in 6 Reynoldsoo číslo: 6 Re d t in ,5 7 4,488 0 ν Prandtloo číslo: 7 ν 4,488 0 Pr 7 a,5897 0,8 Konstanty otřebné ro ýočet Nusseltoa čísla: odle [0] 0,8 L n 0,4 tekutina se trubce ohříá, C 0, 0 ro 0,6 Pr 60, 0 D Nusseltoo číslo: n Nu C Re Pr 0,8 0,4 0,0 70,5,8 65,760 Součinitel řestuu tela na straně ody: Nu λ 65,760 0,655 W α 0879,55 d 6 t in K 000

12 Rostisla Jedlička Teelný a enostní ýočet ýěníku VUT Brno, FSI-ÚE Výočet teelných odorů Teelný odor roti konekci na straně áry: K R 0,5 0 α růrů 80,7 W Teelný odor roti edení tela stěnou trubky: 8 8 d d 5 K Rt ln 000 ln 000 7,067 0 λ d t in 5 6 W 000 Teelný odor roti konekci na straně oběhoé ody: 8 d K R 000 4,04 0 α d 6 t in 0879,55 W 000 Součinitel rostuu tela álcoou stěnou trubky: W k 4, R + R + R ,5 0 7,067 0,04 0 K t Hodnota součinitele zanesení: ři saotné roozu ýěníku zniká trubkách lie nečistot rsta nánosu, která oliňuje součinitel rostuu tela Výsledná hodnota se sníží o ožadoaný koeficient zanesení s 0, 9 nános Obr 6 Průběh teloty a teelného toku ři rostuu tela álcoou stěnou s rstou nánosu na nitřní stěně trubky Součinitel rostuu tela álcoou stěnou trubky s rstou nánosu: W knános k snános 4,699 0,9 009,9 K Telota na nější stěně trubky: k nános t ( t ) out ( t out t stř ) 7,5 + 7,5 růrů α 009,9 80,7 ( 7,5 + 75,6) ( 75,6 6,65) 7,5 7, C

13 Rostisla Jedlička Teelný a enostní ýočet ýěníku VUT Brno, FSI-ÚE Výočet středního logaritického telotního sádu Jedná se o roudění naříč trubkoý sazke Výočet středního logaritického telotního sádu odle [0] Obr 7 Průběh telot ři konstantní telotě kondenzace áry a ohříání toné ody Telotní sád na stuu: Δt sád in t t in 75,6 55 0, 6 C Telotní sád na ýstuu: Δt sád out t t out 75,6 7,, C Střední logaritický telotní sád: Δt sád in Δt sád out 0,6, Δtlog 9,47 C Δt sád in 0,6 ln ln Δt, sád out Výočet řenášeného teelného ýkonu Q out in ( t t ) 5,54 48 ( 7, 55) ,4W, MW jen c 8 4 Výočet telosěnné lochy Pro ýočet telosěnné lochy ycházíe z ronice teelné bilance: Q jen c out Q k ( t t ) k Δt S in Q nános nános Δtlog S S knános Δtlog 009,9 9,47 5 Výočet délky trubkoého sazku S 800,806 L 5,8 π d n 8 t π log ,4 800,806

14 Rostisla Jedlička Teelný a enostní ýočet ýěníku VUT Brno, FSI-ÚE Výočet toného ýěníku se zahrnutí chladiče V této části bude odrobně yočten růběh teloty ýěníke ro šechny části telosěnné lochy To znaená sazek S, sazek S a li chladiče arozdučné sěsi CH, který je jedné cestě se sazke S a á li na stuní telotu do obratoé koory (stuní telota do sazku S) Pro zjištění růběhu telot bude zolen délkoý krok a ro každý eleent lochy bude yočítána stuní a ýstuní telota o celé délce telosěnné lochy Obr 8 Schéa jednotliých telosěnných loch a celkoý růběh teloty toné ody 4

15 Rostisla Jedlička Teelný a enostní ýočet ýěníku VUT Brno, FSI-ÚE Výočet části chladiče (CH) Pro tuto část ýěníku je ohře toné ody zanedbán Telota na stuu do chladiče arozdušné sěsi je shodná s telotou na ýstuu Dále je určena záislost ěrné teelné kaacity ro konstantní tlak záislosti na telotě oběhoé ody Obr 9 Schéa telosěnné lochy části CH a růběh teloty toné ody Paraetry otřebné ro ýočet: Počet trubek jedné cestě: z ředběžného ýočtu yšlo: n t 4 trubek Počet trubek chladiči: očet trubek olen: n tr ch 8 trubek Počet trubek části S: nt S nt ntr ch 4 8 trubek Průtočný růřez jedné trubky: 6 π π dt in S tr, Průtočný růřez šech trubek části S: 4 Str S Str ntr S,06 0 0, 8 Maxiální hotnostní růtok toné ody: dle zadání ax 480 Hotnostní růtok částí S: ři ax růtoku S ax Str S ρ stř 0,8 985,46 449, 7 s Hotnostní růtok částí S yjádřený rocentech: ři ax růtoku S ax 449,7 S % ,598% 480 ax Hotnostní růtok částí CH: ři ax růtoku ch ax ax S ax ,7 0, 78 s Hotnostní růtok částí CH yjádřený rocentech: ři ax růtoku ch % 00 S % 00 9,598 6,40% s 5

16 Rostisla Jedlička Teelný a enostní ýočet ýěníku VUT Brno, FSI-ÚE Jenoitý hotnostní růtok toné ody: dle zadání jen 5, 54 s Hotnostní růtok částí S: ři jenoité růtoku jen 5,54 S jen 9,598 9,598 95, Hotnostní růtok částí CH: ři jenoité růtoku jen 5,54 ch jen 6,40 6,40 0, s Záislost ěrné teelné kaacity na telotě oběhoé ody: Pro tuto část ýočtu jse oužili arní tabulky [8] Pro tlak ody a různé teloty ři toto tlaku odečetli říslušné hodnoty ěrné teelné kaacity Pro názornost byly oužity tlaky oběhoé ody MPa, MPa Tab Hodnoty ěrné teelné kaacity ro tlak toné ody MPa t [ C] c [ J K ] s / 476, 480,8 49,5 44,6 444, 484, Tab Hodnoty ěrné teelné kaacity ro tlak toné ody MPa t [ C] c [ J K ] / 47,9 478,6 49,4 4, 44,8 48, Poocí hodnot uedených Tab a Tab byl rograu MS Excel sestrojen graf určující tuto záislost Poocí sojnic byla určena záislost, která yšla ro oba tlaky stejně a bude oužita ro následující ýočty Ronice záislosti: y 0,07 x, x + 40, 7 Záislost ěrné teelné kaacity na telotě oběhoé ody c- [J/*K] telota [ C] Graf Záislost ěrné teelné kaacity na telotě oběhoé ody ro tlaky MPa odrá, MPa fialoá 6

17 Rostisla Jedlička Teelný a enostní ýočet ýěníku VUT Brno, FSI-ÚE Pro následné ýočty bude za x dosazena telota na stuu t in 55 C a y je ěrná teelná kaacita: J c 0,07 t, t + 40,7 0,07 55, ,7 479, 5 K Tab Vyočtené hodnoty ro část CH ro L ( 0 0, 6) Δ L [ ] 0 0, 0, 0, 0, 0, 0, L [ ] 0 0, 0, 0, 0,4 0,5 0,6 t in [ C] T in c ch [ J K ] K 8,5 8,5 8,5 8,5 8,5 8,5 8,5 / 479,5 479,5 479,5 479,5 479,5 479,5 479,5 Tab 4 Vyočtené hodnoty ro část CH ro L ( 5,6 6, ) 0, 0, 0, 0, 0, 0, 0, 0, 5,6 5,7 5,8 5,9 6 6, 6, 6, ,5 8,5 8,5 8,5 8,5 8,5 8,5 8,5 479,5 479,5 479,5 479,5 479,5 479,5 479,5 479,5 Z hodnot uedených tabulce je atrné, že telota toné ody se chladiči arozdušné sěsi neění a tí také i hodnoty ěrné teelné kaacity Výočet části sazku (S) Ve sazku S se již toná oda ohříá Pro zjištění ýstuní teloty ze sazku S je třeba zolit délkoý krok a tí rozdělit telosěnnou lochu na jednotlié eleenty a sledoat, jak se bude ěnit telota a součinitel rostuu tela Obě dě eličiny by se ěly zětšoat Pro saotný ýočet ycházíe z ronice teelné bilance a z ronice řestuu tela odle [9] Obr 0 Schéa telosěnné lochy části S a růběh teloty toné ody 7

18 Rostisla Jedlička Teelný a enostní ýočet ýěníku VUT Brno, FSI-ÚE Ronice otřebné ro ýočet: Význa oužitých indexů: (strana áry), (strana oběhoé ody) Ronice teelné bilance: ΔQ c Δt c Ronice řestuu tela: ( ) Δt Q k ΔS t t Ronice ro ýočet zěny teloty na straně ody: oužity ředchozí dě ronice k ΔS Δt t t c ( ) Nejre je dle zoleného kroku yočten eleent lochy a ro telotu na stuu do tohoto eleentu řeočítána ěrná teelná odiost Následně je z ýše uedené ronice yočtena zěna teloty toné ody a řičtení této zěny ke stuní telotě získáe telotu ýstuní Ze stuní a ýstuní teloty doočtee střední telotu ro eleentární díl a ro tuto telotu doočtee součinitel rostuu tela Pro následující eleent se ýočet oakuje Ukázka ýočtu ro získání ýstuní teloty ro eleentární díl: ΔL 0, [ ] n ΔL d ΔS S t S π C t in c T S in J 0,07 t in, t in + 40,7 K K t + 7, 5 in knános ΔSS [ K ] [( t + 7, ) T ] ΔT 5 c T t t out out stř S [ K ] T in + ΔT [ C] T 7, 5 [ C] t out in + t out in Hodnoty yočtené z ýše uedeného ostuu ro jednotlié eleenty sazku S jsou uedeny následujících tabulkách 5 a 6 8

19 Rostisla Jedlička Teelný a enostní ýočet ýěníku VUT Brno, FSI-ÚE Tab 5 Vyočtené hodnoty ro část S ro L ( 0 0, 6) Δ L 0 0, 0, 0, 0, 0, 0, L [ ] 0 0, 0, 0, 0,4 0,5 0,6 Δ S S t in [ C] S [ J / K ] T in Δ t T out t out [ C] t [ C] c stř k nános [ W / K] 0 6,40 6,40 6,40 6,40 6,40 6, ,5 55,66 55,9 56, 56,50 479,5 479,95 480,04 480,5 480,9 480, 480,4 K 8,5 8,5 8,465 8,776 9,08 9,84 9,68 K 0 0,5 0,0 0,06 0,0 0,97 0,9 K 8,5 8,465 8,776 9,08 9,8 9,68 9, ,5 55,66 55,9 56, 56,50 56, ,57 55,470 55,779 56,08 56,8 56, ,6 4 Tab 6 Vyočtené hodnoty ro část S ro L ( 5,6 6, ) 95, 95,89 954, ,05 957, ,5 0, 0, 0, 0, 0, 0, 0, 0, 5,6 5,7 5,8 5,9 6 6, 6, 6, 6,40 6,40 6,40 6,40 6,40 6,40 6,40 6,40 66,878 67,05 67,49 67,8 67,4 67,54 67,667 67,79 485,8 485,09 485,88 485,67 485, ,5 485, ,675 40,08 40,65 40,99 40,4 40,56 40,69 40,87 40,94 0,6 0,4 0, 0,0 0,8 0,6 0,4 0, 40,65 40,99 40,4 40,56 40,69 40,87 40,94 4,064 67,05 67,49 67,8 67,4 67,54 67,667 67,79 67,94 66,946 67,08 67,5 67,47 67,476 67,604 67,79 67,85 00,056 00,964 0,86 0,757 0,66 04,458 05,6 06,064 9

20 Rostisla Jedlička Teelný a enostní ýočet ýěníku VUT Brno, FSI-ÚE Výočet části sazku (S) a chladiče (CH) Bylo již řečeno, že telota toné ody se chladiči neění Tento je bude ít li ři solečné ýočtu chladiče a sazku S na ýstuní telotu, tedy stuní telotu do obratoé koory Tato telota usí být stejná jako telota na stuu do sazku S, jelikož obratoé kooře nedochází k ohřeu toné ody Títo se zětší celkoá délka sazku S lie chladiče arozdušné sěsi Obr Schéa telosěnných loch části S a CH a růběh teloty toné ody Ronice otřebné ro ýočet: jen S+ ch S c t T S out + ch c t T in S+ ch c t T S Jediná neznáá z ýše uedené ronice je stuní telota Tu nejre olíe a roedee řeočet ěrné teelné kaacity Následný iterační ýočte zjistíe skutečnou hodnotu stuní teloty Tento ostu ýočtu se roede ro každý eleentární díl Ukázka ýočtu ro získání ýstuní teloty ro eleentární díl: olba t olba T c S y T y t S in [ C] [ K] t 7, 5 S in S in + J 0,07 t S in, t S in + 40,7 K S in [ K ] S c S T [ C] T 7, 5 S in S in S out jen c + ch S c ch T in 0

