4EK213 Lineární modely. 4. Simplexová metoda - závěr

Podobné dokumenty
4EK213 Lineární modely. 5. Dualita v úlohách LP

4EK213 LINEÁRNÍ MODELY

4EK201 Matematické modelování. 2. Lineární programování

4EK212 Kvantitativní management. 2. Lineární programování

4EK213 LINEÁRNÍ MODELY

4EK311 Operační výzkum. 2. Lineární programování

1. července 2010

4EK311 Operační výzkum. 3. Optimalizační software a stabilita řešení úloh LP

4EK213 Lineární modely. 10. Celočíselné programování

Parametrické programování

4EK212 Kvantitativní management. 1. Úvod do kvantitativního managementu a LP

Ekonomická formulace. Matematický model

Metody lineární optimalizace Simplexová metoda. Distribuční úlohy

1.Modifikace simplexové metody

6 Simplexová metoda: Principy

4EK213 Lineární modely. 12. Dopravní problém výchozí řešení

fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplíny společného základu (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.

IB112 Základy matematiky

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) Základy lineárního programování VMAT, IMT 1 / 25

Soustavy linea rnı ch rovnic

Soustavy. Terminologie. Dva pohledy na soustavu lin. rovnic. Definice: Necht A = (a i,j ) R m,n je matice, b R m,1 je jednosloupcová.

Matematika (CŽV Kadaň) aneb Úvod do lineární algebry Matice a soustavy rovnic

13. Lineární programování

Systémové modelování. Ekonomicko matematické metody I. Lineární programování

Základy matematiky pro FEK

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA [ MOPV ] METODY OPERAČNÍHO VÝZKUMU

Cvičení z Numerických metod I - 12.týden

0.1 Úvod do lineární algebry

Obecná úloha lineárního programování

4EK311 Operační výzkum. 4. Distribuční úlohy LP část 1

Soustavy lineárních rovnic

0.1 Úvod do lineární algebry

f ( x) = 5x 1 + 8x 2 MAX, 3x x ,

Obsah. Lineární rovnice. Definice 7.9. a i x i = a 1 x a n x n = b,

Teorie her a ekonomické rozhodování. 2. Maticové hry

Lineární programování

Necht tedy máme přirozená čísla n, k pod pojmem systém lineárních rovnic rozumíme rovnice ve tvaru

4EK213 LINEÁRNÍ MODELY

Přiřazovací problém. Přednáška č. 7

(Cramerovo pravidlo, determinanty, inverzní matice)

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Modernizace studijního programu Matematika na PřF Univerzity Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.

7 Výpočet simplexové metody

Aplikovaná numerická matematika - ANM

VĚTY Z LINEÁRNÍ ALGEBRY

12. Lineární programování

Základy maticového počtu Matice, determinant, definitnost

SOUSTAVY LINEÁRNÍCH ROVNIC

Řešení. Hledaná dimenze je (podle definice) rovna hodnosti matice. a a 2 2 1

3. ANTAGONISTICKÉ HRY

Matice. Modifikace matic eliminační metodou. α A = α a 2,1, α a 2,2,..., α a 2,n α a m,1, α a m,2,..., α a m,n

2 Spojité modely rozhodování

Simplexové tabulky z minule. (KMI ZF JU) Lineární programování EMM a OA O6 1 / 25

Výběr báze. u n. a 1 u 1

1 Determinanty a inverzní matice

Matice přechodu. Pozorování 2. Základní úkol: Určete matici přechodu od báze M k bázi N. Každou bázi napíšeme do sloupců matice, např.

