PPII-Mezní stav únavové pevnosti

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PPII-Mezní stav únavové pevnosti"

Transkript

1 Mezní stv únvové pevnosti ptří ezi tzv. kuultivní ezní stvy. N rozdíl od okžitých ezních stvů závisí kuultivní stvy nejen n okžité ztěžovcí (deforčně-npěťové) stvu těles, le n celé historii těchto stvů, běhe níž dochází k nevrtný zěná v teriálu těles ke kuulci jeho poškození. Význnou roli u kuultivních ezních stvů hrjí ovlivňující fktory, jko npř. teplot, jkost povrchu těles, cheické působení prostředí, energetická pole pod. Kuultivní ezní stvy lze dále dělit npř. tkto:

2 Příkldy únvových loů při náhání the

3 Etpy únvového procesu z ikroskopického kroskopického hledisk Odpovídjící české teríny: Etp pohyb dislokcí nuklece trhliny růst ikrotrhliny růst krotrhliny Členění z fyzikálního hledisk etp inicice trhliny stbilní růst trhliny nestbilní růst trhliny Členění z technického hledisk etp inicice trhliny etp růstu (šíření) trhliny závěrečné doloení = ezní stv lou = ezní stv únvové pevnosti Klsické přístupy (Wöhler) se nezbývjí vznike, existencí šíření trhliny, le ž ezní stve únvové pevnosti (lou), který ukončuje technický život součásti. Popise chování existující trhliny predikcí jejího šíření se zbývá loová echnik.

4 Mezní stv únvové pevnosti nstává při čsově proěnné náhání deforcích (obvykle při čsově proěnné ztěžování, le nstává někdy i při stcionární nebo jednosěrně rostoucí ztížení vibrce při proudění okolního édi, ohyb z rotce). Závisí n historii ztěžování v důsledku kuulce poškození jednotlivýi zátěžnýi cykly (kity). Čsově proěnné průběhy náhání deforce: deterinistické periodické hronické nehronické neperiodické stochstické stcionární nestcionární Tvr frekvence cyklů nejí obvykle význný vliv n únvové poškození. Při výpočtové hodnocení únvy se čsto tké nebere ohled n pořdí cyklů náhání.

5 Zákldní pretry npěťového cyklu: Střední npětí cyklu: σ Aplitud npětí: Rozkit npětí: σ Dolní npětí cyklu: n in Horní npětí cyklu: Součinitel syetrie: h R x (Shigley používá obojí znčení) / n h in / x Period cyklu: T[s] Zákldní typy cyklů podle součinitele syetrie R: 1. Pulzující v tlku. Míjivý v tlku 3. Střídvý nesyetrický 4. Střídvý syetrický 5. Střídvý nesyetrický 6. Míjivý v thu 7. Pulzující v thu

6 Únvové chrkteristiky závisejí nejen n teriálu, le i n: tvru součásti, velikosti součásti, stvu jkosti povrchu, tepelné echnické zprcování, stvu součásti prostředí (teplot, korozní gresivit) Únvové chrkteristiky tedy jsou: specifické pro součást, specifické pro teriál - zákldní únvové chrkteristiky.

7 Zákldní únvové chrkteristiky: o cyklická křivk σ ε, popsná Rberg-Osgoodový proxiční vzthe ůže vůči sttické křivce σ-ε vykzovt zpevnění nebo zěkčení (odpevnění) K., n p o Wöhlerov křivk (S-N) pltná pro vysokocyklovou únvu (VÚ), určuje ez únvy σ do lou 1 ; oblst čsovné pevnosti se dá popst npř. rovnicí: log N f.log. N. N A Konkrétní pretry křivky pltí vždy pro jistou prvděpodobnost porušení konfidenci. o Mnson-offinov křivk pltná pro nízkocyklovou únvu (NÚ), zobrzuje se v logritických souřdnicích (logε -logn f ); její tetický popis je zložen n elstické plstické složce plitudy přetvoření / f b / f c t, e, p N f N f E Hrnice ezi NÚ VÚ je sluvní, u nás se obvykle bere 10 5 cyklů do lou (v USA nižší, ž 10 3 ). 1 Z únvové porušení lze sluvně povžovt rovněž vznik trhliny definovné velikosti nebo definovný pokles tuhosti vzorku běhe zkoušky vlive šíření trhliny. Závislost celkového přetvoření ε t n počtu cyklů do lou N f se obvykle v litertuře oznčuje jko Mnson-offinov křivk, i když tito utoři nvrhli závislost pouze pro plstickou složku přetvoření t byl do uvedené podoby rozšířen Bsquine Morrowe.

8 Zákldní chrkteristiky se určují pro jednoosou npjtost (th, ohyb, příp. krut - syková npjtost) pro syetrický cyklus (σ = 0, resp. R = -1). Dlšíi únvovýi chrkteristiki pro určení eze únvy u syetrického cyklu (σ > 0) jsou Sithův Highův digr: Sithův Highův R e R R e R

9 Zjednodušené digry podle Serensen (sklon ezních příek funkcí echnických chrkteristik) Sithův Highův R e Úhly γ S, resp. γ H pro konstrukci zjednodušených digrů se určí ze vzthů: tg S 1 tg H Tbulk konstnt ψ pro konstrukci zjednodušených digrů: R [MP] ψ σ 0 0,05 0,1 0, 0,5 ψ τ 0 0 0,05 0,1 0,15 Sithův i Highův digr lze nlogicky sestrojit zjednodušit i pro sykovou složku npětí, index σ se zde vzthuje k digru pro norálová npětí, τ pro syková. R e

10 Jiná používná zjednodušení Highov digru

11 Mtetické vyjádření ezních čr (obálek) vztžené k ezní črá pro oblst trvlé pevnosti koncepci lokálních npětí (obdobně lze forulovt i pro čsovnou pevnost koncepci noinálních npětí). Soderberg (lineární) veli konzervtivní, vylučuje plstické deforce. e e R R 1 Osttní kritéri by ěl být používán v kobinci s Lngerovou příkou pro vyloučení plstických deforcí (NÚ). Goodn (lineární) R R 1 Gerber (prbolické) 1 R R ASME (eliptické) 1 R Serensen (skript PPII, obr. 171) příp. zjednodušený vzth Vhodnost jednotlivých kritérií závisí n typu teriálu lze posoudit jedině porovnání s experientálníi výsledky.

12 Zjednodušený Highův digr (proxice dle Goodn) rozšířený n tlkovou oblst (σ < 0) Pozn.: Toto zjednodušení neuvžuje příznivý vliv záporných středních npětí (tlku), pokud při sečtení se zápornou plitudou (největší bsolutní velikost npětí běhe cyklu) nedochází k plstický deforcí. V relitě i záporná střední npětí ovlivňují ez únvy existují přístupy, které to zohledňují.

13 Výpočtové hodnocení MS únvové pevnosti Přehled koncepcí pro posuzování nesvřovných konstrukcí 1. Koncepce noinálních npětí jednostupňové deterinistické náhání (konstntní plitud střední hodnot npětí) trvlá pevnost (pro neoezenou životnost) jednoosá npjtost rovinná npjtost čsovná pevnost (pro oezenou životnost) vícestupňové deterinistické náhání (několik různých typů cyklů npětí) náhodné (stochstické) náhání (proěnná plitud npětí) při jednoosé npjtosti. Koncepce lokálních npětí deforcí koncepce lokálních elstických npětí koncepce lokálních elsto-plstických npětí deforcí pro čsovnou pevnost v oblsti NÚ Neuberov koncepce koncepce ekvivlentní energie (Molski Glink) řd dlších koncepcí 3. Koncepce loové echniky koncepce popisující stbilní růst trhliny

14 Koncepce noinálních npětí - pro trvlou pevnost Souěrný střídvý cyklus npětí jednoosá npjtost. Podínk ezního stvu únvy je následně součinitel bezpečnosti *, no, k,no - plitud noinálního npětí, * * nebo, no - ez únvy součásti s vrube při syetrické střídvé cyklu, - horní npětí cyklu, h,no * h - ez únvy součásti s vrube (horní npětí) při íjivé cyklu. k * h, kde Ob vzthy pro bezpečnost (počítnou z plitud nebo horních npětí cyklu) jsou rovnocenné v přípdě proporcionálního ztěžování přetěžování (poěr plitudy střední hodnoty npětí se běhe ztěžovcího procesu neění). Při ztěžování neproporcionální dávjí různé hodnoty následně se liší tké doporučené hodnoty bezpečnosti. h, no

15 Meze únvy se určí buď experientálně pro dnou součást s vrube, nebo stnoví z eze únvy vzorku bez vrubu s příslušnýi korekcei: * v * Součinitele vrubu je tedy snižován únvová pevnost (nopk u koncepce lokálních npětí se součinitele vrubu zvyšuje působící npětí). Zde ez únvy hldkého vzorku bez vrubu v součinitel vlivu velikosti ( v 1) součinitel vlivu jkosti povrchu ( 1) součinitel vrubu ( 1 ) Součinitele velikosti jkosti povrchu se určují n zákldě epirických vzthů digrů, které lze dohledt v litertuře.