21 Rostisla Jedlička Teelný a enostní ýočet ýěníku VUT Brno, FSI-ÚE Hodnoty yočtené z ýše uedeného ostuu ro jednotlié eleenty sazku S + CH jsou uedeny následujících tabulkách Tab 7 Vyočtené hodnoty ro část S + CH ro L ( 0 0, 6) Δ L [ ] 0 0, 0, 0, 0, 0, 0, ol ol c y y L [ ] 0 0, 0, 0, 0,4 0,5 0,6 S in [ C] t T S in S [ K] T S in t S in [ C] 55 55,8 55,69 55,96 56,98 56,476 56,75 K 8,5 8,488 8,779 9,066 9,48 9,66 9,9 J / 479,5 479,5 479,46 479,54 479,6 479,7 479,789 K 8,49 8,488 8,779 9,066 9,48 9,66 9,900 54,999 55,8 55,696 55,96 56,98 56, ,750 Tab 8 Vyočtené hodnoty ro část S + CH ro L ( 5,6 6, ) 0, 0, 0, 0, 0, 0, 0, 0, 5,6 5,7 5,8 5,9 6 6, 6, 6, 66, 66,46 66,55 66,67 66,79 66,9 67,09 67,44 9,45 9,576 9,7 9,8 9,94 40,06 40,79 40,94 484,09 484,65 484,7 484,08 484,78 484, ,57 484,585 9,450 9,576 9,700 9,8 9,94 40,06 40,79 40,94 66,00 66,46 66,550 66,67 66,79 66,9 67,09 67,44

22 Rostisla Jedlička Teelný a enostní ýočet ýěníku VUT Brno, FSI-ÚE 4 Výočet části sazku (S) Ve sazku S oět dochází k ohřeu toné ody Výstuní telota je znáa ze zadání a telota na stuu do sazku S (telota na ýstuu z obratoé koory) je neznáá Postu ýočtu je odobný jako u sazku S s tí rozdíle, že řírůstek teloty ro eleentární díl odečítáe od znáé ýstuní teloty a získáe tí telotu na stuu do eleentárního dílu Výočet roběhne ostuně ro šechny eleentární díly a ředokládá se, že telota a součinitel rostuu tela se budou snižoat Obr Schéa telosěnné lochy části S a růběh teloty toné ody Ukázka ýočtu ro získání stuní teloty ro eleentární díl: 0, ΔL ΔS S [ ] nt S ΔL π d t out [ C] J c S 0,07 t out, t out + 40,7 K T out [ K] t out + 7, 5 knános ΔSS ΔT [ K] [ ( ts + 7, 5) T out ] c T t t S in S [ K] T out ΔT [ C] T 7, 5 S in S in stř [ C] t + t S in out Hodnoty yočtené z ýše uedeného ostuu ro jednotlié eleenty sazku S jsou uedeny následujících tabulkách 9 a 0

23 Rostisla Jedlička Teelný a enostní ýočet ýěníku VUT Brno, FSI-ÚE Tab 9 Vyočtené hodnoty ro část S ro L ( 0 0, 6) Δ L 0 0, 0, 0, 0, 0, 0, L [ ] 0 0, 0, 0, 0,4 0,5 0,6 Δ S S t [ C] [ J K ] T out Δ t T in t in [ C] t [ C] out c S stř k nános [ W K ] 0 6,865 6,865 6,865 6,865 6,865 6,865 7, 7, 7,47 7,9 7,9 7,08 7,07 / 488,68 488,68 488, , , ,56 488,485 K 45,45 45,45 45,97 45,4 45,89 45, 45,77 K 0 0,05 0,05 0,054 0,055 0,056 0,057 K 45,45 45,97 45,4 45,89 45, 45,77 45,0 7, 7,47 7,9 7,9 7,08 7,07 7,970 7, 7,7 7,0 7,66 7, 7,055 7,998 / 06,4 06,89 06,44 060, ,54 060, ,647 Tab 0 Vyočtené hodnoty ro část S ro L ( 5,6 6, ) 0, 0, 0, 0, 0, 0, 0, 0, 5,6 5,7 5,8 5,9 6 6, 6, 6, 6,865 6,865 6,865 6,865 6,865 6,865 6,865 6,865 67,740 67,66 67,490 67,6 67, 67,00 66,966 66,89 485,64 485, ,49 485,45 485,7 485,59 485,8 485, 40,890 40,766 40,640 40,5 40,8 40,50 40,6 9,979 0,4 0,6 0,8 0,0 0, 0,4 0,6 0,8 40,766 40,640 40,5 40,8 40,50 40,6 9,979 9,84 67,66 67,490 67,6 67, 67,00 66,966 66,89 66,69 67,678 67,55 67,46 67,97 67,66 67,0 66,898 66,760 00,64 09,97 09,44 08,54 07,89 07,088 06,4 05,586 5 Výočet skutečné délky ýěníku Skutečná délka ýěníku je takoá, kdy se rotne křika rostoucí teloty toné ody ro sazek S + CH a křika klesající teloty toné ody ro sazek S Hodnoty telot toné ody jsou uedeny následujících tabulkách a a grafu Průsečík obou křiek je ro délku L skut 6, Tab Průběh teloty toné ody ro sazek S +CH a sazek S ro L ( 0 0, 6) Δ L [ ] 0 0, 0, 0, 0, 0, 0, L [ ] 0 0, 0, 0, 0,4 0,5 0,6 S ch [ C] t + t [ C] S 55 55,8 55,69 55,96 56,98 56,476 56,75 7, 7,47 7,9 7,9 7,08 7,07 7,970

24 Rostisla Jedlička Teelný a enostní ýočet ýěníku VUT Brno, FSI-ÚE Tab Průběh teloty toné ody ro sazek S +CH a sazek S ro L ( 5,6 6, ) 0, 0, 0, 0, 0, 0, 0, 0, 5,6 5,7 5,8 5,9 6 6, 6, 6, 66, 66,46 66,55 66,67 66,79 66,9 67,09 67,44 67,66 67,490 67,6 67, 67,00 66,966 66,89 66,69 Průběh telot toné ody e ýěníku tela telota t [ C] délka L [] oběhoá oda S+CH oběhoá oda S Graf Průběh teloty toné ody řes sazek S + CH a sazek S Průsečík obou křiek ná určuje skutečnou délku ýěníku L skut 6, 6 Výočet skutečné elikosti telosěnné lochy Vzorec ro ýočet skutečné telosěnné lochy: S n L π d 4 6, π 0,08 840,44 skut t skut Obr Znázornění jednotliých částí telosěnné lochy 4

25 Rostisla Jedlička Teelný a enostní ýočet ýěníku VUT Brno, FSI-ÚE Nárh rozěrů hrdel Nárh rozěrů se bude zabýat stuní a ýstuní hrdle na straně toné ody, stuní hrdle áry a hrdle ro ýstu kondenzátu Výočet hrdel Výočet rozěrů hrdel toné ody U toné ody nedochází ke zěně fáze a rozěry hrdel budou odobné, jelikož rychlost roudění a hotnostní růtok se neění Ve ýočtu zjišťujee nitřní růěry hrdel Obr 4 Schéa ro ýočet hrdla (S růtočný růřez, hotnostní růtok, rychlost roudění, D in nitřní růěr) Výočet stuního hrdla: Maxiální hotnostní růtok toné ody: Rychlost roudění toné ody: s Hustota ody na stuu: z arních tabulek [8], MPa, t in 55 C ρ in 990,099 Průtočný růřez ody stuní hrdle: S 480 ax in ρ in 990,099 0,4 Vnitřní růěr stuního hrdla: 4 S in 4 0,4 D in 0, 555 π π ax 480 s Výočet ýstuního hrdla: Maxiální hotnostní růtok toné ody: Rychlost roudění toné ody: s ax 480 s 5

26 Rostisla Jedlička Teelný a enostní ýočet ýěníku VUT Brno, FSI-ÚE Hustota ody na ýstuu: z arních tabulek [8], MPa, t out 7, C ρ out 980,9 Průtočný růřez ody ýstuní hrdle: S 480 ax out ρ out 980,9 0,45 Vnitřní růěr ýstuního hrdla: 4 S out 4 0,45 D out 0, 558 π π Pro stuní i ýstuní hrdlo byl zolen rozěr DN600 PN5 Výočet rozěrů hrdel na straně áry a na straně kondenzátu V toto říadě budou rozěry obou hrdel odlišné, jelikož hustota áry je řádoě enší než hustota kondenzátu Pára stuuje do ýěníku stuní hrdle áry horní části arního láště a kondenzuje rostoru trubkoého sazku a ytáří kondenzát Ten stéká o trubkách a dolní části arního láště je odáděn hrdle ro ýstu kondenzátu Výočet říodního hrdla áry: Přenášený teelný ýkon: z ředběžného teelného ýočtu Q , 4W " kj Entalie áry: zadání i 405, 6 Entalie kondenzátu: z arních tabulek [8], kj 0,096MPa i 7, 566 Hustota áry: z arních tabulek [8],, 0,096MPa ρ 0,48 Hustota kondenzátu: z arních tabulek [8], 0,096MPa ρ 970,874 Rychlost roudění áry: oleno 40 s Hotnostní růtok áry: ", ( i i ) Q 88877,4 Q 0, 98 Průtočný růřez áry: 0,98 S 0,99 ρ 0,48 40 Vnitřní růěr arního hrdla: 4 S 4 0,99 D, 4 π π ", ( i i ) ( 405,6 7,554) s 6

27 Rostisla Jedlička Teelný a enostní ýočet ýěníku VUT Brno, FSI-ÚE Velikost stuního hrdla áry oliňuje rozěr láště ýěníku Pod stuní hrdle áry je nutné zachoat dostatečný rostor ro její rozroudění Z tohoto důodu je hodné jedno hrdlo nahradit děi Vyjdee z toho, že růtočná locha áry usí být stejná, je šak rozdělena na dě části Výočet nitřního růěru hrdla ři oužití dou hrdel na stuu áry: S π D D 4 S π 0,99 0,794 π Pro stu áry jsou tedy zoleny dě hrdla o rozěru DN800 PN6 Výočet hrdla ododu kondenzátu: Hotnostní růtok áry: 0, 98 s Hustota kondenzátu: z arních tabulek [8], 0,096MPa ρ 970,874 Rychlost roudění kondenzátu: oleno k 0, 8 s Průtočný růřez kondenzátu: S 0,98 k ρ, k 970,874 0,8 0,04 Vnitřní růěr hrdla kondenzátu: 4 S k 4 0,04 Dk 0, π π Pro hrdlo ýstuu kondenzátu byl zolen rozěr DN50 PN6 7

28 Rostisla Jedlička Teelný a enostní ýočet ýěníku VUT Brno, FSI-ÚE 4 Hydraulický ýočet ýěníku Hydraulický ýočet zahrnuje ýočet elikosti tlakoé ztráty ři roudění toné ody ýěníke 4 Výočet tlakoé ztráty toné ody Celkoá tlakoá ztráta zahrnuje ztráty tření toné ody trubkách a ztráty ístníi odory e stuní a ýstuní kooře a obratoé kooře Celkoá tlakoá ztráta je dále yočtena jak ro nezanesený ýěník, tak ro ýěník s rstou nánosu tedy zanesený ýěník 4 Výočet tlakoé ztráty nezanesené ýěníku Postu ýočtu odle literatury [7] a [] 4 Výočet tlakoé ztráty tření otrubí Telota na nitřní stěně trubky: k tin t ( t stř ) 7,5 + + ( t t stř ) 7,5 α 4,699 ( 7,5 + 6,65) + ( 75,6 6,65) 7,5 67,9 C 0879,55 Dynaická iskozita toné ody ezní rstě u nitřní stěny trubky: z arních tabulek [8] 6, MPa, tin t 67,9 C η 49,54 0 s Dynaická iskozita toné ody e středu roudu: z arních tabulek [8] 6, MPa, t stř 6,65 C η 44,54 0 s Exonent a otřebný ro ýočet korekčního faktoru z : Pro Re 0 a ro teelný tok sěřující do trubkoého sazku a 0, 4 Korekční faktor z : L 6, z 0,06 d t in Korekční faktor z : a 8,56 6 η 49,54 0 z 0, ,54 0 η Střední absolutní drsnost stěny trubky: ro daný ateriál trubky 0,4 k t 0, Relatiní drsnost stěny trubky: kt,00005 k rel 9,75 0 d 0,06 t in 0 4 8

