Poznámky k teorii rozptylu
|
|
- Vlastimil Špringl
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Mich Lenc: Teoie oztyu - - Poznáky k teoii oztyu Tento text obshuje síše než výkd soubo užívných vzoečků Není oto ni řzení kito nijk systetické Text vznik o část řednášky Pokočiá kvntová echnik v jní seestu 5 Mich Lenc
2 Mich Lenc: Teoie oztyu - - Difkční integá 3 Huygensův inci 4 3 Výočet Fesneov integáu 5 4 Zěn fáze ři doteku kustiky (Guyův fázový osuv 5 5 Účinný ůřez otický teoé 6 6 Rozty v otenciáové oi 8 7 Oeáto Geenovy funkce 8 Užitečné zobecněné funkce 3 9 Užitečné otonoání soustvy funkcí 6 9 Legendeovy oynoy 6 9 Sféické Besseovy funkce 7 Exktní teoie oztyu 9 Linov Schwingeov ovnice Pciání vny 5 3 Rozty ři vysokých enegiích 8 4 Více o ciáních vnách 9 4 Bonov oxice 3 4 Kvsiksická oxice 3 43 Rozty ři vysokých enegiích 3 44 Rozty ři nízkých enegiích 33 5 Neužný ozty 34 5 Pciání vny 34 5 Koexní index ou ostředí 35 6 Příkdy 36 6 Rozty nukeonů 36 6 Rozty ychých neutonů n jádře Rozty ychých eektonů n tou 37 7 Rozty identických částic 39 8 Excitce tou ři sážce s částicí 4
3 Mich Lenc: Teoie oztyu Difkční integá Hedáe řešení Hehotzovy ovnice ψ + ( k ψ ( ( se zdnou hodnotou v ovině z z o ooosto z z Geenov funkce je ex( ik G( ( neboť o je ( řešení ( ři integci o koui se střede v dostáváe ik i ( e ex{ } e ik ρ ρ dω 4 π ρ ρ ρ Sρ (3 tkže ůžee sát Geenovu větu ve tvu ψ ( ( G ψ ψ G d xd yd z 4π z z G ψ ψ G d x d y 4π n n n z z (4 Ve vzthu (4 jse užii nikoiv vnější noáu (íří oti sěu osy z e noáu k vnooše (ve sěu osy z Soefed využi vonosti ve vobě Geenovy funkce: G ex { ik} ex{ ik} i ζ z ( ( ( ζ ( ( ( ζ x x + y y + z x x + y y + z+ z Máe tk { ik} ex{ ik} G d ex d G( i n ζ z ζ d ζ d z z ( n i i cos ζ z ζ ζ z ζ ( x x + ( y y + ( z z Výsedek je tedy z { ikr} k ex ψ ( ψ ( cos ( n R d xd y π i ikr R (5 (6 (7 kde R Toto je exktní výsedek Duhý čen v vní závoce integndu je vždy znedbáván
4 Mich Lenc: Teoie oztyu V dší si ukážee odvození difkčního integáu z Huygensov inciu (ode Lndu Lifšice Huygensův inci Měje eeent vnoochy df Přísěvek tohoto eeentu k oi v nějké bodě P bude úěný itudě oe u n uvžovné eeentu eeentu ůětu ochy eeentu do noáy ve sěu sku vedoucího k bodu P (sky kteé budou řisívt nezávisí n tvu ochy říůstku fáze okesu intensity Ceke tedy áe ex{ ikr} u( P u d fn ( R Konstntu učíe nříkd o ovinnou vnu ostuující odé osy z Poto o bod P(xyz dosttečně vzdáený od oviny (ξη áe { ikz} k( x ξ k( y η ex u ex i dξ ex i dη z z z ( π i k ex { ik z} k π i Máe tk výsedek v soudu s (7 { ikr} k ex u( P u( Q cos ( nq R d fq π i R (3 Po zjívost se odíveje jk vydá výočet o ovinnou vnu ode (7 Po bod n ose P(z áe R { ( ρ } ( ρ { ik( ρ z } z ( ( π k ex + u( P dϕ ρd ρ π i ik( ρ + z ρ + z ρ + z { ( } ( R d ex ik + z zex ik R + z z d ρ ex { ik z} d ρ + z R + z Po R áe oět ovinnou vnu Pozouhodné chování kteé byo histoicky vei důežité o uznání vnové ovhy svět vykzuje nenuová intenzit z neostuný tečíke kteou z (4 (4
5 Mich Lenc: Teoie oztyu dostnee jko R zex{ ik( R + z } (5 R ( R + z 3 Výočet Fesneov integáu Potřebujee vyočítt integá { } Cuchyov vět o vhodnou křivku v koexní ovině dává R F ex ix dx (3 π 4 ex{ iρ } d ρ + ex{ R ( i cos θ sin θ } dθ + ex i ex{ ρ } d ρ (3 V iitě R je π 4 π 4 ex{ iρ } d ρ ex i ex{ ρ } d ρ (33 Poissonův integá se očítá nříkd jko R Konečný výsedek je x d x x d x y d y ex{ } ex{ } ex{ } π π ex { } d (34 Koexně sdužený výz k (35 je π F ex{ ix } dx ( + i (35 * π F ix dx i { } ( ex (36 4 Zěn fáze ři doteku kustiky (Guyův fázový osuv Uvžuje body Q vnoochy z (3
6 Mich Lenc: Teoie oztyu bod P(z n ose Máe tk ξ η ζ + (4 R R Po doszení do (3 ξ η ξ η R ξ + η + z z + + R R z R z R (4 ( ku O k k u( P ex{ ik z} ex i ξ dξ ex i η dη π iz z R z R (43 Pode obázku dostáváe Vnooch s kužnicei hvních křivostí sky < z< R ( + i( + i u( P u( i π R< z< R ( + i( i u( P u( ex i i i R < z< ( i( i u( P u( ex { iπ} i (44 5 Účinný ůřez otický teoé Rovinná vn dodjící ve sěu osy z je oztýen sféicky syetický otenciáe tkže se k skádá z dodjící oztýené vny
7 Mich Lenc: Teoie oztyu Tok očítáe jko ( ik ex E ψ ( t ψ ex( ik z + f ( θ ex i t " j " i ψ ψ ψ ψ * * ( (5 (5 Tok v dodjící vně je k j " in ψ ez Tok v oztýené vně je (gdient ve sféických souřdnicích e e e ( sin θ ϕ (53 + θ + θ ϕ ( " k f θ jsc + O 3 Účinný ůřez je definován oocí vzthu i j dω j dσ sc in (54 (55 N evé stně definice je tok v oztýené vně do eeentu ostoového úhu dω ve veké vzdáenosti od oztyového cent N vé stně k odovídjící eeent ochy kteý řinutí tok v dodjící vně řejít do toku v oztýené vně Doszení (53 (54 do (55 dostáváe Cekový účinný ůřez je k ( θ dσ f dω (56 ( (57 σ dσ f θ dω Pozouhodný vzth kteý sojuje cekový učinný ůřez iginání část itudy oztyu ve sěu dodjící vny se nzývá otický teoé: k I { f ( } σ (58 4π Jednoduché odvození otického teoéu ochází od vn Hust V dosttečné vzdáenosti z oztyový cente je ψ ex{ ik} ex ( { ik z} + f ( θ Budee očítt tok oškou ooěu R kdy jsou sněny neovnosti R kr # $ π (5 z z (59
8 Mich Lenc: Teoie oztyu což znená že úhová veikost ošky (viděno z oztyového cent je á e ošk obshuje noho Fesneových zón Poto (oání souřdnice ρ ψ ( ρ z + R f ( ex ik z z tok ocházející oškou je (5 R 4π d R I{ f ( } (5 k π ψ ρ ρ π Poch je zenšen o účinný ůřez oztyu 6 Rozty v otenciáové oi Uvžuje o ohybu částice v otenciáové oi Pohyb voné částice je osán Hehotzovou ovnicí ( ( ( ( ( E Ψ+ k Ψ k " " Pohyb v otenciáové oi oto stcionání Schödingeovou ovnicí Ψ+ ( k Ψ ( U ( Ψ( " Řešení této ovnice ůžee nst ve tvu ( ( ΨΨ ( G ( U( Ψ( d " s kde G je Geenov funkce Hehotzovy ovnice ( s ( ( G + k G δ ( ex{ ik } G( s 3 4π i ( G( H { k } s 4 i G( ex { ik } s k (6 (6 (63 (64 Schödingeovu ovnici (63 ůžee řešit iteční ostue tedy ( n+ ( ( ( n ( ( ( s ΨΨ G U Ψ ( d n (65 " Zůstnee-i ouze u zákdní itece ( n nzývá se toto řibižné řešení ohybu v otenciáové oi Bonov oxice
9 Mich Lenc: Teoie oztyu Při studiu oztyu ředokádáe ( ( Ψ ve tvu ovinné vny zjíáe se o vnovou funkci deko od obsti ůsobení otenciáu tedy o Geenovu funkci kdee { ik} ex G( ex { ik nf } s 3 4π ( + i ex{ ik} G( ex { ik nf } s 4 π k { ik} iex G( ex { ik nf } s k (66 V exonentu jse oxiovi nf + n f (67 řičež jse oznčii jko n f jednotkový vekto ve sěu ozoování Dodjící ovinná vn je k Ψ ex ex ( ( { ik } { ikni nf} s oznčení jednotkového vektou ve sěu dodu ni k k Vnová funkce k je (68 kde f ( ni nf ( s π k Ψ ( ex { ikni nf} + f( ni nf ex { ik } k π je itud oztyu (69 ( + i s π s f ( ni nf ex ex { ik nf} U( Ψ( d π 4 " Aitud oztyu v Bonově oxici je ( + { ( } ( i s π s fb( ni nf ex ex ik ni nf U d π 4 " & V tojozěné řídě dostáváe o itudu oztyu doředu ( n i n f výz f B 3 U d π " ( θ ( (6 (6 (6 To je eáná veičin což je v ozou s otický teoée oezuje to tnost jink vei užitečné oxice n říd vei sbého oztyu Tké v dší se oezíe n tojozěný říd Podí vděodobnosti toho že oztýená částice ojde z jednotku čsu ošný eeente ds dω
