Řešení přechodných jevů pomocí Laplaceovy transformace. přímá transformace f(t) F(p) obrazy F(p)

Podobné dokumenty
IDENTIFIKACE SYSTÉMŮ

2. Uvete vztahy pro výpoet koeficient reálné Fourierovy ady. 2 k = T. 3. Uvete vztah pro výpoet koeficient komplexní Fourierovy ady T A.

ZPĚTNÁ TRANSFORMACE RACIONÁLNĚ LOMENÉ FUNKCE

5.2. Určitý integrál Definice a vlastnosti

Laplaceova transformace

Obvykle se používá stejná transformační matice pro napětí a proud.

5. INTEGRÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ

1. Vysvětlete pojmy systém a orientované informační vazby (uveďte příklady a protipříklady). 2. Uveďte formy vnějšího a vnitřního popisu systémů.

2. Frekvenční a přechodové charakteristiky

Při výpočtu složitějších integrálů používáme i u určitých integrálů metodu per partes a substituční metodu.

Laplaceova transformace.

Cvičení č. 9 Lineární zobrazení. Jádro a obor hodnot. Matice lineárního zobrazení.

0.1 reseny priklad 4. z

zadání: Je dán stejnosměrný motor s konstantním magnetickým tokem, napájen do kotvy, indukčnost zanedbáme.

Obvodové rovnice v časové oblasti a v operátorovém (i frekvenčním) tvaru

Nakloněná rovina II

Teorie řízení. Analýza vlastností spojitých lineárních systémů

SP2 01 Charakteristické funkce

MECHANICKÉ KMITÁNÍ TLUMENÉ

3.3. Derivace základních elementárních a elementárních funkcí

Seznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné.

VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Ortogonalita ORTOGONALITA, KOEFICIENTY FOURIEROVY ŘADY, GIBBSŮV JEV X31EO2

( ) Statika I. Předpoklady: 1707

Kontrola oteplení trakčních motorů

12.1 Úvod. Poznámka : Příklad 12.1: Funkce f(t) = e t2 nemá Laplaceův obraz. Příklad 12.2: a) L{1} = 1 p, p > 0 ; b) L{ eat } = 1, [ZMA15-P73]

Přijímací zkoušky do NMS 2013 MATEMATIKA, zadání A,

Účinnost plynových turbín

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: MATEMATIKA DRUHÝ Mgr. Tomáš MAŇÁK 11. červenec 2012 Název zpracovaného celku: LINEÁRNÍ ROVNICE S PARAMETREM

10 Transformace 3D Transformace a jejich realizace. Studijní cíl. Doba nutná k nastudování. Průvodce studiem

Navazující magisterské studium MATEMATIKA 2016 zadání A str.1 Z uvedených odpovědí je vždy

Lineární systémy. Pojem černé skříňky

Přechodové jevy RC. Řešení přechodového jevu v obvodech 1. řádu RC. a) varianta nabíjení ideálního kondenzátoru u C (t)

14. Soustava lineárních rovnic s parametrem

1 - Úvod. Michael Šebek Automatické řízení

( t) ( t) ( ( )) ( ) ( ) ( ) Vzdálenost bodu od přímky I. Předpoklady: 7308

Technická kybernetika. Kvalita regulace. Obsah. Kvalita regulace. Syntéza regulačního obvodu.

Obecně: K dané funkci f hledáme funkci ϕ z dané množiny funkcí M, pro kterou v daných bodech x 0 < x 1 <... < x n. (δ ij... Kroneckerovo delta) (4)

Základní planimetrické pojmy a poznatky

INTEGRÁLNÍ POČET. Primitivní funkce. Neurčitý integrál. Pravidla a vzorce pro integrování

Cvičení z termomechaniky Cvičení 5.

4. PRŮBĚH FUNKCE. = f(x) načrtnout.

Sbírka na procvičení vztahů mezi veličinami popisujícími pohyb

Struktura a architektura počítačů

princip: části: Obr. B.1: Rozdělení částí brzdového zařízení.

8. OBYČEJNÉ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE Diferenciální rovnice prvního řádu separovatelná, homogenní, lineární, Bernoulliova, exaktní...

Jaký vliv na tvar elipsy má rozdíl mezi délkou provázku mezi body přichycení a vzdáleností těchto bodů.