16 Součinitel vrubu β lze vyjádřit ze součinitele tvru (koncentrce npětí) α různýi způsoby, npř.: Heywoodový vzthe 1 1 r 1 1 Podle Neuber ze vzthu 1 r V obou přístupech se pretr resp. určuje n zákldě experientů. Tké lze využít vrubové citlivosti q definovné vzthe: z čehož plyne 1 q 1 q 1 1

17 Pokud vyjádříe vrubovou citlivost q z Neuberov vzthu, dostnee (Shigley, rovnice 7-33, s. 354) 1 1 q 1 1 r Vrubová citlivost byl pro některé teriály zprcován do grfů (npř. Shigley, obr. 7-0, s. 353) Grf lze pro oceli proxiovt Neuberovou rovnicí, pokud z pretr dosdíe (Shigley, rov. 7-34, s. 354) ,38 0,5 10 R 0, R 0, R

18 Pro nesyetrické cykly se použije Highův digr. Obvykle se sestrojuje přío pro součást, volb jeho zjednodušení závisí předevší n dostupnosti experientálních údjů pro dný teriál. Při koncepci noinálních npětí použijee v rovnicích popisujících ezní obálky zjednodušeného Highov digru nísto. * Digry se obvykle vykreslují pro trvlou pevnost (jk bylo ukázáno), le je ožné je použít i pro čsovnou pevnost v oblsti vysokocyklové únvy. Podle použité koncepce posouzení poto jko ezní hodnoty v oblsti trvlé pevnosti vystupují ezní vrubové npětí. Je to ezní hodnot npětí v kořeni vrubu součásti při níž dojde k únvovéu porušení. Použije se v koncepci lokálních elstických npětí. * ez únvy součásti s vrube. Má chrkter noinálního npětí (tj. npětí určeného poocí eleentárních vzthů pružnosti pevnosti) 3, použije se v koncepci noinálních npětí. 3 Určuje se obvykle v průřezu vzdálené neovlivněné vrube, někdy le též v průřezu oslbené vrube!

19 Z Highov (Sithov) digru lze s použití Serensenov zjednodušení ezní obálky odvodit z předpokldu proporcionálního (poěr plitudy střední hodnoty npětí se běhe ztěžovcího procesu neění) průběhu ztěžování přetěžování následující vzthy pro součinitel bezpečnosti: e k * * * nebo e k * * * kde σ e (τ e ) předstvuje plitudu ekvivlentního syetrického cyklu se stejnou bezpečností, kterou lze určit tké poocí zjednodušených vzthů: e nebo e. Pro jiná zjednodušení Highov digru dostnee nlogicky pro plitudu ekvivlentního syetrického cyklu vzthy: Soderberg: e e R k k R 1 e e R Goodn: R k k R 1 e R

20 Nelineární proxice Highov digru neuožňují použití ekvivlentní plitudy npětí. U kritéri ASME lze vyjádřit prostou bezpečnost pro nesyetrický cyklus ve tvru: 1 1 R k R k k U Gerberov (prbolického) kritéri již jednoduché explicitní vyjádření prosté bezpečnosti není ožné, její hodnot se získá řešení kvdrtické rovnice: 1 R k k

21 V přípdě ztěžování neproporcionálního (při ztěžování není příá úěrnost ezi střední npětí plitudou, ztěžovcí dráh v grfické znázornění je křivočrá) již nelze bezpečnost určovt z poěru horních npětí, le npř. z Highov digru se zohlednění ztěžovcí přetěžovcí dráhy: OM k, OP kde OM - délk ztěžovcí přetěžovcí dráhy z počátku do ezního bodu M, OP - délk ztěžovcí dráhy z počátku do provozního bodu P. Pro některé ztěžovcí přetěžovcí dráhy ohou být výsledné hodnoty bezpečnosti podsttně odlišné od vzthu pltného pro proporcionální (prosté) ztěžování. Pokud pro určení těchto bezpečností použijee Sithův digr, budou se výsledné hodnoty lišit od bezpečností určených z Highov digru. V prxi se pro ně proto používjí odlišné doporučené hodnoty bezpečnosti.

22 Bezpečnost při kobinovné náhání U kobinovného náhání prutů (pokud vzniká prutová npjtost s nenulovou norálovou i sykovou složkou npětí) vychází určení bezpečnosti z grfického vyjádření ezní křivky v souřdnicích τ, σ (viz obr.). Pro proporcionální ztěžování lze počítt bezpečnost zvlášť pro norálové npětí (k σ ) pro sykové npětí (k τ ); pro výslednou bezpečnost se pk z grfického znázornění dá odvodit vzth k k k. k k V přípdě ztěžování neproporcionálního (při ztěžování není příá úěrnost ezi norálovou sykovou složkou npětí, ztěžovcí dráh v grfické znázornění je křivočrá) již nelze bezpečnost určovt uvedený postupe, le podobně jko u Highov digru z grfického vyjádření poěru přetěžovcí ztěžovcí dráhy.

23 Algoritus pro posouzení bezpečnosti koncepcí noinálních npětí (pltí pro trvlou pevnost) 1. Anlýz průběhů VVU v prutech v čse - N(t), T(t), M o (t), M k (t).. Určení čsových průběhů npětí σ(t) τ(t) v nebezpečných bodech nebezpečných průřezů určení zákldních pretrů kitů npětí (σ, σ τ, τ ) pro všechny nebezpečné body. * * 3. Určení eze únvy součásti, sestrojení příslušných Highových digrů (pokud jsou σ, τ nenulové). 4. Do digru zkreslit prcovní bod P (se souřdnicei σ P, σ P, resp. τ P, τ P ) stnovit (odhdnout) ztěžovcí přetěžovcí dráhu. 5. Pro proporcionální ztěžování přetěžování stnovit bezpečnosti pro norálovou sykovou složku npětí k σ, k τ podle vzorců pro zvolenou proxici Highov digru. Výslednou bezpečnost (z podínky proporcionlity ezi norálovou sykovou složkou npětí) k. k pk určíe ze vzthu k k k 6. Pro jiné ztěžovcí dráhy (proěnný poěr ezi střední npětí plitudou /nebo ezi norálový sykový npětí) určíe bezpečnost n zákldě příslušného grfu; ezní hodnoty určíe jko souřdnice průsečíků ztěžovcí dráhy v grfu s příslušnou ezní křivkou. 7. Vyhodnocení bezpečnosti: k >1 - neoezená životnost; k < 1 - čsově oezená životnost 8. Aby bylo dosženo neoezené životnosti, nesí docházet k lokální plstický deforcí (vznik NÚ). Je-li plitud npětí u pulzujících cyklů lá vůči střední hodnotě, je třeb kontrolovt i n xiální npětí podle podínky plsticity, což většin zjednodušujících přístupů opoíjí. k k k red h k 4 h

24 Čsovná pevnost pro konstntní plitudu npětí syetrický cyklus Rovnice šiké větve Wöhlerovy křivky N x x x N Nz

25 pro nesyetrický cyklus npětí Pro VÚ je ožné podobně jko u koncepce noinálních npětí pro trvlou pevnost n zákldě zjednodušených Highových digrů trnsforovt nesyetrický cyklus npětí (σ > 0) n fiktivní syetrický cyklus s plitudou σ f vykzující stejnou bezpečnost. Npř. při využití Serensenov zjednodušení Highov digru dostnee títo postupe následující vzthy pro plitudu fiktivního syetrického cyklu: f, f Pro NÚ je ožno použít odifikovný vzth Mnson-offinův: / f k b / c t N f f N f E kde k je dlší teriálový pretr; pokud neáe pro dný teriál k dispozici experientální dt o vlivu středního npětí n ez únvy, použijee (podle Morrow) hodnotu k =1. Pozn.: V prxi se používjí i dlší přístupy k hodnocení nesyetrických cyklů npětí, jko npř. SWT (Sith-Wtson-Topper). Tkto získný fiktivní syetrický cyklus pk dále hodnotíe stejný postupe jko reálné syetrické cykly.