29 Rostisla Jedlička Teelný a enostní ýočet ýěníku VUT Brno, FSI-ÚE Substituční faktor x 9 : x 9,457 ln,457 ln 7 Re 0,9 7 70,5 + 0,7 0,9 k rel 6 + 0,7 9, , Substituční faktor x 0 : x , Re 7 0,5 5 Součinitel třecích ztrát: ro Re 0 8 λ 8 8 Re 8 70,5 + ( x + x ) (,87 0 +,47 0 ) 0,0 Počet chodů ýěníku: n ch Tlakoá ztráta tření otrubí: ρ stř 985,46 Δt λ nch z z 0,0 8,56 0,99 4 9, 067Pa 4 Výočet tlakoé ztráty zůsobené ístníi odory Součinitel ztrát ro stu a ýstu ze sazku: ξ 0, 7 Součinitel ztrát ři ohybu roudu obratoé kooře: ξ 0, 4 Tlakoá ztráta ístníi odory: ρ stř 985,46 Δ [ ξ nch + ξ ( nch ) ] 0,7 + 0,4 ( ) 546, 886 Pa 4 Výočet celkoé tlakoé ztráty Jedná se o součet ztrát, které jsou zůsobeny tření trubkách a ztrát, které jsou zůsobeny ístníi odory Δ c Δt + Δ 49, , ,95Pa 7, 886 kpa 9

30 Rostisla Jedlička Teelný a enostní ýočet ýěníku VUT Brno, FSI-ÚE 4 Výočet tlakoé ztráty zanesené ýěníku Pro zanesený sta bude telota na nitřní stěně trubky oliněna rstou nánosu Je třeba roto řeočítat součinitel řestuu tela odle kaitoly Postu ýočtu odle literatury [7] a [] 4 Výočet tlakoé ztráty tření otrubí ro zanesený sta Výška rsty nánosu: δ n 0, 000 Střední absolutní drsnost rsty nánosu: k tn 0, 0000 Průtočná locha s rstou nánosu: π dt in δ n π 0,06 0,000 S nt Rychlost roudění toné ody ři zanesení: ( ) ( ) n ax 480 n, 047 S ρ 0,8 985,46 n stř s 0,8 Přeočet Reynoldsoa čísla ro zanesený sta: ýočet stejný jako kaitole ( ),047 ( 0,06 0,000) Re n d t in δ n n 7 057,6 7 ν 4,488 0 Prandtloo číslo: ýočet stejný jako kaitole 7 ν 4,488 0 Pr,8 7 a, Přeočet Nusseltoa čísla ro zanesený sta: ýočet stejný jako kaitole n 0,8 0,4 Nu n C Re n Pr 0,0 7057,6,8 68,0 Přeočet součinitele řestuu tela na straně ody ro zanesený sta: dle kaitoly Nun λ 68,0 0,655 W α n 0,66 d δ 0,0 0,000 ( ) ( ) K t in n Telota na nitřní stěně ro zanesený sta: dle kaitoly knános tin tn ( t stř ) 7,5 + + ( t t stř ) 7,5 α n 009,9 ( 7,5 + 6,65) + ( 75,6 6,65) 7,5 66,89 C 0,66 Dynaická iskozita toné ody ezní rstě u nitřní stěny trubky: z arních tabulek [8] 6, MPa, tin tn 66,89 C η n 4, 0 s Dynaická iskozita toné ody e středu roudu: z arních tabulek [8] 6,MPa, t stř 6,65 C η 44,54 0 s Exonent a otřebný ro ýočet korekčního faktoru z : Pro Re 0 a ro teelný tok sěřující do trubkoého sazku a 0, 4 40

31 Rostisla Jedlička Teelný a enostní ýočet ýěníku VUT Brno, FSI-ÚE Korekční faktor z L z n : 6, ( ) ( 0,06 0,000) n d t in δ n Korekční faktor a z : n 87,405 6 η n 4, 0 z 0, ,54 0 n η Relatiní drsnost stěny trubky ro zaneseny sta: ktn 0,0000 krel n 8,987 0 d δ 0,06 0,000 0,4 ( ) ( ) t in n 4 Substituční faktor x 9n,457 ln,457 ln x 9 n : 7 Re n 0, ,6 + 0,7 k 0,9 rel n 6 + 0,7 8, ,9 0 9 Substituční faktor x x 0 n : ,9 0 Re n n 7057,6 7 5 Součinitel třecích ztrát: ro Re 0 λ n Re n ,6 + ( x + x ) + 9n 0n 9 5 ( 8,9 0 +,9 0 ) 0,05 Tlakoá ztráta tření otrubí ro zanesený sta: ρ stř n 985,46,047 Δtn λ n nch z z 0,05 87,405 0, , 67Pa 4

32 Rostisla Jedlička Teelný a enostní ýočet ýěníku VUT Brno, FSI-ÚE 4 Výočet tlakoé ztráty zůsobené ístníi odory ro zanesený sta Součinitel ztrát ro stu a ýstu ze sazku: ξ 0, 7 Součinitel ztrát ři ohybu roudu obratoé kooře: ξ 0, 4 Tlakoá ztráta ístníi odory ro zanesený sta: ρ stř n 985,46,047 Δn [ ξ nch + ξ ( nch ) ] 0,7 + 0,4 ( ) 74, 796 Pa 4 Výočet celkoé tlakoé ztráty ro zanesený sta Δ cn Δtn + Δn 4078, , ,96Pa 44, 497 kpa 4

33 Rostisla Jedlička Teelný a enostní ýočet ýěníku VUT Brno, FSI-ÚE 5 Nárh konstrukčního řešení V této části jsou narženy ředběžné rozěry jednotliých částí ýěníku, které se oté kontrolují enostní ýočtu Z ředešlých kaitol již znáe délku telosěnných trubek a jejich rozložení Znáe také rozěry stuních a ýstuních hrdel ro tonou odu a áru Jelikož se jedná o celosařoanou konstrukci, usíe brát ohled na dostunost šech rostor Zejéna na ezeru ezi trubkoý sazke odního a arního láště Rozěr ezery je zolen 50, ale z důodu noralizoaných rozěrů ro klenutá dna nádob je e skutečnosti tato ezera ětší Obr 5 Znázornění ezery ezi láště a trubkoý sazke Vnější růěr klenutého dna olen 700 Stejný rozěr zolen i ro lášť odní koory, část arního láště a nější růěr trubkonice Při olbě růěru arního láště hrály roli da faktory Aby nedocházelo k zalaoání trubek e sodní části sazku je zde yezen rostor ro regulaci kondenzátu Maxiální ýška hladiny kondenzátu byla olena 50 a její iniální hodnota 00 Obr 6 Znázornění ýšky hladiny kondenzátu V horní části arního láště usíe zase zajistit ronoěrné rozložení roudění áry řes trubkoý sazek a roto olíe ezi láště a trubkoý sazke hodnou ezeru Z technické raxe chodíe na hodnotu jedné třetiny Dle ýočtu a oužití dou stuních hrdel jde o hodnotu jedné čtrtiny Na základě těchto faktorů je nější růěr arního láště olen 00 Podle ýše uedených konstrukčních araetrů je ytořen konstrukční nárh ýěníku 4

34 Rostisla Jedlička Teelný a enostní ýočet ýěníku VUT Brno, FSI-ÚE Obr 7 Výěník tela 44

35 Rostisla Jedlička Teelný a enostní ýočet ýěníku VUT Brno, FSI-ÚE 6 Penostní ýočet Zadání: Pro zadané enostní dienzoání zolte hodný ateriál a roeďte enostní ýočet hlaních částí (trubkonice, lášť, odní koora) dle ČSN Paraetry: Maxiální doolený tlak rostor sazku 6 bar (g) Maxiální doolený tlak rostor láště -- bar (g) Maxiální doolená telota rostor sazku 5 C Maxiální doolená telota rostor láště 50 C Doolené naáhání, součinitele bezečnosti, součinitele hodnoty saru, řídaky k ýočtoé tloušťce konstrukčních částí, ýočtoá telota a označení odle ČSN Tlakoé nádoby stabilní Technická raidla Výočet enosti Část 4 Všeobecná část ro nádoby z oceli [] 6 Klenutá dna nádob Výočet a značení odle ČSN Tlakoé nádoby stabilní Technická raidla Výočet enosti Část 47 Klenutá dna nádob [6] Klenuté dno nádoby bude roedeno jako torosférické z ateriálu P65GH s nější růěre 700 a tloušťkou stěny 8 Mez kluzu: R 0, 65MPa Miniální hodnota sluní eze kluzu ři telotě 5 C: R Penost tahu: R 40MPa Oraný součinitel k doolenéu naáhání: τ Součinitel bezečnosti ro rooz: n T, 5 Součinitel bezečnosti k ezi enosti: n B, 4 Součinitel bezečnosti ro tlakoou zkoušku: n T z, Doolené naáhání: R 0,t R,5 40 [ σ ] τ in ; in ; 49MPa nt nb,5,4 Doolené naáhání ro tlakoou zkoušku: R 0, 65 [ σ ] z τ 40, 909MPa nt z, Výočtoý tlak:, 6MPa Zkušební tlak: t,5,5,6, 4MPa 0,t, 5 MPa 45

36 Rostisla Jedlička Teelný a enostní ýočet ýěníku VUT Brno, FSI-ÚE 6 Torosférické dno zatíženo nitřní řetlake Vnější růěr dna: D 700 Vnitřní růěr dna: D 664 Součinitel: β, 5 Součinitel: β, 5 Přídaek k ýočtoé tloušťce zohledňující li koroze: c Přídaek k ýočtoé tloušťce zohledňující li záorné tolerance: c 0, 5 Technologický řídaek: c 0, 6 Celkoý řídaek k ýočtoé tloušťce: c c + c + c + 0,5 + 0,6, Součinitel hodnoty saroého soje: ϕ Vnitřní oloěr klenutí e rcholu dna: R 60 Tloušťka stěny okrajoé oblasti: D β,6 700,5 s R, 78 ϕ [ σ ] 49 s s R + c,78 +, 5, 88 Tloušťka stěny ro středoou oblast: R,6 60 s R 7, ϕ [ σ ] 0,5 49 0,5,6 s sr + c 7, +, 9, 4 Pro klenuté dno byla zolena tloušťka s 8 Doolený nitřní řetlak z odínky enosti okrajoé oblasti: ( s c) ϕ [ σ ] ( 8,) 49,865MPa, 6MPa D β 700,5 Doolený nitřní řetlak z odínky enosti středoé oblasti: ( s c) ϕ [ σ ] ( 8,) 49,464MPa, 6MPa R + 0,5 ( s c) ,5 ( 8,) Z ýsledků je atrné, že ro zolenou tloušťku klenuté dno yhouje 6 Rozsah latnosti ýočtoých zorců Pro torosférická dna latí: s c 5,88, 0,00 0,008 0, D Plášť na straně ody Výočet a značení odle ČSN Tlakoé nádoby stabilní Technická raidla Výočet enosti Část 45 Válcoé části nádob [4] Pro álcoou část nádoby láště byla z ohlede na řiaření ke klenutéu dnu zolena tloušťka 8 a nější růěr 700 a ateriál P65GH 46

37 Rostisla Jedlička Teelný a enostní ýočet ýěníku VUT Brno, FSI-ÚE Mez kluzu: R 0, 65MPa Miniální hodnota sluní eze kluzu ři telotě 5 C: Penost tahu: R 40MPa Oraný součinitel k doolenéu naáhání: τ Součinitel bezečnosti ro rooz: n T, 5 Součinitel bezečnosti k ezi enosti: n B, 4 Součinitel bezečnosti ro tlakoou zkoušku: n, T z R 0,t, 5 MPa Doolené naáhání: R 0,t R,5 40 σ τ in ; in ; 49 nt nb,5,4 Doolené naáhání ro tlakoou zkoušku: R 0, 65 [ σ ] z τ 40, 909MPa nt z, Výočtoý tlak:, 6MPa Zkušební tlak: t,5,5,6, 4MPa MPa 6 Hladká álcoá skořeina zatížená nitřní řetlake Vnitřní růěr skořeiny: D 664 Součinitel hodnoty saroého soje: ϕ 0, 7 Přídaek k ýočtoé tloušťce zohledňující li koroze: c Technologický řídaek: c 0, 6 Celkoý řídaek k ýočtoé tloušťce: c c + c + 0,6, 6 Tloušťka stěny: D,6 664 s, R ϕ σ 0,7 49,6 86 s sr + c,86 +,6 4, 46 Pro lášť na straně ody byla zolena tloušťka s 8 Doolený nitřní řetlak: ( s c) ϕ [ σ ] ( 8,6) 0,7 49,06MPa,6MPa D + ( s c) ( 8,6) Z ýsledků je atrné, že ro zolenou tloušťku álcoá skořeina yhouje 6 Rozsah latnosti ýočtoých zorců Pro ýočtoé zorce latí: s c 8,6 0,0 0, ro skořeiny s D 664 D 00 47

