Přednášky část 6 Úvod do lineární lomové mechaniky

Transkript

1 Přednášky část 6 Úvod do lineární lomové mechniky Miln Růžičk, Josef Jurenk miln.ruzick@fs.cvut.cz

2 Litertur J. unz: Aplikovná lomová mechnik, ČVUT, 005 J. unz: Zákldy lomové mechniky, ČVUT, 000 J. Němec: Prodlužování životnosti konstrukcí předcházení jejich hváriím, Asocice strojních inženýrů v České republice, 1994 J. učer: Úvod do mechniky lomu I : vruby trhliny : nestbilní lom při sttickém ztížení, 1. vyd. Ostrv : Vysoká škol báňská - Technická univerzit Ostrv, 00 J. učer: Úvod do mechniky lomu II : Únv mteriálu, Ostrv : Vysoká škol báňská - Technická univerzit Ostrv, 1994 V. Morvec, D. Pišťáček: Pevnost dynmicky nmáhných strojních součástí, Ostrv : Vysoká škol báňská - Technická univerzit Ostrv, 006 D Broek: Elementry Engineering Frcture Mechnics, 1. ed. Mrtinus Nijhoff Publ., Boston 198 D Broek: The Prcticl Use of Frcture Mechnics, luwer Acdemic Publishers, Dordrecht, The Netherlnds, 1988 Růžičk, M., Fidrnský, J. Pevnost životnost letdel. ČVUT, 000. Růžičk, M., Hnke, M., Rost, M. Dynmická pevnost životnost. ČVUT, Pook, L. Metl Ftigue Wht it is, why it mtters. Springer, 007. D. P. Rooke, D. J. Crtwright: Stress intensity fctors, London, 1976.

3 Metody predikce životnosti Přístup pomocí nominálních npětí (NSA - Nominl Stress Approch) Přístup pomocí lokálních elstických npětí (LESA - Locl Elstic Stress Approch) Přístup pomocí lokálních elsto-plstických npětí deformcí (LPSA - Locl Plstic Stress (Strin) Approch) Přístup využívjící lomové mechniky (FMA - Frcture Mechnics Approch) 3

4 Aktuálnost lomové mechniky Existence trhlin ostrých vrubů U řdy konstrukčních uzlů celků se není možné vyvrovt výskytu trhlin ostrých vrubů z důvodů především technologických ekonomických b/web/index.php?disply_pge= &subitem=1&ee_chpter=3..6

5 Vruby inicice trhlin onstrukční vruby o umístění geometrii rozhoduje konstruktér optimlizce (návrhová etp) kontrol (provoz) Strukturní (technologické) vruby vdy mteriálu lze jen omezeně předem odhlit kvntifikovt - vznikjí vlivem technologických procesů ( odlévání, tváření, tepelné zprcování, td.) nedestruktivní defektoskopická kontrol J. unz: Aplikovná lomová mechnik, ČVUT, 005

6 Lomový proces Vytváření lomových ploch v povodně celistvém mteriálu etp inicice etp šíření trhliny. Houževntost mteriálu schopnost bsorbce energie, resp. schopnost plstické deformce (pohyb dislokcí) vliv krystlogrfické struktury mteriálu, teploty, složení td. Rozdělení lomového procesu Z hledisk energetické náročnosti lomově-mechnické dělení lom křehký lom houževntý Z hledisk frktogrfického frktogrfické dělení lom stěpný trnskrystlické X interkrystlické lom tvárný

7 J. unz: Aplikovná lomová mechnik, ČVUT, 005 Lomový proces řehký lom (z hledisk lomově mechnického) štěpný + trnskrystlický (z frktogrfického hledisk) porušování mezitomových vzeb podél význmných krystlogrfických rovin rovinný + hldký lom jednotlivých zrn jsný lesklý povrch štěpný + interkrystlický (z frktogrfického hledisk) trhlin sleduje hrnice zrn mteriálu

8 Lomový proces Houževntý lom (z hledisk lomově mechnického) Hlvním mechnismem vzniku je nuklece, růst propojování mikroporuch vznikjících n částicích sekundární fáze (inkluze precipitáty) lomy jsou mtné (lomová ploch tvořen tvárnými důlky) tvárný + trnskrystlický (z frktogrfického hledisk) tvrný + interkrystlický (z frktogrfického hledisk) ) c) b) d) J. unz: Aplikovná lomová mechnik, ČVUT, 005 tvárné seprci mteriálu může docházet i v přípdě, že z mkroskopického hledisk je lom málo energetický náročný = ŘEHÝ LOM, plstická deformce je silně loklizován npř. v okolí defektů.

