MILLENIUM TRUST Užití britských splečnstí pr daňvé plánvání a zahraniční bchd MILOSLAV VOTAVA
Užití britských splečnstí pr daňvé plánvání a zahraniční bchd Všebecné infrmace Spjené králvství Velké Británie a Severníh Irska leţí v severzápadní Evrpě na Britském sustrví a Nrmanských strvech. Sučástí Spjenéh králvství je ficiálně i řada dalších území p celém světě, například v Karibiku Mntserrat, Britské Panenské strvy, Bermudy, v Oceánii Pitcairnvy strvy, v Atlantickém ceánu Svatá Helena, strvy Ascensin, Trista de Cunha a desítka dalších.. Největší část země leţí na strvě Velká Británie a v severvýchdní části strva Irsk. Pvrch Velké Británie klesá d severu k jihu, pbřeţí je členité. Pdnebí je tu mírné ceánské, strvy na severu jsu velmi deštivé. V zemi se nachází řada chráněných území, mj. Lake District, Snwdnia a další. Jedná se stát s vyspělým hspdářstvím a vysku ţivtní úrvní. Turisticky přitaţlivé je nejen hlavní měst Lndýn s řadu známých pamětihdnstí (Parlament s Big Benem, Twer Bridge aj.), ale i Sktsk s nádhernu přírdu, řada histrií dýchajících hradů ve Walesu neb megalitické památky (Stnehenge). Velká Británie má rzlhu 244.820 km2 bývá přibliţně 59.647.000 byvatel. Hlavním městem je ksmplitní měst Lndýn, který je dmvem pr téměř 8 milinů byvatel. Druhým největším městem je Birmingham s více neţ 1 milinem byvatel. Uţívanu měnu je Britská libra (GBP). Úředním jazykem je Angličtina. Nárdnstní slţení Británie představuje: Angličané (80 %), Sktvé (10 %), Irvé (3 %), Walesané (2 %), Asiaté (3 %). Mezi hlavní nábţenské směry a víry patří: anglikáni (38 %), římsk katlíci (21 %), presbyteriáni (14 %), muslimvé (11 %) Základní gegrafická data Celkem rzlha: 244.820 km 2 Celkem pevnina: 241.590 km 2 Celkem vdní plcha: 3.230 km 2 Nejnižší míst: Nejvyšší míst: Délka hranice: Hraniční země: Délka pbřeží: Fenland -4 m Ben Nevis 1,343 m 360 km Irsk 360 km 12.429 km Pdíl rné půdy: 25,00 % Pdíl bdělávané půdy: 0,00 % Pdíl pastvin: 46,00 % Pdíl lesů: 10,00 % Ostatní půda: 19,00 % Zavlažvaná půda: 1.080 km 2
Ústřední rgány Velké Británie Spjené králvství je mnarchie, v jejímţ čele stjí král neb králvna. V stávající dbě je jím Králvna. V praxi tmu je tak, ţe panvník panuje, ale nevládne. Ve Spjeném králvství vládne jménem panvníka vláda Jeh neb Její Výssti, která je rgánem ministrů, kteří jsu veducími členy té plitické strany, kteru vliči zvlili, a kteří jsu dpvědni parlamentu. Jak hlava státu je král či králvna infrmvána všech aspektech ţivta v zemi a tyt záleţitstí jsu s ním neb s ní knzultvány. Na radu ministrů prvádí panvník určité významné úkny vlády. Panvník je centrem břadníh ţivta v zemi a na základě starbylé tradice i vůdcem splečnsti. Ke králvským pvinnstem patří kaţdrční návštěvy mnha míst Spjenéh králvství, jejichţ účelem je inaugurace vědeckých, průmyslvých, uměleckých a charitativních děl celstátníh významu; státní návštěvy zahraničních zemí; a navštěvvání dalších zemí Britskéh splečenství nárdů, v jejichţ čele král či králvna stjí. V Severním Irsku je zástupcem panvníka guvernér. Parlament Spjené králvství je unitárním státem, nikli federálním. Všechny čtyři země tvřící Spjené králvství jsu zastupeny v parlamentu ve Westminsteru (v Lndýně), který je vrchlným legislativním rgánem v králvství. Parlament tvří panvník, Sněmvna lrdů a Dlní sněmvna. Panvník frmálně svlává a rzpuští parlament a bvykle tevírá kaţdé nvé výrční zasedání prslvem prnášeným z trůnu. Sněmvna lrdů je slţena z dědičných a dţivtních peerů a peerek včetně lrdů znalých práva, kteří byli určeni, aby se věnvali sudním pvinnstem Sněmvny, dále z arcibiskupů z Canterbury a Yrku, lndýnskéh, durhamskéh a winchesterskéh biskupa a 21 starších biskupů anglikánské církve. Hlavní funkcí Sněmvny lrdů je shrmáţdit rzsáhlé zkušensti jejích členů a vyuţít je v zákndárném prcesu. Dlní sněmvna se skládá ze 630 členů pbírajících plat, kteří byli zvleni maximálně na pět let na základě všebecnéh vlebníh práva dspělých. Kaţdý člen Dlní sněmvny zastupuje svůj vlební bvd (cţ jsu blasti, d nichţ je Spjené králvství rzdělen pr vlební účely) a drţí si své křesl p celu dbu trvání parlamentu. Knečnu pravmc při vytváření záknů má Dlní sněmvna. D šlechtickéh stavu je mţn být pvýšen panvníkem na radu ministerskéh předsedy, vůdce vládnucí strany. Členvé Dlní sněmvny jsu vleni buď ve všebecných vlbách, kdy se vybírají kandidáti na všechna křesla, neb v dplňujících vlbách knajících se ve chvíli, kdy se mezi všebecnými vlbami uprázdní některé křesl z důvdu úmrtí neb rezignace člena sněmvny. Všebecné vlby se musí knat kaţdých pět let, mhu se knat i dříve neţ p uplynutí pětileté lhůty. Strana, která získá dstatečný pčet křesel ve všebecných vlbách, aby měla většinu hlasů v Dlní sněmvně, sestaví vládu; její veducí činitelé jsu vybráni ministerským předsedu na místa ministrů. Strana, která získá druhý největší pčet křesel, se stane ficiálně pzicí. Předseda Dlní sněmvny, navrţený vládu p knzultacích s pzicí, je členem parlamentu, který je přijatelný pr všechny názrvé skupiny ve sněmvně. Vyţaduje se d něj, aby byl při vyknávání svých pvinnstí nestranný, a bvykle nesmí hlasvat. Sněmvně lrdů předsedá lrd kancléř, který má však menší pravmci neţ předseda Dlní sněmvny. Kabinet a ministři Ministři jsu jmenváni králem neb králvnu na radu ministerskéh předsedy. Hdnstně nejvyšší ministři vytvářejí vládní kabinet, který pd vedením ministerskéh předsedy pravidelně zasedá, aby rzhdval vládní plitice v nejdůleţitějších záleţitstech. Za
veškerá rzhdnutí kabinetu jsu ministři klektivně dpvědni parlamentu; jedntliví ministři jsu dpvědni parlamentu za práci svých ministerstev. Trestní sudy Trestní sudy v Anglii a Walesu jsu dvjíh druhu: - niţší sudy, které prjednávají méně závaţné trestné činy. Tyt sudy se bvykle skládají ze dvu aţ sedmi neplacených sudců bez právnickéh vzdělání, kterým se říká smírčí sudci, ale v některých velkých městech sudí placení smírčí sudci - právníci. - krunní sudy, které prjednávají všechny trestné činy, které převyšují pravmc sudů niţších. U těcht sudů zasedají sudci vrchníh sudu, bvdníh sudu a niţší sudci. Ve Sktsku jsu méně závaţné případy prjednávány bez prty v sudech hrabství, hlavních místních sudech s pravmcí ve věcech trestních, a smírčích a kresních sudech. Závaţnější případy se prjednávají před prtu v sudech hrabství. Nejvyšším sudem ve věcech trestních je vrchní sud, kde se případy prjednávají před sudcem a prtu. Odvlání ve věcech trestních se v Anglii a Walesu prjednává před Krunním sudem, vrchním sudem, trestním klegiem Nejvyššíh dvlacíh sudu, v některých případech, které v sbě bsahují právní hlediska všebecnéh veřejnéh významu, i před Sněmvnu lrdů. Ve Sktsku se dvlání prjednávají třemi neb více sudci vrchníh sudu, dvlání ke Sněmvně lrdů zde neexistuje. Občanské sudy Hlavními sudy s pravmcí ve věcech bčanskéh práva v Anglii a Walesu jsu: - niţší sudy, které mají mezenu sudní pravmc, která se hlavně vztahuje na prjednávání dmácích sprů - sudy hrabství, před kterými se prjednávají běţné bčanskprávní ţalby - vrchní sudy, před kterými se prjednávají závaţnější případy. Vrchní sud se dělí na Králvský sud, rdinný sud a sud Lrda kancléře. Histrie země Klem r. 300 př. Kr. se na Britských strvech usadili Keltvé, kteří vytvřili něklik kmenvých králvství. Od plviny 1. stletí p Kr. aţ d začátku 5. stletí si činili nárk na Británii Římané. Na strv přišly ptm z pevniny germánské kmeny Anglů, Sasů a Jutů. P krvavých bjích s dmácím keltským byvatelstvem zalţily v centrálních a výchdních blastech Anglie sedm králvství: Kent, Sussex, Essex, Wessex, East Anglia, Mercia a Nrthumbria. V rámci svéh sjedncvacíh úsilí získal vládu nad anglsaskými zeměmi Alfréd Veliký, král Wessexu (871-899). Alfréd a jeh nástupci úspěšně dlávali útkům Dánů aţ d r. 1016, kdy se dánskému králi Knutvi Velikému naknec pdařil Anglii bsadit. Jeh nástupci, kteří usilvali nárdní králvství, se však vzdali myšlenky začlenit Anglii d skandinávské říše. V r. 1066 přistál na jiţním pbřeţí Anglie nrmandský princ Vilém Dbyvatel a p vítězství nad anglsaským Harldem II. u Hastingu převzal mc. V r. 1086 dal Vilém sestavit Dmesday Bk, supis pzemkvéh majetku, který umţňval přesný výběr daní. P
