eský šermíský svaz Pravidla šermu, bezen 2005 Technická ást

Transkript

1 eský šermíský svaz Pravidla šermu, bezen 2005 I. Technická ást

2 2

3 ÁST PRVNÍ: TECHNICKÁ PRAVIDLA Obecné údaje a pravidla spolená pro všechny zbran Kapitola 1 ZÁVAZNOST PRAVIDEL t.1 Ustanovení tchto Pravidel jsou závazná beze zmny pro oficiální soutže FIE t.j.: - Mistrovství svta senior, junior a kadet, - šermíské soutže na Olympijských hrách, - soutže Svtového poháru. A) SOUTŽE 1. Volný šerm a zápas Kapitola 2 TERMINOLOGIE t.2 Zdvoilý souboj mezi dvma šermíi je volný šerm, jestli se zvažuje výsledek tohoto boje (soutž) nazýváme jej zápas. 2. Utkání t.3 Souhrn zápas mezi šermíi z dvou rzných družstev se nazývá utkání. 3. Soutž t.4 Je to souhrn zápas (soutže jednotlivc) nebo utkání (soutže družstev) potebných pro stanovení vítze soutže. Soutže se rozlišují podle zbraní, pohlaví soutžících, podle jejich vku a podle toho, zda se šermuje jednotliv nebo v družstvech. 4. Mistrovství t.5 Tak se nazývá soutž, která má za cíl stanovit nejlepšího šermíe nebo nejlepší družstvo v každé zbrani, nkteré federace, regionu, svta a to pro urenou dobu. B) VYSVTLENÍ NKTERÝCH TECHNICKÝCH POJMÚ NEJASTJI POUŽÍVANÝCH PI ROZHODOVÁNÍ V ŠERMU (1) 1. Tempo t.6 Šermíské tempo je doba trvání jednoduché akce. 2. Akce útoné a obranné t.7 Definice: Rzné útoné akce jsou útok, odveta a protiodveta. - Útok je poátení útoná akce provedená napínáním paže pi neustálém ohrožování platného povrchu soupee, která pedchází zaátek výpadu nebo fleše (viz. lánek t.56 a násl., t.75 a násl.). - Odveta je útoná akce šermíe, který vykryl útok. - Protiodveta je útoná akce šermíe, který vykryl odvetu. (1) Tato kapitola nenahrazuje uebnici šermu, ale má za úkol usnadnit pochopení pravidel 3

4 Rzné obranné akce nazýváme kryty. - Kryt je obranná akce uskutenná zbraní za úelem zamezení toho, aby útoná akce zasáhla. 3. Vysvtlení: t.8 Útoné akce: a) Útok Akce je jednoduchá, je-li vykonána jediným pohybem: bu pímo (do té samé polohy) nebo nepímo (do jiné polohy) Akce je složená, je-li vykonána více pohyby. 4. Obranné akce b) Odveta Odveta mže být okamžitá nebo pozdržená, což je dáno zpsobem a rychlostí jejího vykonání. Odvety jsou: 1. Jednoduché pímé: - Odveta pímá: odveta, která zasáhne soupee bez opuštní polohy (pozice), ve které se uskutenil kryt. - Odveta s epelí: odveta, která zasáhne soupee pi trvalém styku s epelí po kryt. 2. Jednoduché nepímé: - Odveta s výhybem: odveta, která zasáhne soupee v opané poloze vi té, ve které byl udlán kryt (pecházející pod epel, byl-li kryt udlán v horní poloze, nebo nad epel, byl-li kryt udlán v dolní poloze). 8) - Odveta s coupé (stihem): odveta, která zasáhne soupee v opané poloze vi té, v které byl udlán kryt (musí procházet v každém pípad zepedu okolo hrotu soupee). 3. Složené: - Kružná odveta: odveta, která zasáhne soupee v opané poloze vi té, které byl udlán kryt, ale až po opsání úplného kruhu okolo epele soupee. - Odveta jedna-dv (uno-due): odveta, která zasáhne soupee v té samé poloze jako byl udlán kryt, 10) ale nejdív míí do opaného smru (polohy) a prochází pod epelí soupee, atd., atd. c) Protiútok Protiútoky jsou akce útoné nebo obrann-útoné uskutenné bhem útoku soupee: 1. Záraz: protiútok vykonaný proti útoku. 2. Záraz s opozicí: protiútok uskutenný tak, že se zave poloha, v které ml skonit útok (t.56 a násl., t.64 a násl. a t.76 a násl.). 3. Záraz se šermíským tempem(t.59, t.79). d) Jiné útoné akce 1. Obnova rukou Jednoduchá, okamžitá útoná akce, která následuje po první akci, bez stažení paže, po krytu nebo ústupu soupee bu proto, že ten opustil epel bez odvety nebo proto, že ten odpovídá opoždn, nebo nepímo, nebo složen. 15) 2. Obnova akce Nová akce, jednoduchá nebo složená, proti soupei, který kryl bez odvety, nebo který se jednoduše vyhnul první akci ústupem i únikem. 3. Obnova útoku Nový útok uskutenný ihned po návratu na steh. 4. Kontra tempo Všechny akce uskutenné útoníkem proti zárazu soupee. t.9 Kryty jsou jednoduché pímé, jsou-li uskutenné ve stejném smru jako útok. Jsou kružné (kontra), jsou-li uskutenny v opaném smru než útok. 4

5 5. Pozice v lince t.10 Linka je zvláštní poloha ve které šermí má ozbrojenou paži napjatou a nepetržit ohrožuje hrotem své zbran platný povrch svého soupee (t.56, t.60, t.76, t.80). Kapitola 3 PDA t.11 Pda musí mít vyrovnaný a vodorovný povrch. Nesmí zvýhodovat ani znevýhodovat žádného ze šermí, hlavn co se týká svtla. t.12 Ohraniená ást pdy urená k zápasu se nazývá planš. Soutže ve všech zbraních se uskuteují na stejných planších. t.13 Šíka planše je 1,5 až 2 m, délka planše je 14 m. Planš je uspoádána tak, aby každý šermí umístný 2 metry od stedu planše ml k dispozici pro ústup, bez toho aby pekroil obma nohama koncovou áru, celkovou délku 5 m. t. 14 Na planši je vyznaeno jasným zpsobem pt ar kolmých vi podélné ose planše, t.j.: 1 stedová ára (A), která musí být vyznaena perušovan pes celou šíku planše. 2 stehové áry (B), vzdálené 2 metry z každé strany od stedové áry (a které musí být vyznaeny napí planše). 2 koncové áry (D), které musí být vyznaené napí planše ve vzdálenosti 7 metr od stedové áry. Krom toho 2 poslední metry (D-C) ped tmito koncovými árami musí být jasn odlišené, podle možností jinou barvou planše tak, aby mohli šermíi lehce zaregistrovat svoji polohu na planši. 5

6 Planš pro semifinále a finále max. výška nad podlahou 50 cm vodivé bezpenostní pásmo A stl pro sig.pístroj C stedová ára G stehová ára R prodloužení planše M minimum 1 m L poslední 2 metry planše E koncová ára S výstražné ára 2 m pro šermíe 1 svtelná signalizace zásah 2 jméno a národnost závodníka 3 as, skóre apod. Rozmry normální planše pro všechny zbran A stl pro sig.pístroj C stedová ára G stehová ára R prodloužení planše M minimum 1 m L poslední 2 metry planše E koncová ára S výstražné ára 2 m pro šermíe *) Pro elektrický fleret a kord musí tento vodivý koberec pokrývat planš v celé šíce i délce, vetn jejího prodloužení. Rozmry v cm. 6

