Viskoelastická deformace v geofyzikálních aplikacích

Podobné dokumenty
Numerické řešení 2D stlačitelného proudění s kondenzací. Michal Seifert

Numerické metody. Numerické modelování v aplikované geologii. David Mašín. Ústav hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky

Modelování anelastické odezvy vlastních kmitů zemětřesení v Chile 2010

Tento dokument obsahuje zadání pro semestrální programy z PAA. Vypracování. vypracovanou úlohu podle níže uvedených zadání. To mimo jiné znamená, že

Slapový vývoj oběžné dráhy. Michaela Káňová, Marie Běhounková Geodynamický seminář

Ondřej Peisar

Numerické řešení diferenciálních rovnic

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Obyčejné diferenciální rovnice počáteční úloha. KMA / NGM F. Ježek

Stabilizace Galerkin Least Squares pro

Termomechanika 10. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

Numerická matematika Písemky

Počítačová dynamika tekutin (CFD) Řešení rovnic. - metoda konečných objemů -

Co je obsahem numerických metod?

PŘEDMLUVA 11 FORMÁLNÍ UJEDNÁNÍ 13

Slapy na terestrických exoplanetách Michaela Káňová, Marie Běhounková

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

geologie a užité geofyziky Karlova Univerzita, Praha v geomechanice I

Diskretizace. 29. dubna 2015

MATEMATIKA V MEDICÍNĚ

Řešení "stiff soustav obyčejných diferenciálních rovnic

Globální matice konstrukce

Vzpěr jednoduchého rámu, diferenciální operátory. Lenka Dohnalová

Numerická matematika 1

Faculty of Nuclear Sciences and Physical Engineering Czech Technical University in Prague

Insolace a povrchová teplota na planetách mimo sluneční soustavu. Michaela Káňová

Úvod do parciálních diferenciálních rovnic. 2 Kanonický tvar lineárních PDR 2. řádu pro funkce

0 0 a 2,n. JACOBIOVA ITERAČNÍ METODA. Ax = b (D + L + U)x = b Dx = (L + U)x + b x = D 1 (L + U)x + D 1 b. (i) + T J

úloh pro ODR jednokrokové metody

Těžíc z GOPE dat: Tohoku 2011

Numerické metody a programování

2 Tokové chování polymerních tavenin reologické modely

Mechanika s Inventorem

Vnitřní život krátkoperiodických exoplanet

FLUENT přednášky. Metoda konečných objemů (MKO)

VYBRANÉ PARTIE Z NUMERICKÉ MATEMATIKY

Změny deformací a napjatosti materiálu v čase (dny, týdny, roky, desetiletí,...) Materiály: beton, dřevo

Kombinatorická minimalizace

Vedení tepla v MKP. Konstantní tepelné toky. Analogické úlohám statiky v mechanice kontinua

Numerické metody a programování. Lekce 7

Termomechanika 11. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

Řešení diferenciálních rovnic

Řešení 1D vedení tepla metodou sítí a metodou

Počítačová dynamika tekutin (CFD) Základní rovnice. - laminární tok -

Libovolnou z probraných metod najděte s přesností na 3 desetinná místa kladný kořen rovnice. sin x + x 2 2 = 0.

U218 Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze. Seminář z PHTH. 3. ročník. Fakulta strojní ČVUT v Praze

Transportní procesy. Učební text. 23. září Milan Hokr. Fakulta mechatroniky a mezioborových inženýrských studií Technická univerzita v Liberci

PARCIÁLN LNÍ ROVNICE

Připomenutí co je to soustava lineárních rovnic

Numerické metody a programování. Lekce 4

Aplikovaná numerická matematika - ANM

Literatura: Kapitola 5 ze skript Karel Rektorys: Matematika 43, ČVUT, Praha, Text přednášky na webové stránce přednášejícího.

Konstrukce optického mikroviskozimetru

Nosné desky. 1. Kirchhoffova teorie ohybu tenkých desek (h/l < 1/10) 3. Mindlinova teorie pro tlusté desky (h/l < 1/5)

CAD/CAE. Fyzikální model. (fyzikální podstata problémů, počáteční a okrajové podmínky, materiálové modely)

Inverzní z-transformace. prof. Miroslav Vlček. 25. dubna 2013

1 Rozdělení mechaniky a její náplň

Reologie tavenin polystyrenových plastů. Závěrečná práce LS Pythagoras

Maticí typu (m, n), kde m, n jsou přirozená čísla, se rozumí soubor mn veličin a jk zapsaných do m řádků a n sloupců tvaru:

Řešení diferenciálních rovnic I.