9 Způsoby chrkter porušení ocelových konstrukcí (z pohledu energetického) F F F R R l l l řehké porušení Mikroplstické deformce, predikce okmžiku poruchy je velmi obtížná m/s vzikřehké porušení Zntelné plstické deformce, lesklý lomový povrch s mtnými oblstmi m/s Houževnté porušení Plstické přetvoření ve velkých objemech mteriálu, lomová ploch je vláknitá mtná. 600 m/s Vlstnost dného mteriálu? Pltí vždy?

10 Fktory ovlivňující lomový proces Teplot (s klesjící teplotou roste prvděpodobnost křehkého lomu) TRANZITNÍ TEPLOTA pokles vrubové houževntosti CV. Rychlost ztěžování. J. unz: Aplikovná lomová mechnik, ČVUT, 005

11 Fktory ovlivňující lomový proces Stv npjtosti: jednoosá X prostorová npjtost vliv n velikost plstické oblsti n množství bsorbovné energie. o o o Ztěžovcí síl je v obou přípdech stejná. Hldký vzorek: jednoosá npjtost vytvoření krčku, velké plstické deformce houževntý lom. Vrubovný vzorek: koncentrce npětí ve vrubu mlá plstická oblst elstické okolí brání rdiálnímu zškrcení význmná tečná rdiální npětí n hrnici mezi elstickým plstickým mteriálem vznik trojosé npjtosti původně houževntý mteriál se zčne chovt křehce.

12 Fktory ovlivňující lomový proces Mechnické vlstnosti mteriálu mez kluzu, mez pevnosti td. Technologické vlivy změn vlstností mteriálu tepelnými úprvmi (zušlechťování). Působení okolního prostředí korozní účinky, urychlení degrdce exponovných oblstí mteriálu, rdice, chemické složení.

13 Lineární lomová mechnik Předpokld lineárního chování mteriálu 1) ) Odvození zákldních vzthů vychází z předpokldu lineárního elstického isotropního chování mteriálu. Plstické deformce mlého rozshu je možné při výpočtech dle Lineární lomové mechniky zohlednit pomocí mtemticko-empirických korekcí.

14 Pole npětí deformcí v okolí vrubu trhliny J. unz: Aplikovná lomová mechnik, ČVUT, 005

15 Pole npětí deformcí v blízkosti trhlin y y y x x x Npětí x Npětí y Npětí xy Růžičk J.: MP modelování šíření únvových trhlin, Diplomová práce, 009

16 J. unz: Aplikovná lomová mechnik, ČVUT, 005 TRHLINY LOMOVÁ MECHANIA

17 Názvosloví lomové mechniky Šířk těles W Délk těles L Tloušťk těles B Délk trhliny Čelo trhliny D bod, 3D prostorová křivk Líce trhliny (lícní plochy) Thový mód nmáhání, mód I Rovinný smykový mód nmáhání, mód II Antirovinný smykový mód nmáhání, mód III

18 Módy ztěžování těles s trhlinou Ztím uvžujme pouze elstický stv npjtosti, ideálně ostré čelo trhliny geometricky jednoduchý tvr těles. Pro řešení stvu npjtosti v blízkém okolí čel trhliny se využívá princip superpozice. Výsledné řešení je dáno superpozicí tří zákldních módů (způsobů) nmáhání trhliny. J. unz: Aplikovná lomová mechnik, ČVUT, 005 Thový mód I: růst trhliny je řízen thovou složkou y tenzoru npětí. Rovinný smykový mód II: růst trhliny je řízen smykovou složkou xy tenzoru npětí. Antirovinný smykový mód III: růst trhliny je řízen thovou složkou yz tenzoru npětí.

19 Fktor intenzity npětí Je jednou z nejčstěji používných lomově-mechnických veličin, která popisuje stv npjtosti v blízkosti čel trhliny posouzení stbility trhliny. Zhrnuje jk velikost vnějšího ztížení, tk i zákldní geometrické chrkteristiky těles trhliny. Pro nekonečné těleso z elstického isotropního mteriálu je fktor intenzity npětí definován pro jednotlivé módy nmáhání čel trhliny pomocí vzthů: I II III lim r 0 r 1 r,0 lim r 0 r 1 r,0 lim r 0 xy r 1 r,0. y yz I II III MP MP m mm