Matematika B101MA1, B101MA2

ČTVERCOVÉ MATICE. Čtvercová matice je taková matice, kde počet řádků je roven počtu jejích sloupců. det(a) značíme determinant čtvercové matice A

Lineární algebra. Soustavy lineárních rovnic

Problém lineární komplementarity a kvadratické programování

Jiří Neubauer. Katedra ekonometrie FEM UO Brno

Maticí typu (m, n), kde m, n jsou přirozená čísla, se rozumí soubor mn veličin a jk zapsaných do m řádků a n sloupců tvaru:

VEKTORY. Obrázek 1: Jediný vektor. Souřadnice vektoru jsou jeho průměty do souřadných os x a y u dvojrozměrného vektoru, AB = B A

Katedra aplikované matematiky FEI VŠB Technická univerzita Ostrava luk76/la1

Derivace funkcí více proměnných

10. Soustavy lineárních rovnic, determinanty, Cramerovo pravidlo

VZOROVÝ TEST PRO 3. ROČNÍK (3. A, 5. C)

Vektory a matice. Obsah. Aplikovaná matematika I. Carl Friedrich Gauss. Základní pojmy a operace

[1] Motivace. p = {t u ; t R}, A(p) = {A(t u ); t R} = {t A( u ); t R}

a vlastních vektorů Příklad: Stanovte taková čísla λ, pro která má homogenní soustava Av = λv nenulové (A λ i I) v = 0.

Operační výzkum. Vícekriteriální programování. Lexikografická metoda. Metoda agregace účelových funkcí. Cílové programování.

Matematika. Kamila Hasilová. Matematika 1/34

Jedná se o soustavy ve tvaru A X = B, kde A je daná matice typu m n,

f(x) = arccotg x 2 x lim f(x). Určete všechny asymptoty grafu x 2 2 =

Lineární zobrazení. 1. A(x y) = A(x) A(y) (vlastnost aditivity) 2. A(α x) = α A(x) (vlastnost homogenity)

4EK201 Matematické modelování. 10. Teorie rozhodování

7. přednáška Systémová analýza a modelování. Přiřazovací problém

SOUSTAVY LINEÁRNÍCH ALGEBRAICKÝCH ROVNIC

maticeteorie 1. Matice A je typu 2 4, matice B je typu 4 3. Jakých rozměrů musí být matice X, aby se dala provést

a počtem sloupců druhé matice. Spočítejme součin A.B. Označme matici A.B = M, pro její prvky platí:

MATICE. a 11 a 12 a 1n a 21 a 22 a 2n A = = [a ij]

Vlastní číslo, vektor

7. Důležité pojmy ve vektorových prostorech

Soustavy lineárních rovnic a determinanty

Numerické metody a programování

Fakt. Každou soustavu n lineárních ODR řádů n i lze eliminací převést ekvivalentně na jednu lineární ODR

Afinita je stručný název pro afinní transformaci prostoru, tj.vzájemně jednoznačné afinní zobrazení bodového prostoru A n na sebe.

vyjádřete ve tvaru lineární kombinace čtverců (lineární kombinace druhých mocnin). Rozhodněte o definitnosti kvadratické formy κ(x).

2. Určete jádro KerL zobrazení L, tj. nalezněte alespoň jednu jeho bázi a určete jeho dimenzi.

VI. Maticový počet. VI.1. Základní operace s maticemi. Definice. Tabulku

Lineární algebra. Matice, operace s maticemi

Definice 13.1 Kvadratická forma v n proměnných s koeficienty z tělesa T je výraz tvaru. Kvadratická forma v n proměnných je tak polynom n proměnných s

pro řešení soustav lineárních rovnic. Gaussova eliminační metoda pro řešení soustavy lineárních rovnic sestává ze dvou kroků:

ANTAGONISTICKE HRY 172

Lineární funkce, rovnice a nerovnice

Operační výzkum. Přiřazovací problém.

Úvodní informace Soustavy lineárních rovnic. 12. února 2018

FIT ČVUT MI-LOM Lineární optimalizace a metody. Dualita. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

NALG 001 Lineární algebra a geometrie 1, zimní semestr MFF UK Doba řešení: 3 hodiny

Univerzitní licence MATLABu. Pište mail na: se žádostí o nejnovější licenci MATLABu.