1141 HYA (Hydraulika)

Ing. Tomáš MAUDER prof. Ing. František KAVIČKA, CSc. doc. Ing. Josef ŠTĚTINA, Ph.D.

Slajdy k přednášce Lineární algebra I

Úskalí modelování vlastních kmitů

Termomechanika 6. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček

Diferenciální rovnice 1

Matematická analýza ve Vesmíru. Jiří Bouchala

Vlny ve sluneční atmosféře. Petr Jelínek

Lineární stabilita a teorie II. řádu

21 Diskrétní modely spojitých systémů

Fakt. Každou soustavu n lineárních ODR řádů n i lze eliminací převést ekvivalentně na jednu lineární ODR

Numerické řešení diferenciálních rovnic

5.1 Modelování drátových antén v časové oblasti metodou momentů

II. 3. Speciální integrační metody

Typy příkladů na písemnou část zkoušky 2NU a vzorová řešení (doc. Martišek 2017)

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 8

Numerické metody a statistika

Numerické modelování interakce proudění a pružného tělesa v lidském vokálním traktu

Jaroslav Tuma. 8. února 2010

Slapově buzené teplotní nestability: vliv na obyvatelnost exo-zemí

ODR metody Runge-Kutta

Software pro modelování chování systému tlakové kanalizační sítě Popis metodiky a ukázka aplikace

VoF-Navier-Stokesových rovnic při. Jakub Smutek

c ÚM FSI VUT v Brně 20. srpna 2007

Vliv kapilární vodivosti na tepelně technické vlastnosti stavební konstrukce

3.1. Newtonovy zákony jsou základní zákony klasické (Newtonovy) mechaniky

1 Vedení tepla stacionární úloha

Numerické řešení obyčejných diferenciálních rovnic

Diferenciální rovnice kolem nás

SOUSTAVY LINEÁRNÍCH ALGEBRAICKÝCH ROVNIC

Aproximace funkcí. x je systém m 1 jednoduchých, LN a dostatečně hladkých funkcí. x c m. g 1. g m. a 1. x a 2. x 2 a k. x k b 1. x b 2.

11.Numerické řešení parciálních diferenciálních rovnic

12. Automatické vyhodnocení derivací. jaro 2012

Pojistná matematika. Úmrtnostní tabulky, komutační čísla a jejich použití. Silvie Kafková

Rozvoj tepla v betonových konstrukcích

1 0 0 u 22 u 23 l 31. l u11

CFD simulace vícefázového proudění na nakloněné desce: porovnání smáčivosti různých kapalin. Martin Šourek

ŘEŠENÍ TURBULENTNÍHO VAZKÉHO PROUDĚNÍ S ČÁSTICEMI METODOU LARGE EDDY SIMULATION

Obyčejné diferenciální rovnice (ODE)

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I. 2. Zpracování měření

Transkript:

Viskoelastická deformace v geofyzikálních aplikacích Řešitel: Kateřina Sládková Vedoucí: doc. RNDr. Ondřej Čadek, CSc. (KG) Konzultant: RNDr. Ondřej Souček, Ph.D. (MÚ)

Termální konvekce v zemském plášti

PLÁN

ROVNICE A MODELY PLÁN

PLÁN ROVNICE A MODELY CÍL A MOTIVACE

PLÁN ROVNICE A MODELY CÍL A MOTIVACE NUMERICKÉ METODY

PLÁN ROVNICE A MODELY CÍL A MOTIVACE NUMERICKÉ METODY POSTUP PRÁCE

PLÁN ROVNICE A MODELY CÍL A MOTIVACE NUMERICKÉ METODY POSTUP PRÁCE PŘIDÁVÁNÍ VISKOELASTICKÝCH ČLENŮ

PLÁN ROVNICE A MODELY CÍL A MOTIVACE NUMERICKÉ METODY POSTUP PRÁCE PŘIDÁVÁNÍ VISKOELASTICKÝCH ČLENŮ TESTOVÁNÍ KÓDU

PLÁN ROVNICE A MODELY CÍL A MOTIVACE NUMERICKÉ METODY POSTUP PRÁCE PŘIDÁVÁNÍ VISKOELASTICKÝCH ČLENŮ TESTOVÁNÍ KÓDU VIZUALIZACE