20 x y xy r. 0, 0,, RN 0, RD, cos,, 3 cos cos sin,, cos 3 sin sin 1,, cos 3 sin sin 1, r r r r r r r r r r r xy xy z I z I xy I y I x Výpočet pole npětí v blízkosti čel trhliny pro mód I nmáhání pomocí FIN

21 Fktor intenzity npětí Těles/konstrukce konečných rozměrů? Pro nekonečné těleso z elstického isotropního mteriálu I II III 1 1 1

22 Fktor intenzity npětí reálná těles U reálného těles bude pole npětí v okolí trhliny ovlivněno volnými okrji těles reálnými okrjovými podmínkmi. Hodnot FIN je v těchto přípdech ovlivněn geometrickými prmetry, jko jsou: šířk W, nebo délk L pod. (hodnotu kritické velikosti lomovou houževntost povžujeme z invrintní). Fktor intenzity npětí lze potom vyjádřit jko: Funkce Y j, W, L,..., j I, II, respektují konečné rozměry těles oznčují se jko tzv. TVAROVÉ reps. OREČNÍ FUNCE. I II III III, 1 Y, W, L,... I 1 Y, W, L,... II 1 Y, W, L,... Určování tvrových funkcí, resp. -ALIBRACE se provádí různými způsoby. III

23 FIN -klibrce ) metody nlytické (metod npěťových potenciálů) (J.unz) b) metody seminlytické (metod kolokce okrjových podmínek) (J.unz) c) metody numerické (MP) d) metody experimentální (fotoelsticimetrie, odporová tenzometrie, interferometrie, měření poddjnosti) (J.unz) Tvrové funkce lze pro velké množství nejčstěji se vyskytujících geometrických přípdů technické prxe nlézt v příručkách ktlozích.

24 FIN reálné rozměry těles Příkld vlivu okrjových podmínek použití tvrových funkcí bude ukázán n obdélníkovém tělese s jednostrnnou trhlinou. F F Prcovní část těles je geometricky stejná včetně velikosti trhliny L, B, W,. L W F W F L Celková velikost ztěžovcí síly F je v obou přípdech stejná. Těles se liší pouze způsobem zvedení působící síly F. Otázk zní: U kterého těles dojde k lomu dříve, budeme-li sílu F působící n těles součsně zvětšovt?

25 orekční funkce Y Pro nekonečně velké těleso obdélníkového tvru s jednostrnnou trhlinou nmáhnou módem I pltí vzth, ve kterém je již zhrnut vliv volného povrchu v rovině symetrie:. 1 1 I.1 orekční funkce y xy r x

26 orekční funkce Y Pro nekonečně velké těleso obdélníkového tvru s jednostrnnou trhlinou nmáhnou módem I pltí vzth, ve kterém je již zhrnut vliv volného povrchu v rovině symetrie:. 1 1 I.1 V přípdě konečných rozměrů lze fktor intenzity npětí vyjádřit pomocí: I W 1 Y, I

27 I W 1 Y, I kde tvrová funkce Y je dán vzthem: pro ztížení konstntním npětím: Y I W W W 1.7 W W 4, pro ztížení konstntním posuvem: Y I W W 7 W 1 J. unz: Aplikovná lomová mechnik, ČVUT, 005

28 Průběh tvrových funkcí Y W I W 1 Y, I W Pro stejnou zátěžnou sílu, resp. nominální npětí stejné rozměry zkušebního těles vyjdou rozdílné hodnoty fktoru intenzity npětí budeme-li zvyšovt ztížení nstne nestbilní šíření trhliny LOM dříve v tělese s kloubovým uložením

29 D. P. Rooke, D. J. Crtwright: Stress intensity fctors, London, orekční funkce - příkldy

30 Mezní stv - LOM Okmžik lomu je možné vyjádřit pomocí FIN : Ic Y c Veličinu Ic nzýváme lomová houževntost chrkterizuje odpor mteriálu pro vzniku křehkého lomu. Hodnot Ic zvisí n mteriálu okolním prostředí. c du dw σ c σ c c σ c

31 Definice mezního stvu z pohledu LM Mezním stvem konstrukce je oznčován stv, který je z hledisk její funkce (vzhledem ke způsobu provozu, velikosti ztížení, inspekčním prohlídkám) nepřípustný porušení konstrukce lomem. Úkolem lomové mechniky je poskytnout dosttečné podkldy pro predikci mezního stvu tzn. zjištění bezpečného provozu konstrukcí s defekty (trhlinmi). Východiskem je poznávání popis zákonitostí chování (únvových) trhlin defektů. Fktory mjící vliv n chování trhlin, resp. bezpečnost konstrukce s trhlinmi: Vnějšího ztížení (chrkter velikost), zbytkového pnutí, ozn.:. onfigurce trhliny (poloh, tvr, velikost, počet) ozn.:. Tvru rozměrů konstrukce okrjové podm. ozn.: W. Mechnických vlstností mteriálu konstrukce ozn.: E. Okmžitý stv konstrukce ( bezpečnost ) je dán hodnou veličiny F: F F,, W, E