38 Rostisla Jedlička Teelný a enostní ýočet ýěníku VUT Brno, FSI-ÚE 6 Plášť na straně áry (700) Výočet a značení odle ČSN Tlakoé nádoby stabilní Technická raidla Výočet enosti Část 45 Válcoé části nádob [4] Pro álcoou část nádoby láště zolena tloušťka 0 a nější růěr 700 a ateriál P65GH Mez kluzu: R 0, 65MPa Miniální hodnota sluní eze kluzu ři telotě 50 C: R 0,t MPa Penost tahu: R 40MPa Oraný součinitel k doolenéu naáhání: τ Součinitel bezečnosti ro rooz: n T, 5 Součinitel bezečnosti k ezi enosti: n B, 4 Součinitel bezečnosti roti ztrátě stability k ezi enosti: n u, 4 Součinitel bezečnosti ro tlakoou zkoušku: n, Doolené naáhání: R 0,t R 40 σ τ in ; in ; 48,667 nt nb,5,4 Doolené naáhání ro tlakoou zkoušku: R 0, 65 [ σ ] z τ 40, 909MPa nt z, Výočtoý tlak: 0, MPa Výočtoý tlak (nější): 0, MPa Zkušební tlak: t,5,5 0, 0, MPa MPa 6 Hladká álcoá skořeina zatížená nitřní řetlake Vnitřní růěr skořeiny: D 680 Součinitel hodnoty saroého soje: ϕ 0, 7 Přídaek k ýočtoé tloušťce zohledňující li koroze: c Technologický řídaek: c 0, 5 Celkoý řídaek k ýočtoé tloušťce: c c + c + 0,5, 5 T z Tloušťka stěny: D 0, 680 s, R ϕ σ 0,7 48,667 0, 66 s sr + c,66 +,5, 6 Pro lášť byla zolena tloušťka s 0 Doolený nitřní řetlak: ( s c) ϕ [ σ ] ( 0,5 ) 0,7 48,667,047MPa 0,MPa D + ( s c) ( 0,5 ) Z ýsledků je atrné, že ro zolenou tloušťku álcoá skořeina yhouje 48

39 Rostisla Jedlička Teelný a enostní ýočet ýěníku VUT Brno, FSI-ÚE 6 Hladká álcoá skořeina zatížená nější řetlake Součinitelé: K 7, K 0, 5, K 0, Modul ružnosti tahu ateriálu ři ýočtoé telotě: Tloušťka stěny:, D s R ax K D 0, ax 0, [ σ ] s R 8, 4 s sr + c 8,4 +,5 9, 9 Pro lášť zolena tloušťka s 0 E 90000MPa, 0, 680, 48,666 Doolený nější řetlak: 6 6 K 0 E ,4,4 n,4,mpa 0,MPa u 6 Rozsah latnosti ýočtoých zorců ax { 8,4, 0,6} Pro ýočtoé zorce latí: s c 0,5 0,005 0, D 680 ro skořeiny s D Plášť na straně áry (00) Výočet a značení odle ČSN Tlakoé nádoby stabilní Technická raidla Výočet enosti Část 45 Válcoé části nádob [4] Pro álcoou část nádoby láště zolena tloušťka 0 a nější růěr 00 a ateriál P65GH Mez kluzu: R 0, 65MPa Miniální hodnota sluní eze kluzu ři telotě 50 C: R 0,t MPa Penost tahu: R 40MPa Oraný součinitel k doolenéu naáhání: τ Součinitel bezečnosti ro rooz: n T, 5 Součinitel bezečnosti k ezi enosti: n B, 4 Součinitel bezečnosti roti ztrátě stability k ezi enosti: n u, 4 Součinitel bezečnosti ro tlakoou zkoušku: n, Doolené naáhání: R 0,t R 40 σ τ in ; in ; 48,667 nt nb,5,4 Doolené naáhání ro tlakoou zkoušku: R 0, 65 [ σ ] z τ 40, 909MPa nt z, MPa T z 49

40 Rostisla Jedlička Teelný a enostní ýočet ýěníku VUT Brno, FSI-ÚE Výočtoý tlak: 0, MPa Výočtoý tlak (nější): 0, MPa Zkušební tlak: t,5,5 0, 0, MPa 64 Hladká álcoá skořeina zatížená nitřní řetlake Vnitřní růěr skořeiny: D 080 Součinitel hodnoty saroého soje: ϕ 0, 7 Přídaek k ýočtoé tloušťce zohledňující li koroze: c Technologický řídaek: c 0, 5 Celkoý řídaek k ýočtoé tloušťce: c c + c + 0,5, 5 Tloušťka stěny: D 0, 080 s, R ϕ σ 0,7 48,667 0, 00 s sr + c,00+,5, 50 Pro lášť byla zolena tloušťka s 0 Doolený nitřní řetlak: ( s c) ϕ [ σ ] ( 0,5 ) 0,7 48,667 0,847MPa 0,MPa D + ( s c) ( 0,5) Z ýsledků je atrné, že ro zolenou tloušťku álcoá skořeina yhouje 64 Hladká álcoá skořeina zatížená nější řetlake Součinitelé: K 0, 65, K 0, 4, 9 K, Modul ružnosti tahu ateriálu ři ýočtoé telotě: Tloušťka stěny:, D s R ax K D 0, ax 0, [ σ ] s R 8, s sr + c 8, +,5 9, 8 Pro lášť zolena tloušťka s 0 E 90000MPa, 0, 080, 48,666 Doolený nější řetlak: 6 6 K 0 E 0, ,4,4 0,4MPa 0, n,4 MPa u 64 Rozsah latnosti ýočtoých zorců Pro ýočtoé zorce latí: s c 0,5 0,004 0, ro skořeiny s D 080 D 00 ax { 8,, 0,769} 50

41 Rostisla Jedlička Teelný a enostní ýočet ýěníku VUT Brno, FSI-ÚE 65 Kuželoé části nádoby Výočet a značení odle ČSN Tlakoé nádoby stabilní Technická raidla Výočet enosti Část 46 Kuželoé části nádob [5] Pro kuželoou část láště zolena tloušťka 0 a ateriál P65GH Mez kluzu: R 0, 65MPa Miniální hodnota sluní eze kluzu ři telotě 50 C: R 0,t MPa Penost tahu: R 40MPa Oraný součinitel k doolenéu naáhání: τ Součinitel bezečnosti ro rooz: n T, 5 Součinitel bezečnosti k ezi enosti: n B, 4 Součinitel bezečnosti roti ztrátě stability k ezi enosti: n u, 4 Součinitel bezečnosti ro tlakoou zkoušku: n, Doolené naáhání: R 0,t R 40 σ τ in ; in ; 48,667 nt nb,5,4 Doolené naáhání ro tlakoou zkoušku: R 0, 65 [ σ ] z τ 40, 909MPa nt z, Výočtoý tlak: 0, MPa Zkušební tlak: t,5,5 0, 0, MPa MPa 65 Označení a ýočtoé araetry Výočtoé délky řechodoých částí: Průěr enší odstay kuželoé skořeiny: D 680 Vnitřní růěr skořeiny: D 080 Efektiní růěr skořeiny: D E D 080 Efektiní délka skořeiny: l E 500 Poloiční rcholoý úhel kuželoé skořeiny: α 5, α 0 Proedené tloušťky stěn řechodoých částí skořein: s s st 0 Proedená tloušťka stěny kuželoé skořeiny: s k 0 Přídaek k ýočtoé tloušťce zohledňující li koroze: c Technologický řídaek: c 0, 5 Celkoý řídaek k ýočtoé tloušťce: c c + c +,05, 5 Výočtoé délky řechodoých částí skořein: D 080 a s c 0,5 9, 488 cosα cos 5 T z ( ) ( ) ( s c) 080 ( 0,5 ) 9, a D 076 5

42 Rostisla Jedlička Teelný a enostní ýočet ýěníku VUT Brno, FSI-ÚE Výočtoý růěr hladké části skořeiny: D K D,4 a sinα 080,4 9,488 sin 5 097, Výočtoé hodnoty součinitelů saroých sojů: Součinitel hodnoty saroého soje (odélný): ϕ 0, 7 Součinitel hodnoty saroého soje (obodoý): ϕ T 0, 7 Součinitel hodnoty saroého soje: ϕ in ϕ ; ϕ in 0,7; 0,7 in 0,7; 0,87 0, { } { } { } 7 R T 65 Rozsah a odínky ýočtoých zorců 0,00 s cosα D 0 cos 5 0,005 0, Hladká kuželoá skořeina zatížená nitřní řetlake Tloušťka stěny: DK 0, 097, skr, 05 ϕ σ cosα 0,7 48,667 0, cos 5 sk skr + c,05 +,5, 55 Proedená tloušťka stěny kuželoé skořeiny s k 0 Doolený nitřní řetlak: ( sk c) ϕ [ σ ] DK + ( sk c) cosα ( 0,5 ) 0,7 48, , + ( 0,5 ) cos 5 0,8MPa 0,MPa Soj skořein bez anuloidoého řechodu: Součinitel taru: s c β,9 ro a 0,00 s c ϕ R σ s c D β,5 ro a 44, 706 s c s c Celkoý součinitel taru řechodoé části: β ax 0,5; β ax 0,5;,9;,5, { } { } 9 Tloušťka stěny řechodoé části: D β 0, 080,9 s, R cos 0,7 48,667 0, cos0 80 ϕ σ α R s + c,80+,5 s R 5, 0 Tloušťka stěny kuželoého eleentu: s c 0,5 s sr + c,80+,5 5, 0 s c 0,5 5

43 Rostisla Jedlička Teelný a enostní ýočet ýěníku VUT Brno, FSI-ÚE Doolený nitřní řetlak ro řechodoou část skořeiny: ( s c) ϕ [ σ ] D β + cosα R ( s c) ( 0,5 ) 0,7 48, ,9 + ( 0,5 ) cos0 0,447MPa 0,MPa Sojení nitřního álcoého láště s kuželoou skořeinou: Součinitel taru: β H β + 0,75,9 + 0,75,65 s c D β H ro a 44, 706 s c s c s c β H,5 ro s c σ ϕ a 0, 00 Součinitel taru částí skořein: β ax ; β ax ; ;,5;,65 { } { }, 65 4 H Tloušťka stěny řechodoé části: D β 4 0, 080,65 s 4, R 0,7 48,667 0, 8 ϕ σ R s s R + c 4,8 +,5 5, 78 Tloušťka stěny kuželoé části řechodu: s c 0,5 s sr + c 4,8 +,5 5, 78 s c 0,5 Doolený nitřní řetlak ro kuželoou část řechodu: R D ( s c) ϕ R [ σ ] β + ( s c) 4 ( 0,5 ) 0,7 48, ,65 + ( 0,5 ) 0,97MPa 0,MPa 654 Hladká kuželoá skořeina zatížená nější řetlake Oraný součinitel elastické oboru: B Modul ružnosti tahu ateriálu ři ýočtoé telotě: Doolený řetlak lastické oboru: ( sk c) [ σ ] ( 0,5 ) 48,667, 89MPa DK 097, + ( sk c) + ( 0,5 ) cosα cos 5 E 90000MPa 5

44 Rostisla Jedlička Teelný a enostní ýočet ýěníku VUT Brno, FSI-ÚE Doolený řetlak elastické oboru: 6 0,8 0 E DE 00 K E nu B le DE 6 0, , ( s c) 00 ( s c) D ( 0,5) 00 ( 0,5) K E 080 0,7MPa Doolený nější řetlak:,89, ,7 E 0,6MPa 0,MPa 66 Trubkonice Výočet a značení odle ČSN Tlakoé nádoby stabilní Technická raidla Výočet enosti Část 4 Trubkoé ýěníky tela [] Tloušťka trubkonice zolena 00 a ateriál P55GH 66 Podínky latnosti ýočtoých zorců Proedená tloušťka trubkonice trubkoané oli a netrubkoané oblasti: Přídaek k ýočtoé tloušťce zohledňující li koroze: c Technologický řídaek: c Součet šech řídaků k ýočtoý tloušťká: c c + c + Vnitřní růěr láště: DK 680, DK 080 s c 00 s c 00 0,058 0,4 ; 0,047 0, 4 D 680 D 080 K K 66 Obecné ýočtoé araetry Vnější růěr trubky: d T 8 Proedená tloušťka stěny trubky: s T Součet šech řídaků k ýočtoý tloušťká ro trubku: c T 0, 4 Součinitel záislý na rozložení trubek: Θ, 5 ro trubky uístěné do rcholů ronostranných trojúhelníků Tloušťka stěny láště: t l 0 Rozěr saroého soje: délka saroého soje trubky s trubkonicí a e 0,7 tl 0,7 0 7 Výočtoý očet trubek: n R n 48 Rozteč trubek: t 6 s 00 54