Zákony zachování

Zákony zachování hmoty: d dt + divv =0

Zákony zachování hmoty: hybnosti: d dt + divv =0 dv dt = div T+ f

Zákony zachování hmoty: hybnosti: momentu hybnosti: d dt + divv =0 dv dt = div T+ f T=T T

Zákony zachování hmoty: hybnosti: momentu hybnosti: energie: d dt + divv =0 dv dt = div T+ f T=T T de dt =T D div q

Oberbeck-Boussinesqova aproximace div v =0

Oberbeck-Boussinesqova aproximace div v =0 0 dv dt = rp + div S+ 0(1 (T T 0 ))f

Oberbeck-Boussinesqova aproximace div v =0 0 dv dt = rp + div S+ 0(1 (T T 0 ))f 0 c p dt dt = k4t

Oberbeck-Boussinesqova aproximace div v =0 0 dv dt = rp + div S+ 0(1 (T T 0 ))f 0 c p dt dt = k4t S=2 D viskózní reologie

Oberbeck-Boussinesqova aproximace div v =0 0 dv dt = rp + div S+ 0(1 (T T 0 ))f 0 c p dt dt = k4t S=2 D viskózní reologie = (p, T, D, r)

Oberbeck-Boussinesqova aproximace div v =0 0 dv dt = rp + div S+ 0(1 (T T 0 ))f 0 c p dt dt = k4t O t relaxs+ S=2 D = (p, T, D, r) Maxwellovská reologie

Oberbeck-Boussinesqova aproximace div v =0 0 dv dt = rp + div S+ 0(1 (T T 0 ))f 0 c p dt dt = k4t t relax @S S=2 D Maxwellovská reologie @t + = (p, T, D, r)

Oberbeck-Boussinesqova aproximace div v =0 0 dv dt = rp + div S+ 0(1 (T T 0 ))f 0 c p dt dt = k4t S 2( 1 + 2 )D = 2D 2 O D D O S Oldroyd-B reologie

Oberbeck-Boussinesqova aproximace div v =0 0 dv dt = rp + div S+ 0(1 (T T 0 ))f 0 c p dt dt = k4t O O S 2( 1 + 2 )D = 2D 2D DS Oldroyd-B reologie = @ +(v r) (W W) + a(d + D), a2 [ 1, 1] t a @t

Oberbeck-Boussinesqova aproximace div v =0 0 dv dt = rp + div S+ 0(1 (T T 0 ))f 0 c p dt dt = k4t O O S 2( 1 + 2 )D = 2D 2D DS Oldroyd-B reologie = @ +(v r) (W W) + a(d + D), a2 [ 1, 1] t a @t O @ a = 1 := + v r rv (rv)t @t

MOTIVACE A CÍL MODELOVÁNÍ GEOMATERIÁLŮ

MOTIVACE A CÍL MODELOVÁNÍ GEOMATERIÁLŮ dosud: viskózní kapaliny Maxwell, většinou pouze t relax @S @t + S=2 D

MOTIVACE A CÍL MODELOVÁNÍ GEOMATERIÁLŮ dosud: viskózní kapaliny Maxwell, většinou pouze t relax @S @t + S=2 D skutečnost: viskoelastické kapaliny

MOTIVACE A CÍL MODELOVÁNÍ GEOMATERIÁLŮ dosud: viskózní kapaliny Maxwell, většinou pouze t relax @S @t + S=2 D skutečnost: viskoelastické kapaliny CÍL: srovnání viskózní a viskoelastické deformace

MOTIVACE A CÍL MODELOVÁNÍ GEOMATERIÁLŮ dosud: viskózní kapaliny Maxwell, většinou pouze t relax @S @t + S=2 D skutečnost: viskoelastické kapaliny CÍL: srovnání viskózní a viskoelastické deformace VÝSLEDEK: role elasticity