H - Řízení technologického procesu logickými obvody

Symbolicko - komplexní metoda I Opakování komplexních čísel z matematiky

č é č ř č

1 - Úvod. Michael Šebek Automatické řízení Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

6. Zobrazení δ: (a) δ(q 0, x) obsahuje x i, x i Z. (b) δ(x i, y) obsahuje y j, x i y j P 7. Množina F je množinou koncových stavů.

Využití logaritmů při řešení exponenciálních závislostí a exponenciálních rovnic

Statistika a spolehlivost v lékařství Spolehlivost soustav

hledané funkce y jedné proměnné.

Kinematika hmotného bodu

1.3 Derivace funkce. x x x. . V každém bodě z definičního oboru má každá z těchto funkcí vlastní derivaci. Podle tabulky derivací máme:

IMPULSNÍ A PŘECHODOVÁ CHARAKTERISTIKA,

4. Ná hodné procesy { }

1 ) 3, a 5 6 b ( 4. x+2 x, b) f(x)= sin 3x = 3 sin x 4 sin 3 x ] (užijte vzorce: sin(α + β), sin 2x a cos 2x) f 1 : y = x 1. f 1 : y = 3 + ln x 1

6 Řešení soustav lineárních rovnic rozšiřující opakování

Cílem kapitoly je zvládnutí řešení determinantů čtvercových matic.

Modely veličin spojitých v čase funkce spojité v čase Binární matematické operace konvoluce a korelace

Přirozená exponenciální funkce, přirozený logaritmus

Aproximativní analytické řešení jednorozměrného proudění newtonské kapaliny

INTERGRÁLNÍ POČET. PRIMITIVNÍ FUNKCE (neurčitý integrál)

IMITANČNÍ POPIS SPÍNANÝCH OBVODŮ

Repetitorium z matematiky

4.1 Sestavte v Matlabu funkci pro stanovení výšky geoidu WGS84.

Nakloněná rovina I

Úloha 4 Šíření vodní páry a povrchová teplota

SIGNÁLY A SOUSTAVY, SIGNÁLY A SYSTÉMY


Metody ešení. Metody ešení

Rentgenová strukturní analýza

L HOSPITALOVO PRAVIDLO

Gibbsova a Helmholtzova energie. Def. Gibbsovy energie G. Def. Helmholtzovy energie A

ZÁKLADY AUTOMATICKÉHO ŘÍZENÍ

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Katedra fyziky, Hálkova 6, Liberec

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

k 1 P R 2 A t = 0 c A = c A,0 = A,0 c t Poměr rychlostí vzniku produktů P a R je konstantní a je roven poměru příslušných rychlostních konstant.

Půjdu do kina Bude pršet Zajímavý film. Jedině poslední řádek tabulky vyhovuje splnění podmínky úvodního tvrzení.

5 DISKRÉTNÍ ROZDĚLENÍ PRAVDĚPODOBNOSTI. Čas ke studiu kapitoly: 120 minut. Cíl: Po prostudování tohoto odstavce budete umět:

Funkce hustoty pravděpodobnosti této veličiny je. Pro obecný počet stupňů volnosti je náhodná veličina

x + F F x F (x, f(x)).

Digitální učební materiál

Zemní spojení v trojfázových soustavách

Systémové struktury - základní formy spojování systémů


6 SPOJITÁ ROZDĚLENÍ PRAVDĚPODOBNOSTI. Čas ke studiu kapitoly: 120 minut. Cíl: Po prostudování tohoto odstavce budete umět:

7. Integrální počet Primitivní funkce, Neurčitý integrál

Analytická metoda aneb Využití vektorů v geometrii

Stojina ohýbaného nosníku vyztužená příčnými výztuhami a jednou a podélnou výztuhou

1. Určíme definiční obor funkce, její nulové body a intervaly, v nichž je funkce kladná nebo záporná.

ZJIŠŤOVÁNÍ FREKVENČNÍCH VLASTNOSTÍ OTEVŘENÉHO OBVODU V UZAVŘENÉ REGULAČNÍ SMYČCE


3 Algebraické výrazy. 3.1 Mnohočleny Mnohočleny jsou zvláštním případem výrazů. Mnohočlen (polynom) proměnné je výraz tvaru

ď Í óč á ě ú óí í ť ú í ý ý Ě Í ý ě í ě í ě í ě Í Í Í ó í Í í í É ó í í á ě í í ě í ó ří č ý Ýú í í í Í ě ú Ě ě Í í Í á ý ý í É í í Í Í óí Ó ě á í Í á