45 Rostisla Jedlička Teelný a enostní ýočet ýěníku VUT Brno, FSI-ÚE Výočtoý růěr otrubkoané lochy: nr 48 DR t 6 48, 04 π Θ π,5 Průěr otrubkoáné lochy je D R 480 odle naržené trubkoé sítě Výočtoý růěr trubkonice: D H 700 dle ýkresu a růěru okolních lášťů Šířka netrubkoaného okraje: DH DR b 0 Bezrozěrná šířka netrubkoaného okraje: b 0 λ B 0,49 DR 480 Výočtoá rozteč trubek: nr 48 t R t 6 4, 45 n Θ 48,5 Skutečná rozteč trubek dle zadání: t R t 6 Součinitele liu řetlaku na trubkonici: T π 8 R 4 6 π d η 4 t 0,64 π dt st π 8 η 0,70 4 t R 4 6 Přetlak ezitrubkoé rostoru: 0, MPa Přetlak trubkoé rostoru:, 6MPa Efektiní řetlak: E η η,6 0,70 0, 0,64 0, 999MPa Efektiní růěr otoru trubkonici: d E dt st 8 6 Součinitel zeslabení trubkonice: ro trubkonice bez drážek ro řeážky d 8 ϕ E 0,85 t 6 Doolené zatížení trubek: Doolené naáhání trubek ři ýočtoé telotě: [ σ ] Doolené naáhání trubkonice ři ýočtoé telotě: [ σ ] 55 T 67MPa P 65MPa Součinitel lochy růřezu trubky: ( dt st ) ( st ct ) ( 8 ) ( 0,4) ϑ π π 0,047 t R 6 Součinitel liu douosého naáhání: u ýěníků s enýi trubkonicei ( dt st ) ( 8 ),6 0, γ 0,88 s c σ 0,4 67 ( ) T T T ( )

46 Rostisla Jedlička Teelný a enostní ýočet ýěníku VUT Brno, FSI-ÚE Doolené zatížení trubek určené z jejich enosti: [] q T ϑ γ [ σ ] T 0,055 0, , 976MPa Doolené zatížení soje trubek s trubkonicí: ro zaálcoané trubky [ q ] [ q] Délka zaálcoání: l 40 Součinitel ro hladké zaálcoání: μ 0, 5 ( st ct ) l μ [] [ σ ] T ( 0,4) 40 0,5 67 q S π π 9, MPa t 6 R Doolené zatížení trubek naáhaných tahe: + [ q ] in [] q T ; [] q S in 6,976; 9, 6, 976 { } { } MPa Délka trubky: l T 6, Volná délka trubky: l 700 Modul ružnosti ateriálu trubek ři ýočtoé telotě: E T 08000MPa Součinitel bezečnosti ke ztrátě stability trubek: n u, 4 Redukoaná délka trubky ři zěru: lr in 0,5 lt ; 0,7 l in 0,5 6, ; 0,7 700 in 60,5 ; { } { } { } S S Součinitel zěrnosti: ϕ T + 0,8 n u [ σ ] E T T d T lr s T + 0,8, ,997 Doolené naáhání trubek naáhaných na zěr: [ q ] in [] q T ϕ T ; [] q S in 6,976 0,997 ; 9, 6, 957 { } { } MPa 66 Výěníky s enýi trubkonicei Rozěry oálu esaného do nejětší netrubkoané lochy: odle nárhu trubkoé sítě L 800, H 00 Tloušťka trubkonice: s PR 0,5 H H H + + L L [ σ ],6 0, 0, sp spr + c,60 +, 60,60 56

47 Rostisla Jedlička Teelný a enostní ýočet ýěníku VUT Brno, FSI-ÚE Tloušťka ro netrubkoaný okraj:,6 0, s 0,85 b 0,85 0 5, 597 PR 65 [ σ ] Kontrola enosti trubek: + [ q ] E λb ( ) [ q ] 6,957MPa 0,999 0,49 6,957MPa,08MPa 6,976MPa (,6 0,) 6,976MPa Doolená tahoá síla: dle ČSN část 45 [4] + F π D + s c s c σ ϕ ( ) ( ) π ( ,5) ( 0,5 ) 48,667 0, ,87N Doolená osoá síla lastické oblasti: dle ČSN část 45 [4] [ F] P π ( D + s c) ( s c) [ σ ] π ,5 0,5 48, , ( ) ( ) N Doolená osoá síla elastické oblasti: dle ČSN část 45 [4] E 00 ( s c) 00 ( s c) F E D n D D ,4 u T ( 0,5 ) 00 ( 0,5 ) 700 Doolená osoá tlakoá síla: dle ČSN část 45 [4] [ F] P F ,67N [ F] P [ F] 75767,6 E Kontrola enosti láště: π DR + [ F ] [ ( + λb ) + λb ] [ F ] 4 π ,67N,6 ( + 0,49) + 0, 0, ,67N 84,97N 44674,87N 67 Hrdlo ro řírubu DN50 PN ,6N 44674,87N Výočet a značení odle ČSN Tlakoé nádoby stabilní Technická raidla Výočet enosti Část 45 Válcoé části nádob [4] Pro álcoou část nádoby zolena tloušťka 4,5 a nější růěr 68, a ateriál P65GH 57

48 Rostisla Jedlička Teelný a enostní ýočet ýěníku VUT Brno, FSI-ÚE Mez kluzu: R 0, 65MPa Miniální hodnota sluní eze kluzu ři telotě 50 C: Penost tahu: R 40MPa Oraný součinitel k doolenéu naáhání: τ Součinitel bezečnosti ro rooz: n T, 5 Součinitel bezečnosti k ezi enosti: n B, 4 Součinitel bezečnosti ro tlakoou zkoušku: n, T z R 0,t MPa Doolené naáhání: R 0,t R 40 σ τ in ; in ; 48,667 nt nb,5,4 Doolené naáhání ro tlakoou zkoušku: R 0, 65 [ σ ] z τ 40, 909MPa nt z, Výočtoý tlak: 0, MPa Zkušební tlak: t,5,5 0, 0, MPa MPa 67 Hladká álcoá skořeina zatížená nitřní řetlake Vnitřní růěr skořeiny: D 59, Součinitel hodnoty saroého soje: ϕ Přídaek k ýočtoé tloušťce zohledňující li koroze: c Technologický řídaek: c 0, 4 Celkoý řídaek k ýočtoé tloušťce: c c + c + 0,4, 4 Tloušťka stěny: D 0, 59, s 0, R ϕ σ 48,667 0, 07 s sr + c 0,07 +,4, 507 Pro lášť byla zolena tloušťka s 4, 5 Doolený nitřní řetlak: ( s c) ϕ [ σ ] ( 4,5,4 ) 48,667 5,676MPa 0,MPa D + ( s c) 59, + ( 4,5,4) Z ýsledků je atrné, že ro zolenou tloušťku álcoá skořeina yhouje 67 Rozsah latnosti ýočtoých zorců Pro ýočtoé zorce latí: s c 4,5,4 0,09 0, D 59, ro skořeiny s D 00 58

49 Rostisla Jedlička Teelný a enostní ýočet ýěníku VUT Brno, FSI-ÚE 68 Hrdlo ro řírubu DN500 PN5 Výočet a značení odle ČSN Tlakoé nádoby stabilní Technická raidla Výočet enosti Část 45 Válcoé části nádob [4] Pro álcoou část nádoby zolena tloušťka 6, a nější růěr 507,9 a ateriál P65GH Mez kluzu: R 0, 65MPa Miniální hodnota sluní eze kluzu ři telotě 5 C: Penost tahu: R 40MPa Oraný součinitel k doolenéu naáhání: τ Součinitel bezečnosti ro rooz: n T, 5 Součinitel bezečnosti k ezi enosti: n B, 4 Součinitel bezečnosti ro tlakoou zkoušku: n, T z R 0,t MPa Doolené naáhání: R 0,t R 40 σ τ in ; in ; 54,667 nt nb,5,4 Doolené naáhání ro tlakoou zkoušku: R 0, 65 [ σ ] z τ 40, 909MPa nt z, Výočtoý tlak: 0, MPa Zkušební tlak: t,5,5,6, 4MPa MPa 68 Hladká álcoá skořeina zatížená nitřní řetlake Vnitřní růěr skořeiny: D 495, Součinitel hodnoty saroého soje: ϕ 0, 7 Přídaek k ýočtoé tloušťce zohledňující li koroze: c Technologický řídaek: c 0, 4 Celkoý řídaek k ýočtoé tloušťce: c c + c + 0,4, 4 Tloušťka stěny: D 0, 495, s, R ϕ σ 0,7 54,667,6 688 s sr + c,688 +,4 5, 088 Pro lášť byla zolena tloušťka s 6, Doolený nitřní řetlak: ( s c) ϕ [ σ ] ( 6,,4 ) 0,7 54,667,MPa,6MPa D + ( s c) 495, + ( 6,,4) Z ýsledků je atrné, že ro zolenou tloušťku álcoá skořeina yhouje 59

Příloha č. 1. Pevnostní výpočty

Příloha č. 1. Pevnostní výpočty Příloha č. 1 Pevnostní výpočty Pevnostní výpočty navrhovaného CKT byly provedeny podle normy ČSN 69 0010 Tlakové nádoby stabilní. Technická pravidla. Vzorce a texty v této příloze jsou převzaty z této

Více

Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technicko-ekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28.

Středoevropské centrum pro vytváření a realizaci inovovaných technicko-ekonomických studijních programů Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/28. Středoeroské centr ro ytáření a realzac nooaných techncko-ekonockých stdjních rograů Regstrační číslo: CZ..07/..00/8.030 CT 07 - Teroechanka VUT, FAST, ústa Technckých zařízení bdo Ka. Základní úlohy z

Více

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 6

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 6 UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 6 Entalická bilance výměníků tela Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 013 Tento studijní

Více

Fázové přechody. navzájem nezávislé chemicky čisté látky obsažené v termod.soustavě

Fázové přechody. navzájem nezávislé chemicky čisté látky obsažené v termod.soustavě Fázoé řechody Složky soustay s: nazáje nezáislé cheicky čisté látky obsažené terod.soustaě Fáze látky f: hoogenní soubor olekul, který je akroskoické ěřítku ostře ohraničen od jiných souborů olekul, které

Více

Výpo ty Výpo et hmotnostní koncentrace zne ující látky ,

Výpo ty Výpo et hmotnostní koncentrace zne ující látky , "Zracováno odle Skácel F. - Tekáč.: Podklady ro Ministerstvo životního rostředí k rovádění Protokolu o PRTR - řehled etod ěření a identifikace látek sledovaných odle Protokolu o registrech úniků a řenosů

Více

Aproximativní analytické řešení jednorozměrného proudění newtonské kapaliny

Aproximativní analytické řešení jednorozměrného proudění newtonské kapaliny U8 Ústav rocesní a zracovatelské techniky F ČVUT v Praze Aroximativní analytické řešení jednorozměrného roudění newtonské kaaliny Některé říady jednorozměrného roudění newtonské kaaliny lze řešit řibližně

Více

Identifikátor materiálu: ICT 1 18

Identifikátor materiálu: ICT 1 18 Identifikátor ateriálu: ICT 8 Reistrační číslo rojektu Náze rojektu Náze říjece odory náze ateriálu (DUM) Anotace Autor Jazyk Očekáaný ýstu Klíčoá sloa Dru učenío ateriálu Dru interaktiity Cíloá skuina

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizoaný na SPŠ Noé Město nad Metují s finanční odorou Oeračním rogramu Vzděláání ro konkurenceschonost Králoéhradeckého kraje ermodynamika Ing. Jan Jemelík Ideální lyn: - ideálně stlačitelná

Více

1141 HYA (Hydraulika)

1141 HYA (Hydraulika) ČVUT Praze, Fakulta staební Katedra hydrauliky a hydroloie (K4) Přednáškoé slidy ředmětu 4 HYA (Hydraulika) erze: /04 K4 FS ČVUT Tato weboá stránka nabízí k nahlédnutí/stažení řadu df souborů složených

Více

Experimentální ověření modelu dvojčinného pneumomotoru

Experimentální ověření modelu dvojčinného pneumomotoru Exerientální ověření odelu dvojčinného neuootoru vořák, Lukáš Ing., Katedra hydroechaniky a hydraulických zařízení, Fakulta strojní, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, 7. listoadu 5, Ostrava

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING ENERGY INSTITUTE ZPŮSOBY ODLUČOVÁNÍ VLHKOSTI METHODS OF MOISTURE

Více

Hydrostatika a hydrodynamika

Hydrostatika a hydrodynamika Hydrostatika a hydrodynamika Zabýáme se kaalinami, ne tuhými tělesy HS Ideální tekutina Hydrostatický tlak Pascalů zákon Archimédů zákon A.z. - ážení HD Ronice kontinuity Bernoullioa ronice Pitotoa trubice