Vilémvě smrti nastupil na anglický trůn jeh syn Jindřich I. V r. 1154-1399 si upevnil vládnucí pstaveni rd Anjuvců-Plantagenetvců. Jindřich II. Plantagenet (1154 aţ 1189) vládl i nad západní a jihzápadní Francií a byl nejmcnějším vazalem francuzskéh krále. V r. 1171 dbyl Irsk a rzšířil svu lenní pravmc i na Sktsk a Wales. P jeh smrti za vlády Richarda I. Lví srdce (1189-1199) a Jana Bezzemka (1199 aţ 1216) začaly rzpry mezi králem a šlechtu a vystřily se vztahy k Francii, cţ vyústil d vypuknutí stleté války. V r. 1215 si šlechta vynutila vydání listiny Magna charta liberatum, mezující králvu mc ve prspěch šlechty a měšťanů. Stletá válka Král Eduard III. uplatňval svůj dědický nárk na francuzský trůn. Mezi Anglií a Francií vypukla v r. 1339 válka. V parlamentu se představitelé měst a šlechty spjili d Dlní sněmvny (Huse f Cmmns), která se ddělila d Hrní sněmvny (Huse f Lrds). V r. 1455 vypukly bje následnictví trůnu mezi rdem Yrků a Lancasterů. Spry uknčil aţ Jindřich VII. (1485 aţ 1509) z rdu Tudrvců tím, ţe prazil Richarda III. Vláda rdu Tudrvců Za vlády Jindřicha VIII. (1491-1547) dšl k rzklu s Římem, v r. 1534 král vytvřil nezávislu státní církev a sám se stal jejím nejvyšším představitelem. P Jindřichvě smrti nastupil na trůn devítiletý syn Eduard VI. Vládl však vévda ze Smmersetu a d r. 1549 vévda z Nrthumberlandu. V tmtéţ rce byl zaveden věručný základ anglikánské církve Cmmn Prayer Bk.P Eduardvi se stala králvnu jeh sestra Marie Tudrvna. Marně se pkušela návrat svéh králvství ke katlicismu. P její smrti v rce 1558 se Francie neúspěšně pkusila dsadit na anglický trůn dceru sktskéh krále a p uzavření manţelství francuzsku králvnu Marii Stuartvnu. Králvnu Anglie se stala Alţběta I., dcera Jindřicha VIII. a Anny Bleynvé. Alţběta I. v r. 1599 restaurvala státní církev, kteru zalţil její tec. Obdbí její vlády (d r. 1603), tzv. alţbětinské bdbí, byl epchu kulturníh rzkvětu. Rzvíjel se i bchd a mřeplavba. V r. 1584 byla zalţena Virginie jak první britská klnie v Severní Americe, v r. 1600 vznikla Výchdindická splečnst. Občanská válka za vlády Stuartvců V r. 1603 nastupil na trůn Jakub VI. Sktský, syn Marie Stuartvny, jak Jakub I. Vyznával "Bhem daná práva králvské mci" a d r. 1625 vládl jak abslutistický panvník, čímţ se dstal d knfliktu s parlamentem. Jeh syn Karel I. (1625-1649) pkračval v tmt způsbu vlády a rk p svém nástupu na trůn rzpustil parlament. Rzpry mezi parlamentem a králem přerstly d bčanské války. Parlamentní strana získala v sbě Olivera Crmwella nadanéh vjevůdce a ppulárníh plitika. Se svu parlamentní armádu zvítězil v r. 1644 aţ 1645 nad přívrţenci krále a Karel I. musel dejít d Sktska. O rk pzději h však Skti vydali parlamentu a v r. 1649 h za velezradu ppravili. V Anglii byla vyhlášena republika, d jejíh čela se pstavil Oliver Crmwell se státní radu, čítající 41 členů. V r. 1653 Crmmwell rzpustil parlament a jmenval se lrdem prtektrem Anglie, Sktska a Irska. P jeh smrti v r. 1658 byl v tét funkci jeh syn ještě další rk, ale ptm parlament pvlal Stuartvce zpět. V r. 1660 nastupil na trůn syn Karla I. Karel II. P něm v r. 1685 jeh bratr Jakub II. Parlament se však zanedluh pstavil prti jeh abslutistickým tendencím a pvlal na pmc jeh synvce a zetě Viléma Oranţskéh. V r. 1688 přistál Vilém v Anglii a Jakub utekl d Francie. Vilém Oranţský přijal jak Vilém III. anglicku krunu, v dkumentu Bill f Rights uznal účast parlamentu na mci a Anglie s Nizzemskem vytvřily persnální unii.
Přeměna Anglie ve světvu velmc V pl. 17. stl. se v plitickém ţivtě Anglie vytvřily dvě výrazně dlišné strany - strana tryů, která byla zásadním dpůrcem republiky, a strana whigů, kteří se snaţili mezit králvsku mc. P smrti bezdětné králvny Anny (1702-1714) vznikla persnální unie s hannverským kurfiřstvím. Král Jiří I. (hannverský kurfiřt) však přenechal výkn mci kabinetu, v jehţ čele stál v letech 1721-1742 jak veducí ministr Rbert Walple. R. 1755 znvu vypukla válka prti tradičnímu nepříteli Francii a anglickému ministrvi zahraničních věcí Wiliamvi Pittvi st. se pdařil dsáhnut, ţe Francuzi vydali Kanadu a tím i celý severamerický kntinent. Zárveň Angličané dbyli i francuzská území v jiţní Indii. Paříţský mír z r. 1763 ptvrdil anglické vlastnictví v Kanadě a Indii. Anglie krmě th získala Senegal a některé karibské strvy. Ostrvní říše vládala v té dbě veliká území Indie a Severní Ameriky. V r. 1793 se však musela Velká Británie smířit se ztrátu severamerických klnií (s výjimku Kanady) a uznat jejich nezávislst. Další krizi v zemi vyvlaly následky průmyslvé revluce a vypuknutí Francuzské revluce. Ve Velké Británii vznikla řada radikálních rganizací a ve velkých průmyslvých centrech vypukly nepkje. Vláda se snaţila situaci zvládnut pmcí záknů a sankci a upevnit mc před nadcházejícím bjem prti francuzské expanzi. Ve čtyřech kaličních válkách bjvala Anglie p bku svých spjenců prti Naplenvým armádám a v r. 1805 v bitvě u Trafalgaru prazila spjené francuzskšpanělské lďstv. Naplenva kntinentální blkáda Británie nedsáhla svéh cíle. Průmyslvá revluce V tmt bdbí (1750-1850) prběhla ve Velké Británii průmyslvá revluce, kteru prvázel enrmní růst pčtu byvatelstva. Rzvj výrby a bchdu, nvé technické bjevy a jejich uplatnění v mechanizvané velkvýrbě změnily ţivtní pdmínky v Británii. Mdernizace a racinalizace zemědělství způsbily i hrmadný dchd venkvskéh byvatelstva d měst. Rzšíření britskéh textilníh průmyslu a jeh technlgický pkrk zlikvidvaly dmácku výrbu a v průmyslvých centrech vznikly velké tvárny. Vláda přistupvala k rzvji průmyslu liberálně (na základě zásady laissez faire), takţe se v pravidelných intervalech pakvaly krize z nadvýrby, které měly za následek bankrty a masvu nezaměstnanst. Nelidské průvdní jevy rychléh rzvje kapitalistických eknmických vztahů byly příčinu mnţících se stávek a dělnických nepkjů, které si v pl. 19. stletí vynutily první pkusy uskutečňvání státní sciální plitiky. V r. 1850 byl zaveden desetihdinvý pracvní den. P parlamentní refrmě z r. 1832 se pdařil finanční aristkracii prsadit svůj vliv prti vlivu stavvské aristkracie. Sciálně niţší vrstvy byvatelstva však stále neměly vlební práv. Whigvé se uţ nazývali liberály a z tryů se stali knzervativci. Vůdce liberálů Wiliam Gladstne, který byl v l. 1868-1894 čtyřikrát premiérem, zavedl všebecnu šklní dcházku, zrefrmval armádu a prsadil sérii finančních a daňvých refrem, které pdnítily ţivení eknmiky. V r. 1874-1880 byl ministerským předsedu knzervativec Benjamin Disraeli. Pdprval prces demkratizace a parlamentní refrmu r. 1867 zavedl všebecné a rvné vlební práv muţů. Svu imperiální klniální plitiku sustředil hlavně na Indii, kteru r. 1876 vyhlásil císařsku říší. Pd vlivem hspdářskéh rzmachu se Velká Británie vzdala své prtekcinistické plitiky. Aţ d r. 1914 trval bdbí vlnéh bchdu, v kterém se ptm pkračval i v meziválečném bdbí aţ d r. 1932. Začátek 20. stletí