10 Mich Lenc: Teoie oztyu - - hustoty toku částic v dodjící svzku nzvee difeenciání účinný ůřeze dσ dσ f n n dω ( i f f (63 Vytvoře ineání kobinci (kubko dodjících ovinných vn Metod sytotického ozvoje vede k k řibižnéu vyjádření čene s yche osciující integnde { ik} ex Ψ ( F( n ex { ikn nf} dω+ F( n f ( n nf d Ω (64 ex{ ik} ex{ ik} ex{ ik} π if( nf π if( nf + F( n f ( n nf dω k k Výz řeíšee n { ik} { ik} ex ex ( ( ˆ Ψ F nf SF( nf k k ˆ ˆ ˆ S ˆ + ik f f F( nf F( n f ( n nf dω 4π (65 Poněvdž tok ve sbíhvé vně usí být oven toku v ozbíhvé vně dostáváe o oeátoy Ŝ ˆf odínky SS ˆˆ+ ˆ f ˆ f ˆ+ ik f ˆ f ˆ+ (66 Rozesáno v ticové záisu * ik * f ( ni nf f ( nf ni f ( ni n f ( nf n dω π Ve vzthu (67 jse oužii vyjádření + * n f nb nb f n n d n ˆ ˆ Ω ˆ 4π (67 (68 Po iginání část itudy oztyu ve sěu dodjícího svzku dostáváe otický teoé k I { f ( n } ( i ni σ σ f ni n dω 4π (69 Vzhede k syetii Schödingeovy ovnice vůči čsové invezi usí být řešení tké koexně sdužená funkce ( { ik} { ik} { ik} { ik} ex ex F ( n ˆ f S F n k k ( f * * * * Ψ ex k kde ex ( ˆ ˆT ˆ Φ nf PS PΦ( nf k (6
11 Mich Lenc: Teoie oztyu - - Φ * * ( n S ˆ F ( n F( n PF ˆ ( n Poovnání (65 (6 dostáváe eci ˆ ˆT ˆ ˆ ˆ ˆT ˆ ˆ PS P S P f P f f n n f n n ( i f ( f i (6 (6 7 Oeáto Geenovy funkce Oeáto Geenovy funkce definujee jko invesní oeáto k oeátou vstní hodnoty hitoniánu i( E Hˆ + iε Gˆ ˆ Gˆ i (7 ε ε E Hˆ + iε Čsto budee otřebovt větu: Buď f ( z funkce nytická o { z} I s vyjíkou konečného očtu óů f ( z o z ovnoěně Poto o hvní hodnotu nevstního integáu dostáváe f ( x dx π i R + π i R (7 kde R jsou esidu v óech v honí ooovině R esidu v óech n eáné ose (nř Whittke Wtson A Couse of Moden Anysis Důsedke je že o funkci nytickou v honí ooovině (včetně eáné osy nebo doní ooovině (včetně eáné osy ůžee sát (integá vevo ůžee donění křivky ookužnicí se střede v očátku s ooěe jdoucí k nekonečnu řevést n suu esiduí funkce f v honí nebo doní ooovině duhý výz vvo je záoně vzté esiduu (o funkci nytickou v honí ooovině nebo esiduu (o funkci nytickou v doní ooovině v óu n eáné ose f ( x f ( x i dx dx ± iπ f ( x x x± iε x x ε i ± iπδ( x x x x± iε x x ε Secieně o exonenciání funkci áe (73
12 Mich Lenc: Teoie oztyu - - ex{ ixt} dx iπ ex { ix t} t> x x (74 ex{ ixt} dx iπ ex { ix t} t< x x Po hitonián sožený ze dvou částí Hˆ Hˆ ˆ + V Ĥ je zákdní část (neoušený hitonián V ˆ je intekční část (ouch ůžee hedt řešení ovnice o Geenovu funkci (7 oocí vzthů ˆ i + i V i E Hˆ + iε E Hˆ + iε E Hˆ Vˆ+ iε ε ε ε ˆ ˆ i i ˆ + V ˆ ˆ ε E H+ iε ε E H V + iε i i( E Hˆ ˆ V + iε + Vˆ i E Hˆ + iε E Hˆ Vˆ+ iε ε ε ε i E Hˆ Vˆ+ iε ε (75 tedy G ˆ G ˆ + GVG ˆ ˆ ˆ G ˆ G ˆ + GVG ˆ ˆ ˆ + GVGVG ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ + (76 Po vnovou funkci dostáváe ( ( Ψ Ψ ˆ+ GV ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ + GVGV + Ψ ˆ GV ˆ ˆ ( ( ( G G ˆ VG Vˆ GVˆ ˆ+ ˆ + ˆ ˆ + Ψ ˆ ˆ + Ψ (77 Zíšee-i Hitonův oeáto Ĥ oocí vstních vektoů Ψ Hitonův oeáto Ĥ oocí vstních vektoů Φ ( ˆ (78 Hˆ E Ψ Ψ H E Φ Φ ůžee o oeátoy Geenovy funkce sát ˆ Ψ Ψ G i Gˆ Φ Φ i ε Po stou oeátou Geenovy funkce áe ε ( E E + iε ε E E + i (79 { Gˆ } ε T i E E + iε (7
13 Mich Lenc: Teoie oztyu Geenov funkce v souřdnicové eesentci je * ˆ Ψ( Ψ( G G( E i ε E E + iε s G( E d i ε E E + iε Po kvsikontinuání enegiové sektu řejdee od suce k integci tkže ůžee sát Po voné částice tí (7 f ( E f ( x ρ ( x dx (7 ( x s ρ G( E d i dx ε E x+ iε s ρ ( E I{ G( E d } π " k Ω s E Ψ ( ex { ik } ρ ( E de d k k k k k s Ω ( π ex{ ik ( } s G( E i d k s ε ( π E " k + iε (73 (74 Geenov funkce o čsově závisou Schödingeovu ovnici (řito Ĥ exicitně nezávisí n čse je * de i Ψ( Ψ( G( t t ex E( t t i π ε " " E E + iε i * i Ψ ( Ψ ( ex E( t t t t G( t t " " t< t Po voné částice je (75 s ( ex i t t G( t t π i" ( t t ( t t " (76 t< t 8 Užitečné zobecněné funkce Působení zobecněných funkcí n ostou hodných funkcí jedé oěnné Φ je zobcení těchto funkcí
14 Mich Lenc: Teoie oztyu do ostou koexních (eáných číse F: Φ ϕ F ϕ ' (8 Jedn ze zobecněných funkcí á ůvod ve výočtu Cuchyho vstní hodnoty integáu funkce s jednoducý óe n eáné ose Obecně je Cuchyho vstní hodnot definován jko Definujee zobecněnou funkci P ( x jko ε V dx f ( x i dx f ( x + dx f ( x ε ε (8 ( x ϕ P : Φ ϕ( x P ϕ( x V dx (83 x x x Dáe definujee Dicovu det (zobecněnou funkci Posední vzth (84 je zisován tké jko ( x Φ ( x ( x ( x ( δ : ϕ δ ϕ ϕ (84 ( ( ( dxδ x ϕ x ϕ (85 Poocí zobecněných funkcí (83 (84 ůžee vyjádřit jiné důežité zobecněné funkce tj ( x ϕ : Φ ϕ( x ϕ( x i dx ε ε ε (86 x + i x+ i ε x+ i ( x ϕ : Φ ϕ( x ϕ( x i dx ε ε ε (87 x i x i ε x i Ptí (Sochockého vzthy iπδ( x x iε P + x (88 iπδ( x x iε P x (89 Důkz není obtížný Vezěe nejve
15 Mich Lenc: Teoie oztyu ϕ ( x x iε x+ iε ( x ( x ( ϕ ϕ + ϕ + ( iiε dx iiε dx iπϕ ( ε x + ε ε x + ε (8 Dáe k ( x xϕ + ϕ ( x i dx ε + ε + ε x i x i ε x ε ( x ( + x ( + ( ( x ϕ ϕ ϕ ϕ Pv dx + i dxx Pv dx + ε x ε x x ε (8 Odečtení řičtení (8 k (8 dostáváe Sochockého vzthy Podíveje se teď n integá ( x ϕ I+ dx x x + i ε (8 z ohedu teoie funkce koexní oěnné Je-i funkce ϕ ( x nytická v honí (doní ooovině ůžee donění integáu o eáné ose integáe o ookužnici v honí (doní ooovině se střede v očátku s ooěe jdoucí do nekonečn oužít Cuchyovy věty Dostáváe k (v vní řídě á křivkový integá souhsnou oientci s eánou osou v duhé očnou I + ( x ϕ dx x x i π iϕ + ε ( x (83 Obdobně dostnee ( x π iϕ( x ϕ I dx x x i ε (84
16 Mich Lenc: Teoie oztyu Užitečné otonoání soustvy funkcí 9 Legendeovy oynoy Legendeovy oynoy ( cos Jsou řešení difeenciání ovnice P θ jsou definovány jko P d cos cos (9 cos ( θ N intevu ( tvoří oynoy ( ( ( θ d θ ( cosθ d dp sinθ + ( + P ( cosθ sinθ dθ dθ Přidužené Legendeovy oynoy ( cos P ( P x otogonání systé tj (9 ( ( P x P x dx δ (93 + P θ jsou definovány jko + ( cosθ d ( dcosθ ( dcosθ d P cosθ sin θ sin θ cos θ (94 + jsou řešení difeenciání ovnice Ptí ( cosθ dp θ ( d sin + ( + P ( cosθ sinθ dθ dθ sin θ ( + ( (95 P ( x P ( x dx δ (96 + Noovné funkce jsou ( zde se ohou išit ůzní utoři ve fázové fktou zde zvoený je ode Lndu Lifšice ( ( + + Θ ( cosθ ( i P ( cos θ ( + Θ ( cosθ i P ( cos θ + ( + Přidáe-i ještě otonoání soustvu n intevu ( π (97
17 Mich Lenc: Teoie oztyu Φ ex (98 ( ϕ ( π { iϕ} dostáváe otonoání systé sféických funkcí ece otonoity jsou ( ( + Y ( θ ϕ + + ( i P ( cos ex { i } 4 π θ ϕ (99 Zjevně tí π π Sféické funkce nejnižších řádů jsou ( 4π * ( Y ( θϕ Y ( sin θϕ θdθdϕ δ δ * ( Y( θ ϕ ( Y ( θ ϕ (9 (9 3 ± 3 Y Y i cos θ Y i sinθ ex { ± iϕ} 4π 8π Y 5 ( 3cos θ 6π ± 5 ± 5 Y ± cosθ sinθ ex { ± iϕ} Y sin θ ex{ ± iϕ} 8π 3π (9 Oznčíe-i n jednotkový vekto chkteizovný ziutání úhe θ oání úhe φ ůžee Y θ ϕ Y n Řd vzthů vydá jednodušeji užijee-i identity znčit ( ( kde cosω cos cosθ sin sinθ cos( ϕ 4π * P( cos ω ( Y( Θ Φ Y( θ ϕ (93 + Θ + Θ Φ nebo ve znčení oocí jednotkových vektoů * ( ( 4 P( n π n Y( n Y n + (94 9 Sféické Besseovy funkce Sféické Besseovy funkce j ( z n ( z nebo ( + h ( z h ( ( z jsou řešení ovnice