Více

Stabilita prutu, desky a válce vzpěr (osová síla)

Stabilita prutu, desky a válce vzpěr (osová síla) Stabilita rutu, deky a válce vzěr (oová íla) Průběh ro ideálně římý rut (teoretický tav) F δ F KRIT Průběh ro reálně římý rut (reálný tav) 1 - menší očáteční zakřivení - větší očáteční zakřivení F Obr.1

Více

PZP (2011/2012) 3/1 Stanislav Beroun

PZP (2011/2012) 3/1 Stanislav Beroun PZP (0/0) 3/ tanislav Beroun Výměna tela mezi nální válce a stěnami, telotní zatížení vybraných dílů PM elo, které se odvádí z nálně válce, se ředává stěnám ve válci řevážně řestuem, u vznětových motorů

Více

Pevnostní výpočet tlakové nádoby podle ČSN

Pevnostní výpočet tlakové nádoby podle ČSN evnostní výpočet tlakové nádoby podle ČSN 69000 SV K kontrolní výpočet podle nové ČSN (původní výpočet byl proveden v /987 podle staré ČSN) říklad na ZSVZ. Hoffman; /000 Náčrt stavebnicového trubkového

Více

Příloha-výpočet motoru

Příloha-výpočet motoru Příloha-výpočet motoru 1.Zadané parametry motoru: vrtání d : 77mm zdvih z: 87mm kompresní poměr ε : 10.6 atmosférický tlak p 1 : 98000Pa teplota nasávaného vzduchu T 1 : 353.15K adiabatický exponent κ

Více

BH059 Tepelná technika budov Konzultace č. 2

BH059 Tepelná technika budov Konzultace č. 2 Vysoké učení technické v Brně Fakulta stavební Ústav ozemního stavitelství BH059 Teelná technika budov Konzultace č. 2 Zadání P6 zadáno na 2 konzultaci, P7 bude zadáno Průběh telot v konstrukci Kondenzace

Více

Plynové turbíny. Nevýhody plynových turbín: - menší mezní výkony ve srovnání s parní turbínou - vyšší nároky na palivo - kvalitnější materiály

Plynové turbíny. Nevýhody plynových turbín: - menší mezní výkony ve srovnání s parní turbínou - vyšší nároky na palivo - kvalitnější materiály Plynoé turbíny Plynoá turbína je teeý stroj řeměňujíí teeou energie obsaženou raoní láte q roházejíí motorem na energii mehanikou a t (obr.). Praoní látkou je zduh, resektie saliny, které se ytářejí teeém

Více

ς = (R-2) h ztr = ς = v p v = (R-4)

ς = (R-2) h ztr = ς = v p v = (R-4) Stanoení součinitele ooru a relatiní ekialentní élky araturního rku Úo: Potrubí na orau tekutin (kaalin, lynů) jsou ybaena araturníi rky, kterýi se regulují růtoky (entily, šouata), ění sěry toku (kolena,

Více

TERMOMECHANIKA 4. První zákon termodynamiky

TERMOMECHANIKA 4. První zákon termodynamiky FSI VUT Brně, Energetický ústa Odbor termomechaniky a techniky rostředí rof. Ing. Milan Paelek, CSc. TERMOMECHANIKA 4. Prní zákon termodynamiky OSNOVA 4. KAPITOLY. forma I. zákona termodynamiky Objemoá

Více

Vzorové příklady - 4.cvičení

Vzorové příklady - 4.cvičení Vzoroé říklady -.cičení Vzoroý říklad.. V kruhoém řiaděči e mění růřez z hodnoty = m na = m (obrázek ). Ve tuním růřezu byla ři utáleném roudění změřena růřezoá rychlot = m. -. Vyočítejte růtok a růřezoou

Více

Obr. V1.1: Schéma přenosu výkonu hnacího vozidla.

Obr. V1.1: Schéma přenosu výkonu hnacího vozidla. říklad 1 ro dvounáravové hnací kolejové vozidlo motorové trakce s mechanickým řenosem výkonu určené následujícími arametry určete moment hnacích nárav, tažnou sílu na obvodu kol F O. a rychlost ři maximálním

Více

Výpočty za použití zákonů pro ideální plyn

Výpočty za použití zákonů pro ideální plyn ýočty za oužití zákonů ro ideální lyn Látka v lynné stavu je tvořena volnýi atoy(onoatoickýi olekulai), ionty nebo olekulai. Ideální lyn- olekuly na sebe neůsobí žádnýi silai, jejich obje je ve srovnání

Více

NÁHRADNÍ HORKOVOVDNÍ PLYNOVÁ KOTELNA. Jiří Kropš

NÁHRADNÍ HORKOVOVDNÍ PLYNOVÁ KOTELNA. Jiří Kropš OUTĚŽNÍ PŘEHLÍDKA TUDENTKÝCH A DOKTORANTKÝCH PRACÍ FT 007 NÁHRADNÍ HORKOODNÍ PLYNOÁ KOTELNA Jiří Kroš ABTRAKT Nárh kotelny jako náhradní zdroj o dobu rekonstrukce elektrárny. Předokládaná doba yužíání

Více

VLHKÝ VZDUCH. - Stavová rovnice suchého vzduchu p v.v = m v.r v.t (5.4). Plynová konstanta suchého vzduchu r v 287 J.kg -1.K -1.

VLHKÝ VZDUCH. - Stavová rovnice suchého vzduchu p v.v = m v.r v.t (5.4). Plynová konstanta suchého vzduchu r v 287 J.kg -1.K -1. TEZE ka. 5 Vlhký zduch, ychrometrický diagram (i x). Charakteritika lhkých materiálů, lhkot olná, ázaná a ronoážná. Dehydratace otrainářtí. Změny ušicím zduchu komoroé ušárně. Kontrolní otázky a tyy říkladů

Více

11. Tepelné děje v plynech

11. Tepelné děje v plynech 11. eelné děje v lynech 11.1 elotní roztažnost a rozínavost lynů elotní roztažnost obje lynů závisí na telotě ři stálé tlaku. S rostoucí telotou se roztažnost lynů ři stálé tlaku zvětšuje. Součinitel objeové

Více

3.1.8 Přeměny energie v mechanickém oscilátoru

3.1.8 Přeměny energie v mechanickém oscilátoru 3..8 Přeěny energie v echanické oscilátoru Předoklady: 0050, 03007 Pedagogická oznáka: Odvození zákona zachování energie rovádí na vodorovné ružině, rotože je říočařejší. Pro zájece je uvedeno na konci

Více

Vnitřní energie Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012 Jméno zhotovitele: Ing. Iva Procházková

Vnitřní energie Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012 Jméno zhotovitele: Ing. Iva Procházková Náze a adesa školy: Střední škola ůysloá a uěleká, Oaa, řísěkoá oganizae, Paskoa 399/8, Oaa, 7460 Náze oeačního ogau: OP zděláání o konkueneshonost, oblast odoy.5 Registační číslo ojektu: CZ..07/.5.00/34.09

Více

TERMOMECHANIKA 11. Termodynamika proudění

TERMOMECHANIKA 11. Termodynamika proudění FSI VUT Brně, Energetický ústa Odbor termomechaniky a techniky rostředí rof. Ing. Milan Paelek, CSc. TERMOMECHANIKA. Termodynamika roudění OSNOVA. KAPITOLY -rozměrné adiabatické roudění Ronice kontinuity

Více

Příklad 1 (25 bodů) Částice nesoucí náboj q vletěla do magnetického pole o magnetické indukci B ( 0,0, B)

Příklad 1 (25 bodů) Částice nesoucí náboj q vletěla do magnetického pole o magnetické indukci B ( 0,0, B) Přijímací zkouška na naazující magisterské studium - 05 Studijní program Fyzika - šechny obory kromě Učitelstí fyziky-matematiky pro střední školy, Varianta A Příklad Částice nesoucí náboj q letěla do

Více

Povrchová vs. hloubková filtrace. Princip filtrace. Povrchová (koláčová) filtrace. Typy filtrů. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob

Povrchová vs. hloubková filtrace. Princip filtrace. Povrchová (koláčová) filtrace. Typy filtrů. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob Tekutiny Dorava tekutin Filtrace Princi iltrace Povrchová vs. hloubková iltrace» Dělení evných částic od tekutiny na orézní iltrační řeážce Susenze, Aerosol Filtrát Filtrační koláč Filtrační řeážka Tyy

Více

Hydraulické odpory třecí odpory místní odpory třecí odpory laminární proudění turbulentní proudění

Hydraulické odpory třecí odpory místní odpory třecí odpory laminární proudění turbulentní proudění Hyrauické oory Při rouění reáných tekutin znikají násekem iskozity hyrauické oory, tj. síy, které ůsobí roti ohybu částic tekutiny. Hyrauický oor ři rouění zniká zájemným třením částic rouící tekutiny

Více

K141 HY3V (VM) Neustálené proudění v potrubích

K141 HY3V (VM) Neustálené proudění v potrubích Neustálené roudění v tlakových otrubích K4 HY3 (M) Neustálené roudění v otrubích 0 ÚOD Ustálené roudění ouze rostorové změny Neustálené roudění nejen rostorové, ale i časové změny vznik ři jakýchkoliv

Více

ŽB DESKA Dimenzování na ohyb ZADÁNÍ, STATICKÉ SCHÉMA ZATÍŽENÍ. Prvky betonových konstrukcí ŽB deska

ŽB DESKA Dimenzování na ohyb ZADÁNÍ, STATICKÉ SCHÉMA ZATÍŽENÍ. Prvky betonových konstrukcí ŽB deska ŽB DESKA Dienzování na ohyb Potup při navrhování kontrukce (obecně): 1. zatížení, vnitřní íly (E). návrh kontrukce (např. deky) - R. poouzení (E R) 4. kontrukční záady 5. výkre výztuže Návrh deky - určíe:

Více

NÁVRH A OVĚŘENÍ BETONOVÉ OPŘENÉ PILOTY ZATÍŽENÉ V HLAVĚ KOMBINACÍ SIL

NÁVRH A OVĚŘENÍ BETONOVÉ OPŘENÉ PILOTY ZATÍŽENÉ V HLAVĚ KOMBINACÍ SIL NÁVRH A OVĚŘENÍ BETONOVÉ OPŘENÉ PILOTY ZATÍŽENÉ V HLAVĚ KOMBINACÍ SIL 1. ZADÁNÍ Navrhněte růměr a výztuž vrtané iloty délky L neosuvně ořené o skalní odloží zatížené v hlavě zadanými vnitřními silami (viz

Více

Řešený příklad: Požární návrh chráněného sloupu průřezu HEB vystaveného parametrické teplotní křivce

Řešený příklad: Požární návrh chráněného sloupu průřezu HEB vystaveného parametrické teplotní křivce Dokument: SX045a-CZ-EU Strana 1 z 10 Vyracoval Z. Sokol Datum Leden 006 Kontroloval F. Wald Datum Leden 006 Řešený říklad: Požární návrh chráněného slouu růřezu HEB vystaveného arametrické telotní křivce

Více

5.4.2 Objemy a povrchy mnohostěnů I

5.4.2 Objemy a povrchy mnohostěnů I 5.. Objemy orchy mnohostěnů I Předokldy: 51 Význm slo objem i orch je intuitině jsný. Mtemtická definice musí být oněkud řesnější. Okoání z lnimetrie: Obsh obrzce je kldné číslo, řiřzené obrzci tk, že

Více

PŘEPLŇOVÁNÍ PÍSTOVÝCH SPALOVACÍCH MOTORŮ

PŘEPLŇOVÁNÍ PÍSTOVÝCH SPALOVACÍCH MOTORŮ PŘEŇOVÁNÍ PÍSOVÝCH SPALOVACÍCH MOORŮ Účinnou cestou ke zvyšování výkonů PSM je zvyšování středního efektivního tlaku oběhu e oocí řelňování. Současně se tí zravidla zvyšuje i celková účinnost otoru. Zvyšování

Více

VY_32_INOVACE_G hmotnost součástí konajících přímočarý vratný pohyb (píst, křižák, pístní tyč, část ojnice).

