Hledání ženské vize Kulatý stl pro ženy ve vku 48-60 uskutenný v rámci projektu Quo vadis, femina? 14.2.2006 v kavárn Pod Vesuvem, Praha 8 Na prvním z dvanácti plánovaných kulatých stol poádaném v rámci projektu Quo vadis, femina? se sešlo devatenáct žen ve vku 48-60 let. Vtšina z nich je stále ekonomicky inných, stedoškolsky i vysokoškolsky vzdlaných a má již dosplé dti. Tuto skupinu jsme zámrn vybrali jako první, protože v tomto vku ženy vesms už peklenuly období výchovy dtí a pée o n, mají za sebou znanou životní a profesní zkušenost, ale kus života je ješt eká. ím ho chtjí naplnit a jakou životní moudrost chtjí pedat spolenosti a mladším generacím, bylo souástí diskuse. Hlavní cíl diskuse ovšem spoíval v nartnutí ženské spoleenské vize. Ženy díky své reprodukní funkci po staletí pedávají kulturu a historii, ale o jejich roli v tomto procesu se z oficielních pramen píliš nedozvíme. Historie byla psána muži a pestože je pipisována lidstvu jako celku, hrají v ní první housle opt muži. Ženské emancipaní hnutí v devatenáctém století prosazovalo pod heslem chléb a rže právo žen na ekonomickou sobstanost a spoleenské uznání. Mlo tedy jednotnou vizi, ke které smovalo své úsilí. Jaká je však vize souasných žen? Dokážou se dnešní ženy v dob maximální svobody, profesních a ekonomických možností sjednotit a íci spolenosti, co chtjí? Tato otázka se stává velmi aktuální i v souvislosti s blížícími se volbami. Pomže ticetiprocentní kvóta pro obsazení žen na kandidátkách politických stran vnést do politiky nové hodnoty? Vdí ženy, co chtjí zmnit a ím pispt? Všechny úastnice kulatého stolu ovšem nebyly ženy s politickými ambicemi, proto nás zajímala jejich pozice a aspirace nejen v oblasti spoleenské, ale také osobní, vztahové, profesní a ekonomické. Zlomový vk V psychologii se asto hovoí o krizi stedního vku. Z výpovdí vtšiny žen v peddchodovém i ran dchodovém vku byla patrná zkušenost s pedlovým životním zážitkem, a už se jednalo o rodinu, práci i zdraví. Vtšinou zde hrál roli rozvod, odchod dtí z domova, ztráta i zmna zamstnání, odchod do dchodu, nemoc, v jednom pípad i klinická smrt, duchovní zážitek i samo o sob pehodnocování životních priorit související s vkem. Mnoho žen posunulo svj žebíek hodnot smrem od ekonomického zisku a pracovního petížení smrem k osobnímu rozvoji, k více harmonickému, by mnohdy materiáln skromnjšímu zpsobu života. Prodlala jsem operaci zhoubného nádoru a od té doby jsem v invalidním dchodu. Ten mi vtšinou staí jen na poplatky za domácnost. Myslím, že takových žen je hodn a mlo by se jim pomoci. 1
Jsem už v dchodu, ale stále podnikám. Poádám rzné rekvalifikaní a vzdlávací kurzy. Moc m tahle práce baví, ale asto pemýšlím, co bude dál, až lidi pestanou kurzy kupovat. Potebuji si vydlat peníze, ovšem na druhou stranu bych se konen ráda vnovala svým koníkm a uplatnila svoje peovatelské sklony, které u sebe cítím jako silné. Odešla jsem ze Slovenska do ech, když se v míst mého bydlišt zaalo stavt obrovské sídlišt. Protože vím myšlence, že lovk je takový, v jakém prostedí žije, zaala jsem se vnovat zahradní architektue. Svého asu jsem mla deset živnostenských list a spoustu práce. Nyní jsem vlastn nezamstnaná, žiji skromným, o to však více duchovním životem. Jsem rozvedená a tetím rokem se uím žít sama. Zaala jsem studovat první roník oboru rodová studia na Fakult humanitních studií a moc m to baví. Matka se m asto ptá, k emu mi to bude. To ješt pesn nevím, ale k nemu užitenému urit ano. Moje dti m ve studiu maximáln podporují. Podnikám pro zdraví lidí, aby se vyhnuli zbyteným nemocím. Po vzoru východní medicíny dbám pedevším na prevenci a harmonii. Chci dlat nco smysluplného. Chci být užitená a vylepšit své zdraví. Zaala