Oldroydův-B model 1) Rovnice 3 4 R 2 2 1

Oldroydův-B model 1) Rovnice rovnice kontinuity: div v =0 3 4 R 2 2 1

Oldroydův-B model 1) Rovnice 3 rovnice kontinuity: div v =0 přírůstková pohybová rovnice: 4 R 2 1 2 rp + div S=RaT e z

Oldroydův-B model 1) Rovnice 3 rovnice kontinuity: div v =0 přírůstková pohybová rovnice: 4 R 2 1 2 reologický vztah: rp + div S=RaT e z S 2( 1 + 2 )D = 2D 2 O D D O S

Oldroydův-B model 1) Rovnice rovnice kontinuity: div v =0 3 4 R 2 2 přírůstková pohybová rovnice: 1 reologický vztah: rp + div S=RaT e z S 2( 1 + 2 )D = 2D 2 O D D O S rovnice přenosu tepla: @T @t = 4T v rt

Oldroydův-B model 2) Okrajové a počáteční podmínky 3 4 R 2 2 1

Oldroydův-B model 2) Okrajové a počáteční podmínky 3 free-slip: v n =0 S n =((S n) n)n 4 R 2 2 1

Oldroydův-B model 2) Okrajové a počáteční podmínky free-slip: konstantní teplota: v n =0 S n =((S n) n)n 3 4 R 2 1 2 T 1 T 3 = T bot = T top

Oldroydův-B model 2) Okrajové a počáteční podmínky free-slip: konstantní teplota: v n =0 S n =((S n) n)n 3 4 R 2 1 2 T 1 T 3 = T bot = T top zrcadlové podmínky: q n 2 =0 q n 4 =0

Oldroydův-B model 2) Okrajové a počáteční podmínky free-slip: konstantní teplota: v n =0 S n =((S n) n)n 3 4 R 2 1 2 T 1 T 3 = T bot = T top zrcadlové podmínky: q n 2 =0 q n 4 =0 počáteční podmínka T (t 0 )=T 0

Numerické metody

Numerické metody počáteční teplota T 0

Numerické metody počáteční teplota T 0 Stokes

Numerické metody počáteční teplota T 0 Stokes rychlost v

Numerické metody počáteční teplota T 0 Stokes rychlost v teplotní rovnice

Numerické metody počáteční teplota T 0 Stokes rychlost v teplotní rovnice teplota T

Numerické metody počáteční teplota T 0 Stokes rychlost v teplotní rovnice teplota T

Numerické metody prostorová diskretizace: konečné diference počáteční teplota T 0 Stokes rychlost v teplotní rovnice teplota T

Numerické metody prostorová diskretizace: konečné diference časová diskretizace počáteční teplota T 0 Stokes teplotní rovnice: Adams-Bashfortovo schéma reologický vztah: zpětná Eulerova metoda rychlost v teplotní rovnice teplota T

Numerické metody prostorová diskretizace: konečné diference časová diskretizace počáteční teplota T 0 Stokes teplotní rovnice: Adams-Bashfortovo schéma reologický vztah: zpětná Eulerova metoda implementace: rychlost v teplotní rovnice teplota T vlastní program v jazyce Fortran 90

Konečné diference - síť

Konečné diference - proč?

Konečné diference - proč? pravidelná oblast

Konečné diference - proč? pravidelná oblast stabilní schéma i pro velké kontrasty viskozit

Konečné diference - proč? pravidelná oblast stabilní schéma i pro velké kontrasty viskozit i v nejjednodušším provedení, poměrně přesné: O(h 2 )

Konečné diference - proč? pravidelná oblast stabilní schéma i pro velké kontrasty viskozit i v nejjednodušším provedení, poměrně přesné: O(h 2 ) standardně používané

Konečné diference - proč? pravidelná oblast stabilní schéma i pro velké kontrasty viskozit i v nejjednodušším provedení, poměrně přesné: standardně používané náš úkol: O(h 2 ) nadstavba nad standardními geofyzikálními kódy

Numerické knihovny

Numerické knihovny počáteční teplota T 0 Stokes rychlost v teplotní rovnice teplota T