32 F F,, W, E Zákldním poždvkem kldeným n veličinu F je její geometrická invrintnost která umožňuje určit/změřit její kritickou hodnotu F c pomocí jednoduchých zkušebních vzorků využit (přenést) tuto mezní/kritickou hodnotu n reálné konstrukce posouzení bezpečnosti reálných konstrukcí. Pokud je tento postup možný (geometrická invrintnost je splněn), lze F c povžovt z mteriálovou konstntu, lomovou houževntost mteriálu, která chrkterizuje odpor dného mteriálu proti vzniku lomu. F Hodnot F c závisí obecně n: Struktuře mteriálu: ozn. m. N podmínkách ztěžování (teplotě, prostředí, rychlosti deformce td.): ozn. T. F,, W, E Fc,, W, E m T c, Mezního stvu dné konstrukce - nestbilního šíření trhliny - vyrobené z mteriálu (m) ztížené při podmínkách T je dosženo pokud veličin F chrkterizující okmžitý stv této konstrukce s trhlinou vyhovuje nerovnici: F F c F W,, E

33 U houževntých mteriálů s význmným elstoplstickým chováním předchází závěrečné ztrátě stbility trhliny etp stbilního pomlého růstu trhliny. Nestbilní šíření trhliny v těchto přípdech nstává pokud jsou splněny následující podmínky: F F F c F c podmínk nestbilního šíření podmínk stbilního šíření Nejčstěji používné veličiny F pro vyjádření stbility trhliny jsou: Fktor intensity npětí (Stress intensity fctor SIF). Rozevření trhliny (Crck openning displcement) COD. Hncí sílá trhliny G, resp. Riceovův integrál J-integrál. Obecně se tyto veličiny nzývjí kriteri lomové mechniky

34 Důsledky lomové houževntosti Ic jko mteriálové chrkteristiky W W Předpokld, W 1,,3 i, c c1 řivk porušení ci Ic ci c 1 W c3 W c1 c c 3 i, c 3 Ic je tzv. mezní hodnot fktoru intenzity npětí, která se nzývá LOMOVÁ HOUŽEVNATOST

35 Důsledky lomové houževntosti IC jko mteriálové chrkteristiky 1 Vypočteme-li u dvou těles různých tvrů s různým ztížením (mteriál podmínky ztěžování musí být stejné ) stejnou hodnotu lomového kriteri (, G, J, ) n čele trhliny, potom se lze domnívt, že i stv npjtosti v okolí trhliny je srovntelný trhliny se budou chovt stejně. Poznámk: Ukzuje se, že popis stvu npjtosti pomocí jednoho prmetru nemusí být v některých přípdech dosttečný dvouprmetrová lomová mechnik. W V lbortoři změříme hodnotu lomové houževntosti dle příslušné normy v okmžiku, kdy dojde k lomu vzorku. Ic N reálné konstrukci vypočteme hodnotu lomového kriteri (npř. pomocí MP) n čele potenciálně nebezpečné trhliny při provozním ztížení.!!! LOM!!!

36 Energetický přístup ke stnovení lomové houževntosti, resp. Griffitovo energetické řešení Okmžik porušení je dán ktuální energetickou bilncí v tělese. Porušení (křehký lom) může nstt pokud je splněn rovnost mezi uvolněnou deformční energií při vzniku trhliny energií potřebnou n vytvoření nových volných lomových povrchů. 1 E Trhlin o délce lícní plochy nejsou ztíženy pokles npětí n nulu pokles hustoty deformční energie v desce o. Při vzniku trhliny se uvolní deformční energie U, která je využit n tvorbu nových lomových povrchů. U dv v

37 x d d y * x y b Množství uvolněné deformční energie U lze přibližně odhdnout n zákldě úvhy o práci potřebné k uzvření již vzniklé trhliny v ztíženém tělese (předpokld nekonečného těles) princip ekvivlence. lícním plochám trhliny přiložíme tkové npětí *, jehož působením se trhlin uzvře. 1 * * * E E y f y f Práci potřebnou k uzvření trhliny v desce o tloušťce B lze vyjádřit jko: 0 1 f *, d 1 d d * d *d 1 0 E b b x y b B f y x f B y x B U * E B U poloviční ploch elipsy plyne z řešení rozevření trhliny *