Imperiální plitika knzervativců vyvlala v r. 1899 válku prti Búrům v jiţní Africe, které se pdařil v r. 1902 prazit a Angličané vládli celý jih Afriky. Vnitrplitické pměry vlivnila ztráta pevnéh pstavení Velké Británie v suvislsti s rzvjem dalších průmyslvých zemí. Za vlády Eduarda VII. (1901 aţ 1910) vznikly v knzervativní straně spry nutnsti prtekcinistické plitiky. R. 1905 převzali vládu liberálvé. Vydali nvé daňvé zákny, které pdprvaly eknmicky slabší vrstvy byvatelstva a zatíţily majetnější. Kdyţ v r. 1911 Hrní sněmvna dmítla schválit státní rzpčet, ztratila na základě parlamentníh rzhdnuti práv veta. V r. 1910 nastupil na britský trůn Jiří V. Za jeh vlády (1910-1936) se situace dále vystřvala. Vypukla I. světvá válka a vstup německých vjsk d neutrální Belgie přinutil Velku Británii zapjit se d války. P jejím sknčení dstala Velká Británie d správy něklik německých klnii a část území bývalé smanské říše jak mandátní území Splečnsti nárdů. Válka výrazně změnila splečenské pměry i britský systém stran. R. 1918 získali všichni bčané platící daně (muţi nad 21 let, ţeny nad 30 rků a všechny manţelky muţů platících daně) všebecné vlební práv. Znamenal t vzestup Laburistické strany (Labur Party), která r. 1924 pprvé sestavila vládu. Ve vnitřní plitice vláda silně vlivňvala hspdářství a z hlediska zahraniční plitiky se Westminsterským statutem z r. 1931 britské světvé impérium změnil na Britské splečenství (Cmmnwealth f Natins), splečenství samstatných států, které spjvaly splečné tradice a hspdářské svazky. Dvršil se tím prces, který začal uţ v první plvině 19. stletí, kdy klnie, ve kterých vládli bělši, získávaly pstupně nezávislst. V pválečném bdbí se pstupně stávaly nezávislými i větší dminia - Kanada, Austrálie, Nvý Zéland, Newfundland a Jiţní Afrika. Na nástup nacismu v Německu a jeh hrzivu rzpínavst reagvala Velká Británie zpčátku smířlivu plitiku, která se naknec ukázala jak neúčinná. R. 1939 vyhlásila válku Německu, které přepadl Plsk. Za vlády ministerskéh předsedy Winstna Churchilla (1940 aţ 1945) se pdařil zmbilizvat všechny síly a úspěšně čelit německým leteckým útkům (bitva Británii). P r. 1941 bjvala Velká Británie ve spjenectví se Světským svazem a USA. P 2. světvé válce definitivně sknčila hegemnie britskéh impéria v Evrpě a zámří. Britské klnie, které se p 2. světvé válce samstatnily, vstupily aţ na něklik výjimek d Britskéh splečenství, kam patřil v září 198 348 nezávislých států (včetně samtné Velké Británie). R. 1972 uplatnila Čína v OSN frmální nárk na území Hngkngu, britsku krunní klnii d r. 1842. R. 1984 Velká Británie a Čína pdepsaly splečné prhlášení, pdle nějţ přešel Hngkng 1. července 1997 pd svrchvanst Číny jak její zvláštní administrativní blast. Čína přislíbila, ţe dsavadní hspdářský a plitický systém Hngkngu zůstane 50 let nezměněn. Vývj p rce 1945 R. 1945 zvítězila ve Velké Británii Laburistická strana v čele s Clementem Attleem. Laburisté zestátnili nejdůleţitější průmyslvá dvětví, ale knzervativní vláda, která pd vedením Winstna Churchilla r. 1945 převzala mc, jejich patření pstupně rušila. V 70. letech bě supeřící strany bjvaly splečně prti hspdářské recesi a inflaci. R. 1974 padla knzervativní vláda Edwarda Heatha a v předčasných vlbách zvítězila Laburistická strana pd vedením Harlda Wilsna. Za vlády jeh nástupce Jamese Callaghana dsáhl pčet nezaměstnaných nejvyšší úrvně v pválečné bdbí. Vláda padla a v předčasných vlbách získali abslutní většinu knzervativci pd vedením Margarety Thatchervé. V r. 1980 pzici návrh na vyslvení nedůvěry vládě nevyšel. Něklik členů Laburistické strany zalţil 16. března 1981 sciálnědemkraticku stranu, která se zasazuje vlební systém s pměrným zastupením pkračvání členství Velké Británie v Evrpském splečenství (d r. 1972), resp. v Evrpské unii, a smíšený hspdářský systém.
Prestiţ Margarety Thatchervé výrazně stupla p kapitulaci Argentiny ve válce Falklandy 14. června 1982. Funkci premiérky zastávala aţ d 27. listpadu 1990. V červnu 1983 získali knzervativci ve vlbách d Dlní sněmvny abslutní většinu a pdařil se jim udrţet si ji i ve vlbách v r. 1987. K nejpalčivějším prblémům, s kterými se musela vláda M. Thatchervé vyrvnávat, patřila stálá vyská nezaměstnanst (r. 1984 aţ 11%) a bčanská válka mezi militantními katlíky a prtestanty v Severním Irsku. Parlamentní vlby l, května 1997 s převahu vyhráli laburisté. 1. září 1994 byl v Severním Irsku vyhlášen příměří, které měl být tečku za čtvrtstletím zbrjenéh bje irských republikánů prti britské nadvládě v Ulsteru. Nvu únrvu dhdu uzavřely supeřící strany 10. dubna 1998. V referendu 23. května 1998 ji schválila většina vličů. Severní Irsk zůstal sučástí Spjenéh králvství, ale získal částečnu samsprávu. Plitická a eknmická stabilita Přes peridické hspdářské a měnvé krize, ke kterým dchází d knce 2. světvé války, přeţil Spjené králvství něklik výměn knzervativních a laburistických vlád. Výkyvy v plitické mci byly způsbeny nepkji, které vyvlaly četné stávky, bchdní a platební deficity, napjatá finanční situace, pkles devizvých rezerv, neshdy hledně buducnsti Severníh Irska, rzepře hledně splupráce a integrace se západní Evrpu, ztráta zámřských území a v nedávné dbě i pkračující buře a puliční násilí ve více neţ desítkách měst způsbené zavedením daně z hlavy. Británie ţije z výrby a bchdu. Zemědělství pskytuje něc mál přes plvinu ptřebných ptravin a krmě uhlí, přírdníh plynu, rpy a méně hdntné ţelezné rudy má Británie relativně mál přírdních survin. Zbytek ptravin a většina survin ptřebných pr průmysl musí být dváţena a zaplacena především prstředky z vývzu výrbků a čistými výnsy ze zahraničních investic a z mnha bchdních a finančních sluţeb. Británie je jednu z nejvíce průmyslvě rzvinutých zemí na světě; na jednu sbu zaměstnanu v zemědělství připadá 28 sb zaměstnaných ve výrbě, hutnictví a stavebnictví. Spjené králvství je třetí největší bchdní zemí na světě a její vývz vyrbenéh zbţí činí téměř 11% z celkvéh vývzu zbţí vyrbenéh v největších průmyslvých zemích. Země je největším světvým trhem ptravin a zemědělských výrbků. Británie tradičně mívá bchdní deficit, jehţ výše v r. 1979 byla přibliţně 7 miliard USD, ale v r. 1982 zaznamenala mírný přebytek. Anglie se nicméně pět citla v situaci, kdy musela bjvat s velkými bchdními deficity, které sníţily hdntu libry a zvýšily úrkvé míry. V r. 1990 dsáhl bchdní deficit nepříznivé rční výše 2,3 miliardy USD, v r. 1993 t byl pněkud méně, cţ byl nicméně dalek lepší výsledek neţ zničující deficit ve výši 25,5 miliardy USD v r. 1988. Spjené králvství je významným bchdním partnerem Spjených států amerických, kdy dvz z USA překrčil v r. 1993 23 miliard USD, čímţ se Británie stala pr USA čtvrtým největším trhem, a vývz d USA představval 18,2 miliardy USD, čímţ se USA pr Británii staly největším vývzním trhem na světě. P více neţ 100 let překračvala hdnta dváţenéh zbţí hdntu zbţí vyváţenéh. Ve většině těcht let byla dvzní bilance více neţ vyváţena čistým přebytkem z neviditelných transakcí. S rstucí těţbu rpy v Severním mři, která sniţvala vyské náklady na dvz, se pstupně začala zlepšvat trvale pasivní platební bilance, která v r. 1982 dsáhla 7 miliard USD a v r. 1985 5 miliard USD, ale v r. 1989 vzrstla na 34 miliard USD, především díky niţším cenám rpy. Pté, c míra inflace vzrstla v r. 1977 téměř na 18%, začala pmalu klesat aţ na 4% v r. 1986, v r. 1989 dsáhla 7,5% a v r. 1990 7,3%. Reálný hrubý nárdní prdukt pklesl v r. 1989 na 2,3%, v r. 1991 vykázal záprný růst a v r. 1993 se pět dstal na 2,5%. Nezaměstnanst dsáhla svéh 40 letéh rekrdu v r. 1983, kdy byla 13%, v r. 1986 byla výše nezaměstnansti 13,2%, ale v r. 1989 pklesla na 5,8%, cţ je nejniţší čísl během devíti let, a v r. 1993 byla 7%.