Transkript:

4EK213 Lineární modely 4. Simplexová metoda - závěr

4. Simplexová metoda - závěr Konečnost simplexové metody Degenerace Modifikace pravidla pro volbu vstupující proměnné Blandovo pravidlo Kontrola výpočtu v simplexové tabulce Následky chyb při výpočtu Obecné vyjádření simplexové tabulky Mgr. Sekničková Jana, Ph.D. 2

4. Simplexová metoda - závěr Konečnost simplexové metody Degenerace Modifikace pravidla pro volbu vstupující proměnné Blandovo pravidlo Kontrola výpočtu v simplexové tabulce Následky chyb při výpočtu Obecné vyjádření simplexové tabulky Mgr. Sekničková Jana, Ph.D. 3

4.1 Konečnost simplexové metody Simplexová metoda je konečná Konečnost simplexové metody vyplývá ze základní věty LP Optimální řešení hledáme mezi základními přípustnými řešeními (důsledek ZVLP) Základních přípustných řešení je konečný počet max. m+n m Podle testu optima v každé iteraci zvýšíme hodnotu účelové funkce o z = t z k V konečném počtu kroků tedy musíme dojít k optimálnímu řešení nebo k závěru, že OŘ neexistuje Mgr. Sekničková Jana, Ph.D. 4

4.1 Konečnost simplexové metody Konečnost může porušit jen degenerace v úloze lineárního programování z = t z k Mgr. Sekničková Jana, Ph.D. 5

4.1.1 Degenerace v úloze LP Degenerované řešení je základní přípustné řešení, které má méně než m kladných složek, tj. více než n nulových složek Znamená to, že jedna nebo více základních proměnných (kterých je m) je rovna nule Mgr. Sekničková Jana, Ph.D. 6

4.1.1 Degenerace v simplexové tabulce K degeneraci v ST může dojít dvěma způsoby: při zadání úlohy LP během výpočtu (je-li několik stejných minimálních podílů t) V ST se degenerace projeví tak, že alespoň jedna složka sloupce pravých stran je rovna nule Je-li proti nulové pravé straně v klíčovém sloupci kladný koeficient, je hodnota vstupující proměnné rovna nule: x k = t = 0 Mgr. Sekničková Jana, Ph.D. 7

4.1.1 Degenerace v simplexové tabulce Je-li t = 0, je nulový i přírůstek účelové funkce z: z = t z k = 0 z k = 0 Tato situace může vést k zacyklení výpočtu: po určitém počtu kroků se opět vrací již známá kombinace základních proměnných (známá báze) postup se opakuje donekonečna (viz Bealeův příklad) toto zacyklení báze je velmi vzácné Mgr. Sekničková Jana, Ph.D. 8

Bealeův příklad matematický model 60 x 1 + 1 4 x 2 1 25 x 3 + 9x 4 0 90 x 1 + 1 2 x 2 1 50 x 3 + 3x 4 0 x 3 1 x 1, x 2, x 3, x 4 0 z = 150x 1 3 4 x 2 1 50 x 3 + 6x 4 min Přičteme přídatné proměnné a přepíšeme výchozí řešení do tabulky Mgr. Sekničková Jana, Ph.D. 10

4.1.1 Degenerace v simplexové tabulce Klíčový sloupec je druhý Klíčový řádek není jednoznačný, 1. nebo 2. Nejednoznačnost pokračuje i v dalších iteracích Zvolíme-li vždy první z možností, vracíme se po sedmi iteracích zpět k výchozí bázi Mgr. Sekničková Jana, Ph.D. 11

4.1.1 Degenerace v simplexové tabulce Degeneraci lze odstranit několika způsoby: Modifikace pravidla pro volbu vstupující proměnné (modifikace testu optima) snaží se o nenulovou změnu účelové funkce vhodným výběrem klíčového sloupce Blandovo pravidlo pro volbu vstupující proměnné modifikuje pravidlo pro určení klíčového sloupce i určení klíčového řádku Charnesova metoda perturbovaných pravých stran upraví nulové pravé strany na kladné Mgr. Sekničková Jana, Ph.D. 12

