8.4. Shrnutí ke kapitolám 7 a 8

Podobné dokumenty
Obsah Obyčejné diferenciální rovnice

pouze u některých typů rovnic a v tomto textu se jím nebudeme až na

MATEMATIKA III. Olga Majlingová. Učební text pro prezenční studium. Předběžná verze

Q(y) dy = P(x) dx + C.

8.1. Separovatelné rovnice

4. OBYČEJNÉ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE

Kapitola 10: Diferenciální rovnice 1/14

Sbírka příkladů z matematické analýzy II. Petr Tomiczek

rovnic), Definice y + p(x)y = q(x), Je-li q(x) = 0 na M, nazývá se y + p(x)y =

Diferenciální rovnice

I. Diferenciální rovnice. 3. Rovnici y = x+y+1. převeďte vhodnou transformací na rovnici homogenní (vzniklou

Definice Řekneme, že funkce z = f(x,y) je v bodě A = [x 0,y 0 ] diferencovatelná, nebo. z f(x 0 + h,y 0 + k) f(x 0,y 0 ) = Ah + Bk + ρτ(h,k),

Extrémy funkce dvou proměnných

5.3. Implicitní funkce a její derivace

má spojité parciální derivace druhého řádu ve všech bodech této množiny. Výpočtem postupně dostaneme: y = 9xy2 + 2,

8.2. Exaktní rovnice. F(x, y) x. dy. df = dx + y. Nyní budeme hledat odpověd na otázku, zda a jak lze od této diferenciální formule

Nalezněte hladiny následujících funkcí. Pro které hodnoty C R jsou hladiny neprázdné

1.1 Existence a jednoznačnost řešení. Příklad 1.1: [M2-P1] diferenciální rovnice (DR) řádu n: speciálně nás budou zajímat rovnice typu

+ 2y y = nf ; x 0. závisí pouze na vzdálenosti bodu (x, y) od počátku, vyhovuje rovnici. y F x x F y = 0. x y. x x + y F. y = F

Matematika II: Pracovní listy do cvičení

Příklady pro předmět Aplikovaná matematika (AMA) část 1

Kapitola 11: Lineární diferenciální rovnice 1/15

4.1 Řešení základních typů diferenciálních rovnic 1.řádu

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek (2015)

Teorie. Hinty. kunck6am

Diferenciální počet funkcí více proměnných

Petr Hasil

Definice globální minimum (absolutní minimum) v bodě A D f, jestliže X D f

Úvodní informace. 17. února 2018

Transformujte diferenciální výraz x f x + y f do polárních souřadnic r a ϕ, které jsou definovány vztahy x = r cos ϕ a y = r sin ϕ.

Zápočtová písemka z Matematiky III (BA04) skupina A

y H = c 1 e 2x + c 2 xe 2x, Partikularni reseni hledam metodou variace konstant ve tvaru c 1(x)e 2x + c 2(x)xe 2x = 0

8.3). S ohledem na jednoduchost a názornost je výhodné seznámit se s touto Základní pojmy a vztahy. Definice

Diferenciální rovnice a dynamické modely

Teorie. Hinty. kunck6am

diferenciální rovnice verze 1.1

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2017) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2018) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

VIDEOSBÍRKA DERIVACE

Zkouška ze Základů vyšší matematiky ZVMTA (LDF, ) 60 minut. Součet Koeficient Body

Matematická analýza ve Vesmíru. Jiří Bouchala

Parciální derivace a diferenciál

1 Funkce dvou a tří proměnných

Matematika 1 pro PEF PaE

Studijní text pro obor G+K Katedra matematiky Fakulta stavební ROVNICE. Doc. RNDr. Milada Kočandrlová, CSc.

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) LDR druhého řádu VMAT, IMT 1 / 22

Parciální derivace a diferenciál

11. přednáška 10. prosince Kapitola 3. Úvod do teorie diferenciálních rovnic. Obyčejná diferenciální rovnice řádu n (ODR řádu n) je vztah

Obsah. Metodický list Metodický list Metodický list Metodický list

Matematika II: Pracovní listy Funkce dvou proměnných

Obyčejnými diferenciálními rovnicemi (ODR) budeme nazývat rovnice, ve kterých

Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.