Británie se nyní stala největší světvu turisticku atrakcí. Vzhledem k tmu, ţe americký dlar se stále drţí vysk v pměru k histrickým kursům libry, a vzhledem k průměrné 5% míře inflace v Británii, prudí turisté d Anglie v rstucím mnţství, nebť tisíce histrických atrakcí přitahují brvské mnţství nvých návštěvníků z celéh světa. V r. 1993 vzrstla turistika dalších 10% a zaznamenala rekrdní pčet 22 milinů návštěvníků, zatímc dlarvé příjmy přispěly 8 miliardami k platebnímu přebytku. Ve splupráci s Britským úřadem pr turistiku a British Airways nabízí Lndn Hiltn sídlící na Park Lane zvláštní knferenční sazby pr americké banky a pdnikatele, kteří plánují svá zasedání v Anglii. Přes plány Británie vyměňvat zbţí za rpu z Blízkéh výchdu, znamená v sučasné dbě její závislst na rpě pcházející z arabských států, které pkrývají ptřeby Británie z 90%, pkračující brvské bchdní a platební deficity. Tat tendence, kdy se v platební bilanci bjevují velké deficity, zpmalila eknmický růst země. Něklik devalvací libry a následné přijetí systému phyblivých měnvých kurzů jakţt dčasnéh patření k chraně klesajících rezerv nevyřešil tent základní prblém. Ve skutečnsti je mţn pchybvat tm, zda Británie někdy získá zpět svu eknmicku stabilitu a pstavení světvé mcnsti, nebť je závislá na zahraničních zdrjích survin, které ptřebuje pr svůj průmysl. Se ztrátu svých tradičních zámřských území je Británie téměř 100% závislá na stupajících mezinárdních cenách zbţí a na vrtkavsti zahraničních vlád, někdy i hrabivých diktátrů, kteří se snaţí pvýšit své nárdní zájmy nad celsvětvý eknmický pkrk a stabilitu. Snahy Británie vybřednut z hspdářských ptíţí psledních let jsu spjeny se sběstačnstí v těţbě rpy z rpných plí v Severním mři a se záměrem stát se vývzcem rpy. Sučasnu snahu vlády je dsáhnut rychlejšíh trvaléh hspdářskéh růstu. Zásadní refrmy prvedené v systému měnvé kntrly země v nedávných letech a vstup Británie d Evrpskéh hspdářskéh splečenství v lednu 1973 by psléze mhly zemi pmci dsáhnut tht dluhdbéh cíle. Zatím zůstává hlavním prblémem nezaměstnanst, cţ je prblém, který je třeba lépe řešit, pkud chce jakákli vláda přeţít neb pkud má být dsaţen jakéhkli hspdářskéh cíle. Přes mnh závaţných vnitřních plitických bitev, trvalé pasivní bchdní a platební bilance a velké měnvé výkyvy, puţívají zahraniční investři Británii jakţt splehlivu finanční a výrbní základnu pr své zámřské perace, zvláště v ES, na Blízkém výchdě a v Africe. Navíc skutečnst, ţe britská libra určitě vstupí d Evrpskéh měnvéh systému a ţe premiér Majr v sučasné dbě prsazuje daňvu a měnvu harmnizaci v ES, znamená pr Británii příznivu vyhlídku na udrţení své pzice jednh z veducích finančních center světa. 80. léta pd vládu Margaret Thatchervé byla pznamenána zrušením kntrly kapitálu, privatizací státních průmyslvých pdniků, deregulací finančních sluţeb a refrmami pracvníh práva. Tyt krky vyústily v zásadní strukturální změny v britské eknmice, které napmhly zvýšit knkurenceschpnst Británie v ES a urychlit její integraci d jedntnéh západevrpskéh reginálníh bchdníh prstru. USA jsu největším zahraničním investrem ve Spjeném králvství. Kumulativní přímé investice USA ve Spjeném králvství se na knci r. 1990 rvnaly celkvé částce 60 miliard USD, cţ představval 25% nárůst v prvnání s r. 1988, kdy byly americké investice ceněny na 48 miliard USD. Ve Spjeném králvství existuje přibliţně 5 000 amerických pbček, dceřinných splečnstí a filiálek, z nichţ 80% je ve 100% americkém vlastnictví. Přímé americké investice ve Spjeném králvství představují 13% veškerých amerických investic v zahraničí. Tyt přímé investice přinesly téměř 20% průměrnu návratnst investic. Základní eknmické ukazatele
HDP (hrubý dmácí prdukt): 1.350.426 mil. $ Inflace: 2,40 % Růst HDP: 3,00 % Nárdní prdukt na byvatele: 22.640 $ Pdíl zemědělství na tvrbě HDP: 1,70 % Pdíl průmyslu na tvrbě HDP: 24,90 % Pdíl služeb na tvrbě HDP: 73,40 % Pdíl byvatelstva pd hranicí chudby: 17,00 % Pdíl příjmů nejchudších 10% 2,60 % byvatelstva (z celkvých příjmů): Pdíl příjmů nejbhatších 10% 27,30 % byvatelstva (z celkvých příjmů): Práceschpné byvatelstv: 29.200.000 Zaměstnání: zemědělství 1%, průmysl 19%, sluţby 80% (1996 dhad) Nezaměstnanst: 5,50 % Příjmy státníh rzpčtu: 555.200 mil. $ Výdaje státníh rzpčtu: 510.800 mil. $ Růst průmyslu: 2,00 % Výrba elektřiny: 342.771 mil. kwh Pdíl fsilních paliv na výrbě elektřiny: 69,38 % Pdíl vdních elektráren na výrbě 1,55 % elektřiny: Pdíl jaderných elektráren na výrbě 26,68 % elektřiny: Pdíl statních zdrjů na výrbě 2,39 % elektřiny: Sptřeba elektřiny: 333.012 mil. kwh Vývz elektřiny: 265 mil. kwh Dvz elektřiny: 14.500 mil. kwh Exprt: 282.000 mil. $ Partneři pr exprt: EU 58% (Německ 12%, Francie 10%, Nizzemsk 8%), USA 15% (1999) Imprt: 324.000 mil. $ Partneři pr imprt: EU 53% (Německ 14%, Francie 9%, Nizzemsk 7%), USA 13%, Japnsk 5% (1999) Infrmace dpravě, telekmunikacích a další ukazatele Pčet pevných telefnních linek: 34.878.000 Pčet mbilních telefnů: 13.000.000 Radistanice AM: 219 Radistanice FM: 431 Radistanice - krátké vlny: 3 Pčet radipřijímačů: 84.500.000
Pčet televizních vysílačů: 228 Pčet televizních přijímačů: 30.500.000 Pčet ISP (pskytvatelů připjení k 245 internetu): Pčet byvatel připjených k internetu: 19.470.000 Železniční tratě: Silnice (celkem): S pevným pvrchem (včetně dálnic): Dálnice: Nezpevněné silnice: Vdní cesty: Transprtní rury pr nezpracvanu naftu: Rpvdy: Transprtní rury pr zemní plyn: 16.878 km 371.603 km 371.603 km 3.303 km 0 km 3.200 km 933 km 2.993 km 12.800 km Pčet ldí (s výtlakem větším než 1 000 200 GRT): Celkem GRT: 3.934.776 Celkem DWT: 3.760.240 Pčet letišť: 489 - s pevným pvrchem: 349 - delší než 3 047 m: 10 - mezi 2 438 m a 3 047 m: 33 - mezi 1 524 m a 2 437 m: 162 - mezi 914 m a 1 523 m: 89 - kratší než 914 m : 55 - s nezpevněným pvrchem: 140 - mezi 1 524 m a 2 437 m: 1 - mezi 914 m a 1 523 m: 23 - kratší než 914 m : 116 Pčet heliprtů: 11 Zhdncení hspdářskéh vývje za rk 2002, prgnóza na rk 2003 Ve světle celsvětvéh vývje hspdářství lze dle statistických ukazatelů hdntit vývj britské eknmiky v r. 2002 za relativně úspěšný. Sučasná vláda puţívá argument, ţe za 5 let jejíh vládnutí se v Británii pdařil dsáhnut eknmické stability a vyšší zaměstnansti. V průběhu r. 2002 Velká Británie zaznamenala nejniţší míru inflace a nejniţší míru úrkvých sazeb (rční průměr těcht ukazatelů) d bdbí 60. let, přičemţ vůbec pprvé v psledních padesáti letech dsáhla niţší míry nezaměstnansti, neţ tmu byl v USA, Japnsku a statních zemích EU. Tyt výsledky ještě více umcňuje skutečnst, ţe v minulém rce Velká Británie vykázala nejvyšší hspdářský růst mezi všemi hlavními knkurenčními eknmikami. Např. v prvnání se zeměmi eurzóny měla Velká Británie v uplynulém rce plviční míru nezaměstnansti a inflace, napak dvjnásbný hspdářský růst.