4.1.2 Modifikace testu optima Hledáme kombinaci vstupující a vystupující proměnné, která maximalizuje přírůstek účelové funkce z = t z k Pokud je klíčový sloupec druhý, klíčový řádek je 1. nebo 2. a z = t z k = 0 Pokud je klíčový sloupec třetí, klíčový řádek je jednoznačně třetí Změna účelové funkce je: z = t z k = 1 50 Tento přírůstek je vyšší a po transformaci získáme OŘ ve 4. iteraci Mgr. Sekničková Jana, Ph.D. 13

4.1.3 Blandovo pravidlo Jednoduchý postup, odvozený experimentálně Volíme vždy první možný klíčový sloupec bez ohledu na absolutní hodnotu koeficientu z k V případě rovnosti volíme první možný klíčový řádek Mgr. Sekničková Jana, Ph.D. 14

4. Simplexová metoda - závěr Konečnost simplexové metody Degenerace Modifikace pravidla pro volbu vstupující proměnné Blandovo pravidlo Kontrola výpočtu v simplexové tabulce Následky chyb při výpočtu Obecné vyjádření simplexové tabulky Mgr. Sekničková Jana, Ph.D. 19

4. Simplexová metoda - závěr Konečnost simplexové metody Degenerace Modifikace pravidla pro volbu vstupující proměnné Blandovo pravidlo Kontrola výpočtu v simplexové tabulce Následky chyb při výpočtu Obecné vyjádření simplexové tabulky Mgr. Sekničková Jana, Ph.D. 20

4.2 Chyby při výpočtu v ST Chyba: v určení klíč. sloupce v určení klíč. řádku v eliminaci v zápisu základních proměnných numerické chyby Projeví se: snížení hodnoty z nepřípustné řešení porušení přípustnosti nebo kanonického tvaru špatně přečtené základní řešení částečně nebo úplně špatný výsledek Mgr. Sekničková Jana, Ph.D. 21

Motivační příklad matematický model (1) Lis: 1 x 1 + 2 x 2 120 [min] (2) Balení: 1 x 1 + 4 x 2 180 [min] (3) Šroubky: 1 x 1 + 0 x 2 110 [ks] Nezápornost: x 1, x 2 0 [krabiček] Zisk: 40 x 1 + 60 x 2 max [Kč] Mgr. Sekničková Jana, Ph.D. 22

x 2 60 Grafické řešení úlohy LP 45 40 OPTIMUM 0 60 90 110 120 180 (2) x 1 (1) Z max (3) Množina 140 x1 1 x + 1, 0 xpřípustných 2 x4 Osy 2 0 1 + 60 x 2 180 110 120 x 1 a max x 2 řešení Mgr. Sekničková Jana, Ph.D. 23

Motivační příklad - grafické řešení Optimální řešení zadané úlohy leží na průsečíku dvou hraničních přímek omezení (1) a (3): x 1 + 2x 2 = 120 x 1 = 110 Odtud je x 1 = 110, x 2 = 5 Bod optimálního řešení je tedy x = 110, 5 Hodnota účelové funkce je po dosazení z = 40x 1 + 60x 2 = 40 110 + 60 5 = 4700 Lis: 1 x 1 + 2 x 2 120 [min] Poptávka: 1 x 1 1 x 2 90 [krabiček] Šroubky: 1 x 1 + 0 x 2 110 [min] Nezápornost: x 1, x 2 0 [krabiček] Zisk: 40 x 1 + 60 x 2 max [Kč] Mgr. Sekničková Jana, Ph.D. 24

4.2.1 Chybný výběr klíčového sloupce Zvolíme chybně vstupující proměnnou x 3 Hodnota vstupující proměnné je: t = min 30, x, x = 30 Změna účelové funkce bude: z = t z k = 30 50 = 1500 JAKÁ? Mgr. Sekničková Jana, Ph.D. 25

4.2.1 Chybný výběr klíčového sloupce Transformace: Vidíme, že hodnota účelové funkce klesla z 4200 na 2700, tedy o 1500 V grafickém řešení jsme se dostali zpět do krajního bodu B Mgr. Sekničková Jana, Ph.D. 26

x 2 [0,60] 1 x 1 + 2 x 2 120 Pan Simplex zabloudil x 1 110 B [0,45] C [60,30] 1 x 1 + 4 x 2 180 D [110,5] x 1 [0,0] Mgr. Sekničková Jana, Ph.D. A Obrázek Zhoršení hodnoty z 27 E [110,0] [120,0]