VY_32_INOVACE_G hmotnost součástí konajících přímočarý vratný pohyb (píst, křižák, pístní tyč, část ojnice). Náze a adresa školy: třední škola průysloá a uělecká, Opaa, příspěkoá organizace, raskoa 399/8, Opaa, 74601 Náze operačního prograu: O Vzděláání pro konkurenceschopnost, oblast podpory 1.5 Registrační

Více

03 Návrh pojistného a zabezpečovacího zařízení

03 Návrh pojistného a zabezpečovacího zařízení 03 Návrh ojistného a zabezečovacího zařízení Roman Vavřička ČVUT v raze, Fakulta strojní Ústav techniky rostředí 1/14 htt://ut.fs.cvut.cz Roman.Vavricka@fs.cvut.cz ojistné zařízení chrání zdroj tela roti

Více

Úloha č.1: Stanovení Jouleova-Thomsonova koeficientu reálného plynu - statistické zpracování dat

Úloha č.1: Stanovení Jouleova-Thomsonova koeficientu reálného plynu - statistické zpracování dat Úloha č.1: Stanovení Jouleova-Thomsonova koeficientu reálného lynu - statistické zracování dat Teorie Tam, kde se racuje se stlačenými lyny, je možné ozorovat zajímavý jev. Jestliže se do nádoby, kde je

Více

Termodynamika ideálního plynu

Termodynamika ideálního plynu Přednáška 5 Termodynamika ideálního lynu 5.1 Základní vztahy ro ideální lyn 5.1.1 nitřní energie ideálního lynu Alikujme nyní oznatky získané v ředchozím textu na nejjednodužší termodynamickou soustavu

Více

Hustota plynů - jak ji změřit?

Hustota plynů - jak ji změřit? eletrh náadů učitelů fyziky 9 Hustota lynů - jak ji zěřit? ER SÁDEK, UKÁŠ AWERA edagogická fakulta U, Brno Abstrakt ěření hustoty evných látek a kaalin je běžná laboratorní úloha na řadě škol, nicéně ěření

Více

V následující tabulce jsou uvedeny jednotky pro objemový a hmotnostní průtok.

V následující tabulce jsou uvedeny jednotky pro objemový a hmotnostní průtok. 8. Měření růtoků V následující tabulce jsou uvedeny jednotky ro objemový a hmotnostní růtok. Základní vztahy ro stacionární růtok Q M V t S w M V QV ρ ρ S w ρ t t kde V [ m 3 ] - objem t ( s ] - čas, S

Více

Předpjatý beton Přednáška 6

Předpjatý beton Přednáška 6 Předjatý beton Přednáška 6 Obsah Změny ředětí Okamžitým ružným řetvořením betonu Relaxací ředínací výztuže Přetvořením oěrného zařízení Rozdílem telot ředínací výztuže a oěrného zařízení Otlačením betonu

Více

Cvičení z termomechaniky Cvičení 5.

Cvičení z termomechaniky Cvičení 5. Příklad V komresoru je kontinuálně stlačován objemový tok vzduchu *m 3.s- + o telotě 0 * C+ a tlaku 0, *MPa+ na tlak 0,7 *MPa+. Vyočtěte objemový tok vzduchu vystuujícího z komresoru, jeho telotu a říkon

Více

Výpočet stability (odolnosti koryta)

Výpočet stability (odolnosti koryta) CVIČENÍ 5: VÝPOČET STABILITY KORYTA Výpočet stability (odolnosti koryta) Výpočtem stability se prokazuje, že koryto jako celek je pro nárhoé hydraulické zatížení stabilní. Nárhoé hydraulické zatížení pro

Více

Výpočet stability (odolnosti koryta)

Výpočet stability (odolnosti koryta) CVIČENÍ 5: VÝPOČET STABILITY KORYTA Výpočet stability (odolnosti koryta) Výpočtem stability se prokazuje, že koryto jako celek je pro nárhoé hydraulické zatížení stabilní. Nárhoé hydraulické zatížení pro

Více

Tab. 1 Nominální vlastnosti požárně ochranných materiálů, viz [4] Hustota

Tab. 1 Nominální vlastnosti požárně ochranných materiálů, viz [4] Hustota Účinné vlastnosti ožárně ochranných materiálů Přesnost výočtu řestuu tela do ožárně chráněných konstrukcí je založena na vhodné volbě teelných vlastností ožárně ochranných materiálů. řísěvku je ukázáno

Více

POHÁNĚNÁ HORIZONTÁLNÍ VÁLEČKOVÁ DRÁHA KERAMICKÉ LINKY

POHÁNĚNÁ HORIZONTÁLNÍ VÁLEČKOVÁ DRÁHA KERAMICKÉ LINKY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY O TECHNOLOGY AKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOOBILNÍHO A OPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ ACULTY O ECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE O AUTOOTIVE ENGINEERING POHÁNĚNÁ

Více

PROCESNÍ INŽENÝRSTVÍ 7

PROCESNÍ INŽENÝRSTVÍ 7 UNIERZITA TOMÁŠE BATI E ZÍNĚ AKUTA APIKOANÉ INORMATIKY PROCENÍ INŽENÝRTÍ 7 ýočty sojené s filtrací Dagmar Janáčová Hana Carvátová Zlín 01 Tento studijní materiál vznikl za finanční odory Evroskéo sociálnío

Více

1141 HYA (Hydraulika)

1141 HYA (Hydraulika) ČVUT Praze, akulta staební katedra hydrauliky a hydrologie (K4) Přednáškoé slidy předmětu 4 HYA (Hydraulika) erze: 09/008 K4 FS ČVUT Tato weboá stránka nabízí k nahlédnutí/stažení řadu pd souborů složených

Více

2.6.6 Sytá pára. Předpoklady: 2604

2.6.6 Sytá pára. Předpoklady: 2604 .6.6 Sytá ára Předolady: 604 Oaování: aaliny se vyařují za aždé teloty. Nejrychlejší částice uniají z aaliny a stává se z nich ára. Do isy nalijee vodu voda se ostuně vyařuje naonec zůstane isa rázdná,

Více

nebo její linearizovaný tvar a T

nebo její linearizovaný tvar a T lk syté áry záislost n telotě Úod: Měření záislosti tlku syté áry n telotě má ýznm ro zjišťoání telot ru klin jejich směsí ři různých tlcích nok k ýočtu složení r jejich směsí ři různých telotách ru, okud

Více

Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob

Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob Tekutiny Dorava tekutin Filtrace 1 Princi filtrace» Dělení evných částic od tekutiny na orézní filtrační řeážce Susenze, Aerosol Filtrační koláč Filtrační řeážka Filtrát Povrchová vs. hloubková filtrace

Více

Princip filtrace. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob. Tekutiny Doprava tekutin.

Princip filtrace. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob. Tekutiny Doprava tekutin. Tekutiny Dorava tekutin Filtrace Princi filtrace» Dělení evných částic od tekutiny na orézní filtrační řeážce Susenze, Aerosol Filtrát Filtrační koláč Filtrační řeážka 1 Povrchová vs. hloubková filtrace

Více

MĚŘENÍ VLHKOSTI. Vlhkoměr CHM 10 s kapacitní sondou

MĚŘENÍ VLHKOSTI. Vlhkoměr CHM 10 s kapacitní sondou MĚŘENÍ VLHKOSTI 1. Úkol ěření a) Zěřte relativní vlhkost vzduchu v laboratoři sychroetre a oocí řístrojů s kaacitní olyerní sondou. b) S oocí tabulek a vzorců v teoretické úvodu vyočítejte rosný bod, absolutní

Více

FYZIKA 2. ROČNÍK. Změny skupenství látek. Tání a tuhnutí. Pevná látka. soustava velkého počtu částic. Plyn

FYZIKA 2. ROČNÍK. Změny skupenství látek. Tání a tuhnutí. Pevná látka. soustava velkého počtu částic. Plyn Zěny skuenství látek Pevná látka Kaalina Plyn soustava velkého očtu částic Má-li soustava v rovnovážné stavu ve všech částech stejné fyzikální a cheické vlastnosti (stejnou hustotu, stejnou strukturu a

Více

VY_32_INOVACE_G 21 11

VY_32_INOVACE_G 21 11 Náze a adresa školy: Střední škola růmysloá a uměleká, Oaa, řísěkoá organizae, Praskoa 99/8, Oaa, 7460 Náze oeračního rogramu: OP Vzděláání ro konkureneshonost, oblast odory.5 Registrační číslo rojektu:

Více

DOPLŇKOVÉ TEXTY BB01 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ ENERGIE

DOPLŇKOVÉ TEXTY BB01 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ ENERGIE DOPLŇKOVÉ TEXTY BB1 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ ENERGIE Obsa Energie... 1 Kinetická energie... 1 Potenciální energie... Konzervativní síla... Konzervativníu silovéu oli odovídá dru otenciální

Více

Nakloněná rovina III

Nakloněná rovina III 6 Nakloněná rovina III Předoklady: 4 Pedagogická oznáka: Následující říklady oět atří do kategorie vozíčků Je saozřejě otázkou, zda tyto říklady v takové nožství cvičit Osobně se i líbí, že se studenti

Více

. 7 ÍPRAVA TEPLÉ UŽITKOVÉ VODY (TV) 1 TV

. 7 ÍPRAVA TEPLÉ UŽITKOVÉ VODY (TV) 1 TV ŘÍRAA RAA TELÉ ODY (T) ŘEDNÁŠKA Č.. 7 ŘÍRAA RAA TELÉ UŽITKOÉ ODY (T) 1 T určená k mytí, koupání, praní, umývání, k úklidu OHŘÍÁNÍ: - ze studené nejčastěji pitné vody s teplotou 8-12 C - v ohřívači na teplotu

Více

Pokud světlo prochází prostředím, pak v důsledku elektromagnetické interakce s částicemi obsaženými

Pokud světlo prochází prostředím, pak v důsledku elektromagnetické interakce s částicemi obsaženými 1 Pracovní úkoly 1. Změřte závislost indexu lomu vzduchu na tlaku n(). 2. Závislost n() zracujte graficky. Vyneste také závislost závislost vlnové délky sodíkové čáry na indexu lomu vzduchu λ(n). Proveďte

Více

PROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 1, 2

PROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 1, 2 UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ AKULTA APLIKOVANÉ INORMATIKY PROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení, část Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 03 Tento studijní materiál vznikl za finanční odory Evroského sociálního

Více

6. cvičení. Technické odstřely a jejich účinky

6. cvičení. Technické odstřely a jejich účinky 6. cičení Technické odstřely a jejich účinky Řízený ýlom SOUČÁSTI NÁVHU: A, Parametry odstřelu na obrysu díla B, Parametry odstřelu při rozpojoání jádra profilu C, oznět náloží D, Škodlié účinky odstřelů

Více

CVIČENÍ 5: Stabilita částice v korytě, prognóza výmolu v oblouku

CVIČENÍ 5: Stabilita částice v korytě, prognóza výmolu v oblouku CVIČENÍ 5: Stabilita částice korytě prognóza ýmolu oblouku Výpočet stability (odolnosti koryta) metoda tečnýc napětí Výpočtem stability se prokazuje že koryto jako celek je pro nároé ydraulické zatížení

Více

Hydrostatika F S. p konst F S. Tlak. ideální kapalina je nestlačitelná l = konst. Tlak v kapalině uzavřené v nádobě se šíří ve všech směrech stejně

Hydrostatika F S. p konst F S. Tlak. ideální kapalina je nestlačitelná l = konst. Tlak v kapalině uzavřené v nádobě se šíří ve všech směrech stejně Hdrostatika Tlak S N S Pa m S ideální kaalina je nestlačitelná l = konst Tlak kaalině uzařené nádobě se šíří e šech směrech stejně Pascalů zákon Každá změna tlaku kaalině uzařené nádobě se šíří nezměněná

Více

přechodová (Allen) 0,44 ξ Re Poznámka: Usazování v turbulentní oblasti má omezený význam, protože se částice usazují velmi rychle.

přechodová (Allen) 0,44 ξ Re Poznámka: Usazování v turbulentní oblasti má omezený význam, protože se částice usazují velmi rychle. Nerušené usazoání kuloých a nekuloých ástic Úod: Měřením rychlostí nerušeného usazoání oěřujeme platnost ronic pro ýpoet usazoacích rychlostí ástic různé elikosti a taru nebo naopak ronic pro ýpoet elikosti

Více

TERMOMECHANIKA 10. Termodynamika směsi plynů a par

TERMOMECHANIKA 10. Termodynamika směsi plynů a par FI UT Brně, Energetický ústa Odbor teroecaniky a tecniky rostředí rof. Ing. Milan Paelek, Cc. TERMOMECHANIKA 0. Terodynaika sěsi lynů a ar ONOA 0. KAPITOLY ěsi lynů a ar - lký zduc taoé ronice složek zducu

Více

MMEE cv Určení energetického obsahu zboží plynná paliva

MMEE cv Určení energetického obsahu zboží plynná paliva MMEE c.2-2011 Určení energetického obsahu zboží lynná alia Cíl: Procičit ýočtu energetického obsahu lynných ali 1. Proč je nutné řeočítáat energetický obsah (ýhřenost, salné telo) lynných ali? 2. Jak řejít

Více

PRŮTOK PLYNU OTVOREM

PRŮTOK PLYNU OTVOREM PRŮTOK PLYNU OTVOREM P. Škrabánek, F. Dušek Univerzita Pardubice, Fakulta chemicko technologická Katedra řízení rocesů a výočetní techniky Abstrakt Článek se zabývá ověřením oužitelnosti Saint Vénantovavy