Trendy. P tragických událstech v USA (11 září 2001), kdy v Británii výrazně klesla důvěra v bchdní a pdnikatelské aktivity a kdy dšl k prpadu ve většině výrbních sektrů a kdy eknmika čelila výkyvům cen rpy, byl bdbí pdzimu lňskéh rku skutečnu zkušku stability a růstu britskéh hspdářství. Tentkrát tut situaci zdejší eknmika zvládla úspěšně. (Pzn.: v minulsti při bdbném vývji byla eknmika Velké Británie vţdy dalek více slabena a trpěla mnhem déle zvýšenu nezaměstnanstí, cţ vedl k btíţím při zachvání hspdářskéh růstu z důvdu vyské inflace a zvýšených výdajů ze státníh rzpčtu.) Základem pr úspěšné zvládnutí byla dluhdbě nízká míra inflace a ddrţvání fiskální disciplíny, bjí realizvané prstřednictvím mnetární a fiskální plitiky sučasné vlády. Vládě se tak v průběhu lňskéh rku pdařil udrţet kurs stability. Bank f England ve správný čas a správným způsbem upravila mnetární plitiku (v r. 2001 sedmkrát sníţila základní úrkvé sazby), cţ pdpřen nástrji fiskální plitiky (i přes některé btíţe) vedl k udrţení stability a růstu hspdářství za uplynulý rk. Pr rk 2002 vláda stanvila závazek udrţet míru inflace pd hladinu dluhdbéh inflačníh cíle (v celrčním průměru 2,5%), cţ se v praxi dařil realizvat. V rce 2002 eknmika Velké Británie pkračvala v mírném hspdářském růstu a navázala tak na vývj z rku předchzíh. Jisté prblémy s pasivním saldem ZO Velké Británie stále přetrvávají a prti r. 2001 se mírně zhršily. Nicméně během rku GBP pstupně mírně psilvala vůči USD a slabvala vůči Eur, cţ se prjevil na její bchdní paritě a tím i na exprtních mţnstech a výknech celéh hspdářství. Stále zde však půsbil negativní vliv v důsledku tragických událstí v USA (pdzim 2001), zejména na začátku rku. Růst HDP byl relativně vyský a schdek platební bilance se výrazně sníţil. Nesprným úspěchem je skutečnst, ţe se britské eknmice daří drţet relativně stabilní úrveň cenvé hladiny a tím i nízku míru inflace. T samé lze d jisté míry říci i ukazateli míry nezaměstnansti, avšak zde má Velká Británie menší ptíţe, které jsu spíše dvětvvéh a reginálníh rázu. Na druhé straně ţivení zaznamenal sektr sluţeb, a t ve 2. plletí. V blasti bankvnictví a finančnictví pkračval pstupný trend pklesu pčtu finančních institucí na trhu Velké Británie, který byl zapříčiněn zejména řadu fúzí mezi finančními ústavy, ale i nvými kategriemi bankvnictví a pskytvání finančních sluţeb. Stručné shrnutí vývje. Hspdářství Velké Británie v rce 2002 pkračval v trendu svéh růstu, a t jiţ jedenáctý rk v řadě. Odbrníci spčítali závěrečnu hdntu hspdářskéh růstu za rk 2001 ve výši 1,8% (2,1% v r. 2001), čímţ se eknmika Británie řadila, pkud jde ukazatel hspdářskéh vývje, na veducí míst mezi státy G7. Míra nezaměstnansti, i přes mírný nárůst tht ukazatele v závěru rku (mezirční nárůst cca 5,2 %), vykázala v rce 2002 svji nejniţší hdntu za psledních 25 let, tj. cca 5 %. Vývj míry inflace vykazuje jiţ d dubna 1999 příznivý trend, nebť její hdnta se trvale phybuje pd stanvenu hranicí, resp. vládu určeným inflačním cílem, jehţ hdnta činí 2,5 %. V závěru rku 2001 ukazatel míry inflace scilval dknce kl 1,9 %, rk pzději kl inflačníh cíle. Británie za rk 2002 bsadila 5. míst ve světvém bchdě, přičemţ i nadále pkračval nepříznivý trend prhlubvání záprnéh salda ZO Velké Británie. Dluhdbě tak vývz zbţí a sluţeb nedsahuje úrvně jejich dvzu. Celkvě lze knstatvat, ţe eknmika Velké Británie zaznamenala relativně úspěšný rk 2002, kdy zejména ve druhé plvině rku dcházel k pkračvání vývje z rku 2001 (tendence v ztavvání se britské eknmiky), t.j. vykazvala všebecně rstucí trend. Nárůst byl zaznamenán jak u průmyslvé výrby tak i v sektru sluţeb. Tent trend byl však výrazně zasaţen tragickými událstmi v USA v září 2001. Rizika předpvědi. Výše uvedené předpvědi vývje britskéh hspdářství v sbě skrývají některá rizika, která nemhu být v ţádném případě pdceňvána. Pkud se prkáţe, ţe sučasná dmácí pptávka a tlak na mzdvý růst byly pdhdnceny a skrytý růst HDP je vyšší, neţ se čekává, můţe t znamenat dalek silnější tlak na růst inflace. Zvláštní význam má i jiţ zmiňvaná dmácí pptávka. Její čekávaný pkles můţe být vykmpenzván niţším sklnem byvatelstva k úsprám a tím se pětvně zvýší tlak na inflaci a růst
úrkvých sazeb (s velmi nepříznivými důsledky zejména pr hyptéční úvěrvání). Pkud by dšl k strému prpadu kursu britské libry, zvýší se dvzní ceny a zvýší se pptávka p britském zbţí v zahraničí. I v tmt případě mnhé záleţí na vyrvnansti bu trendů, aby byl mţn přesně psudit vliv na inflaci a úrkvé sazby. Mezi další rizika patří samzřejmě i vývj ve světvé eknmice, zejména záleţí na dalším vývji situace p zavedení jedntné evrpské měny a p pstupném ztavení trhů v Asii, Rusku a Latinské Americe. Nvými jevy jsu pak celkvé předpkládané ţivení hspdářství v rámci EU (v rce 2001 stagnval či spíše klesal) a zejména výraznější ţivení výknnsti eknmiky USA, které zaznamenal pkles p pdzimních tragických událstech v r. 2001. Základní makreknmické ukazatele za psledních 5 let Přehled pdrbných infrmací týkajících se vývje hspdářství Velké Británie, zejména statistické údaje k makreknmickým ukazatelům britské eknmiky, dále analýzy, rzvjvé studie, výrční zprávy aj, lze získat prstřednictvím těcht internetvých zdrjů, resp. adres webvých stránek: www.statistics.gv.uk - Nárdní statistický úřad (Office fr Natinal Statistics) www.dti.gv.uk -Ministerstv bchdu a průmyslu (Department fr Trade and Industry) www.hm-treasury.gv.uk www.bankfengland.c.uk - Ministerstv financí (HM Treasury) - Centrální banka (Bank f England) Tab.: Přehled základních makreknmických ukazatelů v bdbí a v r. 2002 mezirční změny v %, stálé ceny GBP rku 1995 1997 1998 1999 2000 2001 2001 HDP (stálé ceny, rk 1995) 3,4 2,9 2,4 3,1 2,1 1,8 Sptřeba dmácnstí 3,9 3,7 4,6 5,1 4,1 3,9 Míra inflace (index RPIX) 2,8 2,6 2,3 2,1 2,1 2,2 Exprt 2,8-4,6 1,3 13,2 1,7-2,2 Imprt 1,9 0,9 4,2 12,6 2,8-1,5 Míra nezaměstnansti (ILO) 6,9 6,2 6 5,5 5,2 5,2 RPI (sptřebitelské ceny) 3,1 3,4 1,5 3,0 1,8 1,7 Sald běţnéh účtu PB, tj. veřejných financí v % HDP -0,2-0,6-2,2-2,0-1,3-0,8 Základní úrkvá sazba v % (ke knci rku) 7,75 6,25 5,5 6,0 4,0 4,0 Zdrj: Office fr Natinal Statistics Hrubý dmácí prdukt Reálný hrubý dmácí prdukt (měřený ve stálých cenách r. 1995) dsáhl za rk 2001 růstu ve výši 1,8%. Tím britská eknmika vykázala ve srvnání s rkem předešlým niţší temp hspdářskéh růstu (rk 2000 růst HDP činil 2,1%), t.j. mezirčně dšl k jeh zpmalení. Hrubý dmácí prdukt vykázal za minulý rk rstucí trend a dsáhl za rk 2002 v běţných cenách hdnty cca 1 043 mld. GBP (ve stálých cenách cca 862 mld GBP).
Tent výsledek v závěru rku je relativně úspěchem (ve 2. plvině rku nastal zvýšení tempa růstu), nebť na začátku rku mezirční růst HDP scilval puze kl 1%. Od začátku rku 2002 se pstupně bnvvala důvěra v zemědělský sektr (prpad v důsledku nákazy kulhavku a slintavku). Rstla celkvá výknnst zemědělství, příznivý dpad měla pdstatně vyšší úrda (sklizeň bilí) prti rku 2001. T splu s rstucí knkurencí, způsbenu díky dvzům, přispěl k dluhdbě nízkých cenám bilvin. Cenvému tlaku byly vystaveny také brambry a křenná zelenina (ceny klesly mnhdy i pd výrbní náklady), cţ dle dbrníků přinese řadě farmářům knec pěstvání těcht pldin. K ţivení dšl u prdukce masa, výrba hvězíh a skpvéh se přiblíţila výsledkům dsahvaným před nákazu. Napak u vepřvéh masa se trh ţivit nepdařil, nebť v důsledku nákazy dšl k značnému pklesu stáda. K úbytku stáda dšl také u mléčnéh sktu (i přes nárůst prdukce mléka), nebť vzrstly dvzy mléka za niţší ceny. Oţivení prti čekávaní nenastal u exprtu britskéh masa (zejména hvězíh) d zahraničí. Situace v statních blastech primární výrby: stavebnictví celkvě za rk 2002 zaznamenal nárůst (také zvýšená pptávka p stavebních materiálech); napak uhelný a těţební průmysl (nersty) čelil sníţení pptávky (způsben redukcí dmácí výrbní základny a díky dvzům i rstucí knkurenci). Výknnst výrbníh sektru celý rk pstupně rstla, ţivení se týká zejména firem vyrábějících pr veřejný sektr, stavebnictví a výrby sptřebníh zbţí. Prdukce dále vzrstla v následujících dvětvích: zpracvatelský průmysl, ptravinářský průmysl, autmbilvý průmysl (efekt pr subddavatele ne tak výrazný), farmaceutický průmysl, dmácí sptřebiče a bílá technika, luxusní zbţí. Napak pkles zaznamenaly tyt dvětví: letecký průmysl, telekmunikace, blast IT; čekávané ţivení nenastal u plygrafickéh průmyslu, chemickéh průmyslu a průmyslu plastů. Úrveň strjírenskéh průmyslu v průběhu rku byla stabilní. Trendem vývje v rce 2002 byla relkace výrbních kapacit řady firem d zahraničí (šl hlavně nadnárdní splečnsti). Důvdem byla racinalizace výrbních kapacit s cílem dsaţení vyšší efektivity a tím knkurenceschpnsti. Firmy buď přesunuly výrbu d zahraničí (Čína, výchdní Evrpa aj.) neb knslidvaly výrbu d něklika (menšíh pčtu) závdů stávajícíh řetězce v Evrpě. Stále více firem bdbnu situaci (sniţvání výrbních nákladů) řeší dvzem subddávek ze zahraničí (za niţší ceny). Hrubý dmácí prdukt na byvatele Hrubý dmácí prdukt v rce 2002 dsáhl v běţných cenách výše 1 043 301 mil. GBP. Ppulace Spjenéh králvství celkem tvřila 58 837 tis. sb. Z th vyplývá, ţe HDP na sbu činil v nminálním výpčtu cca 17 732 GBP /na sbu. Vývj inflace Míra inflace měřená celkvým RPI (který zahrnuje úrky placené z hypték a vliv nepřímých daní) v rce 2002 činila v celrčním průměru 1,7% (v rce 2001 tent ukazatel činil 1,8%). Míra inflace měřená mezinárdně srvnatelným ukazatelem, t.j. celkvým RPIX (který nezahrnuje úrky placené z hypték a změny v úrvni nepřímých daní) dsáhla za rk 2002 v průměru 2,2% (2,1% v r. 2001). Suhrnně lze říci, ţe cenvá hladina zůstala p celý rk 2002 bez výrazných výkyvů. Stabilita cen se drazila dknce v trendu sniţvání cen u některých druhů zbţí. Celrční průměr inflace (index RPIX) pr rk 2002 tak činí cca 2,2%. Mezirční hdnta tht ukazatele na začátku rku měla hdntu 2,6%, pté pstupně klesala aţ na hdntu 1,5% (červen) a ve 2. plvině rku začala růst na hdntu v závěru rku ve výši cca 2,7%.