Numerické knihovny Stokes

Numerické knihovny Ax=b Stokes

Numerické knihovny Ax=b knihovna LAPACK Stokes

Numerické knihovny Ax=b knihovna LAPACK Stokes subroutiny DGBTRF, DGBTRS

Numerické knihovny Ax=b knihovna LAPACK Stokes subroutiny DGBTRF, DGBTRS DGBTRF: LU rozklad pásové matice A částečné pivotování se záměnou řádků

Numerické knihovny Ax=b knihovna LAPACK Stokes subroutiny DGBTRF, DGBTRS DGBTRF: LU rozklad pásové matice A částečné pivotování se záměnou řádků DGBTRS: řeší systém Ax=b

Numerické knihovny

Numerické knihovny počáteční teplota T 0 Stokes rychlost v teplotní rovnice teplota T

Numerické knihovny teplotní rovnice

Numerické knihovny teplotní rovnice

Numerické knihovny časová integrace teplotní rovnice

Numerické knihovny časová integrace explicitně - Adams-Bashfortova metoda: metoda řádu k silně stabilní teplotní rovnice 1x vyhodnocování funkce za krok

Numerické knihovny časová integrace explicitně - Adams-Bashfortova metoda: metoda řádu k silně stabilní teplotní rovnice 1x vyhodnocování funkce za krok knihovna IMSL

Numerické knihovny časová integrace explicitně - Adams-Bashfortova metoda: metoda řádu k silně stabilní teplotní rovnice 1x vyhodnocování funkce za krok knihovna IMSL subroutina DIVPAG

Časový krok

Časový krok omezení pro zaručení stability kontrolujeme Courrantovým kritériem

Časový krok omezení pro zaručení stability kontrolujeme Courrantovým kritériem dt konv = min i,j dxi v x (i, j), dz j v z (i, j)

Časový krok omezení pro zaručení stability kontrolujeme Courrantovým kritériem dt konv = min i,j dxi v x (i, j), dz j v z (i, j) dt dif = dx2 apple, apple = k 0 c p

Časový krok omezení pro zaručení stability kontrolujeme Courrantovým kritériem dt konv = min i,j dxi v x (i, j), dz j v z (i, j) dt dif = dx2 apple, apple = k 0 c p dt cour = c min(dt cour,dt dif ),c2 (0, 1)

-2D\eta_2\Big(\nabla\mathbf{v}\dot \epsilon + \dot \epsilon(\nabla\mathbf{v})^t \Big) + D\Big(\nabla\mathbf{v}\sigma+ \sigma (\nabla\mathbf{v})^t \Big)

Postup práce S=2 1 D -2D\eta_2\Big(\nabla\mathbf{v}\dot \epsilon + \dot \epsilon(\nabla\mathbf{v})^t \Big) + D\Big(\nabla\mathbf{v}\sigma+ \sigma (\nabla\mathbf{v})^t \Big) 1. Oberbeck-Boussinesq pro newtonovskou tekutinu

Postup práce S = 2( 1 + 2 )D +2D 2 @D @t D @S @t -2D\eta_2\Big(\nabla\mathbf{v}\dot \epsilon + \dot \epsilon(\nabla\mathbf{v})^t \Big) + D\Big(\nabla\mathbf{v}\sigma+ \sigma (\nabla\mathbf{v})^t \Big) 1. Oberbeck-Boussinesq pro newtonovskou tekutinu 2. + časová parciální derivace

Postup práce @D S = 2( 1 + 2 )D +2D 2 D @S +2D 2 v rd Dv rs @t @t -2D\eta_2\Big(\nabla\mathbf{v}\dot \epsilon + \dot \epsilon(\nabla\mathbf{v})^t \Big) + D\Big(\nabla\mathbf{v}\sigma+ \sigma (\nabla\mathbf{v})^t \Big) 1. Oberbeck-Boussinesq pro newtonovskou tekutinu 2. + časová parciální derivace 3. + advekční členy

Postup práce @D S = 2( 1 + 2 )D +2D 2 D @S +2D 2 v rd Dv rs @t @t 2D 2 rv D+D(rv) T + D rv S+S(rv) T -2D\eta_2\Big(\nabla\mathbf{v}\dot \epsilon + \dot \epsilon(\nabla\mathbf{v})^t \Big) + D\Big(\nabla\mathbf{v}\sigma+ \sigma (\nabla\mathbf{v})^t \Big) 1. Oberbeck-Boussinesq pro newtonovskou tekutinu 2. + časová parciální derivace 3. + advekční členy 4. + korotační členy