02 Systémy a jejich popis v časové a frekvenční oblasti

Transkript:

Řšní řchodných jvů omocí lcovy rnsformc Anlýzu řchodných jvů j. vyšřní dynmického chování lkrického ovodu osného sousvou difrnciálních rs. inrodifrnciálních rovnic lz s výhodou rovés omocí oráorového oču, j. omocí ingrálních rnsformcí lcov, Fourirov Princi: Pro dnou funkci čsu f nzývám ji řdmě no originál nlznm římou lcovou rnsformcí jjí orz F. Míso difrnciálních rovnic ro f k dosnm lgrické rovnic ro F. Jjich řšním nlznm orzy hldných vličin oé rovdm zěnou invrzní lcovu rnsformci - viz schm římá rnsformc f F řdmě f d f, f orzy F lgrické rovnic ro F ingrodifrnciální rovnic řšní lg. rovnic ro F řšní f zěná rnsformc F f řšní f řšní v čsové olsi řšní v frkvnční olsi Zákldní ingrální rnsformc oužívné v lkrických ovodch jsou: lcov rnsformc F Fourirov rnsformc F komlxní roměnná σ jω komlxní roměnná jω Poznámk: Při řšní řchodných dějů omocí lcovy rnsformc čso nmusím formulov difrnciální rovnic ro okmžié hodnoy něí roudů, l můžm sá římo lgrické rovnic ro orzové vličiny, ssvní rovnic j k nlogické jko ři užií SKM ro nlýzu hrmonických usálných svů, míso jω všk oužívám oráor. Někdy nní nuno ni rovádě zěnou lcovu rnsformci, roož někré vlsnosi ovodu lz osoudi římo z chrkru lcových orzů.

Výhody oužií lcovy rnsformc: jdnodušší mmický modl lgrické rovnic názorné vyjádřní vlsnosí ovodu jho chování nlogi s modou SKM ro řšní hrmonického usálného svu Nvýhod: nunos rovádě římou zěnou lcovu rnsformci, v mnoh řídch ji lz sndno rovés omocí slovníků lcovy rnsformc, kd jsou uvdny vzorc ro ěžně oužívné funkc zěnou lcovu rnsformci lz rovés i numricky Poznámk: S rnsformcí ingrodifrnciálních rovnic n lgrické jsm s již skli ři řšní hrmonických usálných svů, omocí zorzní hrmonické funkc čsu do komlxní roviny SKM lz orci drivování ingrování nhrdi násoním či dělním komlxoru rs. fázoru činilm jω: A f sin ω ϕ A A j ω ϕ cos ω ϕ df d j ω ϕ j ω ϕ f A jω A j ω ϕ j ω ϕ jω A Ingrální rnsformc řiřzují originálu f jho orz F omocí ingrálu f F f P ro lcovu rnsformci lí: P lcov rnsformc j dfinován ro funkc sndrdního yu f f f < funkc f můž ý v čs nsojiá, k j ř zná hodnou f lcův orz funkc f j dfinován vzhm F f rč lcův orz ro funkci f o kons. F lcův orz hodnoy o kons.j / -násokm éo hodnoy

Zěná lcov rnsformc j dfinován ingrálm f π πj σ j [ F ] F d ω F d Dohod: řdměy funkc čsu orzy funkc komlxní roměnné σ j udm znči mlými ísmny znčím vlkými ísmny K oznční římé zěné lcovy rnsformc s oužívjí symoly - římá lcov rnsformc [ f ] F zěná lcov rnsformc [ F ] f Důlžié vlsnosi lcovy rnsformc:. j linární n k k f k n k F. orz drivc ro sojiou funkci f ro > df F f orz drivc j -násokm orzu F 3. orz ingrálu f ξ dξ k k F orz ingrálu j / násokm orzu funkc F - rč lcův orz něí n dvojólu njrv formulujm rovnici ro okmžié hodnoy u i di C i ξ dξ zvdm lcovy orzy ro něí roud: rovnici řvdm n rovnici ro orzy I I [ I i ] [ u ] [ i ] I i C I C