18 Mich Lenc: Teoie oztyu Máe ( ( ( ( z z f z f z f z (95 π π j( z J+ ( z n( z N+ ( z z z ( + π ( h ( z n( z + i j( z i H+ z z ( ( π ( h ( z n ( z i j ( z i H+ z z Koě obvykého vyjádření oocí řd je ožné zst sféické Besseovy funkce jko d sinz + ( ( ( ( d cosz j z z n z z zdz z zdz z ( Sféické Besseovy funkce řádu jsou sinz sinz cosz 3 3cosz j( z j( z j ( z sin 3 z z z z z z z cosz cosz sinz 3 3sinz n( z n( z n ( z cos z 3 z z z z z z Asytotické vyjádření je π π j( z sin z n( z cos z z z z z ( + π ( ( π h z ex i z h ( z ex i z z z z z Po hodnoty guentu bízké nue je ( ( + ( ( z j z n z + z z z ( ( ( (96 (97 (98 (99 (9 Secieně j ( z n ( z z (9 z z Po sféické Besseovy funkce tí ece otogonity π π j( j( d δ ( δ ( E E (9
19 Mich Lenc: Teoie oztyu Exktní teoie oztyu Hitonián je n čse nezávisý skádá se z hitoniánu voné částice intekčního otenciáu Hˆ Hˆ + Vˆ ( Přesto á oztyová úoh chkte čsově závisé úohy Je to dáno ředokde že o t je stv částice tkový že ze ůsobení intekčního otenciáu znedbt Totéž ředokádáe o situci v čsech kdy t Stv částice v t oznčíe ψ stv voné částice v t oznčíe φ tkže áe ψ ( t ex{ iht ˆ } ψ ( φ ( t { ih ˆ t} ex φ (3 Hedáe tkové řešení oztyové úohy kteé se bude sytoticky bížit nějký řešení o vonou částici tj { iht ˆ } ψ { ihˆ t} i ex ex (4 t φ o t { iht ˆ } { ihˆ t} i ex ψ ex φ + (5 t t To uděáe ve dvou kocích: o nějký zdný stv φ H sestojíe ψ tk by by sněn vzth (4 o tkto získné ψ sestojíe φ + H tk že bude sněn vzth (5 Po exeient je odsttný vzth φ + k φ Zjíá nás tedy existence unitáního oeátou φ Sˆ φ (6 + Zčněe se zobecnění (4 (5 Je ožné k ibovoný stvů φ (4 (5 byy sněny? Přeiše tyto vzthy (oeáto ex{ iht ˆ } { iht ˆ } { ihˆ t} i ψ ex ex φ t Jde tedy o odínku existence oeátoů { } { } H njít stv ψ tkový by je unitání n (7 Uˆ i ex iht ˆ ex ihˆ t (8 ± t ± Uvžuje oeáto ( { } { } Uˆ t ex iht ˆ ex ihˆ t (9
20 Mich Lenc: Teoie oztyu - - Ptí o něj ovnice duˆ ( t iex{ iht ˆ }( Hˆ Hˆ ex{ ihˆ t} iex{ iht ˆ } Vˆex { ihˆ t} ( dt s očáteční odínkou U ˆ ( ˆ Hedné oeátoy k jsou Řešení je t ( ˆ + { } { } Uˆ t i ex ˆ ˆex ˆ iht V ih t dt ( ± { } { } Uˆ ˆ + i ex iht ˆ Vˆex ihˆ ± t dt ( Postčující odínkou existence ˆ U ± je existence integáů (oět využíváe toho že oeáto ex { iht ˆ } je unitání ± { ˆ } ˆ V ex ih t φ φ H (3 V souřdnicové eesentci áe o φ( x t ex{ ihˆ t} φ( x ( x 3 t 3 ( k ex i k φ φ x k t d k ( π (4 Po odhd budee otřebovt ob řídy řibižného výočtu integáu etodou stcionání fáze Měje b ( { λ ( } I g x ex i f x dx (5 řito λ bude veké číso Pokud je n integční intevu ( f x očítáe b ( ( g x d I ( ex{ iλ f ( x } dx λ i f x dx ( ex{ λ ( } λ ( Pokud je n integční intevu ( ( ex{ λ ( } λ ( ig i f ig b i f b f f b f x očítáe (6
21 Mich Lenc: Teoie oztyu - - λ I g( x ex{ iλ f ( x } ex i f ( x( x x dx f π i b ( x ( { λ ( } g x ex i f x (7 Linov Schwingeov ovnice Moeeovy oeátoy (znénko u iity o t je očné než oznčení oeátou { iht} { iht} Ω ˆ i ex ˆ ex ˆ ± t ( Oznčíe Ωˆ φ φ+ Ωˆ χ χ ( + Vekto φ + je skutečný stv v t by-i očáteční (in stve voné částice vekto φ vekto χ je skutečný stv v t bude-i koncový (out stve voné částice vekto χ Měje teď ψ Ω ˆ ψ Ω ˆ ψ (3 + in out Poněvdž o unitání oeátoy ˆ + Ω Ω ˆ ˆ ůžee z (3 získt vzth ˆ + ψ Ω Ωˆ ψ Sˆ ψ (4 out + in in kde jse zvedi oeáto oztyu ˆ ˆ + S Ω Ω ˆ (5 + Bez důkzu zde uvedee tvzení že Hibetův osto ůžee ozděit n odosto oztyových stvů (tj stvů kteé jí sytotický vzth k in out stvů odosto vázných stvů Jen část důkzu: vezěe vázný stv H ˆ ξ E ξ Poto n n n i ex{ ie t} ex{ ihˆ t} t { ie t} { ihˆ t} ξ ψ ξ Ω ˆ ψ ξ ψ n n + in n n in ξ Ω ˆ ψ i ex ξ ex ψ n out n n out t Vzthy o Moeeivy oeátoy jse odvodii v ředchozí části Tdy je tochu uvíe n (6
22 Mich Lenc: Teoie oztyu - - Dostáváe tk + ε + ε { ε } { } { } Ω ˆ ˆ + ii ex t ex iht ˆ Vˆex ihˆ t dt { ε } { } { } Ω ˆ ˆ ii ex t ex iht ˆ Vˆex ihˆ t dt + + ε + ε { } { } { } φ Ω ˆ φ φ + ii ex εt ex iht ˆ Vˆex ihˆ t φ dt { } { } { } φ+ Ω ˆ φ φ ii ex εt ex iht ˆ Vˆex ihˆ t φ dt + (7 (8 Nejve ozožíe stv φ ode vstních stvů hitoniánu voné částice tj ˆ H E tkže { ˆ } { ˆ } { } & & ex ex ex 3 3 ih t φ ih t φ d ie t φ d oto ovedee integci ode čsu { i( E ˆ } ( ˆ ˆ iε H t dt i E iε H i G( E iε i ex i i ε ε ε { i( E ˆ } ( ˆ ˆ + iε H t dt i E + iε H i G( E + iε i ex i i ε ε ε (9 ( Máe tk uven vzth (8 n φ± φ + i Gˆ E ± iε V φ d Ve sožkách k áe + ε 3 ( ˆ ± + i Gˆ E ± i Vˆ + ε ( ε ( ( V dší budee sybo i + ε už vynechávt Rovnici ( řeíšee do tvu s Ĝ Přioeňe si že oeáto Geenovy funkce definujee jko invesní oeáto k oeátou vstní hodnoty hitoniánu ( z H Gˆ z ˆ Gˆ( z ˆ ( z Hˆ (3 ˆ ( z Hˆ ( z H Gˆ ˆ ˆ z G( z Po hitonián sožený ze dvou částí Hˆ Hˆ ˆ + V Ĥ je zákdní část (voná částice v teoii oztyu V ˆ je ouch (intekční otenciá v teoii oztyu ůžee hedt řešení ovnice o Geenovu funkci oocí vzthů
23 Mich Lenc: Teoie oztyu ( ˆ ˆ ˆ z H V + V z Hˆ Vˆ z Hˆ z Hˆ Vˆ ˆ ˆ ˆ ˆ + V ˆ ˆ + V z H ˆ ˆ ˆ ˆ z H V z H z H z H V tedy Po stvový vekto dostáváe ( ( + ( ˆ ( ( ( ( ˆ ( ( ˆ ( ˆ ( Gˆ z Gˆ z Gˆ z V Gˆ z Gˆ z Gˆ z + Gˆ z V Gˆ z + Gˆ z V Gˆ z V Gˆ z + ( ( ( ( ( ( ( (4 (5 ψ ˆ Gˆ z Vˆ ψ ˆ Gˆ z Gˆ ˆ z VˆG ˆ z V ψ ˆ ˆ G( z Vˆ Gˆ ( z VˆGˆ ( z Vˆ ψ ψ (6 ˆ Gˆ z Vˆ ψ ψ + Gˆ z Vˆ ψ Místo ( áe tedy Gˆ ( E ˆ ± + ± iε V ± V souřdnicové eezentci je ˆ 3 x ± x + x G E ± iε x V x x ± d x ( ( Po ticové vky Geenovy funkce níšee ˆ ˆ 3 xg z x xg z x d ( ( { ( } (7 (8 ˆ G ( z x x ex i x x (9 3 z ( π tkže Při výočtu ostuujee obvyký zůsobe { i( x x } ex ˆ 3 x G ( z x d 3 ( π z (
24 Mich Lenc: Teoie oztyu ( π ( π { i( x x } ex z 3 z 3 i π x x π 3 d { } { cos } π sinθ ex ix x θ dϕdθ d ex i x x z d ( Integční křivku v ovině koexního ůžee uzvřít ookužnicí v honí ooovině V této ooovině bude ít integnd ó v řídě že hodnot integáu bude E + iε E + iε + iε + E iε E + iε + iε ( + π { } ( π { } π ires iex i x x π ires iex i x x ( (3 Mticové eeenty Geenovy funkce tedy jsou ovnice (8 á tv S řibížení v exonentu es čittei áe Potože áe ex ˆ xg( E ± iε x π { ± ix x } { ± ix x } ( ex x ± x V x x ± d x π x x ( (4 x x 3 (5 x x x x x + x n x x x { ± i } (6 ex 3 x ± x ex { i n x } V( x x ± d x π (7 x ex 3 { i x} ± n x ex 3 { in x} (8 ( π ( π
25 Mich Lenc: Teoie oztyu ůžee (7 zst tké jko { ± i} ex x ex 3 { i x} ( π n Vˆ ± ± ± ( π (9 S oznčení áe konečně f n n V + ( ( π ˆ { i} ex x + ex 3 { i x} + f ( n ( π (3 (3 V souřdnicové eezentci je 3 f n ex i n x V x x + d x ( ( π { } ( V Bonově oxici dosdíe v integndu (3 x + x n cosθ áe (íšee Pnckovu konstntu (3 S oznčení q ( n " f ( q { } ( π " 3 ex iq x V x d x (33 Pciání vny Místo báze tvořené vektoy zvoíe bázi E kteou získáe z tnsfočních vzthů xe i j( Y ( θϕ π ( ( kde x sinθ cosϕe + sinθ sinϕe + cosθ e x y z E Užití ( (9 (9 dostáváe ece otonoity o bázi E 3 E E E x x E d x Jk vyočtee E? Ptí ( E E δ δ δ E x xed x ex ix xed x ( π { } ( (3 Vyjádření ovinné vny je