26 Náhání s proěnnou plitudou npětí (jednoosá npjtost) 1. Postup pro několik různých konstntních plitud npětí - hypotéz lineární kuulce poškození (Plgren-Miner) Tento přístup je zložen n předpokldu, že dílčí poškození ΔD i, způsobené skupinou zátěžných cyklů (s přibližně stejnýi pretry) je dáno poěre počtu cyklů v této skupině n i ku počtu cyklů do porušení ni N f i, pltnéu pro tuto skupinu cyklů: Di N Únvové porušení nstává tehdy, když celkové poškození všei skupini cyklů D Nf dosáhne hodnoty c, která se určuje n zákldě experientů; pokud nejsou k dispozici, použijee teoretickou hodnotu c=1. elkové poškození se stnovuje jko součet dílčích poškození jednotlivýi skupini cyklů, tkže s s ni podínku porušení lze psát ve tvru: DNf Di c N fi i1 i1 Pro plikci Wöhlerovy křivky se dá vzth uprvit do následujícího tvru: s 1 ni c i. N i1 fz c kde N fz je počet cyklů odpovídjící ezi únvy. Exponent (je vždy kldný) se vzthuje ke sklonu Wöhlerovy křivky (příky v logritických souřdnicích). fi

27 . Náhání se stochstický průběhe npětí (jednoosá npjtost). Posouzení životnosti vyžduje dekopozici náhodného průběhu ztěžování (npětí) n jednotlivé skupiny zátěžných cyklů (viz obr.). Z používných etod jsou nejčstější etod stékání deště ("rinflow ethod") rezervoárová etod ( reservoir ethod ).

28 Metod stékání deště

29 Koncepce lokálních elstických npětí PPII-Mezní stv únvové pevnosti Záklde této koncepce je určení střídvého npětí (plitudy, příp. středního npětí) v kořeni vrubu posuzovné součásti z předpokldu pltnosti Hookov zákon v celé rozshu ztěžování. Tto plitud vrubového npětí ůže předstvovt,vr teor ze znlosti součinitele tvru plitudy noinálního npětí,vr buď plitudu npětí stnovenou teoretický výpočte, která ůže být stnoven teor,no výpočte etodou konečných prvků,vr teor,mkp nebo efektivní plitudu npětí stnoven,vr ef, chrkterizující proces únvového porušení, která ůže být ze znlosti součinitele vrubu plitudy noinálního npětí,vr ef,mkp z etody konečných prvků redukce n vrubovou citlivost teriálu,vr,mkp Zde součinitel n G 1 vyjdřuje podpůrný vliv grdientu npětí. Podínk vzniku únvového porušení,vr ef ef,no n G

30 Koncepce lokálních elsto-plstických npětí deforcí- pro NÚ 1. Koncepce plstické redistribuce npětí podle Neuber Pro jednosěrné ztěžování odvodil Neuber v roce 1968 výrz H H H součinitel tvru určen pro elstickou npjtost z předpokldu pltnosti Hookov zákon; (čstěji se píše pouze ) H npětí určené z předpokldu pltnosti Hookov zákon v celé rozshu ztěžování, obvykle se oznčuje jko hookovské npětí (někdy tké lineární nebo elstické). no součinitel koncentrce npětí součinitel koncentrce deforce no no skutečné npětí v kořeni vrubu (lokální npětí v kořeni vrubu) (locl true notch stress)

31 Po doszení neboli no no PPII-Mezní stv únvové pevnosti no H no no konst. E E To je rovnice rovnoosé hyperboly v souřdnicové soustvě. Pozn.: Bylo zde uvžováno (což nebývá obvykle zdůrzňováno), že noinální npětí deforce jsou v elstické oblsti no plti pro ně Hookeův zákoni: no Shor uvedené bylo odvozeno pro jednosěrně rostoucí ztížení. Později bylo experientálně prokázáno, že to ůže být použito i pro ztěžování cyklické. ) Nultý půlcyklus (O 1) Jedná se v podsttě o jednosěrné ztížení z počátku do bodu 1. Hledáe průsečík rovnoosé hyperboly s cyklickou deforční křivkou: E

32 Rovnice hyperboly s počátke v bodě 0: h,no H hh hh E E Rovnice cyklické deforční křivky: h h h E K 1/ n Dostnee tk horní npětí h horní deforci h. b) Následný půlcyklus (1 ) Jedná se o odlehčování z bodu 1 do bodu. Hledáe průsečík rovnoosé hyperboly s počátke v bodě O 1 s větví hysterezní syčky. Rovnice hyperboly s počátke v bodě O 1 : Rovnice větve hysterezní syčky: H no H E 1/ n t E K Řešení (nuerický) uvedených rovnic dostnee rozkit npětí rozkit celkové deforce t příp. plitudu celkové deforce ε t. Z Mnson-offinovy křivky se poto určí odhd počtu cyklů do porušení. Tento odhd je ve srovnání se skutečností obvykle konzervtivní. Pozn.: Bylo nvrženo více než deset různých odifikcí původní Neuberovy koncepce. E,

33 . Koncepce ekvivlentní energie (energetické kriteriu Molski-Glink) je zloženo n předpokldu stejné hodnoty izovoluické ěrné energie npjtosti (energie zěny tvru) pro lineárně elstické elsticko-plstické deforce. 1, l., l. d 0 Výpočet ε je pro ob uvedené přístupy ožný nuerickýi etodi. Hodnoty plitudy přetvoření vypočtené poocí kriteri Molski-Glink jsou nižší než u Neuberov přístupu, dostáváe tedy vyšší počty cyklů do lou lepší shodu s relitou.

34 3. Využití MKP pro stnovení elsto-plstických deforcí Metod konečných prvků (MKP) uožňuje vypočítt plitudu přetvoření pro jkýkoli tvr těles elsticko-plstický odel teriálu. Mxiální hodnot (obvykle ve vrubu) se pk použije v Mnson- offinově křivce pro odhd počtu cyklů do porušení. Všechny uvedené koncepce pro oezenou životnost jsou zde uvedeny pro jednoosou npjtost ( pro nesyetrické cykly npětí přetvoření). Mohou být forulovány tké pro víceosou npjtost, to jk pro proporcionální, tk i neproporcionální náhání.

35 Pro obecnou prostorovou npjtost nesyetrický cyklus dosud neexistují obecné stndrdy posuzování. Aktuální inforce dtbáze lze nlézt npř. n následujících odkzech:

Přednášky část 3. Únavové křivky a faktory, které je ovlivňují pokračování. Únavové křivky deformace

Přednášky část 3. Únavové křivky a faktory, které je ovlivňují pokračování. Únavové křivky deformace Přednášky část 3 Únvové křivky ktory, které je ovlivňují pokrčování Únvové křivky deorce Miln Růžičk echnik.s.cvut.cz iln.ruzick@s.cvut.cz 1 Vliv středního npětí Hronické ztěžování plitud npětí: střední

Více

Základní principy fyziky semestrální projekt. Studium dynamiky kladky, závaží a vozíku

Základní principy fyziky semestrální projekt. Studium dynamiky kladky, závaží a vozíku Zákldní principy fyziky seestrální projekt Studiu dyniky kldky, závží vozíku Petr Luzr I/4 008/009 Zákldní principy fyziky Seestrální projekt Projekt zdl: Projekt vyprcovl: prof. In. rntišek Schuer, DrSc.

Více

PRUŽNOST A PLASTICITA

PRUŽNOST A PLASTICITA PRUŽOST A PLASTICITA Ing. Lenk Lusová LPH 407/1 Povinná litertur tel. 59 732 1326 lenk.lusov@vs.cz http://fst10.vs.cz/lusov http://mi21.vs.cz/modul/pruznost-plsticit Doporučená litertur Zákldní typy nmáhání

Více

25 Měrný náboj elektronu

25 Měrný náboj elektronu 5 Měrný náboj elektronu ÚKOL Stnovte ěrný náboj elektronu e výsledek porovnejte s tbulkovou hodnotou. TEORIE Poěr náboje elektronu e hotnosti elektronu nzýváe ěrný náboj elektronu. Jednou z ožných etod

Více

Ohýbaný nosník - napětí

Ohýbaný nosník - napětí Pružnost pevnost BD0 Ohýbný nosník - npětí Teorie Prostý ohb, rovinný ohb Při prostém ohbu je průřez nmáhán ohbovým momentem otáčejícím kolem jedné z hlvních os setrvčnosti průřezu, obvkle os. oment se

Více

Pístový efekt výtahů ve stavebních objektech

Pístový efekt výtahů ve stavebních objektech Pístový efekt výthů ve stvebních objektech Ing. Jiří Pokorný, Ph.D. Hsičský záchrnný sbor Morvskoslezského krje úzení odbor Opv Těšínská 39, 746 01 Opv e-il: jiripokorny@ujil.cz Klíčová slov Pístový efekt,