0.1 Obyčejné diferenciální rovnice prvního řádu

Obecná rovnice kvadratické funkce : y = ax 2 + bx + c Pokud není uvedeno jinak, tak definičním oborem řešených funkcí je množina reálných čísel.

Funkce - pro třídu 1EB

Kvadratickou funkcí se nazývá každá funkce, která je daná rovnicí. Definičním oborem kvadratické funkce je množina reálných čísel.

Matematická analýza III.

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek ( 2015)

Derivace a monotónnost funkce

[obrázek γ nepotřebujeme, interval t, zřejmý, integrací polynomu a per partes vyjde: (e2 + e) + 2 ln 2. (e ln t = t) ] + y2

Katedra matematiky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Zápočtová písemná práce č. 1 z předmětu 01MAB3 varianta A

. 1 x. Najděte rovnice tečen k hyperbole 7x 2 2y 2 = 14, které jsou kolmé k přímce 2x+4y 3 = 0. 2x y 1 = 0 nebo 2x y + 1 = 0.

0 = 2e 1 (z 3 1)dz + 3z. z=0 z 3 4z 2 + 3z + rez. 4. Napište Fourierův rozvoj vzhledem k trigonometrickému systému periodickému

PŘÍKLADY K MATEMATICE 3

Průvodce studiem. do bodu B se snažíme najít nejkratší cestu. Ve firmách je snaha minimalizovat

1 1 x 2. Jedná se o diferenciální rovnici se separovanými proměnnými, která má smysl pro x ±1 a

Definice Tečna paraboly je přímka, která má s parabolou jediný společný bod,

VIDEOSBÍRKA DERIVACE

Příklady ke zkoušce z Aplikované matematiky

Funkce více proměnných - úvod

metody jsou proto často jedinou možností jak danou diferenciální rovnicivyřešit.

Diferenciál funkce dvou proměnných. Má-li funkce f = f(x, y) spojité parciální derivace v bodě a, pak lineární formu (funkci)

Funkce pro učební obory

Lineární diferenciální rovnice 1. řádu verze 1.1

Matematika vzorce. Ing. Petr Šídlo. verze

y = 1 x (y2 y), dy dx = 1 x (y2 y) dy y 2 = dx dy y 2 y y(y 4) = A y + B 5 = A(y 1) + By, tj. A = 1, B = 1. dy y 1

Požadavky ke zkoušce

Nejdřív spočítáme jeden příklad na variaci konstant pro lineární diferenciální rovnici 2. řádu s kostantními koeficienty. y + y = 4 sin t.

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2016) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

z matematické analýzy II

FUNKCE A JEJICH VLASTNOSTI

Obyčejné diferenciální rovnice

Hledáme lokální extrémy funkce vzhledem k množině, která je popsána jednou či několika rovnicemi, vazebními podmínkami. Pokud jsou podmínky

ÚSTAV MATEMATIKY A DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE. Matematika 0A2. Cvičení, letní semestr DOMÁCÍ ÚLOHY. Jan Šafařík

4. Diferenciál a Taylorova věta

Matematika I (KX001) Užití derivace v geometrii, ve fyzice 3. října f (x 0 ) (x x 0) Je-li f (x 0 ) = 0, tečna: x = 3, normála: y = 0

Funkce pro studijní obory

17 Kuželosečky a přímky

Derivace funkce. Přednáška MATEMATIKA č Jiří Neubauer

9.2. Zkrácená lineární rovnice s konstantními koeficienty

Matematika I, část I. Rovnici (1) nazýváme vektorovou rovnicí roviny ABC. Rovina ABC prochází bodem A a říkáme, že má zaměření u, v. X=A+r.u+s.

GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/

Fakt. Každou soustavu n lineárních ODR řádů n i lze eliminací převést ekvivalentně na jednu lineární ODR

Bakalářská matematika I

PŘÍKLADY K MATEMATICE 3 - VÍCENÁSOBNÉ INTEGRÁLY. x 2. 3+y 2

Diferenˇcní rovnice Diferenciální rovnice Matematika IV Matematika IV Program

rovnice Matematická analýza 3 (verze 10. června 2015)

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK

9.5. Soustavy diferenciálních rovnic

Kapitola 5. Seznámíme se ze základními vlastnostmi elipsy, hyperboly a paraboly, které

Transkript:

8.4. Shrnutí ke kapitolám 7 a 8 Shrnutí lekce Úvodní 7. kapitola přinesla informace o druzích řešení diferenciálních rovnic prvního řádu a stručné teoretické poznatky o podmínkách existence a jednoznačnosti řešení: 1. diferenciální rovnici prvního řádu můžeme psát v jednom z tvarů y = f(x, y), F(y, y, x) = 0 nebo P(x, y) dx + Q(x, y) dy = 0 ;. počáteční úlohou rozumíme zadání, v němž je diferenciální rovnice doplněna podmínkou y(x 0 ) = y 0, na jejímž základě určíme, které partikulární řešení z množiny funkcí představujících řešení obecné prochází bodem [x 0, y 0 ]; 3. je-li rovnice ve tvaru y = f(x, y), pak její řešení existuje na každé množině, kde je funkce f(x, y) spojitá; je-li navíc spojitá parciální derivace f y(x, y), je řešení jednoznačné. V kapitole 8 jsme poznali nejčastější typy rovnic prvního řádu a metody jejich řešení. Stručnou rekapitulaci představuje následující tabulka. Rovnice Typický tvar Metoda řešení separovatelná y = P(x).Q(y) přímá separace proměnných separovatelná y = f(ax + by + c) separace po substituci ax + by + c = z homogenní y = f( y ) separace po substituci x y x = z exaktní P(x, y)dx + Q(x, y)dy = 0, určení kmenové funkce je-li P y = Q x lineární y = P(x)y + Q(x) variace konstanty - 363 -

Pohled na tabulku ukazuje, že ke klíčovým podmínkám úspěšnosti při řešení diferenciálních rovnic patří rozpoznání jejich typu. Níže uvedené úlohy reprezentující problematiku předchozích dvou kapitol mají za cíl mimo jiné procvičení této dovednosti. Úlohy k samostatnému řešení 1. Ukažte, že zadané výrazy představují obecné řešení uvedené diferenciální rovnice: a) y = C sinx, x (0, π) ; y + ycotg x = 0, b) y xy = C, y x ; (x y)y = y.. Rovnicí y = x.(c x) je dán systém křivek. Ukažte, že jde o paraboly procházející počátkem souřadného systému (určete souřadnice jejich vrcholu a osu pro libovolné C R). Odvod te diferenciální rovnici tohoto systému a přesvědčte se jejím řešením o správnosti výsledku. 3. Vyřešte rovnici x y = y. Jakým jejím řešením je funkce y = x? 4. Určete typ rovnice a najděte její obecné řešení: a) (4x y) dx + xdy = 0 ; b) (4x y) dx xdy = 0 ; c) y y = x ; d) 3x y xy + (x 3 x y 4y 3 )y = 0. 5. Najděte partikulární řešení pro zadanou počáteční podmínku: a) 3y xy = 1, y(0) = 1 ; b) y cosx y sin x = tg x, y(π) = 1 ; c) (y ln x + y 1) dx + (x ln x + ln y + 1) dy = 0, y(1) = 1 ; d) xy = y y x, y(0) = 1. 6. Označme y(t) počet jedinců v populaci lesních škůdců na určitém území. Předpokládejme spojité změny ve vývoji populace, které jsou za jednotku času - 364 -

