Člen Asociace dodavatelů plastových potrubí

Transkript

1 Člen sciace ddavatelů plastvých ptrubí

2 VOOVOnÍ SYSTÉMY PE, PVC VOOVOnÍ SYSTÉMY PE, PVC POUnÍ SYSTÉMY PRO OPRVU PITnÉ UŽITKOVÉ VOY Pitná vda je bezespru naše nejušlechtilejší survina přináší a udržuje živt na Zemi. Její cena už dnes není zanedbatelná, a bude jistě dále narůstat. V některých zemích je survinu přím strategicky důležitu. I když u nás nedstatkem vdy zatím netrpíme, je důležité zabránit ztrátám neb snižvání její kvality při dpravě jak vlivem netěsnstí systému, tak vlivem nevhdnéh materiálu trubek. Ptrubí pr dpravu vdy, ať užitkvé neb pitné, musí být tedy vyrbena z materiálu, který je schpen p předepsanu dbu živtnsti zajistit ddržení bu uvedených pdmínek. Plasty tent pžadavek nejen splňují, ale prti dříve pužívaným materiálům, i prti většině materiálů sudbých, přináší řadu výhd pr mntážní firmu, prvzvatele i uživatele. Z řady plastů, které připadají v úvahu pr budvání vdvdních řadů a přípjek, se histricky nejvíce rzvinul pužívání PVC a plyetylénu. ktuální verzi tht katalgu najdete na strana 2

3 1. VŠEOECnÁ ČÁST 1.1. Rzsah pužití Oba ptrubní systémy, PVC i PE, jsu určeny pr pužití k dpravě pitné a užitkvé vdy, převážně při pužití v zemi. Jejich vlastnsti však umžňují pužití pr transprt celé řady dalších látek, pkud jim materiál trubek a těsnicích kružků dlává. ále lze dpravvat stlačený vzduch a jiné plyny (pr vyšší tlaky než cca 2 bar je PE vhdnější než PVC, nebť případné selhání PVC, způsbené například vnějšími vlivy, je prvázen vznikem nebezpečných štěpin). Nemají schválení pr dpravu tpných plynů a nedpručujeme je pr látky, u nichž hrzí nebezpečí vzniku elektrstatickéh nábje. Trubky mhu být pužity rvněž jak materiál pr stavbu tlakvých a pdtlakvých kanalizačních vedení Chemická dlnst Ptrubí z PVC i PE je v zásadě vhdné k transprtu všech látek, které neprušují materiál trubek. Odlávají půsbení běžných desinfekčních prstředků v kncentracích a při dbě půsbení běžně pužívané pr desinfekci rzvdů pitné vdy (neuvažuje se s dluhdbým pužitím ptrubí pr jejich dpravu). Jsu rvněž dlná půsbení běžných slžek půdy včetně umělých hnjiv. Nejsu dlná dluhdbému půsbení některých kncentrvaných rpných prduktů, PVC je napadán také řadu plárních rzpuštědel (acetn, tluen a pdbně) vyšší kncentraci. pravvané médium může mít p v rzmezí 2 až 12, tj. vdy mhu vykazvat i silně kyselu neb silně zásaditu reakci. Trubky lze prt pužít pr celu řadu reakčních tekutin v různých průmyslvých dvětvích. Plastvá ptrubí nerezaví! Ke stanvení vhdnsti pr dpravu jiných chemických látek než pitné vdy máme k dispzici rzsáhlu databázi pr stanvení chemické dlnsti systému z PVC je čast rzhdující dlnst těsnicích kružků. Krmě tabulek dlnsti v tmt manuálu upzrňujeme na prgram chemické dlnsti na webvých stránkách Pipelife. Můžete nás rvněž kntaktvat telefnicky. Při dpravě jiných médií než vdy je nutn pamatvat na t, že živtnst ptrubí může v důsledku chemických vlivů s rstucí tepltu klesat dalek výrazněji alší fyzikální vlastnsti íky své pružnsti jsu plastvé trubky schpny dlávat krátkdbým přetížením i dynamickému zatěžvání lépe než trubky tuhé. Přest se přím za kmpresrem neb na výtlaku čerpadel, která pracují v režimu častéh spínání, dpručuje pužít pružnější plyetylén. Oba systémy mají vysku dlnst prti vlivům sedání zeminy a technické seismicity (třída dlnsti pdle ČSN , pr PE viz též příslušnu kapitlu). U PVC krmě pružnsti trubek samtných hraje rli i vhdné tvarvání hrdla a pužití pružnéh těsnění. rdlvé spje trubek PVC běžně zůstávají těsné i při defrmacích 25 %. Nezanedbatelným fyzikálním parametrem plastů je jejich vyská tepelná rztažnst, asi 10 až 15 x větší prti známým kvům, cž je nutn brát v úvahu při některých aplikacích (viz příslušné kapitly rztažnst plyetylénu je vyšší než PVC). PVC i plyetylén jsu sice špatné vdiče tepla, ptrubí z nich je však nutn izlvat prti zamrzání i přehřátí. Plasty jsu jak materiál pměrně měkké, mají však velmi vysku dlnst prti abrazi (dprava vdních suspenzí abrazivních látek) viz graf č. 1. Trubky prt nejsu pškzvány pevnými částicemi bsaženými v dpravvaném médiu. nasákavst plastů je zanedbatelná, prt nemůže djít k bbtnání, změně rzměrů neb dknce k pškzení stěn vlivem zmrznutí d nich vsáknuté vdy. Plastické hmty nevedu elektrický prud, cž zaručuje jejich abslutní dlnst prti krzi, vyvlané účinkem bludných prudů. Zárveň t znamená, že plastvá ptrubí nelze rzmrazvat za pmci elektrickéh prudu, že jsu pd zemí hůře zjistitelná než například litinvé trubky a že je nelze pužít jak uzemňvací. Prt pzr při náhradě části vdivéh ptrubí plastvým! Odlnst trubek prti abrazi dle ČSN EN 2953 Graf č. 1 strana 3

4 VOOVOnÍ SYSTÉMY PE, PVC Tlakvá ptrubí jsu všebecně vhdná pr dpravu médií při vnějším přetlaku, ale i při tlaku nižším než atmsférickém, například pr pdtlakvu kanalizaci, a sice d maximálníh pdtlaku 80 kpa, tj. d abslutníh tlaku 20 kpa (atest ITC Zlín). Pr tlakvé i pdtlakvé pužití byl zpracván samstatný prspekt Tlakvá a pdtlakvá kanalizace. Při manipulaci za nízkých teplt je nutn vzít v úvahu křehnutí PVC pd 0 C je t jev přechdný a za nrmální teplty je materiál pět pružný Živtnst PVC 0 C Obrázek č. 1 Pkud plasty nejsu mechanicky neb chemicky zatěžvány, prakticky nestárnu a jejich vlastnsti se nemění. Jsuli vystaveny trvalému mechanickému namáhání (napětí), dchází v jejich mlekulární struktuře k phybu plymerních řetězců a tím jejich rientaci. Je t jev za nrmální teplty velmi pmalý, se zvyšující se tepltu se však zrychluje. ůsledkem tht jevu je skutečnst, že mdul pevnsti pr kratší dbu je vyšší než mdul pr dluhu dbu zatěžvání. Vhdnsti každéh materiálu pr tlakvé pužití určují takzvané pevnstní iztermy. Jsu t hdnty získané z dluhdbých labratrních zkušek, dnes již věřené i praktickým nasazením a publikvané v nrmách EN a ISO, které přebírají samzřejmě i nrmy ČSN. ůsledkem pstupné rientace plymerních řetězců je rvněž tzv. relaxace. Když na trubku půsbí libvlné zatížení, vyvlá v její stěně napětí. Pkud trubku přestaneme zatěžvat, během dby pklesne napětí na nulu ( vyrelaxuje ) a trubka se chvá jak by zatížena nebyla, (prt nestárne ). Nrmami běžně uvažvaná minimální živtnst ptrubí je let při běžných pdmínkách prvzu, tj. při běžné instalaci a při maximálním dvleném prvzním tlaku (PN). Tlušťky trubních stěn jsu stanveny tak, aby pevnst trubek, trvale prvzvaných při plném jmenvitém tlaku za teplty 20 C, na knci tét živtnsti dsahvala hdnty nutné pr splehlivu funkci tlakvéh řadu s předepsaným bezpečnstním keficientem (viz dále). Neníli ptrubí prvzván p celu dbu při maximálním tlaku, neb jeli prvzní teplta nižší (cž je u většiny běžných vdvdů), dchází k prdlužení živtnsti. Živtnst uvádíme v příslušných kapitlách jak pvlený prvzní tlak v závislsti na tepltě a času. Platí t puze pr nepškzené a správně ulžené trubky. V případě pškzení pskytují pdstatně (až 50x) větší bezpečnst materiály PERC. Při prvzu trubek s měnícím se zatížením se pr výpčet celkvé živtnsti pužívá tzv. Minerv pravidl: n a. tx i. = 1 t i=1 i Živtnst je stanvena z pměru času prvzu při jedntlivých pdmínkách. Pr dvě dílčí zatížení platí: a 1. t x. t 1 a 2. t x. t 2 1 t x. t 1. t 2 a 1. t 2 a 2. t 1 t i = dba živtnsti při daném zatížení t x = vypčtená dba a i = dba dílčích zatížení jak pdíl celkvé dby zatížení (v %) plňující infrmace viz v ČSN EN Eknmické aspekty pužití plastvých trubek všebecně Pužití plastvých trubek přináší uživateli při srvnání s jinými druhy ptrubí četné výhdy. Jmenujme především pdstatně nižší hmtnst, která pdstatně nižší hmtnstí, která dvluje mezit pužití těžké mechanizace při pkládce a dvluje tak rychlejší, přesnější a bezpečnější práci, snižuje náklady na dpravu a skladvání. Na rzdíl d tvárné litiny a celi není plastvé ptrubí patřen různými chranami, p jejichž pškzení je kvvá trubka snadn napadána nebezpečnu krzí (u ROUST SUPERpipe je pláštění puze chranu prti mechanickému pškzení, nikliv prti krzi). Materiál vykazuje vysku dlnst prti tvrbě inkrustací (samčisticí schpnst, stálý průtčný průřez). Plasty mají všebecně vyšší dlnst prti ptřebení těrem, než jiné trubní materiály (litina, cementvé výstelky apd.). vlují i velmi vyské transprtní rychlsti a strana 4