7 Kapitola 4 MATERIÁL ŠERMÍ (Výzbroj-výstroj-obleení) t.15 Šermíi šermují v pravidly stanovené výzbroji, výstroji a odvu na vlastní odpovdnost a na vlastní nebezpeí. Bezpenostní opatení stanovená v Pravidlech a normách v píloze, stejn jako kontroly pedepsané pravidly, jsou urena pouze na zvýšení bezpenosti šermí bez toho, aby ji mohly zaruit a nemohou v dsledku - by by byly aplikovány jakýmkoliv zpsobem - vyvolat odpovdnost ani FIE ani organizátor soutží i funkcioná nebo personálu poveného jejich realizací, ani pvodcem možné nehody. 1. Zpsob držení zbran Kapitola 5 BOJ t.16 Ve všech tech zbraních se vykonává obranná akce výhradn pomocí epele a íšky, které je možno použít každou zvláš nebo spolen. Není-li k dispozici zvláštní zaízení, uchycení nebo speciální tvar (ortopedická ruka), šermí mže držet ruku, jak chce, a mže bhem zápasu mnit pozici své ruky. Zbra se však nesmí stát doasn i natrvalo, zjevn i skryt, vrhacím náiním; musí se s ní zacházet tak, aby ruka neopustila ruku a aby bhem útoné akce neklouzala po ruce zepedu dozadu. Existuje-li speciální zaízení, uchycení nebo speciální tvar (ortopedická ruka), ruka se musí držet tak, aby horní ást palce byla orientována tím samým smrem jako ústí (úžlabí) epele (fleretu nebo kordu), nebo v kolmém smru na rovinu ohýbání šavlové epele. Zbra se používá pouze jednou rukou; šermí nemže zmnit ruku do konce zápasu vyjma pípadu, že by to dovolil vrchní rozhodí v pípad zranní ruky nebo paže. 2. Postavení do stehu t.17 První volaný šermí se staví na pravou stranu od vrchního rozhodího krom pípadu, že v zápase mezi pravákem a levákem je prvním volaným levák. Vrchní rozhodí staví oba šermíe tak, aby jejich pední noha byla vzdálena 2 metry od stedové áry (to znamená za stehovou áru). Šermíi se staví na steh na zaátku a pi opakovaném postavení do stehu vždy v podélné ose planše. Pi postavení do stehu v prbhu zápasu musí být vzdálenost mezi šermíi taková, aby se nemohli hroty dostat do kontaktu pi postavení šermí ve stehu s nataženými pažemi a zbranmi v lince. Po každém platném zásahu se staví šermíi doprosted planše jako na zaátku zápasu. Nebyl-li zásah pisouzen, staví se do stehu na míst, kde se nacházeli pi perušení boje. Šermíi se staví vždy doprosted planše pi zaátku ásti nebo pi pidané minut. Postavení šermí na potebnou vzdálenost nemže mít za následek postavení za koncovou áru šermíe, který stál ped ní pi perušení boje. Byl-li jednou nohou za koncovou arou, zstane na svém míst. Postavení šermí na potebnou vzdálenost pi vystoupení stranou mže umístit provinivšího se šermíe za koncovou áru a mít za následek zásah. Šermíi se staví do stehu po povelu vrchního rozhodího Na steh. Potom se vrchní rozhodí ptá: Jste pipraveni?. Po kladné odpovdi nebo absenci záporné odpovdi dává vrchní rozhodí pokyn Vped. Šermíi jsou povinni stavt se do stehu správn a zachovávat úplný klid až do povelu vrchního rozhodího Vped.Ve fleretu a v šavli nesmí být pi stehu paže v poloze v lince. 3. Zaátek, zastavení a obnovení boje t Boj se zaíná povelem Vped!. Žádný zásah ped tímto povelem nemže být zapoítán. 7

8 2. Boj koní povelem Stát!, vyjma pípady, které mní bžná pravidla boje (viz.t.32). Po povelu Stát! šermí nemže zaít novou akci: pouze ten zásah, který mu pedcházel, zstává platný. Všechno, co se stane po povelu Stát, není vbec platné (ale viz.t.32).jestliže se jeden ze šermí zastaví ped povelem Stát! a je pi tom zasažen, zásah je platný. Povel Stát! zazní i tehdy je-li boj šermí nebezpený, nepehledný nebo v rozporu s pravidly; je-li jeden beze zbran; opustí-li jeden šermí planš nebo peruší-li boj a pistoupí k divákm nebo k vrchnímu rozhodímu (viz.t.28, t.55/6, t.73/j). 3. Krom mimoádného pípadu, vrchní rozhodí nesmí povolit opuštní planše. Vykoná-li toto šermí bez dovolení, bude potrestán podle lánk t.114, t.116, t Boj z blízka t.19 Boj z blízka je dovolen do té doby, pokud mohou šermíi normáln používat své zbran a dokud mže vrchní rozhodí, ve fleretu a šavli, dále sledovat akci. 5. Srážka (corps á corps) t.20 K srážce dojde tehdy, jsou-li dva soupei v kontaktu; v takovém pípad vrchní rozhodí boj zastavuje (viz.t.25, t.63). Ve fleretu a šavli je zakázáno vyvolávat srážky (a to i bez brutality nebo násilí). Pi takovém pestupku udlí vrchní rozhodí provinivšímu se šermíi tresty, které jsou uvedeny v láncích t.114, t.116, t.120 a pípadný zásah dosažený provinivším se šermíem bude zrušen. Ve všech tech zbraních je zakázáno úmysln vyvolávat srážku za úelem vyhnutí se zásahu nebo strkat do soupee. Pi takovémto pestupku udlí vrchní rozhodí provinivšímu se šermíi tresty, které jsou uvedeny v láncích t.114, t.116, t.120 a pípadný zásah dosáhnutý provinivším se šermíem bude zrušen. 6. Úniky-pohyby nohou a obcházení se t.21 Pohyby nohou vped a vzad a úniky jsou dovoleny a to i takové, pi kterých se neozbrojená ruka dotkne zem. Bhem boje je zakázáno obracet se zády k soupei. Pi takovémto pestupku udlí vrchní rozhodí provinivšímu se šermíi tresty, které jsou uvedeny v láncích t.114, t.116, t.120 a pípadný zásah dosažený provinivším se šermíem bude zrušen. Jestliže bhem boje obejde šermí svého soupee, musí vrchní rozhodí dát okamžit povel Stát! a postavit šermíe na místo, kde se nacházeli ped obcházením se. Jestliže se šermíi pi obcházení zasáhnou, je bezprostedn daný zásah platný; zásah daný šermíem, který šermíe obešel, se ruší, ale okamžitý zásah, pípadn i s otokou, daný šermíem útoícímu šermíi, je platný. Jestliže v prbhu zápasu signalizuje pístroj zásah u šermíe, který útoil fleší, piemž pekroil konec planše na takovou vzdálenost, že došlo k roztrhnutí vedení navijáku nebo jeho zemnícího drátu, zásah, který tento šermí dostal, je platný (t.103). 7. Nahrazování platného povrchu a používání neozbrojené paže t.22 Používání neozbrojené paže a ruky je zakázáno pi uskuteování bu útoných nebo obranných akcí (t.114, t.116, t.120). Vyskytne-li se takovýto pestupek, pípadný zásah dosažený provinivším se šermíem bude zrušen. Ve fleretu a šavli je zakázáno krýt nebo nahrazovat platný povrch jinou ástí tla, zakrýváním nebo neobvyklým pohybem (t.114, t.116, t.120), pípadný zásah dosáhnutý provinivším se šermíem bude zrušen. Bhem boje nesmí neozbrojená ruka šermíe v žádném pípad uchopit jakoukoliv ást elektrické výzbroje (t.114, t.116, t.120), pípadný zásah dosáhnutý provinivším se šermíem bude zrušen. t.23 V pípad, že vrchní rozhodí zjistí v prbhu boje, že jeden ze šermí používá neozbrojenou paži nebo ruku, nahrazuje nebo zakrývá platný povrch neplatným, mže požádat o pomoc dva neutrální postranní rozhodí, které však jmenuje Technické editelství. Tito postranní rozhodí postavení po stranách planše sledují každý jednoho šermíe a dávají znamení, zdvihnutím ruky nebo na dotaz vrchního rozhodího, o použití neozbrojené paže nebo ruky, krytí nebo nahrazování platného povrchu neplatným (t.49, t.114, t.116, t.120). 8