4.2.2 Chybný výběr klíčového řádku Zvolíme správně vstupující proměnnou x 4 Zvolíme však chybně vystupující proměnnou x 2 x 4 = 60 Jaká bude hodnota proměnných x 1, x 2 a x 5? x 1 = 60 1 t = 60 + 1 60 = 120 x 2 = 30 1 2 t = 30 1 60 = 0 2 JAKÁ? Mgr. Sekničková Jana, Ph.D. x 5 = 50 1 t = 50 1 60 = 10 28

4.2.2 Chybný výběr klíčového řádku Transformace: Dostáváme nepřípustné řešení: x 5 = 10 Ve třetím řádku, který měl být správně klíčový, je záporná pravá strana (může jich být i více, zvolíme-li t ještě nevýhodněji) V grafickém řešení jsme se dostali mimo MPŘ (do bodu F) Mgr. Sekničková Jana, Ph.D. 29

x 2 [0,60] 1 x 1 + 2 x 2 120 Pan Simplex se úplně ztratil x 1 110 B [0,45] C [60,30] 1 x 1 + 4 x 2 180 D F x 1 [0,0] Mgr. Sekničková Jana, Ph.D. A Obrázek Nepřípustné řešení 30 E [110,0] [120,0]

4.2.3 Chyba v eliminaci Takových chyb může být velké množství, např. odečteme od sebe řádky ST v opačném pořadí a dostaneme tak zápornou pravou stranu, tj. nepřípustné řešení počítáme eliminační metodou, nikoliv metodou úplné eliminace a ztratíme tak jednotkové vektory, tj. kanonický tvar Mgr. Sekničková Jana, Ph.D. 31

4.2.3 Chyba v eliminaci ( 2) Transformace: klíčový řádek transformujeme správně Chybně jsme však násobili druhý řádek ( 2) a přičetli k němu první řádek (x 2 nemá jednotkový vektor a je záporná) Mgr. Sekničková Jana, Ph.D. x 1 x 2 x 3 x 4 x 5 b i s x 1 1 0 2 1 0 60 x 2 0 2 1 1 0 60 x 5 z j 0 0 32

4.2.4 Chybný zápis základních proměnných Vidíme, že vektory základních proměnných zapsaných v tabulce netvoří jednotkovou matici, je porušen kanonický tvar soustavy rovnic Jaký je správný zápis základních proměnných? JAKÝ? Mgr. Sekničková Jana, Ph.D. 33

4. Simplexová metoda - závěr Konečnost simplexové metody Degenerace Modifikace pravidla pro volbu vstupující proměnné Blandovo pravidlo Kontrola výpočtu v simplexové tabulce Následky chyb při výpočtu Obecné vyjádření simplexové tabulky Mgr. Sekničková Jana, Ph.D. 34

4. Simplexová metoda - závěr Konečnost simplexové metody Degenerace Modifikace pravidla pro volbu vstupující proměnné Blandovo pravidlo Kontrola výpočtu v simplexové tabulce Následky chyb při výpočtu Obecné vyjádření simplexové tabulky Mgr. Sekničková Jana, Ph.D. 35

Výchozí řešení: 4.3 Obecné vyjádření ST A I b c T 0 T 0 kde je... A m n matice strukturních koeficientů a ij b m 1 c T 1 n I m m vektor pravých stran omezení b i vektor cenových koeficientů c j jednotková matice Mgr. Sekničková Jana, Ph.D. 36

4.3 Obecné vyjádření ST Báze: Vektory strukturních koeficientů základních proměnných v s-té iteraci tvoří bázi B s K matici báze B s existuje vždy inverzní matice báze B s 1 Báze výchozího řešení: Báze výchozího řešení je jednotková Najdeme ji ve sloupcích přídatných proměnných Tam rovněž najdeme inverzní matici B s 1 Mgr. Sekničková Jana, Ph.D. 37