5 pužívají se s výhdu při dpravě písku a jiných abrazivních materiálů ve směsi s vdu. Pružnst trubek minimalizuje rizik pškzení při transprtu, pkládce i v prvzu. Nehrzí rizik napadení mikrrganismy, plísněmi ani krze způsbená bludnými prudy Eklgie, dpady Pdrbnsti k eklgii viz jedntlivé systémy Všechny materiály pužité pr balení výrbků Pipelife Czech s.r.. jsu zařazeny d kategrie O statní dpady. Firma přijala patření k zabezpečení zpětnéh dběru balů uzavřením Smluvy sdruženém plnění se splečnstí Ekkm a.s. se sídlem na Praha 4, Na Pankráci 1685, přičemž jí byl přidělen klientské čísl EK F Certifikace, kntrly Plastvé ptrubní systémy ddávané firmu Pipelife Czech s.r.. jsu certifikvány autrizvanu sbu pdle zákna č. 22/1997 Sb. O technických pžadavcích na výrbky a v suladu s aktuálním nařízením vlády, kterým se stanví technické pžadavky na stavební výrbky. Ptrubí pr pitnu vdu splňuje pdmínky zdravtní nezávadnsti dle zákna 22/1997 Sb. a pdmínky pr trvalý styk s pitnu vdu dle aktuálníh znění vyhlášky MZd hygienických pžadavcích na výrbky přicházející d příméh styku s vdu a na úpravu vdy (výluhvé testy). Splečnst Pipelife Czech s.r.. má zaveden, dkumentván a certifikván systém řízení jaksti pdle ČSN EN ISO 9001:2009. ále má vybudván, zaveden a certifikván systém envirnmentálníh managementu pdle ČSN EN ISO :2005. Platné dklady jsu zveřejněny na neb Vám je na pžádání zašleme Pžárně technické charakteristiky materiálů a balů ISO 9001 Veličina Jedntka Materiál ptrubí Pmcný materiál PE PVC Papírvé baly Smrkvé dřev (palety) Teplta vzplanutí ºC Teplta vznícení ºC Výhřevnst MJ/kg 44 17,3 20,7 10,3 16,2 17,8 ustta kg/m³ Vhdné hasiv vda, pěna prášek tříštěná vda pěny vda se smáčedlem střední, lehká pěna vda, vd. mlha střední, lehká pěna 1.9. prava, skladvání a manipulace s trubkami a tvarvkami Trubky musí při dpravě a skladvání ležet na pdkladu celu svu délku tak, aby nedcházel k jejich průhybům. Je nutn zabránit hybům na hranách. Pkud trubky přesahují lžnu plchu vzidla více jak 1 metr (zvláště trubky samstatně lžené) je nutn je pdepřít, prtže jejich vlné knce při jízdě kmitají a mhly by se pškdit (viz br. č. 2 a 3). Lžná plcha vzidel musí být bez strých výstupků (šruby), pdklad při skladvání nesmí být kamenitý. Není dvlen trubky při nakládce a vykládce házet neb tahat p strém štěrku a jiných strých předmětech. (Viz údaje dvleném pškzení jedntlivých druhů trubek.) Při transprtu za pmci vyskzdvižných vzíků je nutn pužít plché, případně chráněné vidlice. Jsuli palety s trubkami přepravvány jeřábem, je nutn pužít vhdných ppruhů neb nekvvých lan, nikliv lan celvých, řetězů či nechráněných kvvých háků. Transprt trubek Obrázek č. 2 Při skladvání palet ve více vrstvách je nutn zajistit, aby výztužné hranly palet ležely na sbě a nedcházel k bdvému zatížení trubek ve spdních paletách. strana 5

6 VOOVOnÍ SYSTÉMY PE, PVC Při kaminvé dpravě, kdy hrzí sesunutí palet, dpručujeme dlišný pstup: hrní palety se ulží dřevem na trubky ve spdní paletě. Upzrňujeme, že je t jen krátkdbé patření. Trubky v návinech lze skladvat nastjat, zajištěné prti pádu, neb naležat d výšky 1,6 m. Pdlžené trámky by neměly být užší než 50 mm. Maximální skladvací výška trubek vybalených z palet (případně na sebe plžených návinů) je 1,5 m, přičemž bční pěry tyčvéh materiálu by neměly být vzdáleny přes 3 m d sebe. Knce trubek v návinech mají směřvat dlů. Trubky a tvarvky lze skladvat na vlném prstranství, ale je vhdné zabránit přímému dpadu slunečních paprsků. Skladvací dba trubek černé barvy by zpravidla neměla přesáhnut 2 rky. Trubky by měly být ze skladu vydávány pdle přadí příchdu na sklad. elší skladvání na přímém slunečním světle může způsbit změnu barvy a pněkud snížit dlnst trubek prti nárazu, nezpůsbuje však pkles tlakvé zatížitelnsti. Mráz při běžném skladvání plastvým trubkám nevadí, čast se však zapmíná, že dlnst PVC prti prudkým nárazům se s klesající tepltu zmenšuje (zvl. kl 0 C a při tepltách nižších, je t všem jev vratný a nesnižuje pužitelnst za nrmální teplty). Při tepltách kl 10 C se výrazně snižuje i elasticita těsnicích kružků, cž může být zdrjem ptíží a chyb při pkládce. PE napak může být manipulván i v zimě až d 40 C, pkud pracvník akceptuje prblémy s rstucí tuhstí materiálu. Tvarvky jsu někdy ddávány v krabicích. Pkud v nich hdláte skladvat PVC tvarvky na venkvních prstranstvích, nepřikrývejte je tmavými fóliemi. Na přímém slunci by v balech mhl djít k vzestupu teplty i na 80 C, cž je teplta, která může zapříčinit defrmace výrbků. Ze stejnéh důvdu PVC výrbky neskladujte v jiných tmavých balech bez dvětrání (viz br. č. 4). Výrbky je nutn chránit před stykem s rzpuštědly a před kntaminací jedvatými látkami. dby těsně před mntáží je nutn pnechat na trubkách i tvarvkách chranná víčka. Výrbky by neměly být skladvány blízk zdrjů tepla. Při dluhdbém skladvání se snižuje kvalita těsnicích kružků. V nutném případě je lépe skladvat kružky zvlášť v chladnu a bez přístupu slunečníh světla. Skladvání trubek v paletách Skladvání trubek a tvarvek Obrázek č. 3 Obrázek č POKYNY PRO PROJEKCI POKLÁKU Pr prjekci vdvdních ptrubí platí mim jiné: ČSN Navrhvání vdvdníh ptrubí (2007) ČSN Vdvdní přípjky (2006) ůležité nrmy jsu také: ČSN EN 805 Vdárenství pžadavky na vnější sítě a jejich sučásti (2000) ČSN Sdružené trasy městských vedení technickéh vybavení ČSN EN Pdmínky pr tlakvu klasifikaci výrbků ptrubních systémů určených pr zásbvání vdu a dvádění dpadních vd (2007) TNV Výstavba vdvdních ptrubí (psud platí i ČSN , pdle změny z r se však tlakvé zkušky vdvdů prvádějí pdle ČSN EN 805) 2.1. imenzvání ptrubí Pdmínky zatěžvání Zatížení ptrubí je kmbinací zatížení vnitřním přetlakem a zatížení přenášenéh zeminu. Pdmínky prvzníh a zkušebníh tlaku ptrubí řeší ČSN EN 805 a ČSN EN (návrhvá živtnst ptrubí minimálně 50 let/20 C). Z pměrně slžitých pravidel pr hdncení přetlaků vybírám hdntu zkušebníh přetlaku rzvdné sítě (STP). Závisí na nejvyšším strana 6