38 Definice mezního stvu z pohledu LM N tvorbu nových volných povrchů (lícních ploch) trhliny o velikosti 4Bd musí být dodán energie dw. Zvětší-li se trhlin o délku d, zvětší se uvolněná def. energie U o veličinu: E* d d d d d B U U U U B W d 4 d kde je specifická povrchová energie trhliny. ritický stv nstne v okmžiku, kdy okmžitý přírůstek uvolněné deformční energie du se právě rovná okmžité spotřebě povrchové energie dw. Energetická bilnce se potom vyjádří jko: U W d c W U W U U W d d d d B E B W U d 4 * d d d * Ic c c E

39 W U W dw d du d Pokud bude ktuální délk trhliny v tělese c, je množství uvolněné energie při jejím růstu menší než množství energie potřebné k vytvoření nových lícních ploch k růstu trhliny nedojde, pokud nebude dlší energie přiveden z vnějšku. c Poznámk: d W U U Pokud bude trhlin delší než c, tk nstne její nestbilní šíření, množství energie potřebné pro vznik lomových ploch se je menší, než množství uvolněné deformční energie - desk se poruší bez nároku n dodtečný přísun energie z vnějšku. je specifická povrchová energie trhliny ideálně křehkého těles (sklo). U konstrukčních ocelí je lomová houževntost ovlivněn plstickou deformcí n čele trhliny ke je nutno připočítt plstickou složku pl.

40 σ 1 σ 1 1 σ σ du dw σ c σ c W U LOM W dw d du d σ 1 c W U σ du dw σ c c d U

41 Měření výpočet lomové houževntosti Měření lomové houževntosti je normlizováno, normy ČSN, ASTM. Používá se několik typů zkušebních vzorků, z nichž dv 3PB CT zkušební vzorky jsou zde uvedeny. Rozměry stndrdních zkušebních těles musí vyhovovt poždvků, které zručují zchování podmínek rovinné deformce (dosttečně mlá plstická zón n čele trhliny). Zákldní rozměry zkušebních těles způsob jejich ztěžování stnoví příslušná norm, přičemž stěžejní je tloušťk vzorku B. Zkušební těleso typu CT B Zkušební těleso typu 3PB W B W

42 Zchování podmínek rovinné deformce kontrol rozměrů vzorků po dokončení zkoušky:,5 B R Ic p0,,,5 R U mteriálů s vysokou LH nízkou mezí kluzu, kde splnění podmínek mlé plstické zóny indukuje neúměrně velké rozměry vzorků je LH určován npř. pomocí měření rozevření trhliny CTOD (bude přednášeno později). Ic p0,, W,5 R Ic p0, Minimální tloušťky těles pro měření LH. J. unz: Aplikovná lomová mechnik, ČVUT, 005

43 Nměřená hodnot lomové houževntosti výrzně závisí n poloměru čel vrubu před vlstní zkouškou je v umělém vrubu ještě iniciován únvová trhlin podmínky pro cyklické ztěžování délku předcyklovné trhliny uprvuje příslušná norm. Předcyklování únvové trhliny ideálně ostré čelo trhliny. J. unz: Aplikovná lomová mechnik, ČVUT, 005

44 Při zkoušce je snímán závislost plikovné síly n rozevření trhliny. F FQ Dle mteriálu F B F5 5%tn v F W Závislost síly F n rozevření trhliny v.

45 Pro vyhodnocení lomové houževntosti je nezbytné stnovit kritickou délku trhliny c, při které došlo k lomu, která je určován z mkromorfologie lomové plochy po provedení zkoušky, tedy po rozlomení zkušebního těles. Ve výpočtu LH je uvžován smluvní délk trhliny (způsob vyhodnocení normlizován): J. unz: Aplikovná lomová mechnik, ČVUT, 005

46 Výpočet lomové houževntosti vychází z empiricko-nlytických vzorců, které jsou uvedeny v příslušných normách odpovídjí dnému typu zkušebního vzorku. V prvním kroku je vypočten tzv. provizorní hodnot lomové houževntosti, jejíž správnost je následně ověřován vzhledem k poždvku plnění podmínek rovinné deformce. Není-li poždvek splněn, je nutné uprvit rozměry zkušebního těles, nebo zvolit jinou metodiku měření. Npř. pro zkušební těleso typu CT: Výpočet provizorní lomové houževntosti dle ASTM: Q F Q BW W W W W 14.7 W 5.6 W F. B B.5 Rp Q 0.,.5 Rp Q 0. Ověření předpokldů pro hodnotu Q :, R Q W.5. p0. v W