@D S = 2( +2D 2 D @S 1 + 2 )D +2D 2 v rd Dv rs @t @t 2D 2 rv D+D(rv) T + D rv S+S(rv) T

@D S = 2( +2D 2 D @S 1 + 2 )D +2D 2 v rd Dv rs @t @t 2D 2 rv D+D(rv) T + D rv S+S(rv) T

@D @t, @S @t

@D @t, @S @t zpětné Eulerovo schéma členy v aktuálním čase převedem na LS rovnice, tedy do matice zbylé členy zůstanou na PS

@S @t, @D @t S = 2( 1 + 2 )D + 2D 2 @D @t D @D @t

@S @t, @D @t S = 2( 1 + 2 )D + 2D 2 @D @t D @D @t D= 1 2 rv +(rv) T, @D @t = D n D n 1 dt, S @t = S n S n 1 dt

@S @t, @D @t S = 2( 1 + 2 )D + 2D 2 @D @t D @D @t D= 1 2 rv +(rv) T, @D @t = D n D n 1 dt, S @t = S n S n 1 dt S n =( 1 + 2 ) rv n +(rv n ) T + D 2 rv n +(rv n ) T rv n 1 (rv n 1 ) T D dt dt (S n S n 1 )

@S @t, @D @t S = 2( 1 + 2 )D + 2D 2 @D @t D @D @t D= 1 2 rv +(rv) T, @D @t = D n D n 1 dt, S @t = S n S n 1 dt S n =( 1 + 2 ) rv n +(rv n ) T + D 2 rv n +(rv n ) T rv n 1 (rv n 1 ) T D dt dt (S n S n 1 ) S n 1+ D dt =( 1 + 2 + D 2 dt ) rv n +(rv n ) T D 2 dt rv n 1 +(rv n 1 ) T + D dt S n 1

@S @t, @D @t S = 2( 1 + 2 )D + 2D 2 @D @t D @D @t D= 1 2 rv +(rv) T, @D @t = D n D n 1 dt, S @t = S n S n 1 dt S n =( 1 + 2 ) rv n +(rv n ) T + D 2 rv n +(rv n ) T rv n 1 (rv n 1 ) T D dt dt (S n S n 1 ) S n 1+ D dt =( 1 + 2 + D 2 dt ) rv n +(rv n ) T D 2 dt rv n 1 +(rv n 1 ) T + D dt S n 1 S n 2 + 1 dt rv n +(rv n ) T = dt + D D 2 rv n 1 +(rv n 1 ) T + D dt + D dt + D S n 1

S n @S @t, @D @t 2 + 1 dt rv n +(rv n ) T = dt + D D 2 rv n 1 +(rv n 1 ) T + D dt + D dt + D S n 1 virtuální viskozita

S n @S @t, @D @t 2 + 1 dt rv n +(rv n ) T = dt + D D 2 rv n 1 +(rv n 1 ) T + D dt + D dt + D S n 1 w = virtuální viskozita 2 + 1 dt dt + D v

S n @S @t, @D @t 2 + 1 dt rv n +(rv n ) T = dt + D D 2 rv n 1 +(rv n 1 ) T + D dt + D dt + D S n 1 w = virtuální viskozita 2 + 1 dt dt + D v n rw n +(rw n ) T = D 2 rw n 1 +(rw n 1 ) T + D dt + 2 dt + D dt + D S n 1

S n @S @t, @D @t 2 + 1 dt rv n +(rv n ) T = dt + D D 2 rv n 1 +(rv n 1 ) T + D dt + D dt + D S n 1 w = virtuální viskozita 2 + 1 dt dt + D v n rw n +(rw n ) T = D 2 rw n 1 +(rw n 1 ) T + D dt + 2 dt + D dt + D S n 1 levá strana rovnice zavedeme do viskózní části