9 Vrchní rozhodí má právo dát šermím pokyn k výmn místa, aby šermí, který se dopouští uvedených pestupk, nebyl k nmu otoený zády. 8. Získaná nebo ztracená pda t.24 Pi povelu Stát! zstávají šermíi na míst až do rozhodnutí o zásahu. Pi novém postavení na steh musí každý šermí ustoupit o stejnou vzdálenost tak, aby se získala potebná vzdálenost šermí v postavení steh (t.17). t.25 Je-li však zápas perušený kvli srážce, budou šermíi postaveni do stehu tak, aby ten, který srážku nezpsobil, zstal tam, kde byl; stejn se postupuje i v pípad, že jeho soupe flešoval, i když nedošlo ke srážce. 9. Pekroení hranic planše a) Zastavení boje t.26 Pekroí-li jeden ze šermí jednou nebo obma nohama nkterou hranici planše, musí vrchní rozhodí okamžit zastavit boj povelem Stj!. Jestliže šermí opustí planš obma nohama, vrchní rozhodí musí zrušit vše, co se stalo po pekroení této hranice, vyjma zásahu, který obdržel šermí opustivší planš bezprostedn po pekroení hranic planše. Naopak zásah daný šermíem, který opustil planš pouze jednou nohou, zstává platným, pokud akce probhla ped povelem stj. Pokud jeden z obou šermí opustí planš obma nohama, mže být za tchto podmínek uznán pouze zásah daný šermíem, který zstal na planši nejmén jednou nohou, i když se jedná o soubod. b) Koncové áry t.27 Pekroí-li šermí obma nohama koncovou áru planše, obdrží trestný zásah. c) Postranní áry t.28 Šermí, který pekroí jednou nebo obma nohama postranní áru planše, je potrestán. Pi znovupostavení na steh postoupí jeho soupe o 1 metr z místa, kde se nacházel v momentu pekroení, trestaný šermí ustoupí na pedepsaný rozestup (vzdálenost). Šermí, který se v dsledku posunutí (trestu) dostane za koncovou áru, bude prohlášen za zasaženého. Šermí, který ve snaze vyhnout se zásahu pekroí nkterou hranici obma nohama - hlavn pi fleši - bude potrestaný podle lánk t.114, t.116, t.120. d) Náhodné vystoupení t.29 Šermí, který pekroí nkterou hranici neúmysln, náhodou (nap. pi nárazu), nebude potrestán. 10. Trvání boje t.30 Trváním boje rozumíme skutenou dobu t.j. souet asových interval mezi povely Vped! a Stát!, tedy po odetení zastavení. Trvání boje kontroluje vrchní rozhodí a asomíra. Pi finále oficiálních soutží FIE stejn jako pi zápasech, kde je použita asomíra viditelná pro diváky, musí být asomíra umístna tak, aby ji mohli vidt oba šermíi na planši i vrchní rozhodí. Skutená doba boje je: - ve skupinách: 5 zásah, maximáln 3 minuty. - v pímé eliminaci: 15 zásah, maximáln 9 minut rozdlených do tech ástí po tech minutách, s minutovou pestávkou mezi dvma ástmi. - v družstvech: 3 minuty pro každou štafetu. t.31 Informaci o ase mže požadovat šermí pi každém perušení boje. V pípad, že se šermí snaží úmysln vyvolávat nebo prodlužovat perušení boje, vrchní rozhodí ho potrestá podle lánk t.114, t.116, t

10 t.32 Po uplynutí asu stanoveného pravidly, je-li asomíra spojena s pístrojem (povinná norma pro všechny finále oficiálních soutží FIE), musí se automaticky spustit silné zvukové hlášení a automaticky se zablokuje innost pístroje, ale signály zaznamenané ped zablokováním pístroje se musí na nm zachovat. Pi zaznní zvukového znamení se boj zastavuje. Není-li asomíra spojená s pístrojem, musí asomi zakiet Stát! nebo spustit zvukové znamení, kterým se zastavuje boj a pípadný zásah po tomto znamení je neplatný. V pípad selhání asomíry nebo omylu asomie musí vrchní rozhodí sám odhadnout zbývající as boje. 11. Zranní - odstoupení šermíe t.33 Pi zranní v prbhu boje, které musí potvrdit delegát lékaské komise nebo služební léka, poskytuje se pestávka v délce maximáln 10 minut, která zaíná od chvíle rozhodnutí lékae a která slouží výhradn k ošetení, kvli kterému byl zápas perušen. Jestliže léka konstatuje ped nebo bhem této 10-minutové pestávky neschopnost šermíe dále pokraovat v boji, rozhodne o odstoupení tohoto šermíe nebo o jeho nahrazení, je-li to možné, v soutži družstev (t.44). V prbhu toho samého dne nemže být nová pestávka poskytnuta, vyjma pípadu, že se jedná o jiné zranní. V pípad neoprávnné žádosti o pestávku, což zkonstatuje delegát lékaské komise nebo služební léka, udlí vrchní rozhodí provinivšímu se šermíi trest podle lánk t.114, t.117, t.120. V soutžích družstev šermí, kterého léka prohlásil za neschopného pokraovat v daném zápase, mže pesto na základ rozhodnutí toho samého lékae nastoupit v dalších utkáních. Technické editelství (DT) mže zmnit poadí zápas ve skupin pro zabezpeení dobrého prbhu soutže (viz. t.16). Kapitola 6 ROZHODOVÁNÍ A ROZHODNUTÍ O ZÁSAZÍCH t.34 Z aktu pijetí jmenování do funkce vrchního rozhodího nebo postranního rozhodího vyplývá estný závazek jmenovaného respektovat pravidla a vést k respektování pravidel, stejn jako plnit svoji funkci s co nejpísnjší nestranností a nejvyšší pozorností. Rozhodí nesmí na turnaji vykonávat žádné jiné funkce, jako je nap. len T, kapitán družstva, oficiální delegát federace atd. 1. Vrchní rozhodí t.35 Každý šermíský zápas ídí vrchní rozhodí, který je držitelem platné mezinárodní licence. Z praktických dvod vrchní rozhodí národní kandidátské kategorie, kteí zaplatili a pedložili svoji kandidaturu ke zkouškám rozhodích FIE, jsou oprávnni rozhodovat SP-junior. Povinnosti vrchního rozhodího jsou: a) svolává šermíe (t.86), b) ídí zápas, c) na zaátku každého zápasu kontroluje zbran, obleení a materiál šermí, podle pedpis uvedených dále, d) dohlíží na správnou innost pístroje (aparátu). Ze své vlastní iniciativy nebo pi reklamaci šermíe i kapitána družstva uskutení ovení a lokalizaci závady, která se pípadn vyskytla. Zabrauje šermím, aby narušovali ovování tím, že se svévoln odpojí nebo zmní svj materiál, e) dohlíží na postranní vrchní rozhodí, asomie, personál, který zaznamenává zásahy, atd..., f) musí se postavit a pemísovat se tak, aby mohl sledovat zápas a souasn vidt rozsvícení se svtel pístroje, g) trestá chyby (t.96), h) rozhoduje o zásazích (t.40 a násl.), i) udržuje poádek (t.96), j) vždy, když to vrchní rozhodí považuje za vhodné, musí konzultovat s experty otázky v oblasti elektrické signalizace (t.o 7). 10