jsem navštvovat kurzy osobního rozvoje. Pracuji jako finanní poradkyn v makléské firm. Dají se tam vydlat slušné peníze, ale vyerpává m to a z pozice ženy nenapluje. Vystídala jsem více firem, ale všude je to stejné. V komerním sektoru nejde o nic jiného než o zisk. lovk vedle takové práce potebuje rozvíjet své koníky. Vadí mi sobectví v naší spolenosti. Snažím se situaci napravit alespo tím, že vedu pražskou skupinu LETS systém vzájemné sousedské pomoci, kde pracuje jeden pro druhého bez nároku na finanní zisk. Souástí diskuse byl také úkol vyplnit graf, na který mly úastnice zaznamenat míru své osobní spokojenosti s rodinným životem, spoleenským uznáním, láskou, pátelstvím, ekonomickou situací, prací, fyzickým a duševním zdravím. Od toho se pak odvíjel dialog, ze kterého postupn vyplývalo, jaké oblasti jsou pro úastnice nejdležitjší. Ženská pirozenost versus emancipace Bez ohledu na druh a stupe vzdlání se ženy výraznji dlily na dv hlavní názorové skupiny. Jedna skupina volala po obnov a rozvíjení spíše tradiní ženské role a vlastností tradin pipisovaným ženám. Ženy nemusí být na vysokých politických postech. My jsme ty krky, které hýbou hlavou. Staí, když naší spolenost povedou muži, které vychováme. Muži jsou takoví, jakými je udlají ženy. 2
Muži se stávají zmkilí, protože jim ženy dávají stále mén prostoru pro realizaci. Z žen se naopak stávají mužatky, chtjí být stejn jako muži agresivní a prbojné. Civilizace se dostala do krize, protože jsme jako ženy po staletí chtly, aby nás muži materiáln zabezpeili. Nyní jsme ekonomicky sobstan a vzdlané jako nikdy díve, ale cestou jsme bohužel poztrácely mnoho ze své ženské pirozenosti. Mly bychom se vrátit ke koenm a ženskému archetypu, do kterého patí citovost a smysl pro rodinu. Zstat oním krkem, ale na jiné úrovni. Pokud se ženy nevrátí k tradiním ženským hodnotám, brzy vymeme, protože kivka porodnosti výrazn klesá. Svobodné matky, které naoko všechno zvládají, nemohou vychovávat statené muže. Synm chybí mužský vzor. Druhou skupinu naopak tvoily ženy usilující o maximální rovnoprávnost pohlaví ve všech oblastech života. Existence rozdílných nemnných povah pohlaví je iluzí. Vtšinu našeho chování uruje výchova a socializace. Proto výzvu návratu k pomyslným ženským koenm vnímám jako matoucí. Je také dležité si uvdomit, že generace žen ped námi žily v úpln jiné dob. Svt se mní a ženy už nikdy nebudou jako dív. Krom statených syn musíme vychovávat také statené dcery. Potebujeme zaít samy u sebe a nabýt sebevdomí, kterém nám umožní rozvíjet naše životní plány. Pestat se ohlížet na to, co nám napíklad vštpovali rodie. Celé generace žen vetn naší byly vychovávány k mírnému, nekonfliktnímu a neprbojnému chování. Pokud jako ženy pln rozvineme svj ženských potenciál, uvolníme spoleenské klima, které nevyhovuje ani mužm. Soukromé versus veejné Na základ grafu složeného z mnoha sfér života vyšlo najevo, že ženy se rzní také podle toho, zda chtjí uspt v pedevším v soukromém nebo ve veejném život. Pestože vtšina z nich prožila zkušenost s výchovou dtí a rodinným životem, ve svých názorech se lišily. Nkteré chtly zaít pedevším u sebe samých. Musíme zaít stanovením si nejdležitjší hodnoty ve svém život. Za ti roky jsem na sob udlala ohromný kus práce a klíovou pro m byla poteba sebepoznání. Nejsme zvyklé klást hodnotu svým potebám a ptát se, pro se nám nco nelíbí. Co se v nás bouí? Stejn dležitá jako láska je sebeláska. lovk má milovat bližního svého jako sebe samotného, ne více. Musíme se nejdív postarat samy o sebe, abychom mohly lásku rozdávat. 3