26 Mich Lenc: Teoie oztyu * ( ( θ ϕ ex i x 4 i j Y Y { } π ( ( Θ Φ (4 kde sinθcosφ e + sinθsinφ e + cosθe Doszení (4 do (3 dostnee x y z Rozkd vektou je tedy E δ E EY Θ Φ ( ( ( (5 E E de ( Y ( * Θ Φ E ( Přiozeně stejný ozkd dostáváe o ( ( ( Y( * ˆ + Ω Y Θ Φ Ω ˆ E ( ( + + V nogii k ozkdu ( budee sát odkud dostnee o (7 Ještě jednou zíšee * ΘΦ E + ( ψ xe + i Y( θϕ π ( ψ * x + i Y( θϕ ( Y ( ΘΦ π * x i j( ( Y( Θ Φ Y( θϕ π Vyjádřee teď itudu oztyu (3 3 8π f ( n ( π n x V ( x + d x ( ( ( * ( ( * ( ( i i Y Θ Φ Y θ ϕ Y θ ϕ Y θ ϕ dω ω ( ( ψ ( j V d Rece otogonity o sféické funkce zjednoduší výz ( n tv (6 (7 (8 (9 ( (
27 Mich Lenc: Teoie oztyu f n ( 8π * ( ( Θ Φ ( θ ϕ ( ( ψ ( Y Y j V d ( Rovnici (3 níšee s oocí (9 ( ( jko Odtud ( ψ i i j ex i j V d (3 ψ ( { } ( ( ψ ( ( + ( ( j h ( j( V( ψ ( d Exktní výz tný o všechn ψ (4 + ( j( ( + ( j h ( V( ψ ( d ( + ( ( ( ψ ( h j V d V ředchozí vzthu je využito sytotického chování ( + h ( z itudu oztyu ůžee výz (4 zst jko Potože ( ( ( ψ ( (5 Oznčíe-i jko ciání f j V d (6 ψ ůžee (7 zst jko kde Výz ( je teď ψ ( ( ( ( + j + f h ( ( ( + ( ( ( ( (7 j ( z h z h z (8 i i ( ( ( ( + ( h S h ( ( (9 S + i f ( f n 4 Y Y f * ( ( θ ϕ ( ( π ( Θ Φ (
28 Mich Lenc: Teoie oztyu Oznčíe-i jko úhe θ nikoiv ziutání úhe e úhe oztyu n cosθ ůžee s využití (93 zst osední vzth jko f n f P cos θ ( ( + ( ( ( Přiozeně okud dodá vn ve sěu osy z ob úhy jsou stejné Vnová funkce je k i ψ + ( P( cosθ ( ex{ i} S ex { i} (3 3 Rozty ři vysokých enegiích Schödingeovu ovnici budee řešit substitucí Dostáváe tk ovnici ψ + ψ ψ ( ( V ( ( ψ ex ( { i z} F( F( F( + i V( F( z (3 (3 (33 Předokádáe že F tkže ůžee nst exicitní tv řešení ovnice (33 řešení Schödingeovy ovnice z ψ ( Cex i z V ( ρ z dz kde jse oznčii ρ xe x+ ye Všiněe si že (34 je ožno sát jko y z ψ ( Cex i V ( ρ z dz Dosdíe-i do výzu o itudu oztyu π ( ex{ } ( ψ ( 3 f n i n V d (34 (35 (36 ze (33 F( V ( ψ ( i ex { i z} z (37
29 Mich Lenc: Teoie oztyu dostnee F( f ( n ex{ i n ρ} ex{ i ( nz z} d ρ iπ z Po nz ůžee itudu oztyu zst jko f ( n ex { i n } F( F( d iπ ρ ρ ρ ρ (38 (39 o doszení z (34 f ( n S( ρ { i n ρ} d ρ iπ ex S( ρ ex{ iδ ( ρ } δ ( ρ V ( ρ z dz (3 4 Více o ciáních vnách Vyjdee z unitity S-tice Níšee oto ( { δ( } S ex i (4 Vzth ezi fázový osuve itudou oztyu dostnee z ( f( ex { iδ( } sin δ ( (4 Cekový účinný ůřez je 4π σ σ π + + δ 4 ( f ( sin ( (43 Ze vzthu (4 dostáváe vyjádření otického teoéu což ůžee řest jko { f ( } ( f I (44 I f ( Musí tedy itud oztyu ít tv kde eáná funkce g ( je z (4 f ( ( g i (45 (46
30 Mich Lenc: Teoie oztyu ( δ ( g cot (47 4 Bonov oxice Funkce ψ ( j ( jsou řešení ovnic ( ( + d ψ d + V ( ψ ( ( ( + d j d S okjovou odínkou ( + j ( ψ dostnee úvou (48 ( ( ( ψ ( d d ( ψ ( ( (48 dψ dj j V j d (49 Po áe ze (9 ψ Levá stn (49 je tedy ( dψ i ( ( ( ( + h S h ( ( ( ( ( ( + h + S h ( d (4 i ( S ( f ( (4 V integndu integáu n vé stně oožíe ( j ( ψ tkže áe ( ( ( ( f V j d (4 Sovnání se vzthe (4 vidíe nekonsistentnost této oxice T se zttí v řibížení ých fázových osuvů kdy δ ( f V j d (43 ( δ ( ( ( ( 4 Kvsiksická oxice Rovnice o vonou částici částici v otenciáové oi (48 zíšee tochu odišně když zěníe
31 Mich Lenc: Teoie oztyu znčení tj ψ ( ψ ( j( χ ( íšee ísto ( d χ ( λ + χ ( d + obecněji λ λ ( (44 ( d ψ λ + V ( ψ ( d Asytotický tv sféické Besseovy funkce vede k sytotice řešení (44 ( sin π χ z Ve stcionání jednoozěné řídě je kvsiksický řešení ovnice (45 v intevu ψ λ (45 (46 A ψ ( ex P d P V( + P (47 V λ < < kde ( B λ P B + P ( ex i Pd ex i Pd P V ( < < kde ( (48 v intevu V λ > V okoí bodu obtu je λ V ( α ( (49 V toto okoí (e stáe dosttečně deko od bodů obtu ůžee sát A α 3 ψ ( ex 4 ( ψ ( α ( 3 (4 B α 3 B α 3 ex i 4 ( + ex i 4 ( α 3 α 3 ( ( Při nytické odoužení odocnin do koexní oviny oužijee záisu tkového záisu by v honí ooovině řevžov (exonencieně jeden čen v doní ooovině čen duhý V nše řídě je vhodný záis ρex i ϕ π (4 { ( } Obchode bodů obtu v honí (sodní ooovině tj o ϕ ( π ( ϕ ( π π sojitosti A π A π B ex i B ex i 4 4 tkže áe v ksicky dostuné obsti kvsiksické řešení ovnice (45 dostáváe odínky (4
32 Mich Lenc: Teoie oztyu π λ ( ( ( 4 C ψ ( cos P d P V (43 P( Budee-i tedy ovnici (44 řešit stnddní ostue kvsiksické oxice dostnee výz ( C π + χ ( sin P( d P( P ( P( + (44 4 Integá ůžee sočítt nyticky tkže guent sinu je π λ λ π π P( d + + λ csin π λ (45 Sovnání (45 (46 docházíe k tou že v kvsiksické oxici usíe jko veikost oentu iuzu vzít veičinu λ + Fázový osuv už sočtee sndno když od skutečné fáze odečtee fázi odovídjící voné částici δ ( + π V d + + ( ( (46 Po veké hodnoty je tké veká hodnot tkže ůžee intekční otenciá ovžovt z ouchu Ze (46 dostnee δ V ( + d ( + ( (47 43 Rozty ři vysokých enegiích Po sféicky syetický otenciá ůžee (3 uvit n f ( n i ex{ iδ ( ρ } J ( sin θ ρ ρdρ sin θ ( nx + ny δ ( ρ V ( ρ z dz (48 Poovneje to s výze (
33 Mich Lenc: Teoie oztyu f ( n ( + ex{ iδ ( } P( cos θ i (49 Po é úhy tí tkže P ( cosθ J + sin θ (43 f ( n + ex{ iδ ( } J + sin θ i (43 což o nhzení ( + ρ ( ( ++ + dρ vede skutečně k (48 44 Rozty ři nízkých enegiích Při nízkých enegiích budee ři řešení ovnice (45 ozišovt tři obsti Oznčíe jko ooě obsti kde je intekce význá V vní obsti ůžee znedbt kinetickou enegii částice tj ( ( + d ψ d + V ( ψ ( V dší obsti ůžee znedbt i otenciání enegii ( ( + d ψ (43 ψ ( (433 d Konečně ve vnější obsti už okesne efektivní otenciá ntoik že usíe uvžovt i kinetickou enegii Řešení ovnice (433 je ( ( + + ψ ( d d ψ ( + (434 ψ c + c (435 Řešení ovnice (434 je ( d j ( d n ( ψ + (436 Asytotický tv (436 o veké hodnoty guentu je ode (99 ( ( d + d π d ψ sin δ tn δ ( ( + d ztíco o é hodnoty guentu ode (9 (437
34 Mich Lenc: Teoie oztyu ( + ( ψ ( d d + + (438 Poovnání (438 (435 získáe vyjádření koeficientů d oocí koeficientů c doszení do (437 dává výz o fázový osuv Po itudu oztyu dostáváe δ + tn ( δ ( c c (( ( + { iδ ( } δ ( (439 ex f ( (44 i Je oto většinou ožné ovžovt ozty ři ých enegiích z s-ozty 5 Neužný ozty 5 Pciání vny Budee se snžit o co největší odobnost s oise ři užné oztyu Tk vnovou funkci níšee ve stejné tvu tj jko (3 i ψ + ( P( cosθ ( ex{ i } S ex { i } (5 e nebude již tit S Aitud oztyu bude ít tké stejný tv f ( θ ( + ( S P ( cos θ (5 i Rozdí usíe bát v úvhu ři výočtu účinných ůřezů Máe t t t e + ( ( ( ( (53 σ σ σ σ σ (Indexy tot estic ection Po užný ozty ( π σ e ( + S (54 o neužný ozty ( π ( ( S σ + (55 o cekový účinný ůřez
35 Mich Lenc: Teoie oztyu ( π σ t ( + ( R S (56 Význnýi hodnoti jsou S - žádný ozty S - xiání užný ozty S - úná bsoce Cekový účinný ůřez je tedy π σ t + R ( ( S (57 Doszení θ do iginání části (5 oovnání s (57 dává zobecnění otického teoéu Po ciání itudy I f ( σ t (58 4π ( σ t I f ( 4π + (59 Při záěně ozbíhvé vny z sbíhvou nebudee oci využít koexního sdužení e záěny S S Je k odkud o vyoučení S S ( f f( (5 i i S dostnee vzth ezi f ( f ( kteý ze uvit n tv tkže + i i i g ( f( f( + f( f ( g i ( (5 (5 5 Koexní index ou ostředí Měje ostředí skádjící z noho oztyových cente Bude-i veikost itudy oztyu á ve sovnání se střední vzdáeností částic ( 3 d V N ůžee výsednou itudu oztyu v ostředí ovžovt z ostý součet jednotivých itud Dáe si zvedee efektivní otenciá kteý bude tkový že vyjádření itudy v Bonově oxici budee dávt sávnou hodnotu itudy oztyu doředu (tzn efektivní otenciá bude koexní Pode (6 (budee teď sát i Pnckovu konstntu