7 návrhvém přetlaku ptrubí MP a má zahrnvat i hdntu vdníh rázu (pdle nrmy je nutn uvažvat v MP vdní ráz min. 20 kpa). Neníli maximální hdnta vdníh rázu známa, platí pr zkušební přetlak rzvdné sítě: STP = MP. 1,5 neb STP = MP 500 kpa, přičemž platí menší z bu hdnt Je li hdnta vdníh rázu určena výpčtem, platí: STP = MP kpa ČSN udává hdntu návrhvéh tlaku v nejnižších místech nvých rzváděcích řadů d 0,6 MPa, resp. 0,7 MPa. ČSN EN řeší rvněž návrh ptrubí pdle zatížení ptrubí zeminu, dpravníh zatížení a předpkládanéh způsbu instalace systému (druh rstlé zeminy, bsypu hutnění). Upzrňuje i na aspekty přechdvých zón a částí ležících na křížení s dpravními cestami vdními tky, kde mhu být zvýšené nárky na ptrubí. Reakcí trubek na zatížení zeminu jsu pdélné a příčné defrmace. Vdvdní trubky však vykazují vysku kruhvu i pdélnu tuhst, prt defrmace v praxi nedsahuji vyských hdnt. Maximální dvlenu defrmaci určuje prjekt (EN 805 udává d 8%). V případě ptřeby Vám zajistíme statické výpčty Průtk média, tlakvé ztráty vlená rychlst média v trubkách je cca 10 m/s, běžná d 3,5 m/s. Údaje tlakvých ztrátách v ptrubí z PVC i z PE bsahuje nmgram č.1 (na str. 9) Pznámky k nmgramu č. 1 dnty pr SR 17,6 jsu v mezích přesnsti dečtu stejné s SR 17. Pdrbnější údaje naleznete např. v tabulkách ruckverlusttabellen, vydal Kunststffrhrverband e.v., 5300 ONN 1. Příklad pužití nmgramu: 1. Zjistit tlakvu ztrátu vdy na metrů PE ptrubí SR 11, průměr 32 mm při transprtu 0,1 l/s vdy: Spjí se 32, SR 11 s bdem na se průtčnéh mnžství 0,1 l/s a na průsečíku prdlužení tét spjnice s su tlakvé ztráty se dečte asi 0,28 m/ m trubky. Tlakvá ztráta tedy bude 0,28 m vdníh slupce (0,028 baru). Na se rychlsti dečteme také průtkvu rychlst cca 0,2 m/s. 2. Psudit vhdnst instalvanéh ptrubí: V místě s malým tlakem vdvdu je instalván ptrubí 32 mm, SR 17, délce 80 m. Sučasný průtk je 0,2 l, ale nvé instalace vyžadují 1 l/s. ude ptrubí stačit? Spjí se 32 SR17 s 1 l/s na se průtku a na se tlakvé ztráty lze dečíst 12 m/ m ptrubí. Pkles na daném úseku by dsáhl 12 x 80/, tj. 9,6 m (asi 0,96 baru). Prtže je v ptrubí malý tlak, mhl by úbytek ve spjení se zvýšenými ztrátami na armaturách být velmi výrazný. Rzvd bude vhdné vyměnit. Z nmgramu zjistíme vhdný průměr ptrubí, zde 50 neb 63 mm. strana 7

8 VOOVOnÍ SYSTÉMY PE, PVC Šířka výkpu Šířku výkpu se rzumí vzdálenst stěn výkpu neb pažení měřená ve výšce vrchlu ptrubí. Šířka výkpu musí umžnit bezpečnu manipulaci s trubku. dnty stanví ČSN EN 1610 (dkaz ČSN EN ) viz tabulka č. 1 a 2. směr hutnění zeminy výstražná bílá fólie α β Z KO O UV L Schéma ulžení ptrubí ve výkpu: = šířka výkpu (šířka ve výši vrchlíku trubky) = úhel ulžení ptrubí = směr hutnění zeminy = skln stěny výkpu = hrní zásyp = krycí zásyp = bční zásyp = účinná vrstva = lže trubky signalizační vdič rstlý terén, skála, betn apd. x x dle dle tabulky tabulkyč. 1 Obrázek č. 5 Minimální šířka výkpu v závislsti na průměru ptrubí Minimální šířka výkpu v závislsti na hlubce výkpu N výkp s pažením minimální šířka výkpu x β > 60 výkp nepažený 225 0,40 0,40 β 60 > 225 až 350 0,50 0,50 0,40 > 350 až 500 0,70 0,70 0,40 hlubka rýhy [ m ] minimální šířka [ m ] > 1,00 není předepsána 1,00 až 1,75 0,80 > 1,75 až 4,00 0,90 > 4,00 1,00 Tabulka č. 1 Tabulka č. 2 vnější průměr trubky v m β úhel nepažené stěny výkpu Nejmenší pracvní vzdálenst mezi stěnu trubky a stěnu výkpu (pažením) je x / lubka ulžení trubek Trubky pr dpravu pitné vdy se ukládají d nezámrzné hlubky s přihlédnutím k ustanvení přílhy (ve znění změny Z4) ČSN (chdník a vlný terén mim zástavbu minimálně 1,00 až 1,60 m dle místních pdmínek /druh a vlastnsti zeminy/, vzvka min.1,5 m). Ulžení se řídí ustanveními ČSN strana 8