V rce 2002 inflace u sezónníh zbţí dsáhla p dluhé dbě jednmístné cifry. K mírnému sníţení cen dšl u sptřebníh zbţí (kmdity jak děvy a šacení, ptraviny, elektrické sptřebiče, elektrnika, zbţí DIY aj.). V rce 2002 Britvé díky hezkému pčasí a slabým prdejům děvů zaţili výprdeje mnhem dříve (navíc s razantnějšími slevami a v dalek větší míře). Na pkračujících knkurenčních tlacích mezi hlavními bchdními řetězci rvněţ prfitval nejvíce zákazník (typ prmtin prdeje buy ne get ne free se rzšířil na některé netradiční kmdity, jak např. léky, drgerie, ksmetika, zdravá výţiva aj.). Ceny nvých autmbilů také vykázaly rční pkles. T měl značný dpad na trh jetých aut, kde ceny spadly ještě výrazněji, a t hlavně díky značné nabídce jetin na trhu. Opačný trend byl u cen sptřebitelských sluţeb, kde dšl k relativně značnému nárůstu. Tent vývj je důsledkem růstu nákladů na pracvní sílu. Nejvýrazněji ceny stuply u sluţeb spjených s vlným časem a zábavu (htelnictví, restaurace a phstinství, kultura, cestvní ruch), dále leasingvé sluţby, kmunální sluţby aj. Míra nezaměstnansti Nezaměstnanst měřená metdiku Internatinal Labur Organizatin (ILO), t.j. prcentní pdíl nezaměstnaných na práceschpném byvatelstvu, činila v rce 2001 průměrně hdntu 5,2 % (stejně jak v r. 2001). V průběhu rku 2002 míra nezaměstnansti byla stabilní, scilvala v rzmezí 5,1 5,3%, cţ v průměru pr celý rk činí 5,2% (měřen metdiku ILO). V závěru rku míra nezaměstnansti začala výrazně klesat a dstala se na rekrdně nízku úrveň d r. 1979. Tent pzitivní vývj byl způsben růstem zaměstnansti. Aktivní plitika zaměstnansti a pdpra tvrby nvých pracvních příleţitstí je jednu z pririt plitiky sučasnéh Kabinetu (pzn.: dbrníky je vládní plitika v tét blasti hdncena celkem pzitivně). Přes rušení pracvních míst v některých dvětvích eknmiky dšl v rce 2002 ve srvnání s rkem předešlým k tvrbě většíh pčtu pracvních příleţitstí. T platil hlavně pr veřejný sektr (státní správa, zdravtnictví, šklství), kde se mnhdy pracvních sil dknce nedstával (zvláště těch kvalifikvaných). Nedstatek kvalifikvaných pracvníků se vyskytl u těcht prfesí: mechanici a strjní inţenýři, stavební inţenýři, zdravtní sestry, řidiči kaminvé dpravy (kvalifikvané); stavební dělníci, pracvníci phstinství a cestvníh ruchu, nemcniční persnál, zemědělští dělníci (nekvalifikvané). Napak v sukrmém sektru u některých dvětvích s jejich prpadem dšl k prpuštění (viz výše). Nárůst zaměstnansti zaznamenala rvněţ blast sluţeb vlnéh času. Zde však dšl k řadě prblematických jevů při nábru pracvníků na nvě vzniklá místa (např. nárůst přesčasvé práce, práce večer a víkendu). Dalším trendem byl pkračující nárůst najímání (levné) pracvní síly ze zahraničí. T platil hlavně dvu skupinách pracvníků: vysce kvalifikvané pracvní síle se speciálními znalstmi; neb šl jednduchu náhradu dmácí (tj. britské) pracvní síly s nízku kvalifikací. Měnvý kurs V průběhu rku 2002 byl směnný kurs libry vlivněn vývjem hdnty Eur a USD. V reakci na vývj dmácíh hspdářství, ale zejména pak v důsledku vývje světvéh hspdářství p událstech v USA na pdzim rku 2001, centrální banka Bank f England sníţila základní úrkvé sazby. V průběhu r. 2001 celkem sedmkrát, a t z pčátečních 6 % na 4 % v závěru rku). V důsledku th dcházel na britském finančním trhu spíše k pzvlnému (nikliv nárazvému) sniţvání úrkvých sazeb. Tímt pstupem se vláda snaţila zabezpečit, resp. uvlnit dstatek financí ptřebných pr zachvání růstvéh chdu britské eknmiky. Bank f England prkázala při tmt slţitém stavu schpnst reagvat s patřičnu míru flexibility.
Kurs libry však přest zůstával během rku 2002 pměrně stabilní, i kdyţ v průběhu GBP vůči USD pstupně psilvala a vůči Eur napak slabval. V průběhu rku 2002 dcházel, vedle stabilníh vývje směnné relace vůči USD, k pstupné depreciaci GBP, a t zejména vůči Eur. Příčinu tht vývje byl psilvání Eur na devizvém trhu, zatímc USD pstupně ztrácel. Své způsbil i mírný pkles vlastní hdnty GBP. Tent vývj krespndval s tlakem britských pdnikatelských subjektů na slabení dmácí měny, a t ve prspěch jejich exprtních aktivit. Vývj však ukázal, ţe statistické předpvědi se shdvaly v celkvě dluhdbé depreciaci libry v závislsti na eknmickém vývji v rámci Eurzóny a v USA, čímţ dšl k čekávaném u sníţení úrkvých sazeb ve Velké Británii. Na druhé straně však Bank f England byla nucena na přelmu let 1999 a 2000 čelit inflačním tlakům a přistupila tudíţ ke zvýšení své základní úrkvé míry. Suhrnně v 2. plvině rku 2000 a začátku rku 2001 GBP vykazvala silný směnný kurs, který však v bdbí jara 2001 začal pstupně slabvat. Na tent trend netrpělivě čekali exprtéři, kterým slabší libra usnadnila přístup jejich zbţí na zahraniční trhy, zejména pak na trhy EU. Průmysl - struktura, temp růstu průmyslvé výrby v nsných brech Británie se stala veducí průmyslvu zemí jiţ v plvině 19. stletí. Pr eknmiku země byla tehdy nejdůleţitější tat dvětví: výrba ţeleza a celi, těţké strjírenství, výrba bavlněnéh textilu, těţba uhlí, stavba ldí a bchd. Vedle těcht tradičních dvětví důleţitu rli hraje zpracvatelský průmysl, zejména díky tmu, ţe dšl k přesunu těţiště výrby d dvětví s vyskými technlgiemi, jak je farmaceutický průmysl, elektrnika (včetně pčítačvé techniky), letecký průmysl a zařízení pr těţbu z mří. Sučasné britské hspdářství čelí zpmalení svéh růstu, nejvyšší pkles je zaznamenáván u výrbníh sektru. Tent vývj víceméně dráţí trendy glbální eknmiky. Odbrníci dhadují, ţe změna tét nepříznivé situace by mhla nastat zhruba v plvině rku 2002. Některá dvětví však vykazují růst (výrba sptřebníh zbţí) neb alespň stagnaci (ptravinářský a zpracvatelský průmysl). Nejhůře je na tm letecký průmysl a sektr výrby infrmačních a kmunikačních technlgií. Napak k mírnému ţivení dchází v blasti zemědělské výrby. Jak ukazují statistické údaje, na britském trhu dchází i přes mírné známky ţivení nadále k pkračvání trendu celkvéh pklesu výknnsti výrby a bjemu výrbních zakázek. Za hlavní příčinu tht stavu eknmvé značují jednak celsvětvý pkles pptávky, ale rvněţ rstucí knkurenci ze zemí Asie a výchdní Evrpy. Velmi výrazně pklesla pptávka p kapitálu, cţ je způsben tím, ţe výrbci jsu nuceni krátit výdaje na investice. V některých případech jsu firmám rušeny zakázky, které tak zvyšují zásby zbţí na skladě. Pkračuje také tendence dlivu prdukce, resp. výrbních zakázek, mim území Velké Británie. Sektrvě eknmvé hdntí pzitivně především blast výrby sptřebníh zbţí, prtţe u tht dvětví se udrţel rstucí temp výrby zbţí pr dmácí trh. Odvětví zpracvání ptravin a výrby farmaceutik si udrţují bjem výrby a zakázek na přibliţně stejné úrvni. Mezi další silná výrbní dvětví se řadí autmbilvý průmysl a sektr výrby ptřeb pr stavebnictví. Napak nepříznivý vývj pstihl zejména dvětví jak letecký průmysl a sektr výrby infrmačních a kmunikačních technlgií. U leteckéh průmyslu (p událstech v USA 11. září 2001) pkračuje i nadále výrazný prpad prdukce. Právě nyní na začátku rku dbrníci čekávají nejtvrdší dpady na tt dvětví, cţ je v suvislsti s výrazným pklesem pptávky p civilních letadlech způsben výrazně nízkým bjemem zakázek. Prdukce v rámci celéh dvětví infrmačních a kmunikačních technlgií čelí pklesu,