36 Mich Lenc: Teoie oztyu N π " Ueff f ( E V Rovinnou vnu ocházející ostředí zíšee s koexní vnový vektoe ψ ex { ikz} k ( E U eff " Index ou je k (53 (54 Ueff N π " n + f ( E E V E Není-i index ou říiš odišný od jedničky ůžee sát ( t V k V k (55 N π N σ In I f E (56 6 Příkdy 6 Rozty nukeonů Při ých enegiích ůžee sát o itudu oztyu otonu n neutonu (uvžujee ouze s-ozty tj f g( k ik κ k + Aitud á singuitu (v koexní ovině iusů k o Účinný ůřez je k Mou úvou dostnee ik (6 k iκ κ κ + κ (6 4π σ 4 π f κ k + k (63 kde n ( n 4π 4π σ " + ( ( ( ( κ E + ε k + κ κ + k + κ 4 + ε je enegie vázného stvu částic (deuteonu (64
37 Mich Lenc: Teoie oztyu Rozty ychých neutonů n jádře Efektivní ooě jád oznče Předokádáe snění odínky kvsiksické oxice k π λ$ Dáe ředokádáe že všechny neutony s oente iusu < k tj s iktní ete ρ " v k< jsou bsobovány Jko ode ůžee k vzít Funhofeovu difkci n neoustné tečíku ooěu Po difeenciání účinný ůřez dostáváe hned Z obecného vzthu o ozty je ( kθ J Ω (65 πθ dσe π d < S f ( θ ( + P ( cos θ (66 > ik V suě budou nejdůežitější úohu hát veké hodnoty tkže ve znáé oxici i J f ( θ ξ J ( θξ dξ i k Cekový účinný ůřez užného oztyu je ( kθ k θ (67 J ( kθ σe π πθ dθ π πθ (68 63 Rozty ychých eektonů n tou Oznče hustotu ozožení náboje v tou ρ en Zeδ ( ( ( (69 kde e je náboj eektonu n( hustot vděodobnosti výskytu eektonu Poissonovu ovnici řešíe oocí Fouieovy tnsfoce tj ( ( π 3 Φ ε ( ρ ( g G q iq d q G q g iq d ( { } ( ( { } 3 3 ex ex (6 (6
38 Mich Lenc: Teoie oztyu Z ovnic (6 (69 áe e Φ ( q ( F( q Z F( q n( ex { iq } d 3 ε q Integce vzhede k úhový oěnný dává (6 4 F ( q n( sin ( q d q (63 π Do vzthu (33 dosdíe V( q eφ ( q tkže áe konečně o účinný ůřez e f q Z F q π " ε q ( ( ( (64 Máe e dσ 4 ( Z F( q dω 4πε" q (65 q n θ ( ( cosθ sin " " " (66 Je vidět že o vei é úhy oztyu ze ovžovt q z é (oznčíe-i ooě koue kde je ( n význně ůzné od nuy znená é q odínku q# π áe řibižně 3 3 F( q + n( iq ( q d n( d Z 3 3 q 3 n( q d n( ( q d n( d 3 ( + ( 6 3 Z F q q n d Doszení do (65 dostáváe o ozty od ýi úhy (67 e 4 dσ n ( d d 3ε " Ω Účinný ůřez je o vei é oztyové úhy konstntní Nok o q π znedbt dostáváe (68 $ ůžee ( F q ooti Z Ω Ze dσ 8πεv d θ 4 sin (69 tedy ksický Ruthefodův vzth
39 Mich Lenc: Teoie oztyu Dosdíe-i do (63 Thosovu Feiho hustotu vděodobnosti dostnee ( n Z b b 3 ρ Z 3 (6 Z qb 4π 3 F( q Z sin 3 ρ ( q d Zφ 3 qb b Z Deivování (66 dostáváe vyjádření eeentu ostoovéhu úhu jko " dω qdqdϕ Difeenciání účinný ůřez (65 bude o doszení ze (6 (6 (6 (6 e Z qb dq 3 3 πε" Z q 43 e b qb qb Φ 3 3 πε" Z Z dσ φ dϕ Z d dϕ (63 Integcí (63 dostáváe vei obecný výz o účinný ůřez oztyu ychého eektonu n tou 43 Z σ (64 E 7 Rozty identických částic Zvoíe těžišťový souřdný systé Výěn částic znená zěnu oientce vektou sojujícího částice Ve sféických souřdnicích to znená záěnu ziutáního úhu θ π θ Máe tedy o vnovou funkci ex{ ik} ψ ex{ ikz} ± ex { ikz} + f ( θ ± f ( π θ (7 Je-i cekový sin částic sudý je účinný ůřez ztíco o cekový sin ichý je s ( ( dσ f θ + f π θ dω (7 ( ( dσ f θ f π θ dω (73 V exeientech se jen áo využívá oizovných svzků Je tedy vhodné ít střední hodnoty
40 Mich Lenc: Teoie oztyu Z cekového očtu ( s + stvů je o částice s oočísený sine ( ( s ( s + + stvů s ichý sine Máe tedy o částice s oočísený sine s s+ dσ dσs + dσ s+ s+ * * f ( θ + f ( π θ ( f ( θ f ( π θ + f ( θ f ( π θ dω s + s s+ stvů se sudý sine (74 Po částice s ceočísený sine je nok s( s+ stvů s ichý sine ( s ( s + + stvů se sudý sine Máe tedy s+ s dσ dσs + dσ s+ s+ ( * * f ( θ + f ( π θ + f ( θ f ( π θ + f ( θ f ( π θ dω s + (75 8 Excitce tou ři sážce s částicí Předokádeje že ůžee využít Feiho vid Počáteční stv obshuje to hotnosti M náboje jád Z e v zákdní stvu vonou částici hotnosti náboje z e s hybností ; konečný stv obshuje to v n-té excitovné stvu (n je utiindex oět vonou částici s hybností Intekční otenciá je V ˆ Zákon zchování enegie v soustvě ve kteé se to v očáteční stvu jko ceek neohybuje zíšee jko ( + + En E (8 M Veké zjednodušení řinese ředokd že bude ožné ohyb tou v konečné stvu znedbt Máe k o vděodobnost řechodu z jednotku čsu 3 π ˆ d dwn n V δ + En E 3 " " Integcí vzhede k (íšee 3 d d d ( π Ω odstníe det funkci (8 ( En E 4 ˆ dwn n V dω 4π " (83 Přejdee teď k souřdnicové eesentci Noování vnové funkce částice v konečné stvu usí
41 Mich Lenc: Teoie oztyu odovídt nái vybné hustotě koncových stvů v (8 tj δ ψ ( ex i π " " Zvoíe-i noování dodjící vny n jednotkový tok ψ ( i ex " sočtee k řío účinný ůřez Intekční otenciá je (84 (85 ze Z V + 4πε (86 Dostáváe tk o doszení do vzthu (83 výz o difeenciání účinný ůřez ři exvitci tou dσ n ( ze En E Z 3 { } 4πε 4π " (87 n + ex iq d dω kde jse oznčii q ( " Fouieův obz otenciáu vyjádříve oocí vzthu ex{ iq } 3 ex{ iq } 3 4π d ex{ iq } d ex { iq } q (88 Dší úv sočívá ve vyjádření eeentu ostoového úhu z vzthu q ( + cosθ " qdq sin θ dθ dω " π " (89 Výz o difeenciání účinný ůřez (87 řeíšee tedy n dσ n z e n Z + { iq } 4πε v " dq 8π ex 3 q Po užný ozty ( n áe tedy znáý vzth z e dq dσe 8 π Z F( q 3 4πε v " q Zde jse využii definice oztyového fktou (8 (8
42 Mich Lenc: Teoie oztyu F ( q n( ex{ iq } d δ ( ex{ iq } d ex { iq } Po neužný ozty áe s uvážení otogonity stvů (tj n Obecně tí dσ dσ n n z e dq 8π n ex{ iq } 3 4πε" v n q + + ( ( * fn fn fn fn f f f n n n n + fn fn f ( f f f n n (8 (83 (84 Aikujee-i teď obecný výsedek n tici v (83 áe s využití (8 n ex { iq } ex ex { iq ( b } { iq } b ex ( { ( b } Z F q + iq n b (85 Doszení do (83 dσ z e dq 8π Z F ( q + ex{ iq ( b } 3 4πε" v b q (86
11. cvičení z Matematiky 2
11. cvičení z Mateatiky. - 6. května 16 11.1 Vypočtěte 1 x + y + z dv, kde : x + y + z 1. Věta o substituci á analogický tva a podínky pouze zanedbatelné nožiny nyní zahnují i plochy, oviny atd.: f dv
seznámit studenty se základními typy pohybu tělesa, s kinematikou a dynamikou posuvného a rotačního pohybu
Dynaika, 5. přednáška Obsah přednášky : typy pohybů těesa posuvný pohyb otační pohyb geoetie hot Doba studia : asi,5 hodiny Cí přednášky : seznáit studenty se zákadníi typy pohybu těesa, s kineatikou a
Posuvný a rotační pohyb tělesa.
Posuvný a otační pohyb těesa. Zákady echaniky, 4. přednáška Obsah přednášky : typy pohybů těesa posuvný pohyb otační pohyb geoetie hot Doba studia : asi,5 hodiny Cí přednášky : seznáit studenty se zákadníi
F9 SOUSTAVA HMOTNÝCH BODŮ
F9 SOUSTAVA HMOTNÝCH BODŮ Evopský sociální fon Ph & EU: Investujee o vší buoucnosti F9 SOUSTAVA HMOTNÝCH BODŮ Nyní se nučíe popisovt soustvu hotných boů Přepokláeje, že áe N hotných boů 1,,, N N násleující
Pohyb tělesa. rovinný pohyb : Všechny body tělesa se pohybují v navzájem rovnoběžných rovinách. prostorový pohyb. posuvný pohyb. rotační.