9 Tlakvé ztráty při dpravě vdy v PE a PVC trubkách Nmgram č. 1 (Příklad pužití viz v textu.) strana 9

10 VOOVOnÍ SYSTÉMY PE, PVC 2.4. Účinná vrstva Jak účinná vrstva (UV viz br. č. 5) se značuje vrstva zeminy d 15 cm nad hrní kraj trubky. Zemina se zde sype z přiměřené výšky, aby nedšl k pškzení či phybu ptrubí. Násyp a hutnění se prvádí p vrstvách, vždy p bu stranách trubky. utní se ručně neb lehkými strjními dusadly, nehutní se d výše 30 cm nad vrchlem trubky. Je třeba ddržet předepsaný minimální stupeň hutnění dle Prctra Pr : Pr pr nesudržné zeminy 95 % pr sudržné zeminy 92 % Tabulka č. 3 V účinné vrstvě (KO, O, L pdle br. č. 5) d výše min 15 cm nad trubku (min 10 cm nad hrdlem) je mžn pr ptrubí ptrubí z PVC a PE pužít písek, resp. zeminu bez strhranných částic; pr trubky d N 200 zrnitsti max. 20 mm, d N 250 max. 30 mm. Trubky z PERC (SUPERpipe a ROUST SUPERpipe) mhu být pkládány v dalek tvrdších pdmínkách. Ty jsu shrnuty v pjmu bezpískvá pkládka, a dvlují ulžení d většiny běžných výkpků, trubky ROUST SUPERpipe d zemin bez mezení, viz dále neb v prspektu Vdvdní systémy z PE RC. Při hutnění je nutn dbát na t, aby se ptrubí výškvě neb stranvě nepsunul Pdlží trubek Trubky se ukládají d výkpu na pískvé neb štěrkpískvé lže (pdsyp) minimální tlušťce L = 10 cm Zemina se nemusí hutnit, nesmí však být příliš nakypřena. Zónu dna je nutn vytvřit pdle spádu ptrubí. Trubky se nesmí klást na zmrzlu zeminu, ať už rstlu neb nasypanu. Úhel ulžení, tj. styku s lžem, má být větší jak 90 (1/4 bvdu). Trubky musí na terénu ležet v celé délce, bez bdvých styků na výčnělcích hrniny neb na hrdlech. Pzrnst je nutn věnvat přípravě klí hrdlvých spjů PVC (vytvření mntážní jamky nezbytně nutné veliksti). Ve skalnatém a kamenitém pdlží je dbré vytvřit p vybrání cca 15 cm vrstvy nvé pískvé či štěrkpískvé lže (mim ptrubí z RC materiálů). Je zakázána přímá pkládka na betn (betnvu desku, pražce); vyžadujeli situace takvu pkládku, je nutn patřit betn vhdným pdsypem (lže L) Obsyp ptrubí Pužije se zemina dpvídající specifikaci pr účinnu vrstvu a daný druh ptrubí. Pr všechny trubky, včetně prvedení z PERC platí, že v klí trubky nesmí vzniknut dutiny. Pr zásyp tedy nelze pužít materiály, jež mhu během dby měnit bjem neb knzistenci zeminu bsahující kusy dřeva, led, prmčenu sudržnu zeminu, rganické či rzpustné materiály, zeminu smíchanu se sněhem neb kusy zmrzlé zeminy. Neníli vytěžená zemina vhdná pr zásyp danéh typu ptrubí, je zaptřebí předepsat zásyp Obrázek č. 6 zeminu vhdnu. Pkud při prvádění výkpu v sudržné zemině pčítáme s vytěženým materiálem pr pětvný zásyp, musí se chránit před navlhnutím. Pažení je vhdné před hutněním pvytáhnut, aby hutnění v klí trubky prbíhal prti rstlé zemině. Při pkládání v terénu s výskytem pdzemních vd je nutn zabránit vyplavení zeminy. Výkp musí být při pkládce bez vdy; pkud jsu pužity drenáže, je nutn p dknčení prací zrušit jejich funkci. Zabraňte zbytečnému zatěžvání trubek na stavbě, například pjížděním nedstatečně zasypanéh ptrubí vzidly (viz br. č. 6) rní zásyp ptrubí Pužije se materiál, který je mžn bez ptíží zhutnit. Od 30 cm krytí je mžn hutnit i nad trubku. Pdle ČSN (8/2003) by ptrubí měl být značen výstražnu fólií bílé barvy nejméně 20 cm nad vrchlem trubky Obetnvání Trubky z PVC i PE je mžn betnvat. Pkud je prváděna betnáž PVC trubek v blízksti hrdel, je vhdné zakrýt štěrbinu hrdlvéh spje např. lepicí pásku, aby cementvé mlék nevnikl mezi trubku a pryžvé těsnění. Platí t i při betnvání pěrných blků. Suvislé betnvání trub se nedpručuje. strana 10

11 2.9. Vlná mntáž trubek Při pužití tht způsbu instalace je zaptřebí vzít v úvahu mžné pdélné i příčné phyby a kmity a rzdíl mezi bdvým ulžením a suvislým ulžením v zemi, vyšší vliv hmtnsti média a případné tepelné izlace. Trubky je nutn chránit prti přímému půsbení slunečních paprsků. Pr tent způsb instalace se nedpručuje pužití PE trubek ze svitků, zvláště budeli ptrubí umístěn viditelně (tvarvá paměť průhyb). V závislsti na materiálu trubky, střední tepltě stěny trubky, rzměru trubky a specifické hmtnsti média je trubku nutn vhdně pdepřít Pdepření trubek, ulžení v chráničkách Plastvé trubky nejsu samnsné a při jejich ulžení jen na vzdálených bdech (například hrdlech) dchází k průhybům. Ty pticky nepůsbí dbře, především však vnášejí d trubky nežáducí napětí. Max 10 x N á se pužít : 1. Suvislé ulžení trubek na krýtkách (u PVC trubek s přerušením v blasti hrdel neb jinu úpravu zabraňující průhybu trubek mezi hrdly). neb 2. Ulžení za pmci pdpěr neb závěsů s pužitím bjímek dstatečné nsnsti a veliksti styčné plchy. Max 10 x N Obrázek č. 7 Jak základní maximální vzdálenst míst, v nichž mají být za nrmální teplty pdepřena vdrvně ulžená plastvá ptrubí, lze pr PE i PVC rientačně brát pr vdu a pdbná média desetinásbek vnějšíh průměru trubky (10 x ). Při dpravě plynnéh média neb u svisléh ulžení lze tut vzdálenst cca 30 % zvětšit. Na vlbu vzdálensti upevnění má vliv i hmtnst a druh případné tepelné izlace. Pkud je ptrubí zavěšen, má prjekt udávat pčet a nsnst ktvicích prvků pdle hmtnsti média, ptrubí, izlace a bjímek a především pdle parametrů nsné knstrukce (zdiva neb strpů) viz. br. č. 7. Při vyšších tepltách pužití se vzdálenst zkracuje. V chráničkách je pr ulžení a vystředění trubek mžn pužít například kluzných středicích prvků (takzvaných ježků) neb trámků (viz br. č. 8 a, b), ale i jiných vhdných pdlžek. Vzdálenst bjímek neb pdlžek viz výše. Ptřebné údaje pr instalaci mají být uvedeny v prjektu. a b élkvu změnu u trub s hrdlvými spji kmpenzují patření při správné mntáži viz bd Vstupy d bjektů Obrázek č. 8 a, b Ulžení v chráničce le vyhl. 137/1998 Sb. ( 11 bd 4) musí být všechny prstupy vedení technickéh vybavení d staveb neb jejich částí, umístěné pd úrvní terénu, plyntěsné. Prstup základem, stěnu šachty apd. lze v duchu tét vyhlášky realizvat např. pužitím šachtvých zděří či jiných prduktů. Z důvdu rzdílné rztažnsti plastů a betnu není vhdné zabetnvání běžnéh hrdla neb jiné tvarvky s hladkým pvrchem ani vyplnění prstupu maltu či betnem Prvedení tlakvé zkušky Prvádí se pdle evrpské nrmy ČSN EN 805. Pr plastvá ptrubí bere nrma v úvahu nutnst stabilizace tvaru ptrubí před vlastní zkušku a v bdě 27 nrmativní přílhy uvádí příslušnu variantu pstupu hlavní tlakvé zkušky (viz rvněž bd 2.1.1). Trubky během zkušky bez prblémů snáší zkušební tlaky, i když jsu vyšší než jejich prvzní tlak (PN). Těsnění průchdu např. šachtvá průchdka KGMS Základ Obrázek č. 9 strana 11