který pkračuje i přes mírné zlepšení u výrby IT vybavení. Odbrníci se shdují, ţe zhruba d plviny rku 2003 nelze u tht dvětví jak celku čekávat celkvé zlepšení situace. K vývji výrbníh sektru Velké Británie, stejně jak k jedntlivým výrbním dvětvím a sektrům lze pdrbné infrmace, statistické údaje, sektrvé studie a analýzy, výrční zprávy stavu jedntlivých dvětví, kntaktní údaje v rámci jedntlivéh sektru, stručná charakteristika dvětví, stručný přehled aktuálníh stavu dvětví, aktuální statistické údaje becnéh charakteru a rvněţ knkrétní statistiky britskéh Ministerstva bchdu a průmyslu (Department f Trade and Industry), získat na www.dti.gv.uk/ Stavebnictví a blast výstavby Oblast stavebnictví, stavebníh průmyslu a výstavby spadá v rámci britské státní správy d gesce resrtu Ministerstva bchdu a průmyslu. V rce 2001 výknnst stavebníh průmyslu pkračvala v růstu bez ţádných náznaků zpmalení tempa růstu (i kdyţ byly známky negativních dpadů tragických událstí v USA v pdbě zrušení některých zakázek na výstavbu luxusních htelů). Stavební práce v dvětvích malbchdu, vlnéh času a skladvacích sluţeb zaznamenávají rstucí tendenci, napak pkles pptávky byl zaznamenán u výstavby bjektů pr kmerční a průmyslvé uţití. Výrazný nárůst stavebních prací zaznamenal veřejný sektr. Značnu aktivitu lze vidět zejména u pravných a reknstrukčních prací (škly, nemcnice, silnice). Rvněţ pptávka p bytvé výstavbě zaţívala bdbí rzkvětu, rstucí trend se čekává p celý tent rk. A tak puze jediným záprným bdem byla skutečnst, ţe nedstatek pracvních sil a prdlevy v plánvání zakázek na výstavbu zůstaly hlavní překáţku ještě vyšší výknnsti stavebníh průmyslu. K vývji sektru stavebnictví a blasti výstavby pdrbné infrmace, statistické údaje, sektrvé studie a analýzy, výrční zpráva stavu dvětví, kntaktní údaje v rámci sektru, stručná charakteristika dvětví, stručný přehled aktuálníh stavu dvětví, aktuální statistické údaje becnéh charakteru a rvněţ knkrétní statistiky britskéh Ministerstva bchdu a průmyslu (Department f Trade and Industry) a Úřadu místpředsedy vlády (Office f Deputy Prime Minister), získat prstřednictvím internetu na webvé stránce: www.dti.gv.uk/sectrs - stavební průmysl www.dpm.gv.uk - výstavba bytvá Zemědělství apd. (ryblv, lesnictví) V rámci britské státní správy kmpetence v sektru zemědělství na centrální úrvni v sučasné dbě spadají pd resrt DEFRA (Department f Envirnment, Fd and Rural Affairs). Tent resrt vznikl p parlamentních vlbách v létě 2001 s tím, ţe jsu zde slučeny blasti zemědělství a ţivtníh prstředí. Tent krk je výsledkem trendu psledníh bdbí, kdy se stále více klade důraz na tázky spjené s rzvjem venkva jak celku, tedy slučuje agendu zemědělství, ptravinářské prdukce a ţivtníh prstředí. Sektr zemědělské výrby zaznamenal mírné zlepšení, ale i přes tent výsledek zemědělství stále čelí řadě prblémů. Dšl k ţivení trhu, resp. zvýšení cen u některých druhů masa a k celkvému uvlnění situace kl nákazy kulhavku a slintavku (dříve nemc šílených krav), a t v pdbě dstranění některých restrikcí. Lets zemědělci čekávají lepší úrdu neţ vlni, nebť se jim pdařil na pdzim úspěšně zasít (předlni díky deštivému pčasí byl setí mezen), cţ by se měl příznivě (sníţení) prmítnut d cen ptravin a zemědělských výrbků. Dalším přínsem pr sptřebitele je v důsledku nadprdukce mléka celkvý tlak na sniţvání cen mlékárenských výrbků.
V sektru zemědělství je zaměstnán přibliţně 2,0 % pracvní síly. Pčet lidí zaměstnaných v zemědělství pstupně mírně klesá, v sučasnsti se jedná cca 530 tis. sb. Sektr zemědělství becně v průměru vytváří zhruba v 1,5 % HDP, cţ v běţných cenách činí cca 9 mld. GBP a 6,5 mld. GBP v cenách stálých z r. 1990. Rvněţ pdíl zemědělství na tvrbě HDP sustavně klesá. Velká Británie je sběstačná v přibliţně 50 % všech ptravinářských výrbků a krmiv. Mnţství zemědělské půdy (včetně půdy dčasně nebdělávané v rámci prgramů CAP) ve Velké Británii klesá, temp pklesu se však zpmaluje. Veškeré infrmace sektru zemědělství, lesnictví a ryblvu, dále statistické údaje agrární prdukci, pdmínkách výrby jedntlivých kmdit (rstlinná a ţivčišná výrba, ryblv, lesnictví), bchdu s těmit kmditami, pdrbné infrmace, statistické údaje, sektrvé studie a analýzy, výrční zpráva stavu dvětví, kntaktní údaje v rámci sektru, stručná charakteristika dvětví, stručný přehled aktuálníh stavu dvětví, aktuální statistické údaje becnéh charakteru a rvněţ knkrétní statistiky DEFRA, získat prstřednictvím internetu na webvé stránce, zejména pak v rámci publikace Agriculture in the United Kingdm 2002 na www.defra.gv.uk Služby Oblast sluţeb, která zahrnuje finanční sluţby, velk a malbchd, turistiku a bchdní sluţby, přispívá ve Velké Británie z více neţ 65 % k tvrbě hrubéh dmácíh prduktu a je v ní zaměstnán zhruba 75 % práceschpnéh byvatelstva. Hdnty těcht ukazatelů terciální sféry kaţdým rkem rstu. Přím ve sluţbách je zaměstnán více neţ 17 mil. lidí - z th největší reginální kncentraci představuje Lndýn s téměř 850 tis. zaměstnanci a pdnikateli ve sluţbách. V 1. plvině rku 2002 dcházel pstupně k ztavvání celéh sektru sluţeb, který zaznamenal prpad v důsledku tragických událstí v USA (září 2001). U bchdních sluţeb dšl k celkvému nárůstu bjemu, avšak výknnst zůstala závislá na charakteru knečnéh zákazníka. Pzitivní vývj zaznamenaly sluţby zejména v blastech reklamy, plygrafickéh průmyslu, marketingu, pradenství (daňvé, účetní, penzijní pjištění), právní pmci, nábru zaměstnanců a Public Relatins. V závěru rku dšl k mírnému zpmalení sektru sluţeb, nebť firemní sféra z důvdu zachvání knkurenceschpnsti byla přinucena krátit výrbní náklady a investiční výdaje. Trend firemních škrtů se prjevil téměř ve všech druzích sluţeb. D jisté míry tent pkles byl kmpenzván rstucími výdaji ze strany státu d sektru veřejných sluţeb. (Pzn.: dva rky p sbě přebytkvý státní rzpčet navýšil dluhdbě výdaje na veřejné sluţby, avšak v průběhu rku pstupně dcházel ke zhršvání stavu veřejných financí.) Ve 2. plvině rku se sluţby spjené s výrbním sektrem ptýkaly s pklesem bjemu zakázek, cţ se prjevil redukcí výdajů na údrţbu, bnvu či mdernizaci výrbních kapacit. Tent vývj byl navíc umcněn pstupným přesunem části výrbních kapacit mim území Velké Británie. Rvněţ v důsledku firemních škrtů dšl ke krácení výdajů na sftwarvé sluţby, blast IT, blast PR (reklama), marketing a zábavu (firemní knference a výrční večírky). Z blastí, které si zachvaly rstucí tendenci, lze uvést např. skladvací sluţby. Dalšími sluţbami s rstucím bjemem je blast kmerčních nemvitstí. Přes slabší pptávku p kancelářských prstrách a průmyslvých nemvitstech hlásí realitní kanceláře nárůst svých trţeb. I zde je důvdem relativně silná pptávka ze strany veřejnéh sektru. Útlum firemních výdajů se prjevil přeneseně také ve sluţbách cestvníh ruchu. Firmy méně bjednávaly cateringvé sluţby, taxisluţby, letenky byznys třídu, knferenční prstry, kurýrní sluţby, prnájem vzů apd. Firmy stále více vyuţívají sluţeb lw-cst aerlinií, levnějších knferenčních kapacit a ubytvání v méně luxusních htelvých zařízení, cţ přináší firmám nemalu úspru. U finančních sluţeb sice dcházel v průběhu rku k ztavvání na jedntlivých trzích, avšak stále výknnst zůstala v mezirčním srvnání na nízké úrvni. Jde zejména blasti správy fndů, bchdvání s cennými papíry a firemních financí. Nepatrný pkrk