Pohyb těesa posuvný pohyb otační pohyb obecný ovinný pohyb posuvný pohyb ovinný pohyb : Všechny body těesa se pohybují v navzáje ovnoběžných ovinách. postoový pohyb sféický pohyb šoubový pohyb obecný postoový
Učební text k přednášce UFY102
Učební text k přenášce UFY vou ovinných světených vn V této kpitoe si ukážeme, jk vznikjí intefeenční použky, jestiže se vě ovinné světené vny setkávjí v nějkém postou. Mějme vě ovinné vny popsné náseujícími
Téma 6 Spojitý nosník
Stvení mechnik.očník kářského studi AST Tém Sojitý nosník Zákdní vstnosti sojitého nosníku Řešení sojitého nosníku siovou metodou yužití symetie sojitého nosníku Kted stvení mechniky Fkut stvení ŠB - Technická
Dráhy planet. 28. července 2015
Dáhy plnet Pet Šlecht 28. čevence 205 Výpočet N střední škole se zpvidl učí, že dáhy plnet jsou elipsy se Sluncem v ohnisku. Tké se učí, že tento fkt je možné dokázt z Newtonov gvitčního zákon. Příslušný
DOPLŇKOVÉ TEXTY BB01 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ TUHÉ TĚLESO
DOPLŇKOÉ TXTY BB0 PAL SCHAUR INTRNÍ MATRIÁL FAST UT BRNĚ TUHÉ TĚLSO Tuhé těleso je těleso, o teé latí, že libovolná síla ůsobící na těleso nezůsobí jeho defoaci, ale ůže ít ouze ohybový účine. Libovolná
11. cvičení z Matematické analýzy 2
11. cvičení z Mtemtické nlýzy 1. - 1. prosince 18 11.1 (cylindrické souřdnice) Zpište integrály pomocí cylindrických souřdnic pk je spočítejte: () x x x +y (x + y ) dz dy dx. (b) 1 1 x 1 1 x x y (x + y
Vyzařovací(směrová) charakteristika F(θ,ϕ), výkonová směrová charakteristika F 2 (θ,ϕ), hustota vyzářeného výkonu S r
Vyzařovací(sěová chaakteistika F(θ,, výkonová sěová chaakteistika F (θ,, hustota vyzářeného výkonu konst hustota vyzářeného výkonu výkon co poje jenotkou pochy v ané ístě, je to stření honota oyntingova
Téma 5 Spojitý nosník
Sttik stveních konstukcí..očník kářského studi Tém 5 Sojitý nosník Zákdní vstnosti sojitého nosníku Řešení sojitého nosníku siovou metodou yužití symetie sojitého nosníku Příčinkové čáy nhodié ztížení
Dynamika tuhého tělesa. Petr Šidlof
Dnaika tuhého tělesa Pet Šidlof Dnaika tuhého tělesa Pvní věta ipulsová F dp dt a t Zchlení těžiště Výslednice vnějších sil F A F B F C Celková hbnost soustav p p i Hotnost soustav i těžiště soustav se
. Potom (2) B pro danou periodickou funkci f ( ) x se nazývá Fourierova analýza.
Učební text k přednášce UFY Fourierov nlýz, Fourierov trnsforce nhronické periodické vlny Fourierov nlýz Fourierův teoré: Funkce f ( x ) s prostorovou periodou ůže být rozvinut do řdy hronických funkcí
metoda uvolňování metoda redukce G 1 G 2
Dynik echnisů Dynik echnisů pojednává o vzthu ezi sili, působícíi n soustvu těles - echnisus, pohybe echnisu, těito sili způsobené. Seznáíe se se dvě zákldníi etodi řešení dyniky echnisů. etod uvolňování
Teorie současných pohybů, Coriolisovo zrychlení, dynamika obecného rovinného pohybu.
Obsh dnešní řednášky : Alikoná echnik, 4. řednášk Obecný oinný ohyb těles. eoie součsných ohybů, Coiolisoo zychlení, dynik obecného oinného ohybu. Obecný oinný ohyb zákldní ozkld. Alikoná echnik, 4. řednášk
ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS Řešené úlohy a postupy: Spojité rozložení náboje
EEKTŘINA A MAGNETIZMUS Řešené úlohy a postupy: Spojité ozložení náboje Pete Doumashkin MIT 006, překlad: Jan Pacák (007) Obsah. SPOJITÉ OZOŽENÍ NÁBOJE.1 ÚKOY. AGOITMY PO ŘEŠENÍ POBÉMU ÚOHA 1: SPOJITÉ OZOŽENÍ
Řešení úloh celostátního kola 49. ročníku fyzikální olympiády. Autořiúloh:P.Šedivý(1),L.Richterek(2),I.Volf(3)aB.Vybíral(4)
Řešení úoh ceostátního ko 49. ročníku fyzikání oympiády. Autořiúoh:.Šedivý(1),L.Richterek(),I.Vof(3)B.Vybír(4) 1.) Oznčme t 1, t, t 3čsyzábesků, v 1, v, v 3přísušnérychostistředukoue, veikost zrychení
25 Měrný náboj elektronu
5 Měrný náboj elektronu ÚKOL Stnovte ěrný náboj elektronu e výsledek porovnejte s tbulkovou hodnotou. TEORIE Poěr náboje elektronu e hotnosti elektronu nzýváe ěrný náboj elektronu. Jednou z ožných etod
Z toho se η využije na zajištění funkcí automobilu a na překonání odporu vzduchu. l 100 km. 2 body b) Hledáme minimum funkce θ = 1.
Řešení úoh. koa 59. ročníku fyzikání oympiády. Kategorie A Autor úoh: J. Thomas.a) Na dráze vt bude zapotřebí objem paiva V θ θv t. Při jeho spáení se získá tepo Q mh ρv H ρθvh t. Z toho se η využije na
k + q. Jestliže takový dipól kmitá s frekvencí ν (odpovídající
Vlastnosti kmitajíího dipólu Podle klasiké teoie je nejefektivnějším zdojem elektomagnetikého záření kmitajíí elektiký dipól. Intenzita jeho záření o několik řádů převyšuje intenzity ostatníh zdojů záření
4. cvičení z Matematiky 2
4. cvičení z Mtemtiky 2 14.-18. březn 2016 4.1 Njděte ity (i (ii (iii (iv 2 +(y 1 2 +1 1 2 +(y 1 2 z 2 y 2 z yz 1 2 y 2 (,y (0,0 2 +y 2 2 y 2 (,y (0,0 2 +y 3 (i Pro funkci f(, y = 2 +(y 1 2 +1 1 2 +(y
Učební text k přednášce UFY102
Matematický popis vlnění vlna - ozuch šířící se postředím zachovávající svůj tva (pofil) Po jednoduchost začneme s jednodimenzionální vlnou potože ozuch se pohybuje ychlostí v, musí být funkcí jak polohy
GEOMETRICKÉ APLIKACE INTEGRÁLNÍHO POČTU
Integální počet funkcí jedné eálné poměnné - 4. - GEOMETRICKÉ APLIKACE INTEGRÁLNÍHO POČTU PŘÍKLAD Učete plochu pod gfem funkce f ( x) = sinx n intevlu,. Ploch pod gfem nezáponé funkce f(x) se n intevlu,
Obsah dnešní přednášky : Obecný rovinný pohyb tělesa. Teorie současných pohybů, Coriolisovo zrychlení, dynamika obecného rovinného pohybu.
Obsh dnešní řednášky : Obecný oinný ohyb těles. eoie součsných ohybů, Coiolisoo zychlení, dynik obecného oinného ohybu. Obecný oinný ohyb zákldní ozkld. osu osu = A otce = A otce A A A A efeenční bod sueosice
Pohyb tělesa, základní typy pohybů, pohyb posuvný a rotační. Obsah přednášky : typy pohybů tělesa posuvný pohyb rotační pohyb geometrie hmot
Pohyb tělesa, základní typy pohybů, pohyb posuvný a otační Obsah přednášky : typy pohybů tělesa posuvný pohyb otační pohyb geoetie hot Pohyb tělesa, základní typy pohybů, pohyb posuvný a otační posuvný
Teoretická fyzika Základy teorie elektromagnetického pole
Teoetiká fyzik Zákldy teoie elektognetikého pole Mihl Len podzi Obsh Teoetiká fyzik Zákldy teoie elektognetikého pole Úvod 3 Mxwellovy ovnie3 Enegie hybnost elektognetikého pole 4 3 Elektin gnetisus 5
Tento text doplňuje návod k úloze Měření momentu setrvačnosti uvedený ve skriptech Úvod do fyzikálních měření. V žádném případě si neklade za cíl být
ento text dolňuje návod k úloze Měření oentu etvčnoti uvedený ve kitech Úvod do fyzikálních ěření. V žádné řídě i neklde z cíl být koletní návode o zěření úlohy. Cíle bylo dolnit teoetické infoce o obletice
3. Kvadratické rovnice
CZ..07/..08/0.0009. Kvdrtické rovnice se v tetice oznčuje lgebrická rovnice druhého stupně, tzn. rovnice o jedné neznáé, ve které neznáá vystupuje ve druhé ocnině (²). V zákldní tvru vypdá následovně:
Napětí horninového masivu
Npětí honinového msivu pimání npjtostí sekundání npjtostí účinky n stbilitu podzemního díl Dále můžeme uvžovt * bobtnání honiny * teplotní stv honiny J. Pušk MH 6. přednášk 1 Pimání npjtost gvitční (vyvolán
Hmotnostní tok výfukových plynů turbinou, charakteristika turbiny
Hotnostní tok výfukových lynů tubinou, chaakteistika tubiny c 0 c v v Hotnostní tok tubinou lze osat ovnicí / ED cs /ED je edukovaný ůtokový ůřez celé tubiny Úloha je řešena jako ůtok stlačitelné tekutiny
Téma 5 Spojitý nosník
Stvení mechnik.očník kářského studi AST Tém 5 Spojitý nosník Zákdní vstnosti spojitého nosníku Řešení spojitého nosníku siovou metodou yužití symetie spojitého nosníku Kted stvení mechniky Fkut stvení
Příklad 33 : Energie elektrického pole deskového kondenzátoru. Ověření vztahu mezi energií, kapacitou a veličinami pole.
Přík 33 : Energie eektrického poe eskového konenzátoru. Ověření vzthu mezi energií, kpcitou veičinmi poe. Přepokáné znosti: Eektrické poe kpcit eskového konenzátoru Přík V eskovém konenzátoru je eektrické
Práce vykonaná v elektrickém poli, napětí, potenciál Vzájemná souvislost mezi intenzitou elektrického pole, napětím a potenciálem Práce vykonaná v
Páce vykonaná v eektickém poi, napětí, potenciá Vzájemná souvisost mezi intenzitou eektického poe, napětím a potenciáem Páce vykonaná v eektostatickém poi po uzavřené dáze Gadient skaání funkce Skaání
Obecně: K dané funkci f hledáme funkci ϕ z dané množiny funkcí M, pro kterou v daných bodech x 0 < x 1 <... < x n. (δ ij... Kroneckerovo delta) (4)
KAPITOLA 13: Numerická integrce interpolce [MA1-18:P13.1] 13.1 Interpolce Obecně: K dné funkci f hledáme funkci ϕ z dné množiny funkcí M, pro kterou v dných bodech x 0 < x 1
NMAF061, ZS Písemná část zkoušky 25. leden 2018
Jednotlivé kroky při výpočtech stručně, le co nejpřesněji odůvodněte. Pokud používáte nějké tvrzení, nezpomeňte ověřit splnění předpokldů. Jméno příjmení: Skupin: Příkld 3 4 5 6 Celkem bodů Bodů 6 6 4
FYZIKA I. Mechanická energie. Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art.
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ FYZIKA I Mechanická enegie Pof. RND. Vilém Mád, CSc. Pof. Ing. Libo Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Iena Hlaváčová, Ph.D. Mg. At. Dagma Mádová Ostava
Dynamika tuhého tělesa
Dnaika tuhého tělesa Pet Šidlof ECHNCKÁ UNVERZA V LBERC Fakulta echatonik, infoatik a eioboových studií ento ateiál vnikl v áci pojektu ESF CZ..7/../7.47 Reflexe požadavků půslu na výuku v oblasti autoatického
VIII. Primitivní funkce a Riemannův integrál
VIII. Primitivní funkce Riemnnův integrál VIII.2. Riemnnův integrál opkování Vět. Nechť f je spojitá funkce n intervlu, b nechť c, b. Oznčíme-li F (x) = x (, b), pk F (x) = f(x) pro kždé x (, b). VIII.3.