S n @S @t, @D @t 2 + 1 dt rv n +(rv n ) T = dt + D D 2 rv n 1 +(rv n 1 ) T + D dt + D dt + D S n 1 w = virtuální viskozita 2 + 1 dt dt + D v n rw n +(rw n ) T = D 2 rw n 1 +(rw n 1 ) T + D dt + 2 dt + D dt + D S n 1 levá strana rovnice zavedeme do viskózní části pravá strana rovnice přidáme k silám z viskózního modelu

@D S = 2( +2D 2 D @S 1 + 2 )D +2D 2 v rd Dv rs @t @t 2D 2 rv D+D(rv) T + D rv S+S(rv) T

@D S = 2( +2D 2 D @S 1 + 2 )D +2D 2 v rd Dv rs @t @t 2D 2 rv D+D(rv) T + D rv S+S(rv) T

2D 2 v rd Dv rs

2D 2 v rd Dv rs řešíme explicitně výpočet derivací pomocí Fornbergova schématu 2.řádu

2D 2 v rd D 2 v n 1 r rv n 1 +(rv n 1 ) T Dv rs řešíme explicitně výpočet derivací pomocí Fornbergova schématu 2.řádu

2D 2 v rd D 2 v n 1 r rv n 1 +(rv n 1 ) T Dv rs Dv n 1 rs n 1 řešíme explicitně výpočet derivací pomocí Fornbergova schématu 2.řádu

2D 2 v rd D 2 v n 1 r rv n 1 +(rv n 1 ) T Dv rs Dv n 1 rs n 1 řešíme explicitně výpočet derivací pomocí Fornbergova schématu 2.řádu převedeme na škálované rychlosti dt + D v n = dt + 2 (dt + D) w n w n

2D 2 v rd D 2 D 2 v n 1 r rv n 1 +(rv n 1 ) T 2wn 1 rw n 1 +(rw n 1 ) T dt + D dt + 2 (dt + D) Dv rs Dv n 1 rs n 1 řešíme explicitně výpočet derivací pomocí Fornbergova schématu 2.řádu převedeme na škálované rychlosti dt + D v n = dt + 2 (dt + D) w n w n

2D 2 v rd D 2 řešíme explicitně D 2 v n 1 r rv n 1 +(rv n 1 ) T 2wn 1 rw n 1 +(rw n 1 ) T dt + D dt + 2 (dt + D) Dv rs Dv n 1 rs n 1 dt + D D dt + 2 (dt + D) w n 1rS n 1 výpočet derivací pomocí Fornbergova schématu 2.řádu převedeme na škálované rychlosti dt + D v n = dt + 2 (dt + D) w n w n

Fornbergovo schéma pseudospektrální metoda 2.řád - jako ve viskózním případě

Fornbergovo schéma pseudospektrální metoda 2.řád - jako ve viskózním případě k d f x= k dx i X j=0 cki,j f (xj ), k = 0, 1,, m; i = k, k + 1,, n

Fornbergovo schéma pseudospektrální metoda 2.řád - jako ve viskózním případě d k f dx k x= ix c k i,jf(x j ),k=0, 1,,m; i = k, k +1,,n j=0

Testování kódu - Newton

Testování kódu - Newton Blankenbachův benchmark 2D teplotní konvekce tekutiny Boussinesqova typu v obdelníkové oblasti R qz dx kontrola Nusseltova čísla: Nu = R apple dx T d

Testování kódu - Newton Blankenbachův benchmark 2D teplotní konvekce tekutiny Boussinesqova typu v obdelníkové oblasti R qz dx kontrola Nusseltova čísla: Nu = R apple dx energetický test, tj. platnost vychází s přesností nejméně 0,1% Z T d c p @T @t dx = Z @ q nds

Blankenbachův benchmark výpočty pro různá Rayleighova čísla a různá rozlišení Ra = Tgd3 1

Blankenbachův benchmark výpočty pro různá Rayleighova čísla a různá rozlišení Ra = Tgd3 1 D. Moore (Courrantovo kritérium, konečné diference, rovnoměrné posunuté sítě, T explicitně)

Blankenbachův benchmark výpočty pro různá Rayleighova čísla a různá rozlišení Ra = Tgd3 1 D. Moore (Courrantovo kritérium, konečné diference, rovnoměrné posunuté sítě, T explicitně) Rayleigh 10 4 10 5 10 6 rozlišení Moore výpočet Moore výpočet Moore výpočet 48x48 4,870 4,870 10,423 10,409 21,078 20,950 96x96 4,881 4,881 10,507 10,504 21,759 21,729