47 Lomová houževntost jko mteriálová chrkteristik Lomová houževntost Ic obecně závislí n: mteriálu těles (struktur, zrn, td.) chrkteru okolního prostředí teplot, chemické složení (gresivit), td. rychlosti deformce Orientční hodnoty lomové houževntosti konstrukčních mteriálů rozměrech těles Je-li to prvd nejedná se o skutečnou mteriálovou chrkteristiku. J. unz: Aplikovná lomová mechnik, ČVUT, 005

48 Vliv mteriálu jeho struktury Vliv chemického složení, legujících prvků nečistot. Možnosti odběru mteriálu pro výrobu zkušebních vzorků. Vliv struktury mteriálu tvr zprcování polotovru (válcování z tepl vs. válcování z studen), závislost n způsobu místu odběru mteriálu pro zkušební vzorky rozdíl v nměřené lomové houževntosti může být ž několik desítek procent. J. unz: Aplikovná lomová mechnik, ČVUT, 005

49 Vliv ozáření n LH. Vliv teploty n LH. J. unz: Aplikovná lomová mechnik, ČVUT, 005 Vliv teploty prostředí Vliv teploty je popltný chemickému složení mteriálu. U ocelí dochází s růstem teploty k růstu lomové houževntosti poklesu meze kluzu (pltí v oblsti nízkých teplot). Po překročení mezní teploty dochází opět k poklesu lomové houževntosti. U hliníkových niklových slitin se lomová houževntost s klesjící teplotou nemění, nebo může i růst. Agresivní prostředí přispívá ke snižování hodnoty lomové houževntosti díky korozi, vodíkovému křehnutí, rdiční křehnutí td.

50 Vliv rychlosti ztěžování resp. deformce lsické zkoušky lomové houževntosti se odehrávjí při poměrně nízkých rychlostech ztěžování může být povžováno z kvzisttické. V technické prxi jsou všk těles čsto ztěžován podsttně vyššími rychlostmi. Podle rychlosti ztěžování je možné lomovou houževntost rozdělit n (J.unz): Lomovou houževntost při kvzisttickém ztěžování. Lomovou houževntost při rychlém ztěžování. Lomovou houževntost při dynmickém ztěžování. Chování konstrukčních mteriálů vzhledem k rychlosti ztěžování není jednotné, od nprosté nezávislosti ž po význmný pokles lomové houževntosti s rostoucí rychlostí ztěžování. Speciální přípdy jsou řešeny pomocí teorie dynmiky lomu.

51 Vliv rozměrů těles Závislost lomové houževntosti kritické hodnoty lomových kriterií - n rozměrech těles s trhlinou/defektem není v souldu s poždvkem geometrické invrintnosti. Ukzuje se, že hodnot lomové houževntosti dného mteriálu se může měnit především v závislosti n tloušťce těles ozn. B, tedy v závislosti n stvu rovinné deformce, resp. npjtosti. C B min IC B Vliv tloušťky zkušebního vzorku n hodnotu lomové houževntosti.

52 Vliv rozměrů těles Změn lomové houževntosti v závislosti n tloušťce těles může být způsoben: U těles mlé tloušťky převžuje stv rovinné npjtosti, což usndňuje plstické deformce mteriálu tím otupení čel trhliny => vyšší LH. Velikost plstické zóny n čele trhliny může být v podmínkách RN ž 3x větší než v podmínkách RD. Rozdílné stvy npjtosti se projevují změnou mkromorfologie lomové plochy. U rozměrných těles, kde je exponovný velký objem mteriálu se může upltnit teorie nejslbšího článku, kdy s rostoucím objemem mteriálu roste i prvděpodobnost výskytu výrznějšího defektu, který vede k inicici lomu => nižší LH. Uvedená závislost lomové houževntosti n tloušťce nepltí zcel obecně! Problemtik závislosti LH n geometrických rozměrech přichází n pořd dne především v přípdech, kdy je při dimenzování konstrukce nutné plikovt experimentální dt získná n zkušebních vzorcích odlišných velikostí. Mkroskopický vzhled lomové plochy. J. unz: Aplikovná lomová mechnik, ČVUT, 005