Více

NÁVRH PARNÍHO KOTLE NA ODPADNÍ TEPLO 0,8NM3/S, 450 C

NÁVRH PARNÍHO KOTLE NA ODPADNÍ TEPLO 0,8NM3/S, 450 C VYKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRN UNIVERITY F TECHNLGY FAKULTA TRJNÍH INŽENÝRTVÍ ENERGETICKÝ ÚTAV FACULTY F MECHANICAL ENGINEERING ENERGY INTITUTE NÁVRH PARNÍH KTLE NA DPADNÍ TEPL 0,8NM/, 450 C DEIGN HRG

Více

Postup řešení: Výkon na hnacích kolech se stanoví podle vztahu: = [W] (SV1.1)

Postup řešení: Výkon na hnacích kolech se stanoví podle vztahu: = [W] (SV1.1) říklad S1 Stanovte potřebný výkon spalovacího motoru siničního vozidla pro jízdu do stoupání 0 % rychlostí 50 km.h -1 za bezvětří. arametry silničního vozidla jsou: Tab S1.1: arametry zadání: G 9,8. 10

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ Studijní rogram: Studijní zaměření: B30 Strojní inženýrstí Staba energetických strojů a zařízení BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Technologie chlazení reaktoru s kaalným

Více

TERMIKA VIII. Joule uv a Thompson uv pokus pro reálné plyny

TERMIKA VIII. Joule uv a Thompson uv pokus pro reálné plyny TERMIKA VIII Maxwellova rovnovážná rozdělovací funkce rychlostí Joule uv a Thomson uv okus ro reálné lyny 1 Maxwellova rovnovážná rozdělovací funkce rychlostí Maxwellova rychlostní rozdělovací funkce se

Více

PRŮTOK PORÉZNÍ VRSTVOU

PRŮTOK PORÉZNÍ VRSTVOU PRŮTOK PORÉZNÍ RSTOU Průmyslové alikace Nálňové aaráty Filtrační zařízení Porézní vrstva: órovitá řeážka (lsť, keramika, aír) zrnitá vrstva (ísek, filtrační koláč) nálň (kuličky, kroužky, sedla, tělíska)

Více

IDEÁLNÍ PLYN II. Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc.

IDEÁLNÍ PLYN II. Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc. IDEÁLNÍ PLYN II Prof. RNDr. Eanuel Svoboa, Sc. ZÁKLADNÍ RONIE PRO LAK IP F ýchoisko efinice tlaku vztahe S Náoba tvaru krychle, stejná rychlost olekul všei sěry (olekulární chaos, všechny sěry stejně ravěoobné)

Více

Vytápění místností a návrh otopných ploch, výpočet tepelných bilancí

Vytápění místností a návrh otopných ploch, výpočet tepelných bilancí yápění mísnosí a návrh oopných ploch, výpoče epelných bilancí PŘEDNÁŠKA Č.. 9 SDÍLENÍ TEPLA 1 PROUDĚNÍ (KONEKCE) ÝKON P =α.s.( p - v ) voda α=500 4000 W/m K vzduch v α=5 5 W/m K RYCHLOST PROUDĚNÍ YŠŠÍ

Více

Posouzení skupiny pilot Vstupní data

Posouzení skupiny pilot Vstupní data Posouzení skupiny pilot Vstupní data Projekt Datu : 6.12.2012 Název : Skupina pilot - Vzorový příklad 3 Popis : Statické schéa skupiny pilot - Pružinová etoda Fáze : 1 7,00 2,00 +z 12,00 HPV Nastavení

Více

STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ

STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ I N E S I C E D O R O Z O J E Z D Ě L Á Á N Í SRUKURA A LASNOSI PLYNŮ. Ideální lyn ředstavuje model ideálního lynu, který často oužíváme k oisu různých dějů. Naříklad ozději ředokládáme, že všechny molekuly

Více

2.3.6 Práce plynu. Předpoklady: 2305

2.3.6 Práce plynu. Předpoklady: 2305 .3.6 Práce lynu Předoklady: 305 Děje v lynech nejčastěji zobrazujeme omocí diagramů grafů závislosti tlaku na objemu. Na x-ovou osu vynášíme objem a na y-ovou osu tlak. Př. : Na obrázku je nakreslen diagram

Více

Vytápění místností a návrh otopných ploch, výpočet tepelných bilancí

Vytápění místností a návrh otopných ploch, výpočet tepelných bilancí yápění mísnosí a návrh oopných ploch, výpoče epelných bilancí PŘEDNÁŠKA Č.. 8 SDÍLENÍ TEPLA 1 PROUDĚNÍ (KONEKCE) ÝKON P =h.s.( p - v ) voda h=500 4000 W/m K vzduch v h=5 5 W/m K RYCHLOST PROUDĚNÍ YŠŠÍ

Více

Řešený příklad: Požární návrh chráněného sloupu průřezu HEB vystaveného normové teplotní křivce

Řešený příklad: Požární návrh chráněného sloupu průřezu HEB vystaveného normové teplotní křivce VÝPOČET Dokument: SX044a-E-EU Strana 0 Vracoval Z. Sokol Datum Leden 006 Kontroloval F. Wald Datum Leden 006 Řešený říklad: Požární návrh chráněného slouu růřeu HEB vstaveného normové telotní křivce V

Více

Způsob určení množství elektřiny z kombinované výroby vázané na výrobu tepelné energie

Způsob určení množství elektřiny z kombinované výroby vázané na výrobu tepelné energie Příloha č. 2 k vyhlášce č. 439/2005 Sb. Zůsob určení množství elektřiny z kombinované výroby vázané na výrobu teelné energie Maximální množství elektřiny z kombinované výroby se stanoví zůsobem odle následujícího

Více

HYDROMECHANIKA 3. HYDRODYNAMIKA

HYDROMECHANIKA 3. HYDRODYNAMIKA . HYDRODYNAMIKA Hydrodynamika - část hydromechaniky zabývající se říčinami a důsledky ohybu kaalin. ZÁKLADY PROUDĚNÍ Stavové veličiny roudění Hustota tekutin [kgm - ] Tlak [Pa] Telota T [K] Rychlost [ms

Více

HYDROPNEUMATICKÝ VAKOVÝ AKUMULÁTOR

HYDROPNEUMATICKÝ VAKOVÝ AKUMULÁTOR HYDROPNEUMATICKÝ AKOÝ AKUMULÁTOR OSP 050 ŠEOBECNÉ INFORMACE ýočet hydroneumatického akumulátoru ZÁKLADNÍ INFORMACE Při výočtu hydroneumatického akumulátoru se vychází ze stavové změny lynu v akumulátoru.

Více

Výpočet svislé únosnosti osamělé piloty

Výpočet svislé únosnosti osamělé piloty Inženýrský manuál č. 13 Aktualizace: 04/2016 Výočet svislé únosnosti osamělé iloty Program: Soubor: Pilota Demo_manual_13.gi Cílem tohoto inženýrského manuálu je vysvětlit oužití rogramu GEO 5 PILOTA ro

Více

Zkoušení a dimenzování chladicích stropů

Zkoušení a dimenzování chladicích stropů Větrání klimatizace Ing. Vladimír ZMRHAL, Ph.D. ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky rostředí Zkoušení a dimenzování chladicích stroů Ústav techniky rostředí Chilled Ceilings Testing and Dimensioning

Více

VUT, FAST, Brno ústav Technických zařízení budov

VUT, FAST, Brno ústav Technických zařízení budov Termo realizaci inovovaných technicko-ekonomických VUT, FAST, Brno ústav Technických zařízen zení budov Vodní ára - VP Vaříme a dodáváme vodní áru VP: mokrou, suchou, sytou, řehřátou nízkotlakou, středotlakou

Více

VUT, FAST, Brno ústav Technických zařízení budov

VUT, FAST, Brno ústav Technických zařízení budov Termo realizaci inooaných technicko-ekonomických VUT, FAST, Brno ústa Technických zařízen zení budo GG . Úod Cykly lze cháat jako oběhy dějůd ři i kterých sledoaný objekt měním sůj j sta cestami, jež mají

Více

ADC (ADS) AIR DATA COMPUTER ( AIR DATA SYSTEM ) Aerometrický počítač, Aerometrický systém. V současné době se používá DADC Digital Air data computer

ADC (ADS) AIR DATA COMPUTER ( AIR DATA SYSTEM ) Aerometrický počítač, Aerometrický systém. V současné době se používá DADC Digital Air data computer ADC (ADS) AIR DATA COPUTER ( AIR DATA SYSTE ) Aerometrický očítač, Aerometrický systém V současné době se oužívá DADC Digital Air data comuter Slouží ke snímání a komlexnímu zracování aerometrických a

Více

Fyzikální chemie. 1.2 Termodynamika

Fyzikální chemie. 1.2 Termodynamika Fyzikální chemie. ermodynamika Mgr. Sylvie Pavloková Letní semestr 07/08 děj izotermický izobarický izochorický konstantní V ermodynamika rvní termodynamický zákon (zákon zachování energie): U Q + W izotermický

Více

Výsledky úloh. Obsah KRUHOVÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM. Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku

Výsledky úloh. Obsah KRUHOVÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM. Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku ýsledky úloh C R, C R, κ 0, 0,088 0, 0,8 KRUHOÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM Studijní text ro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku 6 η 0,8 ( ){ { Obsah Přemysl Šedivý Základní ojmy ztahy užívané ři oisu kruhových

Více

V p-v diagramu je tento proces znázorněn hyperbolou spojující body obou stavů plynu, je to tzv. izoterma :

V p-v diagramu je tento proces znázorněn hyperbolou spojující body obou stavů plynu, je to tzv. izoterma : Jednoduché vratné děje ideálního lynu ) Děj izoter mický ( = ) Za ředokladu konstantní teloty se stavová rovnice ro zadané množství lynu změní na známý zákon Boylův-Mariottův, která říká, že součin tlaku

Více

7. Měření dutých objemů pomocí komprese plynu a určení Poissonovy konstanty vzduchu Úkol 1: Určete objem skleněné láhve s kohoutem kompresí plynu.

7. Měření dutých objemů pomocí komprese plynu a určení Poissonovy konstanty vzduchu Úkol 1: Určete objem skleněné láhve s kohoutem kompresí plynu. 7. Měření dutých objemů omocí komrese lynu a určení Poissonovy konstanty vzduchu Úkol : Určete objem skleněné láhve s kohoutem komresí lynu. Pomůcky Měřený objem (láhev s kohoutem), seciální lynová byreta

Více

Vnitřní energie ideálního plynu podle kinetické teorie

Vnitřní energie ideálního plynu podle kinetické teorie Vnitřní energie ideálního plynu podle kinetické teorie Kinetická teorie plynu, která prní poloině 9.století dokázala úspěšně spojit klasickou fenoenologickou terodynaiku s echanikou, poažuje plyn za soustau

Více

4 Ztráty tlaku v trubce s výplní

4 Ztráty tlaku v trubce s výplní 4 Ztráty tlaku v trubce s výlní Miloslav Ludvík, Milan Jahoda I Základní vztahy a definice Proudění kaaliny či lynu nehybnou vrstvou částic má řadu alikací v chemické technologii. Částice tvořící vrstvu

Více

Fakulta stavební ČVUT v Praze Katedra hydrauliky a hydrologie. Předmět HYA2 K141 FSv ČVUT. Hydraulika potrubí

Fakulta stavební ČVUT v Praze Katedra hydrauliky a hydrologie. Předmět HYA2 K141 FSv ČVUT. Hydraulika potrubí Fakulta staební ČVUT Praze Katedra hydrauliky a hydrologie Předmět HYA K4 FS ČVUT Hydraulika potrubí Doc. Ing. Aleš Halík, CSc., Ing. Tomáš Picek PhD. K4 HYA Hydraulika potrubí 0 DRUHY PROUDĚNÍ V POTRUBÍ

Více

KINETICKÁ TEORIE PLYNŮ

KINETICKÁ TEORIE PLYNŮ KIETICKÁ TEOIE PLYŮ. Cíl a řdoklady - snaží s ysětlit akroskoické choání lynů na základě choání jdnotliých olkul (jjich rychlostí, očtu nárazů na stěnu nádoby, srážk s ostatníi olkulai). Tato tori br úahu

Více

3. PEVNOST V TLAKU BETONU NA VÝVRTECH

3. PEVNOST V TLAKU BETONU NA VÝVRTECH 3. PEVNOST V TLAKU BETONU NA VÝVRTECH Vývrty jsou válcové zkušební vzorky, získané z konstrukce poocí dobře chlazeného jádrového vrtáku. Vývrty jsou pečlivě vyšetřeny, upraveny buď zabroušení, anebo koncování

Více