11 2. Postranní rozhodí t.36 Vrchní rozhodí vykonává svoji funkci za pomoci pístroje, který automaticky zaznamenává zásahy, a s pípadnou pomocí dvou postranních rozhodích, kteí dohlížejí na používání neozbrojené paže a ruky, nahrazování platného povrchu, zásahy do zem pi kordu, boní vystoupení a pestoupení koncové áry planše nebo každou jinou chybu, kterou stanovují tato Pravidla (.t.120). Toto opatení je povinné pro všechna finále (4 nebo 8) soutže jednotlivc a pro finále (2) družstev. Postranní rozhodí jsou umístni po stranách vrchního rozhodího, z obou stran planše a spolen sledují boj. Postranní rozhodí si musí vymnit místa uprosted zápasu nebo po každé ásti nebo po každé štafet tak, aby nesledovali stále téhož šermíe. 3.Jmenování rozhodích 1 - Olympijské hry a Mistrovství svta a) Soutže jednotlivc t.37 Pro boje ve skupinách a úvodní pímou eliminaci delegáti Komise rozhodích FIE urují vrchní rozhodí losováním. Pro hlavní tabulku pímé eliminace sestaví delegáti Komise rozhodích FIE seznam nejlepších vrchních rozhodích, kteí jsou pítomni, v dostateném potu s ohledem na jejich státní píslušnost. Tito vrchní rozhodí se urují losem pro každou tvrtinu tabulky tak, aby rozhodovali zápasy v poadí tabulky. Nedá-li se takto postupovat, mohou delegáti Komise rozhodích FIE stídat vrchní rozhodí v rzných tvrtinách tabulky. Po skonení každého kola mohou delegáti Komise rozhodích FIE odvolat vrchního rozhodího, jehož výkon funkce nebyl uspokojující. Naopak, vrchní rozhodí nesmí být vystídán v prbhu zápasu vyjma výjimeného pípadu (nap.fyzická neschopnost). V takovémto pípad pijme odvodnné rozhodnutí delegát Komise rozhodích FIE (pravidlo platí i pro soutž družstev). Pro finále sestaví delegáti Komise rozhodích FIE seznam 4-8 vrchních rozhodích tak, že: musí být úpln neutrální, mohou být vybráni bez ohledu na jejich národnost. Losování pro první 4 zápasy se uskutení mezi úpln nezávislými vrchními rozhodími. Po prvních tyech zápasech tvrtfinále se uskutení opt losování, piemž se vezme do úvahy národnost šermí, kteí se kvalifikovali dále. Losování se uskutení pípadn pomocí poítae. b) Soutže družstev t.38 Delegáti Komise rozhodích FIE a Technické editelství vyberou mezi pítomnými neutrálními vrchními rozhodími kategorie A a B ty, kteí se jeví jako kompetentní, a losují mezi nimi. 2 - Soutže Svtového poháru t.39 Pravidla uvedené v pedcházejících láncích t.37 a t.38 uplatuje Technické editelství, pi finále mu asistuje oficiální pozorovatel FIE. 4. Rozhodování o zásazích a) Zaznamenání zásahu t.40 Zaznamenání zásahu se konstatuje na základ údaj pístroje, pípadn po konzultaci s postranními rozhodími (l.t. 36). Pouze hlášení pístroje, pi kterém se rozsvítí jeho vlastní nebo pídavná svtla, je vrohodné pi rozhodování o zásahu. V žádném pípad nemže vrchní rozhodí prohlásit šermíe za zasaženého, nesignalizuje-li pístroj ádn zásah (vyjma pípady, o kterých hovoí pravidla v l.t.49, o.17, o.24 a pi trestných zásazích). t.41 Naopak, vrchní rozhodí musí zrušit zásahy signalizované pístrojem uvedené dále zvláš pro každou zbra (l.t.53 a násl., t.66 a násl., t.73). 11

12 b) Platnost nebo pednost zásahu t.42 Po zastavení boje analyzuje krátce vrchní rozhodí akce, které tvoily poslední chod zbraní. Pi finále mže vrchní rozhodí použít televizní monitor (záznam), aby zkontroloval svoje rozhodnutí, má-li o nm pochybnosti. Po zhodnocení zaznamenání zásahu rozhodne vrchní rozhodí za použití pravidel, který šermí byl zasažený (v konvenních zbraních), i jsou-li zasaženi oba (v kordu) nebo, že žádný zásah není uznán (l.t.55 a násl., t.64 a násl., t.74 a násl.). Vrchní rozhodí je povinen používat gesta paží. (Viz píloha) 5. Správné vybavení a kontrola materiálu vrchním rozhodím t.43 Ped každým zaátkem zápasu ve skupin, utkání družstev nebo zápasu pímé eliminace musí vrchní rozhodí shromáždit závodníky, aby zkontroloval (viz.l.t.:35): - Ve všech zbraních, že vybavení šermí obsahuje pedepsaný znak podle pravidel FIE (obleení, maska). - Ve fleretu, že elektrická vesta odpovídá l.m.28 pi rozliných postojích (ve stoje, ve stehu a ve výpadu). - V kordu, že mají všichni pedepsanou vestu a že povrch materiálu z nhož je obleení zhotoveno není píliš kluzký. - V šavli, že vodivá vesta ádn odpovídá l.m.34 pi rozliných postojích ve stoje, ve stehu a ve výpadu. - Ve všech tech zbraních, že každý šermí má pod vestou pedepsanou ochrannou vestiku, která odolá síle 800 N. - Ve všech tech zbraních, že šermí není vybaven elektronickým komunikaním zaízením, které by umožovalo nkomu mimo planš s ním komunikovat v prbhu boje. Pi zápasech pímé eliminace a finále na MS a OH a pi finále soutží SP se dostaví oba šermíi 30 minut ped jejich nástupem na planš do prostoru kontroly materiálu, který se nachází nedaleko planše. Jejich materiál bude zkontrolován a odpovdnost nese Komise pro elektrickou signalizaci (nebo expert jmenovaného pro finále SP). Zjistí-li se njaká závada, závadný materiál se ihned vymní, bez trestu. Delegát Komise pro elektrickou signalizaci pedloží zkontrolované osobní šry, masky a zbran vrchnímu rozhodímu, který bude ídit zápas. Deset minut ped nástupem na planš se šermíi dostaví k vrchnímu rozhodímu svého zápasu. Vrchní rozhodí odevzdá v nástupní zón jednu osobní šru každému ze šermí. Zkontroluje, zda šermíi mají pedepsané spodní ochranné obleení. Až do okamžiku nástupu na planš vrchní rozhodí a šermíi musí zstat spolen v nástupní zón. Minutu ped nástupem na planš odevzdá vrchní rozhodí zbra každému ze šermí, aby si zapojili zástrku osobní šry do zásuvky zbran. Na planši se již žádná kontrola neprovádí. Organizátoi musí zabezpeit prostor, kde mohou šermíi pobývat nebo se rozcviovat v prbhu kontroly. t. 44 Krom kontrol uvedených výše, vrchní rozhodí daného zápasu mže v každém momentu na základ svého vlastního rozhodnutí nebo na žádost jednoho ze šermí i kapitána družstva uskutenit bu sám takovouto kontrolu nebo provit už provedená mení, nebo sám uskutenit nebo nechat provést nová kontrolní mení. (t.35) V každém pípad proví ped každým zápasem pítomnost pedepsaného znaku (certifikátu) na obleení, epeli a masce šermíe, izolaci vodi ve vnitku íšky a vztlak pružiny ve fleretu a kordu. Kontrola izolace a vztlaku pružiny se opakuje pi každé výmn zbran. Ve všech tech zbraních proví, že šermí není vybaven elektronickým komunikaním zaízením, které by umožovalo nkomu mimo planš s ním komunikovat v prbhu boje. U kordu se kontroluje celková dráha a zstatková dráha hrotu: - Celková dráha, kterou musí pekonat hrot zárazníku se kontroluje vložením mrky o síle 1,5 mm. Tato mrka poskytnutá Organizaním výborem mže mít toleranci + nebo - 0,05 mm. Nap.: 1,45 mm - 1,55 mm. - Zstatková dráha se kontroluje vložením mrky se šíkou 0,5 mm, piemž tlak na hrot špiky nesmí vyvolat hlášení pístroje. Tato mrka poskytnutá Organizaním výborem mže mít toleranci +nebo - 0,05 mm. Nap.:0,45-0,55 m. Informace o závažích urených na kontrolu vztlaku pružiny viz. popis Oddíl I., Kapitola 1, Pravidla o materiálu. Náhradní materiál, který byl zkontrolován, položí vrchní rozhodí ped zaátkem zápasu vedle planše, ze strany šermíe na planši. 12