A DIRACOVA DISTRIBUCE 1. δ(x) dx = 1, δ(x) = 0 pro x 0. (1) Graficky znázorňujeme Diracovu distribuci šipkou jednotkové velikosti (viz obr. 1).
A DIRACOVA DISTRIBUCE A Dircov distribuce A Definice Dircovy distribuce Dircovu distribuci δx) lze zvést třemi ekvivlentními způsoby ) Dirc [] ji zvedl vzthy δx) dx, δx) pro x ) Grficky znázorňujeme Dircovu
Obsah přednášky : Dynamika mechanismů. dynamika mechanismů - metoda uvolňování, dynamika mechanismů - metoda redukce
Obsh přednášky : Dynik echnisů dynik echnisů - etod uvolňování, dynik echnisů - etod edukce Dynik echnisů Dynik echnisů pojednává o vzthu ezi sili, působícíi n soustvu těles - echnisus, pohybe echnisu,
Pohyb soustavy hmotných bodů
Pohyb soustavy hotných bodů Tato kapitola se zabývá úlohai, kdy není ožné těleso nahradit jední hotný bode, předevší při otáčení tělesa. Těžiště soustavy hotných bodů a tělesa Při hodu nějaký složitější
Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem obsahu pláště rotačního tělesa.
.4. Obsh pláště otčního těles.4. Obsh pláště otčního těles Cíle Seznámíte se s dlší plikcí učitého integálu výpočtem obshu pláště otčního těles. Předpokládné znlosti Předpokládáme, že jste si postudovli
Základní principy fyziky semestrální projekt. Studium dynamiky kladky, závaží a vozíku
Zákldní principy fyziky seestrální projekt Studiu dyniky kldky, závží vozíku Petr Luzr I/4 008/009 Zákldní principy fyziky Seestrální projekt Projekt zdl: Projekt vyprcovl: prof. In. rntišek Schuer, DrSc.
6. a 7. března Úloha 1.1. Vypočtěte obsah obrazce ohraničeného parabolou y = 1 x 2 a osou x.
KMA/MAT Přednášk cvičení č. 4, Určitý integrál 6. 7. březn 17 1 Aplikce určitého integrálu 1.1 Počáteční úvhy o výpočtu obshu geometrických útvrů v rovině Úloh 1.1. Vypočtěte obsh obrzce ohrničeného prbolou
26. listopadu a 10.prosince 2016
Integrální počet Přednášk 4 5 26. listopdu 10.prosince 2016 Obsh 1 Neurčitý integrál Tbulkové integrály Substituční metod Metod per-prtes 2 Určitý integrál Geometrické plikce Fyzikální plikce K čemu integrální
γ α β E k r r ρ ρ 0 θ θ G Θ G U( r, t) w(z) w 0 ω z R z U( r, t) 1 c 2 2 U( r, t) t 2 = 0, U( r, t) U( r, t) = E( r, t) U( r, t) = u( r)e iωt. u( r) + k 2 u( r) = 0, k = ω/c u( r) = A exp( i k r), k
do strukturní rentgenografie e I
Úvod do stuktuní entgenogafie e I Difakce tg záření na kystalu Metody chaakteizace nanomateiálů I RND. Věa Vodičková, PhD. Studium kystalové stavby Difakce elektonů, neutonů, tg fotonů Kystal ideální mřížka
7. Integrální počet Primitivní funkce, Neurčitý integrál
7. Integrální počet 7.. Primitivní funkce, Neurčitý integrál Definice 7. Říkáme, že F (x) je v intervlu (, b) (přitom může být tké =, b = + ) primitivní funkcí k finkci f(x), jestliže pro všechn x (, b)
Gravitační pole. a nepřímo úměrná čtverci vzdáleností r. r r
Newtonův avitační zákon: Gavitační pole ezi dvěa tělesy o hotnostech 1 a, kteé jsou od sebe vzdáleny o, působí stejně velké síly vzájené přitažlivosti, jejichž velikost je přío úěná součinu hotností 1
LectureIII. April 17, P = P (ρ) = P (ε)
LectureIII April 17, 2016 1 Modely vesmíru I. 1.1 Stvová rovnice Víme již, že k řešení Friedmnnových rovnic je nám zpotřebí znlost stvové rovnice pro příslušnou komponentu, příspívjící k hustotě energie
6. Rozptyl Leoš Dvořák, MFF UK Praha, Rozptyl
K přednášce NUFY8 Teoretická mechanika 6. Rozpty Leoš Dvořák, MFF UK Praha, 14 Rozpty Z předchozí kapitoy umíme spočítat pohyb částice v poi centrání síy. Nyní toho využijeme pro případ ehké částice (napříkad
Dodatečné příklady k AJFY
Doečné příkdy k AJFY 1. Odhdněte veikost tomů, víte-i, že: ) 1 kpk,5 % roztoku kyseiny oejové v kohou vytvoří n vodě kruhovou oejovou skvrnu o průměru 3 cm, objem kpky je si, cm 3 (Frnkin), b) výprné tepo
Nakloněná rovina III
6 Nakloněná rovina III Předoklady: 4 Pedagogická oznáka: Následující říklady oět atří do kategorie vozíčků Je saozřejě otázkou, zda tyto říklady v takové nožství cvičit Osobně se i líbí, že se studenti
Hlavní body. Teplotní závislosti fyzikálních veličin. Teplota, měření
e r i k a Havní body epota, ěření epotní závisosti fyzikáních veičin Kinetická teorie pynů Maxweova rozděovací funkce epo, ěrné tepo, kaorietrie epota Je zákadní veičinou, kterou neze odvodit? Čověk ji
Matematické metody v kartografii
Mtemtické metody v krtogrfii. Přednášk Referenční elipsoid zákldní vzthy. Poloměry křivosti. Délky poledníkového rovnoběžkového oblouku. 1. Zákldní vzthy n rotčním elipoidu Rotční elipsoid dán následujícími
Obecný rovinný pohyb. teorie současných pohybů, Coriolisovo zrychlení dynamika obecného rovinného pohybu,
Obecný oinný pohyb ynik, 7. přednášk Obsh přednášky : teoie součsných pohybů, Coiolisoo zychlení dynik obecného oinného pohybu, ob studi : si 1,5 hodiny Cíl přednášky : seznáit studenty se zákldy teoie
1. Pohyby nabitých částic
1. Pohyby nabitých částic 16 Pohyby nabitých částic V celé první kapitole budee počítat pohyby částic ve vnějších přede znáých (zadaných) polích. Předpokládáe že 1. částice vzájeně neinteragují. vlastní
Příklad 22 : Kapacita a rozložení intenzity elektrického pole v deskovém kondenzátoru s jednoduchým dielektrikem
Příkld 22 : Kpcit rozložení intenzity elektrického pole v deskovém kondenzátoru s jednoduchým dielektrikem Předpokládné znlosti: Elektrické pole mezi dvěm nbitými rovinmi Příkld 2 Kpcit kondenzátoru je
Dynamika soustavy hmotných bodů. Posuvný a rotační pohyb tělesa.
ynaka soustavy hotných bodů. Posuvný a otační pohyb těesa. ynaka,. přednáška ynaka soustavy hotných bodů, -střed hotnost, - zákadní věty dynaky soustavy hotných bodů. Posuvný pohyb - kneatka a dynaka.
Příklady elektrostatických jevů - náboj
lektostatika Hlavní body Příklady elektostatických jevů. lektický náboj, elementání a jednotkový náboj Silové působení náboje - Coulombův zákon lektické pole a elektická intenzita, Páce v elektostatickém
Řešení úloh 1. kola 60. ročníku fyzikální olympiády. Kategorie B Autoři úloh: J. Thomas (1, 2, 3, 4, 5, 7), M. Jarešová (6)
Řešení úoh 1. koa 60. ročníku fyzikání oympiády. Kategorie B Autoři úoh: J. Thomas (1, 2, 3, 4, 5, 7), M. Jarešová (6) h 1.a) Protože vzdáenost bodů K a O je cos α, je doba etu kuičky z bodu K do bodu
Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015
Kartografie 1 - přednáška 2 Jiří Cajthaml ČVUT v Praze, katedra geomatiky zimní semestr 2014/2015 Kartografické zobrazení kartografické zobrazení vzájemné přiřazení polohy bodů na dvou různých referenčních
18. x x 5 dx subst. t = 2 + x x 1 + e2x x subst. t = e x ln 2 x. x ln 2 x dx 34.
I. Určete integrály proved te zkoušku. Určete intervl(y), kde integrál eistuje... 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 0... 3. 4. 5. 6. 7. e d substituce t = ln ln(ln ) d substituce t = ln(ln ), dt = ln 3 e 4 d substituce
terminologie předchozí kapitoly: (ϕ, Ω) - plocha, S - geometrický obraz plochy
2. Plošný integrál. Poznámka. Obecně: integrování přes k-rozměrné útvary (k-plochy) v R n. Omezíme se na případ k = 2, n = 3. Definice. Množina S R 3 se nazve plocha, pokud S = ϕ(), kde R 2 je otevřená
14. cvičení z Matematické analýzy 2
4. cvičení z temtické nlýzy 2 22. - 26. květn 27 4. Greenov vět) Použijte Greenovu větu k nlezení práce síly F x, y) 2xy, 4x 2 y 2 ) vykonné n částici podél křivky, která je hrnicí oblsti ohrničené křivkmi
x + F F x F (x, f(x)).
I. Funkce dvou více reálných proměnných 8. Implicitně dné funkce. Budeme se zbývt úlohou, kdy funkce není zdná přímo předpisem, který vyjdřuje závislost její hodnoty n hodnotách proměnných. Jeden z možných
je parciální derivace funkce f v bodě a podle druhé proměnné (obvykle říkáme proměnné
1. Prciální derivce funkce více proměnných. Prciální derivce funkce dvou proměnných. Je-li funkce f f(, ) definován v množině D f R 2 bod ( 1, 2 ) je vnitřním bodem množin D f, pk funkce g 1 (t) f(t, 2
a polohovými vektory r k
Mechania hmotných soustav Hmotná soustava (HS) je supina objetů, o teých je vhodné uvažovat jao o celu Pvy HS se pohybují účinem sil N a) vnitřních: Σ ( F + F + L+ F ) 0 i 1 i1 b) vnějších: síly od objetů,
integrovat. Obecně lze ale říct, že pokud existuje určitý integrál funkce podle různých definic, má pro všechny takové definice stejnou hodnotu.