Více

Dynamická pevnost a životnost Lokální přístupy

Dynamická pevnost a životnost Lokální přístupy DPŽ Hrubý Dynmická pevnost životnost Lokální přístupy Miln Růžičk, Jose Jurenk, Zbyněk Hrubý mechnik.s.cvut.cz zbynek.hruby@s.cvut.cz DPŽ Hrubý Metody predikce únvového život DPŽ Hrubý 3 Výpočtový odhd

Více

3. Kvadratické rovnice

3. Kvadratické rovnice CZ..07/..08/0.0009. Kvdrtické rovnice se v tetice oznčuje lgebrická rovnice druhého stupně, tzn. rovnice o jedné neznáé, ve které neznáá vystupuje ve druhé ocnině (²). V zákldní tvru vypdá následovně:

Více

Přednášky část 2 Únavové křivky a únavová bezpečnost

Přednášky část 2 Únavové křivky a únavová bezpečnost DPŽ 1 Přednášky čát 2 Únvové křivky únvová bezpečnot Miln Růžičk mechnik.f.cvut.cz miln.ruzick@f.cvut.cz DPŽ 2 Únvové křivky npětí (tre-life curve S-N curve) DPŽ 3 Hitorie únvy mteriálu 19. toletí rozvoj

Více

Téma Přetvoření nosníků namáhaných ohybem

Téma Přetvoření nosníků namáhaných ohybem Pružnost plsticit,.ročník bklářského studi Tém Přetvoření nosníků nmáhných ohbem Zákldní vth předpokld řešení Přetvoření nosníků od nerovnoměrného oteplení etod přímé integrce diferenciální rovnice ohbové

Více

. Potom (2) B pro danou periodickou funkci f ( ) x se nazývá Fourierova analýza.

. Potom (2) B pro danou periodickou funkci f ( ) x se nazývá Fourierova analýza. Učební text k přednášce UFY Fourierov nlýz, Fourierov trnsforce nhronické periodické vlny Fourierov nlýz Fourierův teoré: Funkce f ( x ) s prostorovou periodou ůže být rozvinut do řdy hronických funkcí

Více

Přednášky část 8 Analýza provozních zatížení a hypotézy kumulace poškození

Přednášky část 8 Analýza provozních zatížení a hypotézy kumulace poškození DPŽ Přednášky část 8 Anlýz provozních ztížení hypotézy kumulce poškození Mln Růžčk mechnk.fs.cvut.cz mln.ruzck@fs.cvut.cz DPŽ Anlýz dynmckých ztížení DPŽ 3 Hrmoncké ztížení x(t) přes soubor relzcí t t

Více

Přednášky část 2 Únavové křivky a únavová bezpečnost

Přednášky část 2 Únavové křivky a únavová bezpečnost DPŽ 1 Přednášky čát 2 Únvové křivky únvová bezpečnot Miln Růžičk mechnik.f.cvut.cz miln.ruzick@f.cvut.cz DPŽ 2 Únvové křivky npětí (tre-life curve S-N curve) DPŽ 3 Hitorie únvy mteriálu 19. toletí rozvoj

Více

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123TVVM homogenizace (směšovací pravidla)

KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE. 123TVVM homogenizace (směšovací pravidla) KATEDRA MATERIÁLOVÉHO INŽENÝRSTVÍ A CHEMIE 23TVVM hoogenizce (sěšovcí prvidl) Hoogenizce Stvební teriály sou z hledisk zstoupení doinntních složek několikfázové systéy: Dvoufázové trice, vzduch (póry)

Více

Dynamická pevnost a životnost Přednášky - základy

Dynamická pevnost a životnost Přednášky - základy DPŽ Hrubý Dynmická pevnost životnost Přednášky - zákldy Miln Růžičk, Jose Jurenk, Zbyněk Hrubý mechnik.s.cvut.cz zbynek.hruby@s.cvut.cz DPŽ Hrubý Podkldy mechnik.s.cvut.cz/predmety/dpz přednáškové podkldy

Více

Lineární nerovnice a jejich soustavy

Lineární nerovnice a jejich soustavy teorie řešené úlohy cvičení tipy k mturitě výsledky Lineární nerovnice jejich soustvy Víš, že pojem nerovnice není opkem pojmu rovnice? lineární rovnice má většinou jediné řešení, kdežto lineární nerovnice

Více

Laboratorní práce č. 6 Úloha č. 5. Měření odporu, indukčnosti a vzájemné indukčnosti můstkovými metodami:

Laboratorní práce č. 6 Úloha č. 5. Měření odporu, indukčnosti a vzájemné indukčnosti můstkovými metodami: Truhlář Michl 3 005 Lbortorní práce č 6 Úloh č 5 p 99,8kP Měření odporu, indukčnosti vzájemné indukčnosti můstkovými metodmi: Úkol: Whetstoneovým mostem změřte hodnoty odporů dvou rezistorů, jejich sériového

Více

M A = M k1 + M k2 = 3M k1 = 2400 Nm. (2)

M A = M k1 + M k2 = 3M k1 = 2400 Nm. (2) 5.3 Řešené příkldy Příkld 1: U prutu kruhového průřezu o průměrech d d b, který je ztížen kroutícími momenty M k1 M k2 (M k2 = 2M k1 ), viz obr. 1, vypočítejte rekční účinek v uložení prutu, vyšetřete

Více

Posouzení stability svahu

Posouzení stability svahu Verifikční nuál č. 3 Aktulizce 04/016 Posouzení stbility svhu Progr: Soubor: Stbilit svhu Deo_v_03.gst V toto verifikční nuálu je uveden ruční výpočet posouzení stbility svhu posouzení stbility svhu zbezpečeného

Více

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 7 Z GEODÉZIE 1

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 7 Z GEODÉZIE 1 SYLABUS PŘEDNÁŠKY 7 Z GEODÉZIE 1 (Souřdnicové výpočty) 1 ročník bklářského studi studijní progrm G studijní obor G doc Ing Jromír Procházk CSc listopd 2015 1 Geodézie 1 přednášk č7 VÝPOČET SOUŘADNIC JEDNOHO

Více

Posuďte oboustranně kloubově uložený sloup délky L = 5 m, který je centricky zatížen silou

Posuďte oboustranně kloubově uložený sloup délky L = 5 m, který je centricky zatížen silou Příkld 1: SPŘAŽEÝ SLOUP (TRUBKA VYPLĚÁ BETOE) ZATÍŽEÝ OSOVOU SILOU Posuďte oboustrnně kloubově uložený sloup délk L 5 m, který je entrik ztížen silou 1400 kn. Sloup tvoří trubk Ø 45x7 z oeli S35 vplněná

Více

České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní. Pevnost a životnost Jur I. Pevnost a životnost. Jur I

České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní. Pevnost a životnost Jur I. Pevnost a životnost. Jur I 1/49 Pevnost životnost Jur I Miln Růžičk, Josef Jurenk, Zbyněk Hrubý Poděkování: Děkuji prof. Ing. Jiřímu Kunzovi, CSc z lskvé svolení s využitím některých obrázků z jeho knihy Aplikovná lomová mechnik,

Více

Souhrn základních výpočetních postupů v Excelu probíraných v AVT 04-05 listopad 2004. r r. . b = A

Souhrn základních výpočetních postupů v Excelu probíraných v AVT 04-05 listopad 2004. r r. . b = A Souhrn zákldních výpočetních postupů v Ecelu probírných v AVT 04-05 listopd 2004. Řešení soustv lineárních rovnic Soustv lineárních rovnic ve tvru r r A. = b tj. npř. pro 3 rovnice o 3 neznámých 2 3 Hodnoty

Více

Příklad 22 : Kapacita a rozložení intenzity elektrického pole v deskovém kondenzátoru s jednoduchým dielektrikem

Příklad 22 : Kapacita a rozložení intenzity elektrického pole v deskovém kondenzátoru s jednoduchým dielektrikem Příkld 22 : Kpcit rozložení intenzity elektrického pole v deskovém kondenzátoru s jednoduchým dielektrikem Předpokládné znlosti: Elektrické pole mezi dvěm nbitými rovinmi Příkld 2 Kpcit kondenzátoru je

Více

Při výpočtu obsahu takto omezených rovinných oblastí mohou nastat následující základní případy : , osou x a přímkami. spojitá na intervalu

Při výpočtu obsahu takto omezených rovinných oblastí mohou nastat následující základní případy : , osou x a přímkami. spojitá na intervalu Geometrické plikce určitého integrálu Osh rovinné olsti Je-li ploch ohrničen křivkou f () osou Při výpočtu oshu tkto omezených rovinných olstí mohou nstt následující zákldní přípd : Nechť funkce f () je