Báze: Vektory strukturních koeficientů základních proměnných 4.3 vobecné s-té iteraci vyjádření tvoří bázi STB s Výchozí řešení: Matice báze B s Tabulka s-té iterace (s = 1): Mgr. Sekničková Jana, Ph.D. 38

Inverzní matice báze B 1 s : Vektory transformovaných strukturních 4.3 koeficientů Obecné vyjádření z s-té iterace ST pro základní proměnné z výchozího řešení Výchozí řešení: Tabulka s-té iterace (s = 1): Inverzní matice báze B s 1 Mgr. Sekničková Jana, Ph.D. 39

Báze s-té iterace: 4.3 Obecné vyjádření ST Vektory matice báze s-té iterace B s najdeme ve výchozí simplexové tabulce ve sloupcích základních proměnných s-té iterace Inverzní matice báze B s 1 je v tabulce s-té iterace na místě výchozí báze, tj. ve sloupcích proměnných, které byly ve výchozí tabulce základní Mgr. Sekničková Jana, Ph.D. 40

Báze: Vektory strukturních koeficientů základních proměnných 4.3 vobecné s-té iteraci vyjádření tvoří bázi STB s Výchozí řešení: Matice báze B s Tabulka s-té iterace (s = 2): Mgr. Sekničková Jana, Ph.D. 41

Inverzní matice báze B 1 s : Vektory transformovaných strukturních 4.3 koeficientů Obecné vyjádření z s-té iterace ST pro základní proměnné z výchozího řešení Výchozí řešení: Tabulka s-té iterace (s = 2): Inverzní matice báze B s 1 Mgr. Sekničková Jana, Ph.D. 42

4.3 Obecné vyjádření ST Matici báze rozšíříme o řádek účelové funkce: B s c B T je vektor cen základních proměnných Tato matice má plnou hodnost (m + 1) a existuje k ní matice inverzní: Mgr. Sekničková Jana, Ph.D. 43 0 c B T 1 B s 1 0 c B T B s 1 1

4.3 Obecné vyjádření ST Transformace výchozí tabulky matematicky odpovídá přenásobení výchozí ST touto inverzní maticí zleva: B s 1 0 c B T B s 1 1. A I b c T 0 T 0 = B s 1 A B s 1 B s 1 b c B T B s 1 A c T c B T B s 1 c B T B s 1 b Mgr. Sekničková Jana, Ph.D. 44

4.3 Obecné vyjádření ST B 1 s A B 1 s B 1 s b c T B B 1 s A c T c T B B 1 s c T B B 1 s b kde je: B 1 s A matice transformovaných strukturních koeficientů B 1 s b vektor hodnot základních proměnných c T B B 1 s A c T koeficienty z j u strukturních proměnných (redukované ceny) c T B B 1 s koeficienty z j u přídatných proměnných (stínové ceny) c T B B 1 s b hodnota účelové funkce Mgr. Sekničková Jana, Ph.D. 45

4.3 Obecné vyjádření ST Výchozí řešení: A A I b c T 0 T 0 Tabulka s-té iterace (s = 2): B s 1 B s 1 A B s 1 B s 1 b c B T B s 1 A c T c B T B s 1 c B T B s 1 b Mgr. Sekničková Jana, Ph.D. 46

4.3 Obecné vyjádření ST B s 1 A B s 1 B s 1 b c B T B s 1 A c T c B T B s 1 c B T B s 1 b B s 1 A = 1 1/2 0 0 1/4 0 0 0 1 1 2 1 4 1 0 = 1/2 0 1/4 1 1 0 Mgr. Sekničková Jana, Ph.D. 47

4.3 Obecné vyjádření ST A I b c T 0 T 0 B 1 s A B 1 s B 1 s b c T B B 1 s A c T c T B B 1 s c T B B 1 s b u T = c T B B 1 s B 1 s A B 1 s B 1 s b u T A c T u T u T b Mgr. Sekničková Jana, Ph.D. 48

Detaily k přednášce: skripta, kapitola 3.8 3.10 KONEC Mgr. Sekničková Jana, Ph.D. 49