Jsem ráda, že se tším fyzickému zdraví a umím se o sebe postarat. Když dti odešly z domova, zaala jsem pemýšlet hlavn o tom, jak naložit se svým dalším životem, aby byl kvalitní já tu kvalitu mohla pedávat dál. Pro jiné ženy byly naopak prioritou pedevším harmonické rodinné a mezilidské vztahy. Musíme v mužích pstovat ženskost. Také muži mají právo na cit. Co mžeme jako ženy udlat proto, abychom se s muži potkaly? Muž a žena se spolu musí nauit komunikovat. U mladé generace je to lepší, ale ve vtšin manželství je komunikace zablokovaná. lovk potebuje znanou dávku vcítní a neml by se nechat odradit prvním komunikaním neúspchem. Žena by nemla mít problém napíklad vydlávat víc penz než manžel nebo být vzdlanjší. Mla by však za všechno okolností zstat ženou a vychovávat dti k toleranci nejen k rodin, ale také k okolí. Tetí skupina žen naopak ešila pedevším kariéru a spoleenské uplatnní. Mžeme s programem všeobjímající mateské lásky a ideálních mezilidských vztah vstoupit do politiky? Ženy se v mužském prostedí sice mní, ale pokud jich je tam alespo 30%, mže se zmnit prostedí. Budeme-li neustále vycházet z toho, že naší doménou je domácnost, nikam se neposuneme. Mluví li se o domácnosti, ptám se, kde jsou muži. Mrzí m, že jsme se tém nedostaly k otázce ízení spolenosti. Zde máme podlé mého skryté rezervy. Vzhledem k tomu, jak jsme te silné a vzdlané, nastala doba se pohnout z místa. Pokud nadáváme na politiku, mly bychom se samy snažit angažovat na rzných stupních politického a veejného života. Mžeme být sebelepší v domácnosti a v mezilidských vztazích, ale jakmile vyjdeme ven, narazíme na problém. S tím bychom zvláš v eské republice mly nco udlat. Politika bude poád ošklivá, pokud tam nebudou ženy. Pro mluvíme poád o mužích? Pro m bylo vždycky dležité mít vztah a také jsem ho mla. Když budete ale mluvit o mužích bez muž, problémy s nimi nikdy nevyešíte. Pro m byla mnohem dležitjší kariéra, která se mi bohužel nepodaila. Každá ženy ale mže bojovat za svoje práva. Jsem pesvdená, že pokud by byly na vysokých politických postech ženy, nevznikaly by napíklad války. Poteba komunikace, lidskosti a sdílení Napí veškerým názorovým spektrem se u vtšiny žen ukázala silná poteba kultivovat mezilidské vztahy, oteven komunikovat a sdílet životní zkušenosti. Harmonie je nemén dležitá než láska a mlo by se na spolenými silami pracovat. Dležité je sebevzdlání, chtít rst a podnít k poteb duchovního rstu i spolenost. Všichni dneska hledáme duchovní hodnoty. Spolenost potebuje mnohem více psychologického povdomí. Napíklad v Praze na vysoké škole zcela chybí moderní psychologické smry. Doporuila bych více psychologie v rzných formách do bžného života, ne pouze na akademické úrovni. Každý by ml jít píkladem a už na základní škole by se dti mly uit o mezilidských vztazích, etice, morálce, toleranci a vzájemné komunikaci. Mladí lidé jsou vychování konzumním zpsobem ve stylu te si užít a po nás potopa. Ve škole je nikdo neuí vzájemným vztahm a úct, ale jen anglitin a poítam. 4
Jedna dležitá otázka i v tchto diskusích stále zstává tabu a to je sexualita. Zejména u starších žen unavených životem to vidím jako závažný problém, o kterém se nikde nemluví. Jako ústední téma mi tu poád zní komunikace, kterou nás nikdo neuil. Každý lovk je originál s jedinenou životní zkušeností. Dležité je setkávání a sdílení. Já napíklad díky svým zdravotním problémm zstávám doma asto izolovaná. lovk se uí už tím, že poslouchá druhé. Mnoho žen by o svých osobních záležitostech nikdy tak oteven nemluvila, proto jsou podobná setkání velmi dležitá. Ráda poznávám píbhy druhých lidí. Vždycky jsem si myslela, že se v problémech plácám sama, ale te vidím, že spousta jiných lidí má problémy úpln stejné. Vím, že kdyby bylo na diskusi více prostoru, vybereme si jedno nebo více konkrétních témat a budeme se jim vnovat do hloubky. 5