Více

2.1 - ( ) ( ) (020201) [ ] [ ]

2.1 - ( ) ( ) (020201) [ ] [ ] - FUNKCE A ROVNICE Následující zákldní znlosti je nezbytně nutné umět od okmžiku probrání ž do konce studi mtemtiky n gymnáziu. Vyždováno bude porozumění schopnost plikovt ne pouze mechnicky zopkovt. Některé

Více

2002 Katedra obecné elektrotechniky FEI VŠB-TU Ostrava Ing.Stanislav Kocman

2002 Katedra obecné elektrotechniky FEI VŠB-TU Ostrava Ing.Stanislav Kocman STEJNOSĚRNÉ STROJE 1. Princip činnosti stejnosměrného stroje 2. Rekce kotvy komutce stejnosměrných strojů 3. Rozdělení stejnosměrných strojů 4. Stejnosměrné generátory 5. Stejnosměrné motory 2002 Ktedr

Více

Rovinná napjatost tenzometrická růžice Obsah:

Rovinná napjatost tenzometrická růžice Obsah: 5. leke Rovinná npjtost tenzometriká růžie Osh: 5. Úvod 5. Rovinná npjtost 5. Tenzometriká růžie 4 5.4 Posouzení přípustnosti nměřenýh hodnot deforme resp. vyhodnoenýh npět 7 strn z 8 5. Úvod Při měření

Více

URČITÝ INTEGRÁL FUNKCE

URČITÝ INTEGRÁL FUNKCE URČITÝ INTEGRÁL FUNKCE Formulce: Nším cílem je určit přibližnou hodnotu určitého integrálu I() = () d, kde předpokládáme, že unkce je n intervlu, b integrovtelná. Poznámk: Geometrický význm integrálu I()

Více

26. listopadu a 10.prosince 2016

26. listopadu a 10.prosince 2016 Integrální počet Přednášk 4 5 26. listopdu 10.prosince 2016 Obsh 1 Neurčitý integrál Tbulkové integrály Substituční metod Metod per-prtes 2 Určitý integrál Geometrické plikce Fyzikální plikce K čemu integrální

Více

Přednášky část 6 Úvod do lineární lomové mechaniky

Přednášky část 6 Úvod do lineární lomové mechaniky Přednášky část 6 Úvod do lineární lomové mechniky Miln Růžičk, Josef Jurenk miln.ruzick@fs.cvut.cz Litertur J. unz: Aplikovná lomová mechnik, ČVUT, 005 J. unz: Zákldy lomové mechniky, ČVUT, 000 J. Němec:

Více

x + F F x F (x, f(x)).

x + F F x F (x, f(x)). I. Funkce dvou více reálných proměnných 8. Implicitně dné funkce. Budeme se zbývt úlohou, kdy funkce není zdná přímo předpisem, který vyjdřuje závislost její hodnoty n hodnotách proměnných. Jeden z možných

Více

DERIVACE A INTEGRÁLY VE FYZICE

DERIVACE A INTEGRÁLY VE FYZICE DOPLŇKOVÉ TEXTY BB0 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ DERIVACE A INTEGRÁLY VE FYZICE Obsh Derivce... Definice derivce... Prciální derivce... Derivce vektorů... Výpočt derivcí... 3 Algebrická

Více

Technická kybernetika. Regulační obvod. Obsah

Technická kybernetika. Regulační obvod. Obsah Akdemický rok 6/7 Připrvil: Rdim Frn echnická kybernetik Anlogové číslicové regulátory Stbilit spojitých lineárních systémů Obsh Zákldní přenosy regulčního obvodu. Anlogové regulátory. Číslicové regulátory.

Více

ZEMNÍ TLAKY. Princip určování: teorie mezní rovnováhy, rovinná úloha, předpoklad rovinných kluzných ploch

ZEMNÍ TLAKY. Princip určování: teorie mezní rovnováhy, rovinná úloha, předpoklad rovinných kluzných ploch Druhy!"tlk v klidu S r!"ktivní zemní tlk S!"psivní odpor S p ZEMNÍ TLAKY Obr.. Druhy zemních tlků ) tlk zeminy v klidu, b) ktivní zemní tlk, c) psivní zemní odpor, d) závislost velikosti zemního tlku od

Více

KŘIVKOVÉ INTEGRÁLY. Křivka v prostoru je popsána spojitými funkcemi ϕ, ψ, τ : [a, b] R jako množina bodů {(ϕ(t), ψ(t), τ(t)); t

KŘIVKOVÉ INTEGRÁLY. Křivka v prostoru je popsána spojitými funkcemi ϕ, ψ, τ : [a, b] R jako množina bodů {(ϕ(t), ψ(t), τ(t)); t KŘIVKOVÉ INTEGRÁLY Má-li se spočítt npř. spotřeb betonu n rovný plot s měnící se výškou, stčí spočítt integrál z této výšky podle zákldny plotu. o když je le zákldnou plotu nikoli rovná úsečk, le křivá

Více

Pružnost a plasticita II

Pružnost a plasticita II Pružnost plsticit II. ročník klářského studi doc. In. Mrtin Krejs, Ph.D. Ktedr stvení mechnik Řešení nosných stěn pomocí Airho funkce npětí inverzní metod Stěnová rovnice ΔΔ(, ) Stěnová rovnice, nzývná

Více

HYDROMECHANIKA. Požadavky ke zkoušce: - zápočet Zkouška: písemný test (příklady) + ev. ústní

HYDROMECHANIKA. Požadavky ke zkoušce: - zápočet Zkouška: písemný test (příklady) + ev. ústní HYDROMECHANIKA Rozsh : /1 z, zk, semestr: 3 Ktedr vodního hospodářství environmentálního modelování Grnt předmětu: Rdek Roub FŽP MCEV II, D439 Tel.: 4 38 153, 737 483 840, e-mil: roub@fzp.czu.cz Konzultční

Více

6. a 7. března Úloha 1.1. Vypočtěte obsah obrazce ohraničeného parabolou y = 1 x 2 a osou x.

6. a 7. března Úloha 1.1. Vypočtěte obsah obrazce ohraničeného parabolou y = 1 x 2 a osou x. KMA/MAT Přednášk cvičení č. 4, Určitý integrál 6. 7. březn 17 1 Aplikce určitého integrálu 1.1 Počáteční úvhy o výpočtu obshu geometrických útvrů v rovině Úloh 1.1. Vypočtěte obsh obrzce ohrničeného prbolou

Více

Části a mechanismy strojů 1 KKS/CMS1

Části a mechanismy strojů 1 KKS/CMS1 Katedra konstruování strojů Fakulta strojní Části a mechanismy strojů 1 KKS/CMS1 Podklady k přednáškám část A4 Prof. Ing. Stanislav Hosnedl, CSc. a kol. Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním

Více

II. 5. Aplikace integrálního počtu

II. 5. Aplikace integrálního počtu 494 II Integrální počet funkcí jedné proměnné II 5 Aplikce integrálního počtu Geometrické plikce Určitý integrál S b fx) dx lze geometricky interpretovt jko obsh plochy vymezené grfem funkce f v intervlu

Více

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodná proměnná Vybraná spojitá rozdělení

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodná proměnná Vybraná spojitá rozdělení PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA Náhodná proměnná Vybrná spojitá rozdělení Zákldní soubor u spojité náhodné proměnné je nespočetná množin. Z je tedy podmnožin množiny reálných čísel (R). Distribuční funkce

Více

Jak již bylo uvedeno v předcházející kapitole, můžeme při výpočtu určitých integrálů ze složitějších funkcí postupovat v zásadě dvěma způsoby:

Jak již bylo uvedeno v předcházející kapitole, můžeme při výpočtu určitých integrálů ze složitějších funkcí postupovat v zásadě dvěma způsoby: .. Substituční metod pro určité integrály.. Substituční metod pro určité integrály Cíle Seznámíte se s použitím substituční metody při výpočtu určitých integrálů. Zákldní typy integrálů, které lze touto

Více

Napětí horninového masivu

Napětí horninového masivu Npětí honinového msivu pimání npjtostí sekundání npjtostí účinky n stbilitu podzemního díl Dále můžeme uvžovt * bobtnání honiny * teplotní stv honiny J. Pušk MH 6. přednášk 1 Pimání npjtost gvitční (vyvolán