Přednášk 1 Určitý integrál V této přednášce se budeme zbývt určitým integrálem. Eistuje několik definic určitého integrálu funkce jedné reálné proměnné. Jednotlivé integrály se liší v tom, jké funkce lze
13. cvičení z Matematické analýzy 2
. cvičení z atematické analýz 2 5. - 9. května 27. konzervativní pole, potenciál Dokažte, že následující pole jsou konzervativní a najděte jejich potenciál. i F x,, z x 2 +, 2 + x, ze z, ii F x,, z x 2
= 2888,9 cm -1. Relativní atomové hmotnosti. leží stejný přechod pro molekulu H 37 Cl? Výsledek vyjádřete jako
Přijímcí zkoušk n nvzující mgisterské studium - 018 Studijní progrm Fyzik - všechny obory kromě Učitelství fyziky-mtemtiky pro střední školy, Vrint A Příkld 1 Určete periodu periodického pohybu těles,
Křivkový integrál prvního druhu verze 1.0
Křivkový integrál prvního druhu verze. Úvod Následující text popisuje výpočet křivkového integrálu prvního druhu. Měl by sloužit především studentům předmětu MATEMAT k příprvě n zkoušku. Mohou se v něm
DOPLŇKOVÉ TEXTY BB01 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ ENERGIE
DOPLŇKOVÉ TEXTY BB1 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ ENERGIE Obsa Energie... 1 Kinetická energie... 1 Potenciální energie... Konzervativní síla... Konzervativníu silovéu oli odovídá dru otenciální
3.9. Energie magnetického pole
3.9. nergie agnetického poe 1. Uět odvodit energii agnetického poe cívky tak, aby bya vyjádřena poocí paraetrů obvodu (I a L).. Znát vztah pro energii agnetického poe cívky jako funkci veičin charakterizujících
Téma 2 Úvod ke staticky neurčitým prutovým konstrukcím
Stvební mechnik,.ročník bkářského studi AST Tém Úvod ke stticky neurčitým prutovým konstrukcím Ktedr stvební mechniky Fkut stvební, VŠB - Technická univerzit Ostrv Osnov přednášky Stticky neurčité konstrukce,
4. přednáška 22. října Úplné metrické prostory. Metrický prostor (M, d) je úplný, když každá cauchyovská posloupnost bodů v M konverguje.
4. přednášk 22. říjn 2007 Úplné metrické prostory. Metrický prostor (M, d) je úplný, když kždá cuchyovská posloupnost bodů v M konverguje. Příkldy. 1. Euklidovský prostor R je úplný, kždá cuchyovská posloupnost
URČITÝ INTEGRÁL. Motivace:
Motivce: URČITÝ INTEGRÁL Pomocí učitého integálu můžeme vpočítt: Osh ovinného ozce. Ojem otčního těles. Délku ovinné křivk. Dlší vužití učitého integálu: ve zice, chemii, ekonomii Histoická poznámk: Deinici
K přednášce NUFY080 Fyzika I prozatímní učební materiál, verze 01 Keplerova úloha Leoš Dvořák, MFF UK Praha, Keplerova úloha
K řednášce NUFY080 Fyzika I ozatímní učební mateiál, veze 01 Keleova úloha eoš Dvořák, MFF UK Paha, 014 Keleova úloha Chceme sočítat, jak se ohybuje hmotný bod gavitačně řitahovaný nehybným silovým centem.
č č ť š č Š č ý Í Ž ý Ďš Ž č ň ŇŇ ý č ý Ž č č Í š ý Č Ž ý Í č š Š Í š č š Í Í Č č ý ů Ž č Í Ž š Í Ž č Š Ž Ž ÍŽ Í Ž Ž Í č ý ý Š ý ů Ž Í Č Ó Č Ž Ž Ú ž Č ň Ž ý Í Úč Ú Ž ýš ý č Č Ž Ž Č ú Í š š Ž Ž č Ž ý Š
PŘETVOŘENÍ PŘÍHRADOVÝCH KONSTRUKCÍ
Zdání PŘETVOŘENÍ PŘÍHRADOVÝCH KONSTRUKCÍ Příkd č. Uvžujte příhrdovou konstruki z Or., vypočítejte svisý posun v odě (znčený ). odře vyznčené pruty (pruty 3, 4, 5, 6 7) jsou ztíženy rovnoměrným otepením
Kinematika tuhého tělesa. Pohyb tělesa v rovině a v prostoru, posuvný a rotační pohyb
Kinematika tuhého tělesa Pohyb tělesa v rovině a v prostoru, posuvný a rotační pohyb Úvod Tuhé těleso - definice všechny body tělesa mají stálé vzájemné vzdálenosti těleso se nedeformuje, nemění tvar počet
Téma 8 Přetvoření nosníků namáhaných ohybem I.
Pružnost psticit, ročník kářského studi Tém 8 Přetvoření nosníků nmáhných ohem Zákdní vzth předpokd řešení Přetvoření nosníků od nerovnoměrného otepení etod přímé integrce diferenciání rovnice ohové čár
á í ý ť é ó Í č é ě é Í Í ú Ž Í é í á á ý á ý ě ť é ť á í č čť š é ť Ě í í č á á á á ě í ě ř ě Í š ů ě ř ů ú í ý Í ý é á í č á á ž é ř ř š š ý ý ú áš
ý ť é ó Í č é ě é Í Í ú Ž Í é ý ý ě ť é ť č čť š é ť Ě č ě ě ě Í š ů ě ů ú ý Í ý é č ž é š š ý ý ú š ě Í č Í Í ú ě Á Í ť Í ě Í š š ň ú č š Ů Í č ď š éí é Č ě ů ý ó ěž š ě ť Í ž ě Č Í ý é Í ÁÉ ň ů Ů ě ú
7.5.12 Parabola. Předpoklady: 7501, 7507. Pedagogická poznámka: Na všechny příklady je potřeba asi jeden a půl vyučovací hodiny.
75 Paabola Předoklad: 750, 7507 Pedagogická oznámka: Na všechn říklad je otřeba asi jeden a ůl vučovací hodin Paabolu už známe: matematika: Gafem každé kvadatické funkce = a + b + c je aabola fzika: Předmět,
č é č ř č
Á č ř č Á Á Ň Á č é č ř č Á Ů Ě Í Ý Ř Í Ě É Á Č Ň Í Í Š Á Í Á Ů Ž ČÁ Č ÉÚ Á Í Á Ů É Á Í Ž É Ř ý š ž ř é š ř é ř č é ř é Č é ě ý é ý ú ě š é ý ř é Á ý č ů ú č ř ě ó Á ú č ě ě ů ý ú ů š č é Á ř č ě ř ý č
I. termodynamický zákon
řednášk 4 I. termodynmický zákon I. termodynmický zákon jkožto nejobecnější zákon zchování energie je jedním ze zákldních stvebních kmenů termodynmiky. této přednášce zopkujeme znění tohoto zákon n jeho
MAGNETICKÉ POLE ELEKTRICKÉHO PROUDU. r je vyjádřen vztahem
MAGNETICKÉ POLE ELEKTRICKÉHO PROUDU udeme se zabývat výpočtem magnetického pole vytvořeného danou konfiguací elektických poudů (podobně jako učení elektického pole vytvořeného daným ozložením elektických
Cvičení z termomechaniky Cvičení 5.
Příklad V komresoru je kontinuálně stlačován objemový tok vzduchu *m 3.s- + o telotě 0 * C+ a tlaku 0, *MPa+ na tlak 0,7 *MPa+. Vyočtěte objemový tok vzduchu vystuujícího z komresoru, jeho telotu a říkon
LINEÁRNÍ TRANSFORMACE V ROVINĚ
LINEÁRNÍ TRANSFORMACE V ROVINĚ Kil Mleček Dgr Szrková FSv ČVUT Prh Thákurov 7 66 9 Prh 6 ČR e-il: kil@tfsvvutz SjF STU Brtislv Ná Slood 7 8 3 Brtislv SR e-il: szrkov@sjfstusk Astrkt V řísěvku je osý geoetriký
České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní. Dynamická pevnost a životnost & Mezní stavy konstrukcí - Jur II. Dynamická pevnost a životnost
České vysoké učení technické v Pze Fkult stojní Dynmická evnost životnost & Mezní stvy konstukcí - Ju II. Dynmická evnost životnost Ju II Miln ůžičk Jos Juenk Mtin Nesládek Poděkování: Děkuji of. Ing.
Geometrické a fyzikální aplikace určitého integrálu. = b a. je v intervalu a, b záporná, je integrál rovněž záporný.
4. přednášk Geometické zikální plikce učitého integálu Geometické plikce. Osh ovinného útvu A. Pokud se jedná o ovinný útv omezený osou přímkmi gem spojité nezáponé unkce pk je jeho osh dán učitým integálem
Hlavní body. Úvod do dynamiky. Dynamika translačních pohybů Dynamika rotačních pohybů
Mechanka dynaka Hlavní body Úvod do dynaky. Dynaka tanslačních pohybů Dynaka otačních pohybů Úvod do dynaky Mechanka by byla neúplná, kdyby se nezabývala, důvody poč se tělesa dávají do pohybu, zychlují,
VYBRANÉ APLIKACE RIEMANNOVA INTEGRÁLU I. OBSAH A DÉLKA. (f(x) g(x)) dx.
VYBRANÉ APLIKACE RIEMANNOVA INTEGRÁLU I. OBSAH A DÉLKA. Výpo et obsahu rovinných ploch a) Plocha ohrani ená k ivkami zadanými v kartézských sou adnicích. Obsah S rovinné plochy ohrani ené dv ma spojitými
1.7 Magnetické pole stacionárního proudu
1.7 Magnetické poe stacionárního proudu Pohybující se e. náboje (e. proud) vytvářejí magnetické poe. Naopak poe působí siou na pohybující se e. náboje. 1.7.1 E. proud, Ohmův zákon v diferenciáním tvaru
F7 MOMENT SETRVAČNOSTI
F7 MOMENT ETRVAČNOTI Evropský sociání fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti F7 MOMENT ETRVAČNOTI V této části si spočteme některé jednoduché příkady na rotační pohyby a seznámíme se s někoika
Pružnost a plasticita II
Pružnost a pasticita II 3. ročník bakaářského studia doc. Ing. artin Krejsa, Ph.D. Katedra stavební echaniky Neineární chování ateriáů, podínky pasticity, ezní pastická únosnost Úvod, zákadní pojy Teorie
Aproximativní analytické řešení jednorozměrného proudění newtonské kapaliny
U8 Ústav rocesní a zracovatelské techniky F ČVUT v Praze Aroximativní analytické řešení jednorozměrného roudění newtonské kaaliny Některé říady jednorozměrného roudění newtonské kaaliny lze řešit řibližně
1. Cvičení: Opakování derivace a integrály
. Cvičení: Opakování derivace a integrál Derivace Příklad: Určete derivace následujících funkcí. f() e 5 ( 5 cos + sin ) f () 5e 5 ( 5 cos + sin ) + e 5 (5 sin + cos ) e 5 cos + 65e 5 sin. f() + ( + )
OBECNÝ URČITÝ INTEGRÁL
OBECNÝ URČITÝ INTEGRÁL Zobecnění Newtonov nebo Riemnnov integrálu se definují různým způsobem dostnou se někdy různé, někdy stejné pojmy. V tomto textu bude postup volen jko zobecnění Newtonov integrálu,