Testování kódu - Oldroyd-B

Testování kódu - Oldroyd-B zatím implementovaná parciální časová derivace

Testování kódu - Oldroyd-B zatím implementovaná parciální časová derivace testujeme limity jdoucí k viskóznímu případu

Testování kódu - Oldroyd-B zatím implementovaná parciální časová derivace testujeme limity jdoucí k viskóznímu případu 1) D<<1, 2 << 1

Testování kódu - Oldroyd-B zatím implementovaná parciální časová derivace testujeme limity jdoucí k viskóznímu případu 1) D<<1, 2 << 1 2) běh s parciální časovou derivací - konečné ustálený stav 2! 0 D, 2

VIZUALIZACE

VIZUALIZACE 1) viskózní model s různými Rayleighovými čísly: Ra= 10 4, 10 5, 10 6, 10 7 ; Ra = Tgd3 1

VIZUALIZACE 1) viskózní model s různými Rayleighovými čísly: Ra= 10 4, 10 5, 10 6, 10 7 ; Ra = Tgd3 1 2) běhy s parciální časovou derivací, pro různá Deborah čísla a 2 D= D = 1 10 2, 10 1 ; ; 2 = 10 4, 10 3 µ 1

VISKÓZNÍ BĚHY

Rayleighovo číslo 1e4

Rayleighovo číslo 1e4

Rayleighovo číslo 1e5

Rayleighovo číslo 1e5

Rayleighovo číslo 1e6

Rayleighovo číslo 1e6

Rayleighovo číslo 1e7

Rayleighovo číslo 1e7

VISKOELASTICKÉ BĚHY

Ra = 10 4,D= 10 2, 2 = 10 4, 60x60 Nu=4,3879 Nu(visko)=4,8757

Ra = 10 4,D= 10 2, 2 = 10 4, 60x60 Nu=4,3879 Nu(visko)=4,8757

Nusselt: 6.9-7.0 Nu(visko)=10,4548 Ra = 10 5,D= 10 2, 2 = 10 4, 60x60

Nusselt: 6.9-7.0 Nu(visko)=10,4548 Ra = 10 5,D= 10 2, 2 = 10 4, 60x60

Ra = 10 4,D= 10 1, 2 = 10 3, 60x60 Nu: 0.9999 Nu(visko)=4,8757

Ra = 10 4,D= 10 1, 2 = 10 3, 60x60 Nu: 0.9999 Nu(visko)=4,8757

Ra = 10 5,D= 10 1, 2 = 10 3, 60x60 Nu: 1.1-3.1 Nu: 10,4542 D! 0, 2! 0 Nu(visko)=10,4548

Ra = 10 5,D= 10 1, 2 = 10 3, 60x60 Nu: 1.1-3.1 Nu: 10,4542 D! 0, 2! 0 Nu(visko)=10,4548

Ra = 10 6,D= 10 1, 2 = 10 3, 60x60 Nu: 1.0-3.7 D! 0, 2! 0 Nu: 21,69 Nu(visko)=21,6943

Ra = 10 6,D= 10 1, 2 = 10 3, 60x60 Nu: 1.0-3.7 D! 0, 2! 0 Nu: 21,69 Nu(visko)=21,6943

Ra = 10 4,D= 10 2, 2 = 10 3, 60x60 Nu=4,3851 Nu(visko)=4,8757

Ra = 10 4,D= 10 2, 2 = 10 3, 60x60 Nu=4,3851 Nu(visko)=4,8757

Ra = 10 5,D= 10 2, 2 = 10 3, 60x60 Nu=6.8-7.3 Nu(visko)=10,4548

Ra = 10 5,D= 10 2, 2 = 10 3, 60x60 Nu=6.8-7.3 Nu(visko)=10,4548

Ra = 10 6,D= 10 2, 2 = 10 3, 60x60 Nu=6.89-7.1 Nu(visko)=21,6943

Ra = 10 6,D= 10 2, 2 = 10 3, 60x60 Nu=6.89-7.1 Nu(visko)=21,6943

Děkuji za pozornost.