J-li i j. řším řchodný děj s nulovými očáčními odmínkmi k lí: I C Tuo rovnici můžm zs v ocném vru I Z rs. I Y kd j orzová imdnc Y j orzová dminc orzové iminc Vzhy mzi lcovými orzy něí roudů n sivních rvcích ři nulových očáčních odmínkách u i I orzová imdnc Z u u C C di I i d C ξ ξ I C i Z Z C C Orzová imdnc j formálně shodná s komlxní imdncí, nhrdím-li jω Pozor! Komlxní imdnc Z jω j oměr fázorů něí roudu Orzová imdnc j oráor Pro orzovou imdnci lí ro sriorllní sojní sjná rvidl jko ro komlxní imdnci Z jω

rč orzovou imdnci dvojólu C C Z linriy lcovy rsnsformc vylývá, ž m i ± I i ± i Posu ři nlýz řchodných dějů omocí lcovy rnsformc ro nulové očáční odmínky, nní nuno formulov difrnciální rovnic určím lcův orz udících vličin něí rs. roudu formulujm rovnic ro výoč orzů věvových vličin někrou z známých mod ro nlýzu ovodů 3 vyočm lcovy orzy hldných vličin 4 rovdm zěnou lcovu rnsformci okud chcm zná čsové růěhy hldných vličin Poznámk: Pro lcovy orzy něí roudů lí Kirchhoffovy zákony ři řšní řchodného děj s nnulovými očáčními odmínkmi formulujm njrv ingrodifrnciální rovnic ro čsové funkc y k omocí římé lcovy rnsformc řvdm n lgrické rovnic ro. orzy nuné ro srávné rskování očáčních odmínk jinou možnosí, jk rskov nnulové očáční odmínky, j náhrd indukoru rs. kcioru sriovým no rllním sojním ěcho rvků řízného zdroj něí rs. roudu závisjícího n očáční odmínc viz říkld dál ro vyšřní někrých vlsnosí lkrického ovodu jho dynmického chování sčí nlyzov ouz lcovy orzy nř. řnosové funkc, kmiočové chrkrisiky., k nmusím rovádě krok 4 zěnou lcovu rnsformci n i Snov čsový růěh roudu v ovodu Jlikož lí i, určím římo. orzy [ ] I

Pro zěnou rnsformci oužijm slovník lcovy rnsformc, nlznm vzorc [ ] * v nšm řídě j, Okmžié hodnoy něí roudu jsou i di u vidím, ž čsová konsn růěhu roudu něí závisí n kořnu jmnovl lcov orzu, oho využívám ři osuzování chrkru řchodného děj, k omu j nuno urči kořny olynomu v jmnovli zv. óly funkc F Odvozní vzhu * ro zěnou rnsformci v slovníku.r. nlznm, ž lí výrz / rozložím n rciální zlomky vyočm konsny A B B A B A Porovnání výrzů dosnm B A B A B B A B A oud održím

rč roudovou odzvu v ovodu C osuď chrkr řchodného děj v čs j ovod řiojn k zdroji sjnosměrného něí o Přchodný děj s nulovými očáčními odmínkmi, vyočm orzovou imdnci ovodu lcův orz roudu I C C C C Polynom v jmnovli Q urvím do normovného vru vyočm jho kořny I Q C Q C vzh ro I říšm do vru I, ± C orovnáním s rov. * dosnm, ž Okmžiá hodno roudu k ud [ I ] i oznčím-li lz kořny jmnovl zs v vru β α β β α C lí Okmžiou hodnou roudu k zíšm v urvném vru i α β Diskuz řšní rov. α α kořny rálné různé, z lyn, ž i j dáno surozicí dvou xonnciál řchodný děj riodický β α α kořny komlxně sdružné α β jωv C kořny zíšm v vru kd ωv β C β j ωv β jω v

o doszní do rov. dosnm i β sinωv řchodný děj kmivý ω v Závěr: Póly funkc I jsou sjné jko kořny chrkrisické rovnic rs. vlsní čísl svové mic A, kré jsm určili ři řšní řchodného děj v čsové olsi, odl yu ólů funkc I lz snovi chrkr řchodného děj óly jsou rálné různé řchodný děj j riodický óly jsou násoné řchodný děj j n mzi riodiciy c óly jsou komlxně sdružné - řchodný děj j kmivý Vyšř chrkr řchodného děj v ovodu dl orázku, j-li dáno H, C, F, Ω, o 5V H, C, F, 5 Ω, o 5V Přchodný děj s nulovými očáčním odmínkmi i, uc vyočm římo lcův orz roudu omocí orzové imdnc ovodu Přvdm n solčný jmnovl vyjádřím I C C C I C C I vyočm kořny olynomu v jmnovli óly funkc I C C C C Q C C, C ± C C Výsldky, 5 ± 5, 3 8,87 řchodný děj riodický čsové konsny jsou,885 s τ τ,3 s

Přchodné děj - shrnuí: ± 3 j, řchodný děj kmivý čsová sdružných kořnů, ± konsn j dán rálnou čásí komlxně τ s β β ± jα β ± jω Pokud zíšm, v, k lz z imginární čási kořnů snovi i riodu kmiů π α ωv 3 T, 9 s T Dynmické chování ovodu, j. chrkr řchodného děj j dán konfigurcí ovodu očm kumulčních rvků v ovodu oč C, lz ho osoudi n zákldě: hodno kořnů chrkrisické rovnic řchodný děj j osán difrnciální rovnicí n-ého řádu vlsních čísl svové mic A řchodný děj j osán svovou rovnicí sousvou n difrnciálních rovnic. řádu 3 ólů lcov orzu F hldné vličiny j. nlznm kořny olynomu v jmnovli lcov orzu F, no olynom j n-ého řádu Při vyšřování řchodných dějů s řídím násldujícími rvidly: rovnic formulujm n zákldě známých mod ro nlýzu ovodu římá likc Kirchhoffových zákonů mod smyčkových roudů mod uzlových něí Thvninov rs. Noronov vě. jko nznámé zrvidl volím svové vličiny formulujm ro ně fyzikální očáční odmínky c svové vličiny něí n kcioru roud indukorm s vždy mění sojiě d v ovodch. řádu j odzv vždy xonnciální v ovodch. vyššího řádu můž ý odzv riodická no kmivá f vličiny duální k svovým, j. roud kciorm něí n indukoru, s v okmžiku změn v ovodu zrvidl v čs mění nsojiě, dy skokm jsliž něí n kcioru vzrůsá, roud i C > jsliž něí n kcioru klsá, roud i C < jsliž roud n indukoru vzrůsá, něí u > jsliž něí n indukoru klsá, něí u <

Použií lcovy rnsformc ro dlší yy úloh lcov rnsformc umožňuj rlivně sndné řšní i řchodných dějů v ovodch s ocně čsově roměnnými zdroji rč růěh něí n kciě, j-li v čs ovod C řiojn k zdroji něí α u lcův orz něí n kcioru o dszní ud C C C C C C C lcův orz něí zdroj [ ] α α Zěná lcov rnsformc omocí vzorc *, v nšm řídě j C α C α C C α C u α C α, C Pro dná zojní vyšř vzh mzi vsuním něím u výsuním něím u. c d Řšní rovdm omocí lcov orzu řnosová funkc F vyočm oměr orzů výsuního vsuního něí C C F j-li C >> k F C C C čili

vzhldm k oráoru v jmnovli, ud vzh mzi u u vyjádřn ingrálm, ři slnění odmínky C>> lz zojní dl or. ouží k ingrci vsuního signálu u u ξ dξ ingrční čln C ro zojní j řnosová funkc dán vzhm F C C C j-li C << k F C čili C násoní oráorm odovídá drivci, čili něí u j drivcí něí u, ři slnění odmínky C<< lz zojní dl or. ouží k drirci vsuního signálu du C drivční čln u c odoně dosnm ro zojní dl or. c F j-li << k du drivční čln u F čili d ro zojní d j F j-li >> k u u ξ dξ ingrční čln F čili

Důlžié chrkrisiky ro osouzní dynmického chování ovodu jsou imulsní chrkrisik řchodová chrkrisik Jjich chrkr určím řšním řchodného děj s nulovými očáčními odmínkmi. Imulsní chrkrisik j roudová odzv ovodu n řiojní n jdnokový imuls vyjádřný Dircovou funkcí δ [ δ ] [ δ ] I Y [ Y ] i imulsní chrkrisik Přchodová chrkrisik j roudová odzv ovodu n jdnokový skok u ro [ u ] I Y i Y řchodová chrkrisik Z uvdného j zřjmé, ž ro vyšřní imulsní rs. řchodové chrkrisiky osčí snovi orzovou dminci vyšřovného ovodu vdné chrkrisiky čso oužívám k zjišťování odzv ovodu n liovolný vsuní signál, zrvidl k omu oužívám věu o konvoluci.