13 6. Nepedpisový materiál t.45 By jsou okolnosti, v kterých se nachází šermí na planši vybavený nepedpisovým nebo vadným materiálem, jakékoli, tento materiál se ihned zabaví a sví se na zkoušku expertm k tomu ureným a pítomným. Uvedený materiál se odevzdá jeho majiteli až po pijetí píslušných opatení vyplývajících ze zkoušek a pípadn po zaplacení náklad za opravu. Ped dalším použitím se materiál znovu zkontroluje. 1) Dostaví-li se šermí na planš (l.t.86): - bu s jednou pedpisovou zbraní, - nebo s jednou pedpisovou osobní šrou, - nebo s jednou nefunkní zbraní i šrou, nebo neodpovídající píslušným lánkm pravidel, - nebo bez spodní vestiky (l.t.44 uvedený výše), - nebo s vodivou vestou, která nepokrývá celý platný povrch, - nebo s obleením, které neodpovídá pravidlm, vrchní rozhodí ho potrestá podle lánk t.114, t.116, t.120 (první skupina). 2) Zjistí-li se v prbhu zápasu závada, která mže pocházet z boje: nap.: - na vodivé vest jsou díry, v kterých se nezaznamenávají platné zásahy, - osobní šra nebo zbra pestanou být funkní, - vztlak pružiny se stane nedostateným, - dráhy hrotu už neodpovídají, vrchní rozhodí neudlí ani výstrahu ani trest a zásah dosažený platným zpsobem zbraní, která se stala vadnou, se uzná. Naopak, jestliže bhem zápasu, zbra šermíe v okamžiku, kdy ekl, že je pipraven k boji, neodpovídá pedepsaným hodnotám prhybu epele (viz m.8, m.16, m.23) bude potrestán v souladu s l.: t.114, t.116 a t.120). 3) Zjistí-li se pi nástupu na planš nebo v prbhu zápasu, že materiál používaný šermíem: a) nenese žádné znaky o kontrole, vrchní rozhodí: o zruší poslední zásah pípadn daný provinivším se šermíem, o potrestá ho trestem podle lánk t.114, t.117, t.120, b) neodpovídá pedpism v bod, který se pi kontrole nevykonává, vrchní rozhodí potrestá provinivšího se šermíe trestem podle lánk t.114, t.117, t.120, c) byl zkontrolovaný, ale vykazuje nedostatky, které mohou pocházet z úmyslných úprav, d) nese znaení o kontrole, které bylo napodobeno nebo pemístno, e) byl upravený tak, aby umožnil libovoln zaznamenat zásahy nebo zpsobit nefunknost pístroje, f) je vybavený elektronickým komunikaním zaízením, které by umožovalo nkomu mimo planš s ním komunikovat v prbhu boje. V kterémkoliv z pípad c), d), e) a f), vrchní rozhodí musí okamžit materiál zabavit (zbra, osobní šru nebo vodivou vestu, masku atd.) a dát ho pezkoušet expertovi ve služb. Po obdržení vyjádení experta (len Komise pro elektrickou signalizaci pro OH nebo MS), který identifikoval stav vci (l.m.33 a násl.), uplatní vrchní rozhodí následující tresty bez porušení použití l.t.96/d: - pro pípady c) a d), vrchní rozhodí udlí provinivšímu se šermíi trest podle lánk t.114, t.118, t.120 a zruší poslední jím pípadn dosažený zásah; - pro pípady e) a f), vrchní rozhodí udlí provinivšímu se šermíi trest podle lánk t.114, t.118, t.120. Do rozhodnutí vrchního rozhodího se zápas peruší, ale ostatní zápasy ve skupin mohou pokraovat. Pokud se šermí dostaví na planš k zápasu (ve skupin, pímé eliminaci nebo družstev) v nepedpisovém obleení: - nemá na zádech pedepsané oznaení jménem (platné pro všechny oficiální soutže FIE a ve všech fázích soutží) nebo - nemá národní obleení ( platné pro: o Mistrovství svta a Mistrovství svta junior/kadet pro všechny zápasy ve skupinách, eliminaci a družstev. 13

14 o Soutže Svtového poháru senior-jednotlivc pro všechny zápasy tabulky eliminace 64. o soutže Svtového poháru družstev pi všech zápasech ve všech utkáních.) Rozhodí ho potrestá ervenou kartou (l. t.114, t.116, t.120, druhá skupina). Avšak provinivší se šermí má právo zstat na planši a odšermovat píslušný zápas. 14

15 15

16 Poznámka: 1) Rozhodí vyloží akci a oznámí své rozhodnutí slovy a pomocí výše uvedených posunk. 2) Chod zbraní, rozhodí opt pomocí slov vyloží chod zbraní bez použití posunk: Riposte, Contre-riposte, Remise, Reprise, Redoublement. (odveta, protiodveta, obnova rukou, obnova útoku, obnova akce). 3) Závodníci mohou požadovat zdvoile na rozhodím doplnní výkladu chodu zbraní. 4) Každý posunek musí být signalizován po uritou dobu (1 2 sec.), musí být výrazný a správn provedený. Zde jsou zobrazeny posunky pro šermíe stojícího vpravo od rozhodího. 16

17 A) ZPSOB DOSAŽENÍ ZÁSAHU FLERET pravidla boje t.46 Fleret je pouze bodná zbra. Útoná akce se tedy vykonává hrotem a výlun jen hrotem. Je písn zakázáno opírat nebo tahat hrot zbran po vodivém planši v prbhu boje (mezi Vped! a Stj! ). Stejn je zakázáno v kterékoliv chvíli narovnávat epel na planši. Všechny pestupky budou potrestány podle lánk t.114, t.116, t.120. B) PLATNÝ POVRCH 1. Vymezení platného povrchu t.47 Zapoítávají se pouze zásahy na povrchu, který se nazývá platným. K platnému povrchu nepatí hlava a údy. Patí k nmu pouze trup ohraniený nahoe árou procházející 6 cm nad vrcholky klíních kostí, na stranách švy, jimiž jsou pipevnny rukávy, které mají pecházet hlavu kosti pažní, dole vodorovnou arou procházející na zádech vrcholky bederních kostí a odtud pokraující k místu, kde se sbíhají ohyby slabin. 2. Neplatný povrch t.48 Zásah, který dojde na neplatný povrch (pímo i po krytu), se nepoítá za platný zásah a zastavuje další chod zbraní a ruší všechny následující zásahy (viz.t.49). 3. Rozšíení platného povrchu t.49 Zásahy na neplatný povrch se považují za platné, nahradí-li šermí neobvyklým postojem povrch platný povrchem neplatným. Vrchní rozhodí se mže dotázat postranních rozhodích, ale sám musí rozhodnout, zda je zásah platný i ne. 17