Více

třecí síla (tečná vazba podložky) F normálová reakce podložky výsledná reakce podložky Podmínky rovnováhy:

třecí síla (tečná vazba podložky) F normálová reakce podložky výsledná reakce podložky Podmínky rovnováhy: SPŠ VOŠ KLADO SAIKA - PASIVÍ ODPORY PASIVÍ ODPORY Při vzájemném pohybu těles vznikjí v reálných vzbách psivní odpory, jejichž práce se mění v teplo. Psivní odpory předstvují ztráty, které snižují účinnost

Více

13. Exponenciální a logaritmická funkce

13. Exponenciální a logaritmická funkce @11 1. Eponenciální logritmická funkce Mocninná funkce je pro r libovolné nenulové reálné číslo dán předpisem f: y = r, r R, >0 Eponent r je konstnt je nezávisle proměnná. Definičním oborem jsou pouze

Více

Obecně: K dané funkci f hledáme funkci ϕ z dané množiny funkcí M, pro kterou v daných bodech x 0 < x 1 <... < x n. (δ ij... Kroneckerovo delta) (4)

Obecně: K dané funkci f hledáme funkci ϕ z dané množiny funkcí M, pro kterou v daných bodech x 0 < x 1 <... < x n. (δ ij... Kroneckerovo delta) (4) KAPITOLA 13: Numerická integrce interpolce [MA1-18:P13.1] 13.1 Interpolce Obecně: K dné funkci f hledáme funkci ϕ z dné množiny funkcí M, pro kterou v dných bodech x 0 < x 1

Více

Příklad 1 Osově namáhaný prut průběhy veličin

Příklad 1 Osově namáhaný prut průběhy veličin Příkld 1 Osově nmáhný prut průběhy veličin Zdání Oelový sloup složený ze dvou částí je neposuvně ukotven n obou koníh v tuhém rámu. Dolní část je vysoká, m je z průřezu 1 - HEB 16 (průřezová ploh A b =

Více

3. ROVNICE A NEROVNICE 85. 3.1. Lineární rovnice 85. 3.2. Kvadratické rovnice 86. 3.3. Rovnice s absolutní hodnotou 88. 3.4. Iracionální rovnice 90

3. ROVNICE A NEROVNICE 85. 3.1. Lineární rovnice 85. 3.2. Kvadratické rovnice 86. 3.3. Rovnice s absolutní hodnotou 88. 3.4. Iracionální rovnice 90 ROVNICE A NEROVNICE 8 Lineární rovnice 8 Kvdrtické rovnice 8 Rovnice s bsolutní hodnotou 88 Ircionální rovnice 90 Eponenciální rovnice 9 Logritmické rovnice 9 7 Goniometrické rovnice 98 8 Nerovnice 0 Úlohy

Více

+ c. n x ( ) ( ) f x dx ln f x c ) a. x x. dx = cotgx + c. A x. A x A arctgx + A x A c

+ c. n x ( ) ( ) f x dx ln f x c ) a. x x. dx = cotgx + c. A x. A x A arctgx + A x A c ) INTEGRÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ ) Pojem neurčitého integrálu Je dán funkce Pltí všk tké F tk, y pltilo F ( ) f ( ) Zřejmě F ( ), protože pltí, 5,, oecně c, kde c je liovolná kon- stnt f ( ) nším

Více

2.2.9 Grafické řešení rovnic a nerovnic

2.2.9 Grafické řešení rovnic a nerovnic ..9 Grfické řešení rovnic nerovnic Předpokldy: 0, 06 Př. : Řeš početně i grficky rovnici x + = x. Početně: Už umíme. x + = x x = x = K = { } Grficky: Kždá ze strn rovnice je výrzem pro lineární funkci

Více

Téma 1 Obecná deformační metoda, podstata DM

Téma 1 Obecná deformační metoda, podstata DM Sttik stveních konstrukcí II., 3.ročník klářského studi Tém 1 Oecná deformční metod, podstt D Zákldní informce o výuce hodnocení předmětu SSK II etody řešení stticky neurčitých konstrukcí Vznik vývoj deformční

Více

Logaritmická funkce teorie

Logaritmická funkce teorie Výukový mteriál pro předmět: MATEMATIKA reg. č. projektu CZ..07/..0/0.0007 Logritmická funkce teorie Eponenciální funkce je funkce prostá, proto k ní eistuje inverzní funkce. Tto inverzní funkce se nzývá

Více

11. cvičení z Matematické analýzy 2

11. cvičení z Matematické analýzy 2 11. cvičení z Mtemtické nlýzy 1. - 1. prosince 18 11.1 (cylindrické souřdnice) Zpište integrály pomocí cylindrických souřdnic pk je spočítejte: () x x x +y (x + y ) dz dy dx. (b) 1 1 x 1 1 x x y (x + y

Více

Únava materiálu. únavového zatěžování. 1) Úvod. 2) Základní charakteristiky. 3) Křivka únavového života. 4) Etapy únavového života

Únava materiálu. únavového zatěžování. 1) Úvod. 2) Základní charakteristiky. 3) Křivka únavového života. 4) Etapy únavového života Únava materiálu 1) Úvod 2) Základní charakteristiky únavového zatěžování 3) Křivka únavového života 4) Etapy únavového života 5) Klíčové vlivy na únavový život 1 Degradace vlastností materiálu za provozu

Více

8. Elementární funkce

8. Elementární funkce Historie přírodních věd potvrzuje, že většinu reálně eistujících dějů lze reprezentovt mtemtickými model, které jsou popsán tzv. elementárními funkcemi. Elementární funkce je kždá funkce, která vznikne

Více

Teoretický souhrn k 2. až 4. cvičení

Teoretický souhrn k 2. až 4. cvičení SYSTÉMOVÁ ANALÝZA A MODELOVÁNÍ Teoretcký souhrn k 2. ž 4. cvčení ZS 2009 / 200 . Vyezení zákldních poů.. Systé e Systé e účelově defnovná nožn prvků vze ez n, která spolu se svý vstupy výstupy vykzue ko

Více

Obsah rovinného obrazce

Obsah rovinného obrazce Osh rovinného orzce Nejjednodušší plikcí určitého integrálu je výpočet oshu rovinného orzce. Zčneme větou. Vět : Je-li funkce f spojitá nezáporná n n orázku níže roven f ( ) d. ;, je osh rovinného orzce

Více

Zavedení a vlastnosti reálných čísel PŘIROZENÁ, CELÁ A RACIONÁLNÍ ČÍSLA

Zavedení a vlastnosti reálných čísel PŘIROZENÁ, CELÁ A RACIONÁLNÍ ČÍSLA Zvedení vlstnosti reálných čísel Reálná čísl jsou zákldním kmenem mtemtické nlýzy. Konstrukce reálných čísel sice není náplní mtemtické nlýzy, le množin reálných čísel R je pro mtemtickou nlýzu zákldním

Více

S t e j n o s měrné stroje Ing. Vítězslav Stýskala, Ph.D., únor 2006

S t e j n o s měrné stroje Ing. Vítězslav Stýskala, Ph.D., únor 2006 8. ELEKTRICKÉ STROJE TOČIVÉ rčeno pro posluchče bklářských studijních progrmů FS S t e j n o s měrné stroje Ing. Vítězslv Stýskl, Ph.D., únor 6 Řešené příkldy Příkld 8. Mechnické chrkteristiky Stejnosměrný

Více

Potřeba tepla na vytápění budovy

Potřeba tepla na vytápění budovy SPJ1 Podkldy pro cvičení Potřeb tepl n vytápění budovy In. Kil Stněk, 10/2010 kil.stnek@sv.cvut.cz 1 Sché výpočtu 1.1 Potřeb tepl n vytápění Potřebu tepl n vytápění budovy nd [kwh] vypočtee bilncování

Více

Pevnost a životnost. Hru IV. PEVNOST a ŽIVOTNOST. zbynek.hruby.

Pevnost a životnost. Hru IV. PEVNOST a ŽIVOTNOST. zbynek.hruby. - Hru IV 1/40 PEVNOST ŽIVOTNOST Hru IV Jn Ppug, Josef Jurenk,, Zbyněk k Hrubý zbynek.hruby hruby@fs.cvut.cz - Hru IV /40 Multixiáln lní únv - Hru IV 3/40 Nominální vs. lokální metody d dx NSA velice problemtická

Více

18. x x 5 dx subst. t = 2 + x x 1 + e2x x subst. t = e x ln 2 x. x ln 2 x dx 34.