12 VOOVOnÍ SYSTÉMY PE, PVC 3. POUÍ Z POLYETYLÉNU 3.1. Všebecně Plyetylénvé trubky PIPELIFE pr pitnu vdu jsu vyráběny z lineárníh (vyskhusttníh) plyetylénu (jiná značení lpe, PE, PE), typ PE a PERC. K výrbě trub z PE pr pitnu vdu jsu pužívány výhradně materiály splečnstí sdružených v rganizaci PE. Rzměry a další technické parametry dpvídají ČSN EN PE je mderní materiál, jenž ve srvnání s litinu i dříve pužívaným LPE nabízí celu řadu výhd, které cení především investři a prvzvatelé ptrubí. Pznámka: LPE je překnaný vývjvý stupeň ve výrbě PE. Zkráceně se značí LPE, PEL neb rpe (Lw ensity Plyethylen, rzvětvený plyetylén), na trubkách bývá značván také PE 40. Vyrábí se z něj trubky d průměru 63 mm. MRS rzvětvenéh PE (PEL) je běžně 4,0 MPa, MRS PE je většinu 10 MPa (viz str. 14 a br. č. 10). Ve srvnání s rzvětveným PE má PE pr daný tlak výrazně menší tlušťku stěny, přest má vyšší dlnst vůči pškzení, je však méně hebný než LPE. 10 MRS 5 4 MPa 8 MPa PE MPa PE arva trubek PE je černá s mdrými pruhy, trubky PERC jsu černé s mdrými dvupruhy, trubky ROUST SUPERpipe mají mdré pláštění. Trubky jsu ddávány jak kusvý materiál v délce 6 neb 12 metrů. průměru 110 mm včetně je lze ddat také jak svitky v délce m, jejichž pužití výrazně snižuje časvé i materiálvé náklady na pkládku. MRS PE 40 0 LPE PE Prvnání MRS pr LPE a PE Obrázek č. 10 Ptrubí řady SUPER (SUPERpipe a ROUST SUPERpipe) jsu vyrbena z nvých materiálů s vyšší dlnstí k šíření trhlin (RC materiálů). Jsu krátce ppsána v další části tht manuálu a krmě materiálvě specifických údajů je pr ně platná většina infrmací tht technickéh manuálu. Kmplexně jsu zpracvána v samstatném prspektu, základní údaje viz v bdě 4 tht manuálu Rzsah pužití Systém PE tlakvých trubek je určen především k dpravě pitné a užitkvé vdy k dpravě stlačenéh vzduchu a jiných plynů k dpravě běžných chladicích a nemrznucích směsí k dpravě některých chemikálií k dpravě některých vdních suspenzí pr výměníky tepelných čerpadel jak sací ptrubí čerpadel pravvat lze tekuté i sypké látky, u nichž nehrzí nebezpečí vzniku elektrstatickéh nábje (tekutiny se spec. dprem pd 10 6 Ω.cm, směsi se vzduchem vlhčím než 65 % rel. vlhksti). Nedpručuje se pužití PE ptrubí pr dpravu pitné vdy v zeminách velmi silně kntaminvaných rganickými látkami. Vyská pružnst trubek, a lehká svařitelnst, případně mžnst ddávek ve svitcích umžňuje jejich vtahvání d ptrubí z různých materiálů (jejich bezvýkpvu sanaci viz též pužití pláštěných trubek) neb d chrániček. Jsu vhdné rvněž pr stavbu tlakvých a pdtlakvých kanalizačních vedení, svařvané neb spjvané mechanickými spjkami Plassim. Pr tlakvu a pdtlakvu kanalizaci byl vydán samstatný prspekt Teplta, tlak, živtnst Trubky jsu určeny k dpravě vdy a dalších neagresivních médií trvalé tepltě max. 20 C. Základní údaj dvlený tlak (PN) pr každu trubku při keficientu bezpečnsti 1,25 je na trubkách splečnsti Pipelife Czech s.r.. uveden. Při prvzu za vyšších teplt a s plným tlakem nutn pčítat se snížením živtnsti trubek. Při nižších tepltách média se živtnst prdlužuje, d 20 C nedchází ke křehnutí materiálu. Pdrbnsti jsu uvedeny v tabulce dvlených prvzních tlaků (tab. č. 4). Systém lze pužít rvněž pr aplikace pdtlakvé, kde lze běžně pracvat při pdtlaku 0,08 MPa (0,8 bar), tj. při abslutním tlaku 0,02 MPa/20 C, viz atest ITC Zlín. strana 12

13 Pvlené pškzení trubek při pužití pr tlakvé aplikace Maximální hlubka pškzení stěny trubek: PE (jen dvlený bsyp): max. 10% SUPERpipe bsyp pískem: max. 15 % tlušťky stěny SUPERpipe jiný bsyp: max. 10 % (viz br. č. 11) ROUST SUPERpipe pškzení nesmí být hlubší než tlušťka chranné vrstvy. Při velkém pškzení neb zničení chranné vrstvy dpručujeme pužít k pravě dlupnutu chrannu vrstvu z dřezků, tut na pškzené míst nasunut a zafixvat dle pužití pásku neb smršťvací manžetu, jinak je nutn pužít zeminu jak u SUPERpipe. Maximální hlubka pškzení stěny trubek z PE S PE max. 10% ("písek") SUPERpipe max. 15% (písek) SUPERpipe max. 10% (statní bsypy) Při menším rzsahu pškzení lze vadnu část trubky vyřezat a ptrubí svařit neb spjit mechanicku spjku. Obrázek č. 11 Plánvací živtnst trubek PE a PE RC nepškzených trubek v závislsti na tlaku, tepltě a bezpečnstním faktru dle ČSN EN : ezpečnstní faktr K = 1,25 ezpečnstní faktr K = 1,6 Teplta C Rky prvzu vlený tlak pr SR (bar) 17, ,4 17, ,4 5 12,1 12,6 20,2 31,5 9,5 9,8 15,7 24, ,9 12,4 19,8 31,0 9,3 9,6 15,5 23, ,6 12,1 19,3 32,2 9,1 9,4 15,1 23, ,4 11,9 19,0 29,7 8,9 9,3 14,8 22,8 11,2 11,6 18,7 29,2 8,8 9,1 14,6 22,8 5 10,2 10,6 16,9 26,5 7,9 8,2 13,2 22, ,0 10,4 16,6 26,0 7,8 8,1 13,0 20, ,8 10,1 16,2 25,4 7,6 7,9 12,7 20,2 50 9,6 10,0 16,0 25,0 7,5 7,8 12,5 19,5 9,4 9,8 15,7 24,5 7,3 7,6 12,2 19,2 5 8,6 9,0 14,4 22,5 6,7 7,0 11,2 18, ,5 8,8 14,1 22,1 6,6 6,9 11,0 17,3 25 8,3 8,6 13,8 21,6 6,5 6,7 10,8 17,0 50 8,1 8,4 13,5 21,2 6,3 6,6 10,6 16,6 5 7,4 7,7 12,3 19,3 5,8 6,0 9,6 16, ,3 7,6 12,1 19,0 5,7 5,9 9,5 14,6 20 7,1 7,4 11,8 18,5 5,5 5,8 9,2 14,2 50 7,0 7,2 11,6 18,2 5,4 5,6 9,1 14,0 5 6,4 6,7 10,7 16,7 5,0 5,2 8,3 12, ,2 6,5 10,4 16,2 4,8 5,0 8,1 12,5 15 5,7 5,9 9,5 14,8 4,4 4,6 7,4 11, ,6 4,8 7,7 12,1 6,3 3,8 6,0 9, ,7 3,9 6,2 9,8 2,9 3,0 4,9 7,5 K = ezpečnstní faktr pdle ČSN EN Tabulka č. 4 Vlba bezpečnstníh faktru je věcí prjektanta. strana 13

14 VOOVOnÍ SYSTÉMY PE, PVC Pznámka: Pr případné výpčty maximálníh prvzníh tlaku jsu důležité hdnty MRS (Minimum Required Strength): pr PE je MRS 10,0 MPa Trubky se vyrábí v nrmu stanvených řadách SR (Standard imensins Rati): SR = t = vnější průměr trubky t = tlušťka stěny trubky Výpčet max. prvzníh tlaku (Maximum llwed Operating Pressure MOP, někdy též MOP): MOP = (2. MRS) (SR 1). K [MPa] K = bezpečnstní keficient Příklad výpčtu prvzníh tlaku pr trubku SR 17 vyrbenu z PE pr K = 2: MRS PE = 10 MPa MOP = / {(17 1). 2} = 0,625 MPa Maximální prvzní tlak tét trubky pr 20 C a 50 let živtnsti bude 0,625 MPa, tj. 6,25 bar. Živtnst při měnící se zátěži viz kmentář ve všebecné části alší mechanické vlastnsti, tahvá zatižitelnst Plyetylénvé trubky vykazují ve srvnání s PVC vyšší pružnst. Platí pr ně vše, c byl řečen ve všebecné části, včetně vyské dlnsti prti abrazi. Trubky lze, například při reliningu, zatížit tahvu sílu na 1 cm 2 plchy řezu trubky (při 20 C): Jmenvitý vnější průměr trubek PE 1,0 kn (cca kp) SR 17 SR 11 Jmenvitá tlušťka stěny Tažná síla Jmenvitá tlušťka stěny Tažná síla N [mm] s [mm] F [kn] s [mm] F [kn] 32 2,0 1,88 3,0 2, ,4 2,83 3,7 4, ,0 4,43 4,6 6, ,8 7,06 5,8 10, ,5 9,96 6,8 14, ,4 14,34 8,2 21, ,6 21,43 10,0 31, ,4 26,28 11,4 40, ,5 43,12 14,6 66, ,4 85,29 20,5 131,6 Tabulka č. 5: Maximální zatahvací síly pr jedntlivé trubky z PE a PERC při 20 C Při zatahvání pužívejte měřiče síly. Živtnst trubky se nesnižuje, jeli při pkládce neb během pužití vystavena prtažení celkvé hdntě max. 5 % (pklesy terénu a pddlvaná území) Pddlvaná území Ptrubí z PE v prvedení běžném i prvedení SUPER umžňuje pdle certifikátu ITC Zlín pužití na staveništi skupiny 1 (při definici pdle tabulky 1 ČSN Navrhvání bjektů na pddlvaném území, z hlediska parametru vdrvnéh pměrnéh přetvření a plměru zakřivení). strana 14