18 C) ROZHODOVÁNÍ O ZÁSAHU t.50 Rozhodování na soutžích se uskuteuje pomocí elektrického signalizaního pístroje pro záznam zásah. I. UZNÁNÍ ZÁSAHU t.51 Pro rozhodnutí, zda bylo dosaženo zásahu, je smrodatné pouze hlášení pístroje. V žádném pípad nemže vrchní rozhodí prohlásit šermíe za zasaženého, jestliže pístroj neohlásí zásah jako správný (krom pípad, které uvádjí Pravidla, viz.t.49, o.17, o.24 a trestné zásahy). t.52 Pro použití pístroje platí, že: a) byl-li dosažený neplatný zásah, pístroj nezaznamená pípadný platný zásah dosažený tím samým šermíem. b) pístroj neudává, zda-li je asová priorita mezi dvma i více zásahy, které souasn signalizuje. II. ZRUŠENÍ ZÁSAHU t Vrchní rozhodí nebere v úvahu hlášení zásah: - dosažených ped povelem Vped! nebo po povelu Stát! (viz.t.18), - nebo dosažených zasažením jakýchkoli pedmt mimo soupee nebo jeho vybavení (viz.t.41). Šermí, který úmysln vyvolá hlášení pístroje tím, že umístí hrot své zbran na zem nebo na njaký povrch mimo soupee, bude potrestán podle lánk t.114, t.116, t.120. Je zakázáno, aby šermí pikládal nkterou neizolovanou ást své zbran ke své vodivé vest s úmyslem vyvolat blokování pístroje a vyhnout se tak tomu, aby byl zasažen. Stane-li se takovýto pestupek, vrchní rozhodí udlí provinivšímu se šermíi tresty podle lánk t.114, t.116, t.120. Pípadný zásah daný provinivším se šermíem bude zrušen. t Naopak - vrchní rozhodí musí vzít do úvahy možné závady elektrického materiálu - pedevším: a) Musí zrušit zásah, který práv pisoudil na základ zaznamenání signálu pi zásahu na platném povrchu (barevné svtlo), jestliže zjistí pi pozorné kontrole, ped skuteným znovuzahájením boje (povel Vped! ) a bez toho, aby došlo ke zmn v té chvíli použitého materiálu (viz.t.35/d). - že signál platný u šermíe oznaeného za zasaženého se objeví bez toho, že by skuten k platnému zásahu došlo, - nebo, že neplatný zásah, který dal šermí prohlášený za zasaženého, pístroj nezaznamenal, - nebo, že platný zásah dosažený šermíem, který byl prohlášený za zasaženého, nevyvolává žádný signál pístroje - ani platný ani neplatný, - nebo, že hlášení pístroje, která vyvolává šermí prohlášený za zasaženého, nezstávají trvale zaznamenány na pístroji. b) Naopak, pisoudí-li vrchní rozhodí prioritu zásahu jednomu ze šermí, není dvod na jeho zrušení, zjistí-li se pi zkouškách, že platný zásah daný šermíem, který byl prohlášený za zasaženého, se zaznamenává jako neplatný nebo, že zbra šermíe prohlášeného za zasaženého neustále vyvolává hlášení o neplatném zásahu. c) Pokud materiál jednoho ze šermí neodpovídá lánkm m.27 a m.28, nebude možné zrušit zásah v pípad, že hlášení pístroje vyvolává zásah na neplatném povrchu. 3. Vrchní rozhodí musí navíc uplatnit následující pravidla: a) pouze poslední zásah, který pedchází zjištní selhání, mže být zrušen, b) šermí, který sám, bez toho, aby ho k tomu vyzval vrchní rozhodí, upravil nebo vymnil svj materiál pedtím, než vrchní rozhodí vynese rozhodnutí, ztrácí nárok na každé zrušení zásahu (viz.t.35/d), c) pokud skuten zaal znovu zápas, nemže šermí požadovat zrušení zásahu, který mu byl pisouzen ped uvedeným zahájením boje; d) pro pípadné zrušení zásahu není dležité místo, kde se závada v elektrickém vybavení (vetn materiálu samotných šermí) nachází, e) není nutné, aby se zjištná závada opakovala pi každém pokusu; ale je potebné, aby byla zjištna bez jakýchkoli pochybností alespo jedenkrát samotným vrchním rozhodím bhem zkoušek, které uskutenil sám, nebo se uskutenily pod jeho dohledem, 18

19 f) skutenost, že šermí, který byl prohlášen za zasaženého, má zlomenou epel, je dvodem ke zrušení zásahu, který dostal od svého soupee krom pípadu, že ke zlomení došlo bezpochyby po zaznamenání zásahu, g) vrchní rozhodí musí být mimoádn pozorný pi nezaznamenaných zásazích nebo neobvykle signalizovaných zásazích pístroje. Pi opakování tchto nedostatk musí vrchní rozhodí zavolat lena Komise pro elektrickou signalizaci, který je tam pítomen nebo technického experta ve služb. Vrchní rozhodí musí dohlížet na to, aby se nic nezmnilo ani na vybavení šermíe ani v elektrických zaízeních ped expertní kontrolou. 4. Ve všech pípadech, kde se ukáže ovení nemožné v dsledku vis major, bude se zásah považovat za pochybný a bude zrušený. 5. Zaznamená-li pístroj signály na obou stranách souasn a vrchní rozhodí není schopen s jistotou urit prioritu nkterého z nich, musí postavit šermíe znovu do stehu. 6. Pi uplatování všeobecného pravidla (viz.t.18) i v pípad, že nebyl zaznamenán žádný signál, vrchní rozhodí musí zastavit boj ve chvíli, kdy se tento stane nepehledným a když není schopen analyzovat chod zbraní. 7. Vrchní rozhodí musí též dohlížet na stav vodivého koberce, nesmí pipustit, aby zápas probíhal nebo pokraoval v pípad, jsou-li na koberci díry, které by mohli rušit zaznamenávání signál. (Organizátoi musí pijmout opatení potebná pro umožnní opravy nebo rychlé náhrady vodivého koberce.) III.PLATNOST NEBO PRÁVO ZÁSAHU 1. Úvodní poznámka t.55 Pouze samotný vrchní rozhodí mže rozhodnout o platnosti nebo právu zásahu pi uplatnní následujících princip, které tvoí zásady vlastní pro fleret. 2. Zachování chodu zbraní t.56 a) Každý útok, t.j. každá zapoatá útoná akce, správn provedená, musí být krytá nebo zmaená únikem a chod zbraní musí pokraovat t.j. musí být koordinovaný (viz.t.7). - Pro posouzení správného provedení útoku je teba zvážit že: 1. Jednoduchý útok pímý nebo nepímý viz. t.8 je uskutenný správn, pokud napínání ozbrojené paže s hrotem ohrožujícím platný povrch pedchází zaátek výpadu nebo fleše. 2. Složený útok (viz.t.8) je správn proveden, pokud se ozbrojená paže napíná pi prvé fint a hrot ohrožuje platný povrch bez stažení paže (pokrení) nepetržit i pi dalších útoných pohybech a pi zaátku výpadu nebo fleše. 3. Útok posunem a výpadem nebo posunem a fleší je správn proveden, pokud nápon paže pedchází zakonení posunu a zapoetí výpadu nebo fleše. 4. Jednoduchý nebo složený útok, posun nebo finty (záludy) provedené s pokrenou paží se nepovažují za útok, nýbrž za pípravu, která dává právo k zahájení útoné nebo úton-obranné akce soupee (viz.t.8). - Pi rozhodování o právu útoku je nutno pi rozboru akcí pihlédnout k tomu: 5. Není-li soupe v pozici v lince (viz.t.10) pi zaátku útoku, je možno útok uskutenit bu pímým bodem nebo výhybem i stihem (coupé), nebo odrazem i úinnými pohrozy, které donutí soupee ke krytu. 6. Je-li soupe v pozici v lince (viz.t.10) pi zaátku útoku, útoník musí nejprve odstranit zbra soupee.vrchní vrchní rozhodí musí být pozorný hlavn proto, aby pouhý styk s epelí nebyl považován za dostatené odstranní epele soupee (viz.t.60/2,a). 7. Jestliže útoník nenalezne soupeovu epel, aby ji odstranil (výhyb), pechází právo na soupee. 8. Zkížený krok (pedkrok) je píprava a každý pímý útok do této pípravy má právo. t.57 b) Kryt dává právo k odvet: jednoduchá odveta mže být pímá nebo nepímá, avšak aby byla vylouena úinnost jakékoliv útoníkovy následující akce, musí být provedena bezprostedn bez nerozhodnosti nebo zastavení. t.58 c) Najde-li pi složeném útoku soupe epel bhem nkterého z pohroz, má právo odbodu. 19