18. x x 5 dx subst. t = 2 + x x 1 + e2x x subst. t = e x ln 2 x. x ln 2 x dx 34. I. Určete integrály proved te zkoušku. Určete intervl(y), kde integrál eistuje... 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 0... 3. 4. 5. 6. 7. e d substituce t = ln ln(ln ) d substituce t = ln(ln ), dt = ln 3 e 4 d substituce

Více

1.1 Numerické integrování

1.1 Numerické integrování 1.1 Numerické integrování 1.1.1 Úvodní úvhy Nším cílem bude přibližný numerický výpočet určitého integrálu I = f(x)dx. (1.1) Je-li znám k integrovné funkci f primitivní funkce F (F (x) = f(x)), můžeme

Více

Pruty namáhané. prostým tahem a tlakem. staticky neurčité úlohy

Pruty namáhané. prostým tahem a tlakem. staticky neurčité úlohy Pruty nmáhné prostým them tlkem stticky neurčité úlohy Stticky neurčité úlohy Předpokld: pružné chování mteriálu Stticky neurčité úlohy: počet neznámých > počet podmínek rovnováhy Řešení: počet neznámých

Více

Opakování ke státní maturitě didaktické testy

Opakování ke státní maturitě didaktické testy Číslo projektu CZ..7/../.9 Škol Autor Číslo mteriálu Název Tém hodiny Předmět Ročník/y/ Anotce Střední odborná škol Střední odborné učiliště, Hustopeče, Msrykovo nám. Mgr. Rent Kučerová VY INOVACE_MA..

Více

Téma 8 Přetvoření nosníků namáhaných ohybem I.

Téma 8 Přetvoření nosníků namáhaných ohybem I. Pružnost psticit, ročník kářského studi Tém 8 Přetvoření nosníků nmáhných ohem Zákdní vzth předpokd řešení Přetvoření nosníků od nerovnoměrného otepení etod přímé integrce diferenciání rovnice ohové čár

Více

(1) přičemž všechny veličiny uvažujeme absolutně. Její úpravou získáme vztah + =, (2) Přímé zvětšení Z je dáno vztahem Z = =, a a

(1) přičemž všechny veličiny uvažujeme absolutně. Její úpravou získáme vztah + =, (2) Přímé zvětšení Z je dáno vztahem Z = =, a a Úloh č. 3 Měření ohniskové vzdálenosti tenkých čoček 1) Pomůcky: optická lvice, předmět s průhledným milimetrovým měřítkem, milimetrové měřítko, stínítko, tenká spojk, tenká rozptylk, zdroj světl. ) Teorie:

Více

4. cvičení z Matematiky 2

4. cvičení z Matematiky 2 4. cvičení z Mtemtiky 2 14.-18. březn 2016 4.1 Njděte ity (i (ii (iii (iv 2 +(y 1 2 +1 1 2 +(y 1 2 z 2 y 2 z yz 1 2 y 2 (,y (0,0 2 +y 2 2 y 2 (,y (0,0 2 +y 3 (i Pro funkci f(, y = 2 +(y 1 2 +1 1 2 +(y

Více

R n výběr reprezentantů. Řekneme, že funkce f je Riemannovsky integrovatelná na

R n výběr reprezentantů. Řekneme, že funkce f je Riemannovsky integrovatelná na Mtemtik II. Určitý integrál.1. Pojem Riemnnov určitého integrálu Definice.1.1. Říkáme, že funkce f( x ) je n intervlu integrovtelná (schopná integrce), je-li n něm ohrničená spoň po částech spojitá.

Více

Obr. 1: Optická lavice s příslušenstvím při měření přímou metodou. 2. Určení ohniskové vzdálenosti spojky Besselovou metodou

Obr. 1: Optická lavice s příslušenstvím při měření přímou metodou. 2. Určení ohniskové vzdálenosti spojky Besselovou metodou MĚŘENÍ PARAMETRŮ OPTICKÝCH SOUSTAV Zákldním prmetrem kždé zobrzovcí soustvy je především její ohnisková vzdálenost. Existuje několik metod k jejímu určení le téměř všechny jsou ztíženy určitou nepřesností

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učení mteriál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.080 Název projektu Zkvlitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo název šlony klíčové ktivity III/ Inovce zkvlitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Konstrukční uspořádání koleje

Konstrukční uspořádání koleje Konstrukční uspořádání koleje Otto Plášek, doc. Ing. Ph.. Ústv železničních konstrukcí stveb Tto prezentce byl vytvořen pro studijní účely studentů. ročníku mgisterského studi oboru Geodézie krtogrfie

Více

b) Křehká pevnost 2. Podmínka max τ v Heigově diagramu a) Křehké pevnosti

b) Křehká pevnost 2. Podmínka max τ v Heigově diagramu a) Křehké pevnosti 1. Podmínka max τ a MOS v Mohrově rovině a) Plasticity ϭ K = ϭ 1 + ϭ 3 b) Křehké pevnosti (ϭ 1 κ R * ϭ 3 ) = ϭ Rt Ϭ red = max (ϭ 1, ϭ 1 - κ R * ϭ 3 ) MOS : max (ϭ 1, ϭ 1 - κ R * ϭ 3 ) = ϭ Rt a) Plasticita

Více

1 i= VLIV ZMĚN FYZIKÁLNÍCH PARAMETRŮ FLUIDNÍCH VRSTEV NA CHARAKTERISTIKY TLAKOVÝCH FLUKTUACÍ. OTAKAR TRNKA a MILOSLAV HARTMAN. i M

1 i= VLIV ZMĚN FYZIKÁLNÍCH PARAMETRŮ FLUIDNÍCH VRSTEV NA CHARAKTERISTIKY TLAKOVÝCH FLUKTUACÍ. OTAKAR TRNKA a MILOSLAV HARTMAN. i M Chem. Listy, 55 53 (7) VLIV ZMĚN FYZIKÁLNÍCH PARAMETRŮ FLUIDNÍCH VRSTEV NA CHARAKTERISTIKY TLAKOVÝCH FLUKTUACÍ OTAKAR TRNKA MILOSLAV HARTMAN Ústv chemických procesů, AV ČR, Rozvojová 35, 65 Prh 6 trnk@icpf.cs.cz

Více

Stavební mechanika, 2.ročník bakalářského studia AST. Téma 4 Rovinný rám

Stavební mechanika, 2.ročník bakalářského studia AST. Téma 4 Rovinný rám Stvební mechnik,.ročník bklářského studi AST Tém 4 Rovinný rám Zákldní vlstnosti rovinného rámu Jednoduchý otevřený rám Jednoduchý uzvřený rám Ktedr stvební mechniky Fkult stvební, VŠB - Technická univerzit

Více

Jsou to rovnice, které obsahují neznámou nebo výraz s neznámou jako argument logaritmické funkce.

Jsou to rovnice, které obsahují neznámou nebo výraz s neznámou jako argument logaritmické funkce. Logritmické rovnice Jsou to rovnice, které oshují neznámou neo výrz s neznámou jko rgument ritmické funkce. Zákldní rovnice, 0 řešíme pomocí vzthu. Složitější uprvit n f g potom f g (protože ritmická funkce

Více

Test A 100 [%] 1. Čím je charakteristická plastická deformace? - Je to deformace nevratná.

Test A 100 [%] 1. Čím je charakteristická plastická deformace? - Je to deformace nevratná. Test A 1. Čím je charakteristická plastická deformace? - Je to deformace nevratná. 2. Co je to µ? - Poissonův poměr µ poměr poměrného příčného zkrácení k poměrnému podélnému prodloužení v oblasti pružných

Více

6. Setrvačný kmitový člen 2. řádu

6. Setrvačný kmitový člen 2. řádu 6. Setrvčný kmitový člen. řádu Nejprve uvedeme dynmické vlstnosti kmitvého členu neboli setrvčného členu. řádu. Předstviteli těchto členů jsou obvody nebo technická zřízení, která obshují dvě energetické

Více

I. termodynamický zákon

I. termodynamický zákon řednášk 4 I. termodynmický zákon I. termodynmický zákon jkožto nejobecnější zákon zchování energie je jedním ze zákldních stvebních kmenů termodynmiky. této přednášce zopkujeme znění tohoto zákon n jeho

Více

( ) 1.5.2 Mechanická práce II. Předpoklady: 1501

( ) 1.5.2 Mechanická práce II. Předpoklady: 1501 1.5. Mechnická práce II Předpokldy: 1501 Př. 1: Těleso o hmotnosti 10 kg bylo vytženo pomocí provzu do výšky m ; poprvé rovnoměrným přímočrým pohybem, podruhé pohybem rovnoměrně zrychleným se zrychlením

Více

V předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží.

V předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží. NEWTONŮV INTEGRÁL V předchozích kpitolách byl popsán inverzní operce k derivování Ztím nebylo jsné, k čemu tento nástroj slouží Uvžujme trmvj, která je poháněn elektřinou při brždění vyrábí dynmem elektřinu:

Více

NEWTONŮV INTEGRÁL. V předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží.