15 3.6. Pžární klasifikace trubek Plyetylén je běžně hřlavý materiál, viz tabulka pžárně technických parametrů (bd 1.8.) Eklgické a eknmické aspekty pužití Plyetylén je ddáván jak zdravtně nezávadný. Při výrbě trubek se nepužívají žádné zdraví škdlivé přísady. Přest při každé certifikaci ptrubí pr pitnu vdu prvádí autrizvaná sba výluhvé zkušky pdle metdik ministerstva zdravtnictví. Pužití i případné skládkvání PE trubek je eklgicky nezávadné, při hření PE vznikají zpldiny pdbné jak např. při hření parafínvé svíčky. Eklgicky i eknmicky nejvýhdnější likvidací pužitých trubek z PE a dpadů vzniklých při jejich pkládce je bezprblémvá recyklace. alší pdrbnsti viz ve všebecné části tht dkumentu. Trubkám Pipelife z plyetylénu byla certifikátem Ministerstva živtníh prstředí udělena licence k užívání ekznačky: EKOLOGICKY ŠENÝ VÝROEK, čísl licence 29/ Certifikace, značení trubek Trubky z PE jsu certifikvány dle zákna a splňují pdmínku zdravtní nezávadnsti (viz výše). Značení tlakvých trubek PIPELIFE z PE pdle nrmy bsahuje minimálně následující údaje: výrbce průměr x tl. stěny SR PN (tlakvá řada) nrma ČSN EN datum výrby metráž 3.9. prava a skladvání trubek PIPELIFE z plyetylénu Platí ustanvení uvedená ve všebecné části. Plyetylénvé ptrubí vykazuje pdstatně nižší křehnutí při nízkých tepltách, než je tmu u PVC. ůsledkem vybarvvání trubek pmcí sazí je vyšší stabilita trubek prti účinkům UV záření než u PE trubek jiných barev. Rvněž pláštění (ROUST SUPERpipe) chrání trubky před účinky UV záření Vhdnst ptrubí Pipelife pr jedntlivé technlgie pkládky Přehled pužití PE trubek dle rizika pškzení Metda * Místní pdmínky mhu vyžadvat pužití ROUST SUPERpipe. ruh trubek PE SUPERpipe ROUST SUPERpipe Pkládka d výkpu pískvá Pkládka d výkpu, zrn d 200 mm Pkládka d výkpu bez mezení zrnitsti Relining trub s hladkým vnitřním pvrchem Relining trub uvnitř nespecifikvaných Pluhvání Frézvání Řízené pdvrty * urstlining (berstlining) rizik při pkládce malé rizik při pkládce střední rizik při pkládce velké, je nutná ddatečná chranná vrstva strana 15

16 VOOVOnÍ SYSTÉMY PE, PVC Prjekce a pkládka PE trubek imenzvání ptrubí, zjištění tlakvých ztrát vlená rychlst média v trubkách je d 10 m/s, (běžná pr prjekci klem 3,5 m/s). Prudící média v ptrubí způsbují v dpravním systému tlakvé a energetické ztráty. Pr velikst ztrát jsu rzhdující následující faktry: délka ptrubí průřez trubky drsnst trubky tvarvky, armatury a spje trubek (druh a pčet) hustta prudícíh média druh prudění (laminární neb turbulentní) Tlakvá ztráta v přímé trubce Δp r : viz nmgram č. 1., který platí pr vdu tepltě 10 C Tlakvá ztráta ve tvarvce Δp f : Δp f = (ζ x γ x v 2 ) / 2 Sučinitel dpru ζ: u malých rzměrů činí 0,5 až 1,5. U větších rzměrů se keficient snižuje u jednduchéh bluku. Přesný výpčet je mžn najít v dbrné literatuře. γ = specifická hmtnst prudícíh média, v = střední rychlst prudícíh média Tlakvá ztráta v armaturách: Δp a pdle vzrce pr tlakvu ztrátu v tvarvkách. Pdle druhu a jmenvité světlsti je sučinitel dpru mezi 0,5 a 5,0. Tlakvá ztráta ve spjích: Δp v přesný údaj není mžný, prtže druh a kvalita prvedených spjů (svary, přírubvé spje,...) je různá. Jak pstačující je většinu uváděn bezpečnstní přídavek 3 5 % k vypčítané tlakvé ztrátě. Pzr všem na vliv svařvacích výrnků u velmi dluhých tras svařených z 6 (12) m trubek: Ztráta ve sváru (vliv výrnku): pdle experimentálních dat lze uvažvat, že dpr jednh správně prvedenéh sváru je rven dpru zhruba 1,5 2,5 m trubky. Celkvá ztráta: Celkvá ztráta vyplývá ze sučtu jedntlivých ztrát ppsaných výše: Δp celk = Δp r Δp f Δp a Δp v Změny směru PE ptrubí Ke změně směru se pužívají příslušné tvarvky. Není dvlen prvádět na stavbě tvarvání trubek za tepla (viz br. č. 12). Velká pružnst PE však dvluje prvést změnu směru neb kpírvat terén tvrbu bluků plměru R, pr který v závislsti na tepltě ptrubí při pkládce platí (nezávisle na tlakvé řadě trubky): Teplta 20 C 10 C 0 C Plměr bluku R 20 x 35 x 50 x je vnější průměr trubky Tabulka č. 6 Vhdně prvedený výkp může tedy znamenat materiálvu i časvu úspru. Obrázek č. 12 strana 16

17 Manipulace a pkládka PE trubek Platí všebecné pkyny s něklika pznámkami: Při dvíjení ze svitků je nutn dbát na bezpečnst práce, nebť uvlněný kus trubky se může vymrštit a způsbit pracvní úraz neb věcnu škdu. Před rzvinváním je třeba dstranit pásku zajišťující vnější knec trubky, a pak pstupně uvlňvat další vrstvy. pručujeme uvlnit puze tlik ptrubí, klik je mmentálně třeba. Pr rzbalvání svitků se přednstně dpručuje dvíjecí zařízení (vzík), které umžňuje přidržet vnější vrstvu svitku p dstranění vázací pásky (viz br. č. 13). Lze pužít i pmalu jeducí vzidl. Trubky mhu být dvíjeny puze pačným způsbem, než jak byly navíjeny při výrbě. Je zakázán dvíjení ve spirále, kdy je stěna trubky trzně namáhána, a kdy hrzí zlmení trubky!! Při dvíjení neb rvnání, zvláště při nižších tepltách, nesmí být trubky namáhány přílišným hybem Při rzbalvání svitků za teplt klem a pd 0 C se dpručuje dvíjecí vzík dplnit rvnacím zařízením (viz br. č. 14). Je vhdné pamatvat na jejich rzbalení při tepltách, které nezpůsbují přílišné ztuhnutí trubek. Musíli se přest rzvinvat za nízkých teplt, lze svitky skladvat v tempervané místnsti alespň 24 hdin, neb nahřát na 20 až 30 C hrkým vzduchem či páru tepltě max. C (pr plynvé trubky tent pstup není dvlen). P ddělení části ptrubí se na zbývající část ptrubí znvu nasadí zátka a zkntrluje, zda nedšl k pškzení svitku. Pzr, při dstraňvání vázací pásky a při dstraňvání vázací pásky, na phyb trubek p zemi neb na jiných předmětech. Obrázek č. 13 Obrázek č. 14 ůležité: Plyetylénvé trubky (včetně ROUST SUPERpipe) průměrů větších jak 75 mm, v rzměrvých řadách SR 17 a vyšších, ddávané v návinech, vykazují dchylku d kruhvéh tvaru. Je t jev, který dráží fyzikální zákny a nedá se při výrbě (a při zachvání transprtvatelných rzměrů návinů) dstranit. Ovalitu trubek z návinů prt nrma nestanvuje a dkazuje na eventuální dhdu mezi výrbcem a zákazníkem. Ovalita není příliš kritická, pkud jsu trubky spjvány mechanickými spjkami. Při svařvání natup však může být překrčena tlerance dvlenéh přesazení trubek, a prt je nutn prvést některá patření. íky tvarvé paměti materiálu se dá valita z části dstranit puhým rzvinutím trubek za běžné teplty cca 24 hdin před svařváním, je mžné rvněž pužití přesně kalibrvaných trnů vsunutých d knců trubek, u nichž má prběhnut svařvání. Krmě th je (dle příslušných předpisů) při svařvání nutn pužít zakruhvací svěrky a ddržet dbu nutnu k chladnutí materiálu. V důsledku vyských defrmačních sil ve stěně trubky náviny SR 17 vykazují rvněž velmi silný skln ke zlmení trubek, zvláště ve vnitřních vrstvách. Výrbky puští náš závd p dknalé kntrle, která mim jiné vyřazuje zlmené náviny. T však nevylučuje mžnst zlmení během dpravy, dalšíh skladvání a manipulace na stavbě. Prsíme prt naše zákazníky, aby s uvedenými eventualitami při bjednávkách a pužití pčítali. V místě zlmu dchází k vyské kncentraci napětí, jež při dalším pužití může vést k selhání trubky. Prt dpručujeme, bez hledu na t, zda lze při rzvinutí návinu trubku vrátit d kruhvéh tvaru či nikliv, pškzenu část ve vzdálensti alespň tří průměrů trubky na bě strany d zlmu vyřezat a ptrubí svařit, případně spjit mechanicku spjku. rmatury a litinvé tvarvky je nutn zabudvat tak, aby jejich hmtnstí neb silu ptřebnu pr jejich bsluhu nebyl ptrubí zbytečně namáhán. pručuje se fixace armatur pevným bdem tj. pužitím betnvéh blku a pdbně. Pr svařvané spje (s výjimku pužití segmentvě svařených tvarvek) a mechanicky spjené trubky není nutn při změně směru pužívat betnvé blky neb pjistky jak u PVC systému. Při pkládce ve strmém svahu však je ktvení z důvdů mžnéh dplavení zeminy mžn zvážit Řezání PE trubek ěžně se pr dělení trubek z PE pužívají řezáky s dělicími klečky. Při strjním řezání PE je dpručena řezná rychlst pilvéh ktuče zhruba 35 m/s, rzteč zubů cca 6 mm. Následně je nutn dstranit vzniklé třepy. strana 17