20 t.59 d) Do složených útok má soupe právo udlat záraz, ale aby byl zásah platný, musí záraz pedcházet konenou fázi útoku o jedno šermíské tempo, t.j. pi zárazu (pedbodu) musí zasáhnout pedtím, než útoník zahájil konený pohyb útoku. 3. Rozhodování t.60 Pi uplatování tchto základních zásad pro fleret musí vrchní rozhodí rozhodovat následovn: Zasáhnou-li se oba soupei souasn bhem jednoho chodu zbraní, je to bu souasná akce nebo soubod. Souasná akce je výsledek souasného rozhodnutí k útoku a souasného provedení útoku obma šermíi; proto není platný zásah ani jednoho z nich, i v pípad, že jeden z nich zasáhl neplatný povrch. Naopak, soubod je dsledkem chybné akce jednoho ze šermí. Proto, není-li mezi obma zásahy jedno šermíské tempo: 1. Pouze napadený je považován za zasaženého: a) provádí-li pedbod do pímého útoku, b) pokouší-li se marn místo krytu o únik, c) zastaví-li se po úspšném krytu na dobu, která dává soupei právo obnovit svj útok (obnova akce, obnova rukou, obnova útoku), d) provede-li záraz (pedbod) do soupeova složeného útoku, aniž by získal výhodu šermíského tempa, e) má-li pozici v lince (viz.t.10) a po soupeov odrazu nebo po vazb, která odstraní jeho epel, zasahuje optovným postavením paže do pozice v lince. 2. Pouze útoník je považován za zasaženého: a) pokud bhem toho, když je soupe v pozici v lince, zane útoit bez odstranní soupeovy epele (vrchní rozhodí musí být pozorný k tomu, aby pouhý styk s epelí nebyl považován za dostatený pro odstranní soupeovy epele), b) hledá-li epel, nenajde ji (soupe provedl výhyb) a pokrauje v útoku, c) pokud pi složeném útoku, pi kterém soupe nalezl jeho epel, pokrauje v útoku, zatímco soupe odpovídá bezprostedn, d) pokud se pi složeném útoku na chvíli pozastaví, ehož soupe využije k provedení zárazu (pedbodu), a pesto pokrauje v útoku, e) je-li pi složeném útoku zastaven zárazem provedeným s rozdílem šermíského tempa ped konenou fází útoku, f) zasáhne-li obnovou paží (rimesa), obnovou akce nebo obnovou útoku po krytu soupee, který vykoná bezprostední, jednoduchou odvetu (odbod) v jednom tempu a bez stáhnutí paže. 3. Šermíi se znovu postaví na steh vždy: nemže-li vrchní rozhodí bezpen urit, na í stran je chyba. Tato situace patí k nejobtížnjším pro rozhodování, provedení pedbodu umožuje pochybnosti, zda byl proveden s dostateným pedstihem ped konenou fází složeného útoku. Obvykle bývá takto vzniklý soubod dsledkem souasné chyby obou šermí a to opravuje vrchního rozhodího k tomu, aby je vrátil do stehu (chyba útoícího vzniká nerozhodností, pomalým provedením, neúinnými záludy; chyba obránce vzniká pozdržením i pomalým provedením pedbodu). 20

21 A) ZPSOB DOSAŽENÍ ZÁSAHU KORD pravidla boje t.61 Kord je pouze bodná zbra. Útoná akce se tedy provádí hrotem a výhradn jen hrotem. Je písn zakázáno opírat nebo tahat hrot zbran po vodivém koberci (planši) v prbhu boje (mezi povely Vped! a Stát! ). Stejn je zakázáno kdykoli narovnávat epel na planši. Všechny pestupky budou potrestány podle lánk t.114, t.116, t.120. B) PLATNÝ POVRCH t.62 Platný povrch tvoí celé tlo šermíe vetn jeho obleení a výzbroje. Proto se poítá každý zásah, který zasáhl kteroukoli ást tla (trup, údy nebo hlava), obleení nebo výzbroje. Platný povrch - kord C) SRÁŽKY A FLEŠE t.63 Šermí, který bu fleší nebo prudkým postupem vped zpsobí teba opakovan srážku (bez brutality a násilí), neporuší žádnou ze základních zásad šermu a nezpsobí žádné porušení pravidel (viz.t.20, t.25). Šermí, který zpsobí úmyslnou srážku s cílem vyhnout se zásahu, nebo strká do soupee, bude potrestaný podle lánk t.114, t.116, t.120. Nelze srovnávat fleš systematicky konící srážkou, které se týká tento lánek, s fleší konící nárazem do soupee, která se ve všech tech zbraních považuje za úmyslný brutální in a jako takový se trestá (viz.t.87, t.120). Naopak, fleš, pi které dojde i k pebhnutí okolo soupee a bez srážky, není zakázána: vrchní rozhodí nesmí dát povel Stj! píliš brzy, aby nezrušil pípadnou odvetu; pokud však pi uskutenní takové fleše, bez zasáhnutí svého soupee, flešující šermí pekroí postranní hranice planše, musí být potrestán, jak je uvedeno v lánku t.28. D) ROZHODNUTÍ O ZÁSAHU t.64 Soutže v kordu se rozhodují pomocí elektrického signalizaního pístroje, který zaznamenává zásahy. Jsou-li zasaženi oba šermíi a pokud pístroj zaznamená oba tyto zásahy jako platné, jedná se o soubod, tzn. po jednom zásahu pro každého. 21

22 1. Základní pravidlo t.65 Pro posouzení zaznamenání zásahu je rozhodující pouze údaj pístroje. V žádném pípad nesmí vrchní rozhodí prohlásit šermíe za zasaženého bez toho, že by pístroj ádn zásah zaznamenal (krom pípad, které jsou uvedeny v Pravidlech, viz. o.17, o.24 a trestné zásahy). 2. Zrušení zásahu t Pi svém rozhodnutí nevezme vrchní rozhodí do úvahy signály, které jsou dsledkem zásah: - dosažených ped povelem Vped! nebo po povelu Stát! (viz.t.18), - vyvolaných stetnutím hrot kord nebo zásahem do neuzemnné podlahy, - nebo pi zasažení jakýchkoli pedmt mimo soupee, vetn jeho výzbroje (viz.t.36, t.67/e). Šermí, který úmysln vyvolá hlášení pístroje tím, že bodá hrotem své zbran kamkoli mimo svého soupee, bude potrestán podle lánk t.114, t.116, t.120. t Vrchní rozhodí musí brát v úvahu pípadné selhání elektrického materiálu a zrušit poslední zaznamenaný zásah v následujících pípadech: a) pokud zásah do íšky soupee nebo do vodivé planše vyvolá hlášení pístroje, b) pokud správn uskutenný zásah šermíe oznaeného za zasaženého nevyvolává hlášení pístroje, c) pokud pístroj dává signál v nesprávné dob na stran šermíe oznaeného za zasaženého, napíklad po odrazu epele, pi nkterých pohybech šermíe nebo na jakýkoli jiný podnt než zásah odpovídající pravidlm, d) pokud signalizace zásahu u šermíe, který je oznaen za zasaženého, se zruší následn po zásahu druhého šermíe. e) Zvláštní pípad: Pokud nastane soubod s jedním platným a jedním neplatným (zásah mimo soupee viz. t.66, zásah po opuštní planše viz.t.26 a násl.), bude zaznamenán (uznán) pouze platný zásah. Pokud nastane soubod, pi kterém jeden zásah je jistý a druhý pochybný (selhání elektrického zaízení), šermí, který s uritostí zasáhl, si mže vybrat soubod, nebo požadovat jeho zrušení. t Vrchní rozhodí je povinen uplatnit ješt následující pravidla pro zrušení zásahu: a) pouze poslední zásah, který pedcházel zjištné závad, mže být zrušen, a to pouze v tom pípad, pokud je touto závadou znevýhodnn šermí oznaený za zasaženého, b) selhání musí být zjištno zkouškami ihned po zastavení boje, pod dohledem vrchního rozhodího, a bez toho, aby došlo k jakýmkoli zmnám použitého materiálu, c) zkouškami se zjišuje pouze to, zda je reáln možné zpsobit chybu pi rozhodování v dsledku závady. Nahrazení tohoto nedostatku v rámci elektrické instalace, vetn osobního vybavení jednoho nebo druhého šermíe, nemá vliv na rozhodnutí. d) šermí, který bez pokynu vrchního rozhodího upraví nebo vymní svj materiál pedtím než bylo vyneseno rozhodnutí, ztrácí nárok na zrušení zásahu (viz.t.35/d). Stejn po novém postavení na steh a skuteném zapoetí boje, nemže šermí reklamovat zrušení zásahu signalizovaného u nho pístrojem ped uvedeným zapoetím boje. e) pro zrušení zásahu není nutné, aby se závada opakovala po každé, ale je teba, aby byla vrchním rozhodím zjištna bez jakýkoli pochyb minimáln jednou. f) pokud jsou závady uvedené v lánku t.67 zpsobeny dsledkem rozpojení kontakt osobní šry šermíe (bu v pedu na ruce nebo na zádech šermíe), nemže to být dvodem na zrušení signalizovaného zásahu. Pokud však zabezpeovací zaízení pedepsané v lánku m.55/4 nefunguje nebo neexistuje, musí být zásah zrušený v pípad rozepnutí na zádech šermíe. g) skutenost, že kord šermíe vykazuje na íšce, na epeli nebo na jiném míst více i mén rozsáhlé izolující skvrny, stopy po oxidaci, lepidle, barv nebo jiné látce, kde zásahy soupee vyvolávají hlášení elektrického zaízení, stejn jako špatn upevnný hrot na epeli, což by umožovala jeho odšroubování i dotažení rukou, nemohou být dvodem zrušení zásahu signalizovaného u tohoto šermíe. h) skutenost, že šermí, který byl prohlášen za zasaženého, má zlomenou epel, je dvodem ke zrušení zásahu, který dostal od svého soupee, krom pípadu, že ke zlomení došlo bezpochyby po zaznamenání zásahu. i) ve všech pípadech, kdy není možné ovení v dsledku vis major, bude signalizovaný zásah považován za pochybný a musí být zrušen (ale viz.t.67/e). 22