NEWTONŮV INTEGRÁL. V předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží. NEWTONŮV INTEGRÁL V předchozích kpitolách byl popsán inverzní operce k derivování. Ztím nebylo jsné, k čemu tento nástroj slouží. Uvžujme trmvj, která je poháněn elektřinou při brždění vyrábí dynmem elektřinu:

Více

Téma 5 Rovinný rám. Základní vlastnosti rovinného rámu Jednoduchý otevřený rám Jednoduchý uzavřený rám

Téma 5 Rovinný rám. Základní vlastnosti rovinného rámu Jednoduchý otevřený rám Jednoduchý uzavřený rám Stvební mechnik,.ročník bklářského studi AST Tém 5 Rovinný rám Zákldní vlstnosti rovinného rámu Jednoduchý otevřený rám Jednoduchý uzvřený rám Ktedr stvební mechniky Fkult stvební, VŠB - Technická univerzit

Více

je jedna z orientací určena jeho parametrizací. Je to ta, pro kterou je počátečním bodem bod ϕ(a). Im k.b.(c ) ( C ) (C ) Obr Obr. 3.5.

je jedna z orientací určena jeho parametrizací. Je to ta, pro kterou je počátečním bodem bod ϕ(a). Im k.b.(c ) ( C ) (C ) Obr Obr. 3.5. 10. Komplexní funkce reálné proměnné. Křivky. Je-li f : (, b) C, pk lze funkci f povžovt z dvojici (u, v), kde u = Re f v = Im f. Rozdíl proti vektorovému poli je v tom, že jsou pro komplexní čísl definovány

Více

OTÁZKY VSTUPNÍHO TESTU PP I LS 2010/2011

OTÁZKY VSTUPNÍHO TESTU PP I LS 2010/2011 OTÁZKY VSTUPNÍHO TESTU PP I LS 010/011 Pomocí Thumovy definice, s využitím vrubové citlivosti q je definován vztah mezi součiniteli vrubu a tvaru jako: Součinitel tvaru α je podle obrázku definován jako:

Více

Experimentální poznatky Teoretický základ

Experimentální poznatky Teoretický základ Teorie plsticity VŠB TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ KATEDRA PRUŽNOSTI A PEVNOSTI Experimentální pozntky Teoretický zákld 1. BAUSCHINGERŮV EFEKT 2. CYKLICKÁ DEFORMAČNÍ KŘIVKA 3. CYKLICKÉ ZPEVŇOVÁNÍ/ZMĚKČOVÁNÍ

Více

STEJNOSMĚRNÉ STROJE. Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů. 1. Úvod

STEJNOSMĚRNÉ STROJE. Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů. 1. Úvod 1. Úvod Stejnosměrné stroje jsou historicky nejstršími elektrickými stroji nejprve se používly jko generátory pro výrobu stejnosměrného proudu. V řdě technických plikcí byly tyto V součsné době se stejnosměrné

Více

Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS

Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS STEJNOSĚRNÉ STROJE Určeno pro posluchče bklářských studijních progrmů FS 1. Úvod 2. Konstrukční uspořádání 3. Princip činnosti stejnosměrného stroje 4. Rozdělení stejnosměrných strojů 5. Provozní vlstnosti

Více

Dodatek ŠVP č. j. ZŠMA/471/16/Po-2 platný od Zeměpis

Dodatek ŠVP č. j. ZŠMA/471/16/Po-2 platný od Zeměpis Dodtek ŠVP č. j. ZŠMA/471/16/Po-2 pltný od 4. 9. 2017 Zeměpis Chrkteristik vyučovcího předmětu Chrkteristik zeměpisu 6. 9. ročníku nvzuje n prvouku vlstivědu prvního stupně. Umožňuje celkový rozhled žáků

Více

Regulace f v propojených soustavách

Regulace f v propojených soustavách Regulce f v propojených soustvách Zopkování principu primární sekundární regulce f v izolovné soustvě si ukážeme obr.,kde je znázorněn S Slovenské Republiky. Modře jsou vyznčeny bloky, které jsou zřzeny

Více

Orientační odhad zatížitelnosti mostů pozemních komunikací v návaznosti na ČSN a TP200

Orientační odhad zatížitelnosti mostů pozemních komunikací v návaznosti na ČSN a TP200 Orientční odhd ztížitelnoti motů pozemních komunikcí v návznoti n ČSN 73 6222 TP200 Úvod Ztížitelnot motů PK e muí tnovit jedním z náledujících potupů podle ČSN 73 6222, kpitol 6 : - podrobný ttický výpočet

Více

5. Únava Zatížení při únavě, Wöhlerův přístup a lomová mechanika, únosnost, vliv vrubů, kumulace poškození, přístup podle Eurokódu.

5. Únava Zatížení při únavě, Wöhlerův přístup a lomová mechanika, únosnost, vliv vrubů, kumulace poškození, přístup podle Eurokódu. 5. Únava Zatížení při únavě, Wöhlerův přístup a lomová mechanika, únosnost, vliv vrubů, kumulace poškození, přístup podle Eurokódu. K poškození únavou dochází při zatížení výrazně proměnném s časem. spolehlivost

Více

Komplexní čísla tedy násobíme jako dvojčleny s tím, že použijeme vztah i 2 = 1. = (a 1 + ia 2 )(b 1 ib 2 ) b 2 1 + b2 2.

Komplexní čísla tedy násobíme jako dvojčleny s tím, že použijeme vztah i 2 = 1. = (a 1 + ia 2 )(b 1 ib 2 ) b 2 1 + b2 2. 7 Komplexní čísl 71 Komplexní číslo je uspořádná dvojice reálných čísel Komplexní číslo = 1, ) zprvidl zpisujeme v tzv lgebrickém tvru = 1 + i, kde i je imginární jednotk, pro kterou pltí i = 1 Číslo 1

Více

NMAF061, ZS Písemná část zkoušky 16. leden 2018

NMAF061, ZS Písemná část zkoušky 16. leden 2018 Jednotlivé kroky při výpočtech stručně, le co nejpřesněji odůvodněte. Pokud používáte nějké tvrzení, nezpomeňte ověřit splnění předpokldů. Jméno příjmení: Skupin: Příkld 1 3 4 5 6 Celkem bodů Bodů 7 6

Více

ZÁKLADY KRYSTALOGRAFIE KOVŮ A SLITIN

ZÁKLADY KRYSTALOGRAFIE KOVŮ A SLITIN ZÁKLADY KRYSTALOGRAFIE KOVŮ A SLITIN pevné látky jsou chrkterizovány omezeným pohybem zákldních stvebních částic (tomů, iontů, molekul) kolem rovnovážných poloh PEVNÉ LÁTKY krystlické morfní KRYSTAL pevné

Více

a i,n+1 Maticový počet základní pojmy Matice je obdélníkové schéma tvaru a 11

a i,n+1 Maticový počet základní pojmy Matice je obdélníkové schéma tvaru a 11 Mticový počet zákldní pojmy Mtice je obdélníkové schém tvru 2...... n 2 22. 2n A =, kde ij R ( i =,,m, j =,,n ) m m2. mn ij R se nzývjí prvky mtice o mtici o m řádcích n sloupcích říkáme, že je typu m/n

Více

Jméno: St. skupina: Datum cvičení: Autor cvičení: Doc. Ing. Stanislav Věchet, CSc., Ing. Petr Liškutín, Ing. Martin Petrenec,

Jméno: St. skupina: Datum cvičení: Autor cvičení: Doc. Ing. Stanislav Věchet, CSc., Ing. Petr Liškutín, Ing. Martin Petrenec, BUM - 7 Únava materiálu Jméno: St. skupina: Datum cvičení: Autor cvičení: Doc. Ing. Stanislav Věchet, CSc., Ing. Petr Liškutín, Ing. Martin Petrenec, Úkoly k řešení 1. Vysvětlete stručně co je únava materiálu.

Více

SLOŽENÁ NAMÁHÁNÍ SLOŽENÁ NAMÁHÁNÍ

SLOŽENÁ NAMÁHÁNÍ SLOŽENÁ NAMÁHÁNÍ h Předmět: Ročník: Vytvořil: Dtum: MECHANIKA DRUHÝ ŠČERBOVÁ M. PAVELKA V. 11. SRPNA 2013 Název zprcovného celku: SLOŽENÁ NAMÁHÁNÍ SLOŽENÁ NAMÁHÁNÍ Ke sloţenému nmáhání dojde tehdy, vyskytnou-li se součsně

Více