18 VOOVOnÍ SYSTÉMY PE, PVC Spjvání plyetylénvých trubek PE trubky a tvarvky je mžn spjvat něklika způsby: Svařvání Pužít lze pstupy svařvání natup, plyfúzně (nátrubkvé svařvání) neb za pmci elektrtvarvek. Je nutn ddržet základní ustanvení. Práce musí prvádět pracvníci, s platným svářecím průkazem pr svařvání plastů. Svařvat lze materiály, jejichž index tku taveniny (MFI,190/50N, pdle ISO 4440), leží mezi 0,3 až 1,7 g/10 min, při svařvání natup hrkým tělesem mezi 0,7 až 1,3 g/10 min (viz VS 2207). Před každým svařváním je nutn zkntrlvat stav (čisttu, jestli nejsu pškzeny atd.) trubek, tvarvek i pužitéh zařízení! Vzájemné svařvání trubek a tvarvek z PE 80 a PE/PE a PERC není nijak mezen. Nelze svařvat plyetylén s plyprpylénem. Nelze vzájemně svařit trubky neb tvarvky z lineárníh (PE) a z rzvětvenéh (LPE) plyetylénu. Pipelife vyrábí puze trubky z PE. Malá pmůcka pr praxi: rpe má pr stejný tlak pdstatně větší tlušťku stěny Jeli nutn spjit PE a LPE, pužijte mechanické spjky. Ttéž platí v případě Vašich pchybnstí materiálu jedntlivých spjvaných trubek PE neb tvarvek Svařvání elektrtvarvkami Řídí se německým předpisem VS 2207 (vydání 2008), bd 5. Elektrtvarvka je přesuvné hrdl, patřené tpnu spirálu jak zdrjem tepla nutnéh pr svařvání. P přivedení ptřebnéh mnžství energie je dcílena ptřebná teplta trubek i tvarvky a dsažen vytvření nutnéh spjvacíh tlaku. Pr svařvání je nutn pužít svářečky, které svými parametry dpvídají pužitým tvarvkám, řídit se pkyny jejich výrbce a ddržet pkyny výrbce tvarvky. vlená nejnižší klní teplta, při níž je dvlen svařvat, je dána vlastnstmi elektrtvarvek (dpručením jejich výrbce) a nezávisí na vlastnstech trubky. Elektrtvarvky nemají být pužívány ke svařvání trubek s tlušťku stěny menší než 3 mm. Příprava ke svařvání: V blasti sváru nesmí nekruhvitst trubky překrčit 1,5% (maximálně však 3 mm), jinak je nutné pužít zakruhvacíh přípravku. Trubky určené ke spjení musí být řezány klm k pdélné se a zbaveny třepů. Trubka musí mít v blasti, která bude ve styku s plchu tpné spirály, průměr rvný nejméně jmenvitému. Pkud jsu knce trub v důsledku smrštění zkseny, musí se trubka přiměřeně zkrátit (viz br. č. 16). Elektrtvarvku lze spjvat i trubky různých tlušťkách stěn. Pdmínku dbréh svaření je abslutní čistta trubky i tvarvky. Před svařváním je nutn zbavit pvrch knců trubek xidvané vrstvičky plymeru za pmci lupače neb škrabky, a t v délce větší než je zásuvná délka tvarvek. V případě znečištění, neb jeli t předepsán, je nutn čistit i vnitřní pvrch tvarvky. Tvarvka musí jít nasadit na trubku bez vůle, ale bez pužití násilí, její připjvací svrky musí být čisté a nepškzené. lubku zasunutí je nutn značit neb kntrlvat vhdným přípravkem. rzíli vzájemný phyb svařvaných dílů, je nutn prvést patření k jeh zamezení (svrky, přídržná zařízení). Svařvání: P nasazení elektrtvarvky na knce trubek se tat spjí se svařvacím aparátem tak, aby kabely neb svrky nebyly neúměrně namá hány. Svařvací data dečte svařvací aparát samčinně (sejmutí čárvéh kódu), eventuelně musí být ručně nastavena. Při pužití svářečky se řiďte návdem k bsluze. Svařvání prbíhá p spuštění autmaticky až d sknčení prcesu, přístrj bvykle udává svařvací dbu. Pkud není přístrjem registrvána autmaticky, zaznamená se d prtklu sváru. Spj lze mechanicky namáhat až p důkladném chlazení sváru pdle předpisů pr knkrétní tvarvku. Vzhledvá kntrla správnéh prvedení se zaměřuje na zjištění, zda svár je čistý, rvnměrný, a zda tvar sváru (přetky) a indikátry tvarvky dkazují vyvinutí svařvacíh tlaku. d špatně závit tpné spirály je mim trubku dbře d Obrázek č. 16 strana 18

19 Svařvání na tup Řídí se německým předpisem VS (2008), bd 4. Všebecné předpklady: Svařvat lze puze trubky se stejnu tlušťku stěny. Trubky SR 17 a 17,6 lze navzájem svařvat, vyžaduje t však přesnější kntrlu sussti. Před svařváním je nutn zkntrlvat kruhvitst (zvláště u trubek ddávaných v návinech). Náviny je vhdné den předem rzvinut, aby část defrmace vyrelaxvala, případně trubku ještě zakruhvat (c nejblíže místa sváru) pmcí svěrky neb pmcí vsunutéh kalibračníh špalíku. Pr svařvání lze pužít jen svařvací zařízení, které má platný dklad věřené funkčnsti. Upínací zařízení je nutn pužít vždy, nesmí pškdit pvrch trubky, psuv trubky nesmí váznut. Při bsluze je nutn ddržvat pkyny výrbce svářečky. Svařvání mhu prvádět puze sby s platným svářečským průkazem, jedntlivých svárech je zaptřebí vést evidenci, minimálně v rzsahu: č. sváru a datum jeh prvedení, identifikace svařvaných dílů (druh, rzměr, výrbce, tlakvá řada), identifikace svářeče, identifikace svařvacíh aparátu, pdmínky svařvání Příprava ke svařvání: Svařvané díly musí být při svařvání i chladnutí susé, s maximálním přesazením rvným desetině tlušťky stěny trubky (x1). Knce trubek je nutn zbavit xidvané vrstvičky plymeru. Čela trubek musí být seříznuta tak, aby maximální šíře případné štěrbiny (x2) mezi knci trubek pírajících se sebe byla d 0,5 mm, u trubek nad 400 mm d 1 mm (viz br. č. 17). blvání je prveden správně, pkud je na bu kncích trubek dcílen suvisléh pásku (hbliny). Svařvání prvádějte těsně p pracvání plch. Knce trubek musí být čisté, zbavené sebemenší mastnty, třepů a třísek. Nedtýkat se svařvané plchy ani rukama! Pr čištění pužijte tvární čisticí kapaliny (např. Tangit) neb směs 1% metyletylketnu a 99% etylalkhlu, nelze pužít benzín, denaturvaný líh ani silně jedvatý metylalkhl (metanl). Čisticí savá ruška (šáteček) nesmí puštět vlákna ani barvu, nesmí se pužívat pakvaně. Teplta svařvacíh zrcadla musí být ustálená alespň p dbu 10 minut, rvnměrná v rzmezí C v závislsti na síle stěny (viz graf č. 2). Tepltu je ptřeba kntrlvat, častěji při nižších tepltách a silnějším phybu vzduchu (měří se v plše zrcadla, které se dtýká stěna trubky při hřevu). Před svařváním se zjistí síla, nutná k překnání pasívníh dpru k psuvu trubek (F 0 ) a stanví se celkvá pužitá síla. Ta je sučtem F 0 a síly přítlačné Fp. Síla F p ptřebná k srvnání a spjení knců trubek je dána předepsaným tlakem 0,15 MPa (N/mm 2 ). Ptřebné údaje je nutn dsazvat pdle jedntek pužitých na svařvacím zařízení. x 2 x 1 stěna trubky Obrázek č. 17 F = F 0 F p F p = 0,15. S [ N ] S = velikst svařvané plchy v mm2 S = π (2 d2) / 4 vnější průměr trubky [ mm ] d vnitřní průměr trubky [ mm ] Před svařváním se zjistí síla, nutná k překnání pasívníh dpru k psuvu trubek (F0) a stanví se celkvá pužitá síla. Ta je sučtem F0 a síly přítlačné Fp strana 19

20 VOOVOnÍ SYSTÉMY PE, PVC 220 max. teplta tlak tlak N/mm N/mm 2 2 teplta zrcadla ( C) min. teplta ,15 0,15 0,01 0,01 t 1 t t 2 t 3 t 4 t 5 1 t 2 t 3 t 4 t 5 čas čas tlušťka stěny Graf č. 2 Graf č. 3 Svařvací prces má něklik fází (viz graf č. 3): t1 dba srvnávací: srvnávání krajů a tvrba výrnku (svarvéh nákružku) t2 dba hřevu: čas pr nahřátí materiálu při minimálním tlaku t3 dba přestavení: dba nutná k přestavení svářecíh zrcadla t4 fáze náběhu spjvacíh tlaku t5 dba chlazení při předepsaném tlaku Na svařvací zrcadl p nahřátí na stanvenu tepltu se přitisknu knce trubek vypčtenu silu (tlakem), až přiléhají p celém bvdu. V místě spje se vytvří stejnměrný výrnek výšce pdle tabulky č. 8. P uplynutí tabelvané dby srvnávání t 1 se tlak sníží na 0,01 N/ mm2 a míst spje se prhřívá p dbu uvedenu v tabulce (dba hřevu t 2 ). dba srvnávání dba hřevu dba přestavení fáze náběhu spj. tlaku dba chlazení t 1 t 2 t 3 t 4 t 5 Tlak (N/mm2) 0,15 minimální (0,01) 0,15 (0,14 0,16) Tlušťka stěny trubky Výška výrnku na knci t1 t2 = 10 x b (b = tl. stěny) (max. dba) (min. hdnty) (mm) (mm) (s) (s) (s) (min.) d 4,5 0,5 d ,5 7 1, , , , , , , Tabulka č. 8 ba přestavení t3 má značný vliv na kvalitu spjení. Rychle se vyjme zrcadl ze sváru tak, aby nedšl k pškzení či znečištění pvrchu trubek. Svařvané knce se rychle přesunu k sbě, všem vlastní spjení bu svařvaných knců se musí dít c nejmenší (skr nulvu) rvnměrnu rychlstí (dba se pčítá d kamžiku ddálení zrcadla d svařvaných plch d dby jejich prvníh dtyku). bu přestavení v žádném případě neprdlužvat! P spjení knců trubek se během dby náběhu t 3 (viz tabulka č. 8), vyvine ptřebná svařvací síla 0,14 0,16 N/ mm2 a svár se pnechá za jejíh stáléh udržvání chlazvat p dbu t 5 (chráněn před přímým sluncem). Náběh teplty pkud mžn zkraťte na minimum. Z upínacíh zařízení je mžn trubky uvlnit teprve p uplynutí dby t5, kteru není dvlen zkracvat chlazváním trubek. strana 20

21 Zkrácení dby chlazení až na 50 % je mžné, ale jen pkud: 1. svařvání prbíhá v dílenských pdmínkách 2. vyjmutí svařené části ze svářečky a její přechdné ulžení způsbí jen minimální namáhání 3. tlušťka stěny trubky >15 mm Plné zatěžvání je mžné vždy až p uplynutí dby t 5. Vizuální vyhdncení sváru: Pr psuzení správně prvedenéh sváru služí vytvření rvnměrnéh výrnku p celém bvdu sváru. Při svařvání různých druhů materiálu (PE a PE 80) jeh výška a tvar nemusí být shdný na bu svařvaných částech. Série stejných svárů má mít stejný vzhled. Výrnek musí být ve všech místech sváru vytlačen nad pvrch trubky (hdnta k pdle br. č. 18) musí být větší než nula). arva svařenéh materiálu se nesmí lišit d barvy materiálu půvdníh. Ve výrnku nesmí být póry (bubliny, lunkry), nehmgenity jakéhkliv druhu (nečistty) ani praskliny, svár nesmí vykazvat přesazení trubek větší jak desetina tlušťky stěny. Nepřipuští se stré zářezy v prhlubni výrnku. Pvrch trubky v klí sváru nesmí být nadměrně pškzen (upínacím zařízením apd.), viz pžadavky na tlakvé trubky (d hlubky větší než jedna desetina tlušťky stěny). stěna trubky k Obrázek č Spjvání svěrnými spjkami Výhdu je mžnst kmbinace různých materiálů a mžnst pužití i více valizvaných trubek, např. ze středu návinů. V případě rzebiratelných spjek přistupuje výhda variability spje. Mechanické spjky mhu být kvvé neb plastvé. Platí pr ně, že správně prvedené spjení má stejnu neb vyšší pevnst v tahu, než samtná spjená trubka. Pipelife Czech s.r.. nabízí svěrné spjky Plassim. tét skupiny je mžn zařadit i spjvání za pmci přírub (lemvých nákružků). Obrázek č. 19 LEPEnÍ POLYETYLÉnOVÝC UEK není OVOLEnO! Trubky nejsu určeny ani pr spjvání pmcí závitů, uživatelem vyřezaných na trubce (pužívané závity na tvarvkách jsu speciálně knstruvány a pcházejí z výrby vstřikváním) Stlačvání trubek Pružnsti plyetylénu lze využít při pravách ptrubí. Přerušení ddávky média je mžné pmcí stlačení ptrubí. Vždy je k tmu nutn pužít speciálních stlačvacích přípravků, lze prvádět puze při tepltách d minus 5 C. Stlačení smí být prveden ve vzdálensti minimálně 5 x ( je vnější průměr trubky) d nejbližšíh spje neb tvarvky. P uvlnění stlačení je míst nutn zpětně vytvarvat za pmci zakruhvací svěrky a značit, aby nedšl ve stejném místě k pětvnému stlačení. pručuje se rvněž příležitstná výměna tét části Tepelná rztažnst, ulžení v prstru Kmpenzace tepelné rztažnsti Při ulžení v zemi neb betnu nejsu kmpenzace ani další patření většinu nutná. Při pužití ve vlném prstru se u PE význam tepelné rztažnsti materiálu zvětšuje, nebť není kmpenzvána jak u trubek s hrdlvými spji. (Při změně teplty 10 C se 50 bm vlně ulžené PE trubky jakéhkliv průměru prdluží /zkrátí/ 10 cm). ilatující ptrubí je mžn ulžit v krýtku (vhdné i pr více trubek sučasně) neb pmcí bjímek pr trubky (třmenů). strana 21