23 j) vrchní rozhodí musí být mimoádn pozorný pi nezaznamenaných zásazích nebo pi neobvykle signalizovaných zásazích pístroje. Pi opakování tchto nedostatk musí vrchní rozhodí zavolat lena Komise pro elektrickou signalizaci, který je na soutži pítomen nebo technického experta ve služb, aby zkontrolovali, zda materiál odpovídá Pravidlm. Vrchní rozhodí musí dohlédnout na to, aby se nic nezmnilo ani na vybavení šermíe ani v elektrických zaízeních ped vykonáním této kontroly. t Krom toho musí vrchní rozhodí dohlížet na stav vodivé planše; nesmí dovolit, aby se zápas šermoval nebo aby pokraoval, pokud jsou na planši díry, které by mohli rušit zaznamenávání zásah nebo vyvolávat závady. Organizátoi musí pijmout potebná opatení, aby umožnili opravu nebo rychlou náhradu vodivých planší. 23

24 A) ZPSOB DOSAŽENÍ ZÁSAHU ŠAVLE pravidla boje t.70 Šavle je bodná a sená zbra. a) všechny seky provedené ostím, plochou nebo rubem epele se považují za platné zásahy. Je zakázáno zasahovat košem. Každý zásah provedený košem musí být zrušen a šermí, který takto zasáhl, musí být potrestán podle lánk t.114, t.116, t.120, b) body hrotem, které sklouznou po platném povrchu, nebo seky, které se lehce dotknou soupeova tla (seky mimo), jsou neplatné, c) seky pes epel (takové, které souasn zasáhnou soupev platný povrch i šavli), jsou platné vždy, zasáhnou-li oividn platný povrch, d) kdykoliv je zakázáno narovnávání zbran na planši. Každé porušení je trestáno podle lánk t.114, t.116, t.120. B) PLATNÝ POVRCH t.71 V šermu šavlí jsou platné pouze zásahy na tzv. platný povrch. Platný povrch je celá vrchní ást tla nad vodorovnou árou, která prochází vrcholy ohyb tvoených stehny a trupem šermíe stojícího ve stehu s výjimkou obou rukou ohraniených zápstím (odstrauje se používání malého vodivého návleku - toto platí pro soutže žen od , pro soutže muž až po OH 2000). t.72 Zásah na neplatný povrch se nepoítá jako zásah, nezastavuje chod zbraní a neruší následující zásahy. Nahrazuje-li šermí platný povrch neplatným, bu zakrýváním nebo neobvyklým pohybem, vrchní rozhodí mu udlí trest podle lánk t.114, t.116, t.120 a pípadný zásah dosáhnutý provinivším se šermíem bude zrušen.. Platný povrch - šavle 24

25 C) ROZHODOVÁNÍ O ZÁSAHU I. UZNÁNÍ NEBO ZRUŠENÍ ZÁSAHU t.73 Pro uznání zásahu je rozhodující pouze údaj pístroje. Vrchní rozhodí nemže prohlásit šermíe za zasaženého bez toho, aniž by pístroj správn zaznamenal zásah (krom pípad uvedených v Pravidlech viz.o.17, o.24 a pi trestných zásazích). Vrchní rozhodí nebude brát do úvahy zásahy dosažené ped povelem Vped! ani po povelu Stát! (viz.t.18). Vrchní rozhodí musí vzít v úvahu možné selhání elektrického materiálu a pedevším musí zrušit zásah, který pisoudil na základ hlášení pístroje o zásahu v pípad, že zjistí na základ uskutenných zkoušek vykonaných pod jeho pozorným dohledem ped každým novým skuteným zapoetím boje a bez toho, že by se nco vymnilo na daném materiálu (viz.t.35/d): - že zásah dosažený šermíem, který byl oznaen za zasaženého, nevyvolává signál zásah, - nebo, že signál vyvolaný šermíem, který je oznaen za zasaženého, nezstává trvale zaznamenán na pístroji, - nebo, že signál zásah u šermíe, který byl prohlášený za zasaženého, se objeví bez toho, aby skuten došlo k zásahu, nebo proto, že se tento signál objeví pi zásahu do zbran soupee nebo na neplatný povrch. Pokud šavle šermíe, který byl prohlášen za zasaženého, neodpovídá lánku m.24, ást 4/6 (izolace vnitní a vnjší ásti íšky, ruky a jejího konce), zásah nebude zrušen a to i tehdy, že zásah do zbran vyvolává signál o zásahu. Vrchní rozhodí musí uplatovat ješt následující pravidla: a) pouze poslední zásah, který pedcházel zjištní selhání, mže být zrušen, b) šermí, který sám bez toho, aniž by ho k tomu vyzval vrchní rozhodí, upravil nebo vymnil svj materiál pedtím, než vrchní rozhodí vynese rozhodnutí, ztrácí nárok na každé zrušení zásahu (viz.t.35/d). c) pokud se znovu zaal skutený zápas (boj), nemže šermí požadovat zrušení zásahu, který mu byl pisouzen ped uvedeným zahájením boje, d) pro pípadné zrušení zásahu není dležité místo, kde se závada v elektrickém vybavení (vetn materiálu samotných šermí) nachází, e) není nutné, aby se zjištná závada opakovala pi každém zásahu; ale je potebné, aby byla zjištna bez jakýkoliv pochybností alespo jedenkrát samotným vrchním rozhodím bhem zkoušek, které provedl sám, nebo se uskutenily pod jeho dohledem, f) skutenost, že šermí, který byl oznaen za zasaženého, má zlomenou epel, je dvodem na zrušení zásahu, který dostal od svého soupee, krom pípadu, že ke zlomení došlo bezpochyby po zaznamenání zásahu, g) vrchní rozhodí musí být mimoádn pozorný pi nezaznamenaných zásazích nebo neobvykle signalizovaných zásazích pístrojem. Pi opakování tchto nedostatk musí vrchní rozhodí zavolat lena Komise pro elektrickou signalizaci, který je na soutži pítomen nebo technického experta ve služb, aby zjistil, zda materiál odpovídá Pravidlm. h) ve všech pípadech, kdy bude ovení nemožné v dsledku vis major, bude zásah považovaný za pochybný a proto zrušený, i) vyskytnou-li se zásahy na obou stranách, vrchní rozhodí uplatní pravidla podle lánku t.80, j) ve smyslu všeobecných pravidel (viz.t.18), i v pípad, že není zaznamenán žádný zásah, vrchní rozhodí musí zastavit boj ve chvíli, kdy se stane nepehledným a když není schopen analyzovat chod zbraní. II. PLATNOST NEBO PRÁVO ZÁSAHU 1. Úvodní poznámka t.74 Výhradn vrchní rozhodí musí rozhodnout o platnosti nebo právu zásahu pi uplatnní následujících princip a tch, které jsou vlastní pro šavli. 2. Zachování chodu zbraní t.75 a) každý správn vedený útok (viz.t.7) musí být kryt nebo zmaen únikem a chod zbraní musí pokraovat, 25