zaznamenaly akviziční perace a fúze, přičemţ celá řada avizvaných transakcí se neuskutečnila díky klísavému vývji na trhu cenných papírů, tj. investři byli patrnější a spíše vyčkávali. Puze skrmný nárůst hlásí investiční banky, přičemţ hlavní bjem činnstí byl realizván v rámci výrbníh sektru při restrukturalizacích, knkursech a vyrvnáních. Opačný vývj zaznamenaly finanční sluţby malbchdníh charakteru. Cca 20% mezirční nárůst bjemu zaznamenal trh s hyptéčními úvěry (bchd na trhu s nemvitstmi pstupně rstl), psílil také zájem sluţby spjené s bydlením, dále penzijní pjištění a sptřebitelské úvěry. Napak slabila činnst ze strany byvatel individuálních investrů, kdyţ bjem takt realizvaných bchdů mezirčně výrazně pklesl. Obecně tak příznivější ceny za bydlení stimulvaly trh s hyptékami, zárveň nárůst bjemu ţivtníh pjištění pr bčany znamenal psílení aktivit jedntlivců na trhu cenných papírů. Vývj sluţeb v blasti dpravy, cestvníh ruchu a vlnéh času byl v prvním plletí negativně pznamenán dpady tragických událstí v USA. Pstupně však dcházel k ztavvání trhu. Incmingvá turistika je stále pd hdntami před pdzimem 2001, cţ znamenal niţší výknnst sluţeb ubytvacích, stravvacích a zábavníh průmyslu. Stále tedy kapacity převyšují pptávku. V kaţddenním ţivtě Britů se stále více utrácí za letenky lw-cst aerlinií, za vlný část (nárůst trţeb v kinech), napak pkles vykazují restaurační zařízení. V cestvním ruchu Britvé méně dluhdbě rezervvali své dvlené, začíná převaţvat trend cestvat last minute. Finanční služby. Jsu sustředěny hlavně ve velkých městech, samzřejmě s největší kncentrací v City f Lndn, které je zárveň největším finančním centrem v Evrpě. Důleţitým rysem City je bjem mezinárdních aktivit a transakcí - je zde přítmn více zahraničních bank neţ v kterémkli jiném finančním centru a tyt banky pskytují více neţ pětinu světvéh úvěrvéh kapitálu. City je zárveň největším pjišťvacím trhem na světě. Pdrbný ppis systému bank a pjišťven splu s deskripcí regulace a bjemu transakcí je sučástí vlastní kapitly. Distribuce a bchd. Velkbchd zaměstnává v Británii více neţ 800 tis. lidí s bratem v hdntě přes 300 mld. GBP rčně. Malbchd zaměstnává klem 2,5 mil. lidí. Obě dvětví jsu specifická prvázanstí a hustu sítí distributrů a agentů. Největšími malbchdními řetězci jsu TESCO, J.D.Sainsbury, Safeway, Asda a Makr. Těcht pět řetězců drţí splečně více neţ 40 % britskéh trhu s ptravinami a nápji. Dalšími významnými ptravinvými prdejními řetězci jsu Marks & Spencer, Smerfield, Wlwrths a Kwik- Save. Mezi významné řetězce zabývající se z hlavní části neptravinvým zbţím se řadí Bts, Wlwrth, pět M&S, W.H.Smith, Waterstnes, Args, Jhn Menzies, Huse f Fraser a Burtn Grup. V Británii peruje téměř 500 různých bchdních neb servisních středisek, které byly na strvech rzšířeny franšízu (Bdy Shp, Kall Kwik, McDnalds). Turistický průmysl. Turistika, htely, stravvací zařízení a restaurace zaměstnávají více neţ 1,3 mil. lidí plus kl 170 tis. dalších samstatných ţivnstníků. V Británii je více neţ 52 000 htelů a jiných ubytvacích zařízení - největším uskupením jsu Frte Htels Ltd. (260 htelů). Pčet zahraničních návštěvníků se za psledních dvacet let zdvjnásbil. V rce 2001 zdejší turistický ruch čelil značnému prpadu dvětví (htelnictví, stravvací sluţby, zábavní průmysl, cestvní kanceláře a turperátři), a t v 2. plvině rku v suvislstmi s dpady na letecku dpravu, resp. cestvní ruch p tragických událstech v USA. Za prpagaci Británie je zdpvědný Department f Natinal Heritage - v zahraničí má tut činnst na starsti British Turist Authrity splu s reginálními agenturami (Turist Bards fr England, Sctland and Wales). Obchdní služby. Británie je vedle USA a Francie předním rganizátrem knferencí a veletrhů a výstav. Mezi nejvýznamnější centra veletrhů a knferencí patří Birmingham NEC, v Lndýně Lndn Olympia I a II, Earl's Curt a nvě v lkalitě Dcklands výstaviště ExCel, Internatinal Cnference Centre Edinburgh, Queen Elizabeth Hall v Lndýně a další místa. Mnh z významných výstavních a knferenčních center patří britské firmě Cnventins
Great Britain, významným subjektem na trhu rganizvání výstav a veletrhů je firma Reed Exhibitin. Země je také předním centrem pr výrbu reklamy a vytváření public relatins. Mezi nejznámější firmy z tht bru patří Mead Vickers, BBDO, J.Walter Thmpsn, Le Burnett a Ogilvy & Mather. Hlubké křeny zde má i extenzivní síť knzultantských firem a firem manaţerskéh pradenství, z nichţ mnhé vlastní rzsáhlé mezinárdní perace. K největším se řadí Andersen Cnsulting, CMG Management, PriceWaterhuse/Cpers, Ernst and Yung a PA Cnsulting Grup. K vývji sektru sluţeb a jeh jedntlivých segmentů pdrbné infrmace, statistické údaje, sektrvé studie a analýzy, výrční zpráva stavu dvětví, kntaktní údaje v rámci sektru, stručná charakteristika dvětví, stručný přehled aktuálníh stavu dvětví, aktuální statistické údaje becnéh charakteru a rvněţ knkrétní statistiky britskéh Ministerstva bchdu a průmyslu (Department f Trade and Industry), získat prstřednictvím internetu na webvé stránce www.dti.gv.uk/ Infrastruktura (dprava, telekmunikace, energetika) Dprava Dprava v Británii patří k nejrzvinutějším v Evrpě a zaměstnává téměř 2 mil. lidí. Silniční síť patří k nejhustším a nejlépe prpjeným v Evrpě - její celkvá délka přesahuje 389 000 km. Silniční dpravu pdpruje extenzivní dálniční síť (Mtrways -M). Osbní dprava zaznamenala v psledním desetiletí masivní rzvj - pčet přepravvaných sb vzrstl d rku 1985 d rku 1999 30 % a pčet dmácnstí vlastnících alespň jeden autmbil překrčil 70%. Přes hustu silniční síť a výbrný management sbní dpravy dchází k častým zácpám a sučasná vláda musela p letitých dkladech přistupit k částečným mezením autmbilvé dpravy v centrech měst (např. Cambridge). Železniční dprava byla d rku 1993 v rukách státu - záknem ţeleznicích (Railways Act, 1993) byl rzhdnut privatizaci ţeleznic a vytvření regulačníh rgánu pr dhled nad privatizvanu dpravu. V sučasné dbě je sukrmá téměř veškerá nákladní dprava a pdstatná část dpravy sb. V průběhu privatizace britských ţeleznic dšl k ddělení správy klejvéh svršku a signalizačních zařízení d vlastních vlakvých suprav (rlling stck). Jedntlivé spje mezi různými destinacemi ve Velké Británii jsu prvzvány mnţstvím sukrmých splečnstí, zatímc veškerá ţelezniční síť připadla jednmu majiteli firmě Railtrack. Ta je v Británii vnímána jak hlavní viník neuspkjivéh technickéh stavu ţeleznic, který za pslední 4 rky zapříčinil 5 dpravních katastrf s třesnu bilancí desítek lidských ţivtů a stvek milinů hmtných škd. I přes příslib splečnsti Railtrack bezdkladně investvat d prav ţelezniční sítě se nedaří dstraňvat závady na signalizaci a klejvém svršku takvým tempem, aby nedcházel k dalším nehdám viz. pslední nehda ve stanici Ptters Bar na severu Lndýna v červnu 2001, při níţ zahynul 7 sb. Námřní dprava je rganizvána velkými splečnstmi i sukrmými majiteli plavidel. Zájmy všech pdnikatelů v tét blasti hájí Plavební kmra (Chamber f Shipping in the U.K.). Oblast zahraničníh bchdu zastupuje Rada britských lďařů (British Shippers Cuncil). Největší přístavy se nacházejí v Suthamptnu, Liverplu, Swansea, Bristlu, Newcastlu a Belfastu. Námřní dpravu byl přepraven více neţ 35 mil. pasaţérů. Britská aktivní bchdní fltila představuje celkem přes 36 milinů hrubých tun, cţ je asi 11% celsvětvé ceánské tnáţe. Tnáţ tankerů představuje 17 milinů hrubých tun. Různými přístavními záleţitstmi se zabývá asi 250 přístavních úřadů neb prvzvatelů veřejných přístavišť a asi 1 400 dalších agentur. V přístavech je zaměstnán přes 110 000 lidí. Celkvý bjem nákladů prpluvajících přístavy překračuje 500 milinů tun, z nichţ 350 milinů tun jsu zahraniční náklady a asi 150 milinů tun pbřeţní dprava. Na chranu