úměrné rozdílu mezi počtem narozených a počtem uhynulých jedinců. Uvažujme scénář časového vývoje populace, v němž (1) výchozí stav je y 0 škůdců, () počet narozených jedinců je úměrný jejich počtu (konstanta úměrnosti a), (3) počet uhynulých jedinců se mění úměrně druhé mocnině jejich počtu (konstanta úměrnosti b). Diferenciální rovnice s počáteční podmínkou popisující tento proces má tvar dy dt = ay by, y(0) = y 0. Najděte řešení této úlohy a stanovte, při jakém výchozím stavu y 0 bude při pevných hodnotách a, b počet škůdců klesat. Určete, na jaké hodnotě se jejich počet ustálí. Výsledky úloh k samostatnému řešení. Doplněním pravé strany na čtverec dostáváme rovnici y (x C 4 = C ), což je rovnice paraboly s vrcholem [ C, C ] a osou, která jím prochází rovnoběžně se 4 souřadnou osou y. Několik takových křivek je na obr. 8.4.1, příslušná diferenciální rovnice má tvar xy y + x = 0. 3. Obecné řešení: y = x, funkce y = x je partikulárním řešením pro C = 0. 1 Cx 4. a) homogenní, y = Cx 4x lnx; b) homogenní, exaktní, y = x C x ; c) lineární, y = Ce x x 1; d) exaktní, x 3 y x y y 4 = C. 5. a) y 3 = ( x + 1) 1+ln cos x ; b) y = ; c) xy ln x + y ln y x + 1 = 0; cos x d) y = (x + 1) ln(x + 1) x + 1. 6. Časový vývoj populace bude popsán funkcí y(t) = ay 0 by 0 + (a by 0 )e at, počet škůdců bude klesat pro y 0 > a b a ustálí se na hodnotě a b. - 365 -

3 y 3 1 0 1 1 1 x 0 3 4 5 3 1 0 1 3 Obr. 8.4.1. Systém parabol (hodnoty konstant C jsou uvedeny). - 366 -

Kontrolní test Úloha 1. Kolik řešení rovnice (x y)dx (x + y)dy = 0 prochází bodem [, 1]? a) dvě, b) jedno, c) žádné, d) nekonečně mnoho. Úloha. Označte funkci, která je obecným řešením úlohy y cosx + y (sin y + sin x) = 0. a) x cosy y sin x = C, b) sin y y cosx = C, c) y sin x cosy = C, d) x cosy sin x = C. Úloha 3. Najděte funkci y(x), která je řešením úlohy (cosx y ) cosx = y sin x, y(0) = 0. Jaké hodnoty nabývá toto řešení v bodě x = π? a) y(π) = π, b) y(π) = π, c) y(π) = 1, d) y(π) = 0. Úloha 4. Rozhodněte, která z následujících funkcí je řešením počáteční úlohy x y x(x y) dx x dy = 0, y() = 1. y(x y) a) y = x, b) y = 4x x+4, c) y = x 3, d) y = x x+. Úloha 5. Je dána počáteční úloha (x +1)dy = (xy+1)dx, y(0) =. Pro funkci y(x), která je jejím řešením, platí: a) y( π 4 ) = 3, b) y(π 4 ) = π 8, c) y(π 4 ) = π 8 + 3, d) y(π 4 ) = π 8 +, Úloha 6. Funkce y(x) je řešením počáteční úlohy Které z uvedených tvrzení pro ni platí? y cosx = (1 + y ) sin x, y( π ) = 3π. - 367 -

a) y(π) = 0, b) y(π) = π, c) y(π) = neexistuje, d) y(π) = π. Úloha 7. Která z uvedených rovnic je současně homogenní, exaktní a lineární? a) y + xy x = 0, b) y + xy + x = 0, c) x + yy + y = 0, d) y + xy + x = 0. Úloha 8. Určete dvojice, které si budou odpovídat, přiřadíme-li k rovnicím A D vždy jeden z typů 1 4 : A x(y + y) = 1 1 homogenní B xy x y = y lineární C xyy y + 1 = 0 3 exaktní D xy = y (y x ) 4 separovatelná a) A3, B, C1, D4 b) A, B1, C4, D3 c) A, B3, C1, D4 d) A1, B4, C3, D Úloha 9. Integrální křivky (grafy) obecného řešení rovnice (1 x)y y + 1 = 0 jsou a) hyperboly, b) paraboly, c) kružnice, d) přímky. Úloha 10. Funkce y(x) je řešením počáteční úlohy y + 3y = xe 3x, y(0) = 1 3. Její absolutní (globální) maximum na intervalu 0, nastává v bodě a) [1, 1], b) [ 1 e 3, 1], c) [1, 3e 3 ], d) [0, 3 e ]. Výsledky testu Číslo úlohy 1 3 4 5 6 7 8 9 10 Správná odpověd b) c) a) d) c) a) b